(Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 20 Cdo 821/2024 ze dne 18.9.2024)

Nejvyšší soud rozhodl v právní věci navrhovatele dražby Ing. Martina Fořta, se sídlem v Ch., insolvenčního správce dlužníka Farma Žabovřesky s. r. o., se sídlem v Ch., za účasti vydražitelky Sadoch s. r. o., se sídlem v P., o zpeněžení majetkové podstaty dlužníka v dražbě provedené soudním exekutorem Mgr. Tomášem Voborníkem, Exekutorský úřad Pardubice, pod sp. zn. 195 ED 3/2023, o dovolání dražitelky BP-energie a. s., se sídlem v P., zastoupené Mgr. V.Ž., advokátem se sídlem v P., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2023, sp. zn. 20 Co 196/2023, tak, že dovolání se zamítá.

Z odůvodnění:

1. Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím k odvolání dražitelky BP-energie a. s. potvrdil usnesení ze dne 13. 4. 2023, č. j. 195 ED 3/2023-O-11, kterým soudní exekutor Mgr. Tomáš Voborník, Exekutorský úřad Pardubice, udělil vydražitelce Sadoch s. r. o. příklep v dražbě nemovitých věcí v usnesení specifikovaných za nejvyšší podání 810 000 Kč (výrok I), a uložil dražitelce BP-energie a. s. zaplatit navrhovateli dražby náklady odvolacího řízení ve výši 6 195,69 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí (výrok II).

2. K námitce podjatosti soudního exekutora vznesené odvolatelkou (že se soudní exekutor k odvolatelce chová zjevně nepřátelsky, opakovaně ji uvádí v omyl a podává jí nepravdivé informace a že soudní exekutor poskytoval navrhovateli dražby právní služby v podobě právních rozborů) odvolací soud uvedl, že z podání odvolatelky, z obsahu spisu ani z předložených listin nevyplývá žádný důvod, pro který by soudní exekutor neměl provést dražbu ve smyslu § 74 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. Podle odvolacího soudu odvolatelka tvrdí skutečnosti, které by nemohly být důvodem pro vyloučení soudního exekutora, neboť jde o okolnosti, které spočívají v postupu exekutora v exekučním řízení.

3. Odvolací soud dospěl k závěru, že odvolatelce byla řádně doručena dražební vyhláška, dražby se tedy mohla zúčastnit, ovšem nezúčastnila se jí, neboť nejnižší podání učinila osoba, která z hlediska zákona nebyla oprávněna takové podání učinit, a při dražbě nebyla ani přítomna osoba, která byla oprávněna dražit. Odvolatelka se do dražby přihlásila jako dražitelka s předkupním právem a z autentizace věřitele ze dne 5. 4. 2023 bylo zjištěno, že osobou oprávněnou dražit za odvolatelku byl Jan Strnad jako člen představenstva společnosti BP-energie a. s. Za odvolatelku se ovšem dražby nezúčastnila osoba, která byla podle zákona oprávněna dražit, tedy Jan Strnad, dražbě byli přítomni další dva členové představenstva, kteří však nedražili a ani dražit nebyli oprávněni, a dražil P. F., který však nebyl osobou oprávněnou dražit podle § 336h odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“). Vzhledem k tomu, že se elektronické dražby nezúčastnil Jan Strnad, který byl oprávněn za odvolatelku dražit, nemůže odvolatelka namítat, že byla při dražbě krácena na svých právech.

4. Odvolací soud se dále zabýval tvrzením odvolatelky, že při dražbě došlo k porušení zákona, jež odvolatelka spatřuje v tom, že byla soudním exekutorem uvedena v omyl při uplatnění předkupního práva, když podle soudního exekutora mělo být předkupní právo uplatněno až po skončení dražby. Dále odvolatelka tvrdila, že vydražitelka je propojena s věřitelským výborem, a proto je vyloučena z dražby, a smlouva mezi navrhovatelem dražby – insolvenčním správcem a soudním exekutorem je neplatná, neboť insolvenční správce neměl pokyn všech zajištěných věřitelů k prodeji nemovité věci – pozemku st. p. č. 332 v k. ú. Chlístov u Benešova.

5. Odvolací soud z obsahu spisu soudního exekutora zjistil, že insolvenční správce měl (oproti tvrzení odvolatelky) pokyn zajištěných věřitelů k samostatnému prodeji draženého pozemku.

6. Odvolací soud dospěl k závěru, že odvolatelka byla dostatečně poučena o tom, jak má využít svého předkupního práva, a soudní exekutor ji neuvedl v omyl, neboť jí prostřednictvím P. F. (který ovšem nepředložil žádnou listinu, která by dokládala, že byl oprávněn za odvolatelku dražit) výslovně sdělil, že neví, jak elektronická dražba pobíhá, že se jí nikdy neúčastnil a rovněž že se jí program zeptá, zda chce uplatnit předkupní právo. Vzhledem k tomu, že soudní exekutor nevěděl, jak elektronická dražba probíhá ani jak se v ní uplatňuje předkupní právo, odvolatelka se neměla řídit tím, co sdělil soudní exekutor P. F. s tím, že to ví pouze z doslechu, ale měla se řídit pokyny, které se jí zobrazily na obrazovce, a poučením v dražební vyhlášce. Dražební vyhláška přitom zcela jednoznačně poučovala účastníky dražby, jak mají činit podání, jak lze uplatnit při dražbě předkupní právo a za jakých podmínek může být dražiteli s předkupním právem udělen příklep. Bylo též zjištěno, že se na obrazovce poté, kdy učinila podání dražitelka Sadoch s. r. o., objevila ikona „Využít předkupního práva (příhoz na 810 000 Kč)“, na kterou odvolatelka nereagovala tím, že by ve smyslu poučení v dražební vyhlášce podání dorovnala, ale namísto toho učinila telefonický dotaz na soudního exekutora, zda má na tuto ikonu kliknout. Jestliže odvolatelka pověřila P. F. (tedy osobu, která není jejím statutárním zástupcem a nebyla ani osobou oprávněnou dražit), kterému zřejmě neposkytla dražební vyhlášku, popřípadě poučení o tom, jak se podle poučení v dražební vyhlášce předkupní právo uplatňuje, a P. F. teprve před samotným počátkem dražby a v jejím průběhu sháněl informace, jak má správně dražit, nelze tuto nepřipravenost klást k tíži soudnímu exekutorovi, popř. portálu, na kterém dražba probíhala. Za odvolatelku dražila osoba k tomu neoprávněná; osoba, která byla oprávněna dražit, se dražby vůbec neúčastnila, odvolací soud proto uzavřel, že se odvolatelka řádně dražby nezúčastnila, a nemohla tedy prostřednictvím P. F. činit žádná podání ani uplatnit své předkupní právo.

7. Odvolací soud neshledal důvodnou námitku odvolatelky, že vydražitelka je osobou vyloučenou z nabývání majetku náležejícího do majetkové podstaty ve smyslu § 295 odst. 2 písm. g) zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), z důvodu, že za vydražitelku dražil Dušan Telička, jenž v insolvenčním řízení zastupoval společnost Castum Credit a. s., která byla členkou věřitelského výboru. Odvolací soud uvedl, že společnost Sadoch s. r. o. není jakýmkoliv způsobem spojena s insolvenčním dlužníkem, nebyla nikdy členem věřitelského výboru a ani žádný z jejích jednatelů nebyl členem věřitelského výboru. Pokud jde o členy věřitelského výboru (minulého i toho, který udělil souhlas s prodejem pozemku), pak S. T. ani žádná z těchto společností se dražby nezúčastnili a žádný majetek z dražby nenabyli. Dušan Telička, který zastupoval jednoho z členů věřitelského výboru na základě plné moci, by nemohl jako fyzická osoba nabývat majetek podle § 295 odst. 2 písm. g) insolvenčního zákona, neboť ho lze považovat za osobu blízkou členu věřitelského výboru. Dušan Telička však jako fyzická osoba ani jako jednatel či jiný statutární orgán společnosti žádný majetek z dražby nezískal a jeho přítomnost v sídle vydražitelky v průběhu dražby neprokazuje, že by byl pozemek vydražen ve prospěch některého z členů věřitelského výboru nebo ve prospěch Dušana Teličky.

8. Odvolací soud dále konstatoval, že z provedených důkazů vyplývá, že za vydražitelku dražila osoba k tomu oprávněná, tedy Ing. Ladislav Srněnský jako jednatel a jediný společník společnosti. Pokud byl dražbě přítomen též Dušan Telička, bylo zjištěno, že za vydražitelku nedražil.

9. Odvolací soud uzavřel, že při nařízení a v průběhu dražby nedošlo k porušení zákona.

10. Dovolatelka podala proti usnesení odvolacího soudu dovolání, jehož přípustnost spatřuje v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na řešení následujících otázek, které dosud nebyly vyřešeny v rozhodovací praxi dovolacího soudu [otázky pod písm. a) a b)], resp. otázky, která má být dovolacím soudem posouzena jinak [otázka pod písm. c)]:

a) Uplatní se pro elektronická dražební jednání požadavek na předložení plné moci s úředně ověřeným podpisem pro zástupce právnické osoby (§ 336h odst. 3 o. s. ř.)? Pokud ano, je dražitel, který je právnickou osobou, při elektronickém dražebním jednání řádně zastoupen, pokud jsou průběhu dražebního jednání přítomni dva členové představenstva, z nichž jeden byl navíc předsedou představenstva, tedy osobou předjímanou v § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř., a zjevně tedy projevují vůli dražitele, ačkoli nemusí přímo „klikat“ příhozy během dražebního jednání?

b) Je zkrácením práv dražitele, kterému svědčí předkupní právo k předmětu dražby, pokud byli jeho zástupci soudním exekutorem provádějícím elektronickou dražbu nesprávně poučeni o způsobu uplatnění předkupního práva v elektronické exekutorské dražbě, a to tak, že má být uplatněno až po skončení dražby?

c) Je exekutor osobou zúčastněnou na věci ve smyslu § 74 odst. 3 písm. b) exekučního řádu, pokud poskytuje ve věci dražby právní služby (rozbory) navrhovateli dražby, kterým je insolvenční správce?

11. K otázce pod písm. a) dovolatelka uvedla, že se na elektronicky prováděné exekutorské dražby nemůže uplatnit požadavek v ustanovení § 336h odst. 3 o. s. ř. – tedy předložení plné moci s úředně ověřeným podpisem. Pro účast při elektronické dražbě si každý dražitel musí založit účet na dražebním portálu, na němž se dražba koná, a zároveň předložit úředně ověřenou autentizaci dražitele. Pokud dražitel následně poskytne přihlašovací údaje ke svému účtu na dražebním portálu jiné osobě, zjevně projevuje vůli, aby se tato osoba jeho jménem dražby účastnila. Dovolatelka od samého počátku předpokládala, že v dražbě bude příhozy provádět právě P. F., což vyplývá z autentizace dražitele (byl v ní jako kontaktní e-mail dovolatelky uveden e-mail P. F.). Jan Strnad jako člen představenstva dovolatelky zastupoval dovolatelku pouze v souvislosti s vyhotovením autentizace dražitele coby základní podmínky účasti dovolatelky na elektronické dražbě. Dovolatelka považuje uplatnění požadavku předkládat plnou moc během elektronických dražebních jednání za absurdní, neboť soudní exekutor nemá možnost ověřit, že za dražitele skutečně draží osoba k tomu zmocněná, nikoli kterákoli jiná osoba, které dražitel poskytl přihlašovací údaje, a doslovná aplikace § 336h o. s. ř. je tak na elektronické dražby nepřiléhavá. Dovolatelka se proto domnívá, že P. F. mohl za dovolatelku činit příhozy.

12. Dovolatelka dále uvedla, že i kdyby se ustanovení § 336h odst. 3 o. s. ř. na elektronické dražby uplatnilo, za dovolatelku bezpochyby dražila oprávněná osoba ve smyslu § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř., neboť celé dražbě byl přítomen předseda představenstva dovolatelky Petr Capoušek (byl v místnosti, v níž se nacházel počítač, na němž dražba probíhala) a další člen představenstva dovolatelky Jakub Strnad. Jestliže samotné příhozy formou „elektronického kliku“ činil pravděpodobně P. F., činil tak zjevně po dohodě s ostatními členy představenstva, se kterými se nacházel v jedné místnosti, a jeho úkony tak měly ryze technický charakter.

13. K otázce pod písm. b) dovolatelka uvedla, že v řízení vyšlo najevo, že soudní exekutor nesprávně poučil dovolatelku v telefonickém rozhovoru s P. F. o tom, že předkupní právo má být vykonáno až po skončení dražby. Odvolací soud podle dovolatelky nezohlednil, že vedle P. F. byli nesprávně poučeni též přítomní Petr Capoušek a Jakub Strnad. Dovolatelka zdůraznila, že dražebník je ze své pozice povinen disponovat všemi informacemi, jakým způsobem bude dražba probíhat a jak v ní mohou jednotliví dražitelé uplatnit svá práva, včetně práva předkupního. Této povinnosti se dražebník nemůže zprostit alibistickým tvrzením, že má ze zákona zakázáno dražit, a proto ani neví, jakým způsobem dražba bude probíhat, resp. jak v ní uplatnit předkupní právo. Stěží mohla dražební vyhláška obsahovat srozumitelné poučení o tom, jak vykonat předkupní právo v dražbě, když toto poučení bylo dementováno ústním poučením ze strany samotného dražebníka. Dovolatelka má za to, že se zcela legitimně řídila ústním poučením dražebníka, které se ukázalo jako nesprávné, a přestavuje tak porušení zákona při provádění dražby, v jehož důsledku došlo k závažnému zkrácení práv dovolatelky.

14. K otázce pod písm. c) dovolatelka uvedla, že soudní exekutor (dražebník) opakovaně poskytoval právní služby navrhovateli v podobě právních rozborů, a dražebník proto měl podle § 74 odst. 3 písm. b) exekučního řádu odmítnout požadovaný úkon, kterým po těchto rozborech bylo např. dražební jednání či vydání usnesení o příklepu. Dovolatelka poukázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2017, sen. zn. 29 NSCR 103/2015 (uveřejněné pod číslem 23/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), podle kterého je poskytování právních služeb (např. v podobě právních rozborů) ze strany insolvenčních správců ve prospěch věřitelů dlužníka považováno za důvod pro vyloučení insolvenčního správce z insolvenčního řízení a jeho odvolání z funkce pro podjatost. Dovolatelka se domnívá, že tento závěr je nutné analogicky aplikovat i na případy, kdy právní služby poskytuje exekutor navrhovateli dražby, lhostejno zda jde o dražbu, která představuje tzv. jinou exekuční činnost. Právní rozbory ve věci prováděné dražby totiž prokazatelně ovlivňují výkon funkce exekutora a mohou ovlivnit jeho úsudek, tedy se dotknout práv dovolatele v dražbě. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

15. Vydražitelka ve vyjádření k dovolání uvedla, že poučení v dražební vyhlášce bylo srozumitelné, a navrhla, aby dovolací soud potvrdil rozhodnutí odvolacího soudu.

16. Navrhovatel dražby se ve vyjádření k dovolání plně ztotožnil se závěry odvolacího soudu, že při nařízení a v průběhu dražby nedošlo k porušení zákona, a domnívá se, že se jedná o pokus neúspěšného účastníka dražby o zvrácení jejího výsledku. Navrhl, aby dovolací soud dovolání odmítl.

17. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. ), dále též jen „o. s. ř.“. Dovolání je přípustné, neboť Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi dosud neřešil otázku aplikace ustanovení § 336h odst. 3 o. s. ř. při provádění elektronické dražby ve smyslu ustanovení § 336o o. s. ř.

18. Podle § 76 odst. 2 exekučního řádu může exekutor též provést dražbu movité či nemovité věci na návrh vlastníka či osoby oprávněné disponovat s věcí. Přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona.

19. Podle § 52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

20. Podle § 336o odst. 1 o. s. ř. lze dražbu provést i elektronicky s využitím internetu.

21. Podle § 336o odst. 4 o. s. ř. pro dražbu provedenou elektronicky platí obdobně ustanovení § 336b až 336n o. s. ř.

22. Legislativní termín „obdobně“ ve spojení s odkazem na jiné ustanovení téhož nebo jiného právního předpisu vyjadřuje, že toto ustanovení se vztahuje na vymezené právní vztahy v plném rozsahu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2007, sp. zn. 21 Cdo 612/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3922/2017, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2020, sp. zn. 20 Cdo 4015/2019). Na dražbu prováděnou elektronicky je proto nezbytné aplikovat rovněž ustanovení § 336h odst. 3 o. s. ř., neboť ustanovení zákona upravující elektronickou dražbu obsahuje odkaz na obdobné užití konkrétně vymezených ustanovení o. s. ř. týkajících se dražby nemovitých věcí, do nichž spadá i ustanovení § 336h o. s. ř.

23. Podle § 336h odst. 3 o. s. ř. fyzická osoba může dražit jen osobně nebo prostřednictvím zástupce, jehož plná moc byla úředně ověřena. Za právnickou osobu, obec, vyšší územně samosprávný celek nebo stát draží osoby uvedené v § 21, 21a a 21b, které své oprávnění musí prokázat listinou, jež byla úředně ověřena, nebo jejich zástupce, jehož plná moc byla úředně ověřena.

24. Z uvedeného plyne, že účastní-li se elektronické dražby právnická osoba, je za ní oprávněna dražit (tj. činit podání – příhozy) osoba uvedená v § 21, 21a a 21b o. s. ř. nebo zplnomocněný zástupce, přičemž oprávnění takové fyzické osoby musí být soudu či soudnímu exekutorovi, který dražbu provádí, prokázáno úředně ověřenou listinou. Za dovolatelku, jež je akciovou společností, tedy byl v souladu s § 21 odst. 1 o. s. ř. oprávněn dražit člen statutárního orgánu (předseda představenstva nebo pověřený člen představenstva), který své oprávnění prokázal úředně ověřenou listinou, případně osoba, která předložila úředně ověřenou plnou moc.

25. V souladu s § 16a vyhlášky č. 418/2001 Sb. , o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, lze totožnost dražitelů a dalších účastníků elektronicky prováděné dražby ověřit přihláškou k účasti na dražbě podepsanou a) před exekutorem nebo jeho zaměstnancem po prokázání totožnosti platným úředním průkazem, b) úředně ověřeným podpisem, c) uznávaným elektronickým podpisem, nebo d) prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace podle zákona o elektronické identifikaci.

26. Z obsahu spisu se podává, že v rámci předmětné elektronické dražby byla totožnost dovolatelky jako dražitelky prokázána prostřednictvím autentizace dražitele na dražebním portálu www.e-drazby.cz, kdy přihlášku za dovolatelku podepsal člen představenstva Jan Strnad, který byl v přihlášce uveden jako zástupce dražitelky – právnické osoby (jeho podpis byl na přihlášce úředně ověřen a přihláška byla následně konvertována z listinné podoby do podoby elektronické a nahrána na dražební portál). Ve smyslu § 336o odst. 4 a § 336h odst. 3 věty druhé o. s. ř. tak byl za dovolatelku oprávněn dražit, tj. elektronicky činit jednotlivá podání (příhozy) právě a pouze Jan Strnad. Pokud by bylo záměrem dovolatelky, aby příhozy činila jiná osoba (jiný člen statutárního orgánu nebo třetí osoba), pak by tato osoba musela být v přihlášce uvedena a její totožnost by musela být předem ověřena v souladu s § 16a vyhlášky č. 418/2001 Sb.

27. Ze skutkových zjištění odvolacího soudu přitom vyplývá, že za dovolatelku nedražil člen představenstva Jan Strnad, jehož totožnost byla dražebníkovi prokázána, ale P. F. Závěr odvolacího soudu, že za dovolatelku nedražila osoba oprávněná dražit, je tedy správný. Skutečnost, že dražbě byli přítomni další členové představenstva Petr Capoušek (předseda představenstva) a Jakub Strnad, je bezpředmětná, neboť ani totožnost těchto osob nebyla dražebníkovi zákonným způsobem doložena. Ze stejných důvodů je nevýznamné, že adresa v přihlášce uvedeného e-mailu naznačovala, že by mohl patřit P. F. Pokud dovolatelka zamýšlela, že dražit za ni bude právě P. F., pak měla předložit úředně ověřenou plnou moc.

28. Pokud se týče dovolací otázky uvedené pod písm. b), tedy zda je zkrácením práv dražitele, jemuž svědčí předkupní právo, jestliže byli jeho zástupci soudní exekutorem (dražebníkem) nesprávně poučení o způsobu uplatnění předkupního práva, pak dovolací soud konstatuje, že na této otázce rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá, resp. dovolatelka rozporuje skutková zjištění odvolacího soudu, jež nemohou být předmětem dovolacího přezkumu (srov. § 241a odst. 6 o. s. ř.). Dovolatelka v dovolání uvádí, že soudní exekutor ji nesprávně poučil v telefonickém rozhovoru s P. F. o tom, že předkupní právo má být vykonáno až po skončení dražby, a nesprávně byli poučení též přítomní Petr Capoušek a Jakub Strnad. Odvolací soud ovšem dospěl k jinému skutkovému závěru, a to že jednoznačné poučení osob s předkupním právem, jak mají své předkupní právo při dražbě uplatnit (jak mají činit podání), bylo řádně uvedeno v dražební vyhlášce, v průběhu dražby pak dovolatelka nereagovala na výslovný dotaz programu, zda chce předkupní právo využít (nic jí přitom nebránilo, aby kliknutím na ikonu předkupní právo uplatnila), a soudní exekutor v telefonickém rozhovoru s P. F. výslovně uvedl, že neví, jak elektronická dražba probíhá.

29. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne k vadám řízení uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Takové vady se však z obsahu spisu nepodávají. Dovolatelka namítala, že řízení bylo zatíženo vadou spočívající v tom, že soudní exekutor provádějící dražbu měl v souladu s § 74 odst. 3 písm. b) exekučního řádu odmítnout provedení dražby, neboť byl zúčastněn na věci tím, že navrhovateli dražby (insolvenčnímu správci) opakovaně poskytoval právní služby v podobně právních rozborů. Ze spisu soudního exekutora však vyplývá, že dokumenty (právní rozbory), jejichž vydání dovolatelka soudnímu exekutorovi vytýká, jsou založeny na č. l. O-4 a O-5 spisu a obsahově se jedná o vyjádření soudního exekutora jako dražebníka ze dne 5. 4. 2023 k vlivu vylučovací žaloby a námitek předkupníka na probíhající dražbu (smlouva o provedení dobrovolné dražby byla mezi soudním exekutorem a navrhovatelem dražby uzavřena dne 3. 3. 2023). Poskytnutí uvedených vyjádření nezakládá účast soudního exekutora na věci, jak ji má na mysli ustanovení § 74 odst. 3 písm. b) exekučního řádu, neboť je soudní exekutor poskytl navrhovateli dražby zjevně právě v souvislosti se svým postupem v postavení dražebníka v řízení o dražbě.

30. Protože rozhodnutí odvolacího soudu je správné, Nejvyšší soud dovolání podle § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř. zamítl.