Náklady řízení

(Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 ICdo 36/2012, ze dne 31.1.2013)

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce M.Trade s. r. o., se sídlem v K., zastoupeného JUDr. M.Z., advokátem, se sídlem v P., proti žalovanému I. insolvence v. o. s., se sídlem v P., jako insolvenčnímu správci dlužníka C. ICE a. s., zastoupeného JUDr. M.Ž., advokátem, se sídlem v P., o určení pravosti pohledávky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 93 ICm 2090/2010, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka C.ICE a. s., se sídlem v P., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 93 INS 8756/2009, o dovolání „žalobce“ proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. května 2012, č. j. 93 ICm 2090/2010, 101 VSPH 97/2012-68 (MSPH 93 INS 8756/2009), tak, že dovolací řízení se zastavuje. JUDr. M.Z., advokát, se sídlem v P., je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.388,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalovaného JUDr. M.Ž.

Z odůvodnění:

Rozsudkem ze dne 9. ledna 2012, č. j. 93 ICm 2090/2010-33, zamítl Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) žalobu, kterou se žalobce (M. Trade s. r. o.) domáhal vůči žalovanému (insolvenčnímu správci dlužníka C. ICE a. s.) určení pravosti, výše a pořadí pohledávky ve výši 29.004.385,- Kč přihlášené žalobcem do insolvenčního řízení vedeného u insolvenčního soudu na majetek dlužníka (bod I. výroku). Dále insolvenční soud rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 3. května 2012, č. j. 93 ICm 2090/2010, 101 VSPH 97/2012-68 (MSPH 93 INS 8756/2009), potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Jako zástupce žalobce na základě procesní plné moci podal advokát JUDr. M.Z. proti rozsudku odvolacího soudu dovolání. Učinil tak podáním datovaným 31. července 2012, došlým insolvenčnímu soudu 1. srpna 2012 (srov. č. l. 76-85) a podepsaným pouze zástupcem žalobce. Podáním doručeným 14. ledna 2013 informoval označený advokát Nejvyšší soud, že „v mezidobí po podání dovolání“ byl žalobce k 31. květnu 2012 zrušen a dne 23. června 2012 vymazán z obchodného registru Okresního súdu Košice I. (dále jen „rejstřík“). Údaj o tom, že žalobce byl bez právního nástupce vymazán z uvedeného rejstříku, se podává též z výpisu z tohoto rejstříku.

Informace poskytnutá Nejvyššímu soudu advokátem, jenž jménem žalobce podal dovolání, je nepřesná pouze v tom, že k výmazu žalobce z příslušného rejstříku nedošlo „po podání dovolání“, nýbrž předtím. Podle obsahu spisu bylo napadené rozhodnutí řádně doručeno stranám sporu (jejich zástupc na základě procesní plné moci) dne 1. června 2012, k výmazu žalobce došlo 23. června 2012 a dovolání bylo (jak zmíněno výše) sepsáno až 31. července 2012.

Z řečeného vyplývá, že dovolání bylo podáno jménem osoby, která již ke dni zahájení dovolacího řízení (jímž je 1. srpen 2012, kdy dovolání došlo insolvenčnímu soudu) neměla ve smyslu § 19 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), způsobilost být účastníkem takového řízení. Jelikož jde o takový nedostatek podmínky dovolacího řízení, který nelze odstranit, Nejvyšší soud řízení o dovolání zastavil podle § 104 odst. 1 věty první o. s. ř., ve spojení s ustanovením § 243c odst. 1 o. s. ř.

Zbývá dodat, že tvrzenému zástupci žalobce zanikla procesní plná moc, na jejímž základě dovolatele v řízení předtím zastupoval, dnem výmazu dovolatele z příslušného rejstříku (srov. § 28 odst. 5 o. s. ř.) a k 31. červenci 2012 (více než měsíc poté) již nebyl oprávněn podávat jménem žalobce dovolání.

Žalovaný byl v dovolacím řízení zastoupen advokátem, který v dovolacím řízení učinil jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Jeho náklady účelně vynaložené náklady v dovolacím řízení tak sestávají z odměny advokáta za řízení v jednom stupni (dovolací řízení) určené podle ustanovení § 8, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů ve výši 2.500,- Kč a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). Náhrada nákladů za dovolací řízení tedy s připočtením náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.) ve výši 588,- Kč celkem činí 3.388,- Kč.

Procesní zavinění ohledně nákladů, jež v dovolacím řízení vynaložil (tím, že se k dovolání vyjádřil) žalovaný, nelze přičítat (dle ustanovení § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř.) žalobci (jenž způsobilost být účastníkem dovolacího řízení v době podání dovolání neměl a po výmazu z příslušného rejstříku není ani způsobilý cokoli hradit), nýbrž tomu, kdo ve věci jednal (podal dovolání) bez řádného zmocnění. Takovou osobou je v dané věci tvrzený zástupce žalobce, jemuž lze ve smyslu § 147 odst. 1 o. s. ř. uložit, aby hradil náklady dovolacího řízení, jež by bez tohoto jeho zavinění nevznikly (vzhledem k tomu, že více než měsíc po výmazu žalobce z příslušného rejstříku měl tvrzený zástupce žalobce vědět, že zastoupení zaniklo). Tomu odpovídá výrok, jímž byl (ve smyslu ustanovení § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 a § 147 odst. 1 o. s. ř.) k úhradě nákladů vzniklých v dovolacím řízení žalovanému zavázán tvrzený zástupce žalobce (srov. mutatis mutandis např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. 29 Odo 733/2001, uveřejněné pod číslem 30/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., zákona č. 404/2012 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

( zdroj: www.nsoud.cz )

redakce (jav)

5. 4. 2013

pošli emailem

vytiskni článek