Za střet zájmů není možné považovat automaticky každou situaci, kdy statutární orgán (společník) uzavírá smlouvu se „svou“ obchodní společností.

Jestliže osoby, které se společně podílely na zhotovení budovy, posléze uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene k budově ve prospěch jedné z těchto osob, a ve smlouvě se výslovně uvádí, že věcné břemeno zřizuje budoucí povinný jako výlučný vlastník, a takto je jeho právo zapsáno i v katastru nemovitostí, lze učinit závěr o tom, že ve skutečnosti…

Předáním oznámení o odstoupení z funkce člena statutárního orgánu předsedovi představenstva akciové společnosti je odstoupení doručeno společnosti.

Obec je povinna zveřejňovat i záměr uzavření dodatku k nájemní smlouvě, obsahující prodloužení doby nájmu. Tuto povinnost lze dovodit z toho, že obec, jakožto veřejnoprávní korporace, má při nakládání se svým majetkem určité zvláštní povinnosti, vyplývající právě z jejího postavení jakožto subjektu veřejného práva. Proto i zde platí, že…

O změnu žaloby nejde, jestliže žalobce na základě téhož skutku mění pouze jeho právní kvalifikaci. Posouzení skutku po právní stránce je vždy úkolem soudu; žalobce nemusí svůj nárok právně kvalifikovat, a pokud tak učiní, není soud jeho právním názorem vázán.

Žalovaný se nemusí výslovně vyjádřit ke všem žalobcovým tvrzením; k tomu aby zamezil fikci uznání nároku, postačuje, že postaví proti tvrzením žalobce alespoň taková svá tvrzení o rozhodujících skutečnostech, z nichž vyplývá základ jeho obrany proti žalobě.

Soud při úsudku o skutečné vůli účastníků smlouvy přihlédne zejména k účelu tohoto právního úkonu, k okolnostem, za jakých k němu došlo, a k následnému chování účastníků smlouvy.

Obecně není vyloučeno, aby v řízení podléhajícím zákonné koncentraci dle § 118b o. s. ř. provedl soud i jiné (než účastníky navržené) důkazy, jestliže potřeba jejich provedení vyšla v řízení najevo. Rovněž není vyloučeno provádění těch důkazů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, důkazů, které nastaly (vznikly) po…

Byl-li na majetek dlužníka prohlášen konkurs a byla-li neúčinnost právního úkonu rozhodnutím soudu vyslovena po prohlášení konkursu na majetek dlužníka, stává se majetek, který odporovatelným právním úkonem ušel z dlužníkova majetku, součástí konkursní podstaty, a nemůže být postižen výkonem rozhodnutí. Rozhodnutí soudu, kterým bylo odpůrčí žalobě…

Založil-li soud závěr o rozporu ujednání o výši úroku z prodlení s dobrými mravy výlučně na porovnání smluvené sazby se sazbou zákonnou, aniž byly zjištěny, zhodnoceny a zohledněny konkrétní okolnosti případu, jak to vyžaduje ustanovení § 3 odst. 1 ObčZ, nepostupoval v souladu s konstantní judikaturou a jeho právní posouzení věci je neúplné a…

Obezřetnost při výběru dopravce by měla být na takové profesionální úrovni, aby to odpovídalo povaze a druhu zásilky.

Poddlužnická žaloba podle § 315 odst. 1 o.s.ř. je důvodná, jen pokud by žalovaný – nebýt exekučního postižení pohledávky – měl povinnost uhradit dluh povinného v okamžiku, kdy mu bylo doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.

Za rozhodnutí, kterým má dojít k obejití povinností stanovených v ustanovení § 186a obch. zák. pro případ zrušení kótace účastnických cenných papírů, lze takové rozhodnutí považovat jen tehdy, bude-li bez velmi vážného důvodu pro takový postup rozhodnutím valné hromady nastolen stav, kdy akcie společnosti nebudou obchodovatelné na žádném z…

Ujednání, jehož smyslem je sjednání smluvní pokuty pro případ výkonu práva odstoupení od smlouvy a nikoliv pro případ porušení smluvní povinnosti, je v rozporu s ustanovením § 544 obč. zák., a je absolutně neplatné podle § 39 obč. zák.

Pro závěr, že skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy mohou přivodit (nové skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy buď samy o sobě nebo ve spojení s již známými skutečnostmi, rozhodnutími nebo důkazy) pro účastníka, který obnovu uplatnil, příznivější rozhodnutí ve věci, postačuje, že se jeví alespoň jako pravděpodobný.

Ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák. se ani před novelou, provedenou zákonem č. 370/2000 Sb. , tj. ve znění účinném do 31. prosince 2000, nevztahovalo na převody majetku učiněné v rámci běžného obchodního styku.

Nesplní-li oprávněný svou procesní povinnost doložit (prokázat) způsobem uvedeným v ustanovení § 256 o. s. ř. přechod práva nebo povinnosti, je soud povinen mu poskytnout potřebné poučení (§ 254 odst. 3 o. s. ř.) a vyzvat jej, aby svou procesní povinnost v tomto směru dodatečně splnil v přiměřené lhůtě, kterou mu současně určí. Teprve poté, co…

Za nesprávný postup, vedoucí k odpovědnosti státu, je třeba považovat i nevydání či opožděné vydání rozhodnutí (mělo-li být, v souladu s konkrétnímu pravidly, správně vydáno či vydáno ve stanovené lhůtě).

Výrok usnesení vydaného soudem v řízení o dědictví podle ustanovení § 175k odst. 2 o.s.ř. musí obsahovat údaj o tom, jakou žalobu má odkázaný účastník podat. Žaloba podaná ve smyslu ustanovení § 175k odst. 2 o.s.ř. není určovací žalobou ve smyslu § 80 písm. c) o.s.ř., ale je žalobou na určení právní skutečnosti, u níž naléhavý právní zájem vyplývá…

Poučovací povinnost podle § 118a o.s.ř. je vybudována na objektivním principu - poskytnutí potřebného poučení není závislé na tom, zda se soud prvního stupně o potřebě poučení vůbec dozvěděl. Nebylo-li účastníku potřebné poučení poskytnuto, ačkoliv se tak mělo z objektivního hlediska stát, došlo i v takovém případě k porušení ustanovení § 118a…