Z hlediska ustanovení § 545 odst. 3 ObčZ k naplnění podmínky zavinění postačuje nedbalost nevědomá, která představuje psychický vztah dlužníka k porušení povinnosti charakterizovaný tím, že dlužník nechtěl, aby k porušení povinnosti došlo, a ani nevěděl, že způsob zabezpečení jejího splnění, který zvolil, není dostačující a ke splnění povinnosti…

Samotné nedodržení sjednané lhůty pro předložení návrhu smlouvy nebo pro uzavření smlouvy není bez dalšího změnou poměrů, která by odůvodňovala podle § 50a odst. 3 obč. zák. zánik závazku, přičemž sjednanou lhůtu pro předložení návrhu smlouvy nelze považovat za stranami dohodnutou podmínku, podle které má být kupní smlouva…

Předmětem smlouvy o postoupení pohledávky může být pohledávka jakéhokoliv druhu, tedy i jiná než peněžitá, může být jak splatná, tak nesplatná, ale i teprve budoucí. Podmínkou však je, že jde o určitou a existující pohledávku.

Je-li vztah z bezdůvodného obohacení vzniklého přijetím plnění bez právního důvodu obchodním závazkovým vztahem, pak délku promlčecí doby řeší ustanovení § 397 obch. zák upravující čtyřletou promlčecí dobu.

Tvrdí-li žalobce, že členové ze schůze odcházeli a ze zápisu z členské schůze nelze dovodit, že jednotlivá usnesení byla přijata dostatečným počtem hlasů, je na družstvu, aby předložilo důkazy, že při hlasování o napadených usneseních byl na schůzi přes odchody jednotlivých členů přítomen takový počet členů, že schůze byla…

Za situace, kdy dlužník není oprávněn dožadovat se prokázání smlouvy o postoupení pohledávky, zaniká jeho závazek splněním postupníkovi i v případě, že smlouva o postoupení pohledávky neexistuje (z jakéhokoli důvodu).

S obchodním podílem je spjata majetková hodnota, která je ve smyslu § 118 odst. 1 ObčZ jinou majetkovou hodnotou (majetkem) a jako taková může být předmětem občanskoprávních vztahů. Jestliže i jen jeden z manželů nabude za trvání manželství a z prostředků patřících do společného jmění manželů obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, stává…

Skutečnost, že provozovateli zdroje znečišťování ovzduší byla za porušení povinnosti podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/1991 Sb. o ovzduší (tj. povinnosti uvádět do provozu a provozovat zdroje znečišťování v souladu s technickými podmínkami provozu zařízení a v souladu s podmínkami stanovenými orgánem ochrany ovzduší podle § 11…

Obrana dlužníka, že není v úpadku formou insolvence, jelikož vstoupil do likvidace, ve které řádně pokračuje, by mohla mít při úvaze o jeho úpadku význam jen za předpokladu, že dlužník se dostal do prodlení s placením splatných pohledávek svým věřitelům pouze proto, že vstoupil do likvidace, ve které řádně a včas pokračuje. Má-li dlužník -…

Vlastní obsah smlouvy o postoupení pohledávky může být pro konkursní soud důležitým zdrojem poznání z hlediska záměru, který je tímto právním úkonem jeho účastníky sledován. Není-li ekonomická podstata takové transakce patrna již ze smlouvy o postoupení pohledávky a nepodaří-li se její podstatu osvětlit ani v dalších fázích řízení, pak ve spojení…

Podstatou závazku ze smlouvy o dílo je konání, resp. činnost, směřující k určitému výsledku. Dílem se rozumí též úprava určité věci. Za realizaci části díla nelze považovat obstarání prostředků k provedení díla zhotovitelem. Opatřením stavebního materiálu na úpravu domu zhotovitelem nedochází k částečné změně konkrétní věci - úpravě domu, tedy k…

Otázku nápadně nevýhodných podmínek při převodu věci z majetku dlužníka na jiné osoby, je nutno poměřovat nikoli z hlediska srovnání sjednané kupní ceny s cenou určenou podle předpisů o oceňování majetku, nýbrž s cenou obvyklou, tj. cenou dosažitelnou při prodeji stejného nebo obdobného majetku za stejných nebo obdobných podmínek v daném místě a…

V případě, že plnění nestačí na vyrovnání všech dluhů u téhož věřitele a že dlužník při plnění neurčil, který z více dluhů (popřípadě v jaké části) chce vyrovnat, nepřechází "právo volby", který z více dluhů byl uhrazen, popřípadě v jaké výši, na věřitele. Při splnění dluhu věřitel může projevit svou vůli jen v (jednostranném) právním úkonu…

Uzavřením kupní smlouvy, kterým dojde k porušení živnostenského zákona (neexistence oprávnění k podnikání na straně podnikatele), není bez dalšího způsobena neplatnost této smlouvy, uzavřené podle soukromoprávního předpisu.

Není správný závěr, že k naplnění znaku úpadku, spočívajícího v tom, že dlužník k úhradě splatných závazků více věřitelů po delší dobu „není schopen“, postačuje, aby dlužník neprokázal (nedoložil, neosvědčil) opak (neosvědčil, že je v případě potřeby schopen těmto splatným závazkům dostát).

Z hlediska závad v označení účastníků smlouvy jsou obecně možné dvě základní situace. První z nich se pojí se stavem, kdy označení účastníka smlouvy je formálně bezvadné (zahrnuje všechny potřebné identifikační znaky) a právní úkon tudíž obligatorní náležitosti má, avšak uvedená smluvní strana není způsobilá k právním úkonům [např. jde o…

Zatímco pro změnu ceny prací a nákladů do rozpočtu nezahrnutých se vyžaduje jednostranný právní úkon objednatele v písemné formě (schválení, či dodatečné objednání), pro zvýšení ceny prací a nákladů do rozpočtu zahrnutých zákon písemnou formu tohoto úkonu nežádá; ke zvýšení ceny díla postačuje souhlas objednatele. Souhlas jako jednostranný projev…

Není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 3 odst. 1 obč. zák. požadavek zhotovitele na zaplacení nedoplatku ceny díla, i když dílo vykazovalo vady, které byl zhotovitel povinen odstranit, neboť objednateli nic nebránilo, aby se po zhotoviteli díla domáhal uplatnění práva z odpovědnosti za vady díla, a to samostatnou žalobou nebo započtením proti…

Odstoupil-li objednatel platně od smlouvy o dílo, nemůže se domáhat náhrady škody spočívající ve zmenšení jeho majetku, ke kterému došlo v souvislosti s vynaložením prokazatelných nákladů na odstranění vad díla, ale pouze vypořádání ze zaniklé smlouvy o dílo z titulu tohoto odstoupení. Náhrady škody by se mohli domáhat pouze pokud jde o další…

Námitku započtení může uplatnit žalovaný i v řízení nalézacím, a to jako procesní obranu proti žalobě, nepřevyšuje-li pohledávka namítaná k započtení pohledávku zažalovanou. Pokud nalézací soud shledá důvodnou nejen pohledávku žalobcovu, ale i pohledávku namítanou k započtení, rozhodne výrokem rozsudku vždy jen o pohledávce žalobcově; o důvodnosti…