Přikázání věci
Pojem „nadřízený soud“, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních nelze jej zaměňovat s pojmem „odvolací soud“. Rozhoduje-li vrchní soud o přikázání věci jinému krajskému soudu (insolvenčnímu soudu), není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacím.
(Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 NSČR 56/2012, ze dne 29.8.2012)
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v insolvenční věci dlužníka S.T., vedené u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, pod sp. zn. KSPA 48 INS 6673/2010, o insolvenčním návrhu věřitelů 1/ Č.s., a. s., se sídlem v P., a 2/ K.b., a. s., se sídlem v P., zastoupeného JUDr. P.B., advokátem, se sídlem v P., o návrhu dlužníka na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, o „dovolání“ dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. května 2012, č. j. KSPA 48 INS 6673/2010, 1 VSPH 542/2012-A-42, tak, že řízení o „dovolání“ dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. května 2012, č. j. KSPA 48 INS 6673/2010, 1 VSPH 542/2012-A-42, se zastavuje.
Z odůvodnění:
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 3. května 2012, č. j. KSPA 48 INS 6673/2010, 1 VSPH 542/2012-A-42, nevyhověl návrhu dlužníka, aby věc byla z důvodu vhodnosti delegována Krajskému soudu v Ústí nad Labem.
Dlužník napadl toto usnesení podáním označeným jako dovolání a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
Podle § 12 o. s. ř., nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Pojem „nadřízený soud“, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (srov. shodně stanovisko pléna Nejvyššího soudu z 27. června 1996, Plsn 1/96, uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Rozhoduje-li vrchní soud o přikázání věci jinému krajskému soudu (insolvenčnímu soudu), není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacím. Funkční příslušnost k projednání dovolání proti tomuto rozhodnutí občanský soudní řád neupravuje (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 1997, sp. zn. 2 Cdon 30/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 14, ročník 1997, pod číslem 112).
Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud proto řízení o „dovolání“ dlužníka, které touto vadou trpí, zastavil (§ 104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Otázku povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení za dané situace nezkoumal (srov. i § 241b odst. 2 o. s. ř.).
( zdroj: www.nsoud.cz )
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
