správní právo

Správní (kompetenční) individualizace státních orgánů (správních úřadů podle § 3 odst. 1 zákona 219/2000 Sb.) je zakotvena ve správním (hmotném, resp. procesním) právu; z ustanovení zákonů 218/2000 Sb. a 219/2000 Sb. vyplývá i jejich (vzájemná) oddělenost majetková a rozpočtová. Jednotlivé organizační jednotky hospodaří s určeným majetkem…

Restituční zákon je svou povahou předpisem občanskoprávním a poměr mezi ním a občanským zákoníkem je poměrem zákona zvláštního k zákonu obecnému. Protože restituční zákon nemá vlastní ustanovení obecně pojednávající o promlčecích dobách (o započetí jejich běhu či jejich ukončení), je třeba řešit otázku započetí běhu promlčecí doby a její délky…

Pro zpeněžení majetku úpadce nemusí být úpadce zapsán jako vlastník nemovitostí v katastru nemovitostí.

Není-li splatnost mzdy určena konkrétním dnem, nýbrž obdobím vyznačujícím se svým počátkem a koncem, s tím, že maximální lhůtu pro splatnost mzdy, na kterou zaměstnanci za vykonanou práci vznikl nárok, stanovil zákon v délce jednoho (následujícího) kalendářního měsíce; mzda je tak splatná po celou tuto dobu. Uplynutím splatnosti mzdy, jež přísluší…

Režim promlčení posuzovaných nároků podle § 70 zákona 337/1992 Sb. se prosadí tehdy, když zvláštní předpis, na jehož základě byla uložena pokuta - jinak podřaditelná ustanovení § 1 odst. 4 zákona 337/1992 Sb. - tuto otázku neupravuje, nebo ohledně jejichž „vymáhání“, případně „správy“, se v něm na zákon 337/1992 Sb. přímo…

Místní a účelové komunikace představují určitou kvalitu pozemku, jsou názvy pro druh pozemku a představují určité ztvárnění či zpracování jeho povrchu. Nemohou tedy být současně pozemkem a současně stavbou ve smyslu občanskoprávním jako dvě rozdílné věci, které by mohly mít rozdílný právní režim či osud; nelze je od pozemku oddělovat, např.

Prodej nemovitosti z vlastnictví státu do vlastnictví občanů není úředním postupem.

Předchozí souhlas obecního (městského) úřadu podle § 3 odst. 2 zákona 116/1990 Sb., musel být dán i v případě, byla-li pronajata budova jako celek, nacházely-li se v ní místnosti určené k provozování obchodu a služeb, byť se režim takového nájmu neřídil ustanoveními zákona 116/1990 Sb., nýbrž ustanoveními § 663 a násl. obč.

V případě návrhů podle § 4a odst. 2-5 zákona o půdě soudy vycházejí nejen z listin o přídělu, ale hodnotí celkový proces přídělového řízení. Z tohoto pohledu je třeba postupovat i při posouzení vlastnictví a držby přídělce.

Rozhodnutí správního orgánu o odstranění stavby podle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona není na překážku tomu, aby o odstranění stavby rozhodoval soud v případech stanovených občanským zákoníkem.

I při rozhodování ve věcech podle § 8 odst. 1 zákona o půdě je soud oprávněn na danou věc použít ustanovení § 3 odst. 1 zákona, přičemž s ohledem na znění zákona přichází v úvahu jen rozpor s dobrými mravy.

Pro závěr, nakolik se při dopravní nehodě na vzniku škody podílelo i jednání samotného poškozeného, nelze vycházet jen ze srovnání obecného rozsahu povinností ukládaných pravidly silničního provozu jednotlivým účastníkům ani z porovnání počtu porušených povinností na straně škůdce a na straně poškozeného v konkrétní situaci. Rozhodující je…

O zachování lhůty podle správního řádu lze mluvit pouze u zásilky podané (aniž se přitom správní řád zabývá otázkou jejího doručení). Zpochybňuje-li správní orgán podání zásilky (dokladované podacím lístkem, jehož obsah není zpochybněn), je na něm, aby prokázal opak.

Při posuzování otázky, zda jde o neoprávněnou stavbu ve smyslu občanského zákoníku, je třeba vycházet z právní úpravy platné v okamžiku vzniku stavby jako věci v právním smyslu. O neoprávněnou stavbu nemůže jít tehdy, byla-li tato stavba zřízena před 1. 1. 1992 tzv. „socialistickou organizací“.

Vzhledem k tomu, že zproštění obžaloby má stejné důsledky jako zrušení sdělení obvinění, posuzuje se nárok na náhradu škody způsobené sdělením obvinění podle § 5 a násl. zákona 82/1998 Sb. jako škoda způsobená nezákonným rozhodnutím, vydaným v trestním řízení.

Výši bezdůvodného obohacení záležejícího v užívání nebytových prostor určí soud peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobných nebytových prostor, zpravidla právě formou nájmu, a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen plnit podle nájemní smlouvy. Bylo-li nájemné v posuzovaném…

Ze skutečnosti, že daňový subjekt nese důkazní břemeno podle § 31 odst. 9 daň. ř., nemohou pro daňový subjekt - zejména s ohledem na § 31 odst. 8 pístu. c) daň. ř., který daňové břemeno ohledně existence skutečností vyvracejících věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost účetnictví a jiných povinných evidencí či záznamů, vedených daňovým…

Rozhodne-li se vlastník domu vymezit v tomto domě jednotky dle zákona 72/1994 Sb., nemůže jako nebytové prostory určit společné části domu, jejichž příkladmý výčet je uveden v § 2 výše uvedeného zákona, neboť by to bylo v přímém rozporu s kogentním zněním části § 2 ve spojení s § 4 zákona 72/1994 Sb.

Nabude-li usnesení o schválení konečné zprávy právní moci, je zásadně vyloučeno, aby problematikou, k jejímuž řešení je konečná zpráva primárně určena, se v konkursu soudy zabývaly později, např. při vydání rozvrhového usnesení či při vydání usnesení o zrušení konkursu.

Uzavřeli-li účastníci smlouvy o nájmu nebytových prostor a průběh nájemních vztahů nebyl poznamenán žádnými námitkami některé ze stran k platnosti smluv a účinkům jejich ustanovení o nájemném, pak je žádoucí respektovat obecný princip pacta sunt servanda a zachovat kontrahentům právní jistotu o existenci smluvního…