Otázka příčetnosti, resp. nepříčetnosti je otázka právní, jejíž posouzení náleží orgánům činným v trestním řízení na základě skutečností vyplývajících z provedených důkazů. Povaha této otázky vyžaduje, aby její posouzení bylo založeno na odborných znalostech z oboru psychiatrie (§ 116 tr. ř.; dále rozhodnutí č. 17/1979 a č. 67/1980 Sb. rozh. tr.).
Do výroku usnesení, jímž se podle § 151 odst. 3, 6 tr. ř. stanoví odměna obhájce nebo zmocněnce poškozeného a zúčastněné osoby, náhrada jeho hotových výdajů, náhrada za promeškaný čas a daň z přidané hodnoty, postačí uvést souhrnné částky, které je stát povinen advokátovi uhradit na těchto nárocích. Výčet jednotlivých úkonů, za které advokátovi…
Trestný čin loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku je dokonán již užitím násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí proti někomu v úmyslu zmocnit se cizí věci, aniž by bylo třeba, aby tento úmysl byl uskutečněn. I když pachatel po použití násilí dobrovolně upustí od uskutečnění svého úmyslu zmocnit se cizí věci, trestnost trestného činu loupeže…
Jmenování a odvolávání nejvyššího státního zástupce vládou je výkonem veřejné správy [§ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] a správní soudy mají pravomoc tento postup přezkoumávat. Jmenování nejvyššího státního zástupce je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. Nejvyšším státním zástupcem může být jmenována pouze osoba, která vykonává funkci státního…
Vyhradí-li si ve vazebních věcech stěžovatel lhůtu pro odůvodnění blanketní stížnosti, má soud, který o ní rozhoduje, buď upozornit stěžovatele (jeho právního zástupce) na nepřiměřenost navržené lhůty pro odůvodnění a stanovit mu namísto toho lhůtu přiměřenou, nebo má vyčkat doplnění stížnosti. Pouze výjimečně, neumožňuje-li aktuální procesní…
Podstatou právního institutu dohody o vině a trestu je dohodnutý kompromis mezi obviněným a státním zástupcem, obsahem kterého je doznání obviněného, že spáchal skutek, který je mu dáván za vinu, výměnou za dohodnutý mírnější trest. Obsahem této dohody je i rozsah a způsob náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení.
Ačkoliv skutečnost, že došlo k zastavení trestního stíhání z důvodu, že trest, ke kterému může trestní stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu, který již byl pro jiný trestný čin obviněnému uložen nebo který jej podle očekávání postihne, sama o sobě neznamená, že by význam takového řízení pro poškozeného byl natolik nízký, že přiměřeným…
Orgány veřejné moci nejsou povinny se ztotožnit s argumentací účastníka řízení. Právo na soudní a jinou právní ochranu nelze zaměňovat s právem na úspěch v řízení: jde "pouze" o to, aby toto řízení bylo vedeno korektně a respektovalo všechna práva jeho účastníků. To ovšem také znamená, že se státní orgány musí řádně vypořádat s relevantní…
Součástí práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je i právo na odůvodnění rozhodnutí soudu, a proto je třeba ustanovení § 129 odst. 2, věty první, trestního řádu, jež umožňuje soudu v trestním řízení vyhotovit zjednodušený rozsudek, který neobsahuje odůvodnění, vykládat restriktivně, a to zejména v případech…
Nelze připustit, aby de facto jakýkoliv jiný právní názor, který by se posléze ukázal nesprávným, zakládal trestní odpovědnost úřední osoby, která jej v určité době učinila, a to bez ohledu na východiska, která ji k němu vedla, neboť po nikom, byť vybaveném rozhodovací pravomocí, není možno vyžadovat absolutní neomylnost, pokud není při chybném…
Jestliže v trestním řízení existuje pouze jediný usvědčující důkaz, musí být věnována mimořádná pozornost důkladnému prověření tohoto jediného přímého usvědčujícího důkazu a takový důkaz musí být pečlivě hodnocen.
Vada spočívající v tom, že obžaloba byla podána pro jiný skutek, než pro který bylo zahájeno trestní stíhání, nemůže být napravena v řízení před soudem, proto odůvodňuje vrácení věci státnímu zástupci k došetření podle § 260 trestního řádu.
Suspenzivní účinek usnesení vydaného podle § 108 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb. na trestní řízení probíhající v České republice má za následek, že po dobu, po kterou toto rozhodnutí trvá, je tuzemským orgánům činným v trestním řízení umožněno provádět pouze neodkladné nebo neopakovatelné úkony, anebo úkony nezbytné k předání trestního řízení do…
Pojem trvalých následků na zdraví ve smyslu podle § 302 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku není v trestním zákoníku ani v judikatuře specifikován. Ze samotného smyslu tohoto ustanovení však vyplývá, že k naplnění tohoto znaku nepostačí jen nevýznamné, byť trvalé poškození zdraví zvířete, jako je například drobná deformace ušního boltce, ztráta…
Zásada trestního řízení zakotvená v § 2 odst. 4 trestního řádu vyžadující, aby trestní věci byly projednávány urychleně bez zbytečných průtahů, se nemůže obracet proti těm, v jejichž prospěch je především zakotvena. Tedy proti osobám, proti nimž je trestní řízení vedeno.
Procesní pochybení soudu prvního stupně, které spočívá v tom, že neinformoval obviněného o návrhu státního zástupce na prodloužení vazby, nezaslal mu jej a neposkytl mu lhůtu k vyslovení požadavku na konání vazebního zasedání, nemůže zhojit stížnostní soud, uplynula-li od posledního osobního slyšení obviněného doba delší než šest týdnů (a nejsou…
Vyhradil-li si stěžovatel ve vazebním řízení lhůtu pro odůvodnění své blanketní stížnosti, má orgán, který o ní rozhoduje, buď upozornit stěžovatele (jeho právního zástupce) na nepřiměřenost navržené lhůty pro odůvodnění a stanovit mu namísto toho lhůtu přiměřenou, nebo má vyčkat doplnění stížnosti. Výjimečně, neumožňuje-li aktuální procesní…
Jestliže Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není možné stanovit místní příslušnost podle § 18 odst. 1 tr. ř., jelikož nebylo zjištěno místo spáchání trestného činu, je nutné určit místní příslušnost podle pravidla obsaženého v § 18 odst. 2 tr. ř., dle kterého, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož…
Se základním právem na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod není slučitelný takový výklad § 154 odst. 2 trestního řádu, podle něhož přiznání náhrady nákladů spojených s účastí poškozeného v trestním řízení brání jejich neúčelnost.
Z odůvodnění napadeného usnesení neplyne, jaké konkrétní skutečnosti dle krajského soudu nasvědčují tomu, že stěžovatel bude v případě, že bude ponechán na svobodě, pokračovat v páchání trestné činnosti. Uvedené argumenty fakticky opakují důvody pro existenci vazebního důvodu, které vyhodnotil okresní soud, a na které krajský soud odkázal. Ani u…
Sama skutečnost, že vyhláška č. 488/2006 Sb. vyjímá v § 6 odst. 2 výrobky označené jako „mobilní telefony“ z okruhu přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů, nevylučuje...
Otázka místní příslušnosti soudu na výběr dané podle § 87 písm. b) o. s. ř. je v případě místa, kde došlo ke škodné události, založena na principu fakticity. U újmy způsobené...
Zákonná dikce „čin vyšel najevo“ v § 18 odst. 2 tr. ř. vyjadřuje stav, při kterém se informace o činu dostala subjektu, který je povolán k tomu, aby na ni reagoval způsobem, jímž...
Formulář hlasovacího lístku pro hlasování o způsobu oddlužení po zahájení insolvenčního řízení nabízený věřitelům na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti nesplňuje...
Ustanovení § 2103 o. z. míří na případy, kdy má kupující objektivně možnost vadu věci poznat při uzavření smlouvy, nikoliv v jiný okamžik. Jde o takové situace, kdy na vadu, kterou...
