Nařízení vlády o zóně havarijního plánování
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
11
Nařízení
vlády
ze dne 9. prosince 1998
o zóně havarijního plánování
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 18/1997 Sb. ČR, o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, (dále jen „zákon”):
§ 1
Návrh na stanovení zóny havarijního plánování
(1) Návrh na stanovení zóny havarijního plánování1) předkládá Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad”) držitel povolení k umístění, výstavbě nebo provozu jaderného zařízení2) nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření3) (dále jen „držitel povolení”), pokud u něj nelze vyloučit radiační havárii4) s pravděpodobností vzniku větší nebo rovnou 10- 7/rok.
(2) Návrh na stanovení zóny havarijního plánování obsahuje:
a) výčet možných radiačních havárií, jež mají při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření pravděpodobnost vzniku větší nebo rovnou 10- 7/rok,
b) popis předpokládaného vývoje a průběhu jednotlivých radiačních havárií uvažovaných podle písmene a). Tento popis se doloží výpočtem, na jehož základě lze provést určení pravděpodobného místa na jaderném zařízení nebo na pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, v němž by při dané radiační havárii došlo k předpokládanému nepřípustnému uvolnění radionuklidů nebo ionizujícího záření, určení časového průběhu radiační havárie, časového průběhu uvolňování radionuklidů a ionizujícího záření, výčtu uvolňovaných radionuklidů a odhadu jejich aktivity včetně zahrnutí vlivu meteorologických podmínek na šíření radionuklidů v okolí daného zařízení,
c) výčet možných následků radiačních havárií provedený v návaznosti na výpočet podle písmene b), včetně posouzení možnosti nepřípustného ozáření osob a následků tohoto ozáření, posouzení možnosti překročení směrných hodnot pro neodkladná ochranná opatření,5)
d) geografické vymezení návrhu velikosti zóny havarijního plánování.
§ 2
Podíl držitele povolení na zajištění činnosti celostátní radiační monitorovací sítě v zóně havarijního plánování
(1) Držitel povolení se podílí na zajištění činnosti celostátní radiační monitorovací sítě6) v zóně havarijního plánování v těchto případech:
a) za obvyklé radiační situace, to je po celou dobu provozu jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření s výjimkou doby, kdy existuje podezření držitele povolení na vznik nebo při vzniku radiační havárie na jím provozovaném jaderném zařízení nebo pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření,
b) za havarijní radiační situace, to je v době, kdy u držitele povolení existuje podezření na vznik a při vzniku radiační havárie na jím provozovaném jaderném zařízení nebo pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření,
c) v rámci havarijního cvičení celostátní radiační monitorovací sítě pro ověřování havarijní připravenosti zóny havarijního plánování.
(2) Držitel povolení vykonává v případech podle odstavce 1 následující činnosti:
a) za obvyklé radiační situace zajišťuje v zóně havarijního plánování kontrolu dodržování požadavků na zajištění radiační ochrany obyvatelstva a životního prostředí stanovených zvláštním právním předpisem.7) Kontrola se provádí měřením veličin stanovených včetně rozsahu a způsobu měření v tabulce č. 1 přílohy. Výsledky měření se předávají Úřadu jedenkrát za čtvrtletí, a to nejpozději do konce měsíce následujícího čtvrtletí, a souhrnně za kalendářní rok ve formě zprávy nejpozději do 31. 3. následujícího roku,
b) za havarijní radiační situace zajišťuje měření uniklých radionuklidů a ionizujícího záření v té části zóny havarijního plánování, která je v důsledku meteorologické situace ohrožena uniklými radionuklidy, v rozsahu a způsobem podle tabulky č. 2 přílohy, pokud Úřad podle § 3 odst. 2 písm. n) zákona nestanoví jinak. Výsledky měření se předávají Úřadu způsobem stanoveným vnitřním havarijním plánem8) a doplňují se o údaje o aktuální meteorologické situaci v místě vzniku radiační havárie a o určení místa, doby trvání, fyzikálněchemické formy, radiochemického složení, cesty a prognózy úniku radionuklidů, jakmile jsou tyto informace známy. Ostatní měření zajišťovaná držitelem povolení tím nejsou dotčena,
c) v rámci havarijního cvičení celostátní radiační monitorovací sítě spolupracuje na zajišťování havarijní připravenosti zóny havarijního plánování. Úřad může účast držitele povolení na tomto cvičení vyžádat, nejvýše však jedenkrát za kalendářní rok.
§ 3
Podíl držitele povolení na vybavení obyvatelstva v zóně havarijního plánování antidoty
(1) Držitel povolení vybavuje obyvatelstvo v zóně havarijního plánování prostředky ke snížení ozáření z vnitřní kontaminace radioaktivními látkami (dále jen „antidota”) v následujícím rozsahu:
a) 2 dávky po 130 mg jodidu draselného pro každou osobu starší 12 let věku a pro každou osobu, která dosáhne 12 let v průběhu doby použitelnosti tablet,
b) 2 dávky po 65 mg jodidu draselného pro každou osobu do 12 let věku.
Součástí balení těchto antidot je vždy písemný návod k jejich užívání.
(2) Pro stanovení počtu osob, které se vybavují antidoty podle odstavce 1, se s využitím stávajících výsledků statistických šetření započítají
a) všechny osoby, které mají v zóně havarijního plánování trvalý nebo přechodný pobyt, včetně dětí školního a předškolního věku,
b) všechny osoby, které v zóně havarijního plánování pracují, žáci škol, děti navštěvující předškolní zařízení a osoby navštěvující školská zařízení, pokud škola nebo zařízení leží v zóně havarijního plánování,
c) počty lůžek v lůžkových zdravotnických a sociálních zařízeních ležících v zóně havarijního plánování,
d) všechny osoby vykonávající v zóně havarijního plánování vojenskou nebo civilní službu,
e) další osoby, které se podílejí na likvidaci následků radiační havárie v souladu s vnějším havarijním plánem.
K takto stanovenému počtu se připočítá dalších 10 % jako rezerva.
(3) Podklady pro stanovení počtu dávek předává držiteli povolení na jeho žádost okresní úřad, na jehož území se jaderné zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření nachází, (dále jen „koordinující okresní úřad”) do 6 měsíců od doručení žádosti. Koordinující okresní úřad ověřuje, zda podklady pro stanovení počtu dávek odpovídají skutečnosti, nejdéle každých 5 let. Zjistí-li, že potřeba antidot není pokryta, zajistí na jeho žádost držitel povolení dovybavení obyvatelstva antidoty z rezervy podle odstavce 2. Klesne-li tato rezerva pod 5 %, držitel povolení ji doplní do 6 měsíců od doručení žádosti koordinujícího okresního úřadu o její doplnění.
(4) Držitel povolení vybaví osoby uvedené v odstavci 2 antidoty a předá rezervu antidot podle odstavce 2 koordinujícímu okresnímu úřadu nejméně 1 měsíc
a) před uvedením jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodů 2, 3 a 4 zákona nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření do provozu,
b) před prvním zavezením jaderného paliva do reaktoru u jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodu 1 zákona.
(5) Dojde-li ke stanovení zóny havarijního plánování nebo její změně u jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, které již bylo uvedeno do provozu nebo do jehož reaktoru již bylo zavezeno jaderné palivo, obyvatelstvo se vybaví antidoty v rozsahu podle odstavců 1 a 2 do 3 měsíců ode dne stanovení nebo změny zóny havarijního plánování.
(6) Při obměně antidot z důvodu uplynutí doby jejich použitelnosti předá koordinující okresní úřad držiteli povolení podklady pro stanovení počtu dávek nejméně 6 měsíců před uplynutím doby jejich použitelnosti. Distribuci nových antidot obyvatelstvu, stažení obměňovaných antidot a předání rezervy podle odstavce 2 koordinujícímu okresnímu úřadu zajistí držitel povolení nejméně 1 měsíc před uplynutím doby použitelnosti obměňovaných antidot. Koordinující okresní úřad předá antidota, u nichž uplynula doba použitelnosti, držiteli povolení do 3 měsíců od uplynutí této doby a držitel povolení zajistí jejich likvidaci podle zvláštního právního předpisu.9)
§ 4
Podíl držitele povolení na zajištění tiskové a informační kampaně k zajištění připravenosti obyvatelstva v zóně havarijního plánování pro případy radiačních havárií
Držitel povolení zajišťuje tiskovou a informační kampaň k připravenosti obyvatelstva pro případy radiačních havárií v následujícím rozsahu:
a) zpracování, tisk a zveřejnění informační příručky, která seznámí obyvatelstvo trvale žijící a trvale pracující v zóně havarijního plánování se základními údaji o ionizujícím záření a jeho účincích na lidský organismus a životní prostředí, s opatřeními na ochranu obyvatel a životního prostředí připravenými pro případ vzniku radiační havárie a s návody, jak postupovat při vzniku radiační havárie. Tu část podkladů pro vytištění příručky, která vychází z vnějšího havarijního plánu, předá držiteli povolení k případnému doplnění koordinující okresní úřad nejméně 6 měsíců před jejím zveřejněním. Před vytištěním příručky bude její navržený obsah projednán s koordinujícím okresním úřadem a Úřadem. Forma a frekvence vydávání příručky musí odrážet aktuální stav připravených opatření na ochranu obyvatel a životního prostředí. Příručku zveřejňuje držitel povolení její distribucí do míst určených koordinujícím okresním úřadem v zóně havarijního plánování. První zveřejnění příručky zajistí držitel povolení nejméně 1 měsíc před uvedením jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodů 2, 3 a 4 zákona nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření do provozu a nejméně 1 měsíc před prvním zavezením jaderného paliva do reaktoru u jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodu 1 zákona,
b) zabezpečení účasti svých odborníků na školení představitelů orgánů samosprávy v zóně havarijního plánování a na školení orgánů koordinujícího okresního úřadu, které jsou určeny pro řešení radiačních havárií, o vazbách vnitřního a vnějšího havarijního plánu a pro vzájemnou výměnu souvisejících informací, pokud jsou tato školení organizována koordinujícím okresním úřadem.
§ 5
Podíl držitele povolení na zajištění systému vyrozumění dotčených orgánů
(1) Držitel povolení zajišťuje souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících neprodlené předání informace o vzniku nebo podezření na vznik radiační havárie a její charakteristiky okresním úřadům, do jejichž území zasahuje zóna havarijního plánování, Úřadu a dalším dotčeným orgánům 2 vzájemně se zálohujícími technicko-organizačními způsoby v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,10) který těmto orgánům umožní zahájit přípravu na nejvhodnější likvidaci této radiační havárie a omezení jejích následků, (dále jen „systém vyrozumění”). Dalšími dotčenými orgány jsou subjekty, které držitel povolení uvede ve svém vnitřním havarijním plánu. Tyto subjekty držitel povolení vyrozumí a případně vyzve k účasti na likvidaci radiační havárie v jaderném zařízení nebo na pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření a na omezení jejích následků.
(2) Jestliže systém vyrozumění zajišťovaný držitelem povolení podle odstavce 1 využívá systému vyrozumění poskytovaného Ministerstvem obrany v rámci civilní ochrany,11) držitel povolení jej zajišťuje a náklady nese v rozsahu potřebném pro dovybavení systému poskytovaného Ministerstvem obrany nad jeho stav ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení.
§ 6
Podíl držitele povolení na zajištění systému varování obyvatelstva
(1) Držitel povolení zajišťuje souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících včasné varování obyvatelstva při vzniku radiační havárie (dále jen „systém varování”). Varováním se rozumí vyslání akustického signálu pro přijetí obyvatelstvem v celé zóně havarijního plánování a případně i optického signálu pro orgány obcí a informování obyvatelstva o vzniku radiační havárie a o potřebných opatřeních na základě rozhodnutí orgánů státní správy nebo orgánů místní samosprávy cestou rozhlasového a televizního vysílání12) za použití předem připravených obrazových a zvukových nahrávek.
(2) Jestliže systém varování zajišťovaný držitelem povolení podle odstavce 1 využívá systému varování poskytovaného Ministerstvem obrany v rámci civilní ochrany,11) držitel povolení jej zajišťuje a hradí náklady spojené s dovybavením systému poskytovaného Ministerstvem obrany nad jeho stav ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení.
§ 7
Ustanovení společná a přechodná
(1) V případě, kdy se překrývají zóny havarijního plánování více držitelů povolení, opatření podle § 3, 4, 5 a 6 tohoto nařízení mohou být v překrývajících se oblastech činěna držiteli povolení společně.
(2) U zóny havarijního plánování stanovené před nabytím účinnosti tohoto nařízení se obyvatelstvo vybaví antidoty v rozsahu tohoto nařízení do 3 měsíců od nabytí jeho účinnosti.
§ 8
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
doc. Ing. Grégr v. r.
Příloha k nařízení vlády č. 11/1999 Sb.
Tabulka č. 1:
Monitorování složek životního prostředí a článků potravního řetězce v zóně havarijního plánování za obvyklé radiační situace
1. Monitorovaná složka
2. Měřená veličina
3. Počet míst odběru
4. Frekvence odběrů
5. Frekvence měření
6. Požadovaná citlivost měření
1. ovzduší
2. objemová aktivitaa radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště
3. 4 místa (z toho 1 místo v převládajícím směru větru)
4. kontinuálně
5. jednou týdně
6. možnost stanovit objemovou aktivitua zjišťovaných radionuklidů,b která způsobí při celoročním vdechování úvazek efektivní dávkyc na úrovni 1 promile obecného základního limitud
1. voda
2. objemová aktivitaa radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště
3. 1 místo pod zaústěním odpadních vod do vodního recipientue (po promíchání)
4. jednou měsíčně
5. vždy po odběru vzorku
6. možnost stanovit hmotnostní aktivitua zjišťovaných radionuklidu,b která způsobí při celoročním požívání úvazek efektivní dávkyc na úrovni 1 promile obecného základního limitud
1.
2.
3. veřejné vodovodyf
4. jednou měsíčně
5. vždy po odběru vzorku
6.
1.
2.
3. 1 místo ve směru proudění podzemních vod od objektu jaderného zařízení nebo pracoviště
4. jednou čtvrtletně
5. vždy po odběru vzorku
6.
1. půdy
2. hmotnostní aktivitag radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště
3. 4 místa (z toho 1 místo v převládajícím směru větrů)
4. jednou ročně
5. vždy po odběru vzorku
6. možnost stanovit hmotnostní aktivitug menší než 100 Bq/kg pro zjišťované radionuklidyb
a Objemovou aktivitou se rozumí podíl aktivity a celkového objemu odebraného vzorku.
b Mezi zjišťované radionuklidy se zahrnou všechny radionuklidy, jejichž příspěvek k ozáření jednotlivce z obyvatelstva může za povolených podmínek provozování příslušného jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření dosáhnout 1 promile obecných základních limitů stanovených ve vyhlášce č. 184/1997 Sb. ČR
c § 3 vyhlášky č. 184/1997 Sb. ČR
d § 9 vyhlášky č. 184/1997 Sb. ČR
e Vodním recipientem se rozumí vodní útvar přijímající vodu z určitého povodí nebo vodu odpadní.
f Mezi veřejné vodovody, z nichž se odebírá, se zahrnou ty, které za povolených podmínek provozování příslušného jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření mohou způsobit k ozáření jednotlivce z obyvatelstva ve výši 1 promile obecných základních limitů stanovených ve vyhlášce č. 184/1997 Sb. ČR
g Hmotnostní aktivitou se rozumí podíl aktivity a celkové hmotnosti odebraného vzorku.
1. ovzduší + půda
2. příkon dávkového ekvivalentu záření gama
3. 16 míst mimo areál jaderného zařízení nebo pracoviště (pro k sobě přiléhající 22, 5o kruhové výseče)
4.
5. kontinuální (vyhodnocení nejméně jednou čtvrtletně)
6. možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0, 05 Sv/h
1.
2.
3. 16 míst na hranici areálu jaderného zařízení nebo pracoviště (pro k sobě přiléhající 22, 5o kruhové výseče)
4.
5. kontinuální (vyhodnocení nejméně jednou čtvrtletně)
6. možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0, 05 Sv/h
1. alespoň 4 v zóně havarijního plánování pěstované zemědělské plodiny (z nichž alespoň u 2 typu jsou zkrmovány jejich nadzemní části), zelenina a ovoce
2. hmotnostní aktivitag radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště
3. nejméně 1 místo pro každý monitorovaný článek potravního řetězce
4. jednou ročně
5. vždy po odběru vzorku
6. možnost stanovit hmotnostní aktivitug zjišťovaných radionuklidů,b která způsobí při celoročním požívání úvazek efektivní dávkyc na úrovni 1 promile obecného základního limitud
1. mléko
2. objemová aktivitaa radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště
3. 1 místo ve směru převládajících větrů
4. jednou za 2 týdny
5. vždy po odběru vzorku
6. možnost stanovit objemovou aktivitua zjišťovaných radionuklidů,b která způsobí při celoročním požívání úvazek efektivní dávkyc na úrovni 1 promile obecného základního limitud
1. ryby
2. hmotnostní aktivitag radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště
3. 1 místo pod zaústěním odpadního kanálu do vodního recipientue
4. jednou ročně
5. vždy po odběru vzorku
6. možnost stanovit hmotnostní aktivitug zjišťovaných radionuklidů,b která způsobí při celoročním požívání úvazek efektivní dávkyc na úrovni 1 promile obecného základního limitud
Pozn.: Konkrétní místa odběru, frekvence odběrů a měření se stanoví tak, aby byly získávány výsledky reprezentativní z hlediska radiační ochrany obyvatelstva.
Tabulka č. 2:
Monitorování složek životního prostředí a článků potravního řetězce v zóně havarijního plánování za havarijní radiační situace (HRS)
1. Monitorovaná složka
2. Měřená veličina
3. Počet míst odběru
4. Frekvence odběrů
5. Frekvence měření
6. Požadovaná citlivost měření
1. ovzduší
2. objemová aktivitaa radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracovištěb
3. 4 místac
4. kontinuálně
5. minimálně jednou do 6 hodin od vzniku HRS
6. možnost stanovit objemovou aktivitua zjišťovaných radionuklidů,d která způsobí při vdechování za období 1 měsíce úvazek efektivní dávkye na úrovni 1 promile obecného základního limituf
1. voda
2. objemová aktivitaa radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště
3. veřejné vodovodyf
4. každých 6 hodin od vzniku HRS
5. okamžitě po odběru vzorku
6. možnost stanovit objemovou aktivitua menší než 10 Bq/l pro zjišťované radionuklidyd
1.
2.
3. 1 místo pod zaústěním odpadních vod do vodního recipientug (po promíchání)
4. každých 6 hodin od vzniku HRS
5. okamžitě po odběru vzorku
6. možnost stanovit objemovou aktivitua menší než 10 Bq/l pro zjišťované radionuklidyd
1. půda
2. plošná aktivitah radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracovištěb
3. minimálně 2 místa stanovená ve vnitřním havarijním plánu
4. každých 6 hodin od vzniku HRS
5. okamžitě po odběru vzorku
6. možnost stanovit plošnou aktivituh menší než 1 000 Bq/m2 pro jednotlivé zjišťované radionuklidyd
a Objemovou aktivitou se rozumí podíl aktivity a celkového objemu odebraného vzorku.
b S výjimkou radionuklidů emitujících pouze částice beta.
c Odběrová místa jsou shodná s odběrovými místy za obvyklé radiační situace.
d Mezi zjišťované radionuklidy se zahrnou všechny radionuklidy, jejichž příspěvek k ozáření jednotlivce z obyvatelstva může za povolených podmínek provozování příslušného jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření dosáhnout 1 promile obecných základních limitů stanovených ve vyhlášce č. 184/1997 Sb. ČR
e § 3 vyhlášky č. 184/1997 Sb. ČR
f § 9 vyhlášky č. 184/1997 Sb. ČR
g Vodním recipientem se rozumí vodní útvar přijímající vodu z určitého povodí nebo vodu odpadní.
h Plošnou aktivitou se rozumí podíl aktivity a plošného obsahu, na němž je aktivita rozložena.
1. ovzduší + půda
2. příkon dávkového ekvivalentu záření gama
3. místa na trase monitorováníi
4.
5. minimálně jednou do 6 hodin od vzniku HRS a vždy po změně směru větru do jiné 22, 5o výseče
6. možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0, 05 Sv/h
1.
2.
3. 16 míst mimo areál jaderného zařízení nebo pracovištěc
4.
5. kontinuální
6. možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0, 05 Sv/h
1.
2.
3. 16 míst na hranici areálu jaderného zařízení nebo pracovištěc
4.
5. kontinuální
6. možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0, 05 Sv/h
1. zemědělské plodiny se zkrmovanou nadzemní částí (nejméně 2 druhy)
2. hmotnostní aktivitaj radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracovištěb
3. 1 místo pro každou zemědělskou plodinu
4. min. 1x každých 12 hodin od vzniku HRS
5. okamžitě po odběru vzorku
6. možnost stanovit hmotnostní aktivituj menší než 100 Bq/kg pro jednotlivé zjišťované radionuklidyd
1. mléko
2. objemová aktivitaa radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracovištěb
3. 1 místo ve směru převládajících větrůc
4. min. 1x každých 12 hodin od vzniku HRS
5. okamžitě po odběru vzorku
6. možnost stanovit objemovou aktivitua menší než 10 Bq/l pro jednotlivé zjišťované radionuklidyd
i Trasou monitorování se rozumí trasa stanovená ve vnitřním havarijním plánu, která se projíždí a na níž jsou určena místa, v nichž se odebírají vzorky složek životního prostředí, případně se v nich provádí měření.
j Hmotnostní aktivitou se rozumí podíl aktivity a celkové hmotnosti odebraného vzorku.
1) § 17 odst. 3 zákona č. 18/1997 Sb. ČR, o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.
2) § 2 písm. h) zákona č. 18/1997 Sb. ČR
3) § 2 písm. c) zákona č. 18/1997 Sb. ČR
4) § 2 písm. l) zákona č. 18/1997 Sb. ČR
5) § 64 a 65 vyhlášky č. 184/1997 Sb. ČR, o požadavcích na zajištění radiační ochrany.
6) § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 18/1997 Sb. ČR
7) Vyhláška č. 184/1997 Sb. ČR
8) Vyhláška č. 219/1997 Sb. ČR, o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu.
9) Například zákon č. 125/1997 Sb. ČR, o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb. ČR
10) § 6 vyhlášky č. 219/1997 Sb. ČR
11) § 46 odst. 1 zákona č. 18/1997 Sb. ČR
12) § 5 odst. 1 písm. e) zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb. ČR, zákona č. 253/1994 Sb. ČR, zákona č. 40/1995 Sb. ČR, zákona č. 237/1995 Sb. ČR, zákona č. 301/1995 Sb. ČR a zákona č. 135/1995 Sb. ČR
Nařízení
vlády
ze dne 9. prosince 1998
o zóně havarijního plánování
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 18/1997 Sb. ČR, o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, (dále jen „zákon”):
§ 1
Návrh na stanovení zóny havarijního plánování
(1) Návrh na stanovení zóny havarijního plánování1) předkládá Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad”) držitel povolení k umístění, výstavbě nebo provozu jaderného zařízení2) nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření3) (dále jen „držitel povolení”), pokud u něj nelze vyloučit radiační havárii4) s pravděpodobností vzniku větší nebo rovnou 10- 7/rok.
(2) Návrh na stanovení zóny havarijního plánování obsahuje:
a) výčet možných radiačních havárií, jež mají při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření pravděpodobnost vzniku větší nebo rovnou 10- 7/rok,
b) popis předpokládaného vývoje a průběhu jednotlivých radiačních havárií uvažovaných podle písmene a). Tento popis se doloží výpočtem, na jehož základě lze provést určení pravděpodobného místa na jaderném zařízení nebo na pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, v němž by při dané radiační havárii došlo k předpokládanému nepřípustnému uvolnění radionuklidů nebo ionizujícího záření, určení časového průběhu radiační havárie, časového průběhu uvolňování radionuklidů a ionizujícího záření, výčtu uvolňovaných radionuklidů a odhadu jejich aktivity včetně zahrnutí vlivu meteorologických podmínek na šíření radionuklidů v okolí daného zařízení,
c) výčet možných následků radiačních havárií provedený v návaznosti na výpočet podle písmene b), včetně posouzení možnosti nepřípustného ozáření osob a následků tohoto ozáření, posouzení možnosti překročení směrných hodnot pro neodkladná ochranná opatření,5)
d) geografické vymezení návrhu velikosti zóny havarijního plánování.
§ 2
Podíl držitele povolení na zajištění činnosti celostátní radiační monitorovací sítě v zóně havarijního plánování
(1) Držitel povolení se podílí na zajištění činnosti celostátní radiační monitorovací sítě6) v zóně havarijního plánování v těchto případech:
a) za obvyklé radiační situace, to je po celou dobu provozu jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření s výjimkou doby, kdy existuje podezření držitele povolení na vznik nebo při vzniku radiační havárie na jím provozovaném jaderném zařízení nebo pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření,
b) za havarijní radiační situace, to je v době, kdy u držitele povolení existuje podezření na vznik a při vzniku radiační havárie na jím provozovaném jaderném zařízení nebo pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření,
c) v rámci havarijního cvičení celostátní radiační monitorovací sítě pro ověřování havarijní připravenosti zóny havarijního plánování.
(2) Držitel povolení vykonává v případech podle odstavce 1 následující činnosti:
a) za obvyklé radiační situace zajišťuje v zóně havarijního plánování kontrolu dodržování požadavků na zajištění radiační ochrany obyvatelstva a životního prostředí stanovených zvláštním právním předpisem.7) Kontrola se provádí měřením veličin stanovených včetně rozsahu a způsobu měření v tabulce č. 1 přílohy. Výsledky měření se předávají Úřadu jedenkrát za čtvrtletí, a to nejpozději do konce měsíce následujícího čtvrtletí, a souhrnně za kalendářní rok ve formě zprávy nejpozději do 31. 3. následujícího roku,
b) za havarijní radiační situace zajišťuje měření uniklých radionuklidů a ionizujícího záření v té části zóny havarijního plánování, která je v důsledku meteorologické situace ohrožena uniklými radionuklidy, v rozsahu a způsobem podle tabulky č. 2 přílohy, pokud Úřad podle § 3 odst. 2 písm. n) zákona nestanoví jinak. Výsledky měření se předávají Úřadu způsobem stanoveným vnitřním havarijním plánem8) a doplňují se o údaje o aktuální meteorologické situaci v místě vzniku radiační havárie a o určení místa, doby trvání, fyzikálněchemické formy, radiochemického složení, cesty a prognózy úniku radionuklidů, jakmile jsou tyto informace známy. Ostatní měření zajišťovaná držitelem povolení tím nejsou dotčena,
c) v rámci havarijního cvičení celostátní radiační monitorovací sítě spolupracuje na zajišťování havarijní připravenosti zóny havarijního plánování. Úřad může účast držitele povolení na tomto cvičení vyžádat, nejvýše však jedenkrát za kalendářní rok.
§ 3
Podíl držitele povolení na vybavení obyvatelstva v zóně havarijního plánování antidoty
(1) Držitel povolení vybavuje obyvatelstvo v zóně havarijního plánování prostředky ke snížení ozáření z vnitřní kontaminace radioaktivními látkami (dále jen „antidota”) v následujícím rozsahu:
a) 2 dávky po 130 mg jodidu draselného pro každou osobu starší 12 let věku a pro každou osobu, která dosáhne 12 let v průběhu doby použitelnosti tablet,
b) 2 dávky po 65 mg jodidu draselného pro každou osobu do 12 let věku.
Součástí balení těchto antidot je vždy písemný návod k jejich užívání.
(2) Pro stanovení počtu osob, které se vybavují antidoty podle odstavce 1, se s využitím stávajících výsledků statistických šetření započítají
a) všechny osoby, které mají v zóně havarijního plánování trvalý nebo přechodný pobyt, včetně dětí školního a předškolního věku,
b) všechny osoby, které v zóně havarijního plánování pracují, žáci škol, děti navštěvující předškolní zařízení a osoby navštěvující školská zařízení, pokud škola nebo zařízení leží v zóně havarijního plánování,
c) počty lůžek v lůžkových zdravotnických a sociálních zařízeních ležících v zóně havarijního plánování,
d) všechny osoby vykonávající v zóně havarijního plánování vojenskou nebo civilní službu,
e) další osoby, které se podílejí na likvidaci následků radiační havárie v souladu s vnějším havarijním plánem.
K takto stanovenému počtu se připočítá dalších 10 % jako rezerva.
(3) Podklady pro stanovení počtu dávek předává držiteli povolení na jeho žádost okresní úřad, na jehož území se jaderné zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření nachází, (dále jen „koordinující okresní úřad”) do 6 měsíců od doručení žádosti. Koordinující okresní úřad ověřuje, zda podklady pro stanovení počtu dávek odpovídají skutečnosti, nejdéle každých 5 let. Zjistí-li, že potřeba antidot není pokryta, zajistí na jeho žádost držitel povolení dovybavení obyvatelstva antidoty z rezervy podle odstavce 2. Klesne-li tato rezerva pod 5 %, držitel povolení ji doplní do 6 měsíců od doručení žádosti koordinujícího okresního úřadu o její doplnění.
(4) Držitel povolení vybaví osoby uvedené v odstavci 2 antidoty a předá rezervu antidot podle odstavce 2 koordinujícímu okresnímu úřadu nejméně 1 měsíc
a) před uvedením jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodů 2, 3 a 4 zákona nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření do provozu,
b) před prvním zavezením jaderného paliva do reaktoru u jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodu 1 zákona.
(5) Dojde-li ke stanovení zóny havarijního plánování nebo její změně u jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, které již bylo uvedeno do provozu nebo do jehož reaktoru již bylo zavezeno jaderné palivo, obyvatelstvo se vybaví antidoty v rozsahu podle odstavců 1 a 2 do 3 měsíců ode dne stanovení nebo změny zóny havarijního plánování.
(6) Při obměně antidot z důvodu uplynutí doby jejich použitelnosti předá koordinující okresní úřad držiteli povolení podklady pro stanovení počtu dávek nejméně 6 měsíců před uplynutím doby jejich použitelnosti. Distribuci nových antidot obyvatelstvu, stažení obměňovaných antidot a předání rezervy podle odstavce 2 koordinujícímu okresnímu úřadu zajistí držitel povolení nejméně 1 měsíc před uplynutím doby použitelnosti obměňovaných antidot. Koordinující okresní úřad předá antidota, u nichž uplynula doba použitelnosti, držiteli povolení do 3 měsíců od uplynutí této doby a držitel povolení zajistí jejich likvidaci podle zvláštního právního předpisu.9)
§ 4
Podíl držitele povolení na zajištění tiskové a informační kampaně k zajištění připravenosti obyvatelstva v zóně havarijního plánování pro případy radiačních havárií
Držitel povolení zajišťuje tiskovou a informační kampaň k připravenosti obyvatelstva pro případy radiačních havárií v následujícím rozsahu:
a) zpracování, tisk a zveřejnění informační příručky, která seznámí obyvatelstvo trvale žijící a trvale pracující v zóně havarijního plánování se základními údaji o ionizujícím záření a jeho účincích na lidský organismus a životní prostředí, s opatřeními na ochranu obyvatel a životního prostředí připravenými pro případ vzniku radiační havárie a s návody, jak postupovat při vzniku radiační havárie. Tu část podkladů pro vytištění příručky, která vychází z vnějšího havarijního plánu, předá držiteli povolení k případnému doplnění koordinující okresní úřad nejméně 6 měsíců před jejím zveřejněním. Před vytištěním příručky bude její navržený obsah projednán s koordinujícím okresním úřadem a Úřadem. Forma a frekvence vydávání příručky musí odrážet aktuální stav připravených opatření na ochranu obyvatel a životního prostředí. Příručku zveřejňuje držitel povolení její distribucí do míst určených koordinujícím okresním úřadem v zóně havarijního plánování. První zveřejnění příručky zajistí držitel povolení nejméně 1 měsíc před uvedením jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodů 2, 3 a 4 zákona nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření do provozu a nejméně 1 měsíc před prvním zavezením jaderného paliva do reaktoru u jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodu 1 zákona,
b) zabezpečení účasti svých odborníků na školení představitelů orgánů samosprávy v zóně havarijního plánování a na školení orgánů koordinujícího okresního úřadu, které jsou určeny pro řešení radiačních havárií, o vazbách vnitřního a vnějšího havarijního plánu a pro vzájemnou výměnu souvisejících informací, pokud jsou tato školení organizována koordinujícím okresním úřadem.
§ 5
Podíl držitele povolení na zajištění systému vyrozumění dotčených orgánů
(1) Držitel povolení zajišťuje souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících neprodlené předání informace o vzniku nebo podezření na vznik radiační havárie a její charakteristiky okresním úřadům, do jejichž území zasahuje zóna havarijního plánování, Úřadu a dalším dotčeným orgánům 2 vzájemně se zálohujícími technicko-organizačními způsoby v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,10) který těmto orgánům umožní zahájit přípravu na nejvhodnější likvidaci této radiační havárie a omezení jejích následků, (dále jen „systém vyrozumění”). Dalšími dotčenými orgány jsou subjekty, které držitel povolení uvede ve svém vnitřním havarijním plánu. Tyto subjekty držitel povolení vyrozumí a případně vyzve k účasti na likvidaci radiační havárie v jaderném zařízení nebo na pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření a na omezení jejích následků.
(2) Jestliže systém vyrozumění zajišťovaný držitelem povolení podle odstavce 1 využívá systému vyrozumění poskytovaného Ministerstvem obrany v rámci civilní ochrany,11) držitel povolení jej zajišťuje a náklady nese v rozsahu potřebném pro dovybavení systému poskytovaného Ministerstvem obrany nad jeho stav ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení.
§ 6
Podíl držitele povolení na zajištění systému varování obyvatelstva
(1) Držitel povolení zajišťuje souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících včasné varování obyvatelstva při vzniku radiační havárie (dále jen „systém varování”). Varováním se rozumí vyslání akustického signálu pro přijetí obyvatelstvem v celé zóně havarijního plánování a případně i optického signálu pro orgány obcí a informování obyvatelstva o vzniku radiační havárie a o potřebných opatřeních na základě rozhodnutí orgánů státní správy nebo orgánů místní samosprávy cestou rozhlasového a televizního vysílání12) za použití předem připravených obrazových a zvukových nahrávek.
(2) Jestliže systém varování zajišťovaný držitelem povolení podle odstavce 1 využívá systému varování poskytovaného Ministerstvem obrany v rámci civilní ochrany,11) držitel povolení jej zajišťuje a hradí náklady spojené s dovybavením systému poskytovaného Ministerstvem obrany nad jeho stav ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení.
§ 7
Ustanovení společná a přechodná
(1) V případě, kdy se překrývají zóny havarijního plánování více držitelů povolení, opatření podle § 3, 4, 5 a 6 tohoto nařízení mohou být v překrývajících se oblastech činěna držiteli povolení společně.
(2) U zóny havarijního plánování stanovené před nabytím účinnosti tohoto nařízení se obyvatelstvo vybaví antidoty v rozsahu tohoto nařízení do 3 měsíců od nabytí jeho účinnosti.
§ 8
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
doc. Ing. Grégr v. r.
Příloha k nařízení vlády č. 11/1999 Sb.
Tabulka č. 1:
Monitorování složek životního prostředí a článků potravního řetězce v zóně havarijního plánování za obvyklé radiační situace
1. Monitorovaná složka
2. Měřená veličina
3. Počet míst odběru
4. Frekvence odběrů
5. Frekvence měření
6. Požadovaná citlivost měření
1. ovzduší
2. objemová aktivitaa radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště
3. 4 místa (z toho 1 místo v převládajícím směru větru)
4. kontinuálně
5. jednou týdně
6. možnost stanovit objemovou aktivitua zjišťovaných radionuklidů,b která způsobí při celoročním vdechování úvazek efektivní dávkyc na úrovni 1 promile obecného základního limitud
1. voda
2. objemová aktivitaa radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště
3. 1 místo pod zaústěním odpadních vod do vodního recipientue (po promíchání)
4. jednou měsíčně
5. vždy po odběru vzorku
6. možnost stanovit hmotnostní aktivitua zjišťovaných radionuklidu,b která způsobí při celoročním požívání úvazek efektivní dávkyc na úrovni 1 promile obecného základního limitud
1.
2.
3. veřejné vodovodyf
4. jednou měsíčně
5. vždy po odběru vzorku
6.
1.
2.
3. 1 místo ve směru proudění podzemních vod od objektu jaderného zařízení nebo pracoviště
4. jednou čtvrtletně
5. vždy po odběru vzorku
6.
1. půdy
2. hmotnostní aktivitag radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště
3. 4 místa (z toho 1 místo v převládajícím směru větrů)
4. jednou ročně
5. vždy po odběru vzorku
6. možnost stanovit hmotnostní aktivitug menší než 100 Bq/kg pro zjišťované radionuklidyb
a Objemovou aktivitou se rozumí podíl aktivity a celkového objemu odebraného vzorku.
b Mezi zjišťované radionuklidy se zahrnou všechny radionuklidy, jejichž příspěvek k ozáření jednotlivce z obyvatelstva může za povolených podmínek provozování příslušného jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření dosáhnout 1 promile obecných základních limitů stanovených ve vyhlášce č. 184/1997 Sb. ČR
c § 3 vyhlášky č. 184/1997 Sb. ČR
d § 9 vyhlášky č. 184/1997 Sb. ČR
e Vodním recipientem se rozumí vodní útvar přijímající vodu z určitého povodí nebo vodu odpadní.
f Mezi veřejné vodovody, z nichž se odebírá, se zahrnou ty, které za povolených podmínek provozování příslušného jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření mohou způsobit k ozáření jednotlivce z obyvatelstva ve výši 1 promile obecných základních limitů stanovených ve vyhlášce č. 184/1997 Sb. ČR
g Hmotnostní aktivitou se rozumí podíl aktivity a celkové hmotnosti odebraného vzorku.
1. ovzduší + půda
2. příkon dávkového ekvivalentu záření gama
3. 16 míst mimo areál jaderného zařízení nebo pracoviště (pro k sobě přiléhající 22, 5o kruhové výseče)
4.
5. kontinuální (vyhodnocení nejméně jednou čtvrtletně)
6. možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0, 05 Sv/h
1.
2.
3. 16 míst na hranici areálu jaderného zařízení nebo pracoviště (pro k sobě přiléhající 22, 5o kruhové výseče)
4.
5. kontinuální (vyhodnocení nejméně jednou čtvrtletně)
6. možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0, 05 Sv/h
1. alespoň 4 v zóně havarijního plánování pěstované zemědělské plodiny (z nichž alespoň u 2 typu jsou zkrmovány jejich nadzemní části), zelenina a ovoce
2. hmotnostní aktivitag radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště
3. nejméně 1 místo pro každý monitorovaný článek potravního řetězce
4. jednou ročně
5. vždy po odběru vzorku
6. možnost stanovit hmotnostní aktivitug zjišťovaných radionuklidů,b která způsobí při celoročním požívání úvazek efektivní dávkyc na úrovni 1 promile obecného základního limitud
1. mléko
2. objemová aktivitaa radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště
3. 1 místo ve směru převládajících větrů
4. jednou za 2 týdny
5. vždy po odběru vzorku
6. možnost stanovit objemovou aktivitua zjišťovaných radionuklidů,b která způsobí při celoročním požívání úvazek efektivní dávkyc na úrovni 1 promile obecného základního limitud
1. ryby
2. hmotnostní aktivitag radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště
3. 1 místo pod zaústěním odpadního kanálu do vodního recipientue
4. jednou ročně
5. vždy po odběru vzorku
6. možnost stanovit hmotnostní aktivitug zjišťovaných radionuklidů,b která způsobí při celoročním požívání úvazek efektivní dávkyc na úrovni 1 promile obecného základního limitud
Pozn.: Konkrétní místa odběru, frekvence odběrů a měření se stanoví tak, aby byly získávány výsledky reprezentativní z hlediska radiační ochrany obyvatelstva.
Tabulka č. 2:
Monitorování složek životního prostředí a článků potravního řetězce v zóně havarijního plánování za havarijní radiační situace (HRS)
1. Monitorovaná složka
2. Měřená veličina
3. Počet míst odběru
4. Frekvence odběrů
5. Frekvence měření
6. Požadovaná citlivost měření
1. ovzduší
2. objemová aktivitaa radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracovištěb
3. 4 místac
4. kontinuálně
5. minimálně jednou do 6 hodin od vzniku HRS
6. možnost stanovit objemovou aktivitua zjišťovaných radionuklidů,d která způsobí při vdechování za období 1 měsíce úvazek efektivní dávkye na úrovni 1 promile obecného základního limituf
1. voda
2. objemová aktivitaa radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště
3. veřejné vodovodyf
4. každých 6 hodin od vzniku HRS
5. okamžitě po odběru vzorku
6. možnost stanovit objemovou aktivitua menší než 10 Bq/l pro zjišťované radionuklidyd
1.
2.
3. 1 místo pod zaústěním odpadních vod do vodního recipientug (po promíchání)
4. každých 6 hodin od vzniku HRS
5. okamžitě po odběru vzorku
6. možnost stanovit objemovou aktivitua menší než 10 Bq/l pro zjišťované radionuklidyd
1. půda
2. plošná aktivitah radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracovištěb
3. minimálně 2 místa stanovená ve vnitřním havarijním plánu
4. každých 6 hodin od vzniku HRS
5. okamžitě po odběru vzorku
6. možnost stanovit plošnou aktivituh menší než 1 000 Bq/m2 pro jednotlivé zjišťované radionuklidyd
a Objemovou aktivitou se rozumí podíl aktivity a celkového objemu odebraného vzorku.
b S výjimkou radionuklidů emitujících pouze částice beta.
c Odběrová místa jsou shodná s odběrovými místy za obvyklé radiační situace.
d Mezi zjišťované radionuklidy se zahrnou všechny radionuklidy, jejichž příspěvek k ozáření jednotlivce z obyvatelstva může za povolených podmínek provozování příslušného jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření dosáhnout 1 promile obecných základních limitů stanovených ve vyhlášce č. 184/1997 Sb. ČR
e § 3 vyhlášky č. 184/1997 Sb. ČR
f § 9 vyhlášky č. 184/1997 Sb. ČR
g Vodním recipientem se rozumí vodní útvar přijímající vodu z určitého povodí nebo vodu odpadní.
h Plošnou aktivitou se rozumí podíl aktivity a plošného obsahu, na němž je aktivita rozložena.
1. ovzduší + půda
2. příkon dávkového ekvivalentu záření gama
3. místa na trase monitorováníi
4.
5. minimálně jednou do 6 hodin od vzniku HRS a vždy po změně směru větru do jiné 22, 5o výseče
6. možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0, 05 Sv/h
1.
2.
3. 16 míst mimo areál jaderného zařízení nebo pracovištěc
4.
5. kontinuální
6. možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0, 05 Sv/h
1.
2.
3. 16 míst na hranici areálu jaderného zařízení nebo pracovištěc
4.
5. kontinuální
6. možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0, 05 Sv/h
1. zemědělské plodiny se zkrmovanou nadzemní částí (nejméně 2 druhy)
2. hmotnostní aktivitaj radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracovištěb
3. 1 místo pro každou zemědělskou plodinu
4. min. 1x každých 12 hodin od vzniku HRS
5. okamžitě po odběru vzorku
6. možnost stanovit hmotnostní aktivituj menší než 100 Bq/kg pro jednotlivé zjišťované radionuklidyd
1. mléko
2. objemová aktivitaa radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracovištěb
3. 1 místo ve směru převládajících větrůc
4. min. 1x každých 12 hodin od vzniku HRS
5. okamžitě po odběru vzorku
6. možnost stanovit objemovou aktivitua menší než 10 Bq/l pro jednotlivé zjišťované radionuklidyd
i Trasou monitorování se rozumí trasa stanovená ve vnitřním havarijním plánu, která se projíždí a na níž jsou určena místa, v nichž se odebírají vzorky složek životního prostředí, případně se v nich provádí měření.
j Hmotnostní aktivitou se rozumí podíl aktivity a celkové hmotnosti odebraného vzorku.
1) § 17 odst. 3 zákona č. 18/1997 Sb. ČR, o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.
2) § 2 písm. h) zákona č. 18/1997 Sb. ČR
3) § 2 písm. c) zákona č. 18/1997 Sb. ČR
4) § 2 písm. l) zákona č. 18/1997 Sb. ČR
5) § 64 a 65 vyhlášky č. 184/1997 Sb. ČR, o požadavcích na zajištění radiační ochrany.
6) § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 18/1997 Sb. ČR
7) Vyhláška č. 184/1997 Sb. ČR
8) Vyhláška č. 219/1997 Sb. ČR, o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu.
9) Například zákon č. 125/1997 Sb. ČR, o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb. ČR
10) § 6 vyhlášky č. 219/1997 Sb. ČR
11) § 46 odst. 1 zákona č. 18/1997 Sb. ČR
12) § 5 odst. 1 písm. e) zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb. ČR, zákona č. 253/1994 Sb. ČR, zákona č. 40/1995 Sb. ČR, zákona č. 237/1995 Sb. ČR, zákona č. 301/1995 Sb. ČR a zákona č. 135/1995 Sb. ČR
