217

NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 10. července 2017
o požadavcích na zabezpečení zbraní, střeliva, černého loveckého prachu,
bezdýmného prachu a zápalek a o muničním skladišti






      Vláda nařizuje podle § 79 odst. 1 písm. a), b), c) a f) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 229/2016 Sb., (dále jen ˙zákon˙):


ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

      Tímto nařízením se stanoví

a)

technické požadavky na zabezpečení přechovávaných zbraní a střeliva,

b)

množství černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek, které je podle § 69 odst. 2 zákona podnikatel v oboru zbraní a střeliva oprávněn přechovávat za účelem prodeje,

c)

technické požadavky na zabezpečení a podmínky skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami,

d)

prostory, ve kterých černý lovecký prach, bezdýmný prach a zápalky skladovány být nesmí,

e)

technické požadavky na zabezpečení muničního skladiště,

f)

technické požadavky na elektronické zabezpečovací zařízení pro zajištění ochrany muničního skladiště,

g)

minimální technické a organizační požadavky na další opatření k zabezpečení muničního skladiště a

h)

stavební a technické požadavky na muniční skladiště a požadavky na způsob uložení munice.

§ 2

Vymezení pojmů

      Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a)

rizikovou událostí událost představující riziko pro zabezpečovaný materiál z hlediska možného přístupu neoprávněné osoby nebo působení jiného nežádoucího jevu, který může představovat riziko z hlediska nebezpečných vlastností zabezpečovaného materiálu,

b)

elektronickým zabezpečovacím zařízením soustava elektrických, elektronických, mechanických nebo jiných součástek instalovaných v místech uložení zabezpečovaného materiálu a sloužících k detekci rizikové události,

c)

obložením nejvyšší přípustné množství uskladněné munice, a to s ohledem na množství výbušniny zalaborované v munici, a

d)

příručním skladem muniční skladiště určené k zásobování provozu, ve kterém je munice vyvíjena, vyráběna, jinak zpracovávána, delaborována, odpalována, střílena nebo ničena.

§ 3

Použití technických norem

      Technické požadavky stanovené tímto nařízením se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s českou technickou normou nebo její částí podle jiného právního předpisu¹) (dále jen ˙technická norma˙), na kterou toto nařízení odkazuje; tyto požadavky mohou být splněny i jiným technickým řešením zaručujícím stejnou nebo vyšší úroveň zabezpečení přechovávaných zbraní, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek a uložené munice proti zneužití, ztrátě nebo odcizení a zajištění bezpečnosti muničního skladiště jako technická norma.


ČÁST DRUHÁ

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ PŘECHOVÁVANÝCH ZBRANÍ A STŘELIVA

§ 4

      Za technicky způsobilé se pro účely zabezpečení uschovaných, uložených nebo uskladněných zbraní a střeliva považují

a)

uzamykatelná ocelová schránka nebo uzamykatelná ocelová skříň splňující požadavky odolnosti proti vloupání 15 odporových jednotek podle technické normy ČSN EN 1143-1 a vybavené zámkem s vysokou bezpečností proti nepovolenému otevření zařazeným do třídy A podle technické normy ČSN EN 1300,

b)

zvláštní uzamčené zařízení, které je neoddělitelně ukotveno do stěny, stropu nebo podlahy zhotovených z cihel, betonových panelů nebo obdobného stavebního materiálu a vybaveno zámkem s vysokou bezpečností zařazeným do třídy A podle technické normy ČSN EN 1300,

c)

uzamykatelný skříňový trezor, který splňuje požadavky pro klasifikaci skříňových trezorů bezpečnostní třídy I podle technické normy ČSN EN 1143-1,

d)

uzamčená místnost nebo samostatný objekt (dále jen ˙zvláštní objekt˙), které splňují požadavky uvedené v § 5,

e)

komorový trezor, který splňuje požadavky pro klasifikaci trezorových dveří a komorových trezorů bezpečnostní třídy I podle technické normy ČSN EN 1143-1,

f)

výloha a skla výloh, které splňují podmínky uvedené v § 6, nebo

g)

sklo vitríny nebo pultu, které je vybaveno bezpečnostní fólií proti průrazu s odolností nejméně 250 J nebo sklem obdobně odolným proti průrazu nebo vytlačení z rámu.

§ 5

      (1)  Zvláštní objekt je vybaven trezorovými dveřmi, které splňují požadavky pro kvalifikaci trezorových dveří a komorových trezorů bezpečnostní třídy I podle technické normy ČSN EN 1143-1, nebo celoocelovými dveřmi, které splňují požadavky 5. bezpečnostní třídy podle technické normy ČSN EN 1627.

      (2)  Stěny, stropy a podlahy zvláštního objektu mají minimální tloušťku

a)

300 mm, pokud jsou zhotoveny z cihel, popřípadě z vápenocementových bloků nebo pórobetonových tvárnic, nebo

b)

150 mm, pokud jsou zhotoveny z betonových panelů nebo obdobného stavebního materiálu.

      (3)  Okna, světlíky, komíny, větráky, šachty a další otvory o rozměrech větších než 150 mm x 150 mm, které se nacházejí ve vnějším plášti zvláštního objektu, jsou opatřeny pevně zabudovanými ocelovými mřížemi s pruty o průměru nejméně 10 mm, kdy vzdálenost os prutů činí nejvíce 130 mm. Spoje prutů jsou svařeny nebo snýtovány. Kotvení mříže se provede pomocí kotev s roztečí nejvýše 750 mm a zasazených ve zdivu do hloubky nejméně 150 mm. K zabezpečení oken, světlíků, komínů, větráků, šachet nebo dalších otvorů podle věty první lze použít též jiné zabezpečení, například mříže nebo rolety, splňující požadavky 4. bezpečnostní třídy podle technické normy ČSN EN 1627.

      (4)  Od druhého nadzemního podlaží zvláštního objektu, pokud do jeho úrovně nelze jednoduše proniknout ze střechy nebo pomocí hromosvodů, okapů, parapetů, jiných stavebních prvků, terénních nerovností, stromů nebo jiných staveb, lze místo mříže použít uzavíratelné okno s celoocelovým okenním rámem pevně zabudovaným do stěny budovy se sklem, které je vybaveno bezpečnostní fólií proti průrazu s odolností nejméně 250 J, nebo sklem obdobně odolným proti průrazu a vytlačení z rámu nebo jiné zabezpečení splňující poža-davky 3. bezpečnostní třídy podle technické normy ČSN EN 1627.

§ 6

      (1)  Výloha má celoocelový rám pevně zabudovaný do stěny budovy a je vybavena

a)

sklem výlohy vybaveným bezpečnostní fólií proti průrazu s odolností nejméně 250 J nebo sklem obdobně odolným proti průrazu nebo vytlačení z rámu,

b)

pevně zabudovanou ocelovou mříží s pruty o průměru nejméně 10 mm a vzdáleností os prutů nejvíce 130 mm, přičemž spoje prutů jsou svařeny nebo snýtovány, nebo

c)

posuvnou, sklopnou nebo svinovací ocelovou mříží nebo roletou splňující požadavky 3. bezpečnostní třídy podle technické normy ČSN EN 1627 se dvěma zámky s vysokou bezpečností zařazenými do třídy A podle technické normy ČSN EN 1300.

      (2)  Odstavec 1 se použije též pro zabezpečení vitrín a výkladců umístěných v uzamykatelných vnitřních prostorách budov, pokud tyto vitríny a výkladce nejsou pod neustálým dohledem držitele zbrojního průkazu, který je oprávněným držitelem vystavených zbraní nebo střeliva, držitele zbrojní licence nebo osoby, která je držitelem zbrojního průkazu příslušné skupiny a je k držiteli zbrojní licence v zaměstnaneckém, členském nebo obdobném poměru.

ČÁST TŘETÍ

NAKLÁDÁNÍ S ČERNÝM LOVECKÝM PRACHEM, BEZDÝMNÝM PRACHEM A ZÁPALKAMI

§ 7

      (1)  Černý lovecký prach, bezdýmný prach a zápalky přechovávané podle § 69 zákona se skladují v prostorách, které byly k tomuto účelu určeny podle jiného právního předpisu²); to neplatí, jde-li o přebíjení nábojů pro vlastní potřebu.

      (2)  Černý lovecký prach, bezdýmný prach a zápalky určené k prodeji lze v provozovně podnikatele v bytových domech a stavbách pro obchod přechovávat

a)

pouze v prostoru určeném pro zákazníky (dále jen ˙prodejní prostor˙) nebo v prostoru určeném k přechovávání černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek (dále jen ˙přilehlý prostor˙) a

b)

nejvýše v množství, které nepřevyšuje hmotnostní limit nebo maximální počet kusů uvedený pro příslušný typ prostoru v příloze k tomuto nařízení.

§ 8

      Černý lovecký prach, bezdýmný prach a zápalky lze přechovávat

a)

v jednom prostoru pouze v samostatných skříních nebo schránkách upravených proti možnému odcizení nebo zneužití,

b)

pouze tak, aby případným výbuchem nebo požárem neohrozily životy, zdraví nebo majetek,

c)

v původních obalech výrobce nebo takových obalech, které splňují požadavky na bezpečnost obdobně jako původní obaly,

d)

v suchu a takovým způsobem, aby jejich teplota nepřesáhla 40 °C, a

e)

odděleně od hořlavých a lehce zápalných předmětů.

§ 9

      (1)  S černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami lze při přebíjení nábojů zacházet pouze způsobem stanoveným výrobcem jednotlivých komponentů a zařízení určených k přebíjení.

      (2)  Při přebíjení nábojů

a)

nelze používat otevřeného ohně nebo kouřit,

b)

lze používat pouze přístroje a zařízení v technickém stavu zaručujícím bezpečnost a ochranu zdraví při práci a bezpečnost provozu a

c)

lze používat pouze nepoškozenou nábojnici.

ČÁST ČTVRTÁ

MUNIČNÍ SKLADIŠTĚ

§ 10

Skladování munice s inertními střelami nebo inertní munice

      Munici, která obsahuje inertní střely nebo granáty, a jiné inertní součásti munice lze ukládat a zabezpečovat

a)

za obdobných podmínek jako střelivo, pokud tato munice obsahuje toliko výmetné náplně, zápalky nebo zápalkové šrouby, nebo

b)

tak, aby se vyloučilo její zneužití, ztráta nebo odcizení, pokud tato munice nebo její součásti neobsahují žádné aktivní slože.

§ 11

Technické požadavky na zabezpečení muničního skladiště

      (1)  Muniční skladiště musí být zabezpečeno proti vstupu neoprávněných osob uzamčením podle § 12, instalací elektronického zabezpečovacího zařízení pro zajištění ochrany muničního skladiště podle § 13 a přijetím některého z opatření k zabezpečení muničního skladiště uvedeného v § 14 až 17.

      (2)  Při stanovení dalších opatření k zabezpečení muničního skladiště se vychází z místních podmínek, včetně zohlednění umístění muničního skladiště v uzavřeném areálu, a z konkrétního stavebního a technického provedení muničního skladiště.

§ 12

Uzamčení muničního skladiště

      Uzamčení muničního skladiště se provádí zámkem a bezpečnostním kováním nebo závorou splňujícími požadavky 3. bezpečnostní třídy podle technické normy ČSN EN 1627. Muniční skladiště se neuzamyká, nacházejí-li se v něm osoby.

§ 13

Elektronické zabezpečovací zařízení pro zajištění ochrany muničního skladiště

      (1)  Elektronické zabezpečovací zařízení pro zajištění ochrany muničního skladiště umožňuje přenos hlášení o rizikové události poplachovým přenosovým systémem osobě, která je oprávněna přijmout opatření k zajištění bezpečnosti uložené munice.

      (2)  Elektronické zabezpečovací zařízení pro zajištění ochrany muničního skladiště a způsob jeho instalace zahrnující prostorovou a plášťovou ochranu a tísňový systém splňují požadavky nejméně pro stupeň zabezpečení 2 podle technické normy ČSN EN 50131-1 ed.2 a všeobecné požadavky na poplachové přenosové systémy podle technické normy ČSN EN 50136-1.

      (3)  Je-li strop muničního skladiště zhotoven z lehkých stavebních materiálů, celá plocha stropu se chrání elektronickým zabezpečovacím zařízením.

Další opatření k zabezpečení muničního skladiště

§ 14

      Fyzická ostraha muničního skladiště se zajišťuje

a)

nejméně jednou fyzickou osobou nepřetržitě přítomnou nebo vykonávající nepravidelnou obchůzkovou činnost s frekvencí obchůzky nejméně jednou za 2 hodiny, nebo

b)

připojením elektronického zabezpečovacího zařízení nebo speciálního televizního systému na dohledové a poplachové přijímací centrum s nepřetržitým provozem.

§ 15

      (1)  Speciální televizní systém umožňuje uvnitř a vně muničního skladiště snímání, přenos, zobrazování a případnou dokumentaci rizikové události. Výstup ze speciálního televizního systému umožňuje nepřetržité sledování fyzickou osobou, která je, po zjištění rizikové události, oprávněna přijmout následná opatření k zabezpečení muničního skladiště, nebo umožní přenos poplachové zprávy takovéto osobě.

      (2)  Speciální televizní systém splňuje požadavky na videosystémy pro použití v bezpečnostních aplikacích nejméně pro stupeň zabezpečení 2 podle technické normy ČSN EN 62676-1-1.

§ 16

      Ochrana perimetru se provádí instalací elektronického zabezpečovacího zařízení umožňujícího zjištění vstupu neoprávněné osoby do vnějšího perimetru muničního skladiště, a to nejméně na úrovni oplocení muničního skladiště.

§ 17

      Za srovnatelná režimová opatření se považují stálá a doplňková opatření podle jiného právního předpisu upravujícího bezpečnostní opatření objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B podle zákona o prevenci závažných havárií³).

Stavební a technické požadavky na muniční skladiště

§ 18

      (1) Při určení způsobu zajištění bezpečnosti muničního skladiště se zohlední klasifikace munice podle nebezpečnosti a snášenlivosti, riziko rozletu munice a jejích střepin při rizikové události, včetně možnosti rozletu nevybuchlé munice, a místní podmínky, zejména členitost terénu okolí muničního skladiště ohroženého rozletem střepin a nevybuchlé munice. Konstrukce muničního skladiště, včetně vnějších zabezpečovacích prvků, například valů, palisád nebo oddělovacích stěn, a způsob uložení munice v takto konstruovaném muničním skladišti musí zajistit, aby rozlet střepin neohrozil obytné budovy, dopravní infrastrukturu a inženýrské sítě a aby byl v případě výbuchu nebo požáru muničního skladiště v maximální míře omezen případný rozlet nevybuchlé munice do okolí.

      (2)  Zařízení, včetně vnějších zabezpečovacích prvků, stavby a vegetace v blízkosti muničního skladiště nesmí ohrožovat muniční skladiště a manipulaci s municí zejména pádem předmětů na muniční skladiště nebo přepravovanou munici nebo zachycením o přepravovanou munici.

      (3)  Muniční skladiště se oplotí plotem o minimální výšce 2 m s nástavbou alespoň jedné řady ostnatého drátu nejméně ve vzdálenosti 20 m od muničního skladiště; tento požadavek lze splnit i umístěním muničního skladiště v oploceném areálu, je-li zachována minimální vzdálenost muničního skladiště od oplocení. Způsob oplocení se určuje v projektové dokumentaci s přihlédnutím k místním podmínkám, obložení, konkrétnímu stavebnímu a technickému provedení muničního skladiště a dalším opatřením k zabezpečení muničního skladiště.

      (4)  Nestanoví-li toto nařízení jinak, muniční skladiště splňuje z hlediska konstrukce, umístění, uspořádání, bezpečnostních prvků a vybavení požadavky na skladování výbušnin podle jiného právního předpisu upravujícího skladování výbušnin⁴), a to pro celkové obložení. V případě rizika střepinového účinku se bezpečnostní vzdálenost určená podle jiného právního předpisu upravujícího skladování výbušnin⁴) při zohlednění místních podmínek přiměřeně zvětší až na maximální vzdálenost ohroženou střepinovým účinkem uložené munice. Vymezení maximální vzdálenosti ohrožené střepinovým účinkem vychází z dokumentace uložené munice nebo se určí na základě zkoušky, o které se vyhotoví protokol, který podepíše muničář a který se přiloží k dokumentaci munice; při vymezení maximální vzdálenosti ohrožené střepinovým účinkem se přiměřeně zohlední stavební a technické řešení muničního skladiště.

      (5)  U výbušnin zalaborovaných v munici se při určení bezpečnostních vzdáleností od skladů třídy nebezpečí A podle jiného právního předpisu upravujícího skladování výbušnin⁴) použije koeficient 1 pro třaskaviny a trhaviny a koeficient 0,25 pro střeliviny.

      (6)  Všechna muniční skladiště, včetně volných složišť, přístřešků a míst pro manipulaci s municí, jsou zabezpečena proti účinkům blesku způsobem odpovídajícím technické normě ČSN EN 62305-1.

      (7)  Elektrická zařízení a elektrické rozvody odpovídají požadavkům na zařízení v prostředích s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušin odpovídajícím technické normě ČSN 33 2340.

      (8)  Nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být požadavky uvedené v odstavci 4 splněny též přijetím opatření odpovídajících mezinárodnímu standardu v oblasti skladování munice nebo obdobnému standardu používanému ozbrojenými silami České republiky, který z takových mezinárodních standardů vychází (dále jen ˙mezinárodní standard˙). Pokud mezinárodní standard stanoví konkrétní opatření pro skladování munice až od určitého množství zalaborované výbušniny, použijí se tato opatření i pro uložení munice obsahující jakékoli nižší množství zalaborované výbušniny. Opatření podle věty první a druhé se uvedou v dokumentaci muničního skladiště podle § 70r odst. 5 zákona; v případě, že mezinárodní standard ponechává konkrétní podobu přijatých opatření na uživateli nebo odkazuje na provedení technických zkoušek, dokumentace muničního skladiště obsahuje popis a odůvodnění přijetí konkrétní podoby přijatých opatření, popřípadě protokol o provedených technických zkouškách.

§ 19

      Muniční skladiště, které je příručním skladem, splňuje požadavky na příruční sklad podle jiného právního předpisu upravujícího skladování výbušnin⁴), a to pro množství výbušniny zalaborované v munici ukládané v příručním skladu.

§ 20

Prevence rizika vzniku nebo rozšíření požáru nebo výbuchu uložené munice

      (1)  Není-li uvedeno jinak, skladuje se munice ve stavbách určených k tomuto účelu podle jiného právního předpisu²).

      (2)  Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby v případě požáru

a)

byla po určenou dobu zachována nosnost konstrukce,

b)

byl uvnitř stavby omezen vznik a šíření ohně a kouře,

c)

bylo omezeno šíření požáru na sousední stavby,

d)

uživatelé mohli stavbu opustit nebo mohli být zachráněni pomocí jiných prostředků a

e)

byla brána v úvahu bezpečnost jednotek požární ochrany.

Požadavky na způsob uložení munice

§ 21

      (1)  Munice se ukládá v nepoškozených obalech schválených pro přepravu daného druhu a typu munice podle Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)⁵). Není-li pro daný druh a typ munice schválen obal pro přepravu podle věty první, ukládá se munice v obalech zajišťujících bezpečné uložení munice a bezpečnou manipulaci s ní. Při uložení na paletách se použijí pouze nepoškozené palety.

      (2)  Munice stejného druhu a typu se ukládá vždy odděleně od munice jiných druhů a typů. Společně v jedné místnosti je dovoleno skladovat pouze munici zařazenou do těch tříd snášenlivosti, u kterých je to podle Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) dovoleno. Umístění munice konkrétního druhu a typu v muničním skladišti se uvede v dokumentaci muničního skladiště podle § 70r odst. 5 zákona.

      (3)  Je-li muniční skladiště rozděleno na více stavebně oddělených částí, například místností, kobek, oddělení nebo oddílů, označí se každá stavebně oddělená část popisem obsahujícím údaje o uložené munici a označení těchto stavebně oddělených částí a jejich maximální obložení jsou součástí dokumentace muničního skladiště podle § 70r odst. 5 zákona. Celkové maximální obložení muničního skladiště je dáno součtem obložení všech jeho stavebně oddělených částí podle věty první.

      (4)  Na sebe lze uložit maximálně 3 palety munice, u nichž to druh a charakter munice, způsob balení a paletizace připouští, a to do celkové maximální výšky 3 m. Palety lze ukládat ve vzdálenosti minimálně 0,6 m od stěn skladiště, přičemž únikové cesty a pracovní průchody oproti každým vratům a kolem přední (čelní) stěny skladiště o šířce minimálně 1,2 m zůstanou volné. Munice se skladuje roztříděná podle ráže, druhu, série a roku výroby, popřípadě značky výrobce. Údaje o uložené munici se označují na skladištních lístcích umístěných viditelně u skladované munice.

      (5)  V dokumentaci muničního skladiště se stanoví četnost a rozsah prováděných prověrek stavu uložené munice, jejích obalů, vybavení skladů a technických zabezpečovacích prostředků podle § 70r odst. 5 zákona. Nejmenší přípustný interval mezi prověrkami podle věty první je 30 kalendářních dnů.

      (6)  Uložení munice na volných složištích a v přístřešcích se nepřipouští, s výjimkou manipulace s municí bezprostředně určenou k přepravě nebo zpracování. Doba uložení na volném složišti nebo v přístřešku nesmí přesáhnout 24 hodin; po celou dobu uložení munice je složiště nebo přístřešek střežen držitelem muničního průkazu.

      (7)  Nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být požadavky na způsob uložení munice splněny též přijetím opatření odpovídajících mezinárodnímu standardu. Pokud mezinárodní standard stanoví konkrétní opatření pro skladování munice až od určitého množství zalaborované výbušniny, použijí se tato opatření i pro uložení munice obsahující jakékoli nižší množství zalaborované výbušniny. Opatření podle věty první a druhé se uvedou v dokumentaci muničního skladiště podle § 70r odst. 5 zákona.

§ 22

      (1)  V muničním skladišti lze munici, včetně munice v obalech, pouze třídit, ukládat, překládat a odebírat. Otevírat obaly s municí lze v muničním skladišti pouze při kontrolních prohlídkách, inventarizaci či namátkové kontrole z důvodu zjištění počtů a laboračních údajů munice a při odběru munice. Jakoukoli jinou manipulaci s municí, například kompletaci, delaboraci, údržbu nebo opravu munice, není dovoleno v muničních skladištích provádět.

      (2)  U speciální munice, například zápalné, dýmové nebo osvětlovací, mohou být vedle sebe umístěny nejvýše dvě hranice palet. Mezi dalšími dvěma hranicemi se ponechává kontrolní průchod, přičemž každý muniční obal musí být dosažitelný z podlahy muničního skladiště. Munice s fosforovou zápalnou náplní, například letecké pumy, se skladuje v muničním skladišti tak, aby byla umožněna snadná kontrola těsnosti jejích muničních obalů a rychlé vyjmutí vadných kusů.

      (3)  V muničním skladišti není dovoleno skladovat hořlaviny, konzervační a čisticí prostředky, barvy a podobné látky. Látky podle věty první se ukládají mimo muniční skladiště v bednách, pod přístřešky a v jiných k tomu vyhrazených prostorech.


ČÁST PÁTÁ

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ

§ 23

Přechodné ustanovení

      Zvláštní objekt, výlohy, vitríny nebo výkladce umístěné v uzamykatelných vnitřních prostorách budov určené k zabezpečení zbraní a střeliva, které odpovídají požadavkům na zabezpečení přechovávaných zbraní a střeliva stanoveným v nařízení vlády č. 338/2002 Sb., o technických požadavcích pro zabezpečení přechovávaných zbraní nebo střeliva a o podmínkách skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, a které byly k 31. červenci 2017 užívány k přechovávání zbraní a střeliva, se považují za technicky způsobilé ve smyslu části druhé tohoto nařízení.

§ 24

Závěrečné ustanovení

      Toto nařízení bylo oznámeno v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.

§ 25

Zrušovací ustanovení

      Zrušují se:

  1.  Nařízení vlády č. 338/2002 Sb., o technických požadavcích pro zabezpečení přechovávaných zbraní nebo střeliva a o podmínkách skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami.

  2.  Nařízení vlády č. 347/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 338/2002 Sb., o technických požadavcích pro zabezpečení přechovávaných zbraní nebo střeliva a o podmínkách skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami.

  3.  Nařízení vlády č. 503/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 338/2002 Sb., o technických požadavcích pro zabezpečení přechovávaných zbraní nebo střeliva a o podmínkách skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami, ve znění nařízení vlády č. 347/2003 Sb.

§ 26

Účinnost

      Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2017.




Předseda vlády:


Mgr. Sobotka v. r.





Ministr vnitra:


Chovanec v. r.

Příloha k nařízení vlády č. 217/2017 Sb.

––––––––––––––––––––

¹)

§ 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

²)

Například zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů.

³)

§ 3 vyhlášky č. 225/2015 Sb., o stanovení rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu zařazeného do skupiny A nebo skupiny B.

⁴)

Vyhláška č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění pozdějších předpisů.

⁵)

Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., v platném znění.