217

NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 15. června 2016,
kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví
před nepříznivými účinky hluku a vibrací






      Vláda nařizuje podle § 108 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 392/2005 Sb. a zákona č. 267/2015 Sb., (dále jen ˙zákon˙) k provedení § 30 odst. 3, § 34 odst. 1 a § 77 odst. 5 zákona, a podle § 21 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o za- jištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb., k provedení § 7 odst. 7 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci:

Čl. I

      Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, se mění takto:

      1.  V § 1 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

      2.  § 2 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 4 zní:

˙§ 2

Základní pojmy

      Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a)

určujícím ukazatelem fyzikální veličina, která charakterizuje hluk, infrazvuk, ultrazvuk nebo vibrace a používá se k hodnocení nepříznivých účinků hluku, infrazvuku, ultrazvuku a vibrací z hlediska ochrany veřejného zdraví,

b)

hlukem s tónovými složkami hluk, v jehož kmitočtovém spektru je hladina akustického tlaku v třetinooktávovém pásmu, případně i ve dvou bezprostředně sousedících třetinooktávových pásmech, o více než 5 dB vyšší než hladiny akustického tlaku v obou sousedních třetino-oktávových pásmech a v pásmu kmitočtu 10 Hz až 160 Hz je ekvivalentní hladina akus-tického tlaku v tomto třetinooktávovém pásmu vyšší než hladina prahu slyšení stanovená pro toto kmitočtové pásmo v příloze č. 1 k tomuto nařízení; hlukem s tónovými složkami je vždy hudba nebo zpěv; pokud nelze hluk s tónovými složkami identifikovat na základě uvedené definice, lze použít definici vycházející z úzkopásmové analýzy,

c)

vysokoenergetickým impulsním hlukem hluk tvořený zvukovými impulsy ve venkovním prostoru, jejichž zdrojem jsou výbuchy v lomech a dolech, sonické třesky, demoliční a průmyslové procesy s pomocí výbušnin, střelba z těžkých zbraní, zkoušky výbušnin, další zdroje výbuchů, jejichž ekvivalentní hmotnost trinitrotoluenu překračuje 25 g, a podobné zdroje, a které v místě posouzení splňují kritéria stanovená v příloze č. 4 k tomuto nařízení,

d)

vysoce impulsním hlukem hluk tvořený zvukovými impulsy ve venkovním prostoru, vznikajícími při střelbě z lehkých zbraní, explozí výbušnin s hmotností pod 25 g ekvivalentní hmotnosti trinitrotoluenu a při vzájemném nárazu pevných těles, a které v místě posouzení splňují kritéria stanovená v příloze č. 4 k tomuto nařízení,

e)

proměnným hlukem hluk, jehož hladina akus-tického tlaku se v daném místě mění v závislosti na čase o více než 5 dB,

f)

ustáleným hlukem hluk, jehož hladina akustického tlaku se v daném místě nemění v závislosti na čase o více než 5 dB,

g)

hladinou špičkového akustického tlaku L_peak nejvyšší okamžitá hladina akustického tlaku v daném časovém intervalu,

h)

maximální hladinou akustického tlaku L_max nejvyšší hladina akustického tlaku v daném časovém
intervalu,

i)

přípustným expozičním limitem limit vyjadřující expozici zaměstnance hluku nebo vibracím přepočtenou na osmihodinovou směnu,

j)

hygienickým limitem limit expozice hluku nebo vibracím při práci pro směnu kratší nebo delší než osmihodinová směna nebo jako požadavek na pracoviště,

k)

sledovaným obdobím pro hodnocení průměrné expozice hluku týdenní, měsíční i delší doba ve smyslu určené normy podle ČSN ISO 1999, kterou se odhaduje ztráta sluchu vlivem hluku,

l)

sledovaným obdobím pro hodnocení prů-měrné expozice vibracím týdenní, měsíční i delší doba ve smyslu určené normy podle ČSN EN ISO 5349-1, kterou se měří a hodnotí expozice vibracím přenášeným na ruce,

m)

charakteristickým letovým dnem průměrné provozní podmínky na letišti odvozené pro posouzení dlouhodobé expozice hluku, které se určí jako průměrný 24 hodinový počet vzletů a přistání letadel na daném letišti, vypočtený z celkového počtu vzletů a přistání všech letadel na daném letišti od 1. května do 31. října kalendářního roku; přitom se oddělí počet pohybů pro dobu denní a dobu noční,

n)

starou hlukovou zátěží hluk v chráněném venkovním prostoru a chráněných venkovních prostorech staveb působený dopravou na pozemních komunikacích nebo drahách, který existoval již před 1. lednem 2001 a překračoval hodnoty hygienických limitů stanovené k tomuto datu pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor stavby,

o)

uceleným úsekem pozemní komunikace nebo dráhy úsek vymezený podle jiných právních předpisů staničením⁴), a není-li takto ucelený úsek vymezen, považuje se za něj úsek homogenní z hlediska hodnocení hluku,

p)

stacionárními zdroji hluku zejména stavby, objekty, provozovny a areály sloužící průmyslové a zemědělské výrobě, obchodní a administrativní činnosti a službám, včetně dopravy v těchto areálech, nepohybující se stroje a zařízení pevně fixované na své místo nebo ty, jejichž akční rádius je při pracovním nasazení omezen, dále přenosné a převozné stroje a zařízení, které se při svém použití jako celek nepohybují; za stacionární zdroje hluku se pro účely tohoto nařízení nepovažují zdroje související s činnostmi spojenými s běžným užíváním bytu, bytového domu, rodinného domu, stavby pro rodinnou rekreaci a pozemků k nim náležejících, s výjimkou zařízení pro větrání a vytápění,

q)

prolukou nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě včetně nezastavěného nároží, který je určen k zastavění,

r)

údržbou a rekonstrukcí železničních drah činnosti související s výměnou nebo obnovou železničního svršku, spodku a souvisejících zařízení, podbíjení a broušení kolejí, případně přidání koleje, předelektrizační úpravy, elektrizace dráhy a jiné související úpravy, při kterých nedochází ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb,

s)

prostorem významným z hlediska pronikání hluku prostor před výplní otvoru obvodového pláště stavby zajišťující přímé přirozené větrání, za níž se nachází chráněný vnitřní prostor stavby, pokud tento chráněný prostor nelze přímo větrat jinak.

––––––––––––––––––––

⁴)

Vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.˙.

      3.  V § 3 odstavec 5 zní:

      ˙(5)  Při stanovení průměrné expozice hluku na pracovišti za sledované období se vychází z celkového počtu směn v daném období a počtu směn, při kterých je zaměstnanec exponován hluku.˙.

      4.  V § 3 se doplňují odstavce 6 až 9, které znějí:

      ˙(6)  Postup podle odstavce 5 se použije také v případě pravidelných nebo nepravidelných směn s odlišnou dobou trvání než 8 hodin, při proměnlivém počtu hodin za sledované období, avšak jednotlivé denní expozice hluku je třeba nejprve přepočítat na pracovní dobu 8 hodin.

      (7)  Průměrná týdenní expozice hluku L_Aeq,w se vypočítá podle vztahu:
\raster="f1"

kde n je počet směn během týdenní pracovní doby, při kterých je zaměstnanec exponován
hluku.

      (8)  Průměrná měsíční expozice hluku L_Aeq,s se vypočítá podle vztahu:
\raster="f2"
kde n je počet směn během měsíční pracovní doby, při kterých je zaměstnanec exponován hluku, a s je celkový počet pracovních dnů v daném měsíci.

      (9)  Podle vztahu uvedeného v odstavci 8 se postupuje obdobně při výpočtu průměrné expozice zaměstnance hluku za sledované období delší než jeden měsíc.˙.

      5.  V § 8 se odstavec 5 označuje jako odstavec 2.

      6.  V § 8 odst. 2 se slova ˙T je osmihodinová směna˙ nahrazují slovy ˙T je jiná než osmihodinová směna v minutách˙.

      7.  V § 9 odst. 3 písm. i) se slova ˙zařízením závodní preventivní péče˙ nahrazují slovy ˙poskytovatelem pracovnělékařských služeb˙.

      8.  V nadpisu části třetí se za slova ˙HLUK V CHRÁNĚNÝCH VNITŘNÍCH PROSTORECH˙ vkládá slovo ˙STAVEB˙.

      9.  V § 11 odst. 1 se věta první nahrazuje větou ˙Určujícími ukazateli hluku jsou ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_Aeq,T a maximální hladina akustického tlaku A L_Amax, případně odpovídající hladiny v kmitočtových pásmech.˙ a ve větě třetí se slova ˙ , s výjimkou účelových komunikací,˙ zrušují.

      10.  V § 11 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou ˙V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích, dráhách a z leteckého provozu, se přičte další korekce -5 dB.˙.

      11.  V § 11 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou ˙V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích, dráhách a z leteckého provozu, se přičte další korek- ce -5 dB.˙.

      12.  V § 11 odst. 4 a 5 se slova ˙v ekvivalentní hladině˙ nahrazují slovy ˙ekvivalentní hladiny˙.

      13.  V § 12 odst. 1 se věta první nahrazuje větou ˙Určujícím ukazatelem hluku, s výjimkou vysoko-energetického impulsního hluku, je ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_Aeq,T a odpovídající hladiny v kmitočtových pásmech.˙ a ve větě třetí se slova ˙ , s výjimkou účelových komunikací,˙ zrušují.

      14.  V § 12 odst. 2 se věta první nahrazuje větou ˙Určujícím ukazatelem vysokoenergetického impulsního hluku je ekvivalentní hladina akustického tlaku C L_Ceq,T a současně průměrná hladina expozice zvuku C L_CE jednotlivých impulsů.˙.

      15.  V § 12 odst. 3 větě první se slova ˙se rovná˙ zrušují, slovo ˙podle˙ se nahrazuje slovy ˙ , které jsou uvedeny v tabulce č. 1 části A˙ a věta třetí se nahrazuje větou ˙V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích, dráhách a z leteckého provozu, se přičte další korekce -5 dB.˙.

      16.  V § 12 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí:

      ˙(4)  Stará hluková zátěž L_Aeq,16h pro denní dobu a L_Aeq,8h pro noční dobu se zjišťuje měřením nebo výpočtem z údajů o roční průměrné denní intenzitě a skladbě dopravy v roce 2000 poskytnutých správcem popřípadě vlastníkem pozemní komunikace nebo dráhy. Hygienický limit stanovený pro starou hlukovou zátěž se vztahuje na ucelené úseky pozemní komunikace nebo dráhy.

      (5)  Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A staré hlukové zátěže stanovený součtem základní hladiny akustického tlaku A L_Aeq,T 50 dB a korekce pro starou hlukovou zátěž uvedené v tabulce č. 1 části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení zůstává zachován i

a)

po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy a

b)

pro krátkodobé objízdné trasy.

      (6)  Hygienický limit ekvivalentní hladiny akus-tického tlaku A staré hlukové zátěže stanovený součtem základní hladiny akustického tlaku A L_Aeq,T 50 dB a korekce pro starou hlukovou zátěž uvedené v tabulce č. 1 části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení nelze uplatnit v případě, že se hluk působený dopravou na pozemních komunikacích a dráhách po 1. lednu 2001 v předmětném úseku pozemní komu-nikace nebo dráhy zvýšil o více než 2 dB. V tom- to případě se hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A L_Aeq,T stanoví postupem podle odstavce 3. Jestliže ale byla hodnota hluku působeného dopravou na pozemních komunikacích a dráhách před jejím zvýšením o více než 2 dB podle věty první vyšší než hodnoty uvedené v tabulce č. 2 části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení, pak se k hygienickým limitům ekvivalentní hladiny akustického tlaku A L_Aeq,T stanoveným podle odstavce 3 přičte další korekce +5 dB.˙.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 7 až 9.

      17.  V § 12 odst. 8 se věta poslední zrušuje.

      18.  V § 15 odstavec 2 zní:

      ˙(2)  Při stanovení průměrné expozice vibracím na pracovišti za sledované období se vychází z celkového počtu směn v daném období a počtu směn, při kterých je zaměstnanec exponován vibracím.˙.

      19.  V § 15 se doplňují odstavce 3 až 8, které znějí:

      ˙(3)  Postup podle odstavce 2 se použije také v případě pravidelných nebo nepravidelných směn s odlišnou dobou trvání než 8 hodin, při proměnlivém počtu hodin za sledované období, avšak jednotlivé denní expozice vibracím je třeba nejprve přepočítat na pracovní dobu 8 hodin.

      (4)  Průměrná týdenní expozice vibracím vyjádřená průměrnou souhrnnou váženou hladinou zrychlení vibrací L_aw,w se vypočítá podle vztahu:
\raster="f3"
kde n je počet směn během týdenní pracovní doby, při kterých je zaměstnanec exponován vibracím.

      (5)  Průměrná týdenní expozice vibracím vyjádřená průměrnou souhrnnou váženou efektivní hodnotou zrychlení vibrací a_ew,w se vypočítá podle vztahu:
\raster="f4"
kde n je počet směn během týdenní pracovní doby, při kterých je zaměstnanec exponován vibracím.

      (6)  Průměrná měsíční expozice vibracím vyjádřená průměrnou souhrnnou váženou hladinou zrychlení vibrací L_aw,s se určí podle vztahu:
\raster="f5"
kde n je počet směn během měsíční pracovní doby, při kterých je zaměstnanec exponován vibracím, a s je celkový počet pracovních dnů v daném měsíci.

      (7)  Průměrná měsíční expozice vibracím vyjádřená průměrnou souhrnnou váženou efektivní hodnotou zrychlení vibrací a_ew,s se určí podle vztahu:
\raster="f6"
kde n je počet směn během měsíční pracovní doby, při kterých je zaměstnanec exponován vibracím, a s je celkový počet pracovních dnů v daném měsíci.

      (8)  Podle vztahu uvedeného v odstavci 7 se postupuje obdobně při výpočtu průměrné expozice zaměstnance vibracím za sledované období delší než jeden měsíc.˙.

      20.  V § 20 odst. 2 se slovo ˙musejí˙ nahrazuje slovem ˙musí˙.

      21.  V § 20 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

      ˙(3)  V chráněném venkovním prostoru staveb se hladiny akustického tlaku stanovují pro dopadající zvukovou vlnu.˙.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

      22.  V § 20 odstavec 4 zní:

      ˙(4)  Při měření hluku v chráněných venkovních prostorech staveb, chráněném venkovním prostoru a v chráněných vnitřních prostorech staveb se uvádí nejistota, kterou se rozumí rozšířená kombinovaná standardní nejistota měření. Nejistota musí být uplatněna při hodnocení naměřených hodnot. Výsledná hodnota hladiny akustického tlaku nepřekračuje hygienický limit, jestliže výsledná ekvivalentní hladina akustického tlaku po odečtení hodnoty nejistoty je rovna nebo je nižší než hygienický limit nebo výsledná maximální hladina akustického tlaku je rovna nebo je nižší než hygienický limit.˙.

      23.  V § 20 odst. 5 se slovo ˙hodnocení˙ nahrazuje slovem ˙posuzování˙, slovo ˙hlukového˙ se nahrazuje slovem ˙určujícího˙, za slova ˙v chráněných vnitřních prostorech staveb˙ se vkládají slova ˙ , zjištěných výpočtem nebo měřením,˙ a doplňuje se věta ˙Věta první se nepoužije v případě hodnocení naměřené hodnoty určujícího ukazatele hluku vzhledem k hygienickému limitu.˙.

      24.  V § 20 se doplňuje odstavec 6, který zní:

      ˙(6)  Za prokazatelné navýšení hluku ve smyslu § 77 odst. 5 zákona se považuje navýšení větší než 2 dB ke dni posouzení prokazatelného navýšení hluku oproti naměřeným hodnotám hluku nebo oproti hodnotám hluku vypočteným v akustickém posouzení zdroje hluku předloženém příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví v rámci žádosti o vydání stanoviska podle § 77 odst. 2 a 4 zákona. Akustickým posouzením zdroje hluku podle věty první se rozumí takové posouzení, které je zpracováno na základě údajů o zdroji hluku ne starších 9 měsíců přede dnem podání žádosti uvedené ve větě první.˙.

      25.  § 21 zní:
˙§ 21

      Při hodnocení hluku a vibrací na pracovišti a vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb se uplatňuje nejistota, kterou se rozumí rozšířená kombinovaná standardní nejistota měření. Nejistota musí být uplatněna při hodnocení naměřených hodnot. Výsledná hodnota určující veličiny hluku a vibrací na pracovišti a vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb prokazatelně splňuje hygienický limit, jestliže je po přičtení hodnoty nejistoty nižší než hygienický limit.˙.

      26.  Příloha č. 2 zní:












Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném vnitřním prostoru staveb





Pro ostatní druhy chráněného vnitřního prostoru v tabulce jmenovitě neuvedené se použijí hodnoty pro prostory funkčně obdobné.


Účel užívání stavby je u staveb povolených před 1. lednem 2007 dán kolaudačním rozhodnutím, u později povolených staveb oznámením stavebního úřadu nebo kolaudačním souhlasem. Uvedené hygienické limity se nevztahují na hluk způsobený používáním chráněné místnosti.


+)  Pro hluk z dopravy v okolí dálnic, silnic I. a II. třídy a místních komunikací I. a II. třídy, kde je hluk z dopravy na těchto komunikacích převažující, a v ochranném pásmu drah se přičítá další korekce + 5 dB. Tato korekce se nepoužije ve vztahu ke chráněnému vnitřnímu prostoru staveb povolených k užívání k určenému účelu po dni 31. prosince
2005.˙.

      27.  Nadpis přílohy č. 3 zní:

˙Stanovení hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru˙.

      28.  V příloze č. 3 části A se tabulka označuje jako ˙Tabulka č. 1˙.

      29.  V příloze č. 3 části A se pod označení tabulky č. 1 vkládá nadpis, který zní:

˙Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru˙.

      30.  V příloze č. 3 části A text pod tabulkou č. 1 zní:
˙Korekce uvedené v tabulce se nesčítají.

Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce -10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních dráhách, kde se použije korekce -5 dB.

Pravidla použití korekce uvedené v tabulce č. 1:

¹)  Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů a hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. Pro hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, které byly uvedeny do provozu přede dnem 1. listopadu 2011, se přičítá pro noční dobu další korekce +5 dB.

²)  Použije se pro hluk z dopravy na dráhách, silnicích III. třídy, místních komunikacích III. třídy a účelových komunikacích ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

³)  Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy.

⁴)  Použije se pro stanovení hodnoty hygienického limitu staré hlukové zátěže.˙.

      31.  V příloze č. 3 části A se doplňuje tabulka č. 2, která včetně nadpisu zní:




˙Tabulka č. 2





Hodnoty hluku působeného dopravou na pozemních komunikacích a dráhách pro použití další korekce + 5 dB podle § 12 odst. 6 věty třetí





\raster="f9"                                                                                                               ˙.



      32.  Příloha č. 5 zní:












Korekce na využití prostoru ve stavbách a chráněném vnitřním prostoru staveb, denní dobu a povahu vibrací


\raster="f10"


Maximálně jsou přípustné 3 výskyty otřesů za den.˙.





Čl. II

Účinnost

      Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.




Předseda vlády:


Mgr. Sobotka v. r.





Ministr zdravotnictví:


MUDr. Němeček, MBA, v. r.