272

NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 24. srpna 2011
o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací







      Vláda nařizuje podle § 108 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, k provedení § 30, 32 a § 34 odst. 1 tohoto zákona, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 21 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), k provedení § 7 odst. 7 tohoto zákona:


ČÁST PRVNÍ

PŘEDMĚT ÚPRAVY

§ 1

      (1)  Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹) a upravuje

a)

hygienické limity hluku a vibrací na pracovištích, způsob jejich zjišťování a hodnocení a minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance,

b)

hygienické limity hluku pro chráněný venkovní prostor, chráněné venkovní prostory staveb a chráněné vnitřní prostory staveb,

c)

hygienické limity vibrací pro chráněné vnitřní prostory staveb,

d)

způsob měření a hodnocení hluku a vibrací pro denní a noční dobu.

      (2)  Toto nařízení se nevztahuje na

a)

sousedský hluk,

b)

hluk a vibrace způsobené prováděním a nácvikem hasebních, záchranných a likvidačních prací, jakož i bezpečnostních²) a vojenských akcí,

c)

akustické výstražné signály související s bezpečnostními opatřeními, záchranou lidského života, zdraví a majetku,

d)

hluk působený povrchovou vodou přelivem přes vodní díla sloužící k nakládání s vodami.

§ 2

Vymezení základních pojmů


      Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a)

hlukem s tónovými složkami hluk, v jehož kmitočtovém spektru je hladina akustického tlaku v třetinooktávovém pásmu, případně i ve dvou bezprostředně sousedících třetinooktávových pásmech, o více než 5 dB vyšší než hladiny akustického tlaku v obou sousedních třetinooktávových pásmech a v pásmu kmitočtu 10 Hz až 160 Hz je ekvivalentní hladina akustického tlaku v tomto třetinooktávovém pásmu L_Aeq,T vyšší než hladina prahu slyšení stanovená pro toto kmitočtové pásmo podle tabulky v příloze č.  1 k tomuto nařízení; hlukem s tónovými složkami je vždy hudba nebo zpěv,

b)

hlukem s výrazně informačním charakterem řeč,

c)

vysokoenergetickým impulsním hlukem hluk tvořený zvukovými impulsy ve venkovním prostoru, jejichž zdrojem jsou výbuchy v lomech a dolech, sonické třesky, demoliční a průmyslové procesy s pomocí výbušnin, střelba z těžkých zbraní, zkoušky výbušnin a další zdroje výbuchů, jejichž ekvivalentní hmotnost trinitrotoluenu překračuje 25 g, a podobné zdroje,

d)

vysoce impulsním hlukem hluk tvořený zvukovými impulsy ve venkovním prostoru, vznikajícími při střelbě z lehkých zbraní, explozí výbušnin s hmotností pod 25 g ekvivalentní hmotnosti trinitrotoluenu a při vzájemném nárazu tuhých těles,

e)

proměnným hlukem hluk, jehož hladina akustického tlaku se v daném místě mění v závislosti na čase o více než 5 dB, a dále vysokoenergetický a vysoce impulsní hluk podle písmen c) a d), který v místě posouzení nesplňuje požadavky stanovené v příloze č.  4 k tomuto nařízení,

f)

ustáleným hlukem hluk, jehož hladina akustického tlaku se v daném místě nemění v závislosti na čase o více než 5 dB,

g)

hladinou špičkového akustického tlaku L_peak nejvyšší okamžitá hladina akustického tlaku v daném časovém intervalu,

h)

maximální hladinou akustického tlaku L_Amax nejvyšší hladina akustického tlaku; pro vyjádření vlivu na zdraví se při vyjadřování akustického tlaku, expozice zvuku a jejich hladin používá frekvenční vážení váhovými funkcemi A a C podle ČSN EN 61672-1 a G podle ČSN ISO 7196; použité vážení se musí použít v označení veličiny, například L_A, L_Amax, L_Cpeak, L_Aeq,T, L_CECE,

i)

přípustným expozičním limitem limit vyjadřující expozici zaměstnance hluku nebo vibracím přepočtenou na osmihodinovou směnu,

j)

hygienickým limitem limit expozice hluku nebo vibracím při práci pro směnu kratší nebo delší než osmihodinová směna nebo jako požadavek na pracoviště,

k)

sledovaným obdobím pro hodnocení průměrné expozice hluku týdenní, měsíční i delší doba ve smyslu určené normy ČSN ISO 1999:1993, kterou se stanoví expozice hluku na pracovišti a posouzení zhoršení sluchu vlivem hluku,

l)

sledovaným obdobím pro hodnocení průměrné expozice vibracím týdenní, měsíční i delší doba ve smyslu určené normy ČSN EN ISO 5349-1, podle které se měří a hodnotí expozice vibracím přenášeným na ruce,

m)

charakteristickým letovým dnem průměrné provozní podmínky na letišti odvozené pro posouzení dlouhodobého hluku,

n)

starou hlukovou zátěží hluk v chráněném venkovním prostoru a chráněných venkovních prostorech staveb, který vznikl před 1. lednem 2001 a je působený dopravou na pozemních komunikacích a dráhách,

o)

stacionárními zdroji hluku zejména stavby, nepohybující se stroje a zařízení pevně fixované na své místo nebo ty, jejichž akční rádius je při pracovním nasazení omezen, dále přenosné a převozné stroje a zařízení, které se při svém použití jako celek nepohybují,

p)

sousedským hlukem hluk působený hlasovými projevy lidí a zvířat a činnostmi spojenými s běžným užíváním bytu, bytového domu, rodinného domu, stavby pro rodinnou rekreaci a pozemků k nim náležících,

q)

prolukou nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě včetně nezastavěného nároží, který je určen k zastavění,

r)

údržbou a rekonstrukcí železničních drah činnost související s výměnou nebo obnovou železničního svršku, spodku a souvisejících zařízení, podbíjení a broušení kolejí, případně přidání koleje, předelektrizační úpravy, elektrizace dráhy a jiné související úpravy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru a chráněných venkovních prostorech staveb.

ČÁST DRUHÁ

HLUK NA PRACOVIŠTI

§ 3

Ustálený a proměnný hluk


      (1)  Přípustný expoziční limit ustáleného a proměnného hluku při práci vyjádřený

a)

ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L_Aeq,8h se rovná 85 dB, nebo

b)

expozicí zvuku A E_A,8h se rovná 3640  Pa²s,

pokud není dále stanoveno jinak.

      (2)  Hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště, na němž je vykonávána práce náročná na pozornost a soustředění, a dále pro pracoviště určené pro tvůrčí práci vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L_Aeq,8h se rovná 50 dB.

      (3)  Hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště ve stavbách pro výrobu a skladování, s výjimkou pracovišť uvedených v odstavci 2, kde hluk nevzniká pracovní činností vykonávanou na těchto pracovištích, ale je způsobován větracím nebo vytápěcím zařízením těchto pracovišť vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L_Aeq,T se rovná 70 dB.

      (4)  Hodnocení ustáleného a proměnného hluku podle průměrné expozice se provádí, pokud pracovní doba ve sledovaném období je proměnná nebo když se hladina hluku v průběhu sledovaného období mění, avšak jednotlivé denní expozice hluku se neliší o více než 10 dB v L_Aeq,8h od výsledků opakovaných měření a při žádné z expozic není překročena hladina akustického tlaku L_Amax 107 dB.

      (5)  Průměrná expozice hluku L_Aeq,w se určí podle vztahu

\raster="rg2"


kde n je počet směn během sledovaného období.

§ 4

Impulsní hluk


      (1)  Přípustný expoziční limit impulsního hluku vyjádřený

a)

ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L_Aeq,8h se rovná 85 dB, nebo

b)

expozicí zvuku A E_A,8h se rovná 3640  Pa²s.

      (2)  Přípustný expoziční limit impulsního hluku vyjádřený

a)

špičkovým akustickým tlakem C p_Cpeak se rovná 200 Pa, nebo

b)

hladinou špičkového akustického tlaku C L_Cpeak se rovná 140 dB.

      (3)  Pro pracoviště podle § 3 odst. 2 a 3 platí hygienický limit impulsního hluku obdobně.

      (4)  Hodnocení impulsního hluku podle průměrné expozice se použije, pokud pracovní doba ve sledovaném období je proměnná nebo když se hladina hluku v průběhu sledovaného období mění, avšak jednotlivé denní expozice hluku se neliší o více než 10 dB v ekvivalentní hladině akustického tlaku A od výsledků opakovaných měření a při žádné z expozic není překročena hladina maximálního akustického tlaku A L_Amax 107 dB.

      (5)  Výpočet průměrné týdenní expozice impulsního hluku se stanoví podle § 3 odst. 5.
§ 5

Vysokofrekvenční hluk

      Přípustný expoziční limit vysokofrekvenčního hluku vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 8 kHz, 10 kHz, 12,5 kHz a 16 kHz L_teq,8h se rovná 75 dB; vysokofrekvenčním hlukem je slyšitelný zvuk v pásmu kmitočtů vyšších než 8 kHz.

§ 6

Ultrazvuk


      Přípustný expoziční limit ultrazvuku vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku L_teq,8h v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 20 kHz, 25 kHz, 31,5 kHz a 40 kHz L_teq,8h se rovná 105 dB.

§ 7

Infrazvuk a nízkofrekvenční hluk


      (1)  Přípustný expoziční limit infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku G L_Geq,8h se rovná 116 dB.

      (2)  Přípustný expoziční limit infrazvuku vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 1 Hz až 16 Hz L_teq,8h se rovná 110 dB.

      (3)  Přípustný expoziční limit nízkofrekvenčního hluku vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 20 Hz až 40 Hz L_teq,8h se rovná 105 dB.

      (4)  Při krátkodobé expozici nízkofrekvenčnímu hluku do 8 minut vyjádřenému hladinami maximálního akustického tlaku L_tmax v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 1 Hz až 16 Hz nesmí překročit 137 dB a v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 20 Hz až 40 Hz L_tmax nesmí překročit 132 dB.

§ 8

Hygienický limit hluku, infrazvuku a ultrazvuku na pracovištích pro jinou než osmihodinovou směnu

      (1)  Hygienický limit expozice hluku, infrazvuku, nízkofrekvenčnímu a vysokofrekvenčnímu hluku a ultrazvuku vyjádřený hladinou akustického tlaku A pro jinou než osmihodinovou směnu v minutách se určí tak, že se ke stanoveným přípustným expozičním limitům L_Aeq,8h, L_teq,8h, nebo L_Geq,8h přičte korekce K_T, která se stanoví podle vztahu

K_T = 10.lg(480/T), [dB].
= 10.lg(480/T), [dB].

      (5)  Hygienický limit expozice zvuku A se pro jinou než osmihodinovou směnu určí tak, že se hodnota E_A,8h 3 640 Pa²s vynásobí činitelem k_T, který se stanoví podle vztahu

k_T = 480/T, [-],

kde T je osmihodinová směna.

§ 9

Hodnocení rizika hluku a minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnanců


      (1)  Při hodnocení rizika hluku zaměstnavatel přihlíží zejména k

a)

úrovni, typu a době trvání expozice včetně expozic impulsnímu hluku,

b)

přípustným expozičním limitům a hygienickým limitům hluku,

c)

účinkům hluku na zdraví a k bezpečnosti zaměstnanců, zejména mladistvých zaměstnanců, těhotných žen, kojících žen a matek do konce devátého měsíce po porodu,

d)

účinkům na zdraví a k bezpečnosti zaměstnanců, jež jsou důsledkem současné expozice faktorům, které jsou součástí technologie a mohou tak zvyšovat nebezpečí poškození zdraví, zejména sluchu,

e)

nepřímým účinkům vyplývajícím z interakcí hluku a výstražných signálů nebo jiných zvuků, které je nutno sledovat v zájmu snížení rizika úrazů,

f)

informacím o hlukových emisích, které uvádí výrobce stroje, nářadí nebo jiného zařízení,

g)

existenci alternativních pracovních zařízení navržených ke snížení hlukové emise stanovených jinými právními předpisy³),

h)

prodloužení doby expozice hluku nad osmihodinovou směnu,

i)

příslušným informacím, které vyplývají ze zdravotního dohledu, a dostupným publikovaným informacím,

j)

dostupnosti chráničů sluchu s náležitými útlumovými vlastnostmi.

      (2)  Uspořádání pracoviště, na němž je nebo bude vykonávána práce spojená s expozicí hluku, umístění výrobních prostředků a zařízení, volba pracovního nářadí, pracovní postupy a metody práce musí směřovat ke snižování rizika hluku u jeho zdroje.

      (3)  Školení zaměstnanců, kteří vykonávají práci spojenou s expozicí ustálenému nebo proměnnému hluku, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_Aeq,8h překračuje 80 dB, nebo práci spojenou s expozicí jiným druhům hluku, jehož hodnoty překračují jejich přípustný expoziční limit, musí obsahovat zejména informace o

a)

správném používání výrobních prostředků, zařízení a pracovního nářadí,

b)

zdrojích hluku na pracovišti,

c)

druhu a účincích daného hluku a jeho přípustných expozičních limitech,

d)

výsledcích měření hluku,

e)

opatřeních přijatých k omezení úrovně míry a doby expozice hluku,

f)

správném používání osobních ochranných pracovních prostředků,

g)

vhodných pracovních postupech stanovených k minimalizaci expozice hluku,

h)

postupech při zjištění možného poškození sluchu,

i)

účelu lékařských preventivních prohlídek zajišťovaných zařízením závodní preventivní péče.

      (4)  Protihlukové zástěny nebo protihlukové systémy se umísťují tak, aby byl takový hluk pohlcován nebo bylo sníženo šíření hluku mimo tato pracoviště.

      (5)  Pravidelná a řádná údržba výrobních prostředků, zařízení a pracovního nářadí na pracovištích, kde je vykonávána práce spojená s expozicí hluku, musí zajistit, aby míra jejich opotřebení nebyla příčinou zvyšování hluku.

      (6)  Bezpečnostní přestávka se uplatní tehdy, pokud je práce vykonávána v expozici hluku překračujícímu přípustný expoziční limit. První přestávka v trvání nejméně 15 minut se zařazuje nejpozději po 2 hodinách od započetí výkonu práce. Následné přestávky v trvání nejméně 10 minut se zařazují nejpozději po dalších 2 hodinách od ukončení předchozí přestávky. Poslední přestávka v trvání nejméně 10 minut se zařazuje nejpozději 1 hodinu před ukončením směny. Po dobu bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec exponován hluku překračujícímu přípustný expoziční limit.


§ 10

Minimální rozsah opatření k omezení expozice hluku


      (1)  Pokud se vyhodnocením změřených hodnot prokáže, že přes uplatněná opatření k odstranění nebo minimalizaci hluku překračují ekvivalentní hladiny hluku A stanovené pro osmihodinovou směnu přípustný expoziční limit 80 dB, nebo že průměrná hodnota špičkového akustického tlaku C je větší než 112 Pa, musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně sluchu účinné v oblasti kmitočtů daného hluku.

      (2)  Jestliže je překročen přípustný expoziční limit 85 dB, respektive nejvyšší přípustná hodnota 200 Pa, musí zaměstnavatel zajistit, aby osobní ochranné pracovní prostředky zaměstnanci používali.


ČÁST TŘETÍ


HLUK V CHRÁNĚNÝCH VNITŘNÍCH PROSTORECH, V CHRÁNĚNÝCH VENKOVNÍCH PROSTORECH STAVEB A CHRÁNĚNÉM VENKOVNÍM PROSTORU

§ 11

Hygienické limity hluku v chráněných vnitřních prostorech staveb


      (1)  Hodnoty hluku se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L_Aeq,_T a maximální hladinou akustického tlaku A L_Amax. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_Aeq,_T se v denní době stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (L_Aeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (L_Aeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a dráhách a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_Aeq,T stanoví pro celou denní (L_Aeq,16h) a celou noční dobu (L_Aeq,8h). V případě hluku z leteckého provozu se hygienický limit v chráněných vnitřních prostorech staveb vztahuje na charakteris-tický letový den.

      (2)  Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A se stanoví pro hluk pronikající vzduchem zvenčí a pro hluk ze stavební činnosti uvnitř objektu součtem základní hladiny akustického tlaku A L_Aeq,T se rovná 40 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení. V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách, a hluku s výrazně informačním charakterem se přičte další korekce --5 dB.

      (3)  Hygienický limit maximální hladiny akustického tlaku A se stanoví pro hluk šířící se ze zdrojů uvnitř objektu součtem základní maximální hladiny akustického tlaku A L_Amax se rovná 40 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného vnitřního prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení. V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách, se přičte další korekce --5 dB. Za hluk ze zdrojů uvnitř objektu, s výjimkou hluku ze stavební činnosti, se pokládá i hluk ze zdrojů umístěných mimo tento objekt, který do tohoto objektu proniká jiným způsobem než vzduchem, zejména konstrukcemi nebo podložím.

      (4)  Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro hluk ze stavební činnosti uvnitř objektu L_Aeq,s se stanoví tak, že se k hygienickému limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku A L_Aeq,T stanovenému podle odstavce 2 přičte v pracovních dnech pro dobu mezi sedmou a dvacátou první hodinou korekce +15 dB.

      (5)  Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A pro zvuk elektronicky zesilované hudby se v prostoru pro posluchače stanoví pro dobu T se rovná 4 hodiny hodnotou L_Aeq,T se rovná 100 dB.

§ 12

Hygienické limity hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru


      (1)  Hodnoty hluku, s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku, se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L_Aeq,T. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (L_Aeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (L_Aeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a dráhách a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_Aeq,T stanoví pro celou denní (L_Aeq,16h) a celou noční dobu (L_Aeq,8h).

      (2)  Vysokoenergetický impulsní hluk se vyjadřuje ekvivalentní hladinou akustického tlaku C L_Ceq,T a současně i průměrnou hladinou expozice zvuku C L_CE jednotlivých impulsů. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (L_Ceq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (L_Ceq,1h).

      (3)  Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A L_Aeq,T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se přičte další korekce --12 dB. V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách, a hluku s výrazně informačním charakterem se přičte další korekce --5 dB.

      (4)  Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku C vysokoenergetického impulsního hluku se stanoví pro denní dobu L_Ceq,8h se rovná 83 dB, pro noční dobu L_Ceq,1h se rovná 40 dB. Ekvivalentní hladina akustického tlaku C L_Ceq,T se vypočte způsobem upraveným v části C přílohy č.  3 k tomuto nařízení.

      (5)  Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A z leteckého provozu se vztahuje na charakteristický letový den a stanoví se pro celou denní dobu ekvivalentní hladinou akustického tla- ku A L_Aeq,16h se rovná 60 dB a pro celou noční dobu ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L_Aeq,8h se rovná 50 dB. Charakteristický letový den se určuje počtem vzletů a přistání všech letadel na daném letišti za 24 hodin dne a počet vzletů a přistání za 24 hodin dne se stanoví jako průměrná hodnota z celkového počtu vzletů a přistání letadel všech uživatelů letiště od 1. května do 31. října kalendářního roku ve všech provozních směrech vzletových a přistávacích drah; přitom se oddělí počet pohybů pro dobu denní a dobu noční.

      (6)  Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro hluk ze stavební činnosti L_Aeq,s se stanoví tak, že se k hygienickému limitu ekvivalentní hladiny akustického tlaku A L_Aeq,T stanovenému podle odstavce 3 přičte další korekce podle části B přílohy č. 3 k tomuto nařízení.


ČÁST ČTVRTÁ

VIBRACE NA PRACOVIŠTÍCH

§ 13

Přípustný expoziční limit vibrací


      (1)  Přípustný expoziční limit vibrací přenášených na ruce vyjádřený průměrnou souhrnnou váženou

a)

hladinou zrychlení vibrací L_ahv,8h se rovná 128 dB, nebo

b)

hodnotou zrychlení vibrací a_hv,8h se rovná 2,5 m.s^-2.

      (2)  U vibrací přenášených na ruce zaměstnanců se přípustný expoziční limit vztahuje k souhrnné hodnotě translačních vibrací stanovených z vážených hodnot zrychlení ve třech navzájem kolmých směrech podle souřadné soustavy ruky.

      (3)  Přípustný expoziční limit vibrací přenášených zvláštním způsobem na zaměstnance způsobujících intenzivní kmitání v horní části páteře a hlavy vyjádřený průměrnou váženou

a)

hladinou zrychlení vibrací L_aw,8h se rovná 100 dB, nebo

b)

hodnotou zrychlení vibrací a_ew,8h se rovná 0,1 m.s^-2.

      (4)  Přípustný expoziční limit celkových vertikálních a  horizontálních vibrací přenášených na zaměstnance vyjádřený průměrnou váženou

a)

hladinou zrychlení vibrací L_aw,8h v dB se rovná 114 dB, nebo

b)

hodnotou zrychlení vibrací a_ew,8h se rovná 0,5 m.s^-2.

      (5)  Přípustný expoziční limit celkových vibrací se vztahuje na ustálené i proměnné vibrace a otřesy nebo rázy, pokud hlavní část jejich energie je obsažena ve sledovaném kmitočtovém pásmu.

      (6)  Celkové vibrace rovnoběžné s podélnou osou těla se posuzují způsobem platným pro vertikální vibrace a vibrace ve směrech kolmých na podélnou osu těla způsobem platným pro horizontální vibrace.


§ 14

Hygienický limit vibrací pro jinou než osmihodinovou směnu


      (1)  Hygienický limit průměrných souhrnných vážených hladin zrychlení vibrací pro jinou než osmihodinovou směnu v minutách se stanoví tak, že se k přípustnému expozičnímu limitu L_aw,8h nebo L_ahw,8h přičte korekce K_T, která se stanoví podle vztahu

K_T = 10.lg(480/T), [dB].
= 10.lg(480/T), [dB].

      (2)  Hygienický limit průměrných vážených hodnot zrychlení vibrací pro jinou než osmihodinovou směnu v minutách se stanoví tak, že se přípustný expoziční limit a_ew,8h nebo a_hv,8h vynásobí činitelem k_T, který se stanoví podle vztahu

\raster(42truemm,p)="rg3"


      (3)  Korekce K_T a činitel k_T pro jinou než osmihodinovou směnu se nepoužijí pro hodnocení vibrací přenášených zvláštním způsobem.

      (4)  Pro expozice celkovým vibracím po dobu 10 minut a kratší se hygienický limit rovná 131 dB nebo 3,55 m.s^-2.

      (5)  Pro expozice vibracím přenášeným na ruce po dobu 20 minut a kratší se hygienický limit rovná 142 dB nebo 12,5 m.s^-2.

§ 15

Průměrná expozice


      (1)  Hodnocení vibrací podle průměrné expozice se provádí, pokud je pracovní doba ve sledovaném období proměnná nebo když se vibrace v průběhu sledovaného období mění, avšak jednotlivé denní expozice vibracím se neliší o více než 10 dB v L_awi nebo o násobek větší než 3 v a_ewi od výsledků opakovaných měření a při žádné z  nich  není překročen přípustný expoziční limit, případně přípustný expoziční limit upravený korekcí K_T nebo činitelem k_T.

      (2)  Průměrná expozice vibracím L_aw se určí z hodnot L_awi pro každou směnu podle vztahu


\raster(58truemm,p)="rg4"


kde n je počet směn během sledovaného období.

Průměrná expozice vibracím a_ew se určí z hodnot a_ewi pro každou směnu podle vztahu


\raster(53truemm,p)="rg5"


§ 16
Hygienické limity celkových vertikálních vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz


      (1)  Hygienický limit průměrné vážené hladiny zrychlení celkových vertikálních vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz

a)

pro dobu expozice nepřekračující 120 min L_aw,T se rovná 120 dB nebo a_ew,T se rovná 1 m.s^-2 a

b)

pro dobu expozice delší než 120 min L_aw,T se rovná 114 dB nebo a_ew,T se rovná 0,5 m.s^-2.

      (2)  Hygienické limity celkových vertikálních vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz se vztahují k pracovním místům na samojízdných strojích a době jejich působení na zaměstnance.

§ 17

Hodnocení rizika vibrací a opatření k ochraně zdraví


      (1)  Zaměstnavatel provádí hodnocení rizika na základě znalosti údajů o předpokládané míře zátěže vibracím a podmínek užívání zařízení uváděných výrobcem. Hodnocení rizika na základě znalosti údajů uváděných výrobcem nenahrazuje měření. Hodnocení a měření vibrací se provádí pravidelně a dále vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce.

      (2)  Při hodnocení rizika vibrací zaměstnavatel přihlíží zejména k

a)

úrovni typu a době trvání expozice včetně expozice přerušovaným vibracím a opakovaným rázům,

b)

přípustným expozičním nebo hygienickým limitům stanoveným pro dané druhy vibrací,

c)

účinkům vibrací na zdraví a bezpečnost mladistvých zaměstnanců, těhotných žen, kojících žen a matek do konce devátého měsíce po porodu,

d)

nepřímým účinkům na bezpečnost zaměstnance vyplývající z interakcí mezi vibracemi a pracovním místem nebo dalším zařízením,

e)

vytváření podmínek k zajištění bezpečné práce a bezpečných pracovišť s využitím informací poskytnutých výrobci pracovních zařízení,

f)

možnosti zavádění technických zařízení, určených ke snížení expozice vibracím,

g)

rozšíření expozice celkovým vibracím nad osmihodinovou pracovní dobu,

h)

podmínkám práce spojeným s expozicí vibracím, zejména chladové zátěži,

i)

příslušným informacím, které vyplývají ze zdravotního dohledu, a dostupným publikovaným informacím.

      (3)  Pokud je zaměstnanec při práci exponován vibracím překračujícím expoziční limit nebo hygienický limit podle § 14 odst. 1 nebo 2, použije se pro zařazení bezpečnostních přestávek v průběhu směny § 9 odst. 6 obdobně. Po dobu bezpečnostní přestávky nesmí být zaměstnanec exponován vibracím překračujícím přípustný expoziční nebo hygienický limit.


ČÁST PÁTÁ


VIBRACE V CHRÁNĚNÝCH VNITŘNÍCH PROSTORECH STAVEB A NA PRACOVIŠTÍCH

§ 18

      (1)  Hygienický limit vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb vyjádřený průměrnou váženou

a)

hladinou zrychlení vibrací L_aw,T se rovná 75 dB, nebo

b)

hodnotou zrychlení vibrací a_ew,T se rovná 0,0056 m/s².

      (2)  Hygienické limity vibrací uvedené v odstavci 1 v chráněných vnitřních prostorech staveb se vztahují na horizontální a vertikální vibrace v místě pobytu osob a k době trvání vibrací T.

      (3)  Korekce hygienického limitu podle odstavce 1 jsou v závislosti na typu prostoru, denní době a povaze vibrací upraveny v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

§ 19

      Při hodnocení vibrací, které pronikají na pracoviště, se při stanovení jejich hygienického limitu a jeho korekcí postupuje podle § 18.


ČÁST ŠESTÁ

Způsob měření a hodnocení hluku a vibrací

§ 20

      (1)  Při měření hluku a vibrací a při hodnocení hluku a vibrací se postupuje podle  metod a terminologie týkajících se oborů elektroakustiky, akustiky a vibrací, obsažených v příslušných českých technických normách. Při jejich dodržení se výsledek považuje za prokázaný.

      (2)  Pokud nelze postupovat podle odstavce 1, musejí být u použité metody doložena její přesnost a reprodukovatelnost.

      (3)  Při měření hluku v chráněných venkovních prostorech staveb, chráněném venkovním prostoru a v chráněných vnitřních prostorech staveb se uvádějí nejistoty odpovídající metodě měření. Nejistoty musejí být uplatněny při hodnocení naměřených hodnot. Výsledná hodnota hladiny akustického tlaku A prokazatelně nepřekračuje hygienický limit, jestliže výsledná ekvivalentní hladina akustického tlaku A po odečtení hodnoty kombinované rozšířené nejistoty je rovna nebo je nižší než hygienický limit nebo výsledná hladina maximálního akustického tlaku je rovna nebo je nižší než hygienický limit.

      (4)  Při hodnocení změny hodnot hlukového ukazatele v chráněných venkovních prostorech staveb, chráněném venkovním prostoru a v chráněných vnitřních prostorech staveb nelze považovat za hodnotitelnou změnu jejich rozdíl pohybující se v intervalu od 0,1 do 0,9 dB.

§ 21

      Při hodnocení hluku a vibrací na pracovišti a vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb se uplatňuje kombinovaná rozšířená nejistota měření. Výsledná hodnota určující veličiny hluku a vibrací na pracovišti a vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb prokazatelně splňuje hygienický limit, jestliže je nižší než hygienický limit snížený o kombinovanou rozšířenou nejistotu měření.


ČÁST SEDMÁ


ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 22

Zrušovací ustanovení


      Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, se zrušuje.

§ 23

Účinnost

      Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2011.




Předseda vlády:


RNDr. Nečas v. r.





Ministr zdravotnictví:


doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

––––––––––––––––––––

¹)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES ze dne 25. června 2002 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi) (šestnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem) (sedmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

²)

Například zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.

³)

Například nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění nařízení vlády č. 170/2011 Sb.