Nařízení vlády ze dne 25. června 1997 kterým se stanoví technické požadavky na střelné zbraně a střelivo
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
174
Nařízení
vlády
ze dne 25. června 1997
kterým se stanoví technické požadavky na střelné zbraně a střelivo
Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb. ČR, o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, (dále jen „zákon”) k provedení § 12 odst. 1 a 4 a § 13 odst. 2 a 4 zákona:
§ 1
(1) Za střelné zbraně se pro účely tohoto nařízení považují
a) palné zbraně, kterými jsou
1. brokové zbraně,
2. kulové zbraně,
3. kombinované zbraně,
4. zbraně s omezenou kinetickou energií,
5. zbraně pro jedno použití,
6. historické zbraně, repliky a napodobeniny historických zbraní,
7. balistické zbraně určené k zjišťování balistických hodnot (například tlaku, rozptylu, rychlosti střely atd.),
8. signální zbraně,
9. narkotizační zbraně,
10. expanzní přístroje, u nichž je primárním zdrojem energie výbušná látka, (přístroje jateční, vstřelovací, tvářecí, metné apod.),
11. expanzní zbraně, kterými jsou akustické zbraně, plynovky a zbraně na granule,
b) plynové zbraně, kterými jsou
1. vzduchovky,
2. větrovky,
3. plynové zbraně na CO 2,
4. paintbalové zbraně,
5. metné zbraně,
6. narkotizační zbraně.
(2) Za části střelných zbraní se pro účely tohoto nařízení považují
1. hlavně,
2. vložné hlavně,
3. vložné nábojové komory,
4. revolverové válce,
5. pouzdra střelných zbraní, jimiž jsou pouzdra hlavní, lůžka střelných zbraní (baskule), těla střelných zbraní a rámy střelných zbraní,
6. závěry,
7. dnové šrouby.
(3) Za prototyp střelné zbraně se pro účely tohoto nařízení považuje střelná zbraň určená výrobcem k provedení zkoušek a k ověření, zda splňuje technické požadavky, a která svými vlastnostmi odpovídá střelné zbrani, již výrobce hodlá vyrábět průmyslovým nebo malosériovým způsobem pro uvedení na trh.
§ 2
(1) Za střelivo se pro účely tohoto nařízení považuje
a) střelivo pro palné zbraně, kterým jsou
1. průmyslově vyráběné nebo průmyslově přebíjené náboje,
2. průmyslově vyráběné střely,
b) střelivo pro expanzní přístroje, kterým jsou
1. průmyslově vyráběné pracovní nábojky,
2. prachové tablety,
c) střelivo pro expanzní zbraně, kterým jsou
1. průmyslově vyráběné akustické nábojky,
2. průmyslově vyráběné plynové nábojky,
3. průmyslově vyráběné nábojky s granulemi,
d) střelivo pro plynové zbraně - průmyslově vyráběné střely,
e) výmetná náplň - střelivina (bezdýmný a černý prach) určená pro použití ve střelivu a ve střelných zbraních.
(2) Za části střeliva se pro účely tohoto nařízení považují díly nutné k sestavení náboje nebo nábojky, např. střely, výmetná náplň - střelivina, nábojnice a zápalky.
§ 3
Toto nařízení se nevztahuje na
a) střelné zbraně a střelivo dovezené pro účely výzkumu, vývoje a zkoušení,
b) mechanické zbraně,
c) vojenské zbraně, vojenské střelivo a vojenskou munici, které nebyly vyřazeny z výzbroje Armády České republiky, veřejných ozbrojených sborů a ozbrojených sborů celní správy, určené k vojenským nebo bezpečnostním účelům,
d) zkušební střelivo zhotovené pro potřebu ověřování střelných zbraní autorizovanou osobou a pokusné spotřební střelivo,
e) náboje do střelných zbraní, které pro vlastní potřebu zhotovily osoby oprávněné k tomu podle zvláštních právních předpisů, byly-li zhotoveny z částí střeliva splňujících ustanovení tohoto nařízení.
§ 4
(1) Stanovenými výrobky podle § 12 odst. 1 zákona jsou střelné zbraně a střelivo a samostatně na trh uváděné části střelných zbraní a části střeliva.
(2) Základní požadavky a podmínky zkušební střelby (dále jen „základní požadavky”), vyjadřující technické požadavky na střelné zbraně, střelivo a na jejich části, jsou uvedeny v příloze č. 1.
(3) Pokud jsou základní požadavky konkretizovány harmonizovanými českými technickými normami (§ 4 odst. 4 zákona) nebo technickými předpisy a vlastnosti zbraně nebo střeliva jsou s nimi v souladu, má se za to, že jsou základní požadavky splněny. Pokud se na střelné zbraně, střelivo a na jejich části vztahují i jiné technické předpisy, je nezbytné, aby střelné zbraně, střelivo a jejich části odpovídaly i požadavkům těchto předpisů.
(4) Střelné zbraně, střelivo a jejich samostatně dodávané části musí být před uvedením na trh označeny příslušnou zkušební značkou. Veškeré označení střelných zbraní, střeliva a jejich částí musí být provedeno viditelně a trvanlivě. Grafická podoba zkušebních značek (§ 12 odst. 1 písm. c) zákona) je uvedena v příloze č. 4. Podmínky a způsob umístění zkušebních značek na výrobcích jsou uvedeny v příloze č. 2 bodu 5.
§ 5
Výrobce nebo dovozce zajišťuje posouzení shody střelných zbraní, střeliva a jejich částí s požadavky technických předpisů (dále jen „posouzení shody”) postupy uvedenými v § 6 za účasti autorizované osoby (§ 11 odst. 1 zákona), která určí, v jakém počtu a termínech mají být střelné zbraně, střelivo nebo jejich části předloženy ke zkouškám, a stanoví místo zkoušky.
§ 6
(1) U střelných zbraní a jejich částí uváděných samostatně na trh, vyjma případů uvedených v odstavci 2, zajišťuje výrobce provedení typové zkoušky podle přílohy č. 2 bodu 1, a jde-li o palnou zbraň, ve které energie střely převyšuje 7, 5 J, nebo o plynovou zbraň, ve které energie střely převyšuje 10 J, též kusové ověřování každého výrobku podle přílohy č. 2 bodu 3. Kusové ověřování zajišťuje též dovozce, pokud dovážené střelné zbraně nebo jejich části nejsou označeny podle § 4 odst. 4.
(2) Jde-li u střelných zbraní o
a) palné zbraně s nábojovou komorou o maximálním průměru 5 mm a maximální délce 15 mm nebo o ty, které mají nábojovou komoru o průměru a délce do 6 mm včetně, přičemž zápalková slož je jedinou hnací náplní udělující střele energii do 7, 5 J,
b) expanzní přístroje a expanzní zbraně určené pro střelivo s okrajovým zápalem do ráže 6 mm včetně a s délkou nábojnice do 7 mm včetně,
c) části těchto střelných zbraní uváděné samostatně na trh,
zajišťuje výrobce nebo dovozce provedení typové zkoušky spolu s posouzením shody typu podle přílohy č. 2 bodu 2 (dále jen „homologace střelných zbraní”).
(3) U průmyslově vyráběného střeliva a jeho částí uváděných samostatně na trh zajišťuje výrobce nebo dovozce provedení typové zkoušky a posouzení shody typu podle přílohy č. 2 bodu 4 (dále jen „typová kontrola střeliva”).
(4) U střelných zbraní nebo jejích částí, u kterých autorizovaná osoba provedla homologaci podle § 6 odst. 2 a které jsou opatřeny homologační značkou, se provádí kontrola formou kusového ověřování podle přílohy č. 2 bodu 2. 4.
(5) U střeliva nebo jeho částí, u kterých autorizovaná osoba provedla typovou kontrolu střeliva podle § 6 odst. 3 a které jsou opatřeny typovou kontrolní značkou, se provádí inspekční kontrola podle přílohy č. 2 bodů 4. 10 a 4. 11.
(6) Typovou zkoušku, kusové ověřování nebo homologaci střelných zbraní nebo jejich částí provádí autorizovaná osoba také na návrh opravce nebo prodejce.
§ 7
(1) U střelných zbraní, které jsou opatřeny kusovou ověřovací značkou, se provádí opakované kusové ověřování podle přílohy č. 2 bodu 3 (dále jen „nové ověřování střelné zbraně”) ve lhůtách
a) deset let pro krátké střelné zbraně kulové (pistole, revolvery apod.),
b) 15 let pro střelné zbraně brokové,
c) 20 let pro dlouhé střelné zbraně kulové a kombinované
od roku posledního kusového ověřování. Autorizovaná osoba může, vzhledem k technickému stavu střelné zbraně zjištěnému při novém ověřování, tyto lhůty zkrátit. Tuto skutečnost oznámí příslušnému okresnímu ředitelství policie, které zaregistrovalo zbraň.1)
(2) Autorizovaná osoba může provést nové ověřování střelné zbraně rovněž kdykoliv na návrh
a) vlastníka střelné zbraně, zejména pokud bezpečnost zbraně utrpěla používáním nebo jiným způsobem,
b) opravce po provedení opravy, která mohla mít vliv na bezpečnost střelné zbraně, popřípadě shledá-li, že na střelné zbrani byla provedena nepřípustná úprava,
c) prodejce střelných zbraní v případě komisního prodeje.2)
§ 8
(1) Doklady o použitém způsobu posouzení shody podle § 13 odst. 4 zákona zahrnují
a) technickou dokumentaci,
b) dokumenty vydané při posuzování shody autorizovanou osobou.
(2) Obsah technické dokumentace, kterou výrobce nebo dovozce, popřípadě opravce, prodejce, nebo vlastník střelné zbraně, střeliva nebo jejich částí předkládá autorizované osobě zároveň s předkládanou střelnou zbraní, střelivem nebo jejich částmi, je uveden v příloze č. 3.
§ 9
(1) Prohlášení o shodě se vypracovává v českém jazyce a obsahuje zejména tyto náležitosti:
a) identifikační údaje o výrobci nebo dovozci, který prohlášení o shodě vydává, (jméno a příjmení, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby nebo obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo právnické osoby),
b) identifikační údaje o výrobku (např. název, typ, značka, model, výrobní číslo), u dovážených výrobků též identifikační údaje o výrobci,
c) popis a určení výrobku (výrobcem, popřípadě dovozcem určený účel použití), ostatní údaje o výrobku; u částí střelných zbraní obsahuje prohlášení navíc informace o způsobu vestavby do střelné zbraně nebo uspořádání, které napomáhá zajištění základních požadavků,
d) seznam technických předpisů (§ 3 zákona) a harmonizovaných českých technických norem použitých při posouzení shody,
e) údaj o použitém způsobu posouzení shody,
f) údaje o autorizované osobě (jméno nebo obchodní jméno, sídlo, identifikační číslo autorizované osoby) a číslo a datum jejího nálezu (certifikát nebo protokol) odpovídajícího způsobu posouzení shody, který tato osoba provedla,
g) potvrzení výrobce nebo dovozce o tom, že vlastnosti zbraně nebo střeliva splňují základní požadavky podle tohoto nařízení, popřípadě požadavky jiných technických předpisů, že zbraně a střelivo jsou za podmínek obvyklého, popřípadě výrobcem nebo dovozcem určeného použití pro svého uživatele bezpečné a že přijal opatření, kterými zabezpečuje shodu všech výrobků uváděných na trh s technickou dokumentací a se základními požadavky,
h) datum a místo vydání prohlášení o shodě, jméno a funkce odpovědné osoby výrobce nebo dovozce a její podpis.
(2) Dojde-li ke změně skutečností, za kterých bylo vydáno prohlášení o shodě zbraně nebo střeliva, které mají být i po této změně nadále uváděny na trh, výrobce nebo dovozce po provedení příslušného postupu posouzení shody vydá nové prohlášení o shodě.
§ 10
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 1997.
Předseda vlády:
prof. Ing. Klaus CSc. v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
JUDr. Kühnl v. r.
Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 174/1997 Sb. ČR
Základní požadavky na střelné zbraně, střelivo a jejich části a podmínky zkušební střelby
Úvodní ustanovení
Střelné zbraně a střelivo musí být konstruovány a vyráběny tak, aby při běžném použití fungovaly bezpečně a splňovaly dále uvedené požadavky.
Tyto požadavky se vztahují i na části střelných zbraní a střeliva, pokud je s nimi spojeno odpovídající riziko.
1. Základní požadavky uplatňované při typové zkoušce a při homologaci střelných zbraní a jejich částí
1. 1 U střelných zbraní a jejich částí
a) rozměry nábojové komory, vývrtu hlavně a uzamykací vůle musí odpovídat rozhodnutím C. I. P.,3)
b) použitý materiál a dimenzování střelných zbraní nebo jejich částí musí zaručit pevnost vůči namáhání při střelbě zkušebními náboji,
c) při střelbě spotřebními náboji musí být zajištěna spolehlivá funkce střelné zbraně.
1. 2 Konkretizaci základních požadavků a další požadavky a podmínky, uplatňované při typové zkoušce a homologaci střelných zbraní, jako např.
a) vzhled a provedení střelné zbraně,
b) nastřelitelnost střelné zbraně, u vícehlavňových zbraní navíc sestřelení hlavní,
c) rozptyl a krytí střelné zbraně,
d) odolnost vůči ztíženým klimatickým podmínkám - teplo, mráz, vlhkost, voda,
e) rychlost a energie střely udělené střelnou zbraní,
upravují příslušné harmonizované české technické normy.
1. 3 Výrobce nebo dovozce střelných zbraní
c) smí pro kontrolu rozměrů nábojové komory, vývrtu hlavně a uzamykací vůle používat pouze kalibrovaná4) měřidla, která jsou v souladu s rozhodnutími C. I. P.,
d) musí mít zajištěn záruční a pozáruční servis,
e) přikládá ke každému typu střelné zbraně technickou dokumentaci podle přílohy č. 3,
f) musí mít vybudovaný a účinný systém technické kontroly.
2. Základní požadavky na střelné zbraně uplatňované při kusovém ověřování
2. 1 Střelná zbraň nesmí před zkušební střelbou vykazovat stopy koroze, černící nebo jiné lázně, nesmí mít poškozenou pažbu a její označení musí odpovídat ustanovení bodu 5 přílohy č. 2.
2. 1. 1 Střelná zbraň nesmí mít zejména
a) výrobní vady ve vývrtu a v nábojové komoře, jako jsou prohlubně, rysky, prolomeniny a jiné vady viditelné pouhým okem,
b) nedostatečně vyleštěný vývrt hlavně a povrch nábojové komory ztěžující odhalení případných závad vzniklých zkušební střelbou; v případě pochybností se kontroluje dodržení přípustné drsnosti povrchu Ra, který smí být nanejvýš 1 mikrometr ve vývrtu hlavně a 1, 8 mikrometru v nábojové komoře,
c) ohnutou hlaveň nebo hlaveň s náznaky vydutí a jiných deformací,
d) vměstky, praskliny, porézní nebo necelá a dodatečně zavařovaná místa na částech střelné zbraně,
e) nesprávně ustavené nebo spájené hlavně, háky a lišty,
f) vady způsobené mechanickými a tepelnými výrobními operacemi, které mohou nepříznivě ovlivnit pevnost a funkci střelné zbraně,
g) závěr nebo dnový šroub, jejichž konstrukce, dimenzování a materiál neodpovídají účelu střelné zbraně.
2. 1. 2 Důležité rozměry střelných zbraní z hlediska bezpečnosti, uzamykací vůle a tloušťky stěn hlavně musí odpovídat hodnotám stanoveným rozhodnutími C. I. P. nebo uvedeným v harmonizovaných českých technických normách nebo hodnotám určeným autorizovanou osobou.
U střelných zbraní nabíjených ústím hlavně musí průměr zátravky odpovídat hodnotám stanoveným v harmonizované české technické normě.
2. 1. 3 Střelné zbraně nesmějí vykazovat
a) nesprávnou funkci závěrového, spoušťového, bicího, pojistného nebo vyhazovacího ústrojí (u zbraní nabíjených zezadu),
b) nesprávnou funkci a chod revolverového válce,
c) nesprávnou funkci zažehovacího ústrojí (u střelných zbraní nabíjených ústím hlavně),
d) sklon k samospuštění při nabíjení,
e) příliš nízký odpor spouště neodpovídající hodnotám stanoveným v harmonizovaných českých technických normách (s výjimkou terčových střelných zbraní),
f) závady v provedení, opracování a chodu úderníku a zápalníku,
g) nedostatečné držení kohoutu nebo podobného bicího prvku v jeho záchytu.
2. 1. 4 Střelné zbraně nesmějí po zkušební střelbě provedené podle bodu 3 vykazovat žádnou ze závad uvedených v bode 3. 2.
3. Podmínky zkušební střelby
3. 1. 1 Zkušební střelba se provádí na úplně dohotovených střelných zbraních před střeleckou zkouškou prováděnou výrobcem. Za úplně dohotovené se též považují střelné zbraně, na kterých bude ještě provedena rybina nebo povrchová úprava černěním nebo jiným způsobem. Autorizovaná osoba stanoví, zda bude ověřovat střelnou zbraň s povrchovou úpravou nebo bez této úpravy. Střelné zbraně nabíjené ústím hlavně musí být vybavené zažehovacím ústrojím a jejich samostatně dodávané hlavně musí mít zátravku a definitivní dnový šroub.
3. 1. 2 Předkladatel musí předložit střelnou zbraň ke zkoušce v takovém stavu, aby byla schopna bezpečné střelby, a s pažbou. Autorizovaná osoba může v odůvodněných případech povolit výrobci nebo dovozci předložení střelné zbraně bez pažby. Jde-li o samostatnou hlaveň, je předkladatel povinen předložit závěr umožňující provedení zkoušky nebo hlaveň, jde-li o samostatný závěr.
3. 1. 3 Zkušební střelba se provádí zkušebními náboji, které svým provedením, tlaky, popřípadě energiemi střely odpovídají jak jmenovitými hodnotami, tak statisticky vyhodnocenými nerovnostmi hodnotám uvedeným v harmonizovaných českých technických normách. Zkušební náboje pro ověřování brokovnic musí navíc splňovat stanovený průměr a hmotnost náplně broků obsažených v náboji. Zkušební náboje smějí být použity při teplotě ovzduší 15 až 25o C.
3. 1. 4 Tlaky zkušebních nábojů se měří buď tlakoměrnými válečky (crusher), nebo mechanickoelektrickými (piezo) snímači při teplotě prachové náplně (20 ± 2)o C. Je-li místo hodnoty tlaku udána energie střely, měří se při téže teplotě úsťová rychlost střely, z níž se vypočte úsťová energie. Vlastnosti a rozměry tlakoměrných válečků a mechanicko-elektrických snímačů (včetně vlastností měřicích souprav), jakož i metodika měření, způsob kalibrování a vyhodnocování výsledků měření jsou stanoveny v harmonizovaných českých technických normách.
3. 1. 5 Použité tlakoměrné hlavně musí svými rozměry, konstrukcí a vlastnostmi odpovídat požadavkům, které jsou stanoveny v harmonizovaných českých technických normách.
3. 1. 6 Jednotlivé druhy střelných zbraní a jejich samostatně dodávané části se podrobí střelbě zkušebními náboji takto:
a) Brokové hlavně nabíjené zezadu, s délkou nábojové komory menší než 73 mm a určené na brokové náboje se zkoušejí dvěma výstřely na hlaveň nebo třemi náboji s ocelovými broky. Rozměry a tvrdost broků a hmotnost brokové náplně udávají předpisy C. I. P. Tyto brokové náboje musí splňovat předepsané tlaky (nebo tlaky vyšší) na předepsaných místech hlavně. Pro ověření funkce opakovací nebo samonabíjecí střelné zbraně se navíc vystřelí nejméně jeden spotřební náboj z každé hlavně. Předepsané tlaky v MPa (rozumí se střední hodnota maximálního tlaku zjišťovaná mechanicko-elektrickými snímači) a předepsaná místa jsou uvedena v následující tabulce 1 a poznámkách:
1. Ráže
2. Tlak na tlakoměru č.: (MPa)
2. 1. 1
2. 2. 2
2. 3. 1
2. 4. 2
3. při zkoušce
3. 1. běžné
3. 1. 2.
3. 2. vyšší
3. 2. 2.
1. 12 a větší
2.
2. 1.
2. 2.
2. 3.
2. 4.
3.
3. 1. 96
3. 1. 2. 50
3. 2. 137
3. 2. 2. 50
1. 16
2.
2. 1.
2. 2.
2. 3.
2. 4.
3.
3. 1. 102
3. 1. 2. 50
3. 2. 137
3. 2. 2. 50
1. 20 a menší
2.
2. 1.
2. 2.
2. 3.
2. 4.
3.
3. 1. 108
3. 1. 2. 50
3. 2. 137
3. 2. 2. 50
1. 12 - ocelové broky
2.
2. 1.
2. 2.
2. 3.
2. 4.
3.
3. 1. hybnost 15 Ns
3. 1. 2. hybnost 15 NY
3. 2. 137
3. 2. 2. 50
Poznámky k tab. 1:
1. Tlakoměrem č. 1 se rozumí snímač tlaku umístěný v měřicím místě vzdáleném 17 mm ode dna lůžka závěru. Tlakoměrem č. 2 se rozumí snímač tlaku umístěný v měřicím místě vzdáleném (162 ± 0. 5) mm od tohoto dna.
2. Vyšší zkouška se uplatní, jestliže mají být ve zkoušené střelné zbrani použity spotřební náboje, jejichž střední hodnota maximálního tlaku převýší při měření mechanicko-elektrickými snímači:
74 MPa u ráže 12 a větší,
78 MPa u ráže 16,
83 MPa u ráže 20 a menší
nebo se dosáhne tlaku až 105 MPa nebo je délka nábojové komory větší než 73 mm.
b) Kulové hlavně nabíjené zezadu se zkoušejí zkušebními náboji, které dávají na předepsaných místech předepsané tlaky (nebo tlaky vyšší) a nejméně jedním spotřebním nábojem na nábojovou komoru pro ověření funkce opakovací nebo samonabíjecí střelné zbraně. Zkušební náboje vyvíjejí maximální tlak, jehož střední hodnota je nejméně o 30 % vyšší, než je přípustná střední hodnota maximálního tlaku spotřebního náboje dané ráže. Předepsané tlaky a místa jsou stanoveny v harmonizovaných českých technických normách.
Počet použitých zkušebních nábojů:
1. 2 náboje na každou hlaveň u dlouhých střelných zbraní s provozním tlakem 180 MPa a více,
2. 1 náboj na každou hlaveň u dlouhých střelných zbraní s provozním tlakem menším než 180 MPa,
3. 2 náboje na každou hlaveň u pistolí bez ohledu na výši jejich provozního tlaku,
4. 1 náboj na každou nábojovou komoru, jestliže je od hlavně oddělena (např. u revolverů), bez ohledu na velikost provozního tlaku.
Hodnotami provozních tlaků se rozumí střední hodnoty maximálních tlaků zjišťovaných tlakoměrnými válečky nebo mechanicko-elektrickými snímači.
c) Expanzní zbraně, pracovní expanzní přístroje a zvláštní zbraně nebo jejich části se podrobí střelbě zkušebními nábojkami, které mají o 30 % větší tlak, než je provozní tlak nejsilnější spotřební nábojky, nebo o 10 % větší energii, než je přípustná střední hodnota energie stanovená pro nejsilnější spotřební nábojku dané ráže. Výjimku tvoří expanzní vstřelovací přístroje s tloukem, kde se připouští přetlak převyšující provozní tlak pouze o 15 až 16 %.
Expanzní zbraně se ověří vystřelením:
1. 5 zkušebních nábojek z každé hlavně u expanzních zbraní s jednou nábojovou komorou,
2. 2 zkušebních nábojek z každé nábojové komory u expanzních zbraní se dvěma a více nábojovými komorami.
Pracovní expanzní přístroje se ověří vystřelením:
1. 10 zkušebních nábojek s použitím nejtěžší použitelné střely (kotevní hřeb) při nastavení výkonu na maximum (je-li výkon regulovatelný),
2. 10 zkušebních nábojek a 10 nejsilnějších spotřebních nábojek u expanzního vstřelovacího přístroje s tloukem, přičemž hmotnost tlouku se zvětší o 50 % (přidaným závažím) nad hmotnost nejtěžšího tlouku přístroje.
Zvláštní zbraně vymezené příslušnou harmonizovanou českou technickou normou se ověří vystřelením 2 zkušebních nábojů nebo 5 nejsilnějších spotřebních nábojů.
d) Předovky určené výhradně na černý prach se zkoušejí dvěma výstřely se zkušební náplní na každou hlaveň, je-li nábojová komora součástí hlavně, a nejméně jedním výstřelem se zkušební náplní na každou nábojovou komoru, jestliže je od hlavně oddělena (např. u revolverů).
Zkušební náplně jsou tvořeny střelou a prachem v množství předepsaném harmonizovanou českou technickou normou pro danou ráži a druh střelné zbraně.
Historické zbraně nabíjené ústím hlavně, určené výhradně na černý prach a vybavené pro každou hlaveň buď perkusním zámkem s komínkem (pistonem) na čepičkovou zápalku, nebo křesadlovým zámkem francouzského typu se zkoušejí dvěma výstřely se sníženou zkušební náplní černého prachu na každou hlaveň. Zkušební náplň je předepsána v harmonizovaných českých technických normách.
e) Kulobrokové zbraně se zkoušejí tak, že se každá hlaveň podrobí odpovídajícímu počtu výstřelů zkušebních, popřípadě spotřebních nábojů (viz písm. a) a b)).
f) Balistické zbraně se zkoušejí jako jim odpovídající druh střelné zbraně; přitom se přihlíží k tomu, že zkušební náboje pro ověřování balistických zbraní mohou být v balistických zbraních používány jako náboje spotřební. Pro ověření funkce se používají referenční náboje, jejichž hodnoty jsou stanoveny rozhodnutími C. I. P.
g) Výměnné hlavně, vložné hlavně a vložné nábojové komory se zkoušejí pomocí svého vlastního závěru způsobem, který odpovídá danému druhu střelné zbraně (nevztahuje se na vložné hlavně a vložné nábojové komory, homologované jako typ).
h) Samostatně dodávané hlavně, nábojové komory, jestliže nejsou součástí hlavně (např. revolverové válce), závěry a dnové šrouby se zkoušejí jako jim odpovídající druh střelné zbraně. Je-li závěr určen pro více různých ráží, zkouší se nejvíce namáhajícími zkušebními náboji. Kritériem namáhání je zde síla působící na závěr.
i) Plynové zbraně se zkoušejí tlakem o 30 % vyšším, než je nejvyšší provozní tlak. Měřítkem zvýšení tlaku může též být zvýšení úsťové energie střely o 10 %.
3. 1. 7 Zkušební střelby se provádějí pomocí lafet, které bezpečně chrání obsluhu a v nichž jsou střelné zbraně upnuty tak, aby to co nejvíce odpovídalo podmínkám jejich použití. U krátkých střelných zbraní se připouští střelba s ochrannou rukavicí. Zkušební střelba u vícehlavňových střelných zbraní se koná postupně, to znamená hlaveň po hlavni.
3. 2 Závady střelných zbraní při zkušební střelbě a po ní
Za závadnou střelnou zbraň se považuje střelná zbraň, která je zkušební střelbou viditelně poškozena, a střelná zbraň, která vykáže některou z těchto závad:
a) selhání vinou střelné zbraně,
b) nežádoucí výstřel při nabíjení střelné zbraně,
c) nežádoucí výstřel více nábojů (jak zkušebních, tak spotřebních) najednou,
d) obtížné vytažení nábojnice (jak zkušebního, tak spotřebního náboje) z nábojové komory,
e) proražení zápalky (jak zkušebního, tak spotřebního náboje) vinou střelné zbraně,
f) jakákoliv deformace hlavně a nábojové komory, která by mohla snížit bezpečnost střelné zbraně,
g) jakékoliv roztažení hlavně včetně vlnovitého v nejslabších místech hlavně,
h) porušení spojení háků a lišt,
i) zvětšení uzamykací vůle nad povolenou mez,
j) poškození nebo deformace důležitých částí závěru nebo dnového šroubu,
k) trhliny vně i uvnitř hlavně a nábojové komory a na důležitých částech závěru zjištěné nedestruktivní metodou,
l) trhliny vně hlavně a dnového šroubu u střelných zbraní nabíjených ústím hlavně zjištěné nedestruktivní metodou,
m) zřejmá porucha ve funkci zbraně anebo nespolehlivá funkce střelné zbraně,
n) oddělení komínku (pistonu) nebo jiné části zažehovacího ústrojí u střelných zbraní nabíjených ústím hlavně.
4. Závady střelných zbraní při kusovém a novém ověřování střelných zbraní
Neopravitelnými závadami u střelných zbraní jsou:
a) prasklé a v nebezpečných místech svařované hlavně a závěry,
b) hlavně s místy porézními nebo necelými a hlavně celkově nebo místně zeslabené,
c) hlavně deformované (s výjimkou drobných deformací připuštěných na základě požadavků a podmínek zkoušky),
d) kulové hlavně s příliš zvětšeným nebo těsným vývrtem,
e) nepřípustné úpravy podle bodu 5. 3 této přílohy,
f) jiné závažné závady, u nichž v zájmu bezpečnosti autorizovaná osoba rozhodne, že nemohou být odstraněny opravou.
5. Opravy, které mohou mít vliv na bezpečnost střelné zbraně a nepřípustné úpravy
5. 1 Opravami, které mohou mít vliv na bezpečnost střelné zbraně, jsou:
a) výměna namáhané části, při které bylo uskutečněno přizpůsobení,
b) oprava, při níž došlo ke změně rozměrů důležitých z hlediska bezpečnosti střelné zbraně,
c) oprava, která může vyvolat sníženou odolnost střelné zbraně vůči namáhání tlakem při výstřelu (mechanické úpravy, svařování, pájení, temování apod.).
5. 2 V případě pochybnosti opravny o charakteru opravy střelné zbraně může opravna vyžádat závazný posudek autorizované osoby.
5. 3 Nepřípustnými úpravami střelných zbraní jsou:
a) zhotovení vložkované nábojové komory brokové hlavně,
b) zhotovení nesamonosných vložek nábojové komory kulové hlavně nebo nesamonosných vložných hlavní,
c) přestavby, u nichž:
1. nová ráž střelné zbraně namáhá závěr větší zpětnou silou než původní ráž a v jeho pevnosti přitom není dostatečná rezerva ověřená autorizovanou osobou,
2. nová ráž střelné zbraně namáhá hlaveň vyšším tlakem než původní ráž a v její pevnosti přitom není dostatečná rezerva ověřená autorizovanou osobou,
3. vývrt hlavně neodpovídá svými rozměry nové ráži hlavně.
6. Základní požadavky a podmínky uplatňované při typové kontrole střeliva
6. 1 Konkretizaci základních požadavků a další požadavky a podmínky, uplatňované při typové kontrole střeliva, které se týkají např.
a) vzhledu, rozměrů a tlaku prachových plynů střeliva,
b) rozptylu, krytí a rychlosti střeliva,
c) dopravní, manipulační a funkční bezpečnosti střeliva,
d) odolnosti vůči ztíženým klimatickým podmínkám střeliva,
e) údajů na nejmenším spotřebitelském obalu a na střelivu,
f) fyzikálních, chemických a balistických vlastností střelivin
upravují příslušné harmonizované české technické normy.
6. 2 Výrobce nebo dovozce střeliva zajišťuje, aby příslušní pracovníci měli potřebnou kvalifikaci k zacházení s používanou měřicí technikou a aby
a) měřidla pro kontrolu rozměrů střeliva, funkční zbraně a tlakoměrné hlavně byly zkalibrovány a byly v souladu s rozhodnutími C. I. P.,
b) měl vybudovaný a účinný systém technické kontroly ve výrobním procesu a evidenční knihu k vedení záznamů o výsledcích těchto kontrol jednotlivých výrobních sérií předmětného typu střeliva.
Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 174/1997 Sb. ČR
Postupy posuzování shody
1. Typová zkouška střelných zbraní nebo jejich částí
1. 1 Typová zkouška střelných zbraní nebo jejich částí (dále jen „střelné zbraně”) je postup, při kterém výrobce nebo dovozce zajišťuje a prohlašuje, že prototyp střelné zbraně splňuje základní požadavky a podmínky typové zkoušky podle přílohy č. 1, které se na ni vztahují. Pokud jsou tyto požadavky a podmínky splněny, vydává autorizovaná osoba výrobci nebo dovozci certifikát typu. Výrobce nebo dovozce vypracuje písemné prohlášení o shodě.
2. Homologace střelných zbraní
2. 1 Homologace střelných zbraní je postup, při kterém výrobce nebo dovozce zajišťuje a prohlašuje, že prototyp střelné zbraně splňuje základní požadavky a podmínky typové zkoušky podle přílohy č. 1 a že na ni bylo provedeno posouzení shody typu formou kusového ověřování podle přílohy č. 1. Pokud prototyp splní tyto požadavky a podmínky typové zkoušky a výsledky kusového ověřování vyhovují příslušným požadavkům, vydává autorizovaná osoba protokol o homologaci, na jehož základě vydává Úřad výrobci nebo dovozci osvědčení o homologaci a oprávnění používat homologační značku společně s číslem homologace. Výrobce nebo dovozce vypracuje písemné prohlášení o shodě.
Kopii osvědčení o homologaci zasílá Úřad Stálé kanceláři C. I. P., kterou rovněž informuje o případném odejmutí tohoto osvědčení.
2. 2 Při homologaci střelných zbraní provádí autorizovaná osoba na náklad předkladatele kontrolu stálosti jakosti výroby podle článku 1. 3 přílohy č. 1.
2. 3 Výrobce nebo dovozce zajišťuje všechna nezbytná opatření k tomu, aby výrobní proces, včetně výstupní kontroly a zkoušek konečného výrobku, zabezpečoval jednotnost výroby a shodu střelných zbraní s typem popsaným v osvědčení o homologaci a se základními požadavky podle přílohy č. 1, které se na ně vztahují.
2. 4 Po provedení homologace střelných zbraní, v následujících obdobích s maximální délkou 24 měsíců, provádí autorizovaná osoba na žádost předkladatele kontrolu formou kusového ověřování homologovaných střelných zbraní, a to vzorku 5 kusů v rozsahu kusového ověřování specifikovaného v bodě 3 této přílohy. Autorizovaná osoba určí, zda tyto zkoušky je třeba provést zcela, nebo částečně. Jestliže tyto zkoušky prokáží, že původní požadavky a podmínky homologace jsou dodrženy, platí lhůta 24 měsíců pro další kontrolu. V opačném případě platí ustanovení bodu 2. 6.
2. 5 Vznikne-li pochybnost, že některé výrobní série homologovaných střelných zbraní uváděné na trh neodpovídají požadavkům a podmínkám zkoušky, provede autorizovaná osoba doplňující zkoušky. Organizace, která tyto výrobní série vlastní, je povinna předložit vzorek střelných zbraní z těchto výrobních sérií v množství požadovaném autorizovanou osobou.
2. 6 Zjistí-li se doplňující zkouškou, že některé výrobní série homologovaných střelných zbraní neodpovídají požadavkům a podmínkám homologace podle přílohy č. 1, a není-li možné zjednat bezprostřední nápravu, autorizovaná osoba posoudí, zda je možno ponechat tyto výrobní série na trhu. O výsledcích informuje orgán dozoru (§ 18 zákona), který přijme opatření ke neodpovídajících serií homologovaných střelných zbraní z trhu.
3. Kusové ověřování a nové ověřování střelných zbraní
3. 1. 1 Kusové a nové ověřování střelných zbraní (ověřování shody každého výrobku) (dále jen „ověřování střelných zbraní”) je postup, při kterém výrobce nebo dovozce zajišťuje a prohlašuje, že střelná zbraň, pro kterou byl vydán certifikát typu a která byla označena autorizovanou osobou kusovou ověřovací značkou podle bodu 5 této přílohy, odpovídá základním požadavkům podle přílohy č. 1, které se na ni vztahují.
3. 1. 2 Ověřování střelné zbraně spočívá v její prohlídce před zkušební střelbou, ve zkušební střelbě a v prohlídce po zkušební střelbě. Základní požadavky na střelné zbraně při kusovém ověřování jsou uvedeny v příloze č. 1 bod 2 a v příslušných harmonizovaných českých technických normách.
Při prohlídce před zkušební střelbou vyřadí autorizovaná osoba z dalšího postupu při ověřování a ze zkoušek střelnou zbraň, která nesplňuje požadavky uvedené v příloze č. 1 bod 2. 1 a střelné zbraně, jejichž označení neodpovídá ustanovení bodu 5 této přílohy.
Autorizovaná osoba nesmí ověřit střelnou zbraň, která je viditelně poškozena zkušební střelbou a střelné zbraně, které vykazují závady uvedené v příloze č. 1 bod 3. 2 nebo neopravitelnou závadu uvedenou v příloze č. 1 bod 4.
3. 1. 4 Vznikne-li podezření na snížení tlaku zkušebního náboje, např. únikem plynů, autorizovaná osoba uskuteční doplňkovou střelbu nad rámec předepsaného počtu zkušebních výstřelů.
V případě pochybnosti o pevnosti střelné zbraně podrobené zkušební střelbě nebo při pochybnostech o existenci poškození nebo jiné vady střelné zbraně anebo v případě výskytu závady na nábojnici zkušebního náboje autorizovaná osoba rovněž uskuteční doplňkovou střelbu zkušebními náboji.
Dojde-li při střelbě zkušebními náboji k vadné funkci zkoušené střelné zbraně, autorizovaná osoba provede ověření funkce doplňkovou střelbou spotřebními náboji dodanými předkladatelem, a to minimálně 2 výstřely na každou nábojovou komoru.
3. 1. 5 Při novém kusovém ověřování uvede autorizovaná osoba ve zkušebním protokolu datum a pořadové číslo zkoušky, identifikační údaje o střelné zbrani a předkladateli, povahu zkoušky a závady zjištěné na střelné zbrani.
3. 1. 6 Střelnou zbraň, která vyhověla požadavkům a podmínkám zkoušky, označí autorizovaná osoba kusovou ověřovací značkou a posledním dvojčíslím letopočtu provedení zkoušky.
3. 1. 7 Na střelnou zbraň předloženou jiným předkladatelem než výrobcem nebo dovozcem vyrazí autorizovaná osoba nezávisle na výsledku zkoušky také pořadové číslo zkoušky, a je-li to nutné, i označení ráže. U střelných zbraní se sklopnými hlavněmi se navíc vyrazí na hlavně údaje o průměrech vývrtů a o hmotnosti hlavňového svazku.
3. 1. 8 Na žádost předkladatele může být ověřování brokovnice nahrazeno zkouškou s vyšším tlakem (vyšší zkouška) nebo zkouškou pro ocelové broky.
3. 1. 9 Má-li u střelné zbraně s více hlavněmi jen některá z hlavní neopravitelnou závadu, navrhne autorizovaná osoba předkladateli odborné znehodnocení vadné hlavně, které znemožní vložení náboje do hlavně. Nesouhlasí-li předkladatel s tímto návrhem, postupuje autorizovaná osoba podle odstavce 5. 4 této přílohy.
3. 1. 10 Na žádost vlastníka střelné zbraně může být kusově ověřena a označena kusovou ověřovací značkou historická zbraň, má-li být použita ke střelbě, splňuje-li požadavky a podmínky zkoušky uvedené v příloze č. 1.
3. 1. 11 Kusové ověřování se nevztahuje na střelné zbraně sestavené bez jakéhokoli přizpůsobení z již kusově ověřených částí a na střelné zbraně, které byly homologovány a kterým byla přidělena homologační značka.
3. 2 Kusové ověřování střelných zbraní z dovozu
U střelných zbraní dovezených ze zahraničí, jejichž ověřovací značky nejsou v České republice uznávány na základě Úmluvy,4) se při kusovém ověřování u střelných zbraní se sklopnými hlavněmi navíc zjišťuje:
a) délka hlavní s přesností na 1 mm,
b) průměr vývrtu brokové hlavně s přesností na 0, 1 mm a průměr vývrtu kulové hlavně s přesností na 0, 01 mm,
c) hmotnost hlavně bez předpažbí s přesností na 1 g,
d) pevnost materiálu hlavní zkouškou tvrdosti a na základě této zkoušky se stanoví, zda je tloušťka hlavně vyhovující, pokud není autorizované osobě známa pevnost materiálu jinak.
3. 3 Nové ověřování střelných zbraní
Nové ověřování střelných zbraní se provádí stejně jako kusové ověřování střelných zbraní z dovozu. Autorizovaná osoba však bere v úvahu opotřebení, které nesnižuje bezpečnost a funkčnost střelné zbraně.
4. Typová kontrola střeliva
4. 1 Typová kontrola střeliva je postup, při kterém výrobce nebo dovozce zajišťuje a prohlašuje, že typ střeliva splňuje základní požadavky a podmínky typové kontroly podle přílohy č. 1. Pokud jsou tyto požadavky a podmínky splněny, vydává autorizovaná osoba protokol o typové kontrole, na jehož základě vydává Úřad výrobci nebo dovozci osvědčení o typové kontrole, kterým je výrobce nebo dovozce oprávněn označovat střelivo přidělenou kontrolní značkou. Výrobce nebo dovozce vypracuje písemné prohlášení o shodě.
4. 2 Kopii osvědčení o typové kontrole zasílá Úřad Stálé kanceláři C. I. P., kterou rovněž informuje o případném odejmutí tohoto osvědčení.
4. 3 Výrobce nebo dovozce musí zajistit všechny nezbytná opatření k tomu, aby výrobní proces, včetně výstupní kontroly a zkoušek konečného výrobku, zabezpečoval jednotnost výroby a shodu střeliva s typem popsaným v osvědčení o typové kontrole a se základními požadavky podle přílohy č. 1.
4. 4 Střelivo smí být uváděno na trh, pouze je-li označeno příslušnou kontrolní značkou.
4. 5 Střelivo smí označit příslušnou kontrolní značkou oprávněný výrobce, oprávněný dovozce nebo autorizovaná osoba pouze za předpokladu, že vyhovělo typové kontrole a kontrolou jednotlivých výrobních sérií bylo zjištěno, že tyto série vyhovují požadavkům a podmínkám typové kontroly stanoveným v příloze č. 1 a v příslušných harmonizovaných českých technických normách. Výsledky kontroly se uvádějí v protokolu o typové kontrole.
4. 6 Dovozci, který hodlá dovážet střelivo neoznačené uznávanou zahraniční kontrolní značkou, může Úřad vydat osvědčení o typové kontrole za předpokladu, že dovozce prokáže, že na tomto střelivu byly provedeny kontroly výrobních sérií a tyto série vyhověly požadavkům a podmínkám typové kontroly uvedené v příloze č. 1.
4. 7 Vznikne-li pochybnost, že některé výrobní série střeliva uváděné na trh neodpovídají požadavkům a podmínkám typové kontroly střeliva, provede autorizovaná osoba doplňující zkoušky. Organizace, která tyto výrobní série vlastní, je povinna předložit vzorek střeliva z těchto výrobních sérií v množství požadovaném autorizovanou osobou.
4. 8 Zjistí-li se doplňující zkouškou, že některé výrobní série střeliva neodpovídají požadavkům a podmínkám typové kontroly střeliva podle přílohy č. 1, a není-li možné zjednat bezprostřední nápravu, autorizovaná osoba posoudí, zda je možno ponechat tyto výrobní série střeliva na trhu. V opačném případě dá zprávu orgánu dozoru (§ 18 zákona), který přijme opatření ke stažení neodpovídajících výrobních sérií střeliva z trhu.
4. 9 Jestliže bylo doplňující zkouškou zjištěno, že byly překročeny přípustné hodnoty maximálního tlaku, autorizovaná osoba může ponechat tyto výrobní série na trhu s podmínkou jejich označení jako vysokovýkonného střeliva. Způsob označení musí být schválen autorizovanou osobou. Takto označené střelivo se považuje za nový typ.
4. 10 Inspekční kontroly střeliva prováděné u výrobce musí být prováděny autorizovanou osobou minimálně jednou za 36 měsíců od typové kontroly střeliva nebo poslední inspekční kontroly, a to na žádost předkladatele. Musí být zkoušen přiměřený počet kusů střeliva z každé výrobní série a musí být provedeny vhodné zkoušky podle harmonizovaných českých technických norem nebo ekvivalentní zkoušky za účelem zjištění shody s aplikovatelnými základními požadavky podle přílohy č. 1. Autorizovaná osoba musí v každém případě určit, zda tyto zkoušky je třeba provést zcela, nebo částečně. Jestliže tyto zkoušky prokáží, že původní požadavky a podmínky typové kontroly střeliva jsou dodrženy, platí lhůta 36 měsíců pro další inspekční kontrolu.
4. 11 Bylo-li inspekční kontrolou zjištěno, že jedno nebo více základních spotřebitelských balení střeliva jedné nebo více výrobních sérií nesplňuje základní požadavky a podmínky typové kontroly střeliva podle přílohy č. 1, postupuje autorizovaná osoba podle bodu 4. 8.
5. Označování střelných zbraní a střeliva
5. 1 Střelnou zbraň, která vyhověla požadavkům a podmínkám kusového ověřování, označí autorizovaná osoba kusovou ověřovací značkou a posledním dvojčíslím letopočtu provedení kusového ověřování.
5. 2 Kusové ověřovací značky vyráží autorizovaná osoba na každou hlaveň a lůžko nebo dnový šroub, na rám nebo na důležité části závěru. U revolverů se kusové ověřovací značky vyrážejí na hlaveň, válec a rám. Jde-li o střelné zbraně, jejichž nábojová komora není součástí hlavně, vyrážejí se kusové ověřovací značky na hlaveň, každou nábojovou komoru a na důležité části závěru.
5. 3 Není-li při novém ověřování střelné zbraně již místo pro ověřovací značku, autorizovaná osoba na střelnou zbraň vyrazí jen poslední dvojčíslí letopočtu a pořadové číslo zkoušky.
5. 4 Při novém ověřování se kusové ověřovací značky, jde-li o střelné zbraně s více hlavněmi, vyrážejí na každou hlaveň pouze v případě, že nemůže dojít k poškození střelné zbraně.
5. 5 Zjistí-li se při kusovém ověřování závady, vrátí autorizovaná osoba střelnou zbraň výrobci nebo dovozci. Před vrácením autorizovaná osoba vyrazí na zbraň svoji identifikační značku.
Nesplní-li zbraň základní požadavky, autorizovaná osoba vyrazí přes dříve udělené platné ověřovací značky nebo vedle nich písmeno X. Současně uvede autorizovaná osoba ve zkušebním protokolu větu: „NEZNAČENA - NEPOUŽÍVAT KE STŘELBĚ”.
5. 6 Na žádost výrobce, dovozce nebo opravce, prodejce či vývozce mohou být v odůvodněných případech střelné zbraně označeny na skrytých místech (např. historické zbraně).
5. 7 Homologační značku a číslo homologace vyráží předkladatel nebo autorizovaná osoba alespoň na jednu z částí střelné zbraně.
5. 8 Kontrolní značku pro střelivo musí předkladatel nebo autorizovaná osoba umístit na vnější stranu nejmenšího spotřebitelského obalu střeliva.
5. 9 Výrobce je povinen ponechat na hlavních, závěrech, rámech a válcích měkké místo pro vyražení kusové ověřovací značky a předepsaných údajů. Polohu a velikost tohoto místa musí předem projednat s autorizovanou osobou.
6. Předkládání zbraní a střeliva autorizované osobě
6. 1 Výrobce nebo dovozce je povinen opatřit střelné zbraně nebo části střelných zbraní předkládané k provedení typové zkoušky nebo ke kusovému ověřování svým názvem nebo známkou, výrobním číslem a označením ráže použitelného střeliva, a to na každé hlavni, jde-li o hlavně rozdílné ráže. Každá broková hlaveň musí být navíc označena údajem o měřeném průměru vývrtu nebo normalizovanou značkou oceli, může být označena i údajem o své hmotnosti. Každá hlaveň určená jen pro použití černého prachu musí být, pokud autorizovaná osoba nestanoví jinak, označena tak, aby bylo nesporné, že jde o hlaveň určenou k použití černého prachu.
6. 2 Výrobce nebo dovozce (popřípadě vlastník, opravce nebo vývozce) poskytuje pro provedení typové zkoušky, homologace nebo typové kontroly autorizované osobě:
a) údaje identifikující výrobce nebo dovozce,
b) písemné prohlášení, že smlouva o provedení typové zkoušky, homologace nebo typové kontroly nebyla sjednána s jinou autorizovanou osobou,
c) technickou dokumentaci podle přílohy č. 3,
d) vzorek, popř. vzorky střelné zbraně, střeliva nebo jejich částí.
Autorizovaná osoba může požadovat další vzorky předmětného typu, jsou-li potřebné pro typovou zkoušku, homologaci nebo typovou kontrolu. Typ může zahrnovat několik variant za předpokladu, že tyto varianty nemají odlišné vlastnosti z hlediska možných rizik.
6. 3 Výrobce, popřípadě jiný předkladatel může dát autorizované osobě k dispozici bezplatně své zařízení a střelivo potřebné k ověřování střelné zbraně, zajistit bezpečnost zkoušek a vypomoci při nich svými pracovníky, provádějí-li se v jeho prostorách, jestliže o to autorizovaná osoba požádá.
Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 174/1997 Sb. ČR
Technická dokumentace
Technická dokumentace se vypracovává v českém jazyce a obsahuje
a) všeobecný popis střelné zbraně nebo střeliva,
b) konstrukční a výrobní výkresy, schémata komponentů, konstrukčních skupin, atd.,
c) popisy a vysvětlení nezbytné pro porozumění těmto podkladům, včetně funkce střelných zbraní nebo použití střeliva,
d) seznam (harmonizovaných) českých technických norem uplatněných plně nebo částečně a popisy řešení, která byla přijata ke splnění základních požadavků podle přílohy č. 1 tam, kde nebyly aplikovány (harmonizované) české technické normy,
e) protokoly o zkouškách,
f) návod pro osobu provádějící montáž a demontáž střelné zbraně, je-li nutný, a návod k používání a údržbě pro uživatele,
g) návod na provádění přebíjení střeliva, je nutný.
Technická dokumentace může obsahovat i následující dokumenty, např.: prohlášení o shodě a certifikáty vztahující se k vybavení střelné zbraně, ke střelivu, ke komponentům střeliva nebo ke střelivině použité ve střelivu, zprávy a protokoly vztahující se ke střelné zbrani, střelivu nebo střelivině použité ve střelivu, jiné dokumenty, které usnadňují autorizované osobě ověřování nebo typovou kontrolu.
Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 174/1997 Sb. ČR
Platné zkušební značky střelných zbraní a střeliva
Zkušební značky střelných zbraní a střeliva používané v České republice
„SCAN obrázky”
Zkušební značky střelných zbraní a střelivin používané v ostatních smluvních státech podle Úmluvy o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní
Spolková republika Německo
Příloha není k dispozici v elektronické podobě.
Rakouská republika
Příloha není k dispozici v elektronické podobě.
Belgické království
Příloha není k dispozici v elektronické podobě.
Republika Chile
Příloha není k dispozici v elektronické podobě.
Španělské království
Příloha není k dispozici v elektronické podobě.
Francouzská republika
Příloha není k dispozici v elektronické podobě.
Italská republika
Příloha není k dispozici v elektronické podobě.
Finská republika
Příloha není k dispozici v elektronické podobě.
Velká Británie
Příloha není k dispozici v elektronické podobě.
Maďarská republika
Příloha není k dispozici v elektronické podobě.
Ruská federace
Příloha není k dispozici v elektronické podobě.
Slovenská republika
Příloha není k dispozici v elektronické podobě.
1) § 6 zákona č. 288/1995 Sb. ČR, o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních).
2) § 3 a § 10 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. ČR, o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
3) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 70/1975 Sb., o Úmluvě o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní. C. I. P. (Commission Internationale Permanente - Mezinárodní stálá komise pro zkoušky ručních palných zbraní).
4) § 9 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii.
Nařízení
vlády
ze dne 25. června 1997
kterým se stanoví technické požadavky na střelné zbraně a střelivo
Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb. ČR, o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, (dále jen „zákon”) k provedení § 12 odst. 1 a 4 a § 13 odst. 2 a 4 zákona:
§ 1
(1) Za střelné zbraně se pro účely tohoto nařízení považují
a) palné zbraně, kterými jsou
1. brokové zbraně,
2. kulové zbraně,
3. kombinované zbraně,
4. zbraně s omezenou kinetickou energií,
5. zbraně pro jedno použití,
6. historické zbraně, repliky a napodobeniny historických zbraní,
7. balistické zbraně určené k zjišťování balistických hodnot (například tlaku, rozptylu, rychlosti střely atd.),
8. signální zbraně,
9. narkotizační zbraně,
10. expanzní přístroje, u nichž je primárním zdrojem energie výbušná látka, (přístroje jateční, vstřelovací, tvářecí, metné apod.),
11. expanzní zbraně, kterými jsou akustické zbraně, plynovky a zbraně na granule,
b) plynové zbraně, kterými jsou
1. vzduchovky,
2. větrovky,
3. plynové zbraně na CO 2,
4. paintbalové zbraně,
5. metné zbraně,
6. narkotizační zbraně.
(2) Za části střelných zbraní se pro účely tohoto nařízení považují
1. hlavně,
2. vložné hlavně,
3. vložné nábojové komory,
4. revolverové válce,
5. pouzdra střelných zbraní, jimiž jsou pouzdra hlavní, lůžka střelných zbraní (baskule), těla střelných zbraní a rámy střelných zbraní,
6. závěry,
7. dnové šrouby.
(3) Za prototyp střelné zbraně se pro účely tohoto nařízení považuje střelná zbraň určená výrobcem k provedení zkoušek a k ověření, zda splňuje technické požadavky, a která svými vlastnostmi odpovídá střelné zbrani, již výrobce hodlá vyrábět průmyslovým nebo malosériovým způsobem pro uvedení na trh.
§ 2
(1) Za střelivo se pro účely tohoto nařízení považuje
a) střelivo pro palné zbraně, kterým jsou
1. průmyslově vyráběné nebo průmyslově přebíjené náboje,
2. průmyslově vyráběné střely,
b) střelivo pro expanzní přístroje, kterým jsou
1. průmyslově vyráběné pracovní nábojky,
2. prachové tablety,
c) střelivo pro expanzní zbraně, kterým jsou
1. průmyslově vyráběné akustické nábojky,
2. průmyslově vyráběné plynové nábojky,
3. průmyslově vyráběné nábojky s granulemi,
d) střelivo pro plynové zbraně - průmyslově vyráběné střely,
e) výmetná náplň - střelivina (bezdýmný a černý prach) určená pro použití ve střelivu a ve střelných zbraních.
(2) Za části střeliva se pro účely tohoto nařízení považují díly nutné k sestavení náboje nebo nábojky, např. střely, výmetná náplň - střelivina, nábojnice a zápalky.
§ 3
Toto nařízení se nevztahuje na
a) střelné zbraně a střelivo dovezené pro účely výzkumu, vývoje a zkoušení,
b) mechanické zbraně,
c) vojenské zbraně, vojenské střelivo a vojenskou munici, které nebyly vyřazeny z výzbroje Armády České republiky, veřejných ozbrojených sborů a ozbrojených sborů celní správy, určené k vojenským nebo bezpečnostním účelům,
d) zkušební střelivo zhotovené pro potřebu ověřování střelných zbraní autorizovanou osobou a pokusné spotřební střelivo,
e) náboje do střelných zbraní, které pro vlastní potřebu zhotovily osoby oprávněné k tomu podle zvláštních právních předpisů, byly-li zhotoveny z částí střeliva splňujících ustanovení tohoto nařízení.
§ 4
(1) Stanovenými výrobky podle § 12 odst. 1 zákona jsou střelné zbraně a střelivo a samostatně na trh uváděné části střelných zbraní a části střeliva.
(2) Základní požadavky a podmínky zkušební střelby (dále jen „základní požadavky”), vyjadřující technické požadavky na střelné zbraně, střelivo a na jejich části, jsou uvedeny v příloze č. 1.
(3) Pokud jsou základní požadavky konkretizovány harmonizovanými českými technickými normami (§ 4 odst. 4 zákona) nebo technickými předpisy a vlastnosti zbraně nebo střeliva jsou s nimi v souladu, má se za to, že jsou základní požadavky splněny. Pokud se na střelné zbraně, střelivo a na jejich části vztahují i jiné technické předpisy, je nezbytné, aby střelné zbraně, střelivo a jejich části odpovídaly i požadavkům těchto předpisů.
(4) Střelné zbraně, střelivo a jejich samostatně dodávané části musí být před uvedením na trh označeny příslušnou zkušební značkou. Veškeré označení střelných zbraní, střeliva a jejich částí musí být provedeno viditelně a trvanlivě. Grafická podoba zkušebních značek (§ 12 odst. 1 písm. c) zákona) je uvedena v příloze č. 4. Podmínky a způsob umístění zkušebních značek na výrobcích jsou uvedeny v příloze č. 2 bodu 5.
§ 5
Výrobce nebo dovozce zajišťuje posouzení shody střelných zbraní, střeliva a jejich částí s požadavky technických předpisů (dále jen „posouzení shody”) postupy uvedenými v § 6 za účasti autorizované osoby (§ 11 odst. 1 zákona), která určí, v jakém počtu a termínech mají být střelné zbraně, střelivo nebo jejich části předloženy ke zkouškám, a stanoví místo zkoušky.
§ 6
(1) U střelných zbraní a jejich částí uváděných samostatně na trh, vyjma případů uvedených v odstavci 2, zajišťuje výrobce provedení typové zkoušky podle přílohy č. 2 bodu 1, a jde-li o palnou zbraň, ve které energie střely převyšuje 7, 5 J, nebo o plynovou zbraň, ve které energie střely převyšuje 10 J, též kusové ověřování každého výrobku podle přílohy č. 2 bodu 3. Kusové ověřování zajišťuje též dovozce, pokud dovážené střelné zbraně nebo jejich části nejsou označeny podle § 4 odst. 4.
(2) Jde-li u střelných zbraní o
a) palné zbraně s nábojovou komorou o maximálním průměru 5 mm a maximální délce 15 mm nebo o ty, které mají nábojovou komoru o průměru a délce do 6 mm včetně, přičemž zápalková slož je jedinou hnací náplní udělující střele energii do 7, 5 J,
b) expanzní přístroje a expanzní zbraně určené pro střelivo s okrajovým zápalem do ráže 6 mm včetně a s délkou nábojnice do 7 mm včetně,
c) části těchto střelných zbraní uváděné samostatně na trh,
zajišťuje výrobce nebo dovozce provedení typové zkoušky spolu s posouzením shody typu podle přílohy č. 2 bodu 2 (dále jen „homologace střelných zbraní”).
(3) U průmyslově vyráběného střeliva a jeho částí uváděných samostatně na trh zajišťuje výrobce nebo dovozce provedení typové zkoušky a posouzení shody typu podle přílohy č. 2 bodu 4 (dále jen „typová kontrola střeliva”).
(4) U střelných zbraní nebo jejích částí, u kterých autorizovaná osoba provedla homologaci podle § 6 odst. 2 a které jsou opatřeny homologační značkou, se provádí kontrola formou kusového ověřování podle přílohy č. 2 bodu 2. 4.
(5) U střeliva nebo jeho částí, u kterých autorizovaná osoba provedla typovou kontrolu střeliva podle § 6 odst. 3 a které jsou opatřeny typovou kontrolní značkou, se provádí inspekční kontrola podle přílohy č. 2 bodů 4. 10 a 4. 11.
(6) Typovou zkoušku, kusové ověřování nebo homologaci střelných zbraní nebo jejich částí provádí autorizovaná osoba také na návrh opravce nebo prodejce.
§ 7
(1) U střelných zbraní, které jsou opatřeny kusovou ověřovací značkou, se provádí opakované kusové ověřování podle přílohy č. 2 bodu 3 (dále jen „nové ověřování střelné zbraně”) ve lhůtách
a) deset let pro krátké střelné zbraně kulové (pistole, revolvery apod.),
b) 15 let pro střelné zbraně brokové,
c) 20 let pro dlouhé střelné zbraně kulové a kombinované
od roku posledního kusového ověřování. Autorizovaná osoba může, vzhledem k technickému stavu střelné zbraně zjištěnému při novém ověřování, tyto lhůty zkrátit. Tuto skutečnost oznámí příslušnému okresnímu ředitelství policie, které zaregistrovalo zbraň.1)
(2) Autorizovaná osoba může provést nové ověřování střelné zbraně rovněž kdykoliv na návrh
a) vlastníka střelné zbraně, zejména pokud bezpečnost zbraně utrpěla používáním nebo jiným způsobem,
b) opravce po provedení opravy, která mohla mít vliv na bezpečnost střelné zbraně, popřípadě shledá-li, že na střelné zbrani byla provedena nepřípustná úprava,
c) prodejce střelných zbraní v případě komisního prodeje.2)
§ 8
(1) Doklady o použitém způsobu posouzení shody podle § 13 odst. 4 zákona zahrnují
a) technickou dokumentaci,
b) dokumenty vydané při posuzování shody autorizovanou osobou.
(2) Obsah technické dokumentace, kterou výrobce nebo dovozce, popřípadě opravce, prodejce, nebo vlastník střelné zbraně, střeliva nebo jejich částí předkládá autorizované osobě zároveň s předkládanou střelnou zbraní, střelivem nebo jejich částmi, je uveden v příloze č. 3.
§ 9
(1) Prohlášení o shodě se vypracovává v českém jazyce a obsahuje zejména tyto náležitosti:
a) identifikační údaje o výrobci nebo dovozci, který prohlášení o shodě vydává, (jméno a příjmení, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby nebo obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo právnické osoby),
b) identifikační údaje o výrobku (např. název, typ, značka, model, výrobní číslo), u dovážených výrobků též identifikační údaje o výrobci,
c) popis a určení výrobku (výrobcem, popřípadě dovozcem určený účel použití), ostatní údaje o výrobku; u částí střelných zbraní obsahuje prohlášení navíc informace o způsobu vestavby do střelné zbraně nebo uspořádání, které napomáhá zajištění základních požadavků,
d) seznam technických předpisů (§ 3 zákona) a harmonizovaných českých technických norem použitých při posouzení shody,
e) údaj o použitém způsobu posouzení shody,
f) údaje o autorizované osobě (jméno nebo obchodní jméno, sídlo, identifikační číslo autorizované osoby) a číslo a datum jejího nálezu (certifikát nebo protokol) odpovídajícího způsobu posouzení shody, který tato osoba provedla,
g) potvrzení výrobce nebo dovozce o tom, že vlastnosti zbraně nebo střeliva splňují základní požadavky podle tohoto nařízení, popřípadě požadavky jiných technických předpisů, že zbraně a střelivo jsou za podmínek obvyklého, popřípadě výrobcem nebo dovozcem určeného použití pro svého uživatele bezpečné a že přijal opatření, kterými zabezpečuje shodu všech výrobků uváděných na trh s technickou dokumentací a se základními požadavky,
h) datum a místo vydání prohlášení o shodě, jméno a funkce odpovědné osoby výrobce nebo dovozce a její podpis.
(2) Dojde-li ke změně skutečností, za kterých bylo vydáno prohlášení o shodě zbraně nebo střeliva, které mají být i po této změně nadále uváděny na trh, výrobce nebo dovozce po provedení příslušného postupu posouzení shody vydá nové prohlášení o shodě.
§ 10
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 1997.
Předseda vlády:
prof. Ing. Klaus CSc. v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
JUDr. Kühnl v. r.
Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 174/1997 Sb. ČR
Základní požadavky na střelné zbraně, střelivo a jejich části a podmínky zkušební střelby
Úvodní ustanovení
Střelné zbraně a střelivo musí být konstruovány a vyráběny tak, aby při běžném použití fungovaly bezpečně a splňovaly dále uvedené požadavky.
Tyto požadavky se vztahují i na části střelných zbraní a střeliva, pokud je s nimi spojeno odpovídající riziko.
1. Základní požadavky uplatňované při typové zkoušce a při homologaci střelných zbraní a jejich částí
1. 1 U střelných zbraní a jejich částí
a) rozměry nábojové komory, vývrtu hlavně a uzamykací vůle musí odpovídat rozhodnutím C. I. P.,3)
b) použitý materiál a dimenzování střelných zbraní nebo jejich částí musí zaručit pevnost vůči namáhání při střelbě zkušebními náboji,
c) při střelbě spotřebními náboji musí být zajištěna spolehlivá funkce střelné zbraně.
1. 2 Konkretizaci základních požadavků a další požadavky a podmínky, uplatňované při typové zkoušce a homologaci střelných zbraní, jako např.
a) vzhled a provedení střelné zbraně,
b) nastřelitelnost střelné zbraně, u vícehlavňových zbraní navíc sestřelení hlavní,
c) rozptyl a krytí střelné zbraně,
d) odolnost vůči ztíženým klimatickým podmínkám - teplo, mráz, vlhkost, voda,
e) rychlost a energie střely udělené střelnou zbraní,
upravují příslušné harmonizované české technické normy.
1. 3 Výrobce nebo dovozce střelných zbraní
c) smí pro kontrolu rozměrů nábojové komory, vývrtu hlavně a uzamykací vůle používat pouze kalibrovaná4) měřidla, která jsou v souladu s rozhodnutími C. I. P.,
d) musí mít zajištěn záruční a pozáruční servis,
e) přikládá ke každému typu střelné zbraně technickou dokumentaci podle přílohy č. 3,
f) musí mít vybudovaný a účinný systém technické kontroly.
2. Základní požadavky na střelné zbraně uplatňované při kusovém ověřování
2. 1 Střelná zbraň nesmí před zkušební střelbou vykazovat stopy koroze, černící nebo jiné lázně, nesmí mít poškozenou pažbu a její označení musí odpovídat ustanovení bodu 5 přílohy č. 2.
2. 1. 1 Střelná zbraň nesmí mít zejména
a) výrobní vady ve vývrtu a v nábojové komoře, jako jsou prohlubně, rysky, prolomeniny a jiné vady viditelné pouhým okem,
b) nedostatečně vyleštěný vývrt hlavně a povrch nábojové komory ztěžující odhalení případných závad vzniklých zkušební střelbou; v případě pochybností se kontroluje dodržení přípustné drsnosti povrchu Ra, který smí být nanejvýš 1 mikrometr ve vývrtu hlavně a 1, 8 mikrometru v nábojové komoře,
c) ohnutou hlaveň nebo hlaveň s náznaky vydutí a jiných deformací,
d) vměstky, praskliny, porézní nebo necelá a dodatečně zavařovaná místa na částech střelné zbraně,
e) nesprávně ustavené nebo spájené hlavně, háky a lišty,
f) vady způsobené mechanickými a tepelnými výrobními operacemi, které mohou nepříznivě ovlivnit pevnost a funkci střelné zbraně,
g) závěr nebo dnový šroub, jejichž konstrukce, dimenzování a materiál neodpovídají účelu střelné zbraně.
2. 1. 2 Důležité rozměry střelných zbraní z hlediska bezpečnosti, uzamykací vůle a tloušťky stěn hlavně musí odpovídat hodnotám stanoveným rozhodnutími C. I. P. nebo uvedeným v harmonizovaných českých technických normách nebo hodnotám určeným autorizovanou osobou.
U střelných zbraní nabíjených ústím hlavně musí průměr zátravky odpovídat hodnotám stanoveným v harmonizované české technické normě.
2. 1. 3 Střelné zbraně nesmějí vykazovat
a) nesprávnou funkci závěrového, spoušťového, bicího, pojistného nebo vyhazovacího ústrojí (u zbraní nabíjených zezadu),
b) nesprávnou funkci a chod revolverového válce,
c) nesprávnou funkci zažehovacího ústrojí (u střelných zbraní nabíjených ústím hlavně),
d) sklon k samospuštění při nabíjení,
e) příliš nízký odpor spouště neodpovídající hodnotám stanoveným v harmonizovaných českých technických normách (s výjimkou terčových střelných zbraní),
f) závady v provedení, opracování a chodu úderníku a zápalníku,
g) nedostatečné držení kohoutu nebo podobného bicího prvku v jeho záchytu.
2. 1. 4 Střelné zbraně nesmějí po zkušební střelbě provedené podle bodu 3 vykazovat žádnou ze závad uvedených v bode 3. 2.
3. Podmínky zkušební střelby
3. 1. 1 Zkušební střelba se provádí na úplně dohotovených střelných zbraních před střeleckou zkouškou prováděnou výrobcem. Za úplně dohotovené se též považují střelné zbraně, na kterých bude ještě provedena rybina nebo povrchová úprava černěním nebo jiným způsobem. Autorizovaná osoba stanoví, zda bude ověřovat střelnou zbraň s povrchovou úpravou nebo bez této úpravy. Střelné zbraně nabíjené ústím hlavně musí být vybavené zažehovacím ústrojím a jejich samostatně dodávané hlavně musí mít zátravku a definitivní dnový šroub.
3. 1. 2 Předkladatel musí předložit střelnou zbraň ke zkoušce v takovém stavu, aby byla schopna bezpečné střelby, a s pažbou. Autorizovaná osoba může v odůvodněných případech povolit výrobci nebo dovozci předložení střelné zbraně bez pažby. Jde-li o samostatnou hlaveň, je předkladatel povinen předložit závěr umožňující provedení zkoušky nebo hlaveň, jde-li o samostatný závěr.
3. 1. 3 Zkušební střelba se provádí zkušebními náboji, které svým provedením, tlaky, popřípadě energiemi střely odpovídají jak jmenovitými hodnotami, tak statisticky vyhodnocenými nerovnostmi hodnotám uvedeným v harmonizovaných českých technických normách. Zkušební náboje pro ověřování brokovnic musí navíc splňovat stanovený průměr a hmotnost náplně broků obsažených v náboji. Zkušební náboje smějí být použity při teplotě ovzduší 15 až 25o C.
3. 1. 4 Tlaky zkušebních nábojů se měří buď tlakoměrnými válečky (crusher), nebo mechanickoelektrickými (piezo) snímači při teplotě prachové náplně (20 ± 2)o C. Je-li místo hodnoty tlaku udána energie střely, měří se při téže teplotě úsťová rychlost střely, z níž se vypočte úsťová energie. Vlastnosti a rozměry tlakoměrných válečků a mechanicko-elektrických snímačů (včetně vlastností měřicích souprav), jakož i metodika měření, způsob kalibrování a vyhodnocování výsledků měření jsou stanoveny v harmonizovaných českých technických normách.
3. 1. 5 Použité tlakoměrné hlavně musí svými rozměry, konstrukcí a vlastnostmi odpovídat požadavkům, které jsou stanoveny v harmonizovaných českých technických normách.
3. 1. 6 Jednotlivé druhy střelných zbraní a jejich samostatně dodávané části se podrobí střelbě zkušebními náboji takto:
a) Brokové hlavně nabíjené zezadu, s délkou nábojové komory menší než 73 mm a určené na brokové náboje se zkoušejí dvěma výstřely na hlaveň nebo třemi náboji s ocelovými broky. Rozměry a tvrdost broků a hmotnost brokové náplně udávají předpisy C. I. P. Tyto brokové náboje musí splňovat předepsané tlaky (nebo tlaky vyšší) na předepsaných místech hlavně. Pro ověření funkce opakovací nebo samonabíjecí střelné zbraně se navíc vystřelí nejméně jeden spotřební náboj z každé hlavně. Předepsané tlaky v MPa (rozumí se střední hodnota maximálního tlaku zjišťovaná mechanicko-elektrickými snímači) a předepsaná místa jsou uvedena v následující tabulce 1 a poznámkách:
1. Ráže
2. Tlak na tlakoměru č.: (MPa)
2. 1. 1
2. 2. 2
2. 3. 1
2. 4. 2
3. při zkoušce
3. 1. běžné
3. 1. 2.
3. 2. vyšší
3. 2. 2.
1. 12 a větší
2.
2. 1.
2. 2.
2. 3.
2. 4.
3.
3. 1. 96
3. 1. 2. 50
3. 2. 137
3. 2. 2. 50
1. 16
2.
2. 1.
2. 2.
2. 3.
2. 4.
3.
3. 1. 102
3. 1. 2. 50
3. 2. 137
3. 2. 2. 50
1. 20 a menší
2.
2. 1.
2. 2.
2. 3.
2. 4.
3.
3. 1. 108
3. 1. 2. 50
3. 2. 137
3. 2. 2. 50
1. 12 - ocelové broky
2.
2. 1.
2. 2.
2. 3.
2. 4.
3.
3. 1. hybnost 15 Ns
3. 1. 2. hybnost 15 NY
3. 2. 137
3. 2. 2. 50
Poznámky k tab. 1:
1. Tlakoměrem č. 1 se rozumí snímač tlaku umístěný v měřicím místě vzdáleném 17 mm ode dna lůžka závěru. Tlakoměrem č. 2 se rozumí snímač tlaku umístěný v měřicím místě vzdáleném (162 ± 0. 5) mm od tohoto dna.
2. Vyšší zkouška se uplatní, jestliže mají být ve zkoušené střelné zbrani použity spotřební náboje, jejichž střední hodnota maximálního tlaku převýší při měření mechanicko-elektrickými snímači:
74 MPa u ráže 12 a větší,
78 MPa u ráže 16,
83 MPa u ráže 20 a menší
nebo se dosáhne tlaku až 105 MPa nebo je délka nábojové komory větší než 73 mm.
b) Kulové hlavně nabíjené zezadu se zkoušejí zkušebními náboji, které dávají na předepsaných místech předepsané tlaky (nebo tlaky vyšší) a nejméně jedním spotřebním nábojem na nábojovou komoru pro ověření funkce opakovací nebo samonabíjecí střelné zbraně. Zkušební náboje vyvíjejí maximální tlak, jehož střední hodnota je nejméně o 30 % vyšší, než je přípustná střední hodnota maximálního tlaku spotřebního náboje dané ráže. Předepsané tlaky a místa jsou stanoveny v harmonizovaných českých technických normách.
Počet použitých zkušebních nábojů:
1. 2 náboje na každou hlaveň u dlouhých střelných zbraní s provozním tlakem 180 MPa a více,
2. 1 náboj na každou hlaveň u dlouhých střelných zbraní s provozním tlakem menším než 180 MPa,
3. 2 náboje na každou hlaveň u pistolí bez ohledu na výši jejich provozního tlaku,
4. 1 náboj na každou nábojovou komoru, jestliže je od hlavně oddělena (např. u revolverů), bez ohledu na velikost provozního tlaku.
Hodnotami provozních tlaků se rozumí střední hodnoty maximálních tlaků zjišťovaných tlakoměrnými válečky nebo mechanicko-elektrickými snímači.
c) Expanzní zbraně, pracovní expanzní přístroje a zvláštní zbraně nebo jejich části se podrobí střelbě zkušebními nábojkami, které mají o 30 % větší tlak, než je provozní tlak nejsilnější spotřební nábojky, nebo o 10 % větší energii, než je přípustná střední hodnota energie stanovená pro nejsilnější spotřební nábojku dané ráže. Výjimku tvoří expanzní vstřelovací přístroje s tloukem, kde se připouští přetlak převyšující provozní tlak pouze o 15 až 16 %.
Expanzní zbraně se ověří vystřelením:
1. 5 zkušebních nábojek z každé hlavně u expanzních zbraní s jednou nábojovou komorou,
2. 2 zkušebních nábojek z každé nábojové komory u expanzních zbraní se dvěma a více nábojovými komorami.
Pracovní expanzní přístroje se ověří vystřelením:
1. 10 zkušebních nábojek s použitím nejtěžší použitelné střely (kotevní hřeb) při nastavení výkonu na maximum (je-li výkon regulovatelný),
2. 10 zkušebních nábojek a 10 nejsilnějších spotřebních nábojek u expanzního vstřelovacího přístroje s tloukem, přičemž hmotnost tlouku se zvětší o 50 % (přidaným závažím) nad hmotnost nejtěžšího tlouku přístroje.
Zvláštní zbraně vymezené příslušnou harmonizovanou českou technickou normou se ověří vystřelením 2 zkušebních nábojů nebo 5 nejsilnějších spotřebních nábojů.
d) Předovky určené výhradně na černý prach se zkoušejí dvěma výstřely se zkušební náplní na každou hlaveň, je-li nábojová komora součástí hlavně, a nejméně jedním výstřelem se zkušební náplní na každou nábojovou komoru, jestliže je od hlavně oddělena (např. u revolverů).
Zkušební náplně jsou tvořeny střelou a prachem v množství předepsaném harmonizovanou českou technickou normou pro danou ráži a druh střelné zbraně.
Historické zbraně nabíjené ústím hlavně, určené výhradně na černý prach a vybavené pro každou hlaveň buď perkusním zámkem s komínkem (pistonem) na čepičkovou zápalku, nebo křesadlovým zámkem francouzského typu se zkoušejí dvěma výstřely se sníženou zkušební náplní černého prachu na každou hlaveň. Zkušební náplň je předepsána v harmonizovaných českých technických normách.
e) Kulobrokové zbraně se zkoušejí tak, že se každá hlaveň podrobí odpovídajícímu počtu výstřelů zkušebních, popřípadě spotřebních nábojů (viz písm. a) a b)).
f) Balistické zbraně se zkoušejí jako jim odpovídající druh střelné zbraně; přitom se přihlíží k tomu, že zkušební náboje pro ověřování balistických zbraní mohou být v balistických zbraních používány jako náboje spotřební. Pro ověření funkce se používají referenční náboje, jejichž hodnoty jsou stanoveny rozhodnutími C. I. P.
g) Výměnné hlavně, vložné hlavně a vložné nábojové komory se zkoušejí pomocí svého vlastního závěru způsobem, který odpovídá danému druhu střelné zbraně (nevztahuje se na vložné hlavně a vložné nábojové komory, homologované jako typ).
h) Samostatně dodávané hlavně, nábojové komory, jestliže nejsou součástí hlavně (např. revolverové válce), závěry a dnové šrouby se zkoušejí jako jim odpovídající druh střelné zbraně. Je-li závěr určen pro více různých ráží, zkouší se nejvíce namáhajícími zkušebními náboji. Kritériem namáhání je zde síla působící na závěr.
i) Plynové zbraně se zkoušejí tlakem o 30 % vyšším, než je nejvyšší provozní tlak. Měřítkem zvýšení tlaku může též být zvýšení úsťové energie střely o 10 %.
3. 1. 7 Zkušební střelby se provádějí pomocí lafet, které bezpečně chrání obsluhu a v nichž jsou střelné zbraně upnuty tak, aby to co nejvíce odpovídalo podmínkám jejich použití. U krátkých střelných zbraní se připouští střelba s ochrannou rukavicí. Zkušební střelba u vícehlavňových střelných zbraní se koná postupně, to znamená hlaveň po hlavni.
3. 2 Závady střelných zbraní při zkušební střelbě a po ní
Za závadnou střelnou zbraň se považuje střelná zbraň, která je zkušební střelbou viditelně poškozena, a střelná zbraň, která vykáže některou z těchto závad:
a) selhání vinou střelné zbraně,
b) nežádoucí výstřel při nabíjení střelné zbraně,
c) nežádoucí výstřel více nábojů (jak zkušebních, tak spotřebních) najednou,
d) obtížné vytažení nábojnice (jak zkušebního, tak spotřebního náboje) z nábojové komory,
e) proražení zápalky (jak zkušebního, tak spotřebního náboje) vinou střelné zbraně,
f) jakákoliv deformace hlavně a nábojové komory, která by mohla snížit bezpečnost střelné zbraně,
g) jakékoliv roztažení hlavně včetně vlnovitého v nejslabších místech hlavně,
h) porušení spojení háků a lišt,
i) zvětšení uzamykací vůle nad povolenou mez,
j) poškození nebo deformace důležitých částí závěru nebo dnového šroubu,
k) trhliny vně i uvnitř hlavně a nábojové komory a na důležitých částech závěru zjištěné nedestruktivní metodou,
l) trhliny vně hlavně a dnového šroubu u střelných zbraní nabíjených ústím hlavně zjištěné nedestruktivní metodou,
m) zřejmá porucha ve funkci zbraně anebo nespolehlivá funkce střelné zbraně,
n) oddělení komínku (pistonu) nebo jiné části zažehovacího ústrojí u střelných zbraní nabíjených ústím hlavně.
4. Závady střelných zbraní při kusovém a novém ověřování střelných zbraní
Neopravitelnými závadami u střelných zbraní jsou:
a) prasklé a v nebezpečných místech svařované hlavně a závěry,
b) hlavně s místy porézními nebo necelými a hlavně celkově nebo místně zeslabené,
c) hlavně deformované (s výjimkou drobných deformací připuštěných na základě požadavků a podmínek zkoušky),
d) kulové hlavně s příliš zvětšeným nebo těsným vývrtem,
e) nepřípustné úpravy podle bodu 5. 3 této přílohy,
f) jiné závažné závady, u nichž v zájmu bezpečnosti autorizovaná osoba rozhodne, že nemohou být odstraněny opravou.
5. Opravy, které mohou mít vliv na bezpečnost střelné zbraně a nepřípustné úpravy
5. 1 Opravami, které mohou mít vliv na bezpečnost střelné zbraně, jsou:
a) výměna namáhané části, při které bylo uskutečněno přizpůsobení,
b) oprava, při níž došlo ke změně rozměrů důležitých z hlediska bezpečnosti střelné zbraně,
c) oprava, která může vyvolat sníženou odolnost střelné zbraně vůči namáhání tlakem při výstřelu (mechanické úpravy, svařování, pájení, temování apod.).
5. 2 V případě pochybnosti opravny o charakteru opravy střelné zbraně může opravna vyžádat závazný posudek autorizované osoby.
5. 3 Nepřípustnými úpravami střelných zbraní jsou:
a) zhotovení vložkované nábojové komory brokové hlavně,
b) zhotovení nesamonosných vložek nábojové komory kulové hlavně nebo nesamonosných vložných hlavní,
c) přestavby, u nichž:
1. nová ráž střelné zbraně namáhá závěr větší zpětnou silou než původní ráž a v jeho pevnosti přitom není dostatečná rezerva ověřená autorizovanou osobou,
2. nová ráž střelné zbraně namáhá hlaveň vyšším tlakem než původní ráž a v její pevnosti přitom není dostatečná rezerva ověřená autorizovanou osobou,
3. vývrt hlavně neodpovídá svými rozměry nové ráži hlavně.
6. Základní požadavky a podmínky uplatňované při typové kontrole střeliva
6. 1 Konkretizaci základních požadavků a další požadavky a podmínky, uplatňované při typové kontrole střeliva, které se týkají např.
a) vzhledu, rozměrů a tlaku prachových plynů střeliva,
b) rozptylu, krytí a rychlosti střeliva,
c) dopravní, manipulační a funkční bezpečnosti střeliva,
d) odolnosti vůči ztíženým klimatickým podmínkám střeliva,
e) údajů na nejmenším spotřebitelském obalu a na střelivu,
f) fyzikálních, chemických a balistických vlastností střelivin
upravují příslušné harmonizované české technické normy.
6. 2 Výrobce nebo dovozce střeliva zajišťuje, aby příslušní pracovníci měli potřebnou kvalifikaci k zacházení s používanou měřicí technikou a aby
a) měřidla pro kontrolu rozměrů střeliva, funkční zbraně a tlakoměrné hlavně byly zkalibrovány a byly v souladu s rozhodnutími C. I. P.,
b) měl vybudovaný a účinný systém technické kontroly ve výrobním procesu a evidenční knihu k vedení záznamů o výsledcích těchto kontrol jednotlivých výrobních sérií předmětného typu střeliva.
Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 174/1997 Sb. ČR
Postupy posuzování shody
1. Typová zkouška střelných zbraní nebo jejich částí
1. 1 Typová zkouška střelných zbraní nebo jejich částí (dále jen „střelné zbraně”) je postup, při kterém výrobce nebo dovozce zajišťuje a prohlašuje, že prototyp střelné zbraně splňuje základní požadavky a podmínky typové zkoušky podle přílohy č. 1, které se na ni vztahují. Pokud jsou tyto požadavky a podmínky splněny, vydává autorizovaná osoba výrobci nebo dovozci certifikát typu. Výrobce nebo dovozce vypracuje písemné prohlášení o shodě.
2. Homologace střelných zbraní
2. 1 Homologace střelných zbraní je postup, při kterém výrobce nebo dovozce zajišťuje a prohlašuje, že prototyp střelné zbraně splňuje základní požadavky a podmínky typové zkoušky podle přílohy č. 1 a že na ni bylo provedeno posouzení shody typu formou kusového ověřování podle přílohy č. 1. Pokud prototyp splní tyto požadavky a podmínky typové zkoušky a výsledky kusového ověřování vyhovují příslušným požadavkům, vydává autorizovaná osoba protokol o homologaci, na jehož základě vydává Úřad výrobci nebo dovozci osvědčení o homologaci a oprávnění používat homologační značku společně s číslem homologace. Výrobce nebo dovozce vypracuje písemné prohlášení o shodě.
Kopii osvědčení o homologaci zasílá Úřad Stálé kanceláři C. I. P., kterou rovněž informuje o případném odejmutí tohoto osvědčení.
2. 2 Při homologaci střelných zbraní provádí autorizovaná osoba na náklad předkladatele kontrolu stálosti jakosti výroby podle článku 1. 3 přílohy č. 1.
2. 3 Výrobce nebo dovozce zajišťuje všechna nezbytná opatření k tomu, aby výrobní proces, včetně výstupní kontroly a zkoušek konečného výrobku, zabezpečoval jednotnost výroby a shodu střelných zbraní s typem popsaným v osvědčení o homologaci a se základními požadavky podle přílohy č. 1, které se na ně vztahují.
2. 4 Po provedení homologace střelných zbraní, v následujících obdobích s maximální délkou 24 měsíců, provádí autorizovaná osoba na žádost předkladatele kontrolu formou kusového ověřování homologovaných střelných zbraní, a to vzorku 5 kusů v rozsahu kusového ověřování specifikovaného v bodě 3 této přílohy. Autorizovaná osoba určí, zda tyto zkoušky je třeba provést zcela, nebo částečně. Jestliže tyto zkoušky prokáží, že původní požadavky a podmínky homologace jsou dodrženy, platí lhůta 24 měsíců pro další kontrolu. V opačném případě platí ustanovení bodu 2. 6.
2. 5 Vznikne-li pochybnost, že některé výrobní série homologovaných střelných zbraní uváděné na trh neodpovídají požadavkům a podmínkám zkoušky, provede autorizovaná osoba doplňující zkoušky. Organizace, která tyto výrobní série vlastní, je povinna předložit vzorek střelných zbraní z těchto výrobních sérií v množství požadovaném autorizovanou osobou.
2. 6 Zjistí-li se doplňující zkouškou, že některé výrobní série homologovaných střelných zbraní neodpovídají požadavkům a podmínkám homologace podle přílohy č. 1, a není-li možné zjednat bezprostřední nápravu, autorizovaná osoba posoudí, zda je možno ponechat tyto výrobní série na trhu. O výsledcích informuje orgán dozoru (§ 18 zákona), který přijme opatření ke neodpovídajících serií homologovaných střelných zbraní z trhu.
3. Kusové ověřování a nové ověřování střelných zbraní
3. 1. 1 Kusové a nové ověřování střelných zbraní (ověřování shody každého výrobku) (dále jen „ověřování střelných zbraní”) je postup, při kterém výrobce nebo dovozce zajišťuje a prohlašuje, že střelná zbraň, pro kterou byl vydán certifikát typu a která byla označena autorizovanou osobou kusovou ověřovací značkou podle bodu 5 této přílohy, odpovídá základním požadavkům podle přílohy č. 1, které se na ni vztahují.
3. 1. 2 Ověřování střelné zbraně spočívá v její prohlídce před zkušební střelbou, ve zkušební střelbě a v prohlídce po zkušební střelbě. Základní požadavky na střelné zbraně při kusovém ověřování jsou uvedeny v příloze č. 1 bod 2 a v příslušných harmonizovaných českých technických normách.
Při prohlídce před zkušební střelbou vyřadí autorizovaná osoba z dalšího postupu při ověřování a ze zkoušek střelnou zbraň, která nesplňuje požadavky uvedené v příloze č. 1 bod 2. 1 a střelné zbraně, jejichž označení neodpovídá ustanovení bodu 5 této přílohy.
Autorizovaná osoba nesmí ověřit střelnou zbraň, která je viditelně poškozena zkušební střelbou a střelné zbraně, které vykazují závady uvedené v příloze č. 1 bod 3. 2 nebo neopravitelnou závadu uvedenou v příloze č. 1 bod 4.
3. 1. 4 Vznikne-li podezření na snížení tlaku zkušebního náboje, např. únikem plynů, autorizovaná osoba uskuteční doplňkovou střelbu nad rámec předepsaného počtu zkušebních výstřelů.
V případě pochybnosti o pevnosti střelné zbraně podrobené zkušební střelbě nebo při pochybnostech o existenci poškození nebo jiné vady střelné zbraně anebo v případě výskytu závady na nábojnici zkušebního náboje autorizovaná osoba rovněž uskuteční doplňkovou střelbu zkušebními náboji.
Dojde-li při střelbě zkušebními náboji k vadné funkci zkoušené střelné zbraně, autorizovaná osoba provede ověření funkce doplňkovou střelbou spotřebními náboji dodanými předkladatelem, a to minimálně 2 výstřely na každou nábojovou komoru.
3. 1. 5 Při novém kusovém ověřování uvede autorizovaná osoba ve zkušebním protokolu datum a pořadové číslo zkoušky, identifikační údaje o střelné zbrani a předkladateli, povahu zkoušky a závady zjištěné na střelné zbrani.
3. 1. 6 Střelnou zbraň, která vyhověla požadavkům a podmínkám zkoušky, označí autorizovaná osoba kusovou ověřovací značkou a posledním dvojčíslím letopočtu provedení zkoušky.
3. 1. 7 Na střelnou zbraň předloženou jiným předkladatelem než výrobcem nebo dovozcem vyrazí autorizovaná osoba nezávisle na výsledku zkoušky také pořadové číslo zkoušky, a je-li to nutné, i označení ráže. U střelných zbraní se sklopnými hlavněmi se navíc vyrazí na hlavně údaje o průměrech vývrtů a o hmotnosti hlavňového svazku.
3. 1. 8 Na žádost předkladatele může být ověřování brokovnice nahrazeno zkouškou s vyšším tlakem (vyšší zkouška) nebo zkouškou pro ocelové broky.
3. 1. 9 Má-li u střelné zbraně s více hlavněmi jen některá z hlavní neopravitelnou závadu, navrhne autorizovaná osoba předkladateli odborné znehodnocení vadné hlavně, které znemožní vložení náboje do hlavně. Nesouhlasí-li předkladatel s tímto návrhem, postupuje autorizovaná osoba podle odstavce 5. 4 této přílohy.
3. 1. 10 Na žádost vlastníka střelné zbraně může být kusově ověřena a označena kusovou ověřovací značkou historická zbraň, má-li být použita ke střelbě, splňuje-li požadavky a podmínky zkoušky uvedené v příloze č. 1.
3. 1. 11 Kusové ověřování se nevztahuje na střelné zbraně sestavené bez jakéhokoli přizpůsobení z již kusově ověřených částí a na střelné zbraně, které byly homologovány a kterým byla přidělena homologační značka.
3. 2 Kusové ověřování střelných zbraní z dovozu
U střelných zbraní dovezených ze zahraničí, jejichž ověřovací značky nejsou v České republice uznávány na základě Úmluvy,4) se při kusovém ověřování u střelných zbraní se sklopnými hlavněmi navíc zjišťuje:
a) délka hlavní s přesností na 1 mm,
b) průměr vývrtu brokové hlavně s přesností na 0, 1 mm a průměr vývrtu kulové hlavně s přesností na 0, 01 mm,
c) hmotnost hlavně bez předpažbí s přesností na 1 g,
d) pevnost materiálu hlavní zkouškou tvrdosti a na základě této zkoušky se stanoví, zda je tloušťka hlavně vyhovující, pokud není autorizované osobě známa pevnost materiálu jinak.
3. 3 Nové ověřování střelných zbraní
Nové ověřování střelných zbraní se provádí stejně jako kusové ověřování střelných zbraní z dovozu. Autorizovaná osoba však bere v úvahu opotřebení, které nesnižuje bezpečnost a funkčnost střelné zbraně.
4. Typová kontrola střeliva
4. 1 Typová kontrola střeliva je postup, při kterém výrobce nebo dovozce zajišťuje a prohlašuje, že typ střeliva splňuje základní požadavky a podmínky typové kontroly podle přílohy č. 1. Pokud jsou tyto požadavky a podmínky splněny, vydává autorizovaná osoba protokol o typové kontrole, na jehož základě vydává Úřad výrobci nebo dovozci osvědčení o typové kontrole, kterým je výrobce nebo dovozce oprávněn označovat střelivo přidělenou kontrolní značkou. Výrobce nebo dovozce vypracuje písemné prohlášení o shodě.
4. 2 Kopii osvědčení o typové kontrole zasílá Úřad Stálé kanceláři C. I. P., kterou rovněž informuje o případném odejmutí tohoto osvědčení.
4. 3 Výrobce nebo dovozce musí zajistit všechny nezbytná opatření k tomu, aby výrobní proces, včetně výstupní kontroly a zkoušek konečného výrobku, zabezpečoval jednotnost výroby a shodu střeliva s typem popsaným v osvědčení o typové kontrole a se základními požadavky podle přílohy č. 1.
4. 4 Střelivo smí být uváděno na trh, pouze je-li označeno příslušnou kontrolní značkou.
4. 5 Střelivo smí označit příslušnou kontrolní značkou oprávněný výrobce, oprávněný dovozce nebo autorizovaná osoba pouze za předpokladu, že vyhovělo typové kontrole a kontrolou jednotlivých výrobních sérií bylo zjištěno, že tyto série vyhovují požadavkům a podmínkám typové kontroly stanoveným v příloze č. 1 a v příslušných harmonizovaných českých technických normách. Výsledky kontroly se uvádějí v protokolu o typové kontrole.
4. 6 Dovozci, který hodlá dovážet střelivo neoznačené uznávanou zahraniční kontrolní značkou, může Úřad vydat osvědčení o typové kontrole za předpokladu, že dovozce prokáže, že na tomto střelivu byly provedeny kontroly výrobních sérií a tyto série vyhověly požadavkům a podmínkám typové kontroly uvedené v příloze č. 1.
4. 7 Vznikne-li pochybnost, že některé výrobní série střeliva uváděné na trh neodpovídají požadavkům a podmínkám typové kontroly střeliva, provede autorizovaná osoba doplňující zkoušky. Organizace, která tyto výrobní série vlastní, je povinna předložit vzorek střeliva z těchto výrobních sérií v množství požadovaném autorizovanou osobou.
4. 8 Zjistí-li se doplňující zkouškou, že některé výrobní série střeliva neodpovídají požadavkům a podmínkám typové kontroly střeliva podle přílohy č. 1, a není-li možné zjednat bezprostřední nápravu, autorizovaná osoba posoudí, zda je možno ponechat tyto výrobní série střeliva na trhu. V opačném případě dá zprávu orgánu dozoru (§ 18 zákona), který přijme opatření ke stažení neodpovídajících výrobních sérií střeliva z trhu.
4. 9 Jestliže bylo doplňující zkouškou zjištěno, že byly překročeny přípustné hodnoty maximálního tlaku, autorizovaná osoba může ponechat tyto výrobní série na trhu s podmínkou jejich označení jako vysokovýkonného střeliva. Způsob označení musí být schválen autorizovanou osobou. Takto označené střelivo se považuje za nový typ.
4. 10 Inspekční kontroly střeliva prováděné u výrobce musí být prováděny autorizovanou osobou minimálně jednou za 36 měsíců od typové kontroly střeliva nebo poslední inspekční kontroly, a to na žádost předkladatele. Musí být zkoušen přiměřený počet kusů střeliva z každé výrobní série a musí být provedeny vhodné zkoušky podle harmonizovaných českých technických norem nebo ekvivalentní zkoušky za účelem zjištění shody s aplikovatelnými základními požadavky podle přílohy č. 1. Autorizovaná osoba musí v každém případě určit, zda tyto zkoušky je třeba provést zcela, nebo částečně. Jestliže tyto zkoušky prokáží, že původní požadavky a podmínky typové kontroly střeliva jsou dodrženy, platí lhůta 36 měsíců pro další inspekční kontrolu.
4. 11 Bylo-li inspekční kontrolou zjištěno, že jedno nebo více základních spotřebitelských balení střeliva jedné nebo více výrobních sérií nesplňuje základní požadavky a podmínky typové kontroly střeliva podle přílohy č. 1, postupuje autorizovaná osoba podle bodu 4. 8.
5. Označování střelných zbraní a střeliva
5. 1 Střelnou zbraň, která vyhověla požadavkům a podmínkám kusového ověřování, označí autorizovaná osoba kusovou ověřovací značkou a posledním dvojčíslím letopočtu provedení kusového ověřování.
5. 2 Kusové ověřovací značky vyráží autorizovaná osoba na každou hlaveň a lůžko nebo dnový šroub, na rám nebo na důležité části závěru. U revolverů se kusové ověřovací značky vyrážejí na hlaveň, válec a rám. Jde-li o střelné zbraně, jejichž nábojová komora není součástí hlavně, vyrážejí se kusové ověřovací značky na hlaveň, každou nábojovou komoru a na důležité části závěru.
5. 3 Není-li při novém ověřování střelné zbraně již místo pro ověřovací značku, autorizovaná osoba na střelnou zbraň vyrazí jen poslední dvojčíslí letopočtu a pořadové číslo zkoušky.
5. 4 Při novém ověřování se kusové ověřovací značky, jde-li o střelné zbraně s více hlavněmi, vyrážejí na každou hlaveň pouze v případě, že nemůže dojít k poškození střelné zbraně.
5. 5 Zjistí-li se při kusovém ověřování závady, vrátí autorizovaná osoba střelnou zbraň výrobci nebo dovozci. Před vrácením autorizovaná osoba vyrazí na zbraň svoji identifikační značku.
Nesplní-li zbraň základní požadavky, autorizovaná osoba vyrazí přes dříve udělené platné ověřovací značky nebo vedle nich písmeno X. Současně uvede autorizovaná osoba ve zkušebním protokolu větu: „NEZNAČENA - NEPOUŽÍVAT KE STŘELBĚ”.
5. 6 Na žádost výrobce, dovozce nebo opravce, prodejce či vývozce mohou být v odůvodněných případech střelné zbraně označeny na skrytých místech (např. historické zbraně).
5. 7 Homologační značku a číslo homologace vyráží předkladatel nebo autorizovaná osoba alespoň na jednu z částí střelné zbraně.
5. 8 Kontrolní značku pro střelivo musí předkladatel nebo autorizovaná osoba umístit na vnější stranu nejmenšího spotřebitelského obalu střeliva.
5. 9 Výrobce je povinen ponechat na hlavních, závěrech, rámech a válcích měkké místo pro vyražení kusové ověřovací značky a předepsaných údajů. Polohu a velikost tohoto místa musí předem projednat s autorizovanou osobou.
6. Předkládání zbraní a střeliva autorizované osobě
6. 1 Výrobce nebo dovozce je povinen opatřit střelné zbraně nebo části střelných zbraní předkládané k provedení typové zkoušky nebo ke kusovému ověřování svým názvem nebo známkou, výrobním číslem a označením ráže použitelného střeliva, a to na každé hlavni, jde-li o hlavně rozdílné ráže. Každá broková hlaveň musí být navíc označena údajem o měřeném průměru vývrtu nebo normalizovanou značkou oceli, může být označena i údajem o své hmotnosti. Každá hlaveň určená jen pro použití černého prachu musí být, pokud autorizovaná osoba nestanoví jinak, označena tak, aby bylo nesporné, že jde o hlaveň určenou k použití černého prachu.
6. 2 Výrobce nebo dovozce (popřípadě vlastník, opravce nebo vývozce) poskytuje pro provedení typové zkoušky, homologace nebo typové kontroly autorizované osobě:
a) údaje identifikující výrobce nebo dovozce,
b) písemné prohlášení, že smlouva o provedení typové zkoušky, homologace nebo typové kontroly nebyla sjednána s jinou autorizovanou osobou,
c) technickou dokumentaci podle přílohy č. 3,
d) vzorek, popř. vzorky střelné zbraně, střeliva nebo jejich částí.
Autorizovaná osoba může požadovat další vzorky předmětného typu, jsou-li potřebné pro typovou zkoušku, homologaci nebo typovou kontrolu. Typ může zahrnovat několik variant za předpokladu, že tyto varianty nemají odlišné vlastnosti z hlediska možných rizik.
6. 3 Výrobce, popřípadě jiný předkladatel může dát autorizované osobě k dispozici bezplatně své zařízení a střelivo potřebné k ověřování střelné zbraně, zajistit bezpečnost zkoušek a vypomoci při nich svými pracovníky, provádějí-li se v jeho prostorách, jestliže o to autorizovaná osoba požádá.
Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 174/1997 Sb. ČR
Technická dokumentace
Technická dokumentace se vypracovává v českém jazyce a obsahuje
a) všeobecný popis střelné zbraně nebo střeliva,
b) konstrukční a výrobní výkresy, schémata komponentů, konstrukčních skupin, atd.,
c) popisy a vysvětlení nezbytné pro porozumění těmto podkladům, včetně funkce střelných zbraní nebo použití střeliva,
d) seznam (harmonizovaných) českých technických norem uplatněných plně nebo částečně a popisy řešení, která byla přijata ke splnění základních požadavků podle přílohy č. 1 tam, kde nebyly aplikovány (harmonizované) české technické normy,
e) protokoly o zkouškách,
f) návod pro osobu provádějící montáž a demontáž střelné zbraně, je-li nutný, a návod k používání a údržbě pro uživatele,
g) návod na provádění přebíjení střeliva, je nutný.
Technická dokumentace může obsahovat i následující dokumenty, např.: prohlášení o shodě a certifikáty vztahující se k vybavení střelné zbraně, ke střelivu, ke komponentům střeliva nebo ke střelivině použité ve střelivu, zprávy a protokoly vztahující se ke střelné zbrani, střelivu nebo střelivině použité ve střelivu, jiné dokumenty, které usnadňují autorizované osobě ověřování nebo typovou kontrolu.
Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 174/1997 Sb. ČR
Platné zkušební značky střelných zbraní a střeliva
Zkušební značky střelných zbraní a střeliva používané v České republice
„SCAN obrázky”
Zkušební značky střelných zbraní a střelivin používané v ostatních smluvních státech podle Úmluvy o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní
Spolková republika Německo
Příloha není k dispozici v elektronické podobě.
Rakouská republika
Příloha není k dispozici v elektronické podobě.
Belgické království
Příloha není k dispozici v elektronické podobě.
Republika Chile
Příloha není k dispozici v elektronické podobě.
Španělské království
Příloha není k dispozici v elektronické podobě.
Francouzská republika
Příloha není k dispozici v elektronické podobě.
Italská republika
Příloha není k dispozici v elektronické podobě.
Finská republika
Příloha není k dispozici v elektronické podobě.
Velká Británie
Příloha není k dispozici v elektronické podobě.
Maďarská republika
Příloha není k dispozici v elektronické podobě.
Ruská federace
Příloha není k dispozici v elektronické podobě.
Slovenská republika
Příloha není k dispozici v elektronické podobě.
1) § 6 zákona č. 288/1995 Sb. ČR, o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních).
2) § 3 a § 10 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. ČR, o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
3) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 70/1975 Sb., o Úmluvě o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní. C. I. P. (Commission Internationale Permanente - Mezinárodní stálá komise pro zkoušky ručních palných zbraní).
4) § 9 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii.
