Vláda nařizuje podle § 33 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.:

        Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb., se mění takto:

                1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní:

        Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a stanoví zranitelné oblasti a akční program pro tyto oblasti. ______________________________________

        1) Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů.".

                2. Hlava III včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 7 až 13 zní:

        Akční program se vztahuje na fyzické nebo právnické osoby, které provozují zemědělskou výrobu ve zranitelných oblastech a jsou zapsány do evidence podle zákona o zemědělství7) (dále jen "zemědělský podnikatel").

        (1) Zemědělským pozemkem se pro účely tohoto nařízení rozumí souvisle obhospodařovaná plocha zemědělské půdy. Pokud je zemědělský podnikatel zařazen v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství7), rozumí se zemědělským pozemkem půdní blok nebo díl půdního bloku stanovený zvláštním právním předpisem7). Zemědělským pozemkem může být i část půdního bloku nebo jeho dílu s jednou plodinou nebo směsí plodin.

        (2) Dusíkatou hnojivou látkou se pro účely tohoto nařízení rozumí minerální hnojivo obsahující dusík, organické hnojivo, organominerální hnojivo, statkové hnojivo a upravený kal. Dusíkaté hnojivé látky jsou

                a) minerální dusíkatá hnojiva, a to minerální jednosložková dusíkatá hnojiva8) a minerální vícesložková hnojiva8) s obsahem dusíku,

                b) hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, a to statková hnojiva9), například kejda, hnojůvka, močůvka, silážní šťávy, trus drůbeže a drobných hospodářských zvířat s podestýlkou nebo bez podestýlky, výkaly, popřípadě moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jiném pobytu na zemědělském pozemku, a organická nebo organominerální hnojiva8), v nichž je poměr uhlíku k dusíku nižší než 10,

                c) hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem, a to statková hnojiva9), jako je hnůj a organická nebo organominerální hnojiva8), v nichž je poměr uhlíku k dusíku roven nebo je vyšší než 10,

                d) skliditelné rostlinné zbytky11), zejména sláma, chrást, plodina na zelené hnojení a tráva,

                e) upravené kaly12).

        (1) Období, ve kterých je ve zranitelných oblastech na zemědělském pozemku zakázáno používání dusíkatých hnojivých látek, jsou uvedena v tabulce č. 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

        (2) Období zákazu hnojení podle odstavce 1 neplatí pro výkaly a moč, zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku, a pro hnojení zakrytých ploch (např. skleníky, fóliovníky).

        (1) Způsob užití dusíkatých hnojivých látek se stanovuje podle potřeb jednotlivých plodin na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Při hnojení jednotlivých plodin je nezbytné dodržet limity stanovené v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

        (2) Způsob užití dusíkatých hnojivých látek na orné půdě, uvedený v tabulce č. 7 přílohy č. 2, závisí na začlenění zemědělského pozemku do jednoho ze tří aplikačních pásem (stupně I až III), která jsou vymezena v tabulkách č. 2 až 5 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, s využitím systému bonitovaných půdně ekologických jednotek stanovených zvláštními právními předpisy10).

        (3) Pokud je v rámci zemědělského pozemku více bonitovaných půdně ekologických jednotek patřících do různých aplikačních pásem nebo do jiných skupin bonitovaných půdně ekologických jednotek, začlení se takový zemědělský pozemek s přihlédnutím k převažujícímu zařazení. Při stejném poměrném zastoupení různých skupin agregovaných bonitovaných půdně ekologických jednotek se použije vždy opatření hodnocené jako přísnější.

        (4) Jde_li o hnojení minerálními dusíkatými hnojivy nebo hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem na orné půdě k následným ozimým plodinám, k meziplodinám, k podpoře rozkladu slámy nebo pro následné jarní plodiny v období od 15. června příslušného kalendářního roku do začátku období zákazu hnojení uvedeného v tabulce č. 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, lze tato hnojiva užít výlučně jen jedním ze způsobů uvedených v tabulce č. 7 přílohy č. 2 k tomuto nařízení. Toto ustanovení se nevztahuje na hnojení polní zeleniny.

        (5) Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích se zamokřenými půdami vymezenými hlavními půdními jednotkami 65 až 76, pokud nebyly meliorovány odvodněním, nelze používat žádné dusíkaté hnojivé látky. V případě, že uvedené zemědělské pozemky byly odvodněny, je při používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku/1 ha. Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích s mělkými půdami nebo půdami s nevyvinutým půdním profilem vymezenými hlavními půdními jednotkami 37 až 39 je při používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku/1 ha.

        (6) Ustanovení odstavců 4 a 5 se nevztahuje na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku.

        (1) Množství celkového dusíku užitého ročně na zemědělských pozemcích v organických, organominerálních a statkových hnojivech nesmí v průměru celkové výměry zemědělských pozemků zemědělského podniku překročit 170 kg/1 ha; do tohoto průměru se započtou pouze zemědělské pozemky vhodné ke hnojení.

        (2) Jako zemědělská půda vhodná ke hnojení se rozumí veškeré užívané zemědělské pozemky zemědělského podniku, od nichž se odečítají

                a) plochy zemědělských pozemků, které nelze hnojit, například v blízkosti povrchových vod, v zastavěném území obce nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů,

                b) nevyužívané plochy, úhory a pozemky ležící ladem.

        (3) Výpočet použité dávky dusíku/1 ha se provede v souladu s údaji o přívodu celkového dusíku v použitých organických a organominerálních hnojivech a statkových hnojivech11) nebo na základě produkce dusíku ve výkalech a moči, popřípadě trusu chovaných hospodářských zvířat podle zvláštního právního předpisu11).

        (4) Při použití výpočtu na základě produkce dusíku ve výkalech a moči, popřípadě trusu chovaných hospodářských zvířat podle odstavce 3

                a) se u jednotlivých kategorií hospodářských zvířat zohledňuje skutečná délka chovu (průměrné stavy zvířat během roku),

                b) je množství dusíku vyprodukovaného zvířaty dáno množstvím dusíku ve výkalech a moči, popřípadě trusu11),

                c) lze odečíst následné ztráty dusíku v otevřených prostorech, ve stájích a při skladování statkových hnojiv, a to ve výši 35 % u stelivových provozů, 15 % při produkci kejdy a 50 % u venkovního chovu drůbeže nebo při produkci trusu v klecových chovech slepic, v závislosti na použitých technologiích.

        (5) Do limitu podle odstavce 1 se

                a) započítává přívod dusíku při používání upravených kalů podle zákona o odpadech12),

                b) nezapočítává přívod dusíku ze skliditelných rostlinných zbytků.

        (6) Jiné využití statkových hnojiv než ke hnojení v rámci zemědělského podniku, kde byla vyprodukována, zejména jejich uvedení do oběhu, zpracování na organická hnojiva při kompostování a při výrobě bioplynu, při využití čistírenských technologií k likvidaci exkrementů nebo při jiném nakládání se statkovými hnojivy, je nutno dokladovat. Rovněž uvedení organických hnojiv vzniklých zpracováním statkového hnojiva do oběhu je nutno dokladovat.

        (1) Kapacitu skladovacích prostor pro statková hnojiva stanoví zvláštní právní předpis11); kapacita těchto skladovacích prostor musí být dostatečná pro uskladnění statkových hnojiv v období zákazu hnojení podle tabulky č. 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení a v období, kdy nelze hnojit s ohledem na půdně-klimatické podmínky zranitelné oblasti a pěstované plodiny9).

        (2) Kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva9) musí odpovídat potřebě uskladnění jejich šestiměsíční produkce, při možnosti snížení této potřeby v případech uvedených ve zvláštním právním předpisu11).

        (3) Tuhá statková hnojiva a tuhá organická hnojiva ze statkových hnojiv, připravená zemědělským podnikatelem pro hnojení, lze uložit na zemědělském pozemku nejdéle po dobu 12 měsíců. Na stejném místě zemědělského pozemku lze uložit hnojiva uvedená ve větě první opakovaně nejdříve po 4 letech, po provedení kultivace půdy tohoto zemědělského pozemku. Uložení hnojiva je možné pouze na místech uvedených ve schváleném havarijním plánu13), pokud je

                a) zajištěna bezpečnost jakosti povrchových a podzemních vod,

                b) složiště vzdáleno minimálně 50 m od útvaru povrchových vod,

                c) složiště umístěno na zemědělské půdě, která nebyla meliorována odvodněním, není ornou půdou vymezenou v tabulce č. 6 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, není zamokřenou půdou vymezenou hlavními půdními jednotkami 65 až 76,

                d) zabráněno odtoku hnojůvky a přítoku povrchové vody vyhloubením záchytných brázd o hloubce nejméně 0,4 m ve svahu pod a nad složištěm,

                e) tuhé statkové hnojivo urovnáno ve vrstvě o minimální výšce 1,5 m, při orientaci složiště delší stranou ke spádnici.

        (4) Tuhá statková hnojiva mohou být uložena na zemědělské půdě až po jejich tříměsíčním skladování nebo po jednorázovém vyskladnění ze stáje s hlubokou podestýlkou.

        (1) Při pěstování jednoletých plodin je nutné omezit mezidobí bez porostu v zájmu omezení eroze půdy a snížení vyplavování živin.

        (2) Při obnově trvalých travních porostů a po zaorávce jetelovin je nutné vysévat v nejbližším agrotechnickém termínu následné plodiny. Jestliže po jetelovinách následuje jarní plodina, je třeba porost jetelovin zaorat co nejpozději na podzim.

        (1) Na zemědělských pozemcích s ornou půdou nacházejících se na půdách ohrožených erozí vymezených v tabulce č. 6 přílohy č. 2 k tomuto nařízení se provádějí vhodná agrotechnická protierozní opatření, odpovídající stanovištním podmínkám, zejména vrstevnicové obdělávání, půdoochranné zpracování půdy s ponecháním organických zbytků na povrchu půdy, mulčování, výsev do ochranné plodiny nebo strniště, setí do hrubé brázdy nebo přerušované brázdování.

        (2) Z důvodů ochrany půdy před erozí a vod před znečištěním se nesmí pěstovat širokořádkové plodiny, například kukuřice, slunečnice, sója, bob, brambory, na zemědělských pozemcích se sklonitostí převyšující 7 stupňů, přímo sousedících s útvary povrchových vod nebo nacházejících se od nich ve vzdálenosti menší než 25 m.

        (3) Na zemědělských pozemcích s ornou půdou se sklonitostí převyšující 12 stupňů se nesmí používat žádné dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv zapravených do půdy do 24 hodin po jejich použití. Toto ustanovení se nevztahuje na ponechané skliditelné rostlinné zbytky.

        (4) Na zemědělských pozemcích s trvalými travními porosty se sklonitostí převyšující 7 stupňů je při používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku/1 ha. Toto ustanovení se nevztahuje na přívod dusíku ve výkalech a moči při pastvě hospodářských zvířat nebo při jejich jiném pobytu na trvalých travních porostech.

        Na zemědělských pozemcích přímo sousedících s útvary povrchových vod se

                a) zachová ochranný pás nehnojené půdy o šířce nejméně 3 m od břehové čáry,

                b) u zemědělských pozemků se sklonitostí převyšující 7 stupňů zachová ochranný pás o šířce nejméně 25 m od břehové čáry s tím, že v něm nebudou užita tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem; toto se nevztahuje na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na trvalých travnatých porostech. _____________________________________

7) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
8) Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva.
9) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
10) Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění vyhlášky č. 546/2002 Sb.
Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
11) Vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.
12) § 32 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 317/2004 Sb.
13) § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.
Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.".

        3. Příloha č. 2 zní:

"Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 103/2003 Sb.

( Příloha pouze ve formátu PDF )

        4. Doplňuje se příloha č. 3, která zní:

"Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 103/2003 Sb.

( Příloha pouze ve formátu PDF )

        1. Toto nařízení vlády nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

        2. Ustanovení čl. I bodu 2, pokud jde o § 9 odst. 2 a 4, nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2014.

        3. Ustanovení čl. I bodu 2, pokud jde o § 9 odst. 1, pozbývá platnosti dnem 1. ledna 2014.