318

NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 26. listopadu 1997
o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem
nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku)






      Vláda nařizuje podle § 202 odst. 2 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., a podle § 447 odst. 3 občanského zákoníku:

ČÁST PRVNÍ

ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU

NA VîDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ

NESCHOPNOSTI VZNIKLÜ PRACOVNÍM

ÚRAZEM NEBO NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

PODLE PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPIS®

§ 1

      (1)  Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen ,,náhrada za ztrátu na výdělku") příslušející zaměstnancům podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších předpisů¹) před 1. lednem 1993 se upravuje tak, že se průměrný čistý výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů²) (dále jen ,,průměrný čistý výdělek") zvyšuje o 10 %, nejméně však o 620 Kč, pokud se v odstavcích 2 a 3 nestanoví jinak.

      (2)  Průměrný čistý výdělek se podle odstavce 1 zvyšuje jen do částky 22 800 Kč.

      (3)  Zvýšení podle odstavce 1 se neprovede, je-li průměrný čistý výdělek vyšší než 22 800 Kč.

§ 2

      (1)  Náhrada za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnancům podle zákoníku práce po 31. prosinci 1992 se upravuje tak, že se průměrný hrubý výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů³) (dále jen ,,průměrný hrubý výdělek") zvyšuje o 10 %, nejméně však o 750 Kč, pokud se v odstavcích 2 a 3 a v § 3 odst. 1 nestanoví jinak.

      (2)  Průměrný hrubý výdělek se podle odstavce 1 zvyšuje jen do částky 27 360 Kč.

      (3)  Zvýšení podle odstavce 1 se neprovede, je-li průměrný hrubý výdělek vyšší než 27 360
Kč.
§ 3

      (1)  Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po 31. prosinci 1996, průměrný hrubý výdělek se podle § 2 nezvyšuje.

      (2)  Úprava podle § 1 a 2 se provede bez žádosti zaměstnance; na žádost zaměstnance se provede v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního nebo čás-tečného invalidního důchodu podle předpisů o sociálním zabezpečení.

      (3)  Úprava podle § 1 odst. 1 a § 2 odst. 1 se provede na žádost zaměstnance i v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela, protože to neumožňovalo ustanovení § 195 odst. 2 zákoníku práce platné před 1. červnem 1994.


ČÁST DRUHÁ

ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU

NA VîDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ

NESCHOPNOSTI NEBO PŘI INVALIDITĚ

PODLE OBČANSKOPRÁVNÍCH PŘEDPIS®

§ 4

      Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě⁴) (dále jen ,,náhrada") se upravuje tak, že se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady, popřípadě zvýšený podle dřívějších předpisů⁵) zvyšuje o 10 %. Úprava náhrady se podle věty první neprovede, vznikl-li nárok na náhradu po 31. prosinci 1996.


ČÁST TŘETÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 5

      Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po její úpravě provedené podle § 1 odst. 1 a pro náhradu i po její úpravě provedené podle § 4 platí čl. V zákona č. 160/ /1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony.

§ 6

      Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada upravené podle tohoto nařízení přísluší od 1. prosince 1997.

§ 7

      Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

––––––––––––––––––––

¹)

§ 193 a 195 zákoníku práce. § 112 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění. § 6 zákona č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení. § 7 a 31 zákona č. 150/1961 Sb., o náhradách při pracovních úrazech a nemocech z povolání. § 8 zákona č. 30/1965 Sb., o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.

²)

Nařízení vlády ČSSR č. 138/1976 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády ČSSR č. 60/1982 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Zákon č. 297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 191/1993 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 263/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 291/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 298/1996 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).

³)

Nařízení vlády č. 263/1994 Sb. Nařízení vlády č. 291/1995 Sb. Nařízení vlády č. 298/1996 Sb.

⁴)

§ 445 a § 447 odst. 1 a 2 občanského zákoníku.

⁵)

Nařízení vlády ČSFR č. 128/1992 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Nařízení vlády č. 50/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Nařízení vlády č. 317/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Nařízení vlády č. 298/1996 Sb.