266

NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 27. července 2009
o technických požadavcích na námořní zařízení






      Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 205/2002 Sb., (dále jen ˙zákon˙) k provedení § 11 odst. 2, § 11a odst. 2, § 12 a 13 zákona:

§ 1

      (1)  Toto nařízení zapracovává příslušné předpi- sy Evropských společenství¹) (dále jen ˙Společenství˙) a stanoví technické požadavky na zařízení určená k užívání na palubě námořních plavidel²), která jsou uvedena v příloze č. 1 k tomuto nařízení (dále jen ˙námořní zařízení˙). Námořní zařízení jsou stanovenými výrobky ve smyslu § 12 odst. 1 písm. a) zákona.

      (2)  Toto nařízení se nevztahuje na námořní zařízení určená k užívání na palubě válečných lodí.

§ 2

      V tomto nařízení se radiokomunikačním zařízením rozumí zařízení uvedená v kapitole IV. Mezi- národní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974³) (dále jen ˙úmluva SOLAS˙) a obou-směrný radiotelefonní přístroj VHF záchranných plavidel.

§ 3

      (1)  Námořní zařízení musí splňovat požadavky uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

      (2)  Splnění požadavků podle odstavce 1 se prokazuje postupy podle zkušebních norem a postupy posuzování shody uvedenými v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

      (3)  Obsah jednotlivých postupů posuzování shody je uveden v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

      (4)  Požadavky jiných právních předpisů na námořní zařízení se pro účely posuzování shody nepoužijí.

§ 4

      (1)  Pro posuzování shody námořních zařízení může být udělena autorizace podle § 11 zákona právnické osobě splňující požadavky uvedené v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

      (2)  Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví nejméně jednou za dva roky vykoná podle § 11 odst. 4 kontrolu činností notifikované osoby, jestli splňuje kritéria podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení.

      (3)  Jestliže část A přílohy č. 2 k tomuto nařízení umožňuje vykonat určitou část postupu posuzování shody prostřednictvím jiné osoby, musí tato osoba splňovat stejné požadavky jako notifikovaná osoba.

§ 5

      (1)  Námořní zařízení, které je určeno k umístění na palubě námořního plavidla, nebo které je na jeho palubě umístěno, musí být opatřeno značkou shody, nestanoví-li toto nařízení jinak.

      (2)  Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce opatří značkou shody námořní zařízení, které splňuje požadavky uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a jehož shoda byla ověřena příslušným postupem posuzování shody. Značkou shody se námořní zařízení opatřuje na konci výrobní fáze.

      (3)  Za značkou shody uvede notifikovaná osoba, výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce identifikační číslo notifikované osoby, která provedla postup posuzování shody, pokud je zapojena do fáze řízení výroby, a dále poslední dvě číslice roku, ve kterém bylo námořní zařízení opatřeno značkou shody.

      (4)  Námořní zařízení nebo jeho popisný štítek musí být opatřeny značkou shody vždy viditelným, čitelným a nesmazatelným způsobem, a to po celou dobu životnosti zařízení. Není-li to technicky možné, připevní se značka shody k obalu výrobku nebo letáku.

      (5)  Námořní zařízení, jeho popisný štítek, obal nebo leták nesmí být opatřeny značkou nebo nápisem, které mohou být zaměněny se značkou shody.

      (6)  Grafické znázornění značky shody je uvedeno v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

§ 6

      (1)  Pokud je zjištěno, že námořní zařízení, která jsou opatřena značkou shody, mohou ohrozit bezpečnost a zdraví osob, majetek nebo mořské prostředí, i když jsou správně instalována, udržována a používána v souladu s určeným účelem, může být pro uvedené zařízení uloženo ochranné opatření podle jiného právního předpisu⁴).

      (2)  V případě, že bylo pro námořní zařízení uloženo ochranné opatření podle odstavce 1, uvede se v oznámení rozhodnutí o uložení ochranného opatření podle § 7 odst. 8 zákona, zda neshoda byla způsobena

a)

nesplněním požadavků stanovených v příloze č. 1 k tomuto nařízení,

b)

nesprávným použitím zkušebních norem podle § 3 odst. 2, nebo

c)

nedostatky v zkušebních normách uvedených v § 3 odst. 2.

§ 7

      (1)  Je-li potřeba nahradit námořní zařízení na palubě námořního plavidla, které se nachází v přístavu státu, který není členským státem Společenství, a pokud vzhledem k výjimečným okolnostem není možné umístit na palubě námořní zařízení, které je opatřeno značkou shody, lze na palubě umístit jiné námořní zařízení za předpokladu, že

a)

k námořnímu zařízení je připojena dokumentace vydaná subjektem, který je rovnocenný s notifikovanou osobou, na základě mezinárodní smlouvy uzavřené mezi Společenstvím a tímto státem, nebo

b)

k námořnímu zařízení je připojena dokumentace osvědčující soulad s požadavky Mezinárodní námořní organizace (dále jen ˙IMO˙) vydaná státem, který je smluvní stranou mezinárodních smluv stanovících požadavky na toto zařízení, není-li smlouva podle písmene a) uzavřena nebo neexistuje-li v tomto státě rovnocenný subjekt.

      (2)  Výjimečné okolnosti spočívají zejména v nepřiměřené dlouhé době nebo nepřiměřeně vysokých nákladech spojených s nabytím námořního zařízení opatřeným značkou shody.

      (3)  Velitel námořního plavidla, na jehož palubě bylo umístěno námořní zařízení, podle odstavce 1, bez zbytečného prodlení poskytne údaje uvedené v dokumentaci zařízení Námořnímu úřadu. Bez zbytečného prodlení poté, co námořní plavidlo dopluje do přístavu na území Společenství, musí být námořní zařízení podle odstavce 1 nahrazeno námořním zařízením opatřeným značkou shody.

      (4)  Je-li námořním zařízením radiokomunikační zařízení, nesmí působit nežádoucím způsobem na radiofrekvenční spektrum.

§ 8

      Na námořní zařízení, které bylo umístěno na palubě námořního plavidla přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se nevztahují ustanovení tohoto nařízení.

§ 9

      Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení.




Předseda vlády:


v z. PhDr. Kohout v. r.


místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí





Ministr dopravy:


Ing. Slamečka, MBA v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

Směrnice Rady 96/98/ES ze dne 20. prosince 1996 o námořním zařízení. Směrnice Komise 98/85/ES ze 11. listopadu 1998, kterou se mění směrnice Rady 96/98/ES o námořním zařízení. Směrnice Komise 2002/75/ES ze dne 2. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 96/98/ES o námořním zařízení. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/84/ES ze dne 5. listopadu 2002, kterou se mění směrnice o námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí. Směrnice Komise 2008/67/ES ze dne 30. června 2008, kterou se mění směrnice Rady 96/98/ES o námořním zařízení.

²)

§ 2 odst. 2 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.

³)

Sjednání úmluvy oznámeno pod č. 52/1995 Sb.

⁴)

§ 7a odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 205/2002 Sb. a zákona č. 226/2003 Sb.