Nařízení Vlády ze dne 27. listopadu 2000 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 27. listopadu 2000
o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
(1) Tímto nařízením se stanoví nepřekročitelné hygienické imisní limity hluku a vibrací na pracovištích, ve stavbách pro bydlení, ve stavbách občanského vybavení a ve venkovním prostoru a způsob jejich měření a hodnocení. Emisní hodnoty hluku stanoví zvláštní právní předpisy.1) Pojmy, jakož i definice a označení veličin jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
(2) Toto nařízení se nevztahuje na hluk z běžného užívání bytu, na hlasové projevy lidí a zvířat, hudební projevy a hluk z činnosti osob na veřejných prostranstvích, pokud se nejedná o hluk z veřejné produkce hudby nebo o hluk působený výrobní nebo jinou podnikatelskou činností osob. Dále se nevztahuje na ojediněle se vyskytující hlukové události a na hluk a vibrace uvnitř dopravních prostředků, s výjimkou pracoviště jejich obsluhy.
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
- a)
- hlukem každý zvuk, který může být škodlivý pro zdraví nebo může být jinak nebezpečný,
- b)
- vibracemi veškeré vibrace přenášené pevnými tělesy na lidské tělo, jsou-li škodlivé pro zdraví nebo jinak nebezpečné,
- c)
- nejvyšší přípustnou hodnotou zdravotně zdůvodněná hodnota stanovená pro místa pobytu osob z hlediska ochrany jejich zdraví před nepříznivým účinkem hluku nebo vibrací,
- d)
- stavbami pro bydlení stavby, které slouží byt' i jen zčásti k bydlení.
- e)
- stavbami občanského vybavení stavby určené pro využívání veřejností pro zdravotní, sociální nebo veterinární péči, přechodné ubytování, školní nebo předškolní výchovu, vědu a výzkum, kulturu, sport, služby, obchod, veřejné stravování, veřejnou správu a pro církevní účely,
- f)
- venkovním prostorem prostor do vzdálenosti 2 metry od stavby pro bydlení nebo stavby občanského vybavení a prostor, který je užíván k rekreaci, sportu, léčení, zájmové a jiné činnosti, s výjimkou komunikací a prostor vymezených jako venkovní pracoviště.
(1) Hodnoty ustáleného a proměnného hluku na pracovištích se vyjadřují ekvivalentními hladinami akustického tlaku A LAeq,T. Pro účely hodnocení se stanovuje normovaná hladina expozice hluku pro běžnou dobu trvání pracovního dne 8 h LEX,8h, případně hladina expozice hluku normovaná na jmenovitý osmihodinový den pro týdenní expozici LEX,w. Hluková zátěž se vyjadřuje expozicí hluku A EAT.
(2) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A pro osmihodinovou pracovní dobu LAeq.8h, kterou je nejvyšší přípustná normovaná hladina expozice hluku pro běžnou dobu trvání pracovního dne 8 h LEX,8h, případně nejvyšší přípustná hladina expozice hluku normovaná na jmenovitý osmihodinový pracovní den pro týdenní expozici LEX,w se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A 85 dB a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení. Nejvyšší přípustná směnová expozice hluku A EA,8h na pracovišti pro druh činnosti ve skupině VI podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení je 3 640 Pa2s.
(3) Hodnocení podle průměrné týdenní expozice hluku normované na jmenovitý osmihodinový pracovní den se může použít pouze na pracovištích, na kterých není pracovní doba v průběhu pracovního týdne rovnoměrně rozložena nebo na kterých se hluk na pracovišti v průběhu týdne značně mění.
(1) Hluk s výraznými tónovými složkami na pracovištích se vyjadřuje a hodnotí jako hluk ustálený a proměnný.
(2) Nejvyšší přípustné hladiny akustického tlaku se však snižují o 5 dB, pokud má hluk tónový charakter, který je prokazatelný kmitočtovou analýzou v třetinooktávových pásmech. Pokud lze tónový charakter hluku prokázat úzkopásmovou analýzou v kmitočtových pásmech 6 procent nebo subjektivně, snižují se nejvyšší přípustné hodnoty o 2 dB.
(1) Hodnoty impulsního hluku na pracovištích se vyjadřují špičkovými hodnotami akustického tlaku C, špičkovými hladinami akustického tlaku C a ekvivalentními hladinami akustického tlaku při časové charakteristice I LAIeq,T.
(2) Nejvyšší přípustná špičková hodnota akustického tlaku C je 200 Pa, nejvyšší přípustná špičková hladina akustického tlaku C je 140 dB.
(3) Není-li hluk na pracovišti tvořen výlučně impulsním hlukem, ale spočívá v kombinaci impulsního a ustáleného nebo proměnného hluku s prokazatelným podílem složky impulsního hluku na velikosti ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T (tj. LAIeq,T -- LAeq,T >; 2,0 dB), vyjadřuje se hluk ekvivalentní hladinou akustického tlaku A při časové charakteristice I LAIeq,T . Hluková zátěž takovým impulsním hlukem se vyjadřuje expozicí hluku A s časovou charakteristikou I EAI,T.
(4) Není-li podíl složky impulsního hluku prokazatelný (tj. LAIeq,T -- LAeq,T Ł 2,0 dB), hodnotí se daný hluk na pracovišti jako hluk proměnný. Stejně tak se hodnotí hluková zátěž.
(5) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A při časové charakteristice I normovaná pro osmihodinovou pracovní dobu se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A 85 dB a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení. Nejvyšší přípustná směnová expozice hluku A EAI,8h na pracovišti pro činnost ve skupině VI podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení je 3 640 Pa2s.
(1) Vysokofrekvenční hluk na pracovištích se vyjadřuje hladinami akustického tlaku Lt v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 8 až 16 kHz.
(2) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku vysokofrekvenčního hluku v třetinooktávových pásmech 8, 10, 12,5 a 16 kHz pro osmihodinovou pracovní dobu se u tohoto hluku stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku v třetinooktávovém pásmu Lteq,8h = 70 dB a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
(3) Na pracovištích s hlukem o dominantním kmitočtu v pásmu 16 až 20 kHz se vysokofrekvenční hluk hodnotí na základě ekvivalentních hladin akustického tlaku Lueq,T v kmitočtových pásmech o šíři 6 % (jedna dvanáctina oktávy). Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku pro osmihodinovou pracovní dobu se pro tuto kmitočtovou oblast stanoví součtem základních hodnot akustického tlaku uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
Ultrazvuk
(1) Ultrazvuk se na pracovištích vyjadřuje hladinami akustického tlaku Lt v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 20 až 40 kHz.
(2) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku ultrazvuku pro osmihodinovou pracovní dobu v třetinooktávových pásmech 20, 25, 31,5 a 40 kHz se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku ultrazvuku v třetinooktávových pásmech Lteq,8h = 105 dB a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
Infrazvuk a nízkofrekvenční hluk
(1) Hodnoty infrazvuku na pracovištích se vyjadřují hladinami akustického tlaku G infrazvuku LG nebo, je-li třeba určit kmitočtové složení infrazvuku, hladinami akustického tlaku Lt v třetinooktávových pásmech 1 až 16 Hz. Hodnoty nízkofrekvenčního hluku se vyjadřují hladinami akustického tlaku Lt v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 20 až 40 Hz.
(2) Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku G infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku pro osmihodinovou pracovní dobu se stanoví součtem základní hladiny LGeq,8h = 116 dB a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení.
(3) Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku infrazvuku pro osmihodinovou pracovní dobu v třetinooktávových pásmech 1 až 16 Hz se stanoví součtem základní hladiny Lteq,8h = 110 dB a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení.
(4) Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku nízkofrekvenčního hluku pro osmihodinovou pracovní dobu v třetinooktávových pásmech 20 až 40 Hz se stanoví součtem základní hladiny Lteq,8h = 105 dB a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení.
(5) Při krátkodobé expozici nesmí maximální hladiny akustického tlaku infrazvuku v třetinooktávových pásmech 1 až 16 Hz na pracovištích překročit hodnotu Lt = 137 dB. V třetinooktávových pásmech 20 až 40 Hz nesmí být překročena hodnota Lt= 132 dB.
Nejvyšší přípustné hladiny hluku pro jinou denní pracovní dobu T se stanoví tak, že se ke stanoveným nejvyšším přípustným hladinám pro osmihodinovou pracovní dobu v hluku LAeq,8h připočte korekce KT, která se stanoví podle vztahu
KT = 10 log (480/T), /dB/,
T je pracovní doba v hluku v minutách za směnu.
(1) Tam, kde vzniká nebezpečí, že bude překročena denní osobní expozice hluku 85 dB(A), musí být poskytnuty pracujícím osobní ochranné pracovní prostředky proti hluku.
(2) V případě, kdy denní osobní expozice hluku překračuje 90 dB(A) nebo kde špičková hodnota akustického tlaku C je větší než 200 Pa, musí pracující používat osobní ochranné pracovní prostředky proti hluku, účinné v oblasti hladin hluku, které se při práci vyskytují.
(1) Hodnoty hluku uvnitř staveb pro bydlení a staveb občanského vybavení se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T a maximální hladinou akustického tlaku A LpAmax. V denní době se stanoví pro osm nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a železnicích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu.2)
(2) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A uvnitř staveb pro bydlení a občanského vybavení se stanoví pro hluky pronikající zvenčí součtem základní hladiny akustického tlaku LAeq,T = 40 dB a korekcí přihlížejících k využití prostorů a denní době podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení. Obsahuje-li hluk výrazné tónové složky nebo má-li výrazný informační charakter, jako například řeč nebo hudba, přičítá se další korekce --5 dB.
(3) Nejvyšší přípustná maximální hladina akustického tlaku A uvnitř staveb pro bydlení a staveb občanského vybavení se stanoví pro hluky šířící se ze zdrojů uvnitř budovy součtem základní maximální hladiny hluku LpAmax = 40 dB a korekcí přihlížejících k využití prostoru a denní době podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení. Obsahuje-li hluk výrazné tónové složky nebo má výrazně informativní charakter, jako například řeč nebo hudba, přičítá se další korekce --5 dB. Za hluk ze zdrojů uvnitř budovy se pokládá i hluk ze stacionárních zdrojů, umístěných mimo posuzovaný objekt, pronikající do těchto objektů jiným způsobem než vzduchem, to znamená konstrukcemi nebo podložím. Při provádění povolených stavebních úprav uvnitř budovy je přípustná korekce +15 dB k základní maximální hladině akustického tlaku v době od 7 do 21 hod.
(4) Doba dozvuku ve školních učebnách (včetně tělocvičen) a ve společných místnostech pro předškolní děti nesmí přesáhnout 0,6 s, v halách a chodbách školských a zdravotnických staveb 1,0 s.
(5) Nejvyšší přípustná hodnota ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro zvuk elektronicky zesilované hudby se stanoví pro hudební produkce při společenské zábavě na hodnotu LAeq,T = 95 dB a pro koncertní produkce elektronicky zesilované hudby hodnotou LAeq,T = 100 dB pro prostor uvnitř hlediště, pro dobu T = 4 hodiny maximálně. Dodržení limitů podle odstavce 5 ve vnitřním prostoru zábavních podniků neznamená automaticky dodržení hygienických limitů v okolních chráněných prostorech a ve venkovním prostoru.
(1) Hodnoty hluku ve venkovním prostoru se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro osm nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a železnicích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu. Pro účely územního plánování se vyjadřuje 24hodinovou dlouhodobou ekvivalentní hladinou Ldvn a noční dlouhodobou ekvivalentní hladinou Ln.
(2) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou hluku z leteckého provozu) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se připočte další korekce --7 dB.
(3) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru z leteckého provozu se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 65 dB a příslušné korekce pro denní a noční dobu a místo podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení.
(4) Nejvyšší přípustné dlouhodobé ekvivalentní hladiny Ldvn a Ln se číselně rovnají nejvyšším přípustným ekvivalentním hladinám akustického tlaku LAeq,T pro denní a noční dobu.
(5) Pro provádění povolených staveb je přípustná korekce +10 dB k základní nejvyšší přípustné ekvivalentní hladině akustického tlaku A, a to v době od 7 do 21 hodin stanovené podle odstavce 2. Hluk ze stavební činnosti se vypočte způsobem uvedeným v příloze č. 6 k tomuto nařízení.
(6) Pokud by bylo technicky prokázáno, že ve stávající situaci zástavby po vyčerpání všech prostředků její ochrany před hlukem, není technicky možné dodržet ustanovení odstavců 1 až 3, je možné potřebnou ochranu před hlukem zajistit izolací objektu tak, aby bylo vyhověno podmínkám podle § 11. Přitom musí být zachována možnost potřebného větrání.
(1) Vibrace působící na člověka na pracovištích, ve stavbách sloužících k pobytu osob a celkové vertikální vibrace o kmitočtu nižším než 0,5 Hz se vyjadřují
- a)
- váženou hladinou zrychlení vibrací Law v dB nebo váženou efektivní hodnotou zrychlení vibrací aew v m.s-2,
- b)
- hladinami zrychlení vibrací v třetinooktávových kmitočtových pásmech Lat v dB nebo efektivními hodnotami zrychlení vibrací v třetinooktávových kmitočtových pásmech aet v m.s-2,
- c)
- souhrnnou váženou hladinou zrychlení vibrací Lvw v dB nebo souhrnnou váženou hodnotou zrychlení avw v m.s-2 v případě segmentálních vibrací přenášených na ruce.
(2) V případě celkových vibrací, vibrací ve stavbách, vibrací přenášených zvláštním způsobem a vertikálních vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz se nejvyšší přípustné hodnoty vztahují pouze na jeden směr translačních vibrací podle souřadné soustavy člověka. U vibrací přenášených na ruce se nejvyšší přípustné hodnoty vibrací vztahují k souhrnné hodnotě translačních vibrací stanovené z vážených hodnot zrychlení ve třech ortogonálních směrech podle souřadné soustavy ruky.
(3) Pásmo kmitočtů, ve kterém je třeba hodnotit vibrace z hlediska jejich možného nepříznivého působení na člověka (dále jen ,,sledované pásmo kmitočtů") a pro které jsou stanoveny nejvyšší přípustné hodnoty vibrací, je v závislosti na způsobu nebo podmínkách přenosu uvedeno v příloze č. 8 k tomuto nařízení.
(4) Stanovené nejvyšší přípustné hodnoty se vztahují na ustálené i proměnné vibrace a otřesy (rázy), pokud hlavní část jejich energie je obsažena ve sledovaném kmitočtovém pásmu.
(5) Hladiny zrychlení vibrací a efektivní hodnoty zrychlení vibrací jsou vzájemně zastupitelné veličiny vibrací.
(6) Nejvyšší přípustné hodnoty vibrací se vztahují na vibrace přenášené z okolního prostředí na člověka. V závislosti na způsobu přenosu a okolních podmínkách jsou stanoveny nejvyšší přípustné hodnoty celkových vertikálních a horizontálních vibrací, nejvyšší přípustné hodnoty vibrací přenášených na ruce, nejvyšší přípustné hodnoty vibrací přenášených zvláštním způsobem, nejvyšší přípustné hodnoty vibrací ve stavbách pro bydlení a ve stavbách občanského vybavení a nejvyšší přípustné hodnoty celkových vertikálních vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz.
(1) Nejvyšší přípustné hladiny zrychlení celkových vertikálních vibrací v třetinooktávových pásmech Latp platné pro osmihodinovou pracovní dobu jsou dány součtem základních hodnot Latp uvedených v příloze č. 9 k tomuto nařízení a korekce na druh práce a povahu vibrací podle § 15. Nejvyšší efektivní hodnoty zrychlení aetp platné pro osmihodinovou pracovní dobu jsou dány součinem základních hodnot aetp uvedených v příloze č. 9 k tomuto nařízení a korekčních činitelů na druh práce a povahu vibrací podle § 15.
(2) Nejvyšší přípustná vážená hladina zrychlení celkových vertikálních vibrací Lawp platná pro osmihodinovou pracovní dobu je dána součtem základní hladiny Lawp = 110 dB a korekce na druh práce a povahu vibrací podle § 15. Nejvyšší přípustná vážená efektivní hodnota zrychlení aetp platná pro osmihodinovou pracovní dobu je dána součinem základní hodnoty aetp = 0,315 m.s-2 a korekčních činitelů podle § 15.
(3) Nejvyšší přípustné hladiny celkových horizontálních vibrací v třetinooktávových pásmech Latp platné pro osmihodinovou pracovní dobu jsou dány součtem základních hodnot Latp uvedených v příloze č. 9 k tomuto nařízení a korekce na druh práce a povahu vibrací podle § 15. Nejvyšší efektivní hodnotu zrychlení aetp platné pro osmihodinovou pracovní dobu jsou dány součinem základních hodnot aetp uvedených v příloze č. 9 k tomuto nařízení a korekčních činitelů podle § 15.
(4) Nejvyšší přípustná vážená hladina zrychlení celkových horizontálních vibrací Lawp platná pro osmihodinovou pracovní dobu je dána součtem základní hladiny Lawp = 107 dB a korekce na druh práce a povahu vibrací podle § 15. Nejvyšší přípustná vážená efektivní hodnota zrychlení aetp platná pro osmihodinovou pracovní dobu je dána součinem základní hodnoty aetp = 0,22 m.s-2 a korekčních činitelů podle § 15.
(1) Pro pracovní místa na mobilních pracovních strojích platí korekce na druh práce a povahu vibrací Km a korekční činitel km, jímž se násobí základní efektivní hodnoty zrychlení vibrací. Pro dopravně technologické stroje (například jeřáby nebo důlní kombajny) se uvedené základní hladiny zrychlení celkových vibrací na pracovních místech snižují přičtením korekce Km = --6 dB a základní efektivní hodnoty zrychlení vibrací na polovinu (km = 0,5).
(2) U vibrací přenášených na pracovní místa u stacionárních strojů nebo na pracovní místa bez vlastního zdroje vibrací se stanovené základní hladiny zrychlení celkových vibrací snižují přičtením korekce Km = --16 dB, to znamená, že základní efektivní hodnoty zrychlení vibrací se snižují na 16 procent (km = 0,16).
(3) Pro pracovní místa se zvýšenými nároky na soustředění, popřípadě spojenými s velkou zodpovědností se stanovené základní hodnoty zrychlení celkových vibrací snižují přičtením korekce Km = --20 dB, to znamená, že základní efektivní hodnoty zrychlení vibrací se snižují na 10% (km = 0,1).
(1) Nejvyšší přípustné souhrnné hladiny zrychlení vibrací přenášených na ruce pro třetinooktávová pásma Latp, případně nejvyšší souhrnné efektivní hodnoty zrychlení aetp platné pro osmihodinovou pracovní dobu jsou uvedeny v příloze č. 9 k tomuto nařízení.
(2) Nejvyšší přípustná souhrnná vážená hladina zrychlení vibrací přenášených na ruce Lavwp platná pro osmihodinovou pracovní dobu je 123 dB. Nejvyšší přípustná souhrnná vážená hodnota zrychlení vibrací přenášených na ruce avwp platná pro osmihodinovou pracovní dobu je 1,4 m.s-2.
Nejvyšší přípustná hladina zrychlení vibrací přenášených zvláštním způsobem Latp pro všechna třetinooktávová pásma sledované frekvenční oblasti a pro osmihodinovou pracovní dobu je 100 dB.
(1) Nejvyšší přípustné hodnoty zrychlení vibrací pro jinou denní pracovní dobu T se stanoví tak, že se k stanoveným nejvyšším přípustným hodnotám pro osmihodinovou pracovní dobu La,8hp připočte korekce KT, která se stanoví podle vztahu
kde
T je pracovní doba ve vibracích v minutách za směnu.
(2) Při hodnocení je třeba výsledky měření, to znamená hodnoty průměrných hladin zrychlení vibrací, vyhodnotit rovněž pro dobu T.
(3) Korekce KT na jinou než osmihodinovou dobu expozice se nepoužívá pro hodnocení místních vibrací přenášených zvláštním způsobem.
(4) Korekce KT pro dobu expozice celkovým vibracím kratší než 10 minut za směnu je stejná jako korekce pro dobu expozice T = 10 minut.
(5) Korekce KT pro dobu expozice vibracím přenášeným na ruce kratší než 20 minut za směnu je stejná jako korekce pro dobu expozice T = 20 minut.
(1) Nejvyšší přípustné hodnoty vibrací ve stavbách pro bydlení a ve stavbách občanského vybavení se vztahují na horizontální a vertikální vibrace v místě pobytu osob.
(2) Nejvyšší přípustné hladiny zrychlení vibrací v budovách v třetinooktávových pásmech Latp jsou dány součtem základních hodnot zrychlení vibrací uvedených v příloze č. 10 k tomuto nařízení a korekcí na využití místnosti, denní dobu a povahu vibrací podle přílohy č. 11 k tomuto nařízení. Nejvyšší přípustné efektivní hodnoty zrychlení vibrací v třetinooktávových pásmech aetp jsou dány součinem základních efektivních hodnot zrychlení vibrací uvedených v příloze č. 10 k tomuto nařízení a korekcí podle přílohy č. 11 k tomuto nařízení.
(3) Nejvyšší přípustná vážená hladina zrychlení vibrací Lawp stavebních konstrukcí pro stavby pro bydlení a stavby občanského vybavení je v závislosti na typu prostoru, denní době a povaze vibrací uvedena v tabulkách č. 1 a 2 přílohy č. 12 k tomuto nařízení.
(4) Největší přípustné vážené efektivní hodnoty zrychlení vibrací aewp ve stavbách pro bydlení a stavbách občanského vybavení jsou v závislosti na typu prostoru, denní době a povaze vibrací uvedeny v tabulkách č. 1 a 2 přílohy č. 12 k tomuto nařízení.
(1) Největší přípustné hodnoty vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz se vztahují k místům pobytu osob, zejména k pracovním místům na samojízdných strojích. Udávané největší přípustné hodnoty je nutno dodržet z hlediska omezení vzniku kinetóz. Tyto hodnoty se netýkají hodnocení dopravních prostředků z hlediska komfortu.
(2) Nejvyšší přípustné hladiny zrychlení vibrací Latp a nejvyšší přípustné efektivní hodnoty aetp pro vibrace o kmitočtu nižším než 0,5 Hz se stanoví podle přílohy č. 13 k tomuto nařízení.
(3) Nejvyšší přípustné vážené hladiny a hodnoty zrychlení vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz jsou uvedeny v příloze č. 14 k tomuto nařízení.
Při měření a hodnocení hluku a vibrací se postupuje podle normových metod, kterými se rozumí metody obsažené v české technické normě, jejichž dodržením se výsledek co do záchytnosti, přesnosti a reprodukovatelnosti výsledků považuje za prokázaný. Při použití jiné než normové metody musí být doloženo, že co do záchytnosti, přesnosti a reprodukovatelnosti se výsledky rovnají normové metodě.
§ 22
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
––––––––––––––––––––
- 1)
- Například nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení, ve znění nařízení vlády č. 15/1999 Sb., zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb, zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel po pozemních komunikacích.
- 2)
- § 34 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
