103

NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 3. března 2003
o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv,
střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech






      Vláda nařizuje k provedení zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., (dále jen ,,zákon"):

HLAVA I

§ 1

Základní ustanovení

      Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství¹) stanoví zranitelné oblasti a používání a skladování hnojiv²) a statkových hnojiv,³) střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.

HLAVA II

ZRANITELNÉ OBLASTI

§ 2

Stanovení zranitelných oblastí

      Zranitelné oblasti jsou územně vymezeny katas-trálními územími⁴) České republiky, jejichž seznam je uveden v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

§ 3

Přezkoumání zranitelných oblastí

      (1)  Přezkoumání vymezení zranitelných oblastí a návrhy na úpravu jejich rozsahu provádí odborný subjekt pověřený Ministerstvem životního prostředí (§ 21 odst. 3 zákona), a to na základě identifikace povrchových nebo podzemních vod znečištěných nebo ohrožených dusičnany ze zemědělských zdrojů po vyhodnocení následujících podkladů:

a)

výsledků sledování jakosti a množství povrchových a podzemních vod zajišťovaného Českým hydrometeorologickým ústavem a Zemědělskou vodohospodářskou správou jako pověřenými odbornými subjekty,

b)

údajů ze sledování jakosti odebírané vody (§ 22 odst. 2 zákona), které jsou shromažďovány podle zvláštního právního předpisu⁵) a tvoří součást informačního systému veřejné správy podle § 22 odst. 4 písm. a) zákona,

c)

údajů o jakosti odebírané surové vody sledované provozovateli vodovodů podle zvláštních právních předpisů.⁶)

      (2)  Výsledky přezkoumání vymezení zranitelných oblastí předloží Ministerstvo životního prostředí vládě nejpozději do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení a dále v intervalech stanovených v § 33 odst. 2 zákona.

HLAVA III

POUŽÍVÁNÍ A SKLADOVÁNÍ HNOJIV A STATKOVÝCH HNOJIV, STŘÍDÁNÍ PLODIN A PROVÁDĚNÍ PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ VE ZRANITELNÝCH OBLASTECH

§ 4

      Opatření vyplývající z této hlavy se vztahují na fyzické osoby, které provozují zemědělskou výrobu a jsou zapsány do evidence podle zvláštního právního předpisu,⁷) a na právnické osoby, které provozují zemědělskou výrobu podnikatelsky⁸) ve zranitelných oblastech.

§ 5

      Pro účely tohoto nařízení se za dusíkatou hnojivou látku považuje každá látka obsahující v účinném množství dusík pro výživu rostlin a lze ji dělit na

a)

minerální dusíkatá hnojiva, jimiž jsou minerální jednosložková dusíkatá hnojiva⁹) a minerální vícesložková hnojiva⁹) s obsahem dusíku,

b)

hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, jimiž jsou statková hnojiva,³) jako je kejda, tekutý hnůj, hnojůvka, močůvka, silážní šťávy, trus drůbeže a drobných hospodářských zvířat s podestýlkou nebo bez podestýlky, a organická a organominerální hnojiva,⁹) v nichž je poměr uhlíku k dusíku (dále jen ,,C : N") nižší než 10,

c)

hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem, jimiž jsou statková hnojiva,³) jako je hnůj, a organická a organominerální hnojiva,⁹) v nichž je poměr C : N vyšší nebo roven hodnotě 10.

Používání hnojiv a statkových hnojiv ve zranitelných oblastech

§ 6

Období zákazu hnojení

      (1)  Období, ve kterých je ve zranitelných oblas-tech zakázáno používání dusíkatých hnojivých látek, jsou uvedena v tabulce č. 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

      (2)  Období zákazu hnojení podle odstavce 1 neplatí pro hnojení trvalých kultur (vinice, chmelnice, ovocné sady), polní zeleniny a pro hnojení zakrytých ploch (skleníky, fóliovníky).

§ 7

Používání hnojiv a statkových hnojiv s ohledem na půdně-klimatické podmínky stanoviště

      (1)  Hnojiva a statková hnojiva mohou být používána ve zranitelných oblastech jen tehdy, pokud nehrozí jejich vniknutí do povrchových nebo do podzemních vod.

      (2)  Dávky hnojiv a statkových hnojiv se stanovují podle potřeb jednotlivých plodin na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Při určení úrovně hnojení se vychází z potřeb živin pro reálně dosažitelnou úroveň a kvalitu výnosů za podmínek stanovených tímto nařízením.

      (3)  Způsob používání minerálních dusíkatých hnojiv a hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem u pol-ních plodin, s výjimkou zeleniny, závisí na začlenění zemědělské půdy do jednoho ze tří aplikačních pásem (stupně I až III), která jsou vymezena v tabulkách č. 2 až 4 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, s využitím systému bonitovaných půdně-ekologických jednotek stanovených zvláštními právními předpisy.¹⁰)

      (4)  Pokud je v rámci jedné parcely nebo parcel zemědělského pozemku, na kterých je pěstována stejná plodina, více bonitovaných půdně-ekologických jednotek patřících do různých aplikačních pásem, začlení se takový zemědělský pozemek s přihlédnutím k převažujícímu zařazení. Při stejném poměrném zastoupení různých aplikačních pásem se použije vždy opatření pro vyšší stupeň aplikačního pásma.

      (5)  Jde-li o hnojení polních plodin na orné půdě, s výjimkou zeleniny, minerálními dusíkatými hnojivy a hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem v období od 1. července do začátku období zákazu hnojení uvedeného v tabulce č. 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, lze tato hnojiva používat v dávce do 40 kg dusíku . ha^-1 v minerálních dusíkatých hnojivech nebo do 80 kg celkového dusíku . ha^-1 ve hnojivech s rychle uvolnitelným dusíkem, a to

a)

v I. a II. aplikačním pásmu pouze

      1.  k ozimým plodinám následujícím po obilnině,

      2.  k meziplodinám, s výjimkou čistých porostů jetelovin a luskovin,

      3.  v jejich kapalné nebo tekuté formě k podpoře rozkladu slámy, s výjimkou slámy z luskovin, máku a řepky,

b)

ve III. aplikačním pásmu pouze

      1.  k meziplodinám, s výjimkou čistých porostů jetelovin a luskovin,

      2.  v tekuté formě hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem k podpoře rozkladu slámy, s výjimkou slámy z luskovin, máku a řepky. Použít vyrovnávací dávku v minerálních dusíkatých hnojivech nelze; aplikaci je možné přesunout na jarní vegetační období.

      (6)  Hnojení tekutými statkovými hnojivy na pozemcích bez přítomnosti porostu nebo slámy k následným jarním plodinám v období od 15. října do začátku období zákazu hnojení podle tabulky č. 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení je možné pouze v I. a II. aplikačním pásmu, a to v dávce do 80 kg celkového dusíku . ha^-1. Tekutá statková hnojiva se nejpozději do 24 hodin od aplikace zapraví do půdy.

      (7)  Na trvalých travních porostech na zamokřených půdách vymezených hlavními půdními jednotkami 65 -- 76 v tabulce č. 4 přílohy č. 2 k tomuto nařízení nelze používat žádné dusíkaté hnojivé látky. Na mělkých půdách a půdách s nevyvinutým půdním profilem vymezených hlavními půdními jednotka- mi 37 -- 39 v tabulce č. 4 přílohy č. 2 k tomuto nařízení je při používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku . ha^-1.

§ 8

Omezení množství dusíku aplikovaného v organických a organominerálních hnojivech a ve statkových hnojivech na zemědělskou půdu

      (1)  Množství celkového dusíku aplikovaného ročně na zemědělskou půdu v organických a organominerálních hnojivech a ve statkových hnojivech nesmí v průměru zemědělského podniku překročit limit 170 kg . ha^-1, při započtení zemědělské půdy vhodné k aplikaci.

      (2)  Pro výpočet aplikované dávky dusíku na hektar se množství celkového dusíku v aplikovaných organických a organominerálních hnojivech a statkových hnojivech vydělí počtem hektarů zemědělské půdy vhodné k aplikaci.

      (3)  Jako půda vhodná k aplikaci se rozumí veškerá užívaná zemědělská půda podniku, od níž se odečítají

a)

plochy, kde nelze hnojit, například v blízkosti povrchových vod, zastavěné území obce nebo ochranná pásma vodních zdrojů,

b)

plochy s jetelovinami a luskovinami,

c)

nevyužívané plochy, úhory a pozemky ležící ladem.

      (4)  Limit podle odstavce 1 je možné ve zdůvodněných případech (plodiny s vysokým odběrem dusíku nebo používání hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem) na jednotlivých pozemcích překročit, pokud bude na těchto pozemcích dodržena rovnováha potřeby a dodávky dusíku. U trvalých kultur a polní zeleniny je možné limit podle odstavce 1 překročit pouze při použití hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem, a to

a)

při zakládání chmelnice, vinice či sadu do výše 500 kg celkového dusíku . ha^-1 za rok,

b)

v produkční chmelnici do výše 300 kg celkového dusíku . ha^-1 jednou za dva roky,

c)

při pěstování polní zeleniny do výše 300 kg celkového dusíku . ha^-1 za rok.

      (5)  Výpočet aplikované dávky dusíku na hektar se provádí podle průměrných obsahů celkového dusíku v použitých organických a organominerálních hnojivech a statkových hnojivech nebo při zohlednění produkce dusíku v exkrementech chovaných hospodářských zvířat, přičemž

a)

u jednotlivých kategorií hospodářských zvířat se musí zohlednit skutečná délka chovu (průměrné stavy zvířat během roku),

b)

exkrece zvířat na pastvě se započítává do limitu 170 kg dusíku . ha^-1,

c)

množství vyprodukovaného dusíku zvířaty je dáno množstvím dusíku v pevných a tekutých exkrementech,

d)

v bilanci je možné odečíst ztráty dusíku ve stájích a při skladování statkových hnojiv do 35 % u stelivových provozů, do 20 % u bezstelivových provozů a

e)

ztráty dusíku při aplikaci statkových hnojiv ani při pobytu zvířat na pastvě se neodečítají,

f)

používání upravených kalů¹¹) se započítává do limitu 170 kg dusíku . ha^-1,

g)

do limitu 170 kg dusíku . ha^-1 se nezapočítává slá-ma ani jiné rostlinné zbytky zůstávající na daném pozemku po sklizni hlavního produktu.

      (6)  Dojde-li v bilanci zemědělského podniku k překročení limitu podle odstavce 1, dokladuje se prodej statkových hnojiv, aplikace na smluvních plochách, popřípadě využívání čistírenských technologií k likvidaci exkrementů nebo jiné nakládání se statkovým hnojivem.

§ 9

Skladování hnojiv a statkových hnojiv ve zranitelných oblastech


      (1)  Ze stájí, skladišť hnojiv a statkových hnojiv, uskladněných objemných krmiv ani z ostatních prostor nesmí unikat žádné závadné látky (§ 39 odst. 1 zákona).

      (2)  Kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva je stanovena zvláštním právním předpisem¹²) a musí být dostatečná pro uskladnění statkových hnojiv v období zákazu hnojení podle tabulky č. 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení a v období, kdy nelze hnojit s ohledem na půdně-klimatické podmínky zranitelné oblasti a pěstované plodiny.¹³)

      (3)  Technické zabezpečení skladovacích prostor pro statková hnojiva je stanoveno zvláštním právním předpisem.¹⁴)

      (4)  Uložení hnoje přímo na zemědělské půdě je přípustné pouze v případě, že nedojde ke znečištění ani k ohrožení jakosti povrchových ani podzemních vod, a to nejdéle po dobu 9 měsíců. Umístění hnoje na stejném místě je možné opakovat nejdříve po čtyřech letech kultivace půdy v rámci obhospodařování pozemku.


§ 10

Střídání plodin ve zranitelných oblastech

      (1)  Při pěstování jednoletých plodin je nutné omezit mezidobí bez porostu v zájmu zamezení nebezpečí zvýšeného vyplavování živin.

      (2)  Při obnově trvalých travních porostů a po zaorávce jetelovin je nutné vysévat v nejbližším agro-technickém termínu následné plodiny. Jestliže po jetelovinách následuje jarní plodina, je třeba porost jetelovin zaorat co nejpozději na podzim.

Provádění protierozních opatření ve zranitelných oblastech

§ 11

      (1)  Vhodná agrotechnická protierozní opatření ve zranitelných oblastech, která odpovídají stanovištním podmínkám, se provádějí na půdách ohrožených erozí, jejichž skupiny jsou uvedeny v tabulce č. 5 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

      (2)  Z důvodů ochrany půdy před erozí a vod před znečištěním se nesmí pěstovat širokořádkové plodiny (kukuřice, slunečnice, sója, bob, brambory apod.) na pozemcích se sklonitostí nad 7° (čtvrtá číslice kódu bonitované půdně-ekologické jednotky je 4 a více), které přiléhají k vodnímu toku nebo k jinému vodnímu útvaru.

      (3)  Na půdách bez rostlinného pokryvu se sklonitostí nad 12° (čtvrtá číslice kódu bonitované půdně- -ekologické jednotky je 6 a více) se nesmí používat žádné dusíkaté hnojivé látky.

      (4)  U trvalých travních porostů na půdách se sklonitostí nad 7° (čtvrtá číslice kódu bonitované půdně-ekologické jednotky je 4 a více) je při používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku . ha^-1.

      (5)  Na svažitých orných půdách bez porostu se sklonitostí nad 3° (čtvrtá číslice kódu bonitované půdně-ekologické jednotky jiná než 0) je nutné nejdéle do 24 hodin po aplikaci zapravit dusíkaté hnojivé látky do půdy.

      (6)  Na pastvinách nesmí dojít k nevratnému poškození drnu a rozbahnění povrchu ani v případě celoročního pobytu zvířat. Z pastevního využívání pro skot jsou vyloučeny zemědělské pozemky se sklonitostí nad 17° (čtvrtá číslice kódu bonitované půdně- -ekologické jednotky je 8 až 9).

§ 12

      (1)  Na všech pozemcích přiléhajících k vodnímu toku nebo k jiným vodním útvarům se zachovávají břehové porosty; tam, kde se tyto porosty nenacházejí, je třeba udržovat ochranný pás nezorněné půdy o šířce nejméně 1 m od břehové čáry vodního toku a jiných vodních útvarů.

      (2)  Na půdách se sklonitostí nad 7° (čtvrtá číslice kódu bonitované půdně-ekologické jednotky je 4 a více) se musí nejméně 25 m od břehové čáry vodního toku nebo jiného vodního útvaru zachovat ochranný pás, kde nebudou aplikována tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem.

HLAVA IV

ÚČINNOST

§ 13

      Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou hlavy třetí, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004.




Předseda vlády:


PhDr. Špidla v. r.


Ministr životního prostředí:


RNDr. Ambrozek v. r.


Ministr zemědělství:


Ing. Palas v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů.

²)

§ 2 písm. a) zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb. a zákona č. 147/2002 Sb.

³)

§ 2 písm. b) zákona č. 156/1998 Sb., ve znění zákona č. 308/2000 Sb.

⁴)

Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 120/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb.

⁵)

Vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci.

⁶)

§ 13 odst. 3 a 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).

⁷)

§ 12a až 12e zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. a zákona č. 455/1991 Sb.

⁸)

§ 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb. a zákona č. 501/2001 Sb.

⁹)

§ 2 vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva.

¹⁰)

Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění vyhlášky č. 546/2002 Sb. Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

¹¹)

§ 33 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.

¹²)

§ 4 vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 476/2000 Sb.

¹³)

§ 9 odst. 2 písm. b) zákona č. 156/1998 Sb.

¹⁴)

Vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství.