351

NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 3. října 2012
o kritériích udržitelnosti biopaliv






      Vláda nařizuje podle § 20 odst. 7 a § 21 odst. 13 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, (dále jen ˙zákon˙):

§ 1

Předmět úpravy

      Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹) a stanoví kritéria udržitelnosti biopaliv, požadavky na systém kvality a systém hmotnostní bilance, náležitosti prohlášení a dílčího prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti a náležitosti samostatného prohlášení pěstitele biomasy včetně náležitostí dokumentace pěstitele biomasy podle § 21 odst. 9 zákona, náležitosti certifikátů podle § 21 odst. 1 až 3 zákona, základní hodnotu produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty a obsahové náležitosti zprávy o emisích.

§ 2

Kritéria udržitelnosti

      (1)  Biopaliva splňují kritéria udržitelnosti, pokud

a)

vykazují úsporu emisí skleníkových plynů podle odstavce 3,

b)

biomasa použitá k jejich výrobě splňuje požadavky uvedené v odstavcích 4 až 7 a

c)

biomasa použitá k jejich výrobě byla vypěstována v souladu s požadavky a normami podle společných pravidel pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky Evropské unie²), jde- -li o biomasu vypěstovanou na území členského státu Evropské unie.

      (2)  Biopaliva vyrobená z odpadu³) nebo zbytků, které nepocházejí ze zemědělství, akvakultury, rybolovu nebo lesnictví, splňují kritéria udržitelnosti, pokud vykazují úsporu emisí skleníkových plynů podle odstavce 3.

      (3)  Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv splňujících kritéria udržitelnosti oproti emisím skleníkových plynů vznikajících v celém životním cyklu referenční fosilní pohonné hmoty musí činit nejméně

a)

35 % do 31. prosince 2016,

b)

50 % od 1. ledna 2017,

c)

60 % od 1. ledna 2018 v případě biopaliv vyrobených ve stacionárním zdroji, uvedeném do provozu 1. ledna 2017 nebo později.

Hodnota emisí skleníkových plynů při používání biopaliv se stanoví podle § 3. Hodnota emisí skleníkových plynů vznikajících v celém životním cyklu referenční fosilní pohonné hmoty je stanovena v bodě 3 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

      (4)  Biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti. Půda s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti je půda, která měla ke dni 1. ledna 2008 nebo později jeden z uvedených statusů, a to bez ohledu na to, zda ho stále ještě má, či nikoliv:

a)

les a jiné zalesněné plochy s původními druhy, kde nejsou žádné viditelné známky lidské činnosti a kde nejsou významně narušeny ekologické procesy,

b)

oblasti stanovené

      1.  zákonem o ochraně přírody a krajiny⁴), prováděcím právním předpisem nebo příslušným orgánem k účelům ochrany přírody, nebo

      2.  rozhodnutím Evropské komise podle čl. 7c odst. 5 ve spojení s čl. 7b odst. 3 písm. b) bod ii) směrnice 2009/30/ES za účelem ochra-ny vzácných nebo ohrožených ekosystémů či druhů,

      pokud pěstování biomasy zasahuje do uvedených účelů ochrany přírody,

c)

vysoce biologicky rozmanité travní porosty, a to

      1.  travní porosty, které by bez lidského zásahu zůstaly zachovány jako takové a jež stále vykazují přirozené složení druhů a ekologické charakteristiky a procesy,

      2.  porosty, které by bez lidského zásahu nezůstaly zachovány jako travní porosty a jsou druhově bohaté a neznehodnocené, pokud není prokázáno, že získávání biomasy je nezbytné k uchování statusu travních porostů.

      Za vysoce biologicky rozmanité travní porosty se považují plochy s výskytem biotopů uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení, pokud Evropská komise opatřením vydaným na základě čl. 7b odst. 3 druhého pododstavce směrnice 2009/30/ /ES nestanoví jinak.

      (5)  Biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí být vypěstována na půdě s velkou zásobou uhlíku. Půda s velkou zásobou uhlíku je půda, která měla ke dni 1. ledna 2008 jeden z uvedených statusů a již ho nemá:

a)

mokřad, kterým se rozumí půda pokrytá nebo nasycená vodou trvale nebo po významnou část roku,

b)

plocha o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než 5 metrů a pokryvem koruny tvořícím více než 30 %, nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů v daném místě,

c)

plocha o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než 5 metrů a pokryvem koruny tvořícím 10 až 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů v daném místě, pokud není prokázáno, že při uplatnění způsobu výpočtu stanoveného v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení je zásoba uhlíku v oblasti, předtím než došlo k přeměně půdy, a po její přeměně, taková, že by podmínky stanovené v odstavci 3 byly splněny.

      (6)  Biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy, která byla ke dni 1. ledna 2008 rašeliništěm, pokud není prokázáno, že její pěstování a získávání nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované půdy.

§ 3

Způsob stanovení úspory emisí skleníkových plynů

      (1)  Ke stanovení úspory emisí skleníkových plynů se použije

a)

standardních hodnot emisí skleníkových plynů uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto nařízení,

b)

výpočtu ze skutečných hodnot zjištěných způsobem uvedeným v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, nebo

c)

výpočtu podle vzorce uvedeného v bodě 1 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení za použití některých dílčích standardních hodnot emisí skleníkových plynů pro biopaliva uvedených v části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

      (2)  Standardní hodnoty podle odstavce 1 písm. a) lze použít pouze tehdy, pokud je hodnota roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy vypočtená způsobem podle bodu 6 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení menší nebo rovna nule. Standardní hodnoty uvedené u položek 1 až 24 v části A a dílčí standardní hodnoty pro pěstování uvedené u položek 1 až 18 v bodu 1 části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení lze použít, je-li biomasa

a)

pěstována mimo členské státy Evropské unie,

b)

pěstována v členských státech Evropské unie v oblastech, které jsou uvedeny v seznamech podle čl. 19 odst. 2 směrnice 2009/28/ES, nebo čl. 7d odst. 2 směrnice 2009/30/ES, nebo

c)

odpadem nebo zbytkem, který nepochází ze zemědělství, lesnictví, akvakultury nebo rybolovu.

      (3)  Pokud je biomasa pěstována na orné půdě⁵), která měla statut orné půdy před 1. lednem 2008, jsou roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolané změnou využití půdy považovány za rovné nule.

§ 4

Základní hodnota produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty

      Základní hodnota produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty činí 83,8 g CO_2ekv/MJ.

§ 5

Obsahové náležitosti zprávy o emisích

      Zpráva o emisích musí obsahovat tyto informace:

a)

celkový objem každého typu dodané pohonné hmoty s udáním místa nákupu a její původ a

b)

množství emisí skleníkových plynů na jednotku energie obsaženou v dodané pohonné hmotě zjištěný během úplného životního cyklu pohonné hmoty, včetně členění na jednotlivé typy dodaných pohonných hmot.

§ 6

Systém kvality a systém hmotnostní bilance

      (1)  Systém kvality musí v jakémkoliv okamžiku umožňovat prokázání původu biomasy, meziproduktů a samotných biopaliv a musí zahrnovat

a)

zavedení a vykazování systému hmotnostní bilance prokazujícího plně původ biomasy, meziproduktů nebo samotných biopaliv splňujících kritéria udržitelnosti při jejich mísení s produkty, které nesplňují kritéria udržitelnosti,

b)

vedení evidence příchozích a odchozích produktů a jejich evidenční provázání na přijatá samostat- ná prohlášení, přijatá a vydaná dílčí prohlášení o shodě a přijatá a vydaná prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti,

c)

uchovávání evidence podle písmene b) po dobu nejméně 5 let a

d)

vedení evidence vnitropodnikových procesů, zajiš-ťujících správnost a průkaznost postupů podle písmen a) a b).

      (2)  Systém hmotnostní bilance umožňuje, aby dodávky biomasy, meziproduktů nebo biopaliv, které splňují kritéria udržitelnosti podle § 2, byly míseny, přestože vykazují rozdílnou produkci emisí skleníkových plynů, a dále musí zajistit, aby

a)

informace ohledně hmotností i produkce emisí skleníkových plynů u jednotlivých příchozích dodávek biomasy, meziproduktů nebo biopaliv byly součástí dokumentace doprovázející směs,

b)

součet hmotností i produkce emisí skleníkových plynů u dodávek splňujících kritéria udržitelnosti přidaných do směsi se rovnal nebo byl větší než součet hmotností i produkce emisí skleníkových plynů dodávek splňujících kritéria udržitelnosti odebraných ze směsi; tato bilance musí být uzavřena vždy nejpozději k poslednímu dni platnosti certifikátu podle § 21 odst. 1 až 3 zákona, ne však dříve než 30 dní před koncem jeho platnosti; příchozí a odchozí dodávky biomasy, meziproduktů nebo biopaliv, které byly nakoupeny nebo prodány po dni uzavření hmotnostní bilance do posledního dne platnosti certifikátu včetně, se započítávají do následujícího bilančního období,

c)

v případě smíchání produktů splňujících kritéria udržitelnosti podle § 2 s produkty, které tato kritéria nesplňují, množství udržitelných produktů přidaných do směsi bylo zjištěno předem a množství produktů, které budou ze směsi odebrány a mají sloužit jako produkty splňující kritéria udržitelnosti podle § 2, nebylo vyšší než množství udržitelných produktů do směsi přidaných.

      (3)  Náležitosti evidencí jsou stanoveny v části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení.

      (4)  Náležitosti evidence pěstitele biomasy jsou stanoveny v části B přílohy č. 3 k tomuto nařízení.

§ 7

Náležitosti dokumentů

      (1)  Náležitosti certifikátu jsou stanoveny v části A přílohy č. 4 k tomuto nařízení.

      (2)  Náležitosti samostatného prohlášení pěstitele biomasy o splnění kritérií udržitelnosti, náležitosti dílčího prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti a náležitosti prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti jsou stanoveny v částech B až D přílohy č. 4 k tomuto nařízení.

§ 8

Přechodná ustanovení

      (1)  Biomasa vypěstovaná na území Evropské unie do 31. prosince 2011 včetně se považuje za biomasu splňující kritéria udržitelnosti.

      (2)  Biopaliva a kapalné nebo plynné produkty určené k výrobě biopaliv vyrobené na území Evropské unie do 31. prosince 2011 včetně se považují za biopaliva a meziprodukty splňující kritéria udržitelnosti.

      (3)  Na biopaliva vyrobená ve stacionárním zdroji uvedeném do provozu přede dnem 24. ledna 2008 se úspora podle § 2 odst. 3 písm. a) vztahuje ode dne 1. dubna 2013.

§ 9

Zrušovací ustanovení

      Nařízení vlády č. 446/2011 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv, se zrušuje.

§ 10

Účinnost

      Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2012.




Předseda vlády:


RNDr. Nečas v. r.





Ministr životního prostředí:


Mgr. Chalupa v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 351/2012
Sb.

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 351/2012
Sb.

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 351/2012
Sb.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 351/2012 Sb.

––––––––––––––––––––

¹)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o následném rušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS.

²)

Čl. 6 odst. 1 a Příloha II bod A podbod 1 až 5 a bod B podbod 9 Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce.

³)

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁴)

Například § 4 odst. 1 a 2, § 6 odst. 1, § 13, § 14 a násl., § 45a a § 45e zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.

⁵)

Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.