565

NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 6. prosince 2006
o platových poměrech vojáků z povolání






      Vláda nařizuje podle § 23 odst. 1 písm. b) až e) zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 217/2000 Sb., zákona č. 563/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., (dále jen ,,zákon"):

§ 1

Úvodní ustanovení

      Toto nařízení se vztahuje na vojáky z povolání¹) (dále jen ,,voják") a stanoví

a)

kvalifikační předpoklady v souladu s charakteristikami platových tříd včetně způsobu zařazování do těchto tříd, stupnici platových tarifů a způsob jejího určení,

b)

příplatky za vedení,

c)

podmínky pro poskytování a výši zvláštního příplatku a podmínky pro poskytování osobního příplatku a jeho maximální výši,

d)

podmínky pro poskytování odměn.

§ 2

Kvalifikační předpoklady

      (1)  Kvalifikační předpoklady potřebné pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd jsou

1.

platová třída: základní vzdělání nebo základy vzdělání

2.

platová třída: základní vzdělání nebo základy vzdělání

3.

platová třída: střední vzdělání

4.

platová třída: střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání

5.

platová třída: střední vzdělání s výučním listem

6.

platová třída: střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo střední vzdělání s výučním listem

7.

platová třída: střední vzdělání s maturitní zkouškou

8.

platová třída: střední vzdělání s maturitní zkouškou

9.

platová třída: vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou

10.

platová třída: vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu nebo vyšší odborné vzdělání

11.

platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu

12.

platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu

13.

platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu

14.

platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu

15.

platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu

16.

platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu.

      (2)  Kvalifikační předpoklady stanovené podle odstavce 1 nenahrazují kvalifikační předpoklady, které pro výkon stejných prací stanoví zvláštní právní předpis²).

§ 3

Zařazení vojáka do platové třídy

      (1)  Zaměstnavatel zařadí vojáka podle § 4 odst. 1 zákona do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády, kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady³) (dále jen ,,katalog prací") zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na vojákovi požaduje. Pokud není tato práce v katalogu prací uvedena, zařadí zaměstnavatel vojáka do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty práce s ní porovnatelné z hlediska složitosti, psychické a fyzické náročnosti.

      (2)  Zaměstnavatel zařadí vojáka do platové třídy, pokud pro výkon práce zařazené v této platové třídě splňuje kvalifikační předpoklady.

      (3)  Zaměstnavatel může výjimečně zařadit vojáka do platové třídy, pro kterou nesplňuje kvalifikační předpoklady, jestliže

a)

vykonává práce převážně manuálního charakteru,

b)

dlouhodobou činností v příslušném oboru prokázal schopnost k výkonu požadované práce a je starší 50 let,

c)

plní úkoly zpravodajské služby,

d)

vykonává umělecké, uměleckotechnické nebo uměleckopedagogické práce,

e)

je aktivním sportovcem nebo trenérem,

f)

zvláštní právní předpis vyžaduje pro výkon některých prací nižší vzdělání než potřebné vzdělání podle § 2 odst. 1, nebo stanoví jiný kvalifikační předpoklad,

nestanoví-li zvláštní právní předpis⁴) jinak.

      (4)  Nemůže-li zaměstnavatel obsadit služební místo vojákem, který splňuje kvalifikační předpoklady a nejsou-li dány podmínky pro výjimečné zařazení vojáka podle odstavce 3, může zaměstnavatel vojáka výjimečně zařadit do platové třídy, pro kterou nesplňuje kvalifikační předpoklady, nejvýše na dobu čtyř roků.

Zařazení vojáka do platového stupně

§ 4

      (1)  Zaměstnavatel zařadí vojáka do platového stupně příslušné platové třídy v závislosti na zápočtu doby rozhodné pro toto zařazení (dále jen ,,započitatelná praxe") podle odstavců 2 až 6 a § 5 odst. 1 a 2.

      (2)  V plném rozsahu započte zaměstnavatel vojákovi do započitatelné praxe dobu praxe v oboru požadované práce. Praxí v oboru požadované práce se pro účely tohoto nařízení rozumí výkon práce, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce.

      (3)  V rozsahu nejvýše dvou třetin započte zaměstnavatel vojákovi do započitatelné praxe dobu jiné praxe, a to v závislosti na míře její využitelnosti pro výkon požadované práce.

      (4)  V plném rozsahu, nejvýše však v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby⁵) nebo civilní služby⁶) platným v době jejího výkonu, započte zaměstnavatel vojákovi dobu vojenské základní (náhradní) služby nebo dobu civilní služby do započitatelné praxe.

      (5)  V plném rozsahu, nejvýše však v celkovém rozsahu 6 let, započte zaměstnavatel vojákovi do započitatelné praxe dobu

a)

skutečného čerpání mateřské dovolené, další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti nejvýše v rozsahu odpovídajícím délce mateřské dovolené a další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené platné v době této péče podle zvláštního právního předpisu⁷),

b)

osobní péče o osobu závislou na péči jiné osoby, je-li závislou osobou nezletilé dítě⁸).

      (6)  Doby uvedené v odstavcích 4 a 5 započte zaměstnavatel do započitatelné praxe, pokud se voják současně nepřipravoval na povolání v denním⁹) nebo v prezenčním studiu¹⁰).

§ 5

      (1)  Z doby započitatelné praxe, kterou vojákovi zaměstnavatel započetl podle § 4 odst. 2 až 6, odečte zaměstnavatel vojákovi zařazenému do

a)

šesté až osmé platové třídy, který dosáhl jen

1.  středního vzdělání s výučním listem, dobu 1 ro-ku,

2.  středního vzdělání, dobu 2 let, nebo

3.  základního vzdělání nebo základů vzdělání, dobu 4 let,

b)

deváté platové třídy, který dosáhl jen

1.  středního vzdělání s maturitní zkouškou, do-bu 2 let,

2.  středního vzdělání s výučním listem, do- bu 3 let,

3.  středního vzdělání, dobu 4 let, nebo

4.  základního vzdělání nebo základů vzdělání, dobu 6 let,

c)

desáté platové třídy, který dosáhl jen

1.  vyššího odborného vzdělání, dobu 1 roku,

2.  středního vzdělání s maturitní zkouškou, dobu 3 let,

3.  středního vzdělání s výučním listem, do- bu 4 let,

4.  středního vzdělání, dobu 5 let, nebo

5.  základního vzdělání nebo základů vzdělání, dobu 7 roků,

d)

jedenácté až šestnácté platové třídy, který dosáhl jen

1.  vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu, dobu 2 let,

2.  vyššího odborného vzdělání, dobu 3 let,

3.  středního vzdělání s maturitní zkouškou, do- bu 5 let,

4.  středního vzdělání s výučním listem, do- bu 6 let,

5.  středního vzdělání, dobu 7 let, nebo

6.  základního vzdělání nebo základů vzdělání, dobu 9 let.

      (2)  Vojákovi, který nezískal započitatelnou praxi, nebo získal započitatelnou praxi kratší, než je doba, kterou měl zaměstnavatel podle odstavce 1 odečíst, se o dobu, která mu nemohla být odečtena, prodlužuje doba stanovená v příloze č. 1 k tomuto nařízení pro postup do vyššího platového stupně.

      (3)  Vojákovi, který dosáhne v průběhu služebního poměru vyšší vzdělání, než podle kterého mu byla naposledy určena započitatelná praxe pro zařazení do platového stupně, připočte mu zaměstnavatel k takto určené době započitatelné praxe dobu odpovídající dosaženému vzdělání, která mu byla podle odstavce 1 odečtena.

      (4)  Platový tarif ve vyšším platovém stupni náleží vojákovi od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém dosáhl dobu započitatelné praxe stanovenou pro daný platový stupeň podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

Platový tarif

§ 6

      Vojákovi náleží platový tarif pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, ve které je stanovena stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových
stupňů.
Zvláštní způsob určení platového tarifu některým vojákům

§ 7

      (1)  Zaměstnavatel může určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy vojáka zařazeného do

a)

první až páté platové třídy, nebo

b)

šesté a vyšší platové třídy, který vykonává umělecké, uměleckotechnické, uměleckopedagogické práce, práci výkonného letce, činnost sportovce a trenéra, nebo plní úkoly zpravodajské služby, anebo je vyslán v rámci jednotky mnohonárodních sil mimo území České republiky,

pokud okruh vojáků, jichž se tento způsob určení platového tarifu týká, a pravidla pro určení platového tarifu v rámci rozpětí nejnižšího až nejvyššího platového stupně příslušné platové třídy stanoví vnitřní předpis.

      (2)  Zaměstnavatel, který je zdravotnickým zařízením a poskytuje zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění¹¹), může s předchozím souhlasem zřizovatele stanovit ve vnitřním předpisu způsob určení platového tarifu vojákům zařazeným do páté a vyšší platové třídy v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň v příslušné platové třídě.

Osobní příplatek

§ 8

      (1)  Vojákovi, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých služebních výsledků nebo plní větší rozsah služebních úkolů než ostatní vojáci, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je voják zařazen.

      (2)  Vojákovi, který je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává činnosti zařazené do desáté až šestnácté platové třídy, a vojákovi, který plní úkoly zpravodajských služeb a je vynikajícím odborníkem, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je voják zařazen.

      (3)  Zaměstnavatel může zvýšit, snížit, popřípadě odejmout osobní příplatek v závislosti na plnění podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2.

Příplatek za vedení

§ 9

      Vedoucímu vojákovi, kterému nepřísluší příplatek za vedení podle § 5 odst. 1 zákona, přísluší podle stupně řízení, náročnosti řízení a působnosti zaměstnavatele příplatek za vedení, stanovený v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

§ 10

      (1)  Vojákovi, který vykonává činnost ve ztíženém pracovním prostředí, přísluší příplatek ve výši 400 až 1 400 Kč měsíčně. Ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění, uvedených v odstavci 2.

      (2)  Ztěžujícím vlivem se pro účely poskytování příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí rozumí

a)

prach, jehož průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší jsou vyšší než trojnásobek hodnoty přípustného expozičního limitu stanoveného zvláštním právním předpisem¹²),

b)

chemické látky, jejichž průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší překračují hodnotu nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovené zvláštním právním předpisem¹²) nebo, pokud pro danou látku není hodnota nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovena, překračují trojnásobek hodnoty jejího přípustného expozičního limitu stanoveného zvláštním právním předpisem¹²),

c)

směsi chemických látek s předpokládaným aditivním účinkem, jestliže součet podílů celosměnových průměrných koncentrací jednotlivých chemických látek v ovzduší z jejich hodnot přípustného expozičního limitu je vyšší než 2,

d)

pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity stanovené zvláštním právním předpisem¹³),

e)

ustálený a proměnný hluk nebo impulsní hluk, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,8h překračuje hygienický limit stanovený zvláštním právním předpisem¹⁴) nebo přípustný expoziční limit stanovený zvláštním právním předpisem¹⁵) nejméně o 20 dB nebo impulsní hluk, jehož průměrná hladina špičkového akustického tlaku C stanovená zvláštním právním předpisem¹⁶) překračuje 145 dB,

f)

vibrace přenášené na ruce nebo celkové horizontální nebo vertikální vibrace přenášené na zaměstnance, jejichž průměrná souhrnná vážená hladina zrychlení Lahv,8h nebo průměrná vážená hladina zrychlení Law,8h překračuje přípustný expoziční limit pro osmihodinovou pracovní dobu stanovený zvláštním právním předpisem¹⁶) nejméně o 17 dB,

g)

pracovní prostředí, kde jsou překračovány hodnoty přípustných mikroklimatických podmínek stanovené zvláštním právním předpisem¹⁷) a ani při používání dostupných použitelných osobních ochranných pracovních prostředků a úpravy režimu práce nelze vyloučit poškození zdraví,

h)

vědomé zacházení s biologickými činiteli nebo jejich zdroji nebo přenášeči, kterými jsou Guanarito, virus horečky Lasa, virus Junin (Argentinská nemoc), virus Machupo, Amapari, Sabia, virus krymskokonžské hemoragické horečky, virus Ebola, virus Marburské horečky, všechny typy viru varioly, Equine morbilli virus, Brucella abortus, Brucella melitensis, Brucella suis, Mycobacterium leprae, Burkholderia pseudomallei (Pseudomonas pseudomallei), Burkholderia mallei (Pseudomonas mallei), Rickettsia prowazekii, Rickettsia rickettsii, Rickettsia tsutsugamushi, Rickettsia typhi (Rickettsia mooseri), Yersinia pestis, virus opičích neštovic nebo viry lidské imunodeficience,

i)

zvýšený tlak nad 400 kPa, který u prací pod hladinou odpovídá hloubce nejméně 40 metrů,

j)

radiační činnosti vykonávané v kontrolovaném pásmu pracovníky kategorie A stanovenými ve zvláštním právním předpisu¹⁸).

      (3)  Výši příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí určuje vojákovi zaměstnavatel podle míry rizika, intenzity a doby působení ztěžujících vlivů.

Zvláštní příplatky

§ 11

      (1)  Vojákovi, kterému zaměstnavatel rozvrhl výkon služby tak, že střídavě vykonává službu v ranní, odpolední a noční směně, přísluší příplatek ve výši 400 Kč až 1 000 Kč měsíčně.

      (2)  Vojákovi, výkonnému letci, přísluší příplatek ve výši 2 000 Kč až 8 000 Kč měsíčně.

      (3)  Vojákovi, který soustavně poskytuje zdravotní péči na operačních sálech, anesteziologickoresuscitačních odděleních, jednotkách intenzivní péče a na onkologii, přísluší příplatek ve výši 600 Kč až 2 000 Kč měsíčně.

      (4)  Vojákovi, který je členem výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby přísluší příplatek ve výši 1 000 Kč až 4 000 Kč měsíčně.

      (5)  Vojákovi, který vykonává činnosti spoje- né s ochranou zájmů státu, při nichž může dojít k ohrožení jeho života nebo zdraví, popřípadě k jiným závažným rizikům, přísluší příplatek ve výši 1 500 Kč až 6 000 Kč měsíčně v I. skupině, 1 000 Kč až 4 000 Kč měsíčně ve II. skupině nebo 600 Kč až 2 000 Kč měsíčně ve III. skupině. Zařazení těchto činností do I., II. nebo III. skupiny stanoví podle míry rizika ministr obrany.

      (6)  Vojákovi přísluší pouze jeden z příplatků stanovených v odstavcích 2 až 5. Výši zvláštního příplatku určí vojákovi zaměstnavatel v rámci rozpětí, které je při splnění stanovených podmínek pro vojáka nejvýhodnější.

§ 12

      Vojákovi, který je vyslán v rámci jednotky mnohonárodních sil mimo území České republiky, přísluší příplatek ve výši 700 USD až 4 000 USD měsíčně, popřípadě v rovnocenné výši v eurech podle přepočítacího koeficientu České národní banky, od prvého dne do posledního dne výkonu služby v zahraničí. Výši příplatku v rámci tohoto rozpětí stanoví ministr obrany.

Odměny

§ 13

      Zaměstnavatel může vojákovi poskytnout odměnu

a)

za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu,

b)

k ocenění jeho pracovních zásluh při dovršení 50 let věku a při prvním skončení služebního poměru po přiznání invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod,

c)

za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo živelním událostem, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen majetek, zdraví nebo život,

d)

za zlepšený hospodářský výsledek příspěvkové organizace¹⁹).

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

§ 14

      (1)  Ke zmírnění následků křivd vzniklých pracovněprávními úkony učiněnými v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 může zaměstnavatel do započitatelné praxe zahrnout odchylně od § 4 odst. 3 v plném rozsahu i dobu jiné praxe, pokud voják nemohl vykonávat praxi v oboru požadované práce z důvodu neplatného pracovněprávního úkonu²⁰).

      (2)  Ke zmírnění následků rozhodnutí, jimiž byli žáci a studenti v důsledku politické perzekuce v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 vyloučeni ze studia na školách poskytujících střední nebo vyšší vzdělání a na vysokých školách, může zaměstnavatel do započitatelné praxe zahrnout odchylně od § 4 odst. 3 v plném rozsahu i dobu jiné praxe, pokud voják na základě studijní rehabilitace²¹) příslušné studium řádně ukončil.

§ 15

      Podle tohoto nařízení se ke dni nabytí jeho účinnosti určí plat také vojákům, jejichž služební poměr vznikl před 1. lednem 2007.

§ 16

      Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.




Předseda vlády:


Ing. Topolánek v. r.





Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí:


RNDr. Nečas v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

§ 2 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

²)

Například zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb.

³)

Nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

⁴)

Například zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁵)

Například zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.

⁶)

Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě, ve znění pozdějších předpisů.

⁷)

Například zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky, ve znění pozdějších předpisů.

⁸)

§ 120 odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

⁹)

§ 25 odst. 2 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

¹⁰)

§ 44 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

¹¹)

§ 13 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

¹²)

§ 14 odst. 4 nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů.

¹³)

§ 17 nařízení vlády č. 178/2001 Sb.

¹⁴)

§ 2 nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

¹⁵)

§ 3 nařízení vlády č. 148/2006 Sb.

¹⁶)

§ 12 odst. 1 a 4 nařízení vlády č. 148/2006 Sb.

¹⁷)

§ 4 odst. 2 nařízení vlády č. 178/2001 Sb., ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb.

¹⁸)

§ 16 odst. 2 vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.

¹⁹)

§ 55 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

²⁰)

§ 21 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.

²¹)

§ 18 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.