564

NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 6. prosince 2006
o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě






      Vláda nařizuje podle § 123 odst. 6 písm. c) až g), § 128 odst. 2 a § 129 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce:

§ 1

Úvodní ustanovení

      Toto nařízení stanoví pro zaměstnance, kterým zaměstnavatel poskytuje podle § 109 odst. 3 zákoníku práce za práci plat,

a)

kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd,

b)

způsob zařazování do platových tříd,

c)

podmínky pro určení započitatelné praxe,

d)

podmínky pro zvláštní způsob zařazení do platové třídy a určení platového tarifu pro zaměstnance, kteří vykonávají práce, jejichž úspěšné provádění závisí především na míře talentu nebo na fyzické zdatnosti, a pro zaměstnance vykonávající jednoduché obslužné nebo rutinní práce,

e)

stupnice platových tarifů,

f)

výši příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí,

g)

rozdělení prací podle pracovních podmínek do skupin v závislosti na míře neuropsychické zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života a zdraví a podle obtížnosti práce a výši zvláštního příplatku pro jednotlivé skupiny.

§ 2

Kvalifikační předpoklady

      (1)  Kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací v jednotlivých platových třídách (dále jen ,,potřebné vzdělání") jsou

1.

platová třída: základní vzdělání nebo základy vzdělání

2.

platová třída: základní vzdělání nebo základy vzdělání

3.

platová třída: střední vzdělání

4.

platová třída: střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání

5.

platová třída: střední vzdělání s výučním listem

6.

platová třída: střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo střední vzdělání s výučním listem

7.

platová třída: střední vzdělání s maturitní zkouškou

8.

platová třída: střední vzdělání s maturitní zkouškou

9.

platová třída: vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou

10.

platová třída: vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu nebo vyšší odborné vzdělání

11.

platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu

12.

platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu

13.

platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu

14.

platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu

15.

platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu

16.

platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu.

      (2)  Potřebné vzdělání nenahrazuje kvalifikační předpoklady, které pro výkon stejných prací stanoví zvláštní právní předpis¹).

§ 3

Zařazení zaměstnance do platové třídy

      (1)  Zaměstnavatel zařadí zaměstnance podle § 123 odst. 2 zákoníku práce do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády, kterým se stanoví katalog prací²) (dále jen ,,katalog prací"), zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není tato práce v katalogu prací uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti.

      (2)  Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle odstavce 1, pokud pro výkon práce zařazené v této platové třídě splňuje potřebné vzdělání.

      (3)  Zaměstnavatel může výjimečně zařadit zaměstnance do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání, jestliže

a)

je důvodem zvláštní povaha vykonávané práce podle § 123 odst. 6 písm. f) zákoníku práce,

b)

zvláštní právní předpis³) vyžaduje pro výkon některých prací nižší vzdělání než potřebné vzdělání podle § 2 odst. 1, nebo stanoví jiný kvalifikační předpoklad,

c)

zaměstnanec dlouhodobou činností v příslušném oboru prokázal schopnost k výkonu požadované práce a je starší než 50 let,

d)

zaměstnanec zahájil studium, kterým si doplní potřebné vzdělání, v tomto studiu řádně pokračuje, zejména neopakuje ročník⁴) nebo část studia⁵), nepřerušil vzdělávání⁴) nebo studium⁶), neukončil vzdělávání před úspěšným ukončením příslušného vzdělávacího programu⁷), nebo neukončil studium jiným způsobem⁸) než absolvováním studia v příslušném studijním programu,

e)

zaměstnanec vykonává práce převážně manuálního charakteru, pro které se stanoví jako potřebné vzdělání střední vzdělání s maturitní zkouškou, pokud dosáhl alespoň středního vzdělání nebo středního vzdělání s výučním listem v oboru, který zaměstnavatel pokládá za odpovídající pro výkon požadované práce,

není-li tento postup podle zvláštního právního předpisu vyloučen⁹).

      (4)  Nemůže-li zaměstnavatel obsadit pracovní místo zaměstnancem, který dosáhl potřebného vzdělání a nejsou-li dány podmínky pro výjimečné zařazení zaměstnance podle odstavce 3, může zaměstnavatel zaměstnance výjimečně zařadit do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání, nejvýše na dobu 4 roků.

§ 4

Zařazení zaměstnance do platového stupně

      (1)  Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně příslušné platové třídy podle započitatelné praxe podle § 123 odst. 4 zákoníku práce a míry jejího zápočtu určené podle odstavců 2 až 9.

      (2)  V plném rozsahu započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu praxe v oboru požadované práce. Praxí v oboru požadované práce se pro účely tohoto nařízení rozumí výkon práce, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce.

      (3)  V rozsahu nejvýše dvou třetin započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu jiné praxe, a to v závislosti na míře její využitelnosti pro výkon požadované práce.

      (4)  V plném rozsahu, nejvýše však v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby¹⁰) platným v době jejího výkonu, započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby¹¹).

      (5)  V plném rozsahu, nejvýše však celkovém rozsahu 6 let, započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu

a)

skutečného čerpání mateřské dovolené, další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti nejvýše v rozsahu odpovídajícím délce mateřské dovolené a další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené platné v době této péče podle zvláštního právního předpisu¹²),

b)

osobní péče o osobu závislou na péči jiné osoby, je-li závislou osobou nezletilé dítě¹³).

      (6)  Doby uvedené v odstavcích 4 a 5 započte zaměstnavatel, pokud se zaměstnankyně nebo zaměstnanec současně nepřipravovali na povolání v denním¹⁴) nebo v prezenčním studiu¹⁵).

      (7)  Z doby, kterou zaměstnanci započetl podle odstavců 2 až 6, odečte zaměstnavatel zaměstnanci zařazenému do

a)

šesté až osmé platové třídy, který dosáhl jen středního vzdělání s výučním listem dobu 1 roku, nebo dobu 2 roků, pokud dosáhl jen středního vzdělání, anebo dobu 4 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání,

b)

deváté platové třídy, který dosáhl jen středního vzdělání s maturitní zkouškou dobu 2 roků, nebo jen středního vzdělání s výučním listem dobu 3 roků, nebo středního vzdělání dobu 4 roků, anebo dobu 6 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání,

c)

desáté platové třídy, který dosáhl jen vyššího odborného vzdělání dobu 1 roku, nebo jen středního vzdělání s maturitní zkouškou dobu 3 roků, nebo jen středního vzdělání s výučním listem dobu 4 roků, nebo jen středního vzdělání dobu 5 roků, anebo dobu 7 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání,

d)

jedenácté až šestnácté platové třídy, který dosáhl jen vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu dobu 2 roků, nebo jen vyššího odborného vzdělání dobu 3 roků, nebo jen středního vzdělání s maturitní zkouškou dobu 5 roků, nebo jen středního vzdělání s výučním listem dobu 6 roků, nebo jen středního vzdělání dobu 7 roků, anebo dobu 9 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání.

      (8)  Zaměstnanci, který nezískal započitatelnou praxi podle § 123 odst. 4 zákoníku práce, nebo získal započitatelnou praxi kratší, než je doba, kterou mu měl zaměstnavatel podle odstavce 7 odečíst, se o dobu, která mu nemohla být odečtena, prodlužuje doba stanovená v přílohách č. 1 až 3 k tomuto nařízení pro postup do nejbližšího vyššího platového stupně.

      (9)  Jestliže zaměstnanec dosáhne v průběhu pracovního poměru vyššího vzdělání, než podle kterého mu byla naposledy určena započitatelná praxe, přičte mu zaměstnavatel dobu odpovídající dosaženému vzdělání, kterou mu podle odstavce 7 odečetl.

      (10)  Platový tarif ve vyšším platovém stupni náleží zaměstnanci od prvého dne kalendářního měsíce, ve kterém dosáhl započitatelné praxe stanovené pro jednotlivé platové stupně v přílohách č. 1 až 3 k tomuto nařízení.

§ 5

Platový tarif

      (1)  Zaměstnanci přísluší platový tarif podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, nestanoví-li se dále jinak.

      (2)  Zaměstnanci, který je

a)

pedagogickým pracovníkem¹⁶) nebo vykonává výchovnou, vzdělávací, konzultační a další odbornou činnost v oblasti volného času dětí klientů azylových zařízení¹⁷), nebo ve zdravotnických zařízeních,

b)

zdravotnickým pracovníkem¹⁸), který vykonává pedagogickou činnost,

c)

výzkumným a vývojovým pracovníkem,

d)

lektorem Justiční akademie¹⁹),

e)

zaměstnancem Správy jeskyní České republiky nebo Českého hydrometeorologického ústavu,

f)

odborným pracovníkem muzea, galerie, knihovny²⁰), státní památkové péče, hvězdárny a planetária, zoologické zahrady, Národního filmové-ho archivu, Divadelního ústavu nebo uměleckým zaměstnancem divadla, symfonického orchestru nebo pěveckého sboru,

g)

pracovníkem v sociálních službách²¹),

h)

sociálním pracovníkem²²) nebo vedoucím zaměstnancem v zařízení sociálních služeb, jestliže je po něm v rámci téhož pracovního poměru, vedle výkonu řídící funkce, požadován i výkon činnosti sociálního pracovníka,

i)

zaměstnancem, který vykonává práce převážně manuálního charakteru při zajišťování sjízdnosti, oprav a údržby pozemních komunikací, svozu a zpracování komunálního odpadu a údržby veřejné zeleně,

j)

zaměstnancem Institutu pro místní správu Praha,

přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

      (3)  Zaměstnanci, který je

a)

uveden v § 303 odst. 1 zákoníku práce,

b)

úředníkem územního samosprávného celku²³),

c)

zaměstnancem státu v Akademii věd České republiky,

d)

zaměstnancem státu v Grantové agentuře České republiky,

e)

zdravotnickým pracovníkem¹⁸) a vykonává zdravotnické povolání,

přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 3 k tomuto nařízení. Zdravotnickému pracovníkovi, který je vedoucím zaměstnancem ve zdravotnickém zařízení, náleží platový tarif podle předchozí věty jen v případě, je-li po něm v rámci téhož pracovního poměru, vedle výkonu řídící funkce, požadován i výkon zdravotnického povolání²⁴).
§ 6

Zvláštní způsob určení platového tarifu některým zaměstnancům

      (1)  Zaměstnavatel může určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy zaměstnanci zařazenému do

a)

první až páté platové třídy, nebo

b)

šesté a vyšší platové třídy, který vykonává umělecké, uměleckotechnické, uměleckopedagogické práce, činnost sportovce nebo trenéra, nebo práci výkonného letce,

pokud okruh zaměstnanců, jichž se tento způsob určení platového tarifu týká, a pravidla pro určení platového tarifu v rámci rozpětí nejnižšího až nejvyššího platového stupně příslušné platové třídy sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví vnitřním předpisem.

      (2)  Zaměstnavatel, který je zdravotnickým zařízením a poskytuje zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění²⁵), může s předchozím souhlasem zřizovatele sjednat, popřípadě za podmínek uvedených v § 305 odst. 1 zákoníku práce stanovit, způsob určení platového tarifu zaměstnancům zařazeným do šesté a vyšší platové třídy v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň v příslušné platové třídě.

§ 7

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

      (1)  Výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí²⁶) činí 400 až 1 400 Kč měsíčně.

      (2)  Výši příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí určí zaměstnanci zaměstnavatel podle míry rizika, intenzity a doby působení ztěžujících vlivů.

§ 8

Zvláštní příplatek

      (1)  Zvláštní příplatek určí zaměstnanci zaměstnavatel v rámci rozpětí příplatku stanoveného pro příslušnou skupinu prací. Rozdělení prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek do skupin stanoví příloha č. 4 k tomuto nařízení.


      (2)  Výše zvláštního příplatku činí měsíčně ve skupině

I.

400 až 1 000 Kč,

II.

600 až 2 000 Kč,

III.

1 000 až 4 000 Kč,

IV.

1 500 až 6 000 Kč a ve skupině

V.

2 000 až 8 000 Kč.

      (3)  Zaměstnanci přísluší pouze jeden zvláštní příplatek ve skupinách I. až V., s výjimkou zvláštního příplatku za práce vykonávané střídavě ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém provozním režimu. Výši zvláštního příplatku určí zaměstnanci zaměstnavatel v rámci rozpětí, které je při splnění stanovených podmínek pro zaměstnance nejvýhodnější. Právo na zvláštní příplatek za práce střídavě vykonávané ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém provozním režimu a jeho výše se posoudí samostatně.

§ 9

Zmírnění následků křivd

      (1)  Ke zmírnění následků křivd vzniklých pracovněprávními úkony učiněnými v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 může zaměstnavatel do započitatelné praxe zahrnout odchylně od § 4 odst. 3 v plném rozsahu i dobu jiné praxe, pokud zaměstnanec nemohl vykonávat praxi v oboru požadované práce z důvodu neplatného pracovněprávního úkonu²⁷).

      (2)  Ke zmírnění následků rozhodnutí, jimiž byli žáci a studenti v důsledku politické perzekuce v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 vyloučeni ze studia na školách poskytujících střední nebo vyšší vzdělání a na vysokých školách, může zaměstnavatel do započitatelné praxe zahrnout odchylně od § 4 odst. 3 v plném rozsahu i dobu jiné praxe, pokud zaměstnanec na základě studijní rehabilitace²⁸) příslušné studium řádně ukončil.

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 10

      Podle tohoto nařízení se ke dni nabytí jeho účinnosti určí plat také zaměstnancům, jejichž pracovní poměr vznikl před 1. lednem 2007.

§ 11

Účinnost

      Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.




Předseda vlády:


Ing. Topolánek v. r.





Místopředseda vlády


a ministr práce a sociálních věcí:


RNDr. Nečas v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

Například zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

²)

Nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

³)

Například § 21 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., § 4 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.

⁴)

§ 66 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

⁵)

§ 68 odst. 3 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 552/2005 Sb.

⁶)

§ 54 zákona o vysokých školách.

⁷)

§ 72 školského zákona.

⁸)

§ 56 zákona o vysokých školách.

⁹)

Například zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰)

Například zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.

¹¹)

Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě, ve znění pozdějších předpisů.

¹²)

Například zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

¹³)

§ 120 odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

¹⁴)

Například § 25 odst. 2 písm. a) školského zákona.

¹⁵)

§ 44 odst. 4 zákona o vysokých školách.

¹⁶)

§ 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.

¹⁷)

§ 2 odst. 9 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

¹⁸)

§ 2 zákona č. 95/2004 Sb. § 2 zákona č. 96/2004 Sb.

¹⁹)

§ 133 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů.

²⁰)

Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

²¹)

§ 116 zákona č. 108/2006 Sb.

²²)

§ 109 až 114 zákona č. 108/2006 Sb.

²³)

§ 2 odst. 4 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů.

²⁴)

§ 2 písm. a) zákona č. 95/2004 Sb. § 4 odst. 1 zákona č. 96/2004 Sb.

²⁵)

§ 13 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

²⁶)

Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

²⁷)

§ 21 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.

²⁸)

§ 18 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.