330

NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 6. srpna 2003
o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě






      Vláda nařizuje podle § 23 odst. 1 písm. b) až f) zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č. 217/2000 Sb., (dále jen ,,zákon"):


§ 1

Předmět úpravy

      (1)  Toto nařízení se vztahuje na zaměstnance

a)

České republiky (dále jen ,,stát"),

b)

příspěvkových organizací,¹) pokud tak stanoví zákon,

c)

státních fondů,²)

d)

územních samosprávných celků,³)

s výjimkou zaměstnanců, jejichž platové poměry upravuje zvláštní právní předpis.⁴)

      (2)  Toto nařízení stanoví pro zaměstnance uvedené v odstavci 1

a)

stupnice platových tarifů a způsob jejich určení,

b)

podmínky pro poskytování a výši dalších platů,

c)

příplatky za vedení,

d)

podmínky pro poskytování a výši zvláštního příplatku a podmínky pro poskytování osobního příplatku a jeho maximální výši a

e)

podmínky pro poskytování odměn.

§ 2

Kvalifikační předpoklady a požadavky

      (1)  Kvalifikační předpoklady vzdělání potřebné pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd (dále jen ,,potřebné vzdělání") stanoví zvláštní právní předpis⁵) (dále jen ,,katalog prací"). Kvalifikační předpoklady stanovené katalogem prací nenahrazují kvalifikační předpoklady, které pro výkon stejných prací stanoví jiné právní předpisy.⁶)

      (2)  Mimo kvalifikační předpoklady stanovené právním předpisem může zaměstnavatel stanovit vnitřním platovým předpisem požadavek⁷) zaměření nebo oboru vzdělání, popřípadě další požadavky pro výkon některých prací.

      (3)  Zaměstnanci, který vykonává práce převážně manuálního charakteru a je zařazený nejvýše do osmé platové třídy, může zaměstnavatel stanovit ve vnitřním platovém předpisu pro výkon těchto prací požadavek vyučení v oboru namísto kvalifikačního předpokladu vzdělání stanoveného katalogem prací.

§ 3

Zařazení zaměstnance do platové třídy

      (1)  Zaměstnavatel zařadí zaměstnance podle § 4 odst. 1 zákona do platové třídy, ve které je v katalogu prací zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není tato práce v katalogu prací uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a psychické a fyzické náročnosti; při porovnání vychází z obecné charakteristiky platové třídy uvedené v zákoně.

      (2)  Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle odstavce 1, pokud pro výkon práce zařazené v této platové třídě splňuje kvalifikační předpoklady, popřípadě požadavky, pokud je zaměstnavatel stanovil vnitřním platovým předpisem. K dosažení vyššího než stanoveného vzdělání se nepřihlíží.

      (3)  Nestanoví-li zvláštní právní předpis⁸) jinak, může zaměstnavatel výjimečně zařadit zaměstnance, který nesplňuje potřebné vzdělání,

a)

do první až čtvrté platové třídy,

b)

do páté a vyšší platové třídy, avšak nejdéle na dobu 4 let, nestanoví-li se dále jinak.

      (4)  Na dobu delší než 4 roky lze zařadit zaměstnance do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání, jestliže

a)

dlouhodobou činností v příslušném oboru prokázal schopnost k výkonu požadovaných prací a je starší než 45 let, nebo

b)

zahájil v době, po kterou byl výjimečně zařazen do platové třídy podle odstavce 3 písm. b), nebo před tímto výjimečným zařazením, studium, jehož absolvováním si doplní potřebné vzdělání a řádně pokračuje ve studiu, nebo

c)

je zařazen do páté platové třídy a dosáhl středního odborného vzdělání, nebo

d)

je zařazen při výkonu práce strážníka nejvýše do sedmé platové třídy a splňuje odborné předpoklady stanovené zvláštním právním předpisem,⁹) nebo

e)

je zařazen nejvýše do osmé platové třídy, pokud pro výkon na něm požadované práce převážně manuálního charakteru splňuje požadavek vyučení v oboru stanovený podle § 2 odst. 3 zaměstnavatelem nebo předpoklady stanovené zvláštním právním předpisem,¹⁰) nebo

f)

je zařazen do deváté platové třídy a dosáhl alespoň úplného středního vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání (dále jen ,,úplné střední vzdělání"), nebo

g)

je zařazen do desáté platové třídy a dosáhl vyššího odborného vzdělání, nebo je zařazen do jedenácté platové třídy a dosáhl vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu, nebo

h)

je zařazen nejvýše do jedenácté platové třídy, ukončil studium vyšších soudních úředníků¹¹) a vykonává práci vyššího soudního úředníka podle zvláštního právního předpisu, nebo

i)

splňuje podmínky odborné a pedagogické způsobilosti stanovené zvláštním právním předpisem,¹²) nebo

j)

splňuje kvalifikační předpoklady pro výkon služební funkce stanovené zvláštním právním předpisem,¹³) nebo

k)

plní úkoly zpravodajských služeb, nebo

l)

vykonává umělecké nebo umělecko-pedagogické práce nebo činnost sportovce a trenéra.

§ 4

Zařazení zaměstnance do platového stupně

      (1)  Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně příslušné platové třídy v závislosti na zápočtu doby rozhodné pro toto zařazení (dále jen ,,započitatelná praxe").

      (2)  V plném rozsahu zahrne zaměstnavatel do započitatelné praxe dobu praxe v oboru požadované práce dosaženou

a)

po ukončení vzdělání stanoveného v katalogu prací,

b)

po splnění odborných předpokladů stanovených zvláštním právním předpisem při výkonu práce strážníka⁹) u zaměstnanců zařazených do platové třídy podle § 3 odst. 4 písm. d),

c)

po splnění předpokladů stanovených zvláštním právním předpisem, popřípadě požadavku vyučení v oboru u zaměstnanců zařazených do platové třídy podle § 3 odst. 4 písm. e),

d)

po ukončení studia vyšších soudních úředníků¹¹) při výkonu práce vyššího soudního úředníka podle § 3 odst. 4 písm. h),

e)

po dosažení odborné a pedagogické způsobilosti stanovené zvláštním právním předpisem¹²) u zaměstnanců zařazených do platové třídy podle § 3 odst. 4 písm. i),

f)

po dosažení kvalifikačních předpokladů pro výkon služební funkce stanovených zvláštním právním předpisem¹³) u zaměstnanců zařazených do platové třídy podle § 3 odst. 4 písm. j),

g)

po ukončení středního odborného vzdělání u zaměstnance zařazeného do páté platové třídy,

h)

po ukončení úplného středního vzdělání u zaměstnance zařazeného do deváté platové třídy,

i)

po ukončení vyššího odborného vzdělání u zaměstnance zařazeného do desáté platové třídy,

j)

po ukončení vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu u zaměstnance zařazeného do jedenácté platové třídy.

      (3)  V rozsahu čtyř pětin zahrne zaměstnavatel do započitatelné praxe dobu praxe v oboru požadované práce dosaženou před

a)

ukončením vzdělání stanoveného v katalogu prací, nebo

b)

získáním předpokladů stanovených zvláštním právním předpisem, popřípadě požadavku vyučení v oboru, u zaměstnanců zařazených do platové třídy podle § 3 odst. 4 písm. e).

      (4)  V rozsahu nejvýše dvou třetin zahrne zaměstnavatel do započitatelné praxe dobu jiné praxe, než která je uvedena v předchozích odstavcích, a to v závislosti na míře jejího využití pro výkon požadované práce.

      (5)  V plném rozsahu, nejvýše však v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem¹⁴) pro výkon vojenské základní (náhradní) služby, platným v době jejího výkonu, zahrne zaměstnavatel do započitatelné praxe dobu vojenské základní (náhradní) služby nebo dobu civilní služby, pokud se zaměstnanec současně nepřipravoval na povolání v denním¹⁵) nebo prezenčním studiu.¹⁶)

      (6)  V plném rozsahu, nejvýše však v celkovém rozsahu 6 let, zahrne zaměstnavatel do započitatelné praxe dobu

a)

mateřské dovolené, další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské dovolené a další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené platné v době této péče podle zvláštního právního předpisu,¹⁷) pokud se zaměstnankyně nebo zaměstnanec současně nepřipravovali na povolání v denním studiu¹⁵) nebo v prezenčním studiu,¹⁶)

b)

osobní péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé dítě nebo děti, které vyžadovaly mimořádnou péči, pokud nebyly umístěny v ústavu pro takové děti.

      (7)  Praxí v oboru požadované práce se pro účely tohoto nařízení rozumí výkon práce, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce.

      (8)  Ze započitatelné praxe podle odstavců 2 až 6 odečte zaměstnavatel, není-li dále stanoveno jinak, u zaměstnance zařazeného do

a)

páté až osmé platové třídy, který dosáhl jen středního odborného vzdělání dobu 2 roků, nebo dobu 4 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání, s výjimkou zaměstnance zařazeného do platové třídy podle § 3 odst. 4 písm. d) a e),

b)

deváté platové třídy, který dosáhl jen úplného středního vzdělání dobu 2 roků, nebo jen středního odborného vzdělání dobu 4 roků, nebo dobu 6 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání,

c)

desáté platové třídy, který dosáhl jen vyššího odborného vzdělání dobu 1 roku, nebo jen úplného středního vzdělání dobu 3 roků, nebo jen středního odborného vzdělání dobu 5 roků, nebo dobu 7 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání,

d)

jedenácté až šestnácté platové třídy, který dosáhl jen vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu dobu 2 roků, vyššího odborného vzdělání dobu 3 roků, nebo jen úplného středního vzdělání dobu 5 roků, nebo jen středního vzdělání dobu 7 roků, nebo dobu 9 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání, s výjimkou zaměstnance zařazeného do platové třídy podle § 3 odst. 4 písm. h), kterému odečte dobu 4 roků.

      (9)  Pro účely postupu zaměstnance do vyššího platového stupně se do započitatelné praxe zahrnuje doba výkonu požadované práce v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen, v plném rozsahu.

      (10)  Platový tarif ve vyšším platovém stupni náleží zaměstnanci od prvého dne kalendářního měsíce, ve kterém dosáhl doby započitatelné praxe stanovené pro jednotlivé platové stupně v přílohách č. 1 až 4 k tomuto nařízení.

§ 5

Platový tarif

      (1)  Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, nestanoví-li se dále jinak.

      (2)  Zaměstnanci, který je

a)

pedagogickým pracovníkem¹⁸) nebo vykonává výchovnou, vzdělávací, konzultační a další odbornou činnost v oblasti volného času dětí klientů azylových zařízení,¹⁹)

b)

zdravotnickým pracovníkem,²⁰) který vykonává pedagogickou činnost,

c)

učitelem vyšší odborné školy,

d)

akademickým pracovníkem²¹) Policejní akademie České republiky,

e)

lektorem Justiční akademie²²) nebo Justiční školy v Kroměříži,

f)

vědeckým, výzkumným a vývojovým pracovníkem na pracovištích Akademie věd České republiky,²³)

g)

odborným zaměstnancem Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky,²⁴)

h)

odborným pracovníkem muzea, galerie, knihovny,²⁵) státní památkové péče, hvězdárny a planetária, zoologické zahrady nebo uměleckým zaměstnancem divadla, symfonického orchestru nebo pěveckého sboru,

přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

      (3)  Zaměstnanci, který je podle zvláštního právního předpisu zdravotnickým pracovníkem²⁰) a vykonává zdravotnické povolání, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

      (4)  Zaměstnanci

a)

uvedenému v § 73 odst. 2 zákoníku práce,

b)

zaměstnavatele uvedeného v § 73 odst. 2 zákoníku práce,

c)

státu ve správním úřadu nebo v jiné organizační složce státu uvedené v § 73 odst. 2 zákoníku práce,

d)

který je úředníkem územního samosprávného celku,²⁶)

e)

který je vojákem z povolání a příslušníkem Policie České republiky, Vězeňské služby, Bezpečnostní informační služby, Hasičského záchranného sboru České republiky, orgánů celní správy

přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 4 k tomuto nařízení.


      (5)  Platové stupnice, uvedené v přílohách č. 2 až 4 k tomuto nařízení, se vypočítají tak, že se jednotlivé platové tarify stanovené ve stupnici platových tarifů, uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, zvyšují v příloze č. 2 o 10 %, v příloze č. 3 o 17 % a v příloze č. 4 o 25 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v příslušné platové třídě; tato částka se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru.


§ 6

Zvláštní způsob určení platového tarifu některým zaměstnancům

      (1)  Zaměstnavatel může určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy zaměstnanci zařazenému

a)

do první až čtvrté platové třídy, nebo

b)

do páté a vyšší platové třídy, který vykonává umělecké, uměleckotechnické, umělecko-pedagogické práce, činnost sportovce a trenéra, plní úkoly zpravodajských služeb, je vyslán v rámci jednotky mírových sil k účasti na mírových operacích v zahraničí nebo vykonává specializované odborné činnosti v zásahové jednotce rychlého nasazení Policie České republiky v útvaru s působností na celém území České republiky,

pokud okruh zaměstnanců, jichž se tento způsob určení platového tarifu týká, a pravidla pro určení platového tarifu v rámci rozpětí nejnižšího až nejvyššího platového stupně příslušné platové třídy sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví vnitřním platovým předpisem.


      (2)  Zaměstnavatel, který je zdravotnickým zařízením a poskytuje zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění,²⁷) může s předchozím souhlasem zřizovatele sjednat v kolektivní smlouvě způsob určení platového tarifu zaměstnancům zařazeným do páté a vyšší platové třídy v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň v příslušné platové třídě.

§ 7

Osobní příplatek

      (1)  Zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

      (2)  Zaměstnanci, který je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy, a zaměstnanci, který plní úkoly zpravodajských služeb a je vynikajícím odborníkem, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

      (3)  Zaměstnavatel může rozhodnout o zvýšení, snížení, popřípadě odejmutí osobního příplatku v závislosti na plnění podmínek stanovených v odstav- cích 1 a 2.

§ 8

Příplatek za vedení

      (1)  Vedoucímu zaměstnanci, kterému nepřísluší příplatek za vedení podle § 5 odst. 1 zákona, přísluší podle stupně řízení, náročnosti řídící práce a působnosti zaměstnavatele příplatek za vedení, stanovený v přílohách č. 5 až 7 k tomuto nařízení.

      (2)  Strážníkovi, který je radou obce pověřen plněním některých úkolů při řízení obecní policie, přísluší příplatek za vedení za podmínek uvedených v odstav- ci 1 a ve výši stanovené v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

      (3)  Pokud působnost zaměstnavatele nestanoví právní předpis, stanoví ji pro účely poskytování příplatku za vedení zřizovatel, a to nejvýše v rozsahu vlastní působnosti.

      (4)  Zástupcem statutárního orgánu se pro účely poskytování příplatku za vedení rozumí ten vedoucí zaměstnanec, který je podle organizačního řádu oprávněn zastupovat statutární orgán v plném rozsahu jeho činnosti.

§ 9

Zvláštní příplatky

      (1)  Zaměstnanci, který pracuje ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, přísluší příplatek ve výši a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.²⁸)

      (2)  Zaměstnanci, kterému zaměstnavatel v rámci dvousměnného, třísměnného nebo nepřetržitého provozu²⁹) rozvrhl pracovní dobu tak, že střídavě vykonává práci v ranní, odpolední, popřípadě noční směně, přísluší příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně.

      (3)  Zaměstnanci, který vykonává výchovnou, pomocnou výchovnou, vzdělávací nebo diagnostickou činnost nebo sociální práce s výchovně problémovými dětmi a mládeží a jejich zákonnými zástupci ve speciální škole a ve speciální mateřské škole, ve speciální nebo specializované třídě mateřské, základní nebo střední školy, ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče, přísluší příplatek ve výši 100 Kč až 1 000 Kč měsíčně.

      (4)  Zaměstnanci, který soustavně vykonává práci třídního učitele, přísluší příplatek ve výši

a)

200 Kč až 800 Kč měsíčně, nebo

b)

500 Kč až 1 800 Kč měsíčně, pokud tuto práci vykonává ve školách, školských zařízeních a třídách uvedených v odstavci 3, nebo ve třídách se žáky různých postupných ročníků v rámci jedné třídy v základních školách, které nemají zřízeny všechny ročníky. Při výkonu práce třídního učitele ve více třídách přísluší zaměstnanci pouze jeden příplatek, jehož výši určí zaměstnavatel v rámci rozpětí, které je při splnění stanovených podmínek pro zaměstnance výhodnější.

      (5)  Mistrovi odborné výchovy, jehož výkon práce je spojen s mimořádnou neuropsychickou zátěží spočívající v soustavném dohledu nad žáky, u kterých hrozí zvýšené riziko úrazu z důvodu používání strojů, nástrojů, popřípadě přístrojů, které slouží k osvojování praktických dovedností a návyků v dílnách a na pracovištích učňovských zařízení při odborném výcviku, přísluší příplatek ve výši 200 Kč až 800 Kč měsíčně.

      (6)  Zaměstnanci, který soustavně poskytuje zdravotní péči na operačních sálech, anesteziologickoresuscitačních odděleních, jednotkách intenzivní péče a na onkologii, přísluší příplatek ve výši 200 Kč až 1 000 Kč měsíčně.

      (7)  Zaměstnanci, který vykonává výchovnou nebo vzdělávací činnost v zařízeních sociální péče nebo oddělení Ústavu sociální péče pro osoby mentálně nebo tělesně postižené, přísluší příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně.

      (8)  Zdravotnickému zaměstnanci a zaměstnanci zabezpečujícímu obslužnou a sociální péči, jehož výkon práce je spojen s mimořádnou zátěží spočívající v soustavné přímé péči o osoby v psychiatrických a gerontologických odděleních lůžkových zařízení, v samostatných ošetřovatelských odděleních u obyvatel upoutaných na lůžko nebo vyžadujících jinou náročnou ošetřovatelskou péči, případně v samostatných ošetřovatelských odděleních pro ošetřování dementních osob v domovech důchodců a ústavech sociální péče pro osoby mentálně nebo tělesně postižené a o tělesně nebo mentálně postižené děti ve zdravotnických zařízeních, přísluší příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně.

      (9)  Členovi výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby přísluší příplatek ve výši 500 Kč až 2 000 Kč měsíčně.

      (10)  Zaměstnanci, jehož výkon práce je spojen s mimořádnou neuropsychickou zátěží spočívající v soustavném přímém osobním styku s občany v krizových sociálních situacích, přísluší příplatek ve výši 200 Kč až 1 000 Kč měsíčně.

      (11)  Zaměstnanci hygienické služby, který soustavně provádí a zajišťuje státní zdravotní dozor mimo sídlo zaměstnavatele a jeho organizačních útvarů, přísluší příplatek ve výši 200 Kč až 800 Kč měsíčně.

      (12)  Zaměstnanci, který vykonává práci výkonného letce, přísluší příplatek ve výši 500 Kč až 6 000 Kč měsíčně.

      (13)  Strážníkovi přísluší za riziko spojené se zabezpečováním místních záležitostí veřejného pořádku příplatek ve výši 500 Kč až 2 000 Kč měsíčně.

      (14)  Zaměstnanci, jehož práce je spojena s mimořádným rizikem při ochraně zájmů státu a spočívá v

a)

soustavné revizní, kontrolní a vyhledávací činnosti mimo sídlo zaměstnavatele a jeho organizačních útvarů, přísluší příplatek ve výši 200 Kč až 800 Kč měsíčně, pokud tato činnost není vykonávána u právnické osoby, jejímž je zaměstnavatel zřizovatelem nebo zakladatelem, nebo kterou podle zvláštního zákona odborně řídí,

b)

revizní, kontrolní a vyhledávací činnosti při ověřování správnosti údajů u plátců daní a poplatků, pojistného na zdravotní a sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, přísluší příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně.

      (15)  Zaměstnanci finančně analytického útvaru Ministerstva financí a zaměstnanci územního finančního orgánu, jejichž práce spočívá ve výkonu státního dozoru, v soustavné revizní, kontrolní, vyhledávací, zajišťovací a exekuční činnosti, v rozhodování v daňovém nebo jiném správním řízení v působnosti územního finančního orgánu, jakož i v činnosti proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, přísluší příplatek ve výši 500 Kč až 4 000 Kč měsíčně, pokud je tato práce spojena s mimořádným rizikem při ochraně zájmů státu spočívajícím v ohrožení života nebo zdraví, nebo s jiným závažným rizikem.

      (16)  Zaměstnanci Úřadu vlády České republiky se za výkon služeb a prací při plnění zvláštních úkolů pro brannou pohotovost nebo při mimořádných opatřeních mimo dobu branné pohotovosti a za práce spojené se zajišťováním bezpečnosti státu přísluší podle míry rizika a mimořádných nároků vyvolaných pracovními podmínkami zvláštní příplatek ve výši 200 Kč až 1 500 Kč měsíčně.

      (17)  Zaměstnanci Národního bezpečnostního úřadu, který plní úkoly spojené s ochranou bezpečnostních zájmů státu, při nichž může dojít k ohrožení jeho života nebo zdraví nebo k jiným závažným rizikům vyplývajícím ze zvýšené neuropsychické zátěže, přísluší příplatek ve výši 100 Kč až 4 000 Kč měsíčně.

      (18)  Zaměstnanci báňského úřadu, který vykonává dozor

a)

nad hornickou činností a činností prováděnou hornickým způsobem, přísluší příplatek ve výši 500 Kč až 2 000 Kč měsíčně,

b)

na pracovištích v podzemí v podmínkách vyžadujících použití izolačních dýchacích přístrojů a účastní se na záchranných a havarijních pracích, přísluší příplatek ve výši 700 Kč až 4 000 Kč měsíčně.

      (19)  Zaměstnanci, který

a)

vykonává převážně v podzemí geodetické práce spojené s tvorbou map, přísluší příplatek ve výši 200 Kč až 1 000 Kč měsíčně,

b)

provádí fotogrammetrické vyhodnocování a překreslování, přísluší příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně.

      (20)  Zaměstnanci, jehož výkon práce je spojen s mimořádnou neuropsychickou zátěží spočívající v soustavném přímém osobním styku s uchazeči o zaměstnání, a zaměstnanci, který vykonává posudkovou činnost sociálního zabezpečení v soustavném přímém osobním styku s občany, přísluší příplatek ve výši 200 Kč až 1 000 Kč měsíčně.

      (21)  Zaměstnanci, který je při výkonu práce ve styku se zadrženými, obviněnými, obžalovanými nebo odsouzenými osobami, přísluší příplatek ve výši 200 Kč až 1 000 Kč měsíčně.

      (22)  Zaměstnanci, který provádí úkony v rámci výkonu rozhodnutí,³⁰) přísluší příplatek ve výši 500 Kč až 2 000 Kč měsíčně.

      (23)  Zaměstnanci zařazenému v

a)

ozbrojených silách České republiky,

b)

Ministerstvu obrany,

c)

organizační složce státu nebo příspěvkové organizaci zřizované Ministerstvem obrany,

d)

Policii České republiky,

e)

vězeňské službě,

f)

Ministerstvu spravedlnosti, který vykonává soustavný dohled nad výkonem vazby a trestu odnětí svobody,

g)

Hasičském záchranném sboru České republiky,

h)

orgánu celní správy,

který vykonává činnosti spojené s ochranou zájmů státu, při nichž může dojít k ohrožení jeho života nebo zdraví, popřípadě k jiným závažným rizikům, přísluší příplatek ve výši 1 000 Kč až 4 000 Kč měsíčně v I. skupině, 500 Kč až 2 000 Kč měsíčně ve II. skupině nebo 100 Kč až 1 000 Kč měsíčně ve III. skupině. Zařazení těchto činností do I., II. nebo III. skupiny stanoví podle míry rizika v oboru své působnosti ministr vnitra, ministr obrany, ministr financí nebo ministr spravedlnosti.

      (24)  Zaměstnanci, který plní úkoly zpravodajských služeb, při nichž může dojít k ohrožení jeho života nebo zdraví nebo k jiným závažným rizikům, přísluší příplatek ve výši 100 Kč až 4 000 Kč měsíčně.

      (25)  Zaměstnanci zařazenému v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech, který je vyslán v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních policejních sborů Organizace spojených národů, nebo v rámci policejní mise Evropské unie mimo území České republiky, přísluší po dobu působení v zahraničí místo příplatku podle odstavce 12 nebo 23 příplatek ve výši 700 USD až 4 000 USD měsíčně, popřípadě v rovnocenné výši v EURO. Podmínky pro určení výše příplatku a výši příplatku v rámci tohoto rozpětí stanoví podle příslušnosti zaměstnance ministr obrany, ministr spravedlnosti nebo ministr vnitra.

      (26)  Zaměstnanci přísluší pouze jeden z příplatků stanovených v odstavcích 3 až 25. Výši zvláštního příplatku určí zaměstnanci zaměstnavatel v rámci rozpětí, které je při splnění stanovených podmínek pro zaměstnance nejvýhodnější.

      (27)  Výši příplatku v rámci stanovených rozpětí určí zaměstnavatel.

§ 10

Odměny

      Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout odměnu

a)

za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu,

b)

k ocenění jeho pracovních zásluh při dovršení 50 let věku a při prvním skončení pracovního nebo služebního poměru po přiznání invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod,

c)

za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo živelním událostem, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen majetek, zdraví nebo život,

d)

za zlepšený hospodářský výsledek příspěvkové organizace.³¹)

§ 11

Další plat

      (1)  Zaměstnanci náleží v každém pololetí kalendářního roku další plat, pokud v něm odpracuje alespoň 65 dnů u jednoho zaměstnavatele v témže pracovním (služebním) poměru, neskončí-li tento pracovní (služební) poměr v prvním pololetí před 31. květnem nebo před 30. červnem, odpracuje-li zaměstnanec stanovený počet dní až v červnu, a ve druhém pololetí před 30. listopadem nebo před 31. prosincem, odpracuje-li zaměstnanec stanovený počet dní až v prosinci. Splnění podmínky trvání téhož pracovního (služebního) poměru k jednomu zaměstnavateli se nevyžaduje, dojde-li ke změně zaměstnavatele a k přechodu práv a povinností z pracovněprávních nebo služebních vztahů na základě zvláštního právního předpisu.³²) Pro účely vzniku nároku na další plat se za zaměstnavatele považuje i organizační složka státu nebo územního samosprávného celku, ve které byl zaměstnanec v rozhodném období zařazen.

      (2)  Za odpracovaný den se považuje den, v němž zaměstnanec

a)

odpracoval převážnou část své směny,

b)

čerpal dovolenou na zotavenou v rozsahu poloviny své směny a větším,

c)

čerpal náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek v rozsahu poloviny své směny a větším,

d)

nemohl konat práci pro překážku na straně zaměstnavatele³³) v rozsahu poloviny své směny a větším,

e)

nepracoval proto, že na jeho obvyklý pracovní den připadl svátek.

      (3)  Odpracovaný den lze započítat pouze z jediného důvodu uvedeného v odstavci 2.

      (4)  Zaměstnanec, který je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu³⁴) a má zaměstnavatelem rozvrženou týdenní pracovní dobu nerovnoměrně,³⁵) se pro účely odstavce 1 posuzuje jako zaměstnanec, který v kalendářním týdnu odpracoval 5 pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu. Ustanovení odstav- ce 2 písm. b) až e) platí obdobně.

      (5)  Výše dalšího platu je součtem částek platového tarifu, příplatku za vedení, hodnostního příplatku, osobního a zvláštního příplatku, s výjimkou zvláštního příplatku poskytnutého podle § 9 odst. 25, na které zaměstnanci naposledy vznikl nárok nebo které mu byly zaměstnavatelem naposledy určeny, pokud se nestanoví jinak.

      (6)  Před splněním podmínek nároku na další plat stanovených v odstavcích 1, 2 a 4 může zaměstnavatel poskytnout nejvýše 2 zálohy na další plat, pokud se se zaměstnancem dohodne na jejich vrácení v případě, že mu nárok na další plat nevznikne, nebo na vrácení částky, o kterou poskytnuté zálohy překročily výši dalšího platu.

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

§ 12

      (1)  Ke zmírnění následků křivd vzniklých pracovněprávními úkony učiněnými v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 může zaměstnavatel do započitatelné praxe zahrnout odchylně od § 4 odst. 4 v plném rozsahu i dobu jiné praxe, pokud zaměstnanec nemohl vykonávat praxi v oboru požadované práce z důvodu neplatného pracovněprávního úkonu.³⁶)

      (2)  Ke zmírnění následků rozhodnutí, jimiž byli žáci a studenti v důsledku politické perzekuce v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 vyloučeni ze studia na školách poskytujících střední nebo vyšší vzdělání a na vysokých školách, může zaměstnavatel do započitatelné praxe zahrnout odchylně od § 4 odst. 3 a 4 v plném rozsahu i dobu praxe v oboru požadované práce dosaženou před ukončením stupně vzdělání stanoveného v katalogu prací nebo požadovaného zaměstnavatelem a dobu jiné praxe, pokud zaměstnanec na základě studijní rehabilitace³⁷) příslušné studium řádně ukončil.

§ 13

      (1)  Vedoucím zaměstnancem³⁸) se pro účely tohoto nařízení rozumí také příslušník ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru,³⁹) který je oprávněn ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní nebo služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich činnost a vydávat k tomu účelu příkazy, rozkazy a závazné pokyny.

      (2)  U příslušníků ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru plní úkoly zaměstnavatele ten, kdo je oprávněn jednat ve věcech služebního poměru podle zvláštního právního předpisu.⁴⁰)

§ 14

      Zaměstnavatel nepřehodnotí započitatelnou praxi započtenou ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení, pokud u zaměstnance nedojde ke změně druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě nebo ke změně funkce podle zvláštních právních předpisů.⁴¹)

§ 15

      Zrušuje se:

1.

Nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací.

2.

Nařízení vlády č. 76/1994 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací.

3.

Nařízení vlády č. 141/1995 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací.

4.

Nařízení vlády č. 70/1996 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací.

5.

Nařízení vlády č. 325/1996 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací.

6.

Nařízení vlády č. 352/1997 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací.

7.

Nařízení vlády č. 247/1998 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací.

8.

Nařízení vlády č. 125/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací.

9.

Nařízení vlády č. 453/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací.

10.

Nařízení vlády č. 66/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací.

11.

Nařízení vlády č. 583/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací.

12.

Nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí.

13.

Nařízení vlády č. 78/1994 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí.

14.

Nařízení vlády č. 142/1995 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí.

15.

Nařízení vlády č. 71/1996 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí.

16.

Nařízení vlády č. 326/1996 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí.

17.

Nařízení vlády č. 353/1997 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí.

18.

Nařízení vlády č. 454/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí.

19.

Nařízení vlády č. 67/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí.

20.

Nařízení vlády č. 582/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí.

21.

Nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád).

22.

Nařízení vlády č. 143/1995 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád).

23.

Nařízení vlády č. 72/1996 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád).

24.

Nařízení vlády č. 327/1996 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád).

25.

Nařízení vlády č. 354/1997 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád).

26.

Nařízení vlády č. 249/1998 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád).

27.

Nařízení vlády č. 127/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád).

28.

Nařízení vlády č. 496/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád).

29.

Nařízení vlády č. 69/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád).

30.

Nařízení vlády č. 584/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád).

§ 16

      Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004.




Předseda vlády:


PhDr. Špidla v. r.



Ministr práce a sociálních věcí:


Ing. Škromach v. r.


––––––––––––––––––––

¹)

§ 53 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 187/2001 Sb.

²)

Například zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění zákona č. 254/2000 Sb.

³)

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/ /2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb. a zákona č. 59/2003 Sb. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/ /2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 404/2002 Sb. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

⁴)

Například zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 279/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb. a zákona č. 192/2003 Sb.

⁵)

Nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění nařízení vlády č. 331/2003 Sb.

⁶)

Například § 53 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 548/1991 Sb., § 51 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb., vyhláška č. 139/1997 Sb., o podmínkách odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků a o předpokladech kvalifikace výchovných poradců, vyhláška č. 88/1996 Sb., kterou se provádí zákon o obecní policii.

⁷)

§ 46 odst. 1 písm. e) zákoníku práce.

⁸)

Například § 3 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 555/ /1992 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 33/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 460/2000 Sb., zákona č. 265/2001 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., § 23 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, § 53 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991 Sb., vyhláška č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.

⁹)

Vyhláška č. 88/1996 Sb., kterou se provádí zákon o obecní policii.

¹⁰)

§ 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů.

¹¹)

§ 14 až 17 zákona č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění zákona č. 62/1999 Sb.

¹²)

Vyhláška č. 139/1997 Sb., o podmínkách odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků a o předpokladech kvalifikace výchovných poradců.

¹³)

Například vyhláška č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění vyhlášky č. 472/2002 Sb., vyhláška č. 270/1999 Sb., kterou se stanoví kvalifikační předpoklady pro služební zařazení vojáků z povolání.

¹⁴)

Například zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 286/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 520/2002 Sb.

¹⁵)

§ 20 odst. 1 a § 27a zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.

¹⁶)

§ 44 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 147/2001 Sb.

¹⁷)

Například zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, zákon č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky, § 157 až 160 zákoníku práce.

¹⁸)

§ 50 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1990 Sb. a zákona č. 171/1990 Sb.

¹⁹)

§ 2 odst. 7 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 519/ /2002 Sb.

²⁰)

§ 53 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991 Sb. Vyhláška č. 77/1981 Sb.

²¹)

§ 70 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb.

²²)

§ 133 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 349/2002 Sb. a zákona č. 192/2003 Sb.

²³)

§ 13 zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění zákona č. 220/2000 Sb.

²⁴)

Rozhodnutí ministra životního prostředí České republiky č. 7/1995, o zřízení rozpočtové organizace Agentury ochrany přírody a krajiny, ve znění rozhodnutí ministra životního prostředí České republiky č. 12/1995.

²⁵)

Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).

²⁶)

§ 2 odst. 4 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů.

²⁷)

§ 13 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 167/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb. a zákona č. 285/2002 Sb.

²⁸)

Nařízení vlády č. 252/1992 Sb., o podmínkách pro poskytování a výši zvláštního příplatku za vykonávání činností ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, ve znění nařízení vlády č. 77/1994 Sb.

²⁹)

§ 83 odst. 4 zákoníku práce.

³⁰)

§ 46 odst. 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 46/1995 Sb. a vyhlášky č. 482/2000 Sb.

³¹)

§ 55 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 187/2001 Sb.

³²)

Například § 249 až 251 zákoníku práce.

³³)

§ 129 a 130 zákoníku práce.

³⁴)

§ 83a zákoníku práce.

³⁵)

§ 85 zákoníku práce.

³⁶)

§ 21 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb., zákona č. 133/1993 Sb., zákona č. 115/1994 Sb., zákona č. 107/1995 Sb. a zákona č. 134/1997 Sb.

³⁷)

§ 18 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., ve znění zákona č. 267/1992 Sb., zákona č. 133/1993 Sb. a zákona č. 79/1998 Sb.

³⁸)

§ 9 a 9a zákoníku práce.

³⁹)

Například zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 186/1997 Sb., zákona č. 138/1999 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 325/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 329/1999 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb. a zákona č. 216/2002 Sb.

⁴⁰)

Například § 2 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 555/1992 Sb., zákona č. 590/1992 Sb. a zákona č. 26/1993 Sb., § 2 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 254/2002 Sb.

⁴¹)

Například zákon č. 186/1992 Sb., ve znění zákona č. 555/1992 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 33/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 460/2000 Sb., zákona č. 265/2001 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., § 23 zákona č. 154/1994 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., zákon č. 221/ /1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb.