349

NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 9. listopadu 2022
o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci






      Vláda nařizuje podle § 3 odst. 7 a § 4 odst. 11 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 3/2020 Sb.:

§ 1

Předmět úpravy

      Toto nařízení stanoví

a)

obsah a způsob zpracování státní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro její zpracování a vyhodnocení a

b)

obsah a způsob zpracování územní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro její zpracování a pro zpracování zprávy o jejím uplatňování.

§ 2

Státní energetická koncepce

      (1) Státní energetická koncepce obsahuje

a)

analýzu stávajícího energetického systému státu a stanovení hlavních trendů vývoje energetiky, poptávky po energii, použitelnosti jednotlivých primárních energetických zdrojů, relativního zastoupení jednotlivých primárních a sekundárních zdrojů energie v energetickém systému včetně analýzy možných budoucích změn v tomto zastoupení a problematiky energetické infrastruktury,

b)

analýzu silných a slabých stránek energetiky České republiky a příležitostí a hrozeb pro energetický sektor České republiky,

c)

komplexní rozbor vnějších a vnitřních podmínek ovlivňujících energetiku České republiky v dlouhodobém časovém horizontu,

d)

stanovení vrcholových strategických cílů a cílových hodnot pro celý energetický sektor, včetně procentně vyjádřeného zastoupení jednotlivých zdrojů energie v rámci primárních a sekundárních zdrojů se stanoveným maximem a minimem, kterého může daný zdroj energie v cílovém roce, popřípadě dílčích letech, dosáhnout,

e)

výstupy očekávaného vývoje energetiky České republiky s využitím energetického modelování s ohledem na vytyčené cílové hodnoty a s důrazem na snižování emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti, ekonomickou efektivnost a maximální ekologickou přijatelnost,

f)

kvantifikaci ukazatelů bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopnosti a sociální přijatelnosti a udržitelnosti nakládání s energií a stanovení jejich cílových hodnot,

g)

optimalizaci scénáře vývoje energetiky České republiky a ukazatelů bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopnosti a sociální přijatelnosti a udržitelnosti nakládání s energií na základě hodnocení prováděného podle většího počtu různorodých parametrů, přičemž parametry a nastavení se stanoví se zohledněním kvantifikovaných vstupních předpokladů a vyrovnaného naplňování strategických cílů,

h)

dílčí rozvojové strategie jednotlivých oblastí sektoru energetiky a navazujících sektorů, obsahující jednotlivé priority a opatření, ve vztahu k optimalizačním propočtům a k celkovému strategickému zadání v návaznosti na výstupy z energetického modelování a

i)

postup a nástroje pro realizaci cílů a priorit včetně harmonogramu obsahujícího termín realizace a instituce, které jsou za realizaci odpovědné, a v relevantních případech také nároků na financování.

      (2) Ukazateli bezpečnosti dodávek energie jsou

a)

pohotovostní zásoby primárních energetických zdrojů,

b)

rozčlenění primárních energetických zdrojů,

c)

rozčlenění hrubé výroby elektřiny,

d)

rozčlenění dovozu,

e)

dovozní závislost,

f)

bezpečnost provozu elektroenergetické a plynárenské infrastruktury,

g)

soběstačnost v dodávkách elektřiny a

h)

zdrojová přiměřenost elektrizační soustavy.

      (3) Ukazateli konkurenceschopnosti a sociální přijatelnosti jsou

a)

energetická náročnost tvorby hrubé přidané hodnoty,

b)

elektroenergetická náročnost tvorby hrubé přidané hodnoty,

c)

míra integrace do mezinárodních energetických sítí,

d)

konečné ceny elektřiny, zemního plynu a tepla pro průmysl a domácnosti,

e)

podíl výdajů na energii na celkových výdajích domácností,

f)

podíl sektoru energetiky na hrubé přidané hodnotě a

g)

podíl energetiky na veřejných výdajích na vědu a výzkum.

      (4) Ukazateli udržitelnosti nakládání s energií jsou

a)

emise znečišťujících látek a skleníkových plynů,

b)

emisní náročnost tvorby hrubé přidané hodnoty,

c)

emise skleníkových plynů na obyvatele,

d)

podíl fosilních paliv na spotřebě primárních zdrojů energie,

e)

podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie,

f)

spotřeba energie a spotřeba elektřiny na obyvatele,

g)

podíl tepla z obnovitelných zdrojů energie na prodaném teple a

h)

podíl tepla z kombinované výroby elektřiny a tepla na prodaném teple.

§ 3

Územní energetická koncepce

      (1) Územní energetická koncepce obsahuje

a)

rozbor trendů vývoje poptávky po energii, jehož součástí je

      1.  analýza území shromažďující údaje o počtu obyvatel a sídelní struktuře včetně výhledu, dále geografické a klimatické údaje, na základě kterých je možno provádět technické výpočty a analyzovat možnosti výroby a rozsah spotřeby energie, a

      2.  analýza systémů spotřeby paliv a energie a jejich nároků v dalších letech, jejímž cílem je určit strukturální rozdělení systémů spotřeby paliv a energie v členění na sektor bydlení, veřejný sektor a podnikatelský sektor a provést kvantifikaci jejich energetické náročnosti,

b)

rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií, jehož součástí je analýza dostupnosti paliv a energie, jejímž cílem je určit strukturální rozdělení užitých fosilních paliv a obnovitelných a druhotných zdrojů energie a stanovit jejich podíl a dostupnost při zásobování řešeného územního obvodu,

c)

hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie, jehož součástí je

      1.  stanovení technického potenciálu obnovitelných zdrojů energie s ohledem na požadavky stanovené právními předpisy a analýza možností jejich umístění a využití zaměřená na regionální a místní podmínky a cíle a na snížení ekologické zátěže a

      2.  analýza možností využití druhotných energetických zdrojů na dotčeném území,

d)

hodnocení ekonomicky využitelných úspor, jehož součástí je

      1.  stanovení technického potenciálu úspor energie a možností jejich realizace u systémů spotřeby v sektoru bydlení, veřejném a podnikatelském sektoru a

      2.  stanovení technického potenciálu úspor energie a možností jejich realizace u systémů výroby a distribuce energie,

e)

základní cíle v rámci

      1.  provozování a rozvoje soustav zásobování tepelnou energií,

      2.  realizace energetických úspor,

      3.  využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie včetně energetického využívání odpadů,

      4.  výroby elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla,

      5.  snižování emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů,

      6.  rozvoje energetické infrastruktury,

      7.  provozu částí elektrizační soustavy, které jsou odpojeny od zbytku propojené soustavy, ale zůstávají pod napětím (dále jen ˙ostrov elektrizační soustavy˙),

      8.  rozvoje elektrických sítí, které jsou schopny efektivně propojit chování a akce výrobce, spotřebitele nebo spotřebitele s vlastní výrobou k zajištění ekonomicky efektivní a udržitelné energetické soustavy provozované s malými ztrátami a vysokou spolehlivostí dodávky a bezpečnosti, (dále jen ˙inteligentní síť˙) a

      9.  využití alternativních paliv v dopravě,

f)

nástroje pro dosažení stanovených cílů,

g)

řešení systému nakládání s energií, jehož součástí je

      1.  návrh ekonomicky efektivního zabezpečení pokrytí energetických potřeb dotčeného územního obvodu při respektování státní energetické koncepce, regionálních programů, dalších strategických dokumentů a regionálních omezujících podmínek s ohledem na spolehlivost dodávek jednotlivých forem energie a

      2.  vymezení komplexního technického řešení rozvoje systému zásobování dotčeného území energií vedoucího k uspokojení požadavků stanovených předpokládaným vývojem poptávky po energii v rámci řešeného území a vyčíslení jejich účinků a nároků.

      (2)  Výstupy řešení systému nakládání s energií jsou

a)

předpokládaný vývoj spotřeby elektrické energie na daném území zahrnující změny ve spotřebě elektřiny vlivem rozvoje sektoru bydlení, vlivem rozvoje veřejné sféry a vlivem rozvoje podnikatelského sektoru,

b)

předpokládaný vývoj v oblasti provozu soustav zásobování tepelnou energií na daném území zahrnující

      1.  provoz jednotlivých zdrojů v soustavách a změny využívaných paliv v těchto zdrojích včetně využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

      2.  změny v rozsahu využití kombinované výroby elektrické a tepelné energie a změny teplonosného média v soustavách,

      3.  rozvoj soustav v důsledku nové výstavby a připojování existujících budov a s tím související změny ve využívání paliv na daném území a

      4.  vyhodnocení rizik rozpadu jednotlivých soustav v důsledku odpojování zákazníků a způsoby a návrhy na zajištění řízeného rozpadu soustav v případě technické nebo ekonomické nemožnosti jejich udržení a s tím související změny ve využívání paliv na daném území,

c)

předpokládaný vývoj spotřeby zemního plynu na daném území zahrnující změny ve spotřebě zemního plynu vlivem rozvoje sektoru bydlení, vlivem rozvoje veřejné sféry a vlivem rozvoje podnikatelského sektoru včetně změn vlivem zvyšování účinnosti užití energie v těchto sektorech,

d)

předpokládaný vývoj v oblasti využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie na daném území zahrnující využití potenciálu jednotlivých technologií pro výrobu elektřiny a pro výrobu tepla v jednotlivých letech zpracovávaného období,

e)

předpokládaný vývoj v oblasti realizace energetických úspor na daném území zahrnující využití potenciálu úspor energie v sektoru bydlení, ve veřejné sféře, ve výrobě a rozvodu tepla v soustavách zásobování tepelnou energií, a v ostatních sektorech národního hospodářství v jednotlivých letech zpracovávaného období,

f)

předpokládaný vývoj v oblasti emisí znečišťujících látek a CO₂ a s tím související dopad na kvalitu ovzduší v rámci daného území zahrnující změny v množství emisí základních znečišťujících látek a CO₂ a v dodržování imisních limitů v problematických lokalitách,

g)

identifikace rizik v oblastech energetické bezpečnosti a spolehlivosti zásobování daného území energií a výsledky z analýzy zajištění alternativních dodávek paliv a energie při mimořádných situacích, včetně stanovení množství ropných produktů pro výrobu elektřiny k zajištění chodu zdravotnických a sociálních zařízení, bezpečnostních sborů, ozbrojených sil nebo složek integrovaného záchranného systému a v nezbytném rozsahu také prvků kritické infrastruktury, a to při krátkodobých výpadcích o délce do šesti hodin, střednědobých výpadcích o délce do osmnácti hodin a dlouhodobých výpadcích o délce nad osmnáct hodin,

h)

předpokládaný vývoj v oblastech rozvoje a implementace technologií inteligentních sítí v rámci daného území,

i)

výsledky z analýzy zajištění provozu ostrovů v elektrizační soustavě ve stavu nouze v elektrizační soustavě a opětovného připojení těchto ostrovů k elektrizační soustavě při pominutí tohoto stavu za účelem zachování přednostních dodávek elektrické energie pro zdravotnická a sociální zařízení, bezpečnostní sbory, ozbrojené síly nebo složky integrovaného záchranného systému a v nezbytném rozsahu také pro prvky kritické infrastruktury, a to minimálně v rozsahu na úrovni statutárních měst,

j)

identifikace požadavků v oblasti rozvoje a výstavby energetické infrastruktury v rámci daného území včetně grafického znázornění,

k)

předpokládaný vývoj v oblasti využívání elektrické energie a zemního plynu, případně jiného alternativního paliva na jiné bázi než na bázi kapalných ropných produktů, v lokální, městské a příměstské hromadné dopravě na daném území.

      (3) V rámci komplexního technického řešení se určí

a)

energetická bilance nového stavu,

b)

investiční náklady vyvolané navrženým technickým řešením,

c)

provozní náklady systému zásobování energií,

d)

dopady na účinnost užití energie a množství energetických úspor,

e)

požadavky na ochranu zemědělského půdního fondu ve vztahu k výstavbě energetické infrastruktury a energetických zařízení a

f)

dopady na emise znečišťujících látek a CO₂ a na kvalitu ovzduší.

§ 4

Obsah a struktura podkladů pro zpracování

      (1) Obsah a struktura podkladů pro zpracování státní energetické koncepce a jejího vyhodnocení jsou stanoveny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

      (2) Obsah a struktura podkladů pro zpracování územní energetické koncepce a zprávy o jejím uplatňování jsou stanoveny v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

§ 5

Zrušovací ustanovení

      Nařízení vlády č. 232/2015 Sb., o státní energetické koncepci a územní energetické koncepci, se zrušuje.

§ 6

Účinnost

      Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023.




Předseda vlády:


prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.





Ministr průmyslu a obchodu:


Ing. Síkela v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 349/2022 Sb.

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 349/2022 Sb.