26

NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 9. prosince 2002,
kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení






      Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb., (dále jen ,,zákon") k provedení § 11 odst. 2, § 11a odst. 2 písm. c), § 12 odst. 1 a 3 a § 13 odst. 2 zákona:

§ 1

Základní ustanovení

      (1)  Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství¹) stanoví technické požadavky na tlaková zařízení a sestavy (několik tlakových zařízení sestavených výrobcem tak, že představují ucelenou funkční jednotku) s nejvyšším pracovním tlakem (PS) větším než 0,5 bar.

      (2)  Pro účely tohoto nařízení se za

a)

tlaková zařízení považují nádoby, potrubí, bezpečnostní výstroj a tlaková výstroj; zahrnují také prvky připojené k součástem vystaveným tlaku, jako jsou například příruby, hrdla, spojky, podpory, závěsná oka, kde

      1.  nádoba je těleso navržené a zhotovené tak, aby mohlo být naplněno tekutinou pod tlakem, včetně součástí, které jsou k němu přímo připevněny a zasahují až k místu spojení s jiným tlakovým zařízením; může se skládat z více než jednoho tlakového prostoru,

      2.  potrubí jsou potrubní části určené k přepravě tekutin, pokud jsou navzájem spojeny tak, že tvoří jeden tlakový systém; potrubí zahrnuje trubky nebo soustavu trub či trubek, tvarovky, dilatační spoje, hadice nebo popřípadě jiné části vystavené tlaku; za potrubí se považují také trubkové výměníky tepla skládající se z trubek a určené k chlazení nebo ohřívání vzduchu,

      3.  bezpečnostní výstroj jsou zařízení určená k ochraně tlakového zařízení před překročením nejvyšších pracovních mezí; zahrnují zařízení jak pro přímé omezení tlaku, jako jsou pojistné ventily, membránová průtržná pojistná zařízení, vzpěrné tyče, řízené pojistné systémy, tak omezující zařízení, která buď uvádějí v činnost regulační zařízení nebo zabezpečují odstavení nebo odstavení a blokování, jako jsou tlakové spínače, teplotní spínače nebo hladinové spínače a bezpečnostní měřicí, řídicí a regulační systémy související s bezpečností,

      4.  tlaková výstroj jsou zařízení, která mají provozní funkci a jejichž těleso je vystaveno tlaku,

b)

tlak považuje tlak vztažený k atmosférickému tlaku, to je přetlak, proto se podtlak vyjadřuje zápornou hodnotou,

c)

nejvyšší pracovní tlak (PS) považuje nejvyšší tlak udávaný výrobcem, pro který je tlakové zařízení navrženo; je definován pro určité místo udané výrobcem, kde jsou připojena ochranná a omezující zařízení, popřípadě ochranná nebo omezující zařízení, anebo nejvyšší bod tlakového zařízení, popřípadě kterékoli jiné stanovené místo,

d)

nejvyšší, popřípadě nejnižší pracovní teplotu (TS) považuje výrobcem udaná nejvyšší, popřípadě nejnižší teplota, pro kterou je tlakové zařízení navrženo,

e)

objem (V) považuje vnitřní objem tlakového prostoru, včetně objemu hrdel až k prvnímu spoji nebo svaru, po odečtení objemu trvale zabudovaných vnitřních částí,

f)

jmenovitou světlost (DN) považuje číselné označení velikosti společné pro všechny části potrubního systému, s výjimkou konstrukčních dílů označených vnějším průměrem nebo rozměrem závitu; je to zaokrouhlené číslo, které jen přibližně souvisí s výrobními rozměry; jmenovitá světlost se označuje písmeny DN, za kterými následuje číslo,

g)

tekutinu považují plyny, kapaliny a páry jak v podobě čisté fáze, tak ve směsi; tekutina může obsahovat suspensi pevných látek,

h)

nerozebíratelné spoje považují spoje, které nelze rozpojit jinak než destruktivním způsobem,

i)

evropské schválení pro materiály považuje technický dokument, v němž jsou definovány vlastnosti materiálů určených k opakovanému použití při výrobě tlakových zařízení, na které se nevztahuje žádná harmonizovaná česká technická norma nebo zahraniční technická norma přejímající v členských státech Evropské unie harmonizovanou evropskou normu (§ 4a zákona).

      (3)  Za tlaková zařízení se pro účely tohoto nařízení nepovažují

a)

dálkové potrubí tvořené potrubím nebo potrubním systémem a určené k přepravě jakékoliv tekutiny nebo látky do určitého tlakového zařízení nebo z něj (pevninského nebo mimopevninského), počínaje krajním uzavíracím zařízením (včetně něj) umístěným v obvodu dotyčného zařízení a včetně všech připojených zařízení určených specificky pro dané dálkové potrubí; tato výjimka se nevztahuje na standardní tlaková zařízení v regulačních nebo kompresorových stanicích,

b)

sítě pro dodávku, rozvod a vypouštění vody a s nimi spojená zařízení a přívodní kanály, jako jsou přívodní tlaková potrubí, tlakové štoly, tlakové šachty pro vodní elektrárny a s nimi spojená specifická příslušenství,

c)

jednoduché tlakové nádoby, které jsou stanovenými výrobky podle zvláštního právního předpisu,²)

d)

tlakové nádobky pro aerosolové rozprašovače podle zvláštního právního předpisu,³)

e)

tlaková zařízení určená pro provoz motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu,⁴)

f)

tlaková zařízení, která se podle § 3 zařazují nejvýše do kategorie I a jsou stanovenými výrobky podle zvláštních právních předpisů,⁵)

g)

tlaková zařízení k použití jako zbraně, střelivo a válečný materiál,

h)

tlaková zařízení speciálně navrhovaná pro jaderná zařízení a jejichž porucha může způsobit únik radioaktivity,

i)

zařízení na ovládání vrtů používaná při průmyslovém průzkumu a dobývání ropy, zemního plynu nebo geotermických zdrojů a u podzemních zásobníků, která jsou určena k udržení, popřípadě řízení tlaku ve vrtu; náleží k nim zařízení ústí vrtu (erupční kříž), protierupční zařízení, rozdělovací potrubí a všechna zařízení, která jsou jim předřazena,

j)

zařízení obsahující tělesa nebo strojní součásti, jejichž dimenzování, volba materiálu a výrobní předpisy vycházejí především z požadavků dostatečné pevnosti, tuhosti a stability s ohledem na statické a dynamické provozní účinky nebo jiná provozní kritéria a pro které není tlak významným konstrukčním činitelem; mezi tato zařízení patří například

      1.  motory, včetně turbín a spalovacích motorů,

      2.  parní stroje, plynové nebo parní turbíny, turbogenerátory, kompresory, čerpadla a jejich ovládací zařízení,

k)

vysoké pece, včetně jejich chladicího systému, ohřívačů větru, odlučovačů prachu a čističů vysokopecního plynu, šachtové pece s přímou redukcí, včetně chladicího zařízení pece, plynových konvertorů a pánví k tavení, přetavování, odplyňování a odlévání oceli a neželezných kovů,

l)

skříně pro vysokonapěťová elektrická zařízení, jako jsou spínací zařízení, řídicí a regulační zařízení, transformátory a točivé stroje,

m)

pancéřové trubky sloužící k uložení přenosových systémů, např. elektrických silových kabelů a telefonních kabelů,

n)

plavidla, rakety, letadla a mobilní plovoucí jednotky a zařízení specificky určená k instalaci na nich nebo k jejich pohonu,

o)

tlaková zařízení tvořená pružným pláštěm, např. pneumatiky, vzduchové polštáře, míče, nafukovací čluny a další podobná tlaková zařízení,

p)

tlumiče výfuku a sání,

r)

lahve nebo plechovky pro nápoje sycené oxidem uhličitým určené ke konečné spotřebě,

s)

nádoby pro přepravu a distribuci nápojů, jejichž součin PS.V není větší než 500 bar.L a jejichž nejvyšší pracovní tlak není větší než 7 bar,

t)

zařízení podléhající mezinárodnímu kódu o námořní přepravě nebezpečného zboží (IMDG) a zvláštním právním předpisům,⁶)

u)

otopná tělesa a potrubí teplovodních otopných systémů,

v)

nádoby určené k jímání kapalin, u nichž tlak plynu nad kapalinou není větší než 0,5 bar.

      (4)  Stanovenými výrobky podle tohoto nařízení ve smyslu § 12 odst. 1 písm. a) zákona jsou tlaková zařízení a sestavy.

§ 2

Podmínky uvádění tlakových zařízení a sestav na trh a do provozu

      (1)  Tlaková zařízení a sestavy mohou být uváděny na trh a do provozu pouze tehdy, neohrozí-li při správné instalaci a údržbě a používání k určenému účelu zdraví a bezpečnost osob, popřípadě domácích a hospodářských zvířat nebo majetek.

      (2)  Tlakové zařízení musí splňovat technické požadavky podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení (dále jen ,,základní požadavky"), pokud jde o

a)

nádoby, s výjimkou nádob podle písmene b), určené pro

      1.  plyny, zkapalněné plyny, plyny rozpuštěné pod tlakem, páry a také ty kapaliny, jejichž tlak par při nejvyšší pracovní teplotě je o více než 0,5 bar vyšší než normální atmosférický tlak (1 013 mbar), v těchto mezích

1.1

pro tekutiny skupiny 1, je-li objem větší než 1 litr a součin PS.V větší než 25 bar.L nebo tlak PS větší než 200 bar (příloha č. 2 k tomuto nařízení, graf 1),

1.2

pro tekutiny skupiny 2, je-li objem větší než 1 litr a součin PS.V větší než 50 bar.L nebo tlak PS větší než 1 000 bar, a všechny přenosné hasicí přístroje a lahve pro dýchací přístroje (příloha č. 2 k tomuto nařízení, graf 2),

          nebo

      2.  kapaliny, jejichž tlak par při nejvyšší pracovní teplotě nepřesahuje normální atmosférický tlak (1 013 mbar) o více než 0,5 bar, v těchto mezích

2.1

pro tekutiny skupiny 1, je-li objem větší než 1 litr a součin PS.V větší než 200 bar.L nebo tlak PS větší než 500 bar (příloha č. 2 k tomuto nařízení, graf 3),

2.2

pro tekutiny skupiny 2, je-li tlak PS větší než 10 bar a součin PS.V větší než 10 000 bar.L nebo tlak PS větší než 1 000 bar (příloha č. 2 k tomuto nařízení, graf 4),

b)

tlakové zařízení vystavené působení plamene nebo jinak vytápěné, s nebezpečím přehřátí, určené pro výrobu páry nebo horké vody při teplotách vyšších než 110 °C a s objemem větším než 2 litry a všechny tlakové hrnce (příloha č. 2 k tomuto nařízení, graf 5),

c)

potrubí určená pro

      1.  plyny, zkapalněné plyny, plyny rozpuštěné pod tlakem, páry a také ty kapaliny, jejichž tlak par při nejvyšší pracovní teplotě je o více než 0,5 bar vyšší než normální atmosférický tlak (1 013 mbar), v těchto mezích

1.1

pro tekutiny skupiny 1, je-li DN větší než 25 (příloha č. 2 k tomuto nařízení, graf 6),

1.2

pro tekutiny skupiny 2, je-li DN větší než 32 a součin PS.DN větší než 1 000 bar (příloha č. 2 k tomuto nařízení, graf 7),

          nebo

      2.  kapaliny, jejichž tlak par při nejvyšší pracov- ní teplotě nepřesahuje normální atmosférický tlak (1 013 mbar) o více než 0,5 bar, v těchto mezích

2.1

pro tekutiny skupiny 1, je-li DN větší než 25 a součin PS.DN větší než 2 000 bar (příloha č. 2 k tomuto nařízení, graf 8),

2.2

pro tekutiny skupiny 2, je-li tlak PS větší než 10 bar, DN větší než 200 a součin PS.DN větší než 5 000 bar (příloha č. 2 k tomuto nařízení, graf 9),

d)

bezpečnostní a tlaková výstroj určená pro tlaková zařízení podle písmen a), b), c) včetně zařízení zabudovaných do sestavy.

      (3)  Sestavy, které obsahují alespoň jedno tlakové zařízení podle odstavce 2, musí splňovat

a)

základní požadavky, pokud jde o

      1.  sestavy určené pro výrobu páry nebo horké vody s teplotou vyšší než 110 °C, které obsahují alespoň jedno tlakové zařízení vystavené působení plamene nebo jinak vytápěné, u něhož je nebezpečí přehřátí,

      2.  jiné sestavy, jsou-li výrobcem určeny k uvedení na trh a do provozu jako sestavy,

b)

požadavky uvedené v bodech 2.10, 2.11, 3.4, 5.2 písm. a) a 5.2 písm. d) přílohy č. 1 k tomuto nařízení, pokud jde o sestavy určené pro výrobu teplé vody při teplotách nepřesahujících 110 °C, do kterých se ručně nakládá pevné palivo, se součinem PS.V větším než 50 bar.L.

      (4)  Základní požadavky se považují za splněné, pokud jsou tlaková zařízení a sestavy ve shodě s bezpečnostními požadavky harmonizovaných českých technických norem, popřípadě zahraničních technických norem přejímajících v členských státech Evropské unie harmonizované evropské normy (§ 4a zákona).

      (5)  Na každé tlakové zařízení nebo sestavu, která splňuje požadavky tohoto nařízení včetně postupů posuzování shody, se umisťuje označení CE a přikládá se k nim ES prohlášení o shodě, pokud toto nařízení dále nestanoví jinak.

      (6)  Tlaková zařízení nebo sestavy s hodnotami nižšími nebo rovnými limitům podle odstavce 2 písm. a) až d), popřípadě podle odstavce 3 musí být navržena a vyrobena v souladu se správnou technickou praxí členského státu Evropské unie tak, aby bylo zajištěno jejich bezpečné používání. K těmto tlakovým zařízením nebo sestavám musí být přiloženy návody k použití a tlaková zařízení nebo sestavy musí být opatřeny označením umožňujícím identifikaci výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce a nesmějí být opatřeny označením CE.

      (7)  Vystavování tlakových zařízení nebo sestav na veletrzích a výstavách se nepovažuje za jejich uvádění na trh a do provozu, pokud jsou viditelně označeny údajem o tom, že nesplňují stanovené požadavky, že nejsou určeny k prodeji do doby, dokud výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce nezajistí jejich shodu a pokud jsou učiněna odpovídající opatření k tomu, aby byla zaručena ochrana osob.

§ 3

Klasifikace tlakových zařízení

      (1)  Tlaková zařízení podle § 2 odst. 2 se zařazují do kategorií I až IV podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení v závislosti na stoupající míře nebezpečí.

      (2)  Pro účely tohoto zařazení se tekutiny dělí na dvě skupiny

a)

skupina 1 zahrnuje nebezpečné tekutiny podle zvláštního právního předpisu,⁷)

b)

skupina 2 zahrnuje všechny ostatní tekutiny neuvedené ve skupině 1.

      (3)  Jestliže je nádoba složena z několika tlakových prostorů, zařazuje se podle nejvyšší kategorie příslušné pro jednotlivé tlakové prostory. Obsahuje-li tlakový prostor několik tekutin, bude nádoba zařazena podle tekutiny, která vyžaduje vyšší skupinu.

§ 4

Postupy posuzování shody

      (1)  Před uvedením tlakového zařízení na trh zajišťuje výrobce posouzení shody každého zařízení (§ 12 odst. 4 zákona) podle své volby jedním z postupů podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení, v závislosti na kategorii tlakového zařízení (§ 3 a příloha č. 2 k tomuto nařízení)

a)

kategorie I

vnitřní kontrola výroby (postup posuzování shody A) podle bodu 1 přílohy č. 3 k tomuto nařízení,

b)

kategorie II

      1.  vnitřní kontrola výroby s dohledem nad konečným posouzením (postup posuzování shody A1) podle bodu 2 přílohy č. 3 k tomuto nařízení,

      2.  zabezpečování jakosti výroby (postup posuzování shody D1) podle bodu 7 přílohy č. 3 k tomuto nařízení, nebo

      3.  zabezpečování jakosti výrobků (postup posuzování shody E1) podle bodu 9 přílohy č. 3 k tomuto nařízení,

c)

kategorie III

      1.  ES přezkoušení návrhu a zabezpečování jakosti výroby (postupy posuzování shody B1 + D) podle bodů 4 a 6 přílohy č. 3 k tomuto nařízení,

      2.  ES přezkoušení návrhu a ověřování výrobků (postupy posuzování shody B1 + F) podle bodů 4 a 10 přílohy č. 3 k tomuto nařízení,

      3.  ES přezkoušení typu a zabezpečování jakosti výrobků (postupy posuzování shody B + E) podle bodů 3 a 8 přílohy č. 3 k tomuto nařízení,

      4.  ES přezkoušení typu a shoda s typem (postupy posuzování shody B + C1) podle bodů 3 a 5 přílohy č. 3 k tomuto nařízení, nebo

      5.  komplexní zabezpečování jakosti (postup posuzování shody H) podle bodu 12 přílohy č. 3 k tomuto nařízení,

d)

kategorie IV

      1.  ES přezkoušení typu a zabezpečování jakosti výroby (postupy posuzování shody B + D) podle bodů 3 a 6 přílohy č. 3 k tomuto nařízení,

      2.  ES přezkoušení typu a ověřování výrobků (postupy posuzování shody B + F) podle bodů 3 a 10 přílohy č. 3 k tomuto nařízení,

      3.  ověřování celku (postup posuzování shody G) podle bodu 11 přílohy č. 3 k tomuto nařízení, nebo


      4.  komplexní zabezpečování jakosti s ES přezkoušením návrhu a zvláštním dohledem nad konečným posouzením ES přezkoušením návrhu a zvláštním dohledem nad konečným posouzením (postup posuzování shody H1) podle bodu 11 přílohy č. 3 k tomuto nařízení.

      (2)  Při posuzování shody se může použít postup pro kategorii vyšší, pokud existuje.

      (3)  Pro tlaková zařízení uvedená v § 2 odst. 2 písm. a) bodu 1 podbodech 1.1 a 1.2 a bodu 2 podbodu 2.1 a písm. b) a zařazená do kategorií III a IV v rámci postupů zabezpečování jakosti řízení odebere za účasti výrobce notifikovaná osoba⁸) během neohlášené kontroly ve výrobních nebo skladových prostorách vzorek zařízení, aby provedla nebo dala provést konečné posouzení podle bodu 3.2.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Pro tento účel výrobce oznámí notifikované osobě zamýšlený časový plán výroby. Notifikovaná osoba vykoná během prvního roku výroby tlakového zařízení nejméně dvě kontroly. Četnost dalších kontrol stanoví notifikovaná osoba podle kritérií uvedených v bodu 4.4, popřípadě bodu 5.4 příslušného postupu posuzování shody.

      (4)  V případě kusové výroby tlakového zařízení uvedeného v § 2 odst. 4 písm. b) a zařazeného do kategorie III notifikovaná osoba v rámci postupu, kterým je komplexní zabezpečování jakosti podle bodu 12 přílohy č. 3 k tomuto nařízení, provede nebo dá provést konečné posouzení podle bodu 3.2.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení pro každé jednotlivé zařízení. Pro tento účel oznámí výrobce notifikované osobě zamýšlený časový plán výroby.

      (5)  Sestavy podle § 2 odst. 4 písm. e) se podrobují celkovému postupu posuzování shody, který zahrnuje

a)

posouzení každého z tlakových zařízení tvořících sestavu a uvedených v § 2 odst. 2, které předtím nebylo podrobeno postupu posuzování shody, postupem posuzování stanoveným pro jednotlivá tlaková zařízení podle kategorií, do kterých jsou zařazena,

b)

posouzení zařazení různých konstrukčních dílů do sestavy podle bodů 2.3, 2.8 a 2.9 přílohy č. 1 k tomuto nařízení podle nejvyšší kategorie, která se vztahuje na příslušné tlakové zařízení a která je jiná než kategorie vztahující se na jakoukoli bezpečnostní výstroj,

c)

posouzení ochrany sestavy proti překročení přístupných provozních mezí podle bodů 2.10 a 3.2.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení se provádí z hlediska nejvyšší kategorie pro tlakové zařízení, které má být chráněno.

      (6)  Dokumentace a korespondence týkající se postupů posuzování shody musí být vypracována v jazyce (jazycích) členského státu Evropské unie, v němž je ustanovena notifikovaná osoba, nebo v jazyce, který je pro ni přijatelný.

§ 5

Evropské schválení pro materiály

      (1)  Evropské schválení pro materiály vydá jedna z notifikovaných osob, speciálně určená pro tento úkol, na základě žádosti jednoho či několika výrobců materiálů nebo zařízení. Notifikovaná osoba stanoví a provede nebo nechá provést příslušné inspekce a zkoušky typů materiálu za účelem certifikace jejich shody s odpovídajícími požadavky tohoto nařízení; v případě materiálů, jejichž bezpečné použití bylo uznáno před 29. listopadem 1999, vezme notifikovaná osoba při této certifikaci shody v úvahu existující údaje.

      (2)  Před vydáním evropského schválení pro materiály uvědomí notifikovaná osoba členské státy Evropské unie a Komisi Evropských společenství (dále jen ,,Komise") tak, že jim zašle příslušné informace. Notifikovaná osoba vydá evropské schválení pro materiály, s přihlédnutím k případnému stanovisku výboru.⁹)

      (3)  Kopie evropského schválení pro materiály pro tlaková zařízení musí být zaslána členským státům Evropské unie, ostatním příslušným notifikovaným osobám a zahraničním notifikovaným osobám a Komisi, která zveřejňuje a aktualizuje seznam evropských schválení pro materiály v Úředním věstníku Evropských společenství.

      (4)  Materiály používané pro výrobu tlakových zařízení, které jsou ve shodě s evropskými schváleními pro materiály, na něž byly uvedeny odkazy v Úředním věstníku Evropských společenství, se považují za splňující základní požadavky uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

      (5)  Notifikovaná osoba nebo zahraniční notifikovaná osoba, která vydala evropské schválení pro materiály pro tlaková zařízení, odejme toto schválení, jestliže zjistí, že nemělo být vydáno, nebo jestliže se na tento typ materiálů vztahuje harmonizovaná norma. O každém odnětí schválení neprodleně uvědomí ostatní členské státy Evropské unie, příslušné notifikované osoby a zahraniční notifikované osoby a Komisi.

§ 6

Podmínky autorizace

      (1)  Při autorizaci právnických osob pro činnosti podle § 4 a 5 a při autorizaci subjektů pro plnění úkolů uvedených bodech 3.1.2 a 3.1.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení (dále jen ,,uznané nezávislé organizace") se uplatňují podmínky autorizace uvedené v příloze č. 4 k tomuto nařízení. Autorizované osoby a uznané nezávislé organizace, které splňují kritéria stanovená v příslušných harmonizovaných normách, se považují za vyhovující příslušným podmínkám.

      (2)  Autorizovaná osoba se postupem podle § 11 odst. 7 zákona stává notifikovanou osobou.

§ 7

Zkušebny uživatelů

      (1)  Uživatelé tlakových zařízení a sestav, kteří uplatňují jednotnou koncepci bezpečnosti, pokud se týče technických požadavků na návrh, výrobu, kontrolu, údržbu a použití tlakových zařízení a sestav (dále jen ,,skupina uživatelů"), mohou uvádět na trh a do provozu, a to pouze pro použití na vlastních pracovištích, tlaková zařízení a sestavy, u nichž byla posouzena shoda podle odstavců 2 až 4.

      (2)  Zkušebna musí být součástí skupiny uživatelů, musí působit pouze v rámci této skupiny uživatelů a musí splňovat podmínky autorizace podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení (dále jen ,,zkušebna uživatele").

      (3)  Tlaková zařízení nebo sestavy, jejichž shoda byla posouzena zkušebnou uživatele, nesmí být opatřeny označením CE.

      (4)  Postupy posuzování shody používané zkušebnami uživatelů odpovídají postupům A1, C1, F a G, popsaným v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

§ 8

Označení CE a jiné označování

      (1)  Označení CE, jehož grafickou podobu stanoví zvláštní právní předpis,¹⁰) musí být doplněno identifikačním číslem notifikované osoby, která se zabývala dohledem ve fázi výroby.

      (2)  Označení CE se umisťuje viditelným, snadno čitelným a nesmazatelným způsobem ke každému tlakovému zařízení a ke každé sestavě, které jsou kompletní nebo jsou ve stadiu, jež umožňuje konečné posouzení, jak je uvedeno v bodu 3.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

      (3)  Každé jednotlivé tlakové zařízení, které tvoří sestavu, není nutné opatřovat označením CE. Jednot-livá tlaková zařízení, která již nesou označení CE, pokud jsou zabudována do sestavy, ponesou toto označení i nadále.

      (4)  Označení CE na tlakových zařízeních nebo sestavách vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech právních předpisech, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. Jestliže však jeden nebo několik právních předpisů po přechodnou dobu připouští, aby výrobce zvolil, kterými ustanoveními se bude řídit, pak označení CE vyjadřuje shodu pouze s těmi právními předpisy nebo jejich ustanoveními, které výrobce použil. V tomto případě musí být v dokumentaci, upozorněních nebo návodech, požadovaných dotyčnými právními předpisy a přiložených k příslušným výrobkům, uvedeny údaje o odpovídajících právních předpisech Evropských společenství nebo jejich ustanoveních, které výrobce použil.

      (5)  Tlaková zařízení nebo sestavy nesmějí být opatřeny označením, které by mohlo uvádět kohokoliv v omyl, pokud jde o označení CE. Tlakové zařízení a sestavy mohou být opatřeny jakýmkoliv jiným přípustným označením za předpokladu, že tím není zhoršena viditelnost a čitelnost označení CE.

      (6)  Na tlakovém zařízení nebo na štítku pevně k němu připojeném, popřípadě v dokumentaci nebo jiným vhodným způsobem, za předpokladu, že zůstanou po dostatečně dlouhou dobu čitelná, nebo v návodu k použití se dále uvádějí upozornění na nebezpečí a bezpečnostní pravidla podle bodů 3.3 a 3.4 přílo- hy č. 1 k tomuto nařízení. Při uvádění tlakového zařízení na trh se tyto informace uvádějí v českém jazyce. Uvedení těchto údajů v jiných jazycích může být vyžadováno právními předpisy jiných členských států Evropské unie, ve kterých jsou zařízení nebo sestavy dodávány konečnému uživateli.

§ 9

Oznámení o uložení ochranných opatření

      V případě, že bylo uloženo pro tlaková zařízení nebo sestavy ochranné opatření podle zvláštního právního předpisu,¹¹) v oznámení rozhodnutí o uložení ochranného opatření se uvede, zda nesoulad byl způsoben

a)

nesplněním základních požadavků, jestliže nádoba neodpovídá technickým normám podle § 2 odst. 4,

b)

nesprávným použitím technických norem podle § 2 odst. 4,

c)

nedostatky v technických normách podle § 2 odst. 4,

d)

nedostatky v evropském schválení pro materiály na tlaková zařízení podle § 1 odst. 2 písm. i).

Ustanovení přechodná a závěrečná

§ 10

      (1)  Platné certifikáty nebo jiné dokumenty vydané na základě nařízení vlády č. 182/1999 Sb., ve znění nařízení vlády č. 290/2000 Sb., mohou být použity pro účely posuzování shody podle tohoto nařízení, pokud nebudou zrušeny za podmínek stanovených zákonem.

      (2)  Osoby pověřené k činnostem při posuzování shody podle nařízení vlády č. 182/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení, ve znění nařízení vlády č. 290/2000 Sb., se považují za osoby pověřené k činnostem podle tohoto nařízení.

§ 11

      Zrušuje se:

  1.  Nařízení vlády č. 182/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení.

  2.  Nařízení vlády č. 290/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 182/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení.

§ 12

      Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.




Předseda vlády:


PhDr. Špidla v. r.





Ministr průmyslu a obchodu:


Ing. Rusnok v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/23/ES ze dne 29. května 1997, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se tlakových zařízení.

²)

Nařízení vlády č. 20/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na jednoduché tlakové nádoby.

³)

Nařízení vlády č. 194/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače.

⁴)

Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

⁵)

Nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí. Nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení. Nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu. Nařízení vlády č. 22/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv. Nařízení vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 336/2001 Sb. Nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy.

⁶)

Vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), příloha I. Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). Úmluva č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů (ICAO).

⁷)

§ 2 odst. 8 písm. a) až g) zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů.

⁸)

§ 2 písm. i) zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 205/2002 Sb.

⁹)

Článek č. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/23/ES ze dne 29. května 1997, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se tlakových zařízení.

¹⁰)

Nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba označení CE.

¹¹)

Například § 7a odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 22/1997 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb.