Opatření České národní banky, kterým se stanoví podmínky pro provádění některých obchodů s devizovými hodnotami pro devizová místa včetně postupu pro nakládání s padělanými nebo pozměněnými peněžními prostředky
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
České národní banky, kterým se stanoví podmínky pro provádění některých obchodů s devizovými hodnotami pro devizová místa včetně postupu pro nakládání s padělanými nebo pozměněnými peněžními prostředky
Česká národní banka stanoví podle § 36 písm. c) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance, a podle § 9 odst. 4 devizového zákona č. 219/1995 Sb.:
ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Toto opatření stanoví a) podmínky pro směnárenskou činnost, to je nákup bankovek, mincí nebo šeků v cizí měně za bankovky, mince nebo šeky v české měně (dále jen „nákup cizí měny“), b) podmínky pro prodej bankovek, mincí nebo šeků v cizí měně za bankovky, mince nebo šeky v české měně (dále jen „prodej cizí měny“), c) podmínky pro směnu cizí měny za jinou hrací měnu a směnu výher v cizí hrací měně na jinou měnu při provozování sázkových her v kasinu povolených podle zvláštního zákona1) (dále jen „jiné obchody s cizí měnou“), d) postup pro nakládání s padělanými nebo pozměněnými peněžními prostředky v české nebo v cizí měně, e) podmínky pro nákup a prodej cizí měny za jinou měnu bezhotovostním převodem peněžních prostředků z účtů (dále jen „bezhotovostní obchody s cizí měnou“). 1) Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST DRUHÁ PODMÍNKY PRO PROVÁDĚNÍ NÁKUPU CIZÍ MĚNY A PRODEJE CIZÍ MĚNY V HOTOVOSTI
§ 2
(1) Nákup cizí měny nebo prodej cizí měny podle § 1 písm. a) a b) smí nabízet a provádět pouze devizové místo, a to v rozsahu stanoveném v povolení působit jako banka2) nebo v koncesní listině pro směnárenskou činnost3) nebo v devizové licenci k prodeji cizí měny za českou měnu.4)
(2) Devizové místo, které není bankou, nemůže při nákupu cizí měny nebo prodeji cizí měny nabízet a provádět bezhotovostní obchody s cizí měnou bez devizové licence udělené podle části páté tohoto opatření. Pokud devizové místo při nákupu cizí měny nebo prodeji cizí měny převezme od klienta peněžní prostředky v hotovosti, nesmí bez devizové licence k provádění bezhotovostních obchodů s cizí měnou převést protihodnotu těchto peněžních prostředků ze svého účtu na účet klienta. Při nákupu nebo prodeji cizí měny není devizové místo oprávněno přijímat od klienta protihodnotu peněžních prostředků na svůj účet, s výjimkou případů, kdy klient nákup nebo prodej cizí měny hradí platební kartou. 2) Část druhá zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4) Devizový zákon č. 219/1995 Sb.
§ 3
(1) Devizová licence k prodeji cizí měny za českou měnu se uděluje právnické osobě,5) která provádí směnárenskou činnost nejméně dvanáct měsíců před podáním žádosti.
(2) Žádost o udělení devizové licence podle odstavce 1 obsahuje tyto náležitosti: a) obchodní jméno právnické osoby, její sídlo, IČO, b) jméno, příjmení, státní občanství, rodné číslo a adresu trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy, c) odůvodnění žádosti, d) adresy provozoven, kde žadatel provádí směnárenskou činnost a kde hodlá vykonávat také prodej cizí měny, e) výpis z obchodního rejstříku, ne starší jednoho měsíce, nebo jeho ověřenou kopii nebo doklad prokazující vznik právnické osoby v případě, že se tato právnická osoba do obchodního rejstříku nezapisuje, f) ověřenou kopii platné koncesní listiny k provádění směnárenské činnosti, g) souhrnný údaj o množství nakoupených cizích měn odpovídající údajům na nákupních odpočtech vystavených za posledních dvanáct měsíců před podáním žádosti.
(3) Žádost o udělení devizové licence k prodeji cizí měny za českou měnu žadatel předkládá pobočce České národní banky, v jejímž územním obvodu má jako právnická osoba sídlo.
(4) Česká národní banka při rozhodování o udělení devizové licence k prodeji cizí měny za českou měnu přihlíží mimo jiné k tomu, zda žadatel prováděl dosavadní směnárenskou činnost řádně, alespoň za posledních dvanáct měsíců před podáním žádosti, a to bez ohledu na to, zda tuto činnost prováděl pod stejným nebo pod jiným obchodním jménem, a k objemu cizí měny nakoupené při výkonu směnárenské činnosti žadatele.
(5) Devizové místo, jemuž byla udělena devizová licence, oznámí bez odkladu pobočce České národní banky, které předložilo žádost o udělení devizové licence k prodeji cizí měny za českou měnu, všechny změny v údajích uvedených v žádosti o devizovou licenci a změny v dokladech, které jsou stanoveny jako náležitosti této žádosti. 5) § 3 odst. 6 zákona č. 219/1995 Sb.
§ 4
(1) Banka vykonává nákup cizí měny nebo prodej cizí měny v provozních prostorách banky (dále jen „směnárenské pracoviště“) nebo ve směnárenských automatech.
(2) Devizové místo, které není bankou, může zahájit nákup cizí měny nebo prodej cizí měny pouze v provozovnách nebo směnárenských automatech předem schválených6) pobočkou České národní banky, v jejímž územním obvodu má devizové místo sídlo nebo místo podnikání.7) 6) Příloha č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7) § 2 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
§ 5
(1) Devizové místo při provádění nákupu cizí měny nebo prodeji cizí měny používá a) odpočet o nákupu cizí měny nebo prodeji cizí měny, valutovou knihu nebo valutový deník, sběrný účetní doklad (dále jen „tiskopisy“). Devizové místo může namísto tiskopisů vyhotovovat doklady - sestavy zpracované prostředky výpočetní techniky, které musí obsahovat stejné náležitosti jako tiskopisy a nelze je dodatečnými zásahy měnit, b) kartotéku platidel, která obsahuje vyobrazení a popis platných bankovek a mincí české i cizí měny, informace o vydání a platnosti těchto platidel, o jejich prekluzi v případě ukončení platnosti a popis, popřípadě vyobrazení jejich známých padělků.
(2) Tiskopisy podle odstavce 1 písm. a) nebo záznamy na technických nosičích dat je nahrazující8) vede devizové místo za každé směnárenské pracoviště nebo provozovnu samostatně. Devizové místo tyto doklady uschovává po dobu pěti let následujících po roce, k němuž se vztahují, z toho nejméně tři měsíce v provozovně devizového místa.
(3) Devizové místo na všech tiskopisech uvádí své identifikační znaky. Identifikačními znaky jsou obchodní jméno, identifikační číslo,9) adresa provozovny a podpis oprávněného zaměstnance podle podpisového vzoru. 8) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 9) § 28 odst. 6 zákona č. 513/1991 Sb.
§ 6
(1) O nákupu cizí měny nebo prodeji cizí měny vyhotoví devizové místo odpočet, který označí pořadovým číslem v nepřerušované číselné řadě, a dále uvede na odpočtu tyto údaje: a) označení cizí měny kódem ISO, její množství, kurz, b) kurzovní hodnotu, c) cenu služby, d) částku k výplatě nebo k příjmu v Kč, e) identifikační znaky, f) datum a místo vystavení.
(2) Při nákupu nebo prodeji šeků devizové místo na odpočtu dále uvede a) jméno a příjmení klienta, druh, číslo a zemi vystavení průkazu totožnosti, b) čísla šeků, c) název šekovníka uvedený na šeku (tj. banky, která proplácí šek).
(3) Při nákupu nebo prodeji bankovek a mincí v hodnotě přesahující částku 20 000 Kč devizové místo na odpočtu dále uvede jméno a příjmení klienta, druh, číslo a zemi vystavení průkazu jeho totožnosti. Tím nejsou dotčeny povinnosti devizového místa vyplývající pro finanční instituce ze zvláštních předpisů.10)
(4) Odpočet vyhotovuje devizové místo dvojmo. Jedno vyhotovení odpočtu zůstává v úschově devizového místa, druhé obdrží klient. V případě ručního zpracování devizové místo uschovává originál odpočtu. V případě zpracování prostředky výpočetní techniky může být vyhotovený odpočet uschován na technických nosičích dat.
(5) Při provádění storna devizové místo označí originál i kopii odpočtu slovem „storno“ a dále na odpočtu uvede identifikační znaky, datum a místo vystavení. Odpočet je zařazen mezi ostatní odpočty seřazené v číselné řadě. 10) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 21/1992 Sb.
§ 7
Devizové místo provede denně uzávěrku nákupu cizích měn a prodeje cizích měn. Do valutové knihy nebo valutového deníku zapíše datum, čísla odpočtů a jim odpovídající souhrnné údaje o celkovém množství nakoupených nebo prodaných cizích měn, a to v členění podle jednotlivých druhů cizích měn označených kódem ISO, a dále údaje o zůstatcích cizích měn v pokladně.
§ 8
(1) Devizové místo vystaví sběrný účetní doklad ve dvou stejnopisech v případě, kdy nakoupené cizí měny odprodává bance nebo jinému oprávněnému devizovému místu za českou měnu, nebo v případě, kdy nakoupené cizí měny ukládá na svůj devizový účet vedený u banky. Údaje o množství cizích měn odprodávaných za českou měnu nebo ukládaných na devizový účet devizové místo průběžně zaznamenává do valutové knihy nebo valutového deníku. Tyto údaje musí odpovídat údajům na sběrném účetním dokladu.
(2) Devizové místo uvede na sběrném účetním dokladu údaje o množství cizích měn odprodávaných za českou měnu nebo ukládaných na devizový účet, a to v členění podle jednotlivých druhů cizích měn označených kódem ISO, identifikační znaky provozovny a datum.
(3) Banka nebo jiné devizové místo, jemuž jsou cizí měny odprodávány, nebo banka, u níž jsou cizí měny ukládány na devizový účet, potvrdí oba stejnopisy sběrných účetních dokladů uvedením svých identifikačních znaků, přičemž jeden stejnopis vrátí devizovému místu a druhý si uschová. Údaje o odkoupených cizích měnách, které musí odpovídat údajům na sběrném účetním dokladu, banka nebo jiné devizové místo, jemuž jsou cizí měny odprodávány, rovněž průběžně zaznamenává do své valutové knihy nebo valutového deníku.
(4) Při odprodeji cizí měny za českou měnu podle odstavců 1 až 3 devizová místa nevystavují nákupní ani prodejní odpočet podle § 6.
§ 9
(1) Nákup cizí měny nebo prodej cizí měny provádí devizové místo podle dohodnutého nákupního nebo prodejního kurzu.
(2) Cenu účtovanou za poskytnuté služby devizové místo stanoví fixní sazbou nebo v procentech z kurzovní hodnoty, přičemž může stanovit minimální a maximální výši této ceny. Cena služby se vyjadřuje číslicemi.
(3) Devizové místo uveřejní ceník poskytovaných služeb spolu s kurzovním lístkem na viditelném místě, aby byl klient zřetelně informován o jejich výši před uskutečněním služby.
§ 10
(1) Devizové místo, které není bankou, vykazuje České národní bance souhrnné údaje o množství cizích měn, které ve vykazovaném kalendářním čtvrtletí nakoupilo a prodalo, a to za všechny provozovny a směnárenské automaty souhrnně ode dne zahájení směnárenské činnosti. Souhrnné údaje o množství nakoupených cizích měn musí odpovídat součtu údajů na vystavených nákupních odpočtech a souhrnné údaje o množství prodaných cizích měn musí odpovídat součtu údajů na vystavených prodejních odpočtech. Pokud devizové místo ve vykazovaném období neprovedlo žádný nákup cizí měny nebo prodej cizí měny, uvede na formuláři nulové hodnoty.
(2) Údaje podle odstavce 1 vykáže devizové místo ve dvojím vyhotovení na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze tohoto opatření. Vyplněné formuláře devizové místo zasílá pobočce České národní banky, v jejímž územním obvodu má devizové místo sídlo nebo místo podnikání, a to nejpozději do 15 kalendářních dnů po ukončení vykazovaného čtvrtletí. Pobočka České národní banky na vyžádání jeden formulář potvrdí a vrátí devizovému místu.
ČÁST TŘETÍ PODMÍNKY PRO PROVÁDĚNÍ JINÝCH OBCHODŮ S CIZÍ MĚNOU
§ 11
Jiné obchody s cizí měnou smí provádět devizové místo, kterému Ministerstvo financí vydalo povolení k provozování sázkových her v kasinu podle zvláštního zákona1) a kterému Česká národní banka udělila devizovou licenci. 1) Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.
§ 12
(1) Žádost o udělení devizové licence obsahuje tyto náležitosti: a) obchodní jméno právnické osoby, její sídlo a IČO, b) jméno, příjmení, státní občanství, rodné číslo a adresu trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy, c) odůvodnění žádosti, d) adresy provozoven, kde budou prováděny jiné obchody s cizí měnou, e) výpis z obchodního rejstříku, ne starší jednoho měsíce, nebo jeho ověřenou kopii nebo doklad prokazující vznik právnické osoby v případě, že se tato právnická osoba do obchodního rejstříku nezapisuje, f) ověřenou kopii povolení k provozování sázkových her v kasinu vydaného podle zvláštního zákona.1)
(2) Žádost o udělení devizové licence žadatel předkládá ústředí České národní banky v Praze.
(3) Devizové místo, jemuž byla udělena devizová licence, bez odkladu oznámí ústředí České národní banky všechny změny v údajích uvedených v žádosti o devizovou licenci a změny v dokladech, které jsou stanoveny jako náležitosti této žádosti. 1) Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.
§ 13
(1) Devizové místo provádí jiné obchody s cizí měnou podle dohodnutého kurzu.
(2) Cenu účtovanou za provedení jiného obchodu s cizí měnou devizové místo stanoví fixní sazbou nebo v procentech z kurzovní hodnoty, přičemž může stanovit minimální a maximální výši této ceny. Cena za provedení jiného obchodu se vyjadřuje číslicemi.
(3) Devizové místo uveřejní cenu za provedení jiných obchodů s cizí měnou v ceníku spolu s kurzovním lístkem na viditelném místě, aby byl klient zřetelně informován o jejich výši před provedením obchodu.
§ 14
(1) Devizové místo vede o provedených jiných obchodech s cizí měnou samostatnou evidenci.
(2) O provedení každého obchodu vyhotoví devizové místo odpočet, který označí pořadovým číslem, a dále uvede na odpočtu tyto údaje: a) označení cizí měny kódem ISO, její množství, kurz, b) kurzovní hodnotu, tj. částku k výplatě, c) cenu služby, d) identifikační znaky, e) datum a místo vystavení.
(3) Odpočet vyhotovuje devizové místo dvojmo. Jedno vyhotovení odpočtu zůstává v úschově devizového místa, druhé obdrží klient. V případě ručního zpracování zůstává v úschově originál odpočtu. V případě zpracování prostředky výpočetní techniky může být vyhotovený odpočet uschován na technických nosičích dat.
(4) Při provádění storna devizové místo označí originál i kopii odpočtu slovem „storno“ a dále na odpočtu uvede identifikační znaky, datum a místo vystavení. Odpočet je zařazen mezi ostatní odpočty seřazené v číselné řadě.
ČÁST ČTVRTÁ POSTUP DEVIZOVÝCH MÍST PRO NAKLÁDÁNÍ S PADĚLANÝMI NEBO POZMĚNĚNÝMI PENĚŽNÍMI PROSTŘEDKY
§ 15
(1) Jestliže devizové místo, které provádí nákup cizí měny nebo prodej cizí měny nebo jiné obchody s cizí měnou, má podezření, že předložené bankovky nebo mince jsou padělané nebo pozměněné, postupuje podle zvláštních předpisů,11) a to bez ohledu na to, zda je devizové místo fyzickou nebo právnickou osobou.
(2) V případech uvedených v odstavci 1 vyhotoví devizové místo potvrzení nejméně ve čtyřech stejnopisech určených pro a) předložitele, b) ústředí České národní banky, c) policii, d) směnárenské pracoviště nebo provozovnu devizového místa, které padělek zadrželo. 11) § 21 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Vyhláška č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince.
ČÁST PÁTÁ PODMÍNKY PRO PROVÁDĚNÍ BEZHOTOVOSTNÍCH OBCHODŮ S CIZÍ MĚNOU
§ 16
(1) Devizové místo, které není bankou, smí nabízet a provádět bezhotovostní obchody s cizí měnou pouze v rozsahu stanoveném v devizové licenci, a to za předpokladu, že je právnickou osobou nebo organizační složkou této právnické osoby, jejíž základní jmění činí minimálně 10 000 000 Kč, od jejíhož vzniku uplynulo nejméně dvanáct měsíců a má pro provádění těchto obchodů vytvořeny technické, organizační, finanční a personální předpoklady.
(2) Žádost o udělení devizové licence obsahuje a) základní údaje o žadateli, b) zdůvodnění žádosti, c) listinné dokumenty.
(3) Základními údaji o žadateli jsou a) obchodní jméno právnické osoby, její sídlo, IČO, b) jméno, příjmení, státní občanství, rodné číslo a adresu trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy, c) výše základního jmění a předmět činnosti, d) údaje o majetkovém a personálním propojení žadatele s jinou právnickou osobou, týkající se takového vztahu mezi dvěma osobami, kdy jedna z nich má na druhé přímý nebo nepřímý podíl, který představuje nejméně 20 % základního jmění této druhé právnické osoby nebo hlasovacích práv v této druhé právnické osobě, nebo v ní má kontrolu, a dále vztah mezi dvěma právnickými osobami, které jsou pod kontrolou stejné osoby, (dále jen „úzká vazba“).
(4) Zdůvodnění žádosti obsahuje a) analýzu trhu, na kterém bude žadatel působit, b) obchodní plán na nejbližší 3 roky předložený nejméně v rozsahu údajů uváděných při uveřejňování účetních výkazů (rozvaha a výkaz zisků a ztrát, přehled o peněžních tocích) včetně komentáře, c) komentář k jednotlivým údajům obchodního plánu podle písmene b), který obsahuje předpoklady a podmínky, na nichž je obchodní plán založen, předpokládaný zisk, analýzu reálnosti nebo schopnosti provádění činností souvisejících s prováděním bezhotovostních obchodů s cizí měnou ve vztahu ke kapitálovému vybavení žadatele, tvorbu rezerv a případný vliv na likviditu, ziskovost, kvalitu aktiv apod., d) způsoby zajištění proti rizikům, jejich měření, sledování a řízení, e) materiálně technické, organizační a personální zabezpečení činností souvisejících s prováděním bezhotovostních obchodů s cizí měnou, f) postup při sjednávání, provádění a vypořádání obchodů včetně mechanismu tvorby cen, g) adresy provozoven, ve kterých bude žadatel nabízet a provádět bezhotovostní obchody s cizí měnou.
(5) Listinné dokumenty jsou a) společenská nebo zakladatelská smlouva nebo zakladatelská listina právnické osoby, b) stanovy právnické osoby (jsou-li vydány), c) výpis z obchodního rejstříku, ne starší jednoho měsíce, nebo jeho úředně ověřená kopie nebo doklad prokazující vznik právnické osoby v případě, že se tato právnická osoba do obchodního rejstříku nezapisuje; právnická osoba se sídlem mimo území České republiky předloží dokument obdobného charakteru, d) výpis z evidence Rejstříku trestů, ne starší jednoho měsíce, osob, které jsou zakladateli nebo společníky ve společnosti, členy statutárního orgánu, dozorčí rady, a dále osob, které budou odpovědné za provádění bezhotovostních obchodů s cizí měnou, e) životopis s důrazem na vykonávaná zaměstnání a podnikatelské aktivity za posledních 10 let osob uvedených v písmenu d); osoby, které jsou na základě pracovní, mandátní či jiné smlouvy navrhovány na výkonné řídicí funkce, s nimiž je spojena pravomoc a odpovědnost vymezená stanovami, a dále osoby, které budou odpovědné za provádění bezhotovostních obchodů, předloží rovněž reference nejméně ze 2 nezávislých jmenovitě uvedených zdrojů z oblasti finančního sektoru, f) doklady prokazující odbornou způsobilost a délku praxe osob, které budou odpovědné za provádění bezhotovostních obchodů s cizí měnou, g) doklady prokazující výši splaceného základního jmění právnické osoby, h) účetní závěrky žadatele včetně výroku auditora za posledních dvanáct měsíců a v případě, že žadatel je součástí konsolidovaného celku, též konsolidované účetní závěrky ověřené auditorem, i) doklady týkající se úzké vazby žadatele s jinou právnickou osobou, j) vzory smluv uzavíraných s klienty včetně vzorů potvrzení o sjednaném a provedeném obchodu, k) prohlášení žadatele, že veškeré jím uváděné údaje a předložené dokumenty jsou aktuální, úplné a pravdivé.
(6) Fyzická osoba uvedená v odstavci 5 písm. d) s trvalým pobytem mimo území České republiky předloží též dokument obdobného charakteru, jako je výpis z evidence Rejstříku trestů, vydaný k tomu oprávněným orgánem státu trvalého pobytu této osoby, jakož i států, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala více než 3 měsíce. Pokud stát trvalého pobytu této osoby není totožný se státem, jehož je tato osoba občanem, předloží též dokumenty vydané státem, jehož je občanem. Pokud dokumenty nejsou příslušným státem vydávány, nahradí je tato osoba čestným prohlášením.
§ 17
(1) Žádost o udělení devizové licence k bezhotovostním obchodům s cizí měnou žadatel předkládá ústředí České národní banky v Praze.
(2) Česká národní banka rozhoduje o udělení devizové licence po posouzení a) výše splaceného základního jmění a dostatečnosti dalších finančních zdrojů žadatele, b) odborné způsobilosti osob, které jsou na základě pracovní, mandátní či jiné smlouvy navrhovány na výkonné řídicí funkce, s nimiž je spojena pravomoc a odpovědnost vymezená stanovami, a dále osob, které budou odpovědné za provádění bezhotovostních obchodů s cizí měnou, c) důvěryhodnosti, spolehlivosti a bezúhonnosti osob, které jsou na základě pracovní, mandátní či jiné smlouvy navrhovány na výkonné řídicí funkce, s nimiž je spojena pravomoc a odpovědnost vymezená stanovami, a dále osob, které budou odpovědné za provádění bezhotovostních obchodů, zda tyto osoby nebyly pravomocně odsouzeny pro trestný čin majetkové povahy nebo jiný úmyslný trestný čin či zda tyto osoby neporušily devizové předpisy, d) technických a organizačních předpokladů pro provádění bezhotovostních obchodů s cizí měnou, e) údajů o majetkovém a personálním propojení žadatele s jinou právnickou osobou z hlediska úzkých vazeb, f) finanční situace žadatele, reálnosti ekonomických kalkulací budoucí likvidity a rentability žadatele.
§ 18
(1) Devizové místo, jemuž byla udělena devizová licence k provádění bezhotovostních obchodů s cizí měnou, oznámí bez odkladu ústředí České národní banky všechny změny v údajích uvedených v žádosti o devizovou licenci a změny v dokladech, které jsou stanoveny jako náležitosti této žádosti.
(2) Devizové místo bez odkladu oznámí ústředí České národní banky zahájení řízení o prohlášení konkurzu na majetek společnosti, prohlášení konkurzu, podání návrhu na vyrovnání, vydání rozhodnutí o vyrovnání, rozhodnutí o likvidaci společnosti, vstup do likvidace, rozhodnutí o splynutí, sloučení nebo rozdělení společnosti.
(3) Bezhotovostní obchody s cizí měnou může devizové místo provádět v provozovnách uvedených v žádosti o devizovou licenci podle § 16 odst. 4 písm. g) nebo předem oznámených České národní bance. Změnu adresy provozovny, zrušení nebo zřízení nové provozovny oznámí devizové místo předem ústředí České národní banky a současně místně příslušné pobočce České národní banky, v jejímž územním obvodu má devizové místo sídlo.
§ 19
Devizové místo, které není bankou, provádí bezhotovostní obchody s cizí měnou pouze jako promptní, pokud jej devizová licence výslovně neopravňuje k obchodování s finančními deriváty, a to za těchto podmínek: a) bezhotovostní obchody s cizí měnou provádí devizové místo pouze prostřednictvím účtů vedených u bank v tuzemsku, b) devizové místo vede o bezhotovostních obchodech s cizí měnou samostatnou evidenci formou záznamů v deníku, c) pro provádění bezhotovostních obchodů s cizí měnou uzavře devizové místo předem s klientem písemnou smlouvu, která bude obsahovat postupy a podmínky pro sjednávání, provádění a vypořádání jednotlivých obchodů, d) devizové místo vystaví klientovi doklad potvrzující sjednání obchodu na základě přijaté objednávky a dále doklad potvrzující vypořádání sjednaného obchodu, e) devizové místo provádí bezhotovostní obchody s cizí měnou bezhotovostním převodem peněžních prostředků; devizové místo není oprávněno přebírat od klientů peněžní prostředky v hotovosti a převádět jejich protihodnotu ze svého účtu na účet klienta; peněžní prostředky v hotovosti mohou být klientem pouze vloženy na účet devizového místa, f) devizové místo zajistí převod peněžních prostředků ve prospěch účtu klienta ke dni dohodnutému s klientem jako den vypořádání při sjednání obchodu, g) devizové místo zajistí provádění vnitřní kontroly všech činností souvisejících s prováděním bezhotovostních obchodů s cizí měnou.
§ 20
(1) Devizové místo zajistí pro provádění bezhotovostních obchodů s cizí měnou organizační a personální oddělení následujících činností: a) sjednávání obchodů, b) vypořádání obchodů, c) vnitřní kontroly, d) účetnictví.
(2) Devizové místo kromě oddělení činností podle odstavce 1 dále zajistí a) zavedení vnitřních postupů a kontrolních a bezpečnostních opatření pro zpracování a evidenci dat a přiměřený mechanismus vnitřní kontroly těchto postupů a opatření včetně pravidel pro obchody uzavírané jeho zaměstnanci na vlastní účet nebo na účet osob jim blízkých, b) vedení peněžních prostředků klientů na samostatných bankovních účtech oddělených od bankovních účtů, na kterých jsou uloženy peněžní prostředky patřící do jeho majetku, c) účtování o stavu a pohybu peněžních prostředků jednotlivých klientů odděleně od ostatního svého majetku, d) nepoužívání peněžních prostředků klientů k obchodům na vlastní účet devizového místa, e) zavedení informační a organizační bariéry omezující možnost střetu zájmů mezi ním a jeho klientem nebo mezi jeho klienty navzájem, f) kvalifikované, čestné a spravedlivé poskytování služeb v nejlepším zájmu svých klientů, včetně upozornění klientů na důležité skutečnosti související s obchodem, zejména na možná rizika, g) písemný souhlas klienta, pokud z provedení obchodu vyplynou další peněžní závazky.
§ 21
(1) Devizové místo vede o bezhotovostních obchodech s cizí měnou deník. Záznam o každém bezhotovostním obchodu s cizí měnou v deníku obsahuje zejména tyto údaje: a) pořadové číslo záznamu, b) evidenční číslo obchodu, c) údaje identifikující jednotlivé účastníky obchodu, d) označení požadované měny kódem ISO, její množství, kurz, e) kurzovní hodnotu, f) cenu služby, g) datum sjednání a datum vypořádání obchodu, h) platební instrukce, tj. bankovní spojení pro převod peněžních prostředků.
(2) Záznamy o bezhotovostních obchodech s cizí měnou vede devizové místo v deníku pod pořadovými čísly v nepřerušované číselné řadě.
(3) Každý bezhotovostní obchod s cizí měnou devizové místo označí evidenčním číslem. Na každém dokladu potvrzujícím sjednání nebo vypořádání obchodu musí být vyznačeno shodné evidenční číslo obchodu, ke kterému se doklady vztahují.
(4) Doklady podle § 19 písm. b) až d) nebo záznamy na technických nosičích dat je nahrazující8) vede devizové místo za každou provozovnu samostatně. Devizové místo tyto doklady uschovává po dobu pěti let následujících po roce, k němuž se vztahují, z toho nejméně tři měsíce v provozovně devizového místa.
(5) Devizové místo na všech dokladech uvádí své identifikační znaky. Identifikačními znaky jsou obchodní jméno, identifikační číslo,9) adresa provozovny a podpis oprávněného zaměstnance podle podpisového vzoru.
(6) O sjednaném obchodu vyhotoví devizové místo doklad, který označí evidenčním číslem obchodu, a uvede na něm tyto údaje: a) označení požadované měny kódem ISO, její množství, kurz, b) kurzovní hodnotu, c) cenu služby, poplatky, d) datum vypořádání dohodnuté s klientem, e) platební instrukce, tj. bankovní spojení pro převod peněžních prostředků, f) identifikační znaky devizového místa, g) datum a místo vystavení dokladu.
(7) O provedeném vypořádání obchodu vyhotoví devizové místo doklad, který označí evidenčním číslem obchodu, a uvede na něm tyto údaje: a) datum splatnosti příkazu k úhradě peněžních prostředků na účet klienta, b) označení měny kódem ISO, její množství, c) platební instrukce, tj. bankovní spojení pro převod peněžních prostředků, d) identifikační znaky devizového místa, e) datum a místo vystavení.
(8) Doklady podle odstavců 6 a 7 devizové místo vyhotovuje dvojmo. Jedno vyhotovení zůstává v úschově devizového místa, druhé obdrží klient. V případě ručního zpracování devizové místo uschovává originál dokladu. V případě zpracování prostředky výpočetní techniky může být vyhotovený doklad uschován na technických nosičích dat.
(9) Při provádění storna devizové místo označí originál i kopii dokladu slovem „storno“ a dále na dokladu uvede evidenční číslo obchodu, identifikační znaky, datum a místo vystavení.
§ 22
(1) Bezhotovostní obchod s cizí měnou provádí devizové místo podle dohodnutého nákupního nebo prodejního kurzu.
(2) Cenu účtovanou za poskytnuté služby devizové místo stanoví fixní sazbou nebo v procentech z kurzovní hodnoty, přičemž může stanovit minimální a maximální výši této ceny. Devizové místo informuje klienta o ceně účtované za poskytnuté služby před provedením obchodu.
§ 23
(1) Devizové místo, které není bankou, předkládá České národní bance za kalendářní čtvrtletí sestavu o provedených bezhotovostních obchodech s cizí měnou, která musí obsahovat evidenční čísla jednotlivých obchodů, označení obchodovaných měn kódem ISO, množství nakoupených a prodaných měn, identifikační znaky devizového místa. Sestavu vyhotovuje devizové místo za každou provozovnu zvlášť, a to ode dne zahájení provádění bezhotovostních obchodů s cizí měnou. Pokud devizové místo ve vykazovaném období neprovedlo žádný bezhotovostní obchod s cizí měnou, uvede v sestavě nulové hodnoty.
(2) Devizové místo zasílá sestavy podle odstavce 1 ve dvojím vyhotovení pobočce České národní banky, v jejímž územním obvodu má devizové místo sídlo, a to nejpozději do 15 kalendářních dnů po ukončení vykazovaného čtvrtletí. Pobočka České národní banky na vyžádání jedno vyhotovení sestavy potvrdí a vrátí devizovému místu.
(3) Devizové místo, které není bankou, předkládá za každý kalendářní rok ústředí České národní banky nejpozději do konce následujícího kalendářního roku výrok auditora, zda devizové místo provádí bezhotovostní obchody s cizí měnou v souladu se zákony, tímto opatřením a s podmínkami stanovenými v devizové licenci.
ČÁST ŠESTÁ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 24
(1) Seznam devizových míst, jimž byla udělena devizová licence podle tohoto opatření, vede Česká národní banka.
(2) Při porušení tohoto opatření se postupuje podle zvláštního zákona.12) 12) § 22 zákona č. 219/1995 Sb.
§ 25
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se opatření České národní banky č. 227/1996 Sb., kterým se stanoví podmínky pro provádění některých obchodů s devizovými hodnotami pro devizová místa včetně postupu pro nakládání s padělanými nebo pozměněnými peněžními prostředky.
§ 26
Účinnost
Toto opatření nabývá účinnosti dnem 10. ledna 2000.
Guvernér: doc. Ing. Tošovský v. r.
Česká národní banka stanoví podle § 36 písm. c) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance, a podle § 9 odst. 4 devizového zákona č. 219/1995 Sb.:
ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Toto opatření stanoví a) podmínky pro směnárenskou činnost, to je nákup bankovek, mincí nebo šeků v cizí měně za bankovky, mince nebo šeky v české měně (dále jen „nákup cizí měny“), b) podmínky pro prodej bankovek, mincí nebo šeků v cizí měně za bankovky, mince nebo šeky v české měně (dále jen „prodej cizí měny“), c) podmínky pro směnu cizí měny za jinou hrací měnu a směnu výher v cizí hrací měně na jinou měnu při provozování sázkových her v kasinu povolených podle zvláštního zákona1) (dále jen „jiné obchody s cizí měnou“), d) postup pro nakládání s padělanými nebo pozměněnými peněžními prostředky v české nebo v cizí měně, e) podmínky pro nákup a prodej cizí měny za jinou měnu bezhotovostním převodem peněžních prostředků z účtů (dále jen „bezhotovostní obchody s cizí měnou“). 1) Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST DRUHÁ PODMÍNKY PRO PROVÁDĚNÍ NÁKUPU CIZÍ MĚNY A PRODEJE CIZÍ MĚNY V HOTOVOSTI
§ 2
(1) Nákup cizí měny nebo prodej cizí měny podle § 1 písm. a) a b) smí nabízet a provádět pouze devizové místo, a to v rozsahu stanoveném v povolení působit jako banka2) nebo v koncesní listině pro směnárenskou činnost3) nebo v devizové licenci k prodeji cizí měny za českou měnu.4)
(2) Devizové místo, které není bankou, nemůže při nákupu cizí měny nebo prodeji cizí měny nabízet a provádět bezhotovostní obchody s cizí měnou bez devizové licence udělené podle části páté tohoto opatření. Pokud devizové místo při nákupu cizí měny nebo prodeji cizí měny převezme od klienta peněžní prostředky v hotovosti, nesmí bez devizové licence k provádění bezhotovostních obchodů s cizí měnou převést protihodnotu těchto peněžních prostředků ze svého účtu na účet klienta. Při nákupu nebo prodeji cizí měny není devizové místo oprávněno přijímat od klienta protihodnotu peněžních prostředků na svůj účet, s výjimkou případů, kdy klient nákup nebo prodej cizí měny hradí platební kartou. 2) Část druhá zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4) Devizový zákon č. 219/1995 Sb.
§ 3
(1) Devizová licence k prodeji cizí měny za českou měnu se uděluje právnické osobě,5) která provádí směnárenskou činnost nejméně dvanáct měsíců před podáním žádosti.
(2) Žádost o udělení devizové licence podle odstavce 1 obsahuje tyto náležitosti: a) obchodní jméno právnické osoby, její sídlo, IČO, b) jméno, příjmení, státní občanství, rodné číslo a adresu trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy, c) odůvodnění žádosti, d) adresy provozoven, kde žadatel provádí směnárenskou činnost a kde hodlá vykonávat také prodej cizí měny, e) výpis z obchodního rejstříku, ne starší jednoho měsíce, nebo jeho ověřenou kopii nebo doklad prokazující vznik právnické osoby v případě, že se tato právnická osoba do obchodního rejstříku nezapisuje, f) ověřenou kopii platné koncesní listiny k provádění směnárenské činnosti, g) souhrnný údaj o množství nakoupených cizích měn odpovídající údajům na nákupních odpočtech vystavených za posledních dvanáct měsíců před podáním žádosti.
(3) Žádost o udělení devizové licence k prodeji cizí měny za českou měnu žadatel předkládá pobočce České národní banky, v jejímž územním obvodu má jako právnická osoba sídlo.
(4) Česká národní banka při rozhodování o udělení devizové licence k prodeji cizí měny za českou měnu přihlíží mimo jiné k tomu, zda žadatel prováděl dosavadní směnárenskou činnost řádně, alespoň za posledních dvanáct měsíců před podáním žádosti, a to bez ohledu na to, zda tuto činnost prováděl pod stejným nebo pod jiným obchodním jménem, a k objemu cizí měny nakoupené při výkonu směnárenské činnosti žadatele.
(5) Devizové místo, jemuž byla udělena devizová licence, oznámí bez odkladu pobočce České národní banky, které předložilo žádost o udělení devizové licence k prodeji cizí měny za českou měnu, všechny změny v údajích uvedených v žádosti o devizovou licenci a změny v dokladech, které jsou stanoveny jako náležitosti této žádosti. 5) § 3 odst. 6 zákona č. 219/1995 Sb.
§ 4
(1) Banka vykonává nákup cizí měny nebo prodej cizí měny v provozních prostorách banky (dále jen „směnárenské pracoviště“) nebo ve směnárenských automatech.
(2) Devizové místo, které není bankou, může zahájit nákup cizí měny nebo prodej cizí měny pouze v provozovnách nebo směnárenských automatech předem schválených6) pobočkou České národní banky, v jejímž územním obvodu má devizové místo sídlo nebo místo podnikání.7) 6) Příloha č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7) § 2 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
§ 5
(1) Devizové místo při provádění nákupu cizí měny nebo prodeji cizí měny používá a) odpočet o nákupu cizí měny nebo prodeji cizí měny, valutovou knihu nebo valutový deník, sběrný účetní doklad (dále jen „tiskopisy“). Devizové místo může namísto tiskopisů vyhotovovat doklady - sestavy zpracované prostředky výpočetní techniky, které musí obsahovat stejné náležitosti jako tiskopisy a nelze je dodatečnými zásahy měnit, b) kartotéku platidel, která obsahuje vyobrazení a popis platných bankovek a mincí české i cizí měny, informace o vydání a platnosti těchto platidel, o jejich prekluzi v případě ukončení platnosti a popis, popřípadě vyobrazení jejich známých padělků.
(2) Tiskopisy podle odstavce 1 písm. a) nebo záznamy na technických nosičích dat je nahrazující8) vede devizové místo za každé směnárenské pracoviště nebo provozovnu samostatně. Devizové místo tyto doklady uschovává po dobu pěti let následujících po roce, k němuž se vztahují, z toho nejméně tři měsíce v provozovně devizového místa.
(3) Devizové místo na všech tiskopisech uvádí své identifikační znaky. Identifikačními znaky jsou obchodní jméno, identifikační číslo,9) adresa provozovny a podpis oprávněného zaměstnance podle podpisového vzoru. 8) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 9) § 28 odst. 6 zákona č. 513/1991 Sb.
§ 6
(1) O nákupu cizí měny nebo prodeji cizí měny vyhotoví devizové místo odpočet, který označí pořadovým číslem v nepřerušované číselné řadě, a dále uvede na odpočtu tyto údaje: a) označení cizí měny kódem ISO, její množství, kurz, b) kurzovní hodnotu, c) cenu služby, d) částku k výplatě nebo k příjmu v Kč, e) identifikační znaky, f) datum a místo vystavení.
(2) Při nákupu nebo prodeji šeků devizové místo na odpočtu dále uvede a) jméno a příjmení klienta, druh, číslo a zemi vystavení průkazu totožnosti, b) čísla šeků, c) název šekovníka uvedený na šeku (tj. banky, která proplácí šek).
(3) Při nákupu nebo prodeji bankovek a mincí v hodnotě přesahující částku 20 000 Kč devizové místo na odpočtu dále uvede jméno a příjmení klienta, druh, číslo a zemi vystavení průkazu jeho totožnosti. Tím nejsou dotčeny povinnosti devizového místa vyplývající pro finanční instituce ze zvláštních předpisů.10)
(4) Odpočet vyhotovuje devizové místo dvojmo. Jedno vyhotovení odpočtu zůstává v úschově devizového místa, druhé obdrží klient. V případě ručního zpracování devizové místo uschovává originál odpočtu. V případě zpracování prostředky výpočetní techniky může být vyhotovený odpočet uschován na technických nosičích dat.
(5) Při provádění storna devizové místo označí originál i kopii odpočtu slovem „storno“ a dále na odpočtu uvede identifikační znaky, datum a místo vystavení. Odpočet je zařazen mezi ostatní odpočty seřazené v číselné řadě. 10) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 21/1992 Sb.
§ 7
Devizové místo provede denně uzávěrku nákupu cizích měn a prodeje cizích měn. Do valutové knihy nebo valutového deníku zapíše datum, čísla odpočtů a jim odpovídající souhrnné údaje o celkovém množství nakoupených nebo prodaných cizích měn, a to v členění podle jednotlivých druhů cizích měn označených kódem ISO, a dále údaje o zůstatcích cizích měn v pokladně.
§ 8
(1) Devizové místo vystaví sběrný účetní doklad ve dvou stejnopisech v případě, kdy nakoupené cizí měny odprodává bance nebo jinému oprávněnému devizovému místu za českou měnu, nebo v případě, kdy nakoupené cizí měny ukládá na svůj devizový účet vedený u banky. Údaje o množství cizích měn odprodávaných za českou měnu nebo ukládaných na devizový účet devizové místo průběžně zaznamenává do valutové knihy nebo valutového deníku. Tyto údaje musí odpovídat údajům na sběrném účetním dokladu.
(2) Devizové místo uvede na sběrném účetním dokladu údaje o množství cizích měn odprodávaných za českou měnu nebo ukládaných na devizový účet, a to v členění podle jednotlivých druhů cizích měn označených kódem ISO, identifikační znaky provozovny a datum.
(3) Banka nebo jiné devizové místo, jemuž jsou cizí měny odprodávány, nebo banka, u níž jsou cizí měny ukládány na devizový účet, potvrdí oba stejnopisy sběrných účetních dokladů uvedením svých identifikačních znaků, přičemž jeden stejnopis vrátí devizovému místu a druhý si uschová. Údaje o odkoupených cizích měnách, které musí odpovídat údajům na sběrném účetním dokladu, banka nebo jiné devizové místo, jemuž jsou cizí měny odprodávány, rovněž průběžně zaznamenává do své valutové knihy nebo valutového deníku.
(4) Při odprodeji cizí měny za českou měnu podle odstavců 1 až 3 devizová místa nevystavují nákupní ani prodejní odpočet podle § 6.
§ 9
(1) Nákup cizí měny nebo prodej cizí měny provádí devizové místo podle dohodnutého nákupního nebo prodejního kurzu.
(2) Cenu účtovanou za poskytnuté služby devizové místo stanoví fixní sazbou nebo v procentech z kurzovní hodnoty, přičemž může stanovit minimální a maximální výši této ceny. Cena služby se vyjadřuje číslicemi.
(3) Devizové místo uveřejní ceník poskytovaných služeb spolu s kurzovním lístkem na viditelném místě, aby byl klient zřetelně informován o jejich výši před uskutečněním služby.
§ 10
(1) Devizové místo, které není bankou, vykazuje České národní bance souhrnné údaje o množství cizích měn, které ve vykazovaném kalendářním čtvrtletí nakoupilo a prodalo, a to za všechny provozovny a směnárenské automaty souhrnně ode dne zahájení směnárenské činnosti. Souhrnné údaje o množství nakoupených cizích měn musí odpovídat součtu údajů na vystavených nákupních odpočtech a souhrnné údaje o množství prodaných cizích měn musí odpovídat součtu údajů na vystavených prodejních odpočtech. Pokud devizové místo ve vykazovaném období neprovedlo žádný nákup cizí měny nebo prodej cizí měny, uvede na formuláři nulové hodnoty.
(2) Údaje podle odstavce 1 vykáže devizové místo ve dvojím vyhotovení na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze tohoto opatření. Vyplněné formuláře devizové místo zasílá pobočce České národní banky, v jejímž územním obvodu má devizové místo sídlo nebo místo podnikání, a to nejpozději do 15 kalendářních dnů po ukončení vykazovaného čtvrtletí. Pobočka České národní banky na vyžádání jeden formulář potvrdí a vrátí devizovému místu.
ČÁST TŘETÍ PODMÍNKY PRO PROVÁDĚNÍ JINÝCH OBCHODŮ S CIZÍ MĚNOU
§ 11
Jiné obchody s cizí měnou smí provádět devizové místo, kterému Ministerstvo financí vydalo povolení k provozování sázkových her v kasinu podle zvláštního zákona1) a kterému Česká národní banka udělila devizovou licenci. 1) Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.
§ 12
(1) Žádost o udělení devizové licence obsahuje tyto náležitosti: a) obchodní jméno právnické osoby, její sídlo a IČO, b) jméno, příjmení, státní občanství, rodné číslo a adresu trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy, c) odůvodnění žádosti, d) adresy provozoven, kde budou prováděny jiné obchody s cizí měnou, e) výpis z obchodního rejstříku, ne starší jednoho měsíce, nebo jeho ověřenou kopii nebo doklad prokazující vznik právnické osoby v případě, že se tato právnická osoba do obchodního rejstříku nezapisuje, f) ověřenou kopii povolení k provozování sázkových her v kasinu vydaného podle zvláštního zákona.1)
(2) Žádost o udělení devizové licence žadatel předkládá ústředí České národní banky v Praze.
(3) Devizové místo, jemuž byla udělena devizová licence, bez odkladu oznámí ústředí České národní banky všechny změny v údajích uvedených v žádosti o devizovou licenci a změny v dokladech, které jsou stanoveny jako náležitosti této žádosti. 1) Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.
§ 13
(1) Devizové místo provádí jiné obchody s cizí měnou podle dohodnutého kurzu.
(2) Cenu účtovanou za provedení jiného obchodu s cizí měnou devizové místo stanoví fixní sazbou nebo v procentech z kurzovní hodnoty, přičemž může stanovit minimální a maximální výši této ceny. Cena za provedení jiného obchodu se vyjadřuje číslicemi.
(3) Devizové místo uveřejní cenu za provedení jiných obchodů s cizí měnou v ceníku spolu s kurzovním lístkem na viditelném místě, aby byl klient zřetelně informován o jejich výši před provedením obchodu.
§ 14
(1) Devizové místo vede o provedených jiných obchodech s cizí měnou samostatnou evidenci.
(2) O provedení každého obchodu vyhotoví devizové místo odpočet, který označí pořadovým číslem, a dále uvede na odpočtu tyto údaje: a) označení cizí měny kódem ISO, její množství, kurz, b) kurzovní hodnotu, tj. částku k výplatě, c) cenu služby, d) identifikační znaky, e) datum a místo vystavení.
(3) Odpočet vyhotovuje devizové místo dvojmo. Jedno vyhotovení odpočtu zůstává v úschově devizového místa, druhé obdrží klient. V případě ručního zpracování zůstává v úschově originál odpočtu. V případě zpracování prostředky výpočetní techniky může být vyhotovený odpočet uschován na technických nosičích dat.
(4) Při provádění storna devizové místo označí originál i kopii odpočtu slovem „storno“ a dále na odpočtu uvede identifikační znaky, datum a místo vystavení. Odpočet je zařazen mezi ostatní odpočty seřazené v číselné řadě.
ČÁST ČTVRTÁ POSTUP DEVIZOVÝCH MÍST PRO NAKLÁDÁNÍ S PADĚLANÝMI NEBO POZMĚNĚNÝMI PENĚŽNÍMI PROSTŘEDKY
§ 15
(1) Jestliže devizové místo, které provádí nákup cizí měny nebo prodej cizí měny nebo jiné obchody s cizí měnou, má podezření, že předložené bankovky nebo mince jsou padělané nebo pozměněné, postupuje podle zvláštních předpisů,11) a to bez ohledu na to, zda je devizové místo fyzickou nebo právnickou osobou.
(2) V případech uvedených v odstavci 1 vyhotoví devizové místo potvrzení nejméně ve čtyřech stejnopisech určených pro a) předložitele, b) ústředí České národní banky, c) policii, d) směnárenské pracoviště nebo provozovnu devizového místa, které padělek zadrželo. 11) § 21 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Vyhláška č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince.
ČÁST PÁTÁ PODMÍNKY PRO PROVÁDĚNÍ BEZHOTOVOSTNÍCH OBCHODŮ S CIZÍ MĚNOU
§ 16
(1) Devizové místo, které není bankou, smí nabízet a provádět bezhotovostní obchody s cizí měnou pouze v rozsahu stanoveném v devizové licenci, a to za předpokladu, že je právnickou osobou nebo organizační složkou této právnické osoby, jejíž základní jmění činí minimálně 10 000 000 Kč, od jejíhož vzniku uplynulo nejméně dvanáct měsíců a má pro provádění těchto obchodů vytvořeny technické, organizační, finanční a personální předpoklady.
(2) Žádost o udělení devizové licence obsahuje a) základní údaje o žadateli, b) zdůvodnění žádosti, c) listinné dokumenty.
(3) Základními údaji o žadateli jsou a) obchodní jméno právnické osoby, její sídlo, IČO, b) jméno, příjmení, státní občanství, rodné číslo a adresu trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy, c) výše základního jmění a předmět činnosti, d) údaje o majetkovém a personálním propojení žadatele s jinou právnickou osobou, týkající se takového vztahu mezi dvěma osobami, kdy jedna z nich má na druhé přímý nebo nepřímý podíl, který představuje nejméně 20 % základního jmění této druhé právnické osoby nebo hlasovacích práv v této druhé právnické osobě, nebo v ní má kontrolu, a dále vztah mezi dvěma právnickými osobami, které jsou pod kontrolou stejné osoby, (dále jen „úzká vazba“).
(4) Zdůvodnění žádosti obsahuje a) analýzu trhu, na kterém bude žadatel působit, b) obchodní plán na nejbližší 3 roky předložený nejméně v rozsahu údajů uváděných při uveřejňování účetních výkazů (rozvaha a výkaz zisků a ztrát, přehled o peněžních tocích) včetně komentáře, c) komentář k jednotlivým údajům obchodního plánu podle písmene b), který obsahuje předpoklady a podmínky, na nichž je obchodní plán založen, předpokládaný zisk, analýzu reálnosti nebo schopnosti provádění činností souvisejících s prováděním bezhotovostních obchodů s cizí měnou ve vztahu ke kapitálovému vybavení žadatele, tvorbu rezerv a případný vliv na likviditu, ziskovost, kvalitu aktiv apod., d) způsoby zajištění proti rizikům, jejich měření, sledování a řízení, e) materiálně technické, organizační a personální zabezpečení činností souvisejících s prováděním bezhotovostních obchodů s cizí měnou, f) postup při sjednávání, provádění a vypořádání obchodů včetně mechanismu tvorby cen, g) adresy provozoven, ve kterých bude žadatel nabízet a provádět bezhotovostní obchody s cizí měnou.
(5) Listinné dokumenty jsou a) společenská nebo zakladatelská smlouva nebo zakladatelská listina právnické osoby, b) stanovy právnické osoby (jsou-li vydány), c) výpis z obchodního rejstříku, ne starší jednoho měsíce, nebo jeho úředně ověřená kopie nebo doklad prokazující vznik právnické osoby v případě, že se tato právnická osoba do obchodního rejstříku nezapisuje; právnická osoba se sídlem mimo území České republiky předloží dokument obdobného charakteru, d) výpis z evidence Rejstříku trestů, ne starší jednoho měsíce, osob, které jsou zakladateli nebo společníky ve společnosti, členy statutárního orgánu, dozorčí rady, a dále osob, které budou odpovědné za provádění bezhotovostních obchodů s cizí měnou, e) životopis s důrazem na vykonávaná zaměstnání a podnikatelské aktivity za posledních 10 let osob uvedených v písmenu d); osoby, které jsou na základě pracovní, mandátní či jiné smlouvy navrhovány na výkonné řídicí funkce, s nimiž je spojena pravomoc a odpovědnost vymezená stanovami, a dále osoby, které budou odpovědné za provádění bezhotovostních obchodů, předloží rovněž reference nejméně ze 2 nezávislých jmenovitě uvedených zdrojů z oblasti finančního sektoru, f) doklady prokazující odbornou způsobilost a délku praxe osob, které budou odpovědné za provádění bezhotovostních obchodů s cizí měnou, g) doklady prokazující výši splaceného základního jmění právnické osoby, h) účetní závěrky žadatele včetně výroku auditora za posledních dvanáct měsíců a v případě, že žadatel je součástí konsolidovaného celku, též konsolidované účetní závěrky ověřené auditorem, i) doklady týkající se úzké vazby žadatele s jinou právnickou osobou, j) vzory smluv uzavíraných s klienty včetně vzorů potvrzení o sjednaném a provedeném obchodu, k) prohlášení žadatele, že veškeré jím uváděné údaje a předložené dokumenty jsou aktuální, úplné a pravdivé.
(6) Fyzická osoba uvedená v odstavci 5 písm. d) s trvalým pobytem mimo území České republiky předloží též dokument obdobného charakteru, jako je výpis z evidence Rejstříku trestů, vydaný k tomu oprávněným orgánem státu trvalého pobytu této osoby, jakož i států, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala více než 3 měsíce. Pokud stát trvalého pobytu této osoby není totožný se státem, jehož je tato osoba občanem, předloží též dokumenty vydané státem, jehož je občanem. Pokud dokumenty nejsou příslušným státem vydávány, nahradí je tato osoba čestným prohlášením.
§ 17
(1) Žádost o udělení devizové licence k bezhotovostním obchodům s cizí měnou žadatel předkládá ústředí České národní banky v Praze.
(2) Česká národní banka rozhoduje o udělení devizové licence po posouzení a) výše splaceného základního jmění a dostatečnosti dalších finančních zdrojů žadatele, b) odborné způsobilosti osob, které jsou na základě pracovní, mandátní či jiné smlouvy navrhovány na výkonné řídicí funkce, s nimiž je spojena pravomoc a odpovědnost vymezená stanovami, a dále osob, které budou odpovědné za provádění bezhotovostních obchodů s cizí měnou, c) důvěryhodnosti, spolehlivosti a bezúhonnosti osob, které jsou na základě pracovní, mandátní či jiné smlouvy navrhovány na výkonné řídicí funkce, s nimiž je spojena pravomoc a odpovědnost vymezená stanovami, a dále osob, které budou odpovědné za provádění bezhotovostních obchodů, zda tyto osoby nebyly pravomocně odsouzeny pro trestný čin majetkové povahy nebo jiný úmyslný trestný čin či zda tyto osoby neporušily devizové předpisy, d) technických a organizačních předpokladů pro provádění bezhotovostních obchodů s cizí měnou, e) údajů o majetkovém a personálním propojení žadatele s jinou právnickou osobou z hlediska úzkých vazeb, f) finanční situace žadatele, reálnosti ekonomických kalkulací budoucí likvidity a rentability žadatele.
§ 18
(1) Devizové místo, jemuž byla udělena devizová licence k provádění bezhotovostních obchodů s cizí měnou, oznámí bez odkladu ústředí České národní banky všechny změny v údajích uvedených v žádosti o devizovou licenci a změny v dokladech, které jsou stanoveny jako náležitosti této žádosti.
(2) Devizové místo bez odkladu oznámí ústředí České národní banky zahájení řízení o prohlášení konkurzu na majetek společnosti, prohlášení konkurzu, podání návrhu na vyrovnání, vydání rozhodnutí o vyrovnání, rozhodnutí o likvidaci společnosti, vstup do likvidace, rozhodnutí o splynutí, sloučení nebo rozdělení společnosti.
(3) Bezhotovostní obchody s cizí měnou může devizové místo provádět v provozovnách uvedených v žádosti o devizovou licenci podle § 16 odst. 4 písm. g) nebo předem oznámených České národní bance. Změnu adresy provozovny, zrušení nebo zřízení nové provozovny oznámí devizové místo předem ústředí České národní banky a současně místně příslušné pobočce České národní banky, v jejímž územním obvodu má devizové místo sídlo.
§ 19
Devizové místo, které není bankou, provádí bezhotovostní obchody s cizí měnou pouze jako promptní, pokud jej devizová licence výslovně neopravňuje k obchodování s finančními deriváty, a to za těchto podmínek: a) bezhotovostní obchody s cizí měnou provádí devizové místo pouze prostřednictvím účtů vedených u bank v tuzemsku, b) devizové místo vede o bezhotovostních obchodech s cizí měnou samostatnou evidenci formou záznamů v deníku, c) pro provádění bezhotovostních obchodů s cizí měnou uzavře devizové místo předem s klientem písemnou smlouvu, která bude obsahovat postupy a podmínky pro sjednávání, provádění a vypořádání jednotlivých obchodů, d) devizové místo vystaví klientovi doklad potvrzující sjednání obchodu na základě přijaté objednávky a dále doklad potvrzující vypořádání sjednaného obchodu, e) devizové místo provádí bezhotovostní obchody s cizí měnou bezhotovostním převodem peněžních prostředků; devizové místo není oprávněno přebírat od klientů peněžní prostředky v hotovosti a převádět jejich protihodnotu ze svého účtu na účet klienta; peněžní prostředky v hotovosti mohou být klientem pouze vloženy na účet devizového místa, f) devizové místo zajistí převod peněžních prostředků ve prospěch účtu klienta ke dni dohodnutému s klientem jako den vypořádání při sjednání obchodu, g) devizové místo zajistí provádění vnitřní kontroly všech činností souvisejících s prováděním bezhotovostních obchodů s cizí měnou.
§ 20
(1) Devizové místo zajistí pro provádění bezhotovostních obchodů s cizí měnou organizační a personální oddělení následujících činností: a) sjednávání obchodů, b) vypořádání obchodů, c) vnitřní kontroly, d) účetnictví.
(2) Devizové místo kromě oddělení činností podle odstavce 1 dále zajistí a) zavedení vnitřních postupů a kontrolních a bezpečnostních opatření pro zpracování a evidenci dat a přiměřený mechanismus vnitřní kontroly těchto postupů a opatření včetně pravidel pro obchody uzavírané jeho zaměstnanci na vlastní účet nebo na účet osob jim blízkých, b) vedení peněžních prostředků klientů na samostatných bankovních účtech oddělených od bankovních účtů, na kterých jsou uloženy peněžní prostředky patřící do jeho majetku, c) účtování o stavu a pohybu peněžních prostředků jednotlivých klientů odděleně od ostatního svého majetku, d) nepoužívání peněžních prostředků klientů k obchodům na vlastní účet devizového místa, e) zavedení informační a organizační bariéry omezující možnost střetu zájmů mezi ním a jeho klientem nebo mezi jeho klienty navzájem, f) kvalifikované, čestné a spravedlivé poskytování služeb v nejlepším zájmu svých klientů, včetně upozornění klientů na důležité skutečnosti související s obchodem, zejména na možná rizika, g) písemný souhlas klienta, pokud z provedení obchodu vyplynou další peněžní závazky.
§ 21
(1) Devizové místo vede o bezhotovostních obchodech s cizí měnou deník. Záznam o každém bezhotovostním obchodu s cizí měnou v deníku obsahuje zejména tyto údaje: a) pořadové číslo záznamu, b) evidenční číslo obchodu, c) údaje identifikující jednotlivé účastníky obchodu, d) označení požadované měny kódem ISO, její množství, kurz, e) kurzovní hodnotu, f) cenu služby, g) datum sjednání a datum vypořádání obchodu, h) platební instrukce, tj. bankovní spojení pro převod peněžních prostředků.
(2) Záznamy o bezhotovostních obchodech s cizí měnou vede devizové místo v deníku pod pořadovými čísly v nepřerušované číselné řadě.
(3) Každý bezhotovostní obchod s cizí měnou devizové místo označí evidenčním číslem. Na každém dokladu potvrzujícím sjednání nebo vypořádání obchodu musí být vyznačeno shodné evidenční číslo obchodu, ke kterému se doklady vztahují.
(4) Doklady podle § 19 písm. b) až d) nebo záznamy na technických nosičích dat je nahrazující8) vede devizové místo za každou provozovnu samostatně. Devizové místo tyto doklady uschovává po dobu pěti let následujících po roce, k němuž se vztahují, z toho nejméně tři měsíce v provozovně devizového místa.
(5) Devizové místo na všech dokladech uvádí své identifikační znaky. Identifikačními znaky jsou obchodní jméno, identifikační číslo,9) adresa provozovny a podpis oprávněného zaměstnance podle podpisového vzoru.
(6) O sjednaném obchodu vyhotoví devizové místo doklad, který označí evidenčním číslem obchodu, a uvede na něm tyto údaje: a) označení požadované měny kódem ISO, její množství, kurz, b) kurzovní hodnotu, c) cenu služby, poplatky, d) datum vypořádání dohodnuté s klientem, e) platební instrukce, tj. bankovní spojení pro převod peněžních prostředků, f) identifikační znaky devizového místa, g) datum a místo vystavení dokladu.
(7) O provedeném vypořádání obchodu vyhotoví devizové místo doklad, který označí evidenčním číslem obchodu, a uvede na něm tyto údaje: a) datum splatnosti příkazu k úhradě peněžních prostředků na účet klienta, b) označení měny kódem ISO, její množství, c) platební instrukce, tj. bankovní spojení pro převod peněžních prostředků, d) identifikační znaky devizového místa, e) datum a místo vystavení.
(8) Doklady podle odstavců 6 a 7 devizové místo vyhotovuje dvojmo. Jedno vyhotovení zůstává v úschově devizového místa, druhé obdrží klient. V případě ručního zpracování devizové místo uschovává originál dokladu. V případě zpracování prostředky výpočetní techniky může být vyhotovený doklad uschován na technických nosičích dat.
(9) Při provádění storna devizové místo označí originál i kopii dokladu slovem „storno“ a dále na dokladu uvede evidenční číslo obchodu, identifikační znaky, datum a místo vystavení.
§ 22
(1) Bezhotovostní obchod s cizí měnou provádí devizové místo podle dohodnutého nákupního nebo prodejního kurzu.
(2) Cenu účtovanou za poskytnuté služby devizové místo stanoví fixní sazbou nebo v procentech z kurzovní hodnoty, přičemž může stanovit minimální a maximální výši této ceny. Devizové místo informuje klienta o ceně účtované za poskytnuté služby před provedením obchodu.
§ 23
(1) Devizové místo, které není bankou, předkládá České národní bance za kalendářní čtvrtletí sestavu o provedených bezhotovostních obchodech s cizí měnou, která musí obsahovat evidenční čísla jednotlivých obchodů, označení obchodovaných měn kódem ISO, množství nakoupených a prodaných měn, identifikační znaky devizového místa. Sestavu vyhotovuje devizové místo za každou provozovnu zvlášť, a to ode dne zahájení provádění bezhotovostních obchodů s cizí měnou. Pokud devizové místo ve vykazovaném období neprovedlo žádný bezhotovostní obchod s cizí měnou, uvede v sestavě nulové hodnoty.
(2) Devizové místo zasílá sestavy podle odstavce 1 ve dvojím vyhotovení pobočce České národní banky, v jejímž územním obvodu má devizové místo sídlo, a to nejpozději do 15 kalendářních dnů po ukončení vykazovaného čtvrtletí. Pobočka České národní banky na vyžádání jedno vyhotovení sestavy potvrdí a vrátí devizovému místu.
(3) Devizové místo, které není bankou, předkládá za každý kalendářní rok ústředí České národní banky nejpozději do konce následujícího kalendářního roku výrok auditora, zda devizové místo provádí bezhotovostní obchody s cizí měnou v souladu se zákony, tímto opatřením a s podmínkami stanovenými v devizové licenci.
ČÁST ŠESTÁ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 24
(1) Seznam devizových míst, jimž byla udělena devizová licence podle tohoto opatření, vede Česká národní banka.
(2) Při porušení tohoto opatření se postupuje podle zvláštního zákona.12) 12) § 22 zákona č. 219/1995 Sb.
§ 25
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se opatření České národní banky č. 227/1996 Sb., kterým se stanoví podmínky pro provádění některých obchodů s devizovými hodnotami pro devizová místa včetně postupu pro nakládání s padělanými nebo pozměněnými peněžními prostředky.
§ 26
Účinnost
Toto opatření nabývá účinnosti dnem 10. ledna 2000.
Guvernér: doc. Ing. Tošovský v. r.
