407

PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
      úplné znění zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů,
jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 30/2000 Sb., zákonem č. 362/2000 Sb., zákonem č. 370/2000 Sb.
a zákonem č. 308/2002 Sb.


ZÁKON
o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů






      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

KOMISE PRO CENNÜ PAPÍRY

HLAVA I

POSTAVENÍ, P®SOBNOST A PRAVOMOCE

KOMISE PRO CENNÜ PAPÍRY

§ 1

Účel zákona

      Účelem tohoto zákona je upravit zřízení, postavení, působnost, pravomoce a organizační strukturu Komise pro cenné papíry (dále jen ,,Komise") a stanovit některá práva a povinnosti subjektů působících na kapitálovém trhu.

§ 2

Postavení Komise

      (1)  Zřizuje se Komise jako správní úřad pro oblast kapitálového trhu.

      (2)  Posláním Komise je posilovat důvěru investorů a emitentů investičních instrumentů v kapitálový trh. Cílem Komise je přispívat k ochraně investorů a k rozvoji kapitálového trhu a podporovat osvětu v této oblasti.

      (3)  Komise má své sídlo v Praze.

§ 3

Působnost Komise

      (1)  Komise

a)

vykonává státní dozor v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními zákony,¹)

b)

rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech právnických a fyzických osob, pokud tak stanoví tento zákon nebo zvláštní zákony,¹)

c)

kontroluje plnění informačních povinností osob podléhajících státnímu dozoru Komise stanovených tímto zákonem a zvláštními zákony,¹)

d)

kontroluje plnění povinností osob vyplývajících ze zákazu využívat důvěrné informace,²) oznamuje podezření ze spáchání trestného činu zneužívání důvěrných informací v obchodním styku,

e)

vede seznamy podle § 13,

f)

vydává Věstník Komise pro cenné papíry (dále jen ,,Věstník Komise"),

g)

spolupracuje s jinými správními úřady a institucemi.

      (2)  Komise dále

a)

informuje veřejnost a účastníky kapitálového trhu zejména o poskytovatelích služeb na kapitálovém trhu, investičních instrumentech a operacích uskutečněných na kapitálovém trhu v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem a zvláštními zákony,

b)

v rozsahu své působnosti spolupracuje s mezinárodními organizacemi a zahraničními úřady, které vykonávají dozor nad kapitálovým trhem,

c)

podporuje vzdělávání a osvětu v oblasti kapitálového trhu,

d)

vykonává další činnosti k naplnění svého postavení a působnosti.

§ 4

Informační povinnosti Komise

      (1)  Komise zpracovává a předkládá vládě a Poslanecké sněmovně zprávu o situaci na českém kapitálovém trhu jedenkrát ročně a dvakrát ročně podává informaci o své činnosti a hospodaření rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.

      (2)  Komise na vyžádání Poslanecké sněmovny nebo Senátu a jejich orgánů zpracuje v dohodnutém termínu stanovisko k návrhům právních předpisů majících vztah ke kapitálovému trhu.

      (3)  Komise podává Ministerstvu financí (dále jen ,,ministerstvo") čtvrtletně zprávu o situaci na kapitálovém trhu a o opatřeních, která přijala.

§ 5

Základní pojmy

      (1)  Institucionálním investorem se rozumí

a)

banka provádějící obchody na vlastní účet s investičními instrumenty na kapitálovém trhu, investiční společnost, investiční fond, penzijní fond a pojišťovna,

b)

zahraniční osoba oprávněná podnikat ve stejných oborech na území České republiky jako osoby uvedené pod písmenem a).

      (2)  Poskytovatelem služeb na kapitálovém trhu se rozumí obchodník s cennými papíry, zahraniční obchodník s cennými papíry, který poskytuje na území České republiky investiční služby prostřednictvím pobočky, osoba provádějící přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních instrumentů za podmínek stanovených zvláštním zákonem,^4a) institucionální investor, depozitář, organizátor veřejného trhu, osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, provozovatel tiskárny oprávněné k tisku cenných papírů, Středisko cenných papírů (dále jen ,,středisko"), právnická osoba, která vede část evidence střediska podle zvláštního zákona,⁵) Česká národní banka v rozsahu vedení evidence dluhopisů podle zvláštního zákona.⁶)

      (3)  Účastníkem kapitálového trhu se rozumí zejména poskytovatel služeb na kapitálovém trhu, investor na kapitálovém trhu, emitent cenných papírů, osoby zavázané z těchto cenných papírů, majitel cenných papírů, emitent a majitel jiného investičního instrumentu.

§ 6

Řízení před Komisí

      (1)  V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle obecných právních předpisů,⁷) pokud jednotlivá ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních zákonů nestanoví jinak.

      (2)  Komise před zahájením řízení uváží, zda o uložení opatření k nápravě nebo sankce za zjištěné porušení povinností podle tohoto nebo zvláštního zákona řízení zahájí. Přitom Komise vychází zejména z povahy, závažnosti, doby trvání a následku protiprávního jednání. Nezahájí-li Komise řízení, sepíše o tom zápis a věc odloží. Rozhodnutí o odložení věci se nevydává.

      (3)  Proti rozhodnutí Komise lze podat rozklad, pokud dále není stanoveno jinak. O rozkladu rozhoduje Prezidium Komise pro cenné papíry (dále jen ,,prezidium"). Komise provádí výkon svých rozhodnutí.

      (4)  Proti rozhodnutí prezidia v prvním stupni není přípustný opravný prostředek.

      (5)  V řízení, které se dotýká osob v počtu vyšším, než je 50, lze doručovat písemnosti vyvěšením na úřední desce Komise. K okamžiku vyvěšení na úřední desce Komise uveřejní rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup a ve Věstníku Komise. Rozhodnutí, proti němuž nemá podání opravného prostředku odkladný účinek, je doručeno okamžikem vyvěšení na úřední desce Komise.

§ 7

Předmět státního dozoru

      (1)  Komise vykonává státní dozor podle tohoto zákona a podle zvláštních zákonů.¹)

      (2)  Státnímu dozoru Komise podléhají

a)

plnění povinností stanovených tímto zákonem fyzickým nebo právnickým osobám,

b)

plnění povinností stanovených zvláštními zákony,¹)^,8)^,9) pokud tak stanoví tento zákon,

c)

plnění povinností a podmínek stanovených ve vykonatelných rozhodnutích Komise.

§ 7a

      (1)  Státnímu dozoru Komise podléhá plnění povinností stanovených obchodním zákoníkem

a)

při úpravě nabídky převzetí a v případech, kdy se použijí obdobně či přiměřeně ustanovení o nabídce převzetí,

b)

při nabytí nebo snížení podílu na hlasovacích právech společností, jejichž akcie jsou registrovány,

c)

v souvislosti s nabýváním vlastních akcií akciovou společností nebo jí ovládanou osobou,

d)

při veřejné nabídce upisování akcií.

      (2)  Při výkonu státního dozoru podle odstavce 1 postupuje Komise podle tohoto zákona a je oprávněna ukládat opatření k nápravě a sankce stanovené tímto zákonem a obchodním zákoníkem.

      (3)  Komise je oprávněna i bez návrhu pozastavit výkon hlasovacích práv osobě, která řádně a včas nesplnila povinnost oznámit podíl na hlasovacích právech nebo neučinila nabídku převzetí, ačkoliv jí zákon takovou povinnost ukládá, až na dobu jednoho roku ode dne, v němž rozhodnutí nabude právní moci, je-li to potřebné k ochraně zájmů ostatních akcionářů, věřitelů nebo zaměstnanců společnosti. Opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Vykonatelné rozhodnutí o pozastavení výkonu hlasovacích práv zašle Komise rovněž společnosti, v níž byl výkon hlasovacích práv povinné osoby pozastaven, a Středisku cenných papírů, které jej uveřejní způsobem stanoveným obchodním zákoníkem pro uveřejňování informací o podílu na hlasovacích právech společností, jejichž akcie jsou registrované.

      (4)  Komise je oprávněna ve svém stanovisku k nabídce převzetí nebo nabídce odkoupení předložených jí podle obchodního zákoníku doporučit nebo rozhodnutím uložit, aby navrhovatel nebo cílová společnost^9a) až do uveřejnění výsledků nabídky uveřejňovali doplňující informace k již uveřejněným informacím podle zvláštního právního předpisu a o uveřejnění informace informovali Komisi.

§ 8

Kontrolní oprávnění

      (1)  Při výkonu státního dozoru formou kontroly na místě se vztahy mezi Komisí a osobami podléhajícími státnímu dozoru řídí zvláštním právním předpisem,¹⁰) pokud tento zákon nestanoví jinak.

      (2)  Osoby podléhající státnímu dozoru jsou povinny v souvislosti s výkonem kontroly poskytnout Komisi potřebnou součinnost.

      (3)  Odepření vyžádaných informací a listin či prodlení při jejich předání nebo odepření vstupu do prostorů či prodlení při umožnění vstupu zakládá právo Komise uložit osobě podléhající státnímu dozoru podle § 7 opatření k nápravě nebo i sankce podle tohoto zákona.

      (4)  Pokud hrozí nebezpečí z prodlení, může Komise ve vztahu k osobám podléhajícím státnímu dozoru podle § 7 zahájit kontrolu i tím, že při oznámení o zahájení kontroly současně provede první úkon kontroly. Při doručování oznámení o zahájení kontroly lze postupovat obdobně podle § 10 odst. 2 a 3.

      (5)  Osoby, u kterých je důvodné podezření, že bez příslušného povolení nebo souhlasu Komise provádějí činnost, ke které je třeba povolení nebo souhlas Komise, je Komise oprávněna kontrolovat v rozsahu, který je potřebný ke zjištění skutkového stavu týkajícího se takové činnosti.

§ 9

Opatření k nápravě a sankce

      (1)  Zjistí-li Komise při výkonu státního dozoru porušení právních povinností osobami podléhajícími státnímu dozoru spočívající v tom, že porušují nebo porušily své povinnosti vymezené v § 7, je oprávněna uložit opatření k nápravě nebo i sankce podle zvláštních zákonů¹) a ve vymezených případech i podle tohoto zákona.

      (2)  V případě, že Komise vykonává státní dozor podle tohoto zákona, je oprávněna přijmout tato opatření k nápravě:

a)

uložit kontrolované osobě, aby zjednala nápravu ve lhůtě stanovené v opatření a ve stanovené lhůtě podala zprávu o přijatých opatřeních,

b)

určit, jakým způsobem je osoba podléhající státnímu dozoru povinna nedostatek odstranit.

      (3)  V případě, že Komise vykonává státní dozor podle tohoto zákona, je oprávněna uložit sankci ve formě pokuty za zjištěné porušení povinností až do výše 100 miliónů Kč. Při stanovení výše pokuty postupuje Komise podle § 10 odst. 4. Vykonává-li Komise státní dozor podle zvláštního právního předpisu nad osobami provádějícími bez povolení, souhlasu nebo registrace Komise činnost, ke které je třeba povolení, souhlas nebo registrace Komise, a je oprávněna uložit opatření a sankci jak podle zvláštního právního předpisu, tak podle tohoto zákona, je oprávněna uložit sankci ve formě pokuty jen podle tohoto zákona.

      (4)  Uložením opatření k nápravě a pokuty podle tohoto zákona není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.

      (5)  Jestliže Komise zjistí, že osoba uvedená v § 8 odst. 5 prováděla nebo provádí činnost, ke které je třeba povolení nebo souhlas Komise, bez tohoto povolení nebo souhlasu, je oprávněna jí uložit pokutu a zakázat další provádění této činnosti. Při stanovení výše pokuty se použije ustanovení odstavce 3.

      (6)  Ustanovením odstavce 5 nejsou dotčena příslušná ustanovení zvláštních zákonů¹) upravujících oprávnění Komise ukládat opatření k nápravě a sankce osobám, které bez jejího povolení nebo souhlasu provádějí činnost, ke které je třeba toto povolení nebo souhlas.

      (7)  Komise může místo pokuty uložit veřejné napomenutí. Současně Komise rozhodne podle okolností o rozsahu, formě a způsobu uveřejnění napomenutí, a to na náklady osoby, které se veřejné napomenutí ukládá.

§ 10

Řízení ve věcech opatření k nápravě a sankce

      (1)  Správní řízení, v němž se ukládají opatření k nápravě a sankce podle tohoto zákona, lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se Komise dozvěděla o skutečnostech rozhodných pro jejich uložení, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy povinnost, za niž jsou ukládány, byla naposledy porušena.

      (2)  Pokud hrozí nebezpečí z prodlení nebo neodstranitelný zásah do práv jiných osob, lze řízení, v němž Komise ukládá opatření k nápravě a sankce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, zahájit i doručením rozhodnutí Komise o předběžném opatření.

      (3)  Komise je oprávněna zahájit správní řízení i doručením veřejnou vyhláškou, pokud je splněna alespoň jedna z podmínek podle odstavce 2 a pokud se nepodařilo rozhodnutí doručit a okolnosti dále nasvědčují tomu, že dotčená osoba se bude vyhýbat doručení rozhodnutí, a prodlení ve vzniku právních účinků doručení by mohlo podstatně ztížit nebo znemožnit realizaci opatření k nápravě nebo sankce. Rozhodnutí Komise je v tomto případě doručeno okamžikem vyvěšení vyhlášky na úřední desce Komise.

      (4)  Při ukládání opatření k nápravě a sankcí podle tohoto zákona vychází Komise zejména z povahy, závažnosti, způsobu, doby trvání a následků protiprávního jednání. Při rozhodování o výběru opatření k nápravě nebo sankce podle tohoto zákona je Komise povinna přihlížet také k povaze podnikatelské a jiné výdělečné činnosti, kterou vykonává osoba, jíž se opatření k nápravě nebo sankce ukládá, a vycházet z přiměřenosti při ukládání pokuty vzhledem k majetkovým poměrům osoby.

      (5)  Při vybírání a vymáhání pokut, uložených podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, postupuje Komise podle zvláštního právního předpisu.^10a)

      (6)  Středisko a osoba oprávněná k vedení části evidence střediska, jakož i k výkonu ostatních jeho činností,^10b) jsou vázány rozhodnutím Komise, pokud se týká jimi vedené evidence, jakmile bylo doručeno, není-li v rozhodnutí uvedeno jinak. Organizátor veřejného trhu^10c) a osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry^10d) jsou vázáni rozhodnutím Komise o pozastavení obchodování s registrovaným cenným papírem^10e) nebo o zákazu obchodování a plnění závazků z takových obchodů^10f) a rozhodnutím Komise o předběžném opatření vydaném v těchto věcech, jakmile jim bylo doručeno, není-li v rozhodnutí uvedeno jinak.

§ 11

Předběžné opatření

      (1)  Kromě případů, kdy lze uložit předběžné opatření podle obecných předpisů o správním řízení, je Komise oprávněna při výkonu státního dozoru podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů uložit předběžné opatření také tehdy, jestliže to je třeba k zajištění ochrany práv a právem chráněných zájmů osob, které nejsou účastníky správního řízení, nebo jestliže by byl výkon konečného rozhodnutí zmařen či vážně ohrožen.

      (2)  Předběžným opatřením může Komise uložit

a)

tomu, kdo vede pro osobu, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, účet cenných papírů, neprovést jakoukoliv registraci převodu cenných papírů z tohoto účtu na jakýkoliv jiný účet téže nebo jiné osoby ani registraci smluvního zástavního práva,

b)

tomu, kdo vede účet cenných papírů, aby neprováděl jakékoliv úkony směřující k převodu cenných papírů z tohoto účtu na jakýkoliv jiný účet téže nebo jiné osoby ani registraci smluvního zástavního práva, jde-li o účet, na který byly převedeny osobou, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo jiným účastníkem řízení, cenné papíry z jejich účtů,

c)

tomu, kdo má v úschově nebo ve správě cenné papíry osoby, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo jiného účastníka řízení, aby neprováděl jakékoliv úkony směřující k převodu těchto cenných papírů na jiného,

d)

bance, která vede pro osobu, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo pro jiného účastníka řízení běžný, vkladový nebo jiný účet, aby nevyplácela peněžní prostředky z tohoto účtu, neprováděla na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládala,

e)

bance, která vede běžný, vkladový nebo jiný účet, aby nevyplácela peněžní prostředky z tohoto účtu, neprováděla na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládala, jde-li o účet, na který byly převedeny osobou, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo jiným účastníkem řízení peněžní prostředky z jejich účtů.

      (3)  Rozhodnutí o předběžném opatření se doručuje účastníkům tohoto řízení a osobám, kterým se rozhodnutím o předběžném opatření ukládá povinnost podle odstavce 2 písm. a) až e); rozklad podaný proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Účastníkem řízení o předběžném opatření podle odstavce 2 není osoba, které se rozhodnutím o předběžném opatření ukládá povinnost podle odstavce 2 písm. a) až e).

      (4)  Předběžné opatření zanikne uplynutím pěti dnů od jeho nařízení. Nepominou-li důvody, pro které bylo nařízeno, podá Komise proti účastníkům návrh u soudu, aby uložil povinnosti podle odstavce 2, které byly uvedeny v rozhodnutí o předběžném opatření. Návrh musí být u soudu podán do pěti dnů od nařízení předběžného opatření; v takovém případě předběžné opatření zanikne až dnem vykonatelnosti usnesení soudu, kterým bylo o tomto návrhu rozhodnuto.

      (5)  Rozhodnutí o předběžném opatření musí též obsahovat poučení o tom, kdy a za jakých podmínek předběžné opatření zaniká. Podá-li Komise u soudu návrh podle odstavce 4 věty třetí, zašle o tom tentýž den vyrozumění dotčeným účastníkům.

      (6)  Stejnou povinnost jakou lze uložit v rozhodnutí o předběžném opatření podle tohoto zákona může Komise uložit jako opatření k nápravě podle tohoto nebo zvláštního zákona. Rozklad podaný proti rozhodnutí podle věty první nemá odkladný účinek. Komise může v rozhodnutí uvést dobu trvání ukládané povinnosti nebo podmínku, jejímž splněním zaniká účinnost rozhodnutí. Touto podmínkou může být doručení sdělení Komise o odvolání opatření k nápravě povinné osobě.

§ 12

Státní dozor Komise ve zvláštních případech

      (1)  Pokud není tímto zákonem stanoveno jinak, státnímu dozoru Komise podléhá činnost bank a poboček zahraničních bank v rozsahu, v němž

a)

vykonávají činnost obchodníka s cennými papíry,

b)

vykonávají činnost podle § 70a zákona o cenných papírech,

c)

vykonávají činnost depozitáře investičních společností, investičních fondů a penzijních fondů,

d)

vykonávají činnost spočívající ve vydávání investičních instrumentů.

      (2)  Komise je oprávněna uplatňovat ve vztahu k činnosti obchodníka s cennými papíry, kterou provádí banka nebo pobočka zahraniční banky, pravomoce státního dozoru ve stejném rozsahu, v jakém může tyto pravomoce uplatňovat ve vztahu k činnosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou nebo pobočkou zahraniční banky, pokud tím nejsou dotčeny pravomoci České národní banky při výkonu bankovního dohledu podle zákona o České národní bance a zákona o bankách. Ve vztahu k činnosti depozitáře, kterou provádí banka nebo pobočka zahraniční banky, je Komise oprávněna uplatňovat pravomoce státního dozoru jak podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech a zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem, tak i podle tohoto zákona. Ve vztahu k činnosti banky spočívající ve vydávání investičních instrumentů je Komise oprávněna uplatňovat pravomoce státního dozoru jak podle zákona o dluhopisech, obchodního zákoníku a zákona o cenných papírech, tak i podle tohoto zákona.

      (3)  Státnímu dozoru Komise podléhá činnost penzijních fondů a pojišťoven v rozsahu jejich povinností při investování do investičních instrumentů a obchodování s investičními instrumenty na vlastní účet.

      (4)  Při výkonu státního dozoru vůči penzijním fondům a pojišťovnám podle odstavce 2 je Komise povinna postupovat tak, aby nebyly narušeny pravomoci ministerstva při jeho výkonu státního dozoru podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a podle zákona o pojišťovnictví.

      (5)  Podléhá-li činnost institucionálního investora státnímu dozoru Komise a dohledu České národní banky nebo státnímu dozoru ministerstva, může mu být za skutkově totožné porušení povinnosti uložena pouze jedna pokuta. Pokutu může uložit pouze ten orgán, který o porušení povinnosti zahájil řízení jako první. Tím není dotčena pravomoc ostatních orgánů uložit opatření k nápravě nebo odejmout povolení podle zákona. Byla-li řízení zahájena ve stejný den, pokutu uloží

a)

Česká národní banka, pokud jde o uložení pokuty bance,

b)

ministerstvo, pokud jde o uložení pokuty penzijnímu fondu nebo pojišťovně.

§ 13

Vedení seznamů a dokumentace a jejich uveřejňování


      (1)  Komise vede seznamy

a)

obchodníků s cennými papíry,¹¹)

b)

makléřů,¹²)

c)

organizátorů mimoburzovního trhu,¹³)

d)

osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry,¹⁴)

e)

tiskáren, které jsou oprávněny k tisku cenných papírů,¹⁵)

f)

investičních společností, podílových a investičních fondů,¹⁶)

g)

nucených správců a likvidátorů investičních společností a investičních fondů,¹⁷)

h)

depozitářů investičních společností, investičních fondů a penzijních fondů,¹⁸)

i)

penzijních fondů,¹⁹)

j)

pojišťoven,²⁰)

k)

právnických osob podle § 70a odst. 1 zákona o cenných papírech,

l)

osob podle § 45a odst. 1 zákona o cenných papírech.

      (2)  Seznamy uveřejňuje Komise nejméně jednou v průběhu každého kalendářního čtvrtletí ve Věstníku Komise a zabezpečuje, aby na místě, které určí ve Věstníku Komise byly veřejně přístupné k nahlédnutí.

§ 14

Věstník Komise

      (1)  Komise vydává Věstník Komise.

      (2)  Komise uveřejňuje ve Věstníku Komise zejména:

a)

seznamy podle § 13 odst. 1 písm. a) ve lhůtách podle § 13 odst. 2,

b)

pravomocná rozhodnutí Komise, s výjimkou těch, která obsahují skutečnosti, na které se vztahuje zvláštní zákon,²¹)

c)

stanoviska Komise,

d)

jiná sdělení nebo oznámení důležitá pro kapitálový trh.

      (3)  Komise ve Věstníku Komise určí místo, na kterém budou veřejně přístupné k nahlédnutí

a)

schválené prospekty registrovaných cenných papírů včetně statutů investičních a podílových fondů, statutů penzijních fondů a pojišťoven a emisních podmínek dluhopisů,

b)

informace o hospodaření emitentů registrovaných cenných papírů podle zvláštního zákona.¹³)^,16)^,17)^,22)

§ 15

Oznámení o uzavřených obchodech s investičními instrumenty

      (1)  Obchodník s cennými papíry, který uzavřel nebo obstaral mimo veřejný trh obchod s investičními instrumenty přijatými k obchodování na veřejném trhu na vlastní nebo cizí účet, je povinen podat o tomto obchodu Komisi hlášení. Totéž platí pro institucionálního investora, který mimo veřejný trh uzavřel obchod s investičními instrumenty, přijatými k obchodování na veřejném trhu.

      (2)  Organizátor veřejného trhu je povinen podat Komisi hlášení o každém obchodu uzavřeném na jím organizovaném veřejném trhu. Jestliže o obchodu podá hlášení organizátor veřejného trhu, neplatí povinnost podle odstavce 1.

      (3)  Komise právním předpisem stanoví, na jaké obchody s investičními instrumenty se povinnost podle odstavce 1 vztahuje, a dále stanoví, v jaké lhůtě se hlášení podle odstavců 1 a 2 podává, jeho náležitosti, rozsah, strukturu a formu.

      (4)  Komise je oprávněna uveřejňovat údaje z hlášení, musí však při této činnosti dbát na utajení konkrétních účastníků obchodů ve vazbě na konkrétní obchod. Tímto však není dotčeno právo Komise uveřejňovat údaje o účastnících kapitálového trhu v souvislosti s pravomocnými rozhodnutími Komise o uložení opatření k nápravě nebo sankce.

      (5)  Není-li splněna povinnost uvedená v odstavci 1 nebo 2, rozhodne Komise o uložení opatření k nápravě nebo i sankce podle § 9.

§ 16

      (1)  Komise, Česká národní banka a ministerstvo

a)

si navzájem poskytují všechny informace a zjištění, které mohou být významné pro výkon jejich působností, pokud zvláštní zákon nestanoví, že určité informace nelze poskytovat, nebo jen za splnění určitých podmínek,²³)

b)

koordinují činnost vykonávanou v rámci jejich vymezené působnosti, zejména ve vztahu k osobám, které podléhají současně výkonu dozoru nebo dohledu Komise, ministerstva nebo České národní banky, a k osobám zahrnutým podle zvláštního právního předpisu do konsolidačního celku,

c)

navzájem se bez zbytečného odkladu informují o zahájení řízení a jeho průběhu, jehož předmětem je uložení opatření k nápravě nebo i sankcí, které mají být uloženy v rámci jejich působnosti při výkonu státního dozoru nebo dohledu a které mohou mít význam pro druhou stranu z hlediska výkonu její působnosti. O přijetí opatření k nápravě a sankcí se tyto orgány okamžitě informují.

      (2)  Česká národní banka a ministerstvo zasílají Komisi kopii nebo opis rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o uložení opatření k nápravě nebo sankce ve vztahu k činnosti osob, které podléhají rovněž státnímu dozoru Komise, a to bez zbytečného prodlení ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Komise v téže lhůtě zasílá České národní bance nebo ministerstvu kopii nebo opis rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o uložení opatření k nápravě nebo sankce ve vztahu k činnosti osob, které podléhají rovněž státnímu dozoru ministerstva nebo dohledu České národní banky.

      (3)  Komise nebo ministerstvo provedou kontrolu na místě u osoby zahrnuté podle zvláštního právního předpisu do konsolidačního celku, která podléhá jejich dozoru, požádá-li je o to Česká národní banka z důvodu výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě, a o výsledku kontroly podají České národní bance zprávu.

§ 17

Spolupráce s Českou národní bankou

      (1)  Jestliže se Česká národní banka při výkonu bankovního dohledu dozví o obchodech s investičními instrumenty či jiném jednání bank, poboček zahraničních bank nebo jiných osob, které mohou mít význam pro plnění úkolů Komise při výkonu státního dozoru, informuje o nich neprodleně Komisi, pokud zvláštní právní předpis nestanoví, že určité informace poskytovat nelze, nebo jen za splnění určitých podmínek.²³) Pokud Komise požádá Českou národní banku o provedení kontroly peněžních transakcí, spojených s těmito obchody, je Česká národní banka povinna kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu Komisi.

      (2)  Jestliže se Komise při své činnosti dozví o obchodech s investičními instrumenty či jiném jednání bank, poboček zahraničních bank nebo jiných osob, které mohou mít význam pro plnění úkolů České národní banky při výkonu bankovního dohledu, informuje o nich neprodleně Českou národní banku. Pokud Česká národní banka požádá Komisi o provedení kontroly obchodů s investičními instrumenty, je Komise povinna kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu České národní bance.

§ 18

Spolupráce s ministerstvem

      (1)  Komise

a)

sleduje soustavně působení zákonů a jiných právních předpisů v oblasti kapitálového trhu a informuje ministerstvo o potřebě přijetí zákonných úprav v oblasti kapitálového trhu,

b)

podává návrhy pro vypracování právních předpisů upravujících činnost Komise podle tohoto zákona a zvláštních zákonů.¹)

      (2)  V případě, že se ministerstvo ve své činnosti dozví o obchodech s investičními instrumenty, které mohou mít význam pro Komisi při plnění jejích úkolů při výkonu státního dozoru, informuje o nich neprodleně Komisi. Pokud Komise požádá ministerstvo o provedení kontroly těchto obchodů, je ministerstvo povinno kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu Komisi.

      (3)  V případě, že se Komise ve své činnosti dozví o obchodech s investičními instrumenty, které mohou mít význam pro ministerstvo při plnění jeho úkolů při výkonu dozoru, informuje o nich neprodleně ministerstvo. Pokud ministerstvo požádá Komisi o provedení kontroly těchto obchodů, je Komise povinna kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu ministerstvu.

§ 19

Spolupráce s Komorou auditorů České republiky

      Komise spolupracuje s Komorou auditorů České republiky, zejména při zavádění mezinárodně uznávaných auditorských postupů ve vztahu k poskytovatelům služeb na kapitálovém trhu a emitentům a usměrňování činnosti auditorů při aplikaci těchto postupů.

§ 20

zrušen

HLAVA II

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KOMISE

§ 21

      (1)  V čele Komise stojí prezidium. Prezidium se skládá z předsedy Komise a dalších čtyř členů. Předsedu Komise a členy prezidia jmenuje na návrh vlády prezident republiky.

      (2)  Prezidium rozhoduje zejména

a)

o plánu činnosti Komise,

b)

o návrhu rozpočtu Komise a závěrečném účtu Komise,

c)

o návrzích zákonů a prováděcích právních předpisů,

d)

o vnitřních předpisech Komise, zejména organizačním řádu, jednacím řádu prezidia, spisovém řádu, podpisovém řádu a pravidlech profesionální etiky pro prezidium a zaměstnance Komise,

e)

o zprávách pro vládu, Poslaneckou sněmovnu a rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny podle § 4 odst. 1 a pro ministerstvo podle § 4 odst. 3,

f)

o podnětech vládě,

g)

o rozkladech,

h)

v řízeních o zavedení nucené správy,^24a) o pozastavení obchodování s registrovaným cenným papírem,^24b) o zákazu obchodů s určitým registrovaným cenným papírem a plnění závazků z obchodu s určitým registrovaným cenným papírem,^24c) o předčasném splacení jmenovité hodnoty dluhopisu nebo emisního kurzu včetně poměrného výnosu^24d) a o pozastavení nebo odnětí povolení k činnosti vydaného podle zvláštního právního předpisu^24c) a

i)

o opravném prostředku proti rozhodnutí organizátora veřejného trhu nebo burzovní komory podle zvláštního právního předpisu.^24e)

      (3)  Prezidium rozhoduje hlasováním. Rozhodnutí prezidia je přijato, hlasuje-li pro ně nadpoloviční většina jmenovaných členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy Komise. V případě, že je jmenován pouze jeden člen prezidia, vykonává tento člen působnost prezidia. Pro účely tohoto odstavce a § 23 odst. 3 se členem prezidia rozumí i předseda Komise.

§ 22

      (1)  V čele prezidia je předseda Komise, který řídí jeho činnost. V případě, že předseda Komise není jmenován, vykonává působnost předsedy Komise služebně nejstarší člen prezidia.

      (2)  Vyžádá-li si vláda, Poslanecká sněmovna, Senát nebo jejich orgány přítomnost předsedy Komise na svém jednání, je předseda Komise povinen se tohoto jednání zúčastnit.

§ 23

Podmínky pro výkon funkce předsedy Komise a člena prezidia

      (1)  Předsedou Komise a členem prezidia může být jmenován občan České republiky, který

a)

je plně způsobilý k právním úkonům,

b)

je bezúhonný a jeho odborné znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svoji funkci řádně zastávat,

c)

má ukončené vysokoškolské vzdělání.

      (2)  Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo úmyslný trestný čin.

      (3)  Funkční období předsedy Komise a člena prezidia je pět let. Předseda Komise a člen prezidia může být do funkce jmenován pouze na dvě funkční období.

      (4)  S funkcí předsedy Komise a člena prezidia je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakákoli funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy a funkce v politické straně nebo hnutí.

      (5)  Předseda Komise a členové prezidia nesmějí zastávat jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, literární, publicistické, umělecké a pedagogické. Při těchto všech činnostech jsou předseda Komise a členové prezidia povinni dbát, aby nedocházelo ke střetu zájmů nebo využití informací získaných při výkonu své funkce v Komisi. Předseda nebo člen prezidia se nesmějí podílet po dobu výkonu své funkce přímo ani zprostředkovaně na podnikání osob podléhajících státnímu dozoru Komise. Během výkonu funkce je předseda Komise nebo člen prezidia povinen do deseti dnů ohlásit prezidiu nabytí nebo pozbytí každého investičního instrumentu.

      (6)  Výkon funkce předsedy Komise a člena prezidia končí

a)

uplynutím funkčního období,

b)

odvoláním prezidentem republiky z důvodů uvedených v odstavci 7,

c)

doručením rezignace prezidentu republiky,

d)

právní mocí rozsudku, jímž je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo omezen ve způsobilosti k právním úkonům,

e)

právní mocí rozsudku, jímž byl odsouzen pro trestný čin podle odstavce 2,

f)

právní mocí rozhodnutí o prohlášení konkursu na jeho majetek,

g)

nevykonává-li z jakýchkoli důvodů svou funkci po dobu delší než šest měsíců,

h)

úmrtím.

      (7)  Prezident republiky odvolá na návrh vlády předsedu Komise a člena prezidia, porušil-li závažným způsobem nebo opakovaně svou právní povinnost předsedy Komise nebo člena prezidia nebo se dopustil takového jednání, které zpochybňuje nestrannost Komise.

      (8)  Předseda Komise a členové prezidia vykonávají státní dozor nad kapitálovým trhem. Oprávnění k této činnosti prokazují průkazem státního dozoru nad kapitálovým trhem.

§ 24

Zaměstnanci Komise

      (1)  Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na zaměstnance Komise ustanovení zákoníku práce.

      (2)  Zaměstnanci Komise vykonávající státní dozor v oblasti kapitálového trhu prokazují své oprávnění k této činnosti průkazem státního dozoru nad kapitálovým trhem.

§ 25

Platy, požitky a náhrady

      (1)  Na předsedu Komise a členy prezidia se vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.

      (2)  Předseda Komise má nárok na plat, další plat, náhradu výdajů, odchodné a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu podle zvláštního zákona.²⁵)

      (3)  Členové prezidia mají nárok na plat, další plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu podle zvláštního zákona.²⁵)

§ 26

Povinnost mlčenlivosti a mezinárodní spolupráce

      (1)  Předseda Komise, členové prezidia, zaměstnanci Komise, osoby, jejichž služeb Komise využívá při výkonu dozoru nad kapitálovým trhem, a jejich zaměstnanci a členové poradních orgánů Komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech informacích získaných v souvislosti s výkonem své činnosti, funkce nebo svého zaměstnání v oblasti dozoru nad kapitálovým trhem. Informace podle věty první může osoba, která má povinnost mlčenlivosti, použít jen způsobem a v rozsahu nutném pro plnění úkolů nebo výkon funkce v oblasti dozoru nad kapitálovým trhem nebo v soudním řízení o žalobě proti rozhodnutí učiněném v souvislosti s výkonem funkce v oblasti dozoru nad kapitálovým trhem nebo v obdobném mezinárodním řízení. Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí informace třetí osobě v souhrnné podobě tak, že nelze identifikovat konkrétní subjekt, kterého se informace týká. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení činnosti, zaměstnání nebo funkce, které tuto povinnost založily.

      (2)  Komise poskytne informace pouze

a)

úřadu v České republice, který spolupůsobí při výkonu dozoru nad kapitálovým trhem nebo působí při výkonu dozoru nad finančním trhem,

b)

úřadu v členském státu Evropské unie nebo jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, který působí při výkonu dozoru nad finančním trhem,

c)

osobě se sídlem nebo trvalým pobytem v České republice, členském státu Evropské unie nebo jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, která je

      1.  likvidátorem, nuceným správcem, správcem konkursní podstaty, předběžným správcem, vyrovnacím správcem nebo osobou s obdobnou funkcí vykonávanou v subjektu působícím na finančním trhu a podléhajícím státnímu dozoru,

      2.  auditorem zákonem stanovené účetní závěrky subjektu působícího na finančním trhu a podléhajícího státnímu dozoru,

      3.  Evropskou ústřední bankou nebo jinou centrální bankou zodpovědnou za měnovou politiku,

      4.  provozovatelem vypořádacího systému obchodů s cennými papíry poskytujícím vypořádací služby pro organizátora veřejného trhu v České republice, pokud je poskytnutí informace nezbytné k zajištění řádného plnění funkcí této osoby v případě neplnění nebo hrozícího neplnění závazků ze strany účastníka nebo účastníků veřejného trhu, kterému tato osoba poskytuje služby,

      5.  provozovatelem kompenzačního systému pro investory nebo systému pojištění vkladů,

d)

úřadu v České republice nebo v členském státu Evropské unie nebo jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, který působí při výkonu dozoru nad osobami podle písmene c) bodů 1 a 2; Komise dále poskytne informaci úřadu v České republice nebo v členském státu Evropské unie nebo jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, který působí při výkonu dozoru nad platebními systémy a nad dodržováním práva obchodních společností,

e)

legislativním útvarům ústředních správních úřadů zabývajících se legislativou na úseku finančního trhu,

f)

orgánům v České republice nebo v členském státu Evropské unie nebo jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor činným v trestním řízení nebo zabývajícími se bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.

      (3)  Informace se subjektům a úřadům podle odstavce 2 poskytují způsobem a v rozsahu nutném pro plnění jejich úkolů nebo výkon jejich funkce a je-li pro něj zaveden režim povinnosti zachovávat mlčenlivost nejméně v rozsahu odpovídajícím rozsahu podle tohoto zákona.

      (4)  Informace získané v souvislosti s výkonem dozoru nad kapitálovým trhem mohou být poskytnuty též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k plnění mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána a která byla řádně vyhlášena.

      (5)  Informace poskytnuté Komisi úřadem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu.

      (6)  Informace získané Komisí v rámci kontroly na místě na území cizího státu nesmí být bez souhlasu úřadu dozoru nad kapitálovým trhem tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu.

      (7)  Subjektu nebo úřadu, uvedenému v odstavci 2 písm. b), c) bodech 1 a 2 a v odstavci 2 písm. d) větě před středníkem, v jiném než členském státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru je možné poskytovat informace na základě dohody a za předpokladu, že je pro něj zaveden režim povinnosti zachovávat mlčenlivost nejméně v rozsahu odpovídajícím rozsahu podle tohoto zákona, že informace použije pouze k účelu, pro který byly poskytnuty, a jen způsobem a v rozsahu nutném pro plnění úkolů nebo výkon funkce v oblasti kapitálového trhu, a že informace neposkytne bez souhlasu Komise nikomu dalšímu.

§ 27

      (1)  Za účelem zajištění co možná nejvyšší důvěryhodnosti Komise jsou členové prezidia a zaměstnanci Komise povinni dodržovat pravidla profesionální etiky.

      (2)  Zaměstnanci Komise nemohou vykonávat podnikatelskou činnost, podílet se na podnikatelské činnosti jiných osob nebo zastávat funkce ve statutárních a jiných orgánech jakékoli obchodní společnosti. Toto ustanovení se nevztahuje na správu vlastního majetku a činnost vědeckou, literární, publicistickou, uměleckou a pedagogickou. Při těchto všech činnostech jsou členové a zaměstnanci Komise povinni dbát, aby nedocházelo ke střetu zájmů nebo využití informací získaných při výkonu své funkce v Komisi.

      (3)  Zaměstnanec nesmí vykonávat státní dozor ve formě kontroly v takové společnosti, v níž je osobou blízkou osobám, které mají v této společnosti postavení, jež by mohlo ovlivnit činnost zaměstnance.


HLAVA III

HOSPODAŘENÍ KOMISE

§ 28

Financování a hospodaření Komise

      (1)  Výdaje na činnost Komise se hradí ze státního rozpočtu České republiky.

      (2)  Komise má samostatnou rozpočtovou kapitolu ve státním rozpočtu České republiky.

HLAVA IV

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ

§ 29

      (1)  V řízení zahájeném ministerstvem podle zvláštních zákonů před 1. dubnem 1998 bude pokračováno před Komisí podle tohoto zákona.

      (2)  Vzor průkazu státního dozoru nad kapitálovým trhem stanoví Komise právním předpisem.

§ 44

Účinnost

      Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1998, s výjimkou § 2, § 21 až 28 a § 30 bodů 1 a 2, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení (6. února 1998).

* * *

      Zákon č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.

      Zákon č. 262/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.

      Zákon č. 370/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.

      Zákon č. 308/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (12. července 2002).
Ustanovení § 25 odst. 2 a 3 a § 28 zákona č. 15/1998 Sb., ve znění tohoto zákona, nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2003.




Předseda vlády:


PhDr. Špidla v. r.





408

PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě,
jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 425/1990 Sb., zákonem č. 542/1991 Sb.,
zákonem č. 169/1993 Sb., zákonem č. 128/1999 Sb., zákonem č. 71/2000 Sb., zákonem č. 124/2000 Sb.,
zákonem č. 315/2001 Sb. a zákonem č. 206/2002 Sb.


ZÁKON
o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě






      Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:


ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

      (1)  Tento zákon stanoví podmínky provádění hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, bezpečnosti a ochrany zdraví při těchto činnostech, bezpečnosti provozu, ochrany pracovního prostředí, pro výzkum, výrobu a uvádění výbušnin, výbušných předmětů a pomůcek na trh, jakož i podmínky pro nakládání s nimi. Dále upravuje organizaci a působnost orgánů státní báňské správy.

      (2)  Tento zákon se nevztahuje na

a)

výbušniny, výbušné předměty a pomůcky, které drží pro své potřeby ozbrojené síly České republiky, ozbrojené bezpečnostní sbory, ozbrojené složky Celní správy nebo zpravodajské služby České republiky,

b)

výbušniny, výbušné předměty a pomůcky, které drží pro své potřeby ozbrojené síly a sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky, při průjezdu přes území České republiky nebo při přeletu nad územím České republiky, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,

c)

střelivo.¹)

ČÁST DRUHÁ

HORNICKÁ ČINNOST A ČINNOST

PROVÁDĚNÁ HORNICKÝM ZPŮSOBEM

ODDÍL PRVNÍ

Základní pojmy

§ 2

Hornická činnost

      Hornickou činností se podle tohoto zákona rozumí

a)

vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů (dále jen ,,výhradní ložiska"),^1a)

b)

otvírka, příprava a dobývání výhradních ložisek,

c)

zřizování, zajišťování a likvidace důlních děl a lomů,

d)

úprava a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním,

e)

zřizování a provozování odvalů, výsypek a odkališť při činnostech uvedených v písmenech a) až d),

f)

zvláštní zásahy do zemské kůry,²)

g)

zajišťování a likvidace starých důlních děl,³)

h)

báňská záchranná služba,

i)

důlně měřičská činnost.

§ 3

Činnost prováděná hornickým způsobem

      Činností prováděnou hornickým způsobem se podle tohoto zákona rozumí

a)

dobývání ložisek nevyhrazených nerostů, včetně úpravy a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů prováděné k tomuto účelu,

b)

těžba písků v korytech vodních toků a štěrkopísků plovoucími stroji, včetně úpravy a zušlechťování těchto surovin prováděných v souvislosti s jejich těžbou, s výjimkou odstraňování nánosů při údržbě vodních toků,

c)

práce k zajištění stability podzemních prostorů (podzemní sanační práce),

d)

práce na zpřístupňování jeskyní a práce na jejich udržování v bezpečném stavu,

e)

zemní práce prováděné za použití strojů a výbušnin, pokud se na jedné lokalitě přemísťuje více než 100 000 m krychlových horniny, s výjimkou zakládání staveb,

f)

vrtání vrtů s délkou nad 30 m pro jiné účely než k činnostem uvedeným v § 2 a 3,

g)

jímání přírodních léčivých a stolních minerálních vod v důlním díle v podzemí,

h)

práce na zpřístupnění starých důlních děl^2a) nebo trvale opuštěných důlních děl a práce na jejich udržování v bezpečném stavu,

i)

podzemní práce spočívající v hloubení důlních jam a studní, v ražení štol a tunelů, jakož i ve vytváření podzemních prostorů o objemu větším než 300 m krychlových horniny.

§ 3a

Organizace

      Za organizace podle tohoto zákona se považují právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, pokud vykonávají některou z činností uvedených v části druhé nebo třetí tohoto zákona.

§ 3b

Další práva a povinnosti zaměstnanců a zástupců zaměstnanců

      (1)  Zaměstnanec má tato další práva a povinnosti:^3a)

a)

právo vzdálit se z pracoviště, jestliže vzniknou okolnosti, o kterých se domnívá, že představují vážné nebezpečí pro jeho bezpečnost nebo zdraví,

b)

právo žádat, aby organizace nebo obvodní báňský úřad provedly revizi a šetření tam, kde se domnívá, že jsou porušovány předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu,

c)

povinnost uposlechnout příkazy osob řídících zdolávání havárie,

d)

povinnost splnit závazný příkaz báňského inspektora.

      (2)  Příslušný odborový orgán nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci má mimo práv a povinností stanovených pracovněprávními předpisy^3a) též právo

a)

účastnit se inspekcí a šetření prováděných na pracovišti zaměstnavatelem, státní báňskou správou nebo jiným k tomu oprávněným orgánem podle zvláštních právních předpisů,^3b)

b)

sledovat a šetřit záležitosti týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví,

c)

obracet se s žádostí o pomoc na poradce a nezávislé znalce,

d)

na konzultace se státní báňskou správou,

e)

dostávat zprávy od zaměstnavatele o nehodách a nebezpečných událostech.

§ 4

Odstranění pochybností

      V pochybnostech, zda jde o hornickou činnost a nebo zda jde o činnost prováděnou hornickým způsobem, rozhodne Český báňský úřad po projednání s dotčenými ústředními orgány státní správy. Jestliže se rozhodnutí týká též výkonu vrchního dozoru orgánů státní báňské správy, postupuje se podle § 39 odst.  3.

ODDÍL DRUHÝ

Základní podmínky hornické činnosti
a činnosti prováděné hornickým způsobem

Povinnosti organizací při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem

§ 5

      (1)  Při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem musí být dodrženy zásady ochrany a využití nerostného bohatství, požadavky hospodárného využívání ložisek nerostů, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, zásady báňské technologie, jakož i požadavky ochrany pracovního prostředí.

      (2)  Hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem může vykonávat pouze organizace, které bylo orgánem státní báňské správy pro tyto činnosti vydáno oprávnění. Hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem může organizace provádět jen na základě povolení vydaného podle tohoto zákona, horního zákona nebo podle zvláštních právních předpisů,^3c) nebo na základě ohlášení, pokud to tyto předpisy připouštějí. Před vydáním povolení k hornické činnosti uvedené v § 2 písm.  a) musí organizace doložit, že provádění těchto činností bude řídit a za jejich kvalitu odpovídat osoba s odbornou způsobilostí podle zvláštního zákona.^3d) Předpoklady k získání oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, dále pak k projektování a navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, popřípadě souvisejících prací, pokud nejsou upraveny zvláštním právním předpisem,^3d) stanoví Český báňský úřad vyhláškou.

      (3)  Český báňský úřad stanoví požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost pracovníků, kteří vykonávají hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, popřípadě projektují nebo navrhují objekty a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti, nebo činnosti prováděné hornickým způsobem nebo vykonávají některé práce, které souvisejí s hornickou činností nebo s činností prováděnou hornickým způsobem, dále pak postup při ověřování odborné způsobilosti pracovníků obecně závazným právním předpisem, pokud tyto požadavky nejsou upraveny zvláštním předpisem.⁴)

      (4)  Organizace je povinna ohlásit obvodnímu báňskému úřadu zahájení, přerušení a ukončení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, a to v rozsahu a lhůtách, které stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.

§ 5a

      (1)  Stanoví-li tento zákon, horní zákon nebo předpisy vydané k jejich provedení^4a) požadavky na kvalifikaci, odbornou způsobilost nebo jiné požadavky pro výkon činností podle tohoto nebo horního zákona, považují se tyto požadavky za splněné také tehdy, pokud fyzická osoba předloží potvrzení vydané příslušným orgánem členského státu Evropské unie v souladu s příslušnou směrnicí Evropské unie.^4b)

      (2)  Potvrzení podle odstavce 1 pro občany České republiky nebo občany jiného členského státu Evropské unie, kteří vykonávali hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem v České republice, vydává Český báňský úřad. Potvrzení se vydává v českém jazyce na základě žádosti fyzické osoby doložené údaji o délce a zaměření této činnosti.

––––––––––––––––––––

¹)

Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb.

²)

§ 81 zákona č. 591/1992 Sb.

^4a)

§ 45a zákona č. 591/1992 Sb.

⁵)

§ 70a zákona č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 152/1996 Sb.

⁶)

§ 98 odst. 2 zákona č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 152/1996 Sb.

⁷)

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

⁸)

§ 183b a 183d zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

⁹)

§ 156 odst. 4, § 161a až 161d, 161f, 183c a 186a zákona č. 513/1991 Sb.

^9a)

§ 183a odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰)

Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.

^10a)

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

^10b)

§ 55 a § 70a zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

^10c)

§ 8b zákona č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 362/2000 Sb.

^10d)

§ 70b zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^10e)

§ 91 zákona č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 362/2000 Sb.

^10f)

§ 91a zákona č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 362/2000 Sb.

¹¹)

§ 45 zákona č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 152/1996 Sb.

¹²)

§ 49 zákona č. 591/1992 Sb.

¹³)

§ 50 zákona č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 152/1996 Sb.

¹⁴)

§ 70b zákona č. 591/1992 Sb.

¹⁵)

§ 72 odst. 1 písm. k) zákona č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 362/2000 Sb.

¹⁶)

Zákon č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

¹⁷)

§ 36a, 37m zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 151/1996 Sb.

¹⁸)

§ 30 zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 151/1996 Sb.

¹⁹)

Zákon č. 42/1994 Sb., ve znění zákona č. 61/1996 Sb.

²⁰)

Zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

²¹)

Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

²²)

Zákon č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

²³)

Např. § 38 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 84/1995 Sb., § 7 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.

^24a)

Například § 37d zákona č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^24b)

§ 91 zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^24c)

Například § 45, 45a, 49, 50, 70a, 70b zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 8 zákona č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 2 zákona č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů.

^24d)

§ 22 odst. 2 písm. a) zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.

^24e)

§ 78a zákona č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 362/2000 Sb. § 31 zákona č. 214/1992 Sb., ve znění zákona č. 251/2000 Sb.

²⁵)

Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších předpisů.

¹)

Zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

^1a)

§ 5 a 11 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb.

²)

§ 34 horního zákona.

³)

§ 35 horního zákona.

^2a)

§ 35 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^3a)

Například zákoník práce, vyhláška č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpisů.

^3b)

Například zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.

^3c)

Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^3d)

Zákon č. 62/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁴)

Např. zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon ČNR č. 62/1988 Sb.

^4a)

Například vyhláška č. 340/1992 Sb., o požadavcích na kvalifikaci a odbornou způsobilost a o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých předpisů vydaných ČBÚ k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů.

^4b)

Směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 99/42/ES, kterou se provádí postup pro uznání dokladů o vzdělání pro profesní činnosti, upravené směrnicemi o liberalizaci a o přechodných opatřeních, a kterou se doplňuje obecný systém uznávání dokladů o vzdělání.