481

PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon,
jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 35/1993 Sb., zákonem č. 113/1997 Sb.,
zákonem č. 63/2000 Sb., zákonem č. 256/2000 Sb., zákonem č. 265/2001 Sb.
a zákonem č. 1/2002 Sb.








ZÁKON


Celní zákon






      Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

HLAVA PRVNÍ

VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJM®

§ 1

Celní území a celní pohraniční pásmo

      (1) Území České republiky, včetně vnitrozemských vod a vzdušný prostor nad ním je celním územím.

      (2) Celní pohraniční pásmo je část celního území, jehož hranice je vymezena vzdušnou čárou ve vzdálenosti 25 km od státních hranic do vnitrozemí a kruhem o poloměru 25 km okolo celních letišť.

      (3) Celní území, které není celním pohraničním pásmem, je celním vnitrozemím.

      (4) Ministerstvo financí (dále jen ,,ministerstvo") stanoví vyhláškou průběh hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí.

§ 2

Další základní pojmy

      Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)

osobou jak fyzická, tak právnická osoba, pokud ze souvislostí nevyplývá, že se jedná pouze o fyzickou osobu nebo pouze o právnickou osobu,

b)

českou osobou fyzická osoba mající bydliště a právnická osoba mající sídlo na území České republiky (dále jen ,,tuzemsko"),

c)

zahraniční osobou fyzická osoba mající bydliště a právnická osoba mající sídlo v zahraničí; zahraniční osoba, podnikající v tuzemsku prostřednictvím organizační složky, ve věcech týkajících se tohoto podnikání se považuje za českou osobu,

d)

zbožím veškeré hmotné věci movité a elektrická energie uvedené v kombinované nomenklatuře celního sazebníku,

e)

českým zbožím

1. zboží, které bylo za podmínek uvedených v § 61 zcela získáno nebo vyrobeno v tuzemsku, aniž k němu bylo přidáno zboží dovezené ze zahraničí,

2. zboží dovezené do tuzemska ze zahraničí, které bylo propuštěno do volného oběhu,

3. zboží získané nebo vyrobené v tuzemsku buď zcela ze zboží uvedeného v bodu 2 nebo ze zboží uvedeného v bodech 1 a 2,

f)

zahraničním zbožím jiné zboží než české. České zboží, které bylo vyvezeno do zahraničí v souladu s tímto zákonem, ztrácí status českého zboží v okamžiku jeho skutečného výstupu do zahraničí s výjimkou případů, kdy bylo toto zboží propuštěno do režimu tranzitu a celní úřady odeslání i určení se nacházejí v tuzemsku,

g)

zbožím, které nemá obchodní charakter, zboží, které je příležitostně propouštěno do navrženého celního režimu a které je vzhledem k druhu a množství určeno výlučně k osobní potřebě nebo spotřebě příjemce nebo cestujícího, který je dováží nebo vyváží a členů jeho domácnosti nebo má být předáno jako dar,

h)

celním statusem postavení zboží vyjadřující, že se jedná o české nebo zahraniční zboží,

i)

celním dluhem povinnost osoby zaplatit příslušné dovozní clo (celní dluh při dovozu) nebo příslušné vývozní clo (celní dluh při vývozu),

j)

celním dohledem souhrn úkonů a opatření, kterými se zajišťuje dodržování zákonů a dalších obecně závazných právních předpisů, jejichž provádění přísluší celním orgánům,

k)

celní kontrolou provádění zvláštních úkonů celními orgány v rámci celního dohledu, např. zjišťování a ověřování vlastností zboží, prověřování existence a pravosti dokladů a listin, kontrola účetních dokladů a jiných záznamů, kontrola dopravních prostředků, kontrola zavazadel a jiného zboží převáženého osobami jiným osobám, provádění úředních šetření, s cílem zajistit, aby byly dodržovány celní předpisy,

l)

celně schváleným určením

1. propuštění zboží do celního režimu,

2. umístění zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu (§ 219),

3. zpětný vývoz zboží (§ 233 a n.),

4. zničení zboží (§ 233 a n.),

5. přenechání zboží ve prospěch státu (§ 233 a n.),

m)

celním režimem (dále jen ,,režim")

1. volný oběh,

2. tranzit (§ 139 a n.),

3. uskladňování v celním skladu (§ 145 a n.),

4. aktivní zušlechťovací styk (§ 163 a n.),

5. přepracování pod celním dohledem (§ 179 a n.),

6. dočasné použití (§ 187 a n.),

7. pasivní zušlechťovací styk (§ 197 a n.),

8. vývoz (§ 214 a n.),

n)

deklarantem osoba, která činí celní prohlášení vlastním jménem anebo osoba, jejímž jménem bylo celní prohlášení učiněno,

o)

celním prohlášením úkon učiněný ve formě stanovené celními předpisy, kterým deklarant navrhuje režim, do něhož má být zboží propuštěno, nebo navrhuje tento režim ukončit, a sděluje údaje požadované celními orgány k použití tohoto režimu v souladu s celními předpisy,

p)

propuštěním zboží úkon, kterým celní orgány dovolují individuálně určené osobě nakládat se zbožím podle podmínek režimu, do kterého je zboží navrženo,

q)

předložením zboží celnímu úřadu oznámení celnímu úřadu o dodání zboží na celní úřad nebo na místo určené nebo schválené celními orgány, způsobem stanoveným celním úřadem,

r)

celními předpisy zákony a další obecně závazné právní předpisy, jejichž prováděním jsou celní orgány pověřeny,

s)

obchodně-politickým opatřením nesazební opatření stanovené obecně závaznými právními předpisy pro dovoz a vývoz zboží, např. kontrolní a ochranná opatření, množstevní omezení, kontingenty, zákazy dovozu a vývozu ekonomické povahy,

t)

dlužníkem osoba, která je povinna vyměřené clo uhradit.

HLAVA DRUHÁ

CELNÍ ORGÁNY A JEJICH ORGANIZACE, ŘÍZENÍ A ÚKOLY

§ 3

      (1) Celní orgány jsou orgány státní správy s působností v oblasti celnictví, celní politiky, celních sazeb, celní statistiky a dalších oblastech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem.

      (2) Celní orgány vykonávají rovněž správu

a)

spotřebních daní a daně z přidané hodnoty v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem,

b)

poplatků spojených s dovozem a vývozem,

c)

silniční daně u zahraničních osob.

§ 4

      (1) Celní správa České republiky je soustavou celních orgánů, kterou tvoří Ministerstvo financí -- Generální ředitelství cel, celní ředitelství a celní úřady (dále jen ,,celní správa").

      (2) Úkoly ministerstva v oblasti celnictví, celní politiky, celních sazeb a celní statistiky, zejména působnosti uvedené v § 5, 6 a 12, plní Generální ředitelství cel, které je jeho součástí. V čele Generálního ředitelství cel je generální ředitel Generálního ředitelství cel (dále jen ,,generální ředitel"), kterého jmenuje a odvolává ministr financí (dále jen ,,ministr"). Generálního ředitele zastupuje jeho náměstek, kterého jmenuje a odvolává ministr.

      (3) Celní správa při plnění svých úkolů spolupracuje s mezinárodními organizacemi a celními správami jiných států.

§ 4a

Zpracovávání osobních údajů celními orgány

      (1) Celní orgány zpracovávají¹) osobní údaje^1a) bez souhlasu subjektu^1b) včetně údajů vypovídajících o trestné činnosti, vyplývá-li to z jejich působnosti stanovené zákonem nebo z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, (dále jen ,,mezinárodní smlouva").

      (2)  Celní orgány jsou oprávněny postupovat při zpracování osobních údajů podle odstavce 1 u fyzických osob,

a)

u kterých je nebo byl prováděn celní dohled, služební úkon nebo služební zákrok,

b)

které porušily celní a daňové předpisy nebo jsou důvodně podezřelé z jejich porušování, nebo

c)

které jsou účastníky řízení před celními orgány nebo se tohoto řízení jinak zúčastnily.

      (3) Předávají-li celní orgány osobní údaje do jiných států, mohou tak učinit bez povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů.^1c)

§ 4b

Nepravdivé nebo nepřesné osobní údaje

      (1)  Celní orgány jsou oprávněny zpracovávat i nepravdivé, nepřesné nebo neověřené osobní údaje a sdružovat osobní údaje, jde-li o osobní údaje subjektů

a)

důvodně podezřelých z trestné činnosti nebo jiných forem porušování celních a daňových předpisů,

b)

o kterých lze důvodně předpokládat, že jsou zapojeny do nedovoleného obchodu s omamnými, psychotropními látkami nebo do jiných forem nezákonného dovozu nebo vývozu zboží, k jejichž odhalování a stíhání zavazuje mezinárodní smlouva.

      (2)  Celní orgány na písemnou žádost sdělí žadateli bezplatně osobní údaje vztahující se k osobě žadatele, a to do 30 dnů od jejího doručení.

      (3)  Celní orgány na písemnou žádost provedou bezplatnou likvidaci nebo opravu nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů vztahujících se k osobě žadatele, a to neprodleně po jejím doručení.

      (4)  O žádostech podle odstavců 2 a 3 rozhoduje ministerstvo. Novou žádost lze podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od podání žádosti předchozí.

      (5)  Celní orgány žádostem podle odstavců 2 a 3 nevyhoví, pokud by tím došlo k ohrožení

a)

plnění úkolů celní správy v souvislosti s plněním úkolů vyplývajících z odstavce 1,

b)

oprávněných zájmů třetí osoby.

Nevyhovuje-li se žadateli, musí být rozhodnutí o žádosti písemně odůvodněno.

      (6)  Nezpracovávají-li celní orgány žádné osobní údaje vztahující se k osobě žadatele nebo pokud by sdělením odůvodněného rozhodnutí došlo k ohrožení plnění úkolů celní správy v souvislosti s plněním úkolů vyplývajících z odstavce 1, vyrozumí se žadatel písemně o tom, že celní orgány nezpracovávají žádné osobní údaje vztahující se k žadateli.

      (7)  Na postup při vyřizování žádosti se nevztahuje správní řád.

Ministerstvo

§ 5

      (1)  Ministerstvo

a)

řídí celní ředitelství, a jedná-li se o případy celostátního významu nebo s mezinárodním dopadem, řídí celní úřady přímo,

b)

přezkoumává rozhodnutí celních ředitelství vydaná v řízení podle zvláštních předpisů,^1d)

c)

vede evidence a statistiky potřebné pro plnění svých úkolů,

d)

zabezpečuje sběr a zpracování statistických informací o zboží, kterému bylo přiděleno celně schválené určení,

e)

vede centrální evidenci o kontrolovaném zboží,²) nestanoví-li zvláštní zákon jinak,^2a)

f)

z důvodů hodných zřetele, zejména jde-li o případy nezákonného dovozu nebo vývozu celostátního významu nebo s mezinárodním dopadem, může provádět úkony, které podle tohoto nebo zvláštního zákona jinak patří do pravomoci celních ředitelství a celních úřadů,

g)

nestanoví-li zvláštní zákon jinak, může pro účely výuky, výcviku, zkoušek a expertizní činnosti bez povolení držet, skladovat a používat nebezpečné látky a věci; takovými látkami a věcmi se rozumějí zejména výbušniny, výbušné předměty,
omamné

a psychotropní látky, jedy, zacházení s nimiž upravují zvláštní předpisy,³) padělky peněz, známek a cenných papírů,

h)

rozhoduje o povolení zajištění celního dluhu globální zárukou pro režim společného tranzitu a individuální zárukou s použitím záručního dokladu a o povolení nezajišťovat celní dluh ve společném tranzitu a v celních režimech mimo národního tranzitu,

i)

rozhoduje o udělení povolení být ručitelem a vydávat celní doklady a doklady o ručení podle mezinárodní smlouvy,^3a)

j)

vydává stanoviska k českým osobám, které hodlají provozovat mezinárodní přepravu zboží na podkladě karnetu TIR a rozhoduje o vyloučení osob z tohoto systému, stanoví-li tak mezinárodní smlouva,^3b)

k)

rozhoduje o povolení propouštět zboží do režimu společného tranzitu nebo ukončovat tento režim u více celních úřadů bez předložení zboží,

l)

může na základě výsledku výběrového řízení podle zvláštního právního předpisu^3c) pověřit právnickou osobu zjišťováním hmotnosti na nápravu a hmotnosti nákladního vozidla nebo jízdní soupravy vstupující do tuzemska nebo vystupující z tuzemska.

      (2)  Ministerstvo zajišťuje věcné a osobní potřeby celních ředitelství a celních úřadů.

      (3)  Informace z evidencí a statistik, které vede ministerstvo, poskytuje ministerstvo ostatním celním orgánům; dalším státním orgánům a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu mohou být tyto informace poskytnuty pouze tehdy, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů.^3d)

§ 6

      Ministerstvo plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, a to

a)

doručuje písemnosti a oznamuje rozhodnutí celních orgánů jiných států,

b)

činí kroky nutné k vybrání cla dlužného celní správě jiného státu; to se týká i daní, poplatků a jejich příslušenství vyměřených celními orgány tohoto státu,

c)

po dohodě s celními orgány jiných států přijímá nezbytná opatření umožňující, aby se s vědomím a pod kontrolou celních orgánů dostaly nezákonné nebo podezřelé dodávky s omamnými a psychotropními látkami nebo látkami je nahrazujícími (dále jen ,,sledovaná dodávka") v neporušené formě nebo částečně nebo úplně zaměněné nebo přemístěné^3e)

      1.  ze zahraničí přes území České republiky do zahraničí,

      2.  ze zahraničí do tuzemska, nebo

      3.  z tuzemska do zahraničí.

      Cílem těchto opatření je zjistit totožnost osob, které jsou zapojeny do nezákonného obchodu s těmito látkami.

Celní ředitelství

§ 7

      (1)  Zřizují se celní ředitelství.

      (2)  Sídla a územní působnost celních ředitelství jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.

§ 8

      (1)  Celní ředitelství

a)

řídí celní úřady, s výjimkou případů, kdy je přímo řídí ministerstvo,

b)

rozhoduje na základě žádosti o povolení zajištění celního dluhu globální zárukou pro jiné operace než režim společného tranzitu a o povolení nezajišťovat celní dluh v národním tranzitu,

c)

rozhoduje na základě žádosti o původu zboží,

d)

přezkoumává rozhodnutí celních úřadů vydaná podle zvláštních předpisů,^1d)

e)

provádí řízení o jiných správních deliktech, pokud tak stanoví zvláštní předpis,

f)

rozhoduje na základě žádosti o povolení osvědčovat na faktuře nebo jiném obchodním dokladu původ zboží,

g)

vede evidence a statistiky potřebné pro plnění svých úkolů,

h)

z důvodů hodných zřetele může pověřit provedením některých úkonů jiný než místně příslušný podřízený celní úřad nebo může tyto úkony provést samo anebo se na provádění těchto úkonů může podílet,

i)

plní další úkoly stanovené zvláštními předpisy.

      (2)  Kromě působnosti uvedené v odstavci 1 celní ředitelství

a)

odhaluje trestné činy stanovené zvláštním zákonem^3g) a zjišťuje osoby podezřelé z jejich spáchání,

b)

pátrá po zboží uniklém celnímu dohledu.

      (3)  Celní ředitelství plní i úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, a to

a)

způsobem uvedeným v § 33b až 33f a § 37a až 37c provádí dohled nad osobami, o kterých existují závažné důvody domnívat se, že porušují nebo porušily celní předpisy druhé smluvní strany,

b)

provádí dohled nad pohybem zboží, o kterém je známo, že by mohlo způsobit podstatné porušení celních předpisů druhé smluvní strany,

c)

provádí dohled nad dopravními prostředky a kontejnery, o kterých existuje závažná domněnka, že byly, jsou nebo mohou být použity v rozporu s celními předpisy druhé smluvní strany,

d)

činí nezbytná opatření u sledovaných dodávek omamných a psychotropních látek směřující k zajištění dodávky, k povolení v pokračování dodávky v neporušené formě nebo k její částečné nebo úplné záměně nebo přemístění.^3e)

      (4)  Celní ředitelství může se souhlasem ministerstva vykonávat působnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 i mimo svůj územní obvod.

      (5)  Informace z evidencí a statistik, které vedou celní ředitelství, poskytují celní ředitelství ostatním celním orgánům; dalším státním orgánům mohou být tyto informace poskytnuty pouze tehdy, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů.^3d)

§ 9

      Celní ředitelství řídí a za jeho činnost odpovídá ředitel celního ředitelství, kterého jmenuje a odvolává generální ředitel.

Celní úřady

§ 10

      (1)  Zřizují se celní úřady. Územní působnost celních úřadů je uvedena v příloze k tomuto zákonu. Územní působnost celního úřadu se nemění, dojde-li k rozdělení nebo sloučení obcí^3h) nebo vojenských újezdů.³ⁱ)

      (2)  Rozhodne-li ministerstvo o zřízení pobočky celního úřadu k výkonu jeho působností uvedených v § 11 odst. 1, vyhlásí toto rozhodnutí sdělením v Sbírce zákonů.

      (3)  K výkonu působností celních úřadů uvedených v § 11 odst. 2 může ministr vytvářet v rámci celních úřadů inspektoráty celní a finanční stráže.

      (4)  Celní úřady umístěné na celních cestách jsou pohraničními celními úřady. Ostatní celní úřady jsou vnitrozemskými celními úřady.

      (5)  Celní úřad řídí a za jeho činnost odpovídá řediteli příslušného celního ředitelství ředitel celního úřadu. Ředitele celního úřadu jmenuje a odvolává na návrh příslušného ředitele celního ředitelství generální ředitel.

§ 11

      (1)  Celní úřad

a)

rozhoduje o přidělení celně schváleného určení,

b)

vyměřuje a vybírá clo, daně a poplatky spravované celními orgány,

c)

rozhoduje o povolení použít režim s ekonomickými účinky; jsou-li zpracovatelské operace prováděny v územních obvodech více celních úřadů, rozhoduje celní úřad, v jehož územním obvodu má být provedena první zpracovatelská operace,

d)

rozhoduje o určení celní hodnoty,

e)

rozhoduje o prominutí a vrácení cla, daní a poplatků spravovaných celními orgány, není-li stanoveno jinak,

f)

povoluje odklad platby, posečkání a splátky cla, daní a poplatků spravovaných celními orgány,

g)

rozhoduje o zřízení celního zástavního práva,

h)

vypočítává a předepisuje penále z prodlení a vymáhá nedoplatky cla, daní a poplatků spravovaných celními orgány,

i)

vydává osvědčení o původu zboží a ověřuje původ zboží i po vydání osvědčení,

j)

provádí sběr statistických informací o zboží, kterému bylo přiděleno celně schválené určení,

k)

rozhoduje o udělení povolení na individuální zajištění celního dluhu,

l)

kontroluje doklady potřebné k vývozu, dovozu nebo tranzitu zboží vydávané podle zvláštních předpisů,^3f) zejména úřední povolení k dovozu a vývozu výrobků (licence), k dovozu a vývozu vojenského materiálu, včetně plnění podmínek v nich stanovených a kontroluje, zda jsou dodržovány povinnosti stanovené zvláštními předpisy;^3f) k zajištění těchto úkolů provádí veškeré nezbytné úkony a v případě zjištění nedostatků činí příslušná opatření,

m)

provádí řízení o celních přestupcích a celních deliktech, a stanoví-li tak zvláštní zákon, o jiných správních deliktech,^3j)

n)

rozhoduje o zajištění zboží důležitého pro řízení o celních přestupcích a celních deliktech,

o)

vydává osvědčení o způsobilosti dopravních prostředků, s výjimkou drážních vozidel, pro přepravu zboží pod celní závěrou a ověřuje jejich způsobilost i po vydání osvědčení,

p)

vede evidenci o kontrolovaném zboží,²)

q)

vede evidence a statistiky potřebné pro plnění svých úkolů,

r)

při vstupu silničních dopravních prostředků do tuzemska kontroluje, zda jsou tyto silniční dopravní prostředky označeny mezinárodní rozeznávací značkou,

s)

kontroluje dodržování nejvyšší přípustné hmotnosti na nápravu a nejvyšší přípustné hmotnosti nákladního vozidla nebo jízdní soupravy vstupující do tuzemska nebo vystupující z tuzemska,

t)

rozhoduje o povolení používat zjednodušený postup podle § 124 odst. 1 písm. a) až d), nejedná-li se o působnost ministerstva,

u)

plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy.

      (2)  Kromě působností uvedených v odstavci 1 celní úřad

a)

ve spolupráci s Policií České republiky zabezpečuje dodržování veřejného pořádku v místnostech nebo prostorech užívaných celními orgány nebo územními finančními orgány,

b)

provádí doprovod zboží přepravovaného v silniční dopravě od celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení,^3k)

c)

v případě podezření pátrá po zboží uniklém celnímu dohledu,

d)

ve spolupráci s Policií České republiky předvádí celním orgánům nebo územním finančním orgánům na jejich požádání osoby k řízení podle zvláštních předpisů^1d) s výjimkou vojáků v činné službě a příslušníků ozbrojených sborů,

e)

na požádání celních orgánů nebo územních finančních orgánů zajišťuje ve spolupráci s Policií České republiky ochranu majetku a osob nezbytnou při výkonu působnosti těchto orgánů,

f)

usměrňuje pohyb osob a silničních dopravních prostředků v celním prostoru celního úřadu,

g)

vytváří organizační podmínky pro vpouštění vozidel do celního prostoru při uplatňování logistických systémů, jež nahrazují čekání dopravních prostředků na příjezdových komunikacích k hraničnímu přechodu na celní řízení.

      (3)  Informace z evidencí a statistik, které vedou celní úřady, poskytují celní úřady ostatním celním orgánům; dalším státním orgánům mohou být tyto informace poskytnuty pouze tehdy, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů.^3d)

§ 12

      (1)  Úkoly celních orgánů plní příslušníci celní správy (dále jen ,,celníci") a občanští zaměstnanci. Celníci jsou ve služebním poměru a občanští zaměstnanci v pracovním poměru k České republice, jejímž jménem jedná ministerstvo.

      (2)  Celníci vykonávající působnosti uvedené v § 8 odst. 2 a 3 a v § 11 odst. 2 jsou zařazeni do ozbrojené složky celní správy.

      (3)  Na služební poměr celníků se užije zákon o služebním poměru příslušníků Policie České republiky^3l) s odchylkami uvedenými v odstavci 1, § 13, § 15 až 19c s tím, že

a)

kde se v zákoně o služebním poměru příslušníků Policie České republiky mluví o Policii České republiky, rozumí se tím celní orgány,

b)

působnost, která podle zákona o služebním poměru příslušníků Policie České republiky přísluší ministru vnitra České republiky, přísluší ministru,

c)

působnost podle § 2 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků Policie České republiky vykonává ministr a v rozsahu jím stanoveném další služební funkcionáři,

d)

působnost, která podle zákona o služebním poměru příslušníků Policie České republiky přísluší Ministerstvu vnitra České republiky, přísluší ministerstvu.

§ 13

      (1)  Celníkem může být občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, který o přijetí do služebního poměru písemně požádá, a

a)

je bezúhonný,

b)

splnil podmínky přijímacího řízení,

c)

je fyzicky a duševně způsobilý pro výkon celní služby,

d)

dosáhl vzdělání stanovené pro funkci, do které má být ustanoven,

e)

vykonal základní (náhradní) vojenskou službu, pokud podléhá branné povinnosti.

      (2)  Občan, který požádal o přijetí do služebního poměru celníka, musí být o výsledku přijímacího řízení písemně vyrozuměn.

      (3)  Ministerstvo stanoví vyhláškou pravidla přijímacího řízení.

      (4)  Ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou zdravotní předpoklady celníků.

§ 14

Předpoklady pro výkon některých funkcí

      (1)  Pro výkon funkcí uvedených v odstavci 2, musí celník kromě předpokladů uvedených v § 13 odst. 1 splňovat další předpoklady stanovené zvláštním předpisem.⁴)

      (2)  Funkcemi podle odstavce 1 se rozumějí funk-ce

a)

generálního ředitele, náměstka generálního ředitele, ředitele odboru, náměstka ředitele odboru a vedoucího oddělení na ministerstvu -- Generálním ředitelství cel,

b)

ředitele, náměstka ředitele a vedoucího oddělení na celním ředitelství,

c)

ředitele a náměstka ředitele na celním úřadu,

d)

vedoucího a zástupce vedoucího na pobočce celního úřadu,

e)

vedoucího a zástupce vedoucího inspektorátu celní a finanční stráže celního úřadu.

§ 15

      (1)  Celník skládá služební přísahu, která zní

      ,,Slavnostně prohlašuji, že budu čestným, statečným a ukázněným celníkem. Při plnění všech služebních povinností se budu řídit ústavou, zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy a v souladu s nimi i příkazy svých nadřízených. Své povinnosti budu vykonávat řádně, svědomitě a nestranně, při výkonu svých pravomocí budu chránit zájmy společnosti a zákonná práva občanů, a to i s nasazením vlastního života.

      K tomu jsem připraven vynaložit všechny své síly a schopnosti.

      Tak přísahám!".

      (2)  Složení služební přísahy celník potvrdí svým podpisem.

      (3)  Odmítne-li celník složit služební přísahu, skončí jeho služební poměr dnem, kdy k odmítnutí došlo.

§ 16

Hodnosti

      Stanoví se tyto hodnosti celníků

a)

1. skupina hodností: celní čekatel, celní strážmistr, celní nadstrážmistr, vrchní celní nadstrážmistr,

b)

2. skupina hodností: celní asistent, celní kontrolor, vrchní celní kontrolor, celní inspektor,

c)

3. skupina hodností: vrchní celní inspektor, celní rada, vrchní celní rada, ministerský celní rada, celní prezident.

Jmenování a povyšování do hodností

§ 17

      (1)  Při přijetí do služebního poměru je celník jmenován do hodnosti

a)

celního čekatele,

b)

celního strážmistra, má-li úplné střední nebo úplné střední odborné nebo vyšší odborné vzdělání (dále jen ,,úplné střední vzdělání"), nebo

c)

celního asistenta, má-li vysokoškolské vzdělání.⁵)

      (2)  Po uplynutí zkušební doby je celník povýšen do hodnosti

a)

celního strážmistra,

b)

celního nadstrážmistra, má-li úplné střední vzdělání, nebo

c)

celního kontrolora, má-li vysokoškolské vzdělání.

§ 18

      (1)  Celník má nárok na povýšení do vyšší hodnosti, splňuje-li tyto podmínky

a)

je ustanoven ve funkci, pro kterou je stanovena vyšší hodnost, než kterou skutečně má, a dosahuje dobrých výsledků ve výkonu služby,

b)

od jeho posledního povýšení uplynula stanovená doba výsluhy let v hodnosti,

c)

splňuje kvalifikační předpoklady stanovené pro vykonávanou funkci.

      (2)  Celník v 1. skupině hodností má nárok na povýšení do

a)

vyšší hodnosti 1. skupiny hodností, dosáhl-li po přijetí do služebního poměru úplného středního vzdělání,

b)

hodnosti celního asistenta, jestliže má úplné střední vzdělání a po stanovenou dobu úspěšně vykonával funkci, pro kterou je stanovena hodnost 2. skupiny hodností,

c)

hodnosti celního kontrolora, dosáhl-li po skončení zkušební doby vysokoškolského vzdělání.

§ 19

      Do hodností jmenují a povyšují celníky služební funkcionáři.

§ 19a

      Ministr může povýšit in memoriam celníka, který zahynul v souvislosti s plněním služebních povinností, do hodnosti

a)

2. hodnostní skupiny, jestliže měl hodnost 1. hodnostní skupiny,

b)

3. hodnostní skupiny, jestliže měl hodnost 2. hodnostní skupiny, nebo

c)

vyšší hodnosti, jestliže měl hodnost 3. hodnostní skupiny.

§ 19b

      Ministerstvo stanoví vyhláškou

a)

dobu výsluhy let v hodnosti,

b)

podmínky pro jmenování do hodnosti při přijetí občana do služebního poměru, který již byl celníkem, a zápočet doby výsluhy let v hodnosti.

§ 19c

Propůjčení hodnosti

      Celníkovi lze propůjčit jinou hodnost, než kterou skutečně má, na dobu, po kterou to vyžaduje funkce nebo služební úkoly, jimiž byl pověřen; propůjčení hodnosti nezakládá nárok na úpravu služebního příjmu.

§ 20

Zdravotní způsobilost celníka a zajištění závodní preventivní péče v celní správě

      (1)  K posuzování zdravotní nebo duševní způsobilosti osoby, která žádá o přijetí do služebního poměru celníka a v souvislosti s ukončením jeho služebního poměru a v průběhu trvání služebního poměru, je příslušný lékař závodní preventivní péče, pokud toto oprávnění nepřísluší lékařské komisi.

      (2)  Ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou požadavky na fyzickou, zdravotní a duševní způsobilost celníků, vady a stavy, které vylučují přijetí uchazeče do služebního poměru nebo vylučují nebo omezují výkon služby a druhy služeb zvlášť obtížných nebo zdraví škodlivých.

      (3)  Kromě úkolů uvedených v odstavci 1 poskytují lékaři závodní preventivní péče celníkům a občanským zaměstnancům závodní preventivní péči. Závodní preventivní péči celníkům a občanským zaměstnancům poskytují také pověření lékaři, a to na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.^5a)

      (4)  Ošetřující lékař je povinen hlásit lékaři uvedenému v odstavci 3 nemoc nebo i podezření na nemoc, která omezuje výkon služby.

      (5)  Ministerstvo vytváří podmínky pro zajištění závodní preventivní péče,^5b) pro celníky a občanské zaměstnance celní správy a za tím účelem uzavírá smlouvy k zajištění závodní preventivní péče se zdravotnickými zařízeními odborně způsobilými poskytovat závodní preventivní péči.

      (6)  Náklady na zabezpečení výkonu závodní preventivní péče v celní správě jsou součástí hospodaření ministerstva.

§ 21

      (1)  Služební stejnokroj a odznaky celní správy je oprávněn nosit pouze celník.

      (2)  Celní správa je oprávněna užívat zvláštní barevné provedení a označení svých služebních vozidel.

      (3)  Způsob vnějšího označení a odznaky celní správy, vzory služebních stejnokrojů a zvláštního barevného provedení a označení služebních vozidel celní správy upraví ministerstvo vyhláškou.

§ 22

      (1)  Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně na místě veřejnosti přístupném neoprávněně

a)

nosí služební stejnokroj celní správy, nebo takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné,

b)

užívá na vozidle zvláštního barevného provedení a označení používaného na služebních vozidlech celní správy anebo zvláštního barevného provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelného.

      (2)  Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5000 Kč.

      (3)  Na přestupky podle odstavce 1 a jejich projednávání se vztahují obecné předpisy o přestupcích.^5c)


HLAVA  TŘETÍ

POVINNOSTI, OPRÁVNĚNÍ A PROSTŘEDKY CELNÍKA

DÍL PRVNÍ

POVINNOSTI CELNÍKA

Povinnosti při služebních zákrocích a služebních úkonech

§ 23

      (1)  Služebním úkonem se rozumí jednání celníka směřující k plnění působnosti celní správy.

      (2)  Služebním zákrokem se rozumí služební úkon, při kterém dochází k přímému vynucování splnění povinnosti nebo k ochraně práv a jiných oprávněných zájmů, za použití donucovacích prostředků nebo zbraně.

§ 24

      (1)  Při provádění služebních zákroků a služebních úkonů je celník povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem nebo jiným služebním úkonem.

      (2)  Pokud je služební úkon nebo služební zákrok spojen se zásahem do práv nebo svobod osob, je celník provádějící služební úkon nebo služební zákrok, pokud to dovolují povaha nebo okolnosti služebního úkonu nebo služebního zákroku, povinen tyto osoby poučit o právních důvodech služebního úkonu nebo služebního zákroku a o jejich právech; v opačném případě je poučí dodatečně.

      (3)  Osoba, u které má být provedena osobní prohlídka, má právo, aby tuto prohlídku vykonal celník stejného pohlaví, pokud nejde o nutný okamžitý zákrok při hledání zbraně.

§ 25

      Celník ve službě je povinen v mezích tohoto zákona provést služební zákrok nebo služební úkon, popřípadě učinit jiná opatření nezbytná k provedení služebního zákroku nebo služebního úkonu, zejména vyrozumět nejbližší celní úřad nebo policejní útvar, je-li páchán trestný čin nebo přestupek anebo je-li důvodné podezření z jejich páchání.

§ 26

      Celník neprovede služební zákrok, jestliže

a)

k jeho provedení nebyl odborně vyškolen nebo vycvičen a jestliže povaha služebního zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje,

b)

tomu brání povinnost splnit jiný úkol, jehož nesplnění by způsobilo zřejmě závažnější následky, než neprovedení služebního zákroku, nebo

c)

je pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost jednání.

§ 27

      (1)  Celník je při provádění služebního zákroku povinen, pokud to povaha a okolnosti služebního zákroku dovolují, použít odpovídající výzvy.

      (2)  Pokud to povaha služebního zákroku vyžaduje, použije celník před výzvou slov ,,jménem zákona!".

      (3)  Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího celníka.

§ 28

      (1)  Celník je povinen při výkonu služby prokázat příslušnost k celní správě.

      (2)  Celník, který nosí při výkonu služby služební stejnokroj, prokazuje příslušnost k celní správě služebním stejnokrojem, který je opatřen identifikačním znakem celní správy.

      (3)  V případě, že celník nenosí při výkonu služby služební stejnokroj, prokazuje příslušnost k celní správě služebním průkazem, jehož vzor a náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou, a ústním prohlášením ,,celní správa".

      (4)  Pouze ústním prohlášením ,,celní správa" prokazuje celník příslušnost k celní správě ve výjimečných případech, kdy okolnosti služebního zákroku neumož-ňují tuto příslušnost prokázat služebním stejnokrojem nebo služebním průkazem. V takových případech se celník prokáže služebním průkazem ihned, jakmile to okolnosti služebního zákroku dovolí.


§ 29

      Okolností, která nedovoluje poučení osoby o jejích právech podle § 24 odst. 2, nebo která nedovoluje použít výzvy podle § 27 odst. 1, nebo která nedovoluje prokázání příslušnosti k celní správě podle § 28 odst. 1, je zejména bezprostřední napadení celníka nebo bezprostřední ohrožení života nebo zdraví jiné osoby.


§ 29a

Povinnost mlčenlivosti

      (1)  Celník je kromě mlčenlivosti stanovené zvláštním zákonem^5d) povinen zachovávat také mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů celní správy nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů celní správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního poměru celníka.

      (2)  Každý, koho celní orgány nebo celník požádají o poskytnutí pomoci, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dověděl.

      (3)  Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit celníka nebo osobu uvedenou v odstavci 2 ministr nebo jím pověřená osoba.


DÍL  DRUHî

OPRÁVNĚNÍ CELNÍKA

§ 30

Oprávnění požadovat vysvětlení

      (1)  Celník je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu, přestupku, celního deliktu nebo jiného správního deliktu souvisejícího s porušením celních předpisů nebo předpisů o daních a poplatcích a jejich pachatele, a v případě potřeby ji vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo.

      (2)  Osoba je povinna požadavku nebo výzvě podle odstavce 1 vyhovět.

      (3)  Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by jím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu, jakož i jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.

      (4)  Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím porušila státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti zproštěna příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.

      (5)  Celník je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 3 a 4.

      (6)  Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku (dále jen ,,náhrada"). Náhradu poskytuje ministerstvo. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání.

      (7)  Nárok na náhradu podle odstavce 6 zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do sedmi dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila. O tom musí být osoba poučena.

      (8)  Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být předvedena celníkem na nejbližší celní úřad k sepsání protokolu o podání vysvětlení.

      (9)  Protokol o podání vysvětlení musí být s osobou sepsán bez zbytečného odkladu po jejím předvedení; po jeho sepsání celník osobu propustí.

      (10)  O předvedení sepíše celník úřední záznam.

§ 31

Oprávnění požadovat prokázání totožnosti

      (1)  Prokázání totožnosti znamená prokázání jména a příjmení, data narození a bydliště osoby. Důvod ke zjišťování totožnosti určuje míru spolehlivosti, s níž se zjištění provádí.

      (2)  Celník je oprávněn vyzvat k prokázání totož-nosti osobu

a)

přistiženou při jednání, které má znaky trestného činu nebo přestupku v souvislosti s porušením celních předpisů nebo předpisů o daních a poplatcích,

b)

od které je požadováno vysvětlení podle § 30 odst. 1,

c)

zdržující se v celním pohraničním pásmu,

d)

která má být předvedena na žádost příslušného orgánu podle § 11 odst. 2 písm. d),

e)

která je oznamovatelem.^5e)

Osoba je povinna výzvě vyhovět.

      (3)  Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 prokázat svou totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k prokázání své totožnosti, je celník oprávněn tuto osobu předvést na celní úřad k provedení služebních úkonů za účelem zjištění její totožnosti a objasnění věci. Po zjištění totožnosti osoby celník předvedenou osobu propustí, nebrání-li tomu zákonné důvody.

      (4)  Celník je rovněž oprávněn předvést osobu přistiženou při jednání, které má znaky trestného činu nebo přestupku v souvislosti s porušením celních předpisů nebo předpisů o daních a poplatcích, na dobu nezbytně nutnou k provedení služebních úkonů, nejdéle však na 24 hodin, je-li důvodná obava, že osoba bude v protiprávním jednání pokračovat anebo bude mařit řádné objasnění věci; při vyrozumění této skutečnosti postupuje celník obdobně podle § 32 odst. 4.

      (5)  Nezjistí-li celník totožnost osoby předvedené podle odstavce 3 do 6 hodin od předvedení, ani na základě sdělených údajů ani v evidencích obyvatel a je-li podezření, že předvedená osoba uvádí nepravdivé údaje ke své osobě, předá ji nejbližšímu orgánu Policie České republiky.

      (6)  O předvedení a provedených služebních úkonech sepíše celník úřední
záznam.
§ 32

Zajištění osoby

      (1)  Celník je oprávněn zajistit osobu, která

a)

svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život anebo život nebo zdraví jiných osob,

b)

se pokusila o útěk při předvedení podle § 30 odst. 8 a § 31 odst. 4,

c)

v místnostech nebo prostorech užívaných celními orgány nebo územními finančními orgány se chová násilně nebo slovně uráží jinou osobu nebo celníka anebo úmyslně znečišťuje či poškozuje zařízení nebo majetek celní správy nebo územních finančních orgánů,

d)

byla přistižena při jednání, které má znaky přestupku, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat nebo bude mařit řádné objasnění věci,

e)

je mladší patnácti let a byla přistižena při jednání, které má znaky trestného činu, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat nebo bude mařit řádné objasnění věci.

      (2)  Pominou-li důvody zajištění, je celník povinen osobu ihned propustit.

      (3)  Zajištění může trvat nejdéle 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.

      (4)  Po zajištění je celník povinen na žádost osoby zajištěné vyrozumět o této skutečnosti některou z osob uvedených v § 30 odst. 3, popřípadě jinou jí určenou osobu. Jedná-li se o osobu mladší 18 let, je celník povinen vyrozumět zákonného zástupce této osoby a příslušný orgán péče o mládež; jedná-li se o osobu mladší patnácti let, vždy též bez odkladu vyrozumí orgán sociálně právní ochrany mládeže. Jde-li o vojáka, je celník povinen vyrozumět nejbližší posádkovou správu nebo vojenský útvar.

      (5)  O zajištění osoby sepíše celník úřední záznam.

§ 33

Oprávnění k omezení pohybu agresívních osob

      (1)  Osobě, která fyzicky napadá jinou osobu nebo celníka nebo poškozuje cizí majetek nebo se pokusí o útěk, může být omezena možnost volného pohybu připoutáním k vhodnému předmětu.

      (2)  Omezení volného pohybu může trvat pouze po dobu, než osoba od násilného chování upustí nebo než bude předána orgánům Policie České republiky, nejdéle však dvě hodiny.

      (3)  O důvodech použití tohoto oprávnění sepíše celník úřední záznam.

§ 33a

Oprávnění k použití technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla

      (1)  Celník je oprávněn použít jako donucovacího prostředku podle § 38 odst. 1 písm. f) technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla zajištěného podle § 309 anebo odňatého podle zvláštního zákona.^5f)

      (2)  Technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla z důvodu uvedeného v odstavci 1 nelze použít, jde-li o vozidlo, které tvoří překážku silničního provozu.^5g)

      (3)  Technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla lze použít ještě před doručením rozhodnutí o zajištění nebo usnesení o odnětí předmětného vozidla osobě, které se zajišťuje nebo odnímá, jestliže hrozí nebezpečí, že účel zajištění nebo odnětí bude zmařen, nebudou-li technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla použity neprodleně.

      (4)  Je-li rozhodnuto o vrácení zajištěného vozidla (§ 312), technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla se neprodleně odstraní.

      (5)  Na použití technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla podle odstavce 1 se nevztahují ustanovení § 38 odst. 2 až 4.

§ 33b

Oprávnění k používání podpůrných operativně pátracích prostředků

      (1)  Celník je při předcházení trestným činům, v souvislosti s řízením o trestných činech a při plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv^5h) oprávněn používat podpůrné operativně pátrací prostředky.

      (2)  Pro účely tohoto zákona se podpůrnými operativně pátracími prostředky rozumí

a)

krycí doklady a krycí prostředky,

b)

zabezpečovací a nástrahová technika,

c)

zvláštní finanční prostředky,

d)

využití informátor
a.

§ 33c

Krycí doklady a krycí prostředky

      (1)  Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)

krycím dokladem listina, popřípadě jiný dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby anebo k jiným podobným účelům,

b)

krycím prostředkem prostředek k zastírání skutečné činnosti celních orgánů podle § 33b odst. 1.

      (2)  Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, guvernéra České národní banky, člena Nejvyššího kontrolního úřadu a soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce a státního zástupce a doklad žijící nebo zemřelé osoby.

      (3)  Krycí doklad vydává Ministerstvo vnitra na základě rozhodnutí ministra.

§ 33d

Zabezpečovací a nástrahová technika

      Zabezpečovací a nástrahovou technikou se rozumí technické prostředky, zařízení a jejich soubory používané za účelem zabezpečení ochrany majetku a zamezení nedovolené manipulaci se zbožím. Použitím zabezpečovací a nástrahové techniky nesmí být porušena nedotknutelnost obydlí, listovního tajemství nebo jiným způsobem zasahováno do ústavně zaručených práv a svobod.

§ 33e

Zvláštní finanční prostředky

      (1)  Zvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční prostředky, které jsou používány k úhradě některých výdajů v souvislosti s používáním operativně pátracích prostředků⁵ⁱ) a ostatních podpůrných operativně pátracích prostředků. Na nakládání se zvláštními finančními prostředky se nevztahují právní předpisy upravující hospodaření s peněžními prostředky státu.

      (2)  Celník nakládající se zvláštními finančními prostředky je povinen s nimi nakládat hospodárně a řádně v souladu s účelem, na který byly poskytnuty.

      (3)  Pravidla pro nakládání se zvláštními finančními prostředky stanoví na návrh generálního ředitele
ministr.
§ 33f

Informátor

      (1)  Informátorem se rozumí fyzická osoba poskytující celní správě informace a služby takovým způsobem, aby nebyla vyzrazena její spolupráce s celní správou.

      (2)  Informátorovi lze poskytnout za jeho činnost finanční nebo věcnou odměnu.

§ 34

Oprávnění odebrat zbraň

      (1)  Celník je oprávněn přesvědčit se, zda předváděná nebo zajištěná osoba nemá u sebe zbraň, jíž by mohla ohrozit život nebo zdraví své nebo jiné osoby, a odebrat ji.

      (2)  Zbraní podle odstavce 1 se rozumí cokoliv, čím je možno učinit útok proti tělu důraznější.⁶)

      (3)  Odebranou zbraň podle odstavce 1 je celník povinen vrátit proti podpisu při propuštění předvedené nebo zajištěné osoby. To neplatí, brání-li vrácení zbraně zákonné důvody. O odebrání zbraně vystaví celník osobě, které byla odebrána, potvrzení.

§ 35

Oprávnění zakázat vstup na určená místa

      Jestliže to vyžaduje účinné zabezpečení provádění celního dohledu, je celník oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na nich nezdržoval.

§ 36

Oprávnění celníků při kontrole po propuštění zboží

      Celník může způsobem a ve lhůtě stanovené v tomto zákoně provádět následnou kontrolu po propuštění zboží. V této souvislosti je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení, jakož i pořizovat dokumentaci.

§ 37

Oprávnění ke kontrole osob a dopravních prostředků

      Při odhalování trestných činů a zjišťování jejich pachatelů, při pátrání po zboží uniklém celnímu dohledu a zjišťování osoby, která zboží celnímu dohledu odňala nebo se tohoto odnětí zúčastnila, a při zabezpečování a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv je celník oprávněn zastavovat osoby a dopravní prostředky, provádět celní kontrolu zavazadel, dopravních prostředků, jejich nákladů, přepravních a průvodních listin. Při zastavování dopravních prostředků postupuje celník obdobně jako příslušník Policie České republiky.^6a)

DÍL TŘETÍ

OPRÁVNĚNÍ K POUŽITÍ OPERATIVNĚ PÁTRACÍCH PROSTŘEDK®

§ 37a

      (1)  Celní orgány jsou pro plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv^5h) oprávněny používat operativně pátrací prostředky stanovené trestním řádem⁵ⁱ) při provádění dohledu nad osobami, o kterých existují závažné důvody domnívat se, že porušují nebo porušily celní předpisy druhé smluvní strany.

      (2)  Operativně pátrací prostředky mohou být použity jen tehdy, jestliže by porušení celních předpisů v případě, že by k němu došlo v tuzemsku, bylo posuzováno podle trestního zákona^6c) jako úmyslný trestný čin.

§ 37b

zrušen

§ 37c

      (1)  Prováděním dohledu podle § 37a nejsou dotčena práva a povinnosti celních orgánů vyplývající z předpisů o trestním řízení.^6d)

      (2)  Používáním operativně pátracích prostředků nesmí být sledován jiný účel, než který je uveden v příslušné mezinárodní smlouvě;^5h) práva a svobody osob lze omezit jen v míře nezbytně nutné.

      (3)  Celní orgány jsou povinny zabezpečit ochranu operativně pátracích prostředků, jakož i informací získaných při provádění dohledu podle § 37a před vyzrazením a zneužitím.

§ 37d

      (1)  Kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle zvláštního zákona^6e) vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá z pěti poslanců výboru určeného Poslaneckou sněmovnou.

      (2)  Ministr předkládá kontrolnímu orgánu nejméně dvakrát ročně a dále na jeho žádost veškeré požadované informace o použití prostředků podle odstavce 1.
      (3)  Členové kontrolního orgánu jsou povinni zachovávat tajnost utajovaných skutečností, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem této funkce. Tímto ustanovením nejsou dotčeny předpisy o ochraně utajovaných skutečností.

§ 37e a 37f

zrušeny


DÍL  ČTVRî

POUŽITÍ DONUCOVACÍCH PROSTŘEDK® A ZBRANĚ CELNÍKEM

§ 38

Donucovací prostředky

      (1)  Donucovacími prostředky jsou

a)

hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany,

b)

slzotvorné prostředky,

c)

obušek,

d)

pouta,

e)

služební pes,

f)

technické prostředky k zabránění odjetí vozidla,

g)

zastavovací pás a jiné prostředky k násilnému zastavení vozidla,

h)

úder střelnou zbraní,

i)

hrozba namířenou střelnou zbraní,

j)

varovný výstřel do vzduchu.

      (2)  Donucovací prostředky je celník oprávněn použít v zájmu ochrany veřejného pořádku v místnostech nebo prostorech užívaných celními orgány nebo územními finančními orgány a dále v zájmu ochrany bezpečnosti osob, své vlastní a majetku, proti osobě, která je ohrožuje.

      (3)  Před použitím donucovacích prostředků je celník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito některého z donucovacích prostředků. To neplatí v případě ustanovení odstavce 1 písm. g). Od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví nebo život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu.

      (4)  O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje celník podle konkrétní situace tak, aby dosáhl účelu sledovaného služebním zákrokem; přitom použije takového donucovacího prostředku, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání.

      (5)  Celník je povinen dbát, aby použitím donucovacího prostředku nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti protiprávního jednání.
§ 39

Nošení zbraně

      Celníci zařazení do ozbrojené složky celní správy jsou oprávněni nosit služební zbraň.

§ 40

Použití zbraně

      (1)  Celník oprávněný nosit zbraň podle § 39 je oprávněn použít zbraň jen v těchto případech

a)

aby v případě nutné obrany nebo při pomoci v nutné obraně odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok vedený proti jeho osobě nebo útok na život nebo zdraví jiné osoby,

b)

jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt,

c)

nelze-li jinak překonat odpor směřující ke zmaření jeho závažného služebního zákroku,

d)

aby zamezil útěku pachatele zvlášť závažného úmyslného trestného činu, jehož nemůže jiným způsobem zadržet,

e)

aby přinutil k zastavení dopravní prostředek, jehož řidič na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zvláštních předpisů nezastaví a nelze-li jej zastavit jiným způsobem,

f)

aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje chráněný objekt celní správy nebo objekt územních finančních orgánů, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od tohoto útoku,

g)

aby zneškodnil zvíře bezprostředně ohrožující život nebo zdraví osob,

h)

když osoba, proti níž byl použit donucovací prostředek hrozby střelnou zbraní nebo donucovací prostředek varovný výstřel, neuposlechne pokynů celníka směřujících k zajištění bezpečnosti jeho vlastní nebo jiné osoby.

      (2)  Zbraní se podle odstavce 1 rozumí zbraň střelná, bodná a sečná.

      (3)  Použití zbraně celníkem v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.

      (4)  Před použitím zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) je celník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito zbraně. Od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu.

      (5)  Při použití zbraně je celník povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život nebo zdraví jiných osob, a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje.

Povinnosti celníka po použití donucovacích prostředků a zbraně

§ 41

      (1)  Jestliže celník zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření.

      (2)  Po každém použití zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, je celník povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně.

§ 42

      (1)  Každý služební zákrok, při kterém bylo použito donucovacích prostředků nebo zbraně, je celník povinen bezodkladně hlásit svému nadřízenému.

      (2)  O použití donucovacích prostředků nebo zbraně je celník povinen podat svému nadřízenému písemné hlášení s uvedením důvodu, průběhu a výsledku jejich použití.

      (3)  Vzniknou-li pochybnosti o oprávněnosti nebo přiměřenosti použití donucovacích prostředků nebo zbraně anebo byla-li při jejich použití způsobena smrt, újma na zdraví nebo škoda na majetku, je nadřízený povinen zjistit, zda jich bylo použito v souladu se zákonem. O výsledku tohoto zjištění sepíše úřední záznam.

§ 43

Zvláštní omezení

      Při služebním zákroku proti těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou a osobě zjevně mladší 15 let nesmí celník použít úderu a kopu sebeobrany, slzotvorného prostředku, obušku, pout, služebního psa, úderu zbraní, hrozby zbraní, varovného výstřelu a zbraně, vyjma případů, kdy útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život a zdraví celníka nebo jiných osob, nebo hrozí větší škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak.

DÍL  PÁTî

POVINNOST POSKYTNOUT POMOC

§ 44

      (1)  Celník je oprávněn v případě nebezpečí bezprostředního ohrožení života a zdraví nebo majetku požádat každého o pomoc.

      (2)  Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen

a)

požadovanou pomoc poskytnout. Nemusí tak učinit, jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osoby uvedené v § 30 odst. 3, nebo brání-li tomu jiné důležité okolnosti,

b)

zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se v souvislosti s požadovanou pomocí dozvěděl; o této povinnosti musí být celníkem poučen.

      (3)  Kdo na požádání poskytne pomoc, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého zisku. Náhradu poskytuje ministerstvo.


HLAVA  ČTVRTÁ

NÁHRADA ŠKODY

§ 45

      (1)  Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc celním orgánům nebo celníkovi na jejich žádost nebo s jejich vědomím (dále jen ,,poškozený"). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobí-li si tuto škodu poškozený úmyslně sám.

      (2)  Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. Vláda stanoví nařízením, ve kterých případech a v jakém rozsahu

a)

náleží poškozenému, vedle nároků podle pracovněprávních předpisů, jednorázové mimořádné odškodnění,

b)

se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po poškozeném, a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.

      (3)  Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.

      (4)  Stát odpovídá i za škodu, kterou poškozený způsobil v souvislosti s pomocí poskytnutou celním orgánům nebo celníkovi.

      (5)  Stát odpovídá i za škodu způsobenou celníkem při provádění celního dohledu způsobem uvedeným v § 30 až 40; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený služební zákrok nebo služební úkon vyvolala.

      (6)  Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo.


HLAVA  PÁTÁ

INFORMACE O CELNÍCH PŘEDPISECH A CELNÍ DOHLED

DÍL  PRVNÍ
INFORMACE O CELNÍCH PŘEDPISECH

Závazné informace

§ 46

      (1)  Na písemnou žádost, podanou na tiskopise, jehož vzor stanoví ministerstvo vyhláškou, vydávají celní orgány rozhodnutí o sazebním zařazení zboží nebo o původu zboží (dále jen ,,závazná informace"). Žádost o závaznou informaci o původu zboží se podává celnímu ředitelství, v jehož územním obvodu má žadatel bydliště nebo sídlo; zahraniční osoba může tuto žádost podat kterémukoliv celnímu ředitelství. Žádost o závaznou informaci o sazebním zařazení zboží se podává Celnímu ředitelství Praha.

      (2)  Žádost o závaznou informaci o sazebním zařazení zboží se může vztahovat pouze na jeden druh zboží a žádost o závaznou informaci o původu zboží pouze na jeden druh zboží a jednu skupinu skutečností určujících původ. Pro účely vydávání závazných informací se jedním druhem zboží rozumí zboží, které má stejné složení, shodné technické parametry, stejný účel použití a stejný obchodní název, případně typové označení.

      (3)  Žádost o závaznou informaci o sazebním zařazení zboží musí obsahovat následující náležitosti

a)

obchodní firmu, případně název nebo jméno, příjmení a sídlo, popřípadě místo podnikání nebo bydliště žadatele, daňové identifikační číslo^6f) žadatele nebo, nemá-li je přiděleno, jeho identifikační číslo;^6g) je-li žadatelem fyzická osoba, která nemá přiděleno daňové identifikační číslo ani identifikační číslo, uvádí se její rodné číslo,^6h)

b)

návrh sazebního zařazení,

c)

podrobný popis zboží umožňující jeho ztotožnění a zařazení do podpoložky celního sazebníku,

d)

složení zboží a případně metody použité ke stanovení tohoto složení, pokud na tomto údaji závisí sazební zařazení zboží, a další údaje nezbytné pro sazební zařazení zboží, zejména způsob zpracování, funkce, princip činnosti, účel použití a druh balení,

e)

označení náležitostí žádosti, s nimiž má být zacházeno jako s důvěrnými informacemi,

f)

oznámení žadatele o tom, zda podle jemu dostupných informací již byla žádost o závaznou informaci o sazebním zařazení zboží na stejné nebo podobné zboží podána nebo zda již takováto závazná informace na stejné nebo podobné zboží byla vydána,

g)

druh a počet příloh připojených k žádosti,

h)

datum podání žádosti a podpis žadatele.

      (4)  Žádost o závaznou informaci o původu zboží musí obsahovat následující náležitosti

a)

obchodní firmu, případně název nebo jméno, příjmení a sídlo, popřípadě místo podnikání nebo bydliště žadatele, daňové identifikační číslo žadatele nebo, nemá-li je přiděleno, jeho identifikační číslo; je-li žadatelem fyzická osoba, která nemá přiděleno daňové identifikační číslo ani identifikační číslo, uvádí se její rodné číslo,

b)

označení právního předpisu rozhodného pro uplatnění ustanovení § 60 až 64 tohoto zákona,

c)

podrobný popis zboží a jeho sazební zařazení,

d)

složení zboží a metody zkoumání, použité k jeho určení, popřípadě jeho výrobní cenu, nejsou-li tyto skutečnosti obecně známy,

e)

podmínky umožňující určení původu, použitý materiál a jeho původ, jeho sazební zařazení, odpovídající hodnoty a popis okolností umožňujících splnění příslušných podmínek, zejména použité pravidlo původu a původ pro zboží navrhovaný,

f)

označení náležitostí žádosti, s nimiž má být zacházeno jako s důvěrnými informacemi,

g)

oznámení žadatele o tom, zda podle jemu dostupných informací již byla žádost o původu zboží nebo žádost o závaznou informaci o sazebním zařazení zboží na stejné nebo podobné zboží podána, nebo zda již takovéto závazné informace na stejné nebo podobné zboží byly vydány,

h)

druh a počet příloh připojených k žádosti,

i)

datum podání žádosti a podpis žadatele.

      (5)  Žádost o závaznou informaci podle odstavců 3 a 4 musí být doložena vzorky, nebo není-li to vzhledem k povaze zboží možné, vyobrazením a technickým popisem zboží, fotografiemi, plány, katalogy nebo jinými dostupnými dokumenty vztahujícími se k předmětnému zboží a materiálům, z nichž je vyrobeno, které popisují výrobní proces nebo zpracování, kterými prošly, a které umožní celním orgánům správné zařazení předmětného zboží. Vyžadují-li zvláštní před-pisy⁶ⁱ) vzhledem k nebezpečnosti zboží vyhotovení bezpečnostního listu,^6j) předkládá se i bezpečnostní list.

      (6)  Vyžádají-li si celní orgány k správnému posouzení žádosti odborný posudek, odhad, provedení analýzy zboží nebo úředně ověřený překlad, hradí náklady na vyhotovení odborného posudku, odhadu, analýzy nebo překladu žadatel o závaznou informaci. Závazná informace může být vydána pouze na tiskopise stanoveném vyhláškou ministerstva. V závazné informaci celní orgány uvedou, které údaje se považují za důvěrné informace.

      (7)  Závazná informace o sazebním zařazení zboží musí být vydána nejpozději do tří měsíců ode dne přijetí žádosti příslušným celním orgánem a závazná informace o původu zboží do 150 dnů. Nemůže-li ze závažných důvodů příslušný celní orgán závaznou informaci ve stanovené lhůtě vydat, sdělí žadateli důvody a současně mu oznámí, kdy bude závazná informace vydána.

§ 46a

      Byly-li na stejný druh zboží vydány odlišné závazné informace, stanoví ministerstvo, která závazná informace platí, a platnost ostatních závazných informací rozhodnutím zruší.

§ 46b

      (1)  Závaznou informaci může používat pouze osoba, které byla vydána.

      (2)  Celní úřad může požadovat, aby deklarant při podání celního prohlášení nebo žádosti o vydání osvědčení o původu zboží sdělil, zda mu byla vydána závazná informace na zboží uvedené v podaném celním prohlášení nebo v žádosti o vydání osvědčení.

§ 46c

      (1)  Závazná informace o sazebním zařazení zboží je závazná pouze pro

a)

účely sazebního zařazení zboží,

b)

zboží, které je uvedeno v celním prohlášení přijatém po vydání této závazné informace.

      (2)  Závazná informace o původu zboží je závazná pouze pro

a)

účely stanovení původu zboží,

b)

zboží, u kterého má být stanoven preferenční nebo nepreferenční původ po vydání této závazné informace.

      (3)  Osoba, které byla závazná informace vydána, je povinna při jejím použití prokázat, že

a)

zboží uvedené v celním prohlášení zcela odpovídá zboží, které je popsáno v závazné informaci o sazebním zařazení, nebo

b)

zboží a okolnosti určující získání původu zboží zcela odpovídají zboží, které je popsáno v závazné informaci o původu zboží.

      (4)  Závazná informace je závazná po dobu

a)

šesti let, v případě sazebního zařazení zboží,

b)

tří let, v případě původu zboží,

ode dne jejího doručení žadateli.

      (5)  Byla-li závazná informace vydána na základě nepřesných, neúplných nebo nepravdivých údajů žadatele, celní orgán, který ji vydal, ji zruší.

      (6)  Závazná informace přestává platit

a)

v případě sazebního zařazení

      1.  je-li v rozporu s právním předpisem, který nabyl účinnosti po jejím vydání,

      2.  není-li v souladu s výkladem o zařazování do podpoložky kombinované nebo jiné nomenklatury uvedené v celním sazebníku z důvodů změny kombinované nomenklatury⁷) nebo výkladu sazebního zařazení podle poznámek a vysvětlivek k nomenklatuře Harmonizovaného systému označování a číselného popisu zboží;⁷) Celní ředitelství Praha o této skutečnosti osobu, které byla závazná informace vydána, informuje,

      3.  oznámením o jejím zrušení osobě, které byla vydána,

b)

v případě původu zboží

      1.  je-li v rozporu s právním předpisem, který nabyl účinnosti po jejím vydání, nebo s mezinárodní smlouvou uzavřenou po jejím vydání,

      2.  není-li v souladu s vysvětlivkami a stanovisky přijatými k výkladu mezinárodních smluv upravujícími stanovení původu zboží; celní ředitelství o této skutečnosti osobu, které byla závazná informace vydána, informuje,

      3.  oznámením o jejím zrušení osobě, které byla vydána.

      (7)  Je-li závazná informace neplatná z důvodů uvedených v odstavci 6 písm. a) bodech 2 a 3 nebo písm. b) bodech 2 a 3, může osoba, které byla závazná informace vydána, závaznou informaci použít ještě po dobu šesti měsíců ode dne oznámení o její neplatnosti, jestliže na základě této informace uzavřela závazné smlouvy o prodeji nebo nákupu zboží. To neplatí, byla-li závazná informace zrušena proto, že byla vydána na základě nepřesných, neúplných nebo nepravdivých údajů žadatele. Je-li závazná informace neplatná z důvodů uvedených v odstavci 6 písm. a) bo-du 1 nebo písm. b) bodu 1, může být doba, po kterou může být závazná informace používána i po jejím zrušení, stanovena právním předpisem, s nímž se dostala do rozporu.


DÍL  DRUHî

CELNÍ DOHLED A JEHO PROVÁDĚNÍ

§ 47

      (1)  Zboží dopravené do tuzemska podléhá celnímu dohledu od okamžiku jeho vstupu a může být podrobeno celní kontrole.

      (2)  Zboží uvedené v odstavci 1 zůstává pod celním dohledem po dobu potřebnou pro zjištění jeho statusu a v případě zahraničního zboží, bez dotčení ustanovení § 131, do okamžiku změny jeho statusu nebo umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu anebo jeho zpětného vývozu nebo zničení pod přímým dohledem celních orgánů.

§ 48

Provádění celního dohledu

      (1)  Kdo má, nebo je pravděpodobné, že má zboží, které podléhá celnímu dohledu, může být podroben celní kontrole.

      (2)  Při celním dohledu se zjišťuje druh, množství a jiné skutečnosti o zboží potřebné k posouzení, zda se dovoz, vývoz nebo tranzit zboží uskutečňuje nebo uskutečnil v souladu s celními předpisy. Výsledky získané touto činností musí být zabezpečeny před vyzrazením a zneužitím.

      (3)  Při celním dohledu musí být šetřeny ústavní a jiné zákonné předpisy o ochraně osobní svobody a listovního tajemství.

      (4)  V rámci celního dohledu může být způsobem uvedeným v § 24 prováděna osobní prohlídka v případech důvodného podezření, že osoba při přestupu státních hranic ukrývá u sebe zboží, které podléhá clu, daním a poplatkům vybíraným při dovozu nebo jehož vývoz nebo dovoz je zakázán nebo omezen. Osobní prohlídka může být provedena teprve tehdy, jestliže výzva celníků, aby podezřelá osoba vydala ukrývané zboží, je bezvýsledná. Osobní prohlídka může být na žádost kontrolované osoby provedena pouze za přítomnosti nezúčastněné osoby. Způsob provádění osobní prohlídky a přítomnost nezúčastněné osoby upraví ministerstvo vyhláškou.

      (5)  Vnitřní celní kontrolu poštovních zásilek, na jejichž obsah se vztahuje listovní tajemství, lze provést pouze tehdy, je-li důvodné podezření, že tyto zásilky obsahují nejen písemná sdělení, ale i zboží podléhající clu, daním a poplatkům vybíraným při dovozu nebo jehož vývoz nebo dovoz je zakázán nebo omezen. Skutečnost, že byla provedena vnitřní celní kontrola, je povinen celní úřad na obalu zásilky potvrdit úředně stanoveným způsobem.

      (6)  O provedení osobní prohlídky a vnitřní celní kontroly poštovních zásilek, na jejichž obsah se vztahuje listovní tajemství, musí být sepsán úřední záznam.

      (7)  Celní orgány mohou při provádění celního dohledu rovněž pořizovat kopie příslušných dokladů, požadovat potřebná vysvětlení, jakož i pořizovat dokumentaci. V případě porušení celních předpisů nebo důvodného podezření, že byly celní předpisy porušeny, mohou tyto doklady na dobu nezbytně nutnou zadržet.

§ 49

Osvobození od celní kontroly

      (1)  Celní kontrole nepodléhá

a)

zboží dovážené, vyvážené a přepravované v tranzitu, jako zavazadla představitelů jiných států a ostatních osob, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva,

b)

diplomatická pošta a konzulární zavazadlo a jiná pošta požívající ochrany podle mezinárodního práva,

c)

diplomatická pošta Ministerstva zahraničních věcí a zastupitelských úřadů České republiky.

      (2)  Celní kontrole nepodléhají rovněž úřední dokumenty určené pro potřebu ozbrojených sil nebo civilní složky smluvních stran Severoatlantické smlouvy, jsou-li opatřeny úředním razítkem a je-li předloženo potvrzení osvědčující, že zásilka obsahuje pouze úřední dokumenty.

§ 50

Povinnost součinnosti osob, u nichž se provádí celní dohled

      (1)  Každý, kdo má u sebe zboží podléhající celnímu dohledu, je povinen umožnit celním orgánům provádění celního dohledu v dopravních prostředcích, provozních skladech a na jiných místech, v nichž se toto zboží nachází, a předložit jim veškeré doklady vztahující se k tomuto zboží.

      (2)  Osoby, u nichž se provádí celní dohled, jsou povinny strpět úkony nezbytné k provedení tohoto dohledu a jsou povinny poskytovat celním orgánům při jeho provádění nezbytnou součinnost; na žádost celních orgánů a ve lhůtě jimi stanovené jsou povinny poskytnout celním orgánům jimi stanovené veškeré doklady a údaje, bez ohledu na prostředek, na kterém jsou vedeny, informace a jakoukoliv pomoc, které jsou potřebné k provádění celního dohledu. Celní orgány bez souhlasu této osoby nesmějí doklady předávat a údaje a informace sdělovat jiným osobám, s výjimkou případů, kdy tak mohou učinit podle zvláštních předpisů nebo podle mezinárodní smlouvy.

      (3)  Osoba, u níž se provádí celní dohled, je rovněž povinna na výzvu celních orgánů předložit buď doklad osvědčující, že zboží bylo řádně dovezeno, nebo doklad o koupi, dodací list od výrobce nebo jakýkoliv důkazní prostředek, z něhož je zřejmé, že zboží pochází od osob oprávněných v tuzemsku podnikat. Nepředloží-li tato osoba příslušné doklady, celní orgány na její náklady a nebezpečí kontrolované zboží přemístí na místo, které je pod jejich přímým dohledem, a stanoví lhůtu k dodatečnému předložení těchto dokladů.

      (4)  Ministerstva stanoví vyhláškou podrobnosti upravující postup při celním dohledu zboží dopravovaného dopravci a poštou, dále podrobnosti o vybavení zařízení určených k dopravě nebo k dočasnému uskladnění zboží podléhajícího celnímu dohledu, jakož i o místnostech a prostorech potřebných k provádění celního dohledu.

      (5)  Poskytnutí dokladů, údajů a informací může odepřít ten, kdo by tím porušil zákonem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost
má.
§ 51

Součinnost třetích osob

      (1)  Soudy, jiné státní orgány a notáři v případech, kdy předmět řízení před nimi podléhá podle tohoto nebo zvláštního zákona clu, daním a poplatkům vybíraným při dovozu, vývozu nebo tranzitu, jsou povinny poskytnout celním orgánům údaje potřebné pro vyměření a vymáhání tohoto cla, daní a poplatků.

      (2)  Státní kontrolní orgány mají povinnost sdělovat celním orgánům výsledky kontrol, pokud mají vztah k celnímu dluhu nebo daňovým povinnostem.

      (3)  Banky jsou povinny jen na písemné vyžádání celních orgánů, i bez souhlasu klienta, sdělovat čísla bankovních účtů, jejich vlastníky, stav účtů a jejich pohyb a údaje o úvěrech a vkladech ve věci celního a daňového řízení, jehož je klient účastníkem. Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka příslušnou záležitost identifikovat.

      (4)  Veřejní přepravci jsou na výzvu celních orgánů povinni sdělit jim zejména odesilatele a adresáty a skutečné příjemce jimi přepravovaných nákladů, jakož i údaje o době přepravy, množství přepravovaného zboží, charakter zásilky a případné další údaje, pokud jim budou známy.

      (5)  Ten, kdo se přímo nebo nepřímo účastní dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží, je povinen poskytnout celním orgánům na jejich žádost a ve lhůtě jimi stanovené veškeré doklady a údaje, bez ohledu na prostředek, na kterém jsou vedeny, informace a pomoc, které jsou potřebné k provádění celního dohledu. Poskytnutí dokladů, údajů a informací může odepřít ten, kdo by tím porušil zákonem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.

      (6)  Celní orgány nesmějí předávat doklady a sdělovat údaje a informace jiným osobám bez souhlasu příslušné osoby, s výjimkou případů, kdy tak mohou učinit podle zvláštních předpisů nebo podle mezinárodní smlouvy.

§ 51a

Poskytování informací z evidencí

      (1)  Celní orgány jsou v rozsahu potřebném pro plnění jejich konkrétního úkolu oprávněny žádat z evidence provozované na základě zvláštního právního předpisu poskytnutí informací od příslušného správce evidence nebo jejího zpracovatele, a to na náklady správce evidence nebo zpracovatele. Správce evidence nebo zpracovatel je povinen žádosti bez zbytečného odkladu vyhovět, pokud zvláštní zákony nestanoví
jinak.

      (2)  Jedná-li se o informace z databáze účastníků veřejné telefonní služby,^7a) evidence obyvatel^7b) a centrálního registru silničních vozidel,^7c) jsou celní orgány při plnění svých úkolů oprávněny žádat poskytnutí těchto informací od příslušného správce evidence nebo zpracovatele způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup, a jedná-li se o informace z evidence občanských průkazů^7d) a evidence cestovních dokladů,^7e) způsobem umožňujícím nepřetržitý přístup.

      (3)  Celní orgány jsou oprávněny žádat poskytnutí informací podle odstavců 1 a 2 pouze v míře nezbytně nutné a za účelem provedení příslušného úkolu, a to způsobem, který musí umožňovat uchovávání identifikačních údajů o celním orgánu nebo o celníkovi, který o výdej informací žádal, a o účelu, k němuž byl výdej informací žádán, nejméně po dobu 5 let. O skutečnostech podle věty prvé je správce evidence nebo zpracovatel povinen zachovávat mlčenlivost.

      (4)  Celní orgány jsou povinny zajistit ochranu informací před jejich neoprávněným zveřejněním nebo předáním. Tím nejsou dotčeny povinnosti celních orgánů podle zvláštních zákonů.^7f) Celník je oprávněn informace získané podle odstavců 1 a 2 využívat pouze pro plnění úkolů celních orgánů.

§ 52

      (1)  Nestanoví-li zvláštní předpis nebo mezinárodní smlouva jinak, je ten, kdo má doklady a údaje týkající se dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží, povinen uschovat tyto doklady a údaje nejméně po dobu 10 let, a to bez ohledu na formu, v níž jsou vedeny.

      (2)  Lhůta uvedená v odstavci 1 počíná běžet

a)

od konce kalendářního roku, v němž celní úřad přijal prohlášení na propuštění zboží do volného oběhu jiného, než je uvedeno v písmenu b), nebo k vývozu, nebo

b)

od konce kalendářního roku, v němž přestalo být pod celním dohledem zboží propuštěné do volného oběhu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla v důsledku jeho konečného použití, nebo

c)

od konce kalendářního roku, v němž byl ukončen jiný režim, než je uveden v písmenech a) a b).

      (3)  Zjistí-li se při následné kontrole provedené se zaměřením na správné vyměření cla, že je nutno původní rozhodnutí změnit nebo clo dodatečně vyměřit, lhůta podle odstavce 1 ode dne, kdy bylo toto zjištění učiněno, do dne nabytí právní moci nového rozhodnutí nebo dodatečného vyměření cla, neběží.

§ 53

      (1)  Je-li lhůta pro provádění celních předpisů stanovena těmito předpisy, nelze tuto lhůtu prodloužit; lhůta však neskončí dříve, než budou příslušná ustanovení celních předpisů provedena.

      (2)  Mělo-li by uplynutí stanovené lhůty za následek zánik práva nebo uložení sankce a žadatel prokáže, že nemohl tuto lhůtu dodržet v důsledku nehody nebo vyšší moci, může celní úřad lhůtu uvedenou v odstavci 1 prodloužit.


HLAVA  ŠESTÁ

CLO A CELNÍ SAZEBNÍK

DÍL  PRVNÍ

CLO

§ 54

Druhy cla

      (1)  Dovozním clem se rozumí clo vybírané při dovozu zboží.

      (2)  Vývozním clem se rozumí clo vybírané při vývozu zboží.

      (3)  Vyrovnávacím clem se rozumí zvláštní clo vybírané podle zvláštního právního předpisu^7g) za účelem vyrovnání prémie anebo subvence, která byla přímo nebo nepřímo poskytnuta na zhotovení, výrobu nebo vývoz zboží.

      (4)  Antidumpingovým clem se rozumí zvláštní clo vybírané podle zvláštního právního předpisu⁷ⁱ) za účelem ochrany před dovozem dumpingových výrobků.

      (5)  Odvetným clem se rozumějí přirážky k celním sazbám, popřípadě zavedení zvláštního cla ze zboží, které podle celního sazebníku clu nepodléhá, stanovené nařízením vlády po přechodnou dobu z důvodů hospodářské odvety na zboží dovážené ze státu, který diskriminuje Českou republiku v hospodářských vztazích.

      (6)  Další druhy cla stanoví zvláštní právní předpis.^7j)

§ 55

Zboží podléhající clu

      (1)  Dovoznímu clu podléhá všechno dovážené zboží s výjimkou zboží, které je v celním sazebníku výslovně označeno za zboží bez cla.

      (2)  Vývoznímu clu podléhá vyvážené zboží, jen pokud celní sazebník výslovně takové clo stanoví.

      (3)  Clu nepodléhá zboží, které je v mezinárodních smlouvách výslovně označeno za zboží bez cla.

DÍL  DRUHî

CELNÍ SAZEBNÍK

§ 56

      (1)  Vznikl-li celní dluh, vyměřuje se clo podle sazeb stanovených celním sazebníkem (dále jen ,,celní sazba") ze základu stanoveného tímto zákonem.

      (2)  Celní sazby a měrné jednotky celního sazebníku stanoví a celní sazebník vydává vláda nařízením.

      (3)  Ze zboží, které nemá obchodní charakter, může být clo vyměřeno podle jednotné celní sazby. Ministerstvo stanoví vyhláškou, ve kterých případech se použije jednotná celní sazba pro vyměření cla a její výši.

      (4)  Ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem průmyslu a obchodu může vyhláškou stanovit, že se smluvní sazby použijí i u zboží pocházejícího ze státu, s nímž nebyla uzavřena smlouva o vzájemném poskytování celních v
ýhod.


––––––––––––––––––––

¹)

§ 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^1a)

§ 4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^1b)

§ 4 písm. d) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^1c)

§ 2 zákona č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^1d)

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

²)

§ 23 zákona č. 21/1997 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících kontrolním režimům.

^2a)

Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

³)

Např. nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 47/1965 Sb., o Jednotné Úmluvě o omamných látkách, ve znění sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 458/1991 Sb., o Protokolu o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách, Úmluva Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami (vyhlášeno pod č. 462/1991 Sb.).

^3a)

Čl. 6 vyhlášky č. 144/1982 Sb., o Celní úmluvě o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR (Úmluva TIR). Čl. 1 vyhlášky č. 89/1963 Sb., o Celní úmluvě o karnetu A. T. A. pro dovozní celní záznam zboží (Úmluva ATA). Čl. 1 Přílohy A sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2000 Sb. m. s., o přijetí Úmluvy o dočasném použití.

^3b)

Čl. 38 vyhlášky č. 144/1982 Sb.

^3c)

Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

^3d)

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. § 24 a 36 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu).

^3e)

Článek 11 Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami.

^3g)

§ 12 odst. 2 trestního řádu.

^3h)

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

³ⁱ)

Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.

^3f)

Např. § 8 zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, § 2 a 7 zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, § 38 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, § 7 zákona č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

^3j)

Např. § 40e zákona č. 587/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 8 zákona č. 303/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 9, 10 a 11 zákona č. 136/1994 Sb., § 19 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole.

^3k)

Článek 23 Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR (Úmluva TIR), (vyhlášená pod č. 144/1982 Sb.).

^3l)

Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

⁴)

Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.

⁵)

§ 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění některých dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb.

^5a)

§ 232 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

^5b)

§ 18a, 35a, 40 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

^5c)

Zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^5d)

§ 24 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^5e)

Např. § 67 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 158 trestního řádu.

^5f)

§ 79 trestního řádu.

^5g)

§ 37 vyhlášky Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu).

^5h)

Například: Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o vzájemné pomoci v celních otázkách, uveřejněná pod č. 228/1998 Sb., Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, uveřejněná pod č. 7/1995 Sb.

⁵ⁱ)

§ 158b trestního řádu.

⁶)

§ 89 trestního zákona.

^6a)

§ 53 vyhlášky č. 99/1989 Sb.

^6c)

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

^6d)

§ 158 až 158f zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

^6e)

§ 88 a § 158d odst. 3 trestního řádu.

^6f)

§ 33 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

^6g)

§ 21 a 22 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

^6h)

§ 23 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění zákona č. 89/1995 Sb.

⁶ⁱ)

Vyhláška č. 84/1997 Sb., kterou se upravuje registrace přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování, ve znění vyhlášky č. 120/1999 Sb. Vyhláška č. 250/1998 Sb., o registraci chemických látek, ve znění vyhlášky č. 50/2000 Sb. Vyhláška č. 302/1998 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky odborné způsobilosti a postup při jejím ověřování, postup prokazování zdravotní způsobilosti, postup při udělování a odnímání autorizace, seznam vybraných nebezpečných látek a přípravků, jejichž dovoz a vývoz je možný pouze se souhlasem Ministerstva životního prostředí, obsah žádosti o dovoz a vývoz a způsob a podrobnosti vedení evidence a oznamování nebezpečných chemických látek a přípravků, ve znění vyhlášky č. 391/2000 Sb.

^6j)

Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 27/1999 Sb., o formě a obsahu bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a přípravku.

⁷)

Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 160/1988 Sb., o Mezinárodní úmluvě o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží a Protokolu o její změně.

^7a)

§ 35 odst. 1 písm. a) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^7b)

Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).

^7c)

Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.

^7d)

Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.

^7e)

Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech).

^7f)

Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

^7g)

Zákon č. 63/2000 Sb., o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

⁷ⁱ)

Zákon č. 152/1997 Sb., na ochranu před dovozem dumpingových výrobků a o změně a doplnění některých zákonů.

^7j)

Například zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení.