Předseda vlády vyhlašuje úplné znění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech,jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 590/1992 Sb., zákonem č. 10/1993 Sb.,zákonem č. 40/1994 Sb., zákonem č. 118/1995 Sb., zákonem č. 201/1997 Sb., zákonem č. 225/1999 Sb.,zákonem č. 132/2000 Sb. a zákonem č. 217/2000 Sb
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 143/1992 Sb.,
o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech,jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 590/1992 Sb., zákonem č. 10/1993 Sb.,zákonem č. 40/1994 Sb., zákonem č. 118/1995 Sb., zákonem č. 201/1997 Sb., zákonem č. 225/1999 Sb.,zákonem č. 132/2000 Sb. a zákonem č. 217/2000 Sb.
ZÁKON
o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových
a v některých dalších organizacích a orgánech
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
PŮSOBNOST ZÁKONA
§ 1
(1) Tento zákon upravuje poskytování platu a odměny za pracovní pohotovost zaměstnancům zaměstnavatele, kterým je
a)
Česká republika (dále jen "stát"),
b)
příspěvková organizace, jejíž výdaje na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou zabezpečovány jejím finančním vztahem k rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních zákonů,
c)
státní fond,1)
d)
územní samosprávný celek.2)
(2) Tento zákon neupravuje poskytování platu a odměny za pracovní pohotovost zaměstnancům, jejichž platové poměry stanoví zvláštní zákon,3) a občanům cizích států, kteří jsou zaměstnanci státu s místem výkonu práce mimo území České republiky.
§ 2
Zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec (příslušník) v pracovním poměru a příslušník ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru.4)
ČÁST DRUHÁ
PLAT A ODMĚNA ZA PRACOVNÍ POHOTOVOST
§ 3
Obecná ustanovení
(1) Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci plat.
(2) Platem se rozumí peněžitá plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Za plat se nepovažují plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady a odměna za pracovní pohotovost.
(3) Mužům a ženám přísluší za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty stejný plat. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejných nebo srovnatelných pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti zaměstnance, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce, a to v pracovním poměru ke stejnému zaměstnavateli.
(4) Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci plat podle tohoto zákona, zákoníku práce, prováděcího předpisu vydaného podle § 23 a v jejich rámci podle kolektivní smlouvy, popřípadě vnitřního platového předpisu. Neplatný je vnitřní platový předpis, který nebyl vydán písemně nebo jeho část, která je v rozporu s právními předpisy.
(5) Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele nebo vedoucím organizační složky státu5) (dále jen "statutární orgán"), určuje plat podle tohoto zákona, zákoníku práce a prováděcího předpisu vydaného podle § 23 orgán, který ho do funkce jmenoval nebo ustanovil, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Vzniká-li pracovní poměr volbou, určuje plat zaměstnanci orgán, který ho do funkce zvolil nebo kterému tato povinnost vyplývá ze zvláštního zákona.
(6) Plat nesmí být nižší než minimální mzda.6)
§ 4
Platové třídy a minimální platové tarify
(1) Zaměstnanec se zařadí do platové třídy na základě druhu práce a v jeho rámci na něm požadovaných nejnáročnějších prací a plnění kvalifikačních předpokladů, popřípadě kvalifikačních požadavků, pokud zaměstnavatel stanovil kvalifikační požadavky vnitřním platovým předpisem. Vedoucí zaměstnanec6a) se zařadí do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon odborně řídí nebo které sám vykonává. V souladu s charakteristikami platových tříd uvedenými v příloze k tomuto zákonu stanoví prováděcí předpis vydaný podle § 23 katalog prací a kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd.
(2) Zaměstnanci náleží platový tarif stanovený pro platovou třídu, do které je zařazen, ve výši a za podmínek stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.
(3) Pro platové třídy platí v období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2001 tyto minimální platové tarify:
platová třída minimální platový tarif v Kč měsíčně
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 3 250 3 550 3 850 4 250 4 700 5 150 5 700 6 350 7 000 7 750 8 800 10 000.
(4) Pro platové třídy platí od 1. ledna 2002 tyto minimální platové tarify:
platová třída minimální platový tarif v Kč měsíčně
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 3 550 3 850 4 150 4 500 4 900 5 300 5 750 6 200 6 750 7 300 7 900 8 700 9 700 10 850 12 150 13 600.
§ 5
Příplatek za vedení
(1) Vedoucímu zaměstnanci v organizační složce státu, kterou je správní úřad v čele s ministrem, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Úřad pro ochranu osobních údajů, Nejvyšší kontrolní úřad a Bezpečnostní informační služba České republiky, přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení, který činí:
funkce příplatek za vedení
Kč měsíčně
____________________________________________________
1. vedoucí oddělení
(zástupce ředitele odboru) od 2000 do 5000
2. ředitel odboru od 3500 do 8000
3. vedoucí Kanceláře
prezidenta republiky,
Úřadu vlády České
republiky, Úřadu pro
legislativu a veřejnou
správu České
republiky (včetně
jejich zástupců),
náměstek ministra
a náměstkové ředitele
Bezpečnostní
informační služby
České republiky od 6000 do 13000.
(2) Vedoucímu zaměstnanci zaměstnavatele, který není uveden v odstavci 1, přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení, jehož sazby stanoví prováděcí předpis vydaný podle § 23 v rámci těchto rozpětí:
funkce příplatek za vedení
Kč měsíčně
____________________________________________________________
1. vedoucí zaměstnanec,
který řídí práci
podřízených
zaměstnanců od 500 do 3000
2. vedoucí zaměstnanec,
který řídí více útvarů
organizace, s výjimkou
zástupce statutárního
orgánu od 1000 do 6000
3. zástupce statutárního
orgánu od 2000 do 9000
4. statutární orgán od 3000 do 13000.
(3) Zaměstnavatelům s jinou organizační strukturou, než je uvedena v odstavcích 1 a 2, může prováděcí předpis vydaný podle § 23 stanovit sazby příplatků za vedení v rámci rozpětí 500 Kč až 13 000 Kč měsíčně.
(4) Zaměstnanci, který není uveden v předchozích odstavcích, avšak je podle organizačního řádu oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny, přísluší podle náročnosti řídící práce příplatek za vedení v rámci rozpětí 300 Kč až 1 500 Kč měsíčně.
§ 6
Příplatek za zastupování
Zaměstnanci, který zastupuje vedoucího zaměstnance na vyšším stupni řízení v plném rozsahu jeho řídící činnosti po dobu delší než čtyři týdny a zastupování není součástí jeho povinností vyplývajících z pracovní smlouvy, přísluší od prvého dne zastupování příplatek za zastupování ve výši určené zaměstnavatelem v rámci rozpětí příplatku za vedení, stanoveného pro zastupovaného vedoucího zaměstnance. Přísluší-li vedoucímu zaměstnanci příplatek za zastupování podle předchozí věty, jeho příplatek za vedení mu po dobu zastupování nepřísluší.
§ 7
Příplatek za noční práci
Zaměstnanci přísluší za hodinu noční práce8) příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku.
§ 8
Příplatek za práci v sobotu a v neděli
Zaměstnanci přísluší za hodinu práce v sobotu nebo v neděli příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku.
§ 9
Hodnostní příplatek
Zaměstnanci, který je příslušníkem ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru, příslušníkem orgánů celní správy a příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky, přísluší hodnostní příplatek, který činí:
hodnost hodnostní příplatek v Kč měsíčně
rotný, celní čekatel rotmistr, strážmistr, celní strážmistr nadrotmistr, nadstrážmistr, celní nadstrážmistr štábní rotmistr, vrchní celní nadstrážmistr podpraporčík praporčík nadpraporčík, celní asistent štábní praporčík, celní kontrolor podporučík, vrchní celní kontrolor poručík, celní inspektor nadporučík, vrchní celní inspektor kapitán, celní rada major, vrchní celní rada podplukovník plukovník, ministerský celní rada brigádní generál generálmajor, celní prezident generálporučík armádní generál 1 200 1 300 1 400 1 600 1 800 1 900 2 000 2 200 2 400 2 600 2 800 3 000 3 200 3 400 3 600 3 900 4 100 4 300 4 600.
§ 10
Plat a náhradní volno za práci přesčas
(1) Za hodinu práce přesčas10) přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatek podle věty první.
(2) Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení nebo hodnostní příplatek podle § 9, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu11) nebo při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti.11a) V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.
§ 11
Zvláštní příplatek
(1) Za vykonávání činností, při nichž je riziko ohrožení života nebo zdraví zaměstnance, činností spojených s jinými závažnými riziky při ochraně zájmů státu, činností při zabezpečování obrany nebo činností s mimořádnou psychickou zátěží, se poskytne zaměstnanci zvláštní příplatek za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.
(2) Za vykonávání práce ve směnném a nepřetržitém pracovním režimu se poskytuje zaměstnanci zvláštní příplatek za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.
(3) Zaměstnanci ozbrojených sil a bezpečnostních sborů vyslanému v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních policejních sborů Organizace spojených národů mimo území České republiky se po dobu působení v zahraničí poskytne zvláštní příplatek v jiné než české měně za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23. Po dobu poskytování tohoto příplatku nenáleží zaměstnanci příplatek za noční práci (§ 7), příplatek za práci v sobotu a v neděli (§ 8), plat a náhradní volno za práci přesčas (§ 10), příplatek za dělenou směnu (§ 11a), plat a náhradní volno za práci ve svátek (§ 14) a odměna za pracovní pohotovost (§ 19).
§ 11a
Příplatek za dělenou směnu
Zaměstnanci, který pracuje ve směnách rozdělených na dvě nebo více částí,11b) se poskytuje příplatek ve výši 20 Kč za každou takto rozdělenou směnu. Rozdělenou směnou se pro účely tohoto zákona rozumí směna, ve které souvislé přerušení práce nebo jejich souhrn činí alespoň dvě hodiny.
§ 12
Osobní příplatek
K ohodnocení náročnosti práce a dlouhodobě dosahovaných kvalitních výsledků vykonávané práce lze zaměstnanci poskytnout osobní příplatek. Podmínky a maximální výši stanoví prováděcí předpis vydaný podle § 23.
§ 13
Odměny
Za splnění mimořádných nebo zvlášť významných pracovních úkolů, za jiné mimořádné pracovní zásluhy, za poskytnutí osobní pomoci v mimořádných případech, při významných pracovních a životních výročích za dlouhodobě dosahované kvalitní výsledky práce a za službu v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech a službách ve služebním poměru lze zaměstnanci poskytnout odměnu za podmínek stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.
§ 14
Plat a náhradní volno za práci ve svátek
(1) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek11c) připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí.
(2) Za práci ve svátek poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna.
§ 15
Plat při výkonu jiné práce
(1) Je-li zaměstnanec převeden na práci, za niž přísluší nižší plat, z důvodu
a)
ohrožení nemocí z povolání,
b)
karantény nařízené podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem,
c)
odvrácení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků,
d)
prostoje, který zaměstnanec nezavinil, nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
přísluší mu po dobu převedení k platu doplatek do výše průměrného výdělku.
(2) Doplatek podle odstavce 1 písm. a) přísluší i tehdy, přejde-li zaměstnanec k jinému zaměstnavateli, protože pro něj dosavadní zaměstnavatel nemá jinou vhodnou práci. Doplatek poskytuje zaměstnanci zaměstnavatel, který ho zaměstnává v době, po kterou doplatek přísluší; vyplacený doplatek tomuto zaměstnavateli uhradí zaměstnavatel, u něhož došlo ke vzniku ohrožení nemocí z povolání.
(3) Vláda stanoví nařízením, za jakých podmínek uhradí příslušný orgán státní správy náklady na případný doplatek platu podle odstavce 1 písm. b) zaměstnavateli, který jej poskytl.
(4) Je-li zaměstnanec převeden podle § 37 odst. 2 písm. b) zákoníku práce na jinou práci, než byla sjednána, přísluší mu plat podle vykonávané práce; nebude-li však zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, přísluší mu za dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.
§ 15a
Další plat
Při splnění podmínek stanovených nařízením vlády se zaměstnancům v kalendářním roce poskytují další platy.
§ 16
Splatnost platu
(1) Plat je splatný po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na plat nebo na některou jeho složku.
(2) V rámci období uvedeného v odstavci 1 určí zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem pravidelný termín výplaty platu, není-li tento termín sjednán v kolektivní smlouvě.
(3) Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci před nastoupením dovolené na zotavenou plat splatný během dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodli jinak.
(4) Při skončení pracovního poměru vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost plat splatný za měsíční období v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd, vyplatí mu plat nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty platu následujícím po dni skončení pracovního poměru.
§ 17
Výplata platu
(1) Plat se vyplácí zaměstnanci v zákonných penězích11d) a zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru.
(2) Plat se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebylo-li v kolektivní smlouvě, popřípadě v pracovní smlouvě dohodnuto jinak. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel plat v den stanovený pro jeho výplatu, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se nedohodnou jinak.
(3) Při měsíčním vyúčtování platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách platu a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží mu zaměstnavatel k nahlédnutí doklady, na jejichž základě byl plat vypočten.
(4) Zaměstnanec může k přijetí platu písemně zmocnit jinou osobu. Manželu lze plat vyplatit jen na základě písemného zmocnění. Bez písemného zmocnění lze vyplatit plat jiné osobě než zaměstnanci, jen pokud to stanoví zvláštní zákon.12)
(5) Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen při výplatě platu, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance, po provedení případných srážek z platu podle příslušných právních předpisů, poukázat částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden účet zaměstnance u banky nebo pobočky zahraniční banky12a) nebo spořitelního či úvěrního družstva12b) v pravidelném termínu výplaty platu, pokud se zaměstnancem nesjedná písemně jiný termín.
(6) Zaměstnancům s místem výkonu práce v zahraničí lze s jejich souhlasem poskytovat plat nebo jeho část v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr. Ustanovení o zaokrouhlování podle odstavce 1 se použije přiměřeně.
(7) Pro přepočet platu nebo jeho části na cizí měnu se použije kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr vyhlášený Českou národní bankou platný v den, ve kterém zaměstnavatel nakupuje cizí měnu pro účel výplaty platu.
§ 18
Srážky z platu
(1) Srážky z platu lze provést jen na základě dohody o srážkách z platu. Jinak může zaměstnavatel srazit z platu jen
a)
zálohu na daň z příjmů fyzických osob,
b)
pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné veřejného zdravotního pojištění,
c)
zálohu na plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání tohoto platu,
d)
částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem, správním úřadem nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem,
e)
nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady,
f)
náborové nebo jiné příspěvky, které byly zaměstnanci vyplaceny v náboru a které je zaměstnanec povinen podle právních předpisů vrátit,
g)
náhradu mzdy za dovolenou na zotavenou, na niž zaměstnanec ztratil nárok, popřípadě na niž mu nárok nevznikl,
h)
přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, pokud je zaměstnanec povinen tyto přeplatky a neprávem přijaté částky vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů.
(2) Pořadí srážek z platu stanoví vláda nařízením.
§ 19
Odměna za pracovní pohotovost
(1) Za hodinu pracovní pohotovosti13) na pracovišti mimo pracovní dobu zaměstnance přísluší zaměstnanci odměna ve výši 50 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 100 % poměrné části platového tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, na který připadla pracovní pohotovost.
(2) Za hodinu pracovní pohotovosti mimo pracoviště mimo pracovní dobu zaměstnance přísluší zaměstnanci odměna ve výši 15 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 25 % poměrné části platového tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v měsíci, na který připadla pracovní pohotovost.
(3) Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci plat. Odměna za pracovní pohotovost v takovém případě nepřísluší.
ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 20
Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnanci nahlížet do právních předpisů, které upravují poskytování platu. Vnitřní platový předpis, který upravuje poskytování platu, je zaměstnavatel povinen před jeho vydáním projednat s příslušným odborovým orgánem; vydal-li zaměstnavatel vnitřní platový předpis, je povinen umožnit zaměstnancům do něj nahlížet.
§ 20a
Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci nejpozději v den nástupu do práce platový výměr. Platovým výměrem se rozumí písemná informace o platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen, a o výši platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složek platu. Dojde-li ke změně výše některé složky platu uvedené v platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit včetně zdůvodnění, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá platnosti.
§ 21
Pro minimální mzdu příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru platí obdobně § 111 zákoníku práce.
§ 21a
Při poskytování příplatku za noční práci, za práci v sobotu a v neděli a za práci ve svátek sčítá zaměstnavatel veškerou dobu příslušné práce, kterou zaměstnanec odpracoval v kalendářním měsíci, a po sečtení poskytne příplatek pouze za celé hodiny. Obdobně postupuje při poskytování platu za práci přesčas a odměny za pracovní pohotovost.
§ 22
Ustanovení § 3 odst. 3 a § 16, 17 a 18 se vztahují obdobně na odměnu za pracovní pohotovost a náhradu platu, pokud jde o jejich rovné poskytování mužům a ženám, splatnost, výplatu a provádění srážek.
§ 22a
Informační systém o platech
(1) Pro hodnocení a rozvoj platového systému vede Ministerstvo financí Informační systém o platech. Informačním systémem o platech se rozumí shromažďování, zpracovávání a uchovávání údajů o prostředcích na platy a na odměny za pracovní pohotovost, průměrných výdělcích a o osobních údajích14) zaměstnanců ovlivňujících výši platů.
(2) Zaměstnavatelé jsou povinni poskytovat do Informačního systému o platech údaje uvedené v odstavci 1 v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím předpisem vydaným podle § 23.
§ 23
(1) Vláda stanoví nařízením
a)
způsob usměrňování výše prostředků vynakládaných zaměstnavateli na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců,
b)
katalogy prací a kvalifikační předpoklady v souladu s charakteristikami platových tříd včetně způsobu zařazování do těchto tříd, stupnice platových tarifů a způsob jejich určení,
c)
podmínky pro poskytování, výši a splatnost dalších platů,
d)
příplatky za vedení podle § 5 odst. 2 a 3,
e)
podmínky pro poskytování a výši zvláštního příplatku podle § 11 a podmínky pro poskytování osobního příplatku a jeho maximální výši podle § 12,
f)
podmínky pro poskytování odměn podle § 13,
g)
míru vyučovací povinnosti učitelů, povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků a vychovatelů,
h)
zvláštní jednorázové peněžní náležitosti pro příslušníky ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru,
i)
rozsah a způsob poskytování údajů do Informačního systému o platech podle § 22a.
(2) Stupnice platových tarifů podle odstavce 1 písm. b) stanoví vláda nařízením zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku.
§ 24
Pokud zvláštní předpisy, které se vztahují na zaměstnavatele a zaměstnance, pro které platí tento zákon, obsahují ustanovení
a)
o mzdě nebo o služebním příjmu, rozumí se tím plat podle tohoto zákona,
b)
o službě konané nad základní dobu služby v týdnu a o služební pohotovosti, řídí se jejich odměňování tímto zákonem.
§ 25
Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se pracovněprávní vztahy zákoníkem práce.
§ 26
Nároky vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních předpisů.
§ 27
(1) Zrušují se:
1.
§ 48 odst. 1 věta druhá a odst. 2 a 3, § 49, 50, 52 a 55 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti.
2.
§ 13 odst. 1 celního zákona č. 44/1974 Sb., ve znění zákona č. 5/1991 Sb.
3.
§ 39 odst. 2, § 40 odst. 2 a 3, § 49 odst. 2 a § 50 až 52 zákona č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie.
4.
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 159/1970 Sb., o poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích, ve znění vyhlášky č. 120/1988 Sb.
5.
Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 40/1977 Sb., o zvyšování kvalifikace a hodnocení tvůrčí způsobilosti vědecko-technických pracovníků.
6.
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 146/1989 Sb., o odměňování pracovníků v malých organizacích.
7.
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 269/1990 Sb., o zjednodušení úpravy odměňování dělníků, obchodně provozních a technickohospodářských pracovníků.
8.
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 75/1991 Sb., o poskytování ročních odměn ředitelům rozpočtových a příspěvkových organizací.
9.
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 177/1991 Sb., o poskytování příplatku k částečnému vyrovnání růstu životních nákladů pracovníkům organizací řízených federálními ústředními orgány, které neprovozují podnikatelskou činnost.
10.
Usnesení vlády Československé socialistické republiky ze dne 22. října 1965 č. 509 o zásadách pro určování termínů výplat mezd (reg. částka 55/1965 Sb.).
11.
Výnos Ministerstva dopravy ze dne 10. srpna 1967 čj. 33 011/66-21 o zvláštním příspěvku pro civilní letce (reg. částka 35/1967 Sb.).
12.
Směrnice Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 20. ledna 1976 čj. II/5-39/76-7313 pro poskytování odměn pracovníkům orgánů státní správy a některých dalších rozpočtových organizací (reg. částka 5/1976 Sb.).
13.
Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 3. prosince 1976 čj. II/5-1221/76-7419 o odměňování pečovatelek v mikrojeslích (reg. částka 33/1976 Sb.).
14.
Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 8. listopadu 1979 čj. 315-1731/79-7313 o odměňování odborných a administrativních pracovníků orgánů státní správy a některých dalších rozpočtových organizací (reg. částka 30/1979 Sb.).
15.
Výnos ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 19. prosince 1977 o odměňování pracovníků Československého rozhlasu útvarů - centrálního řízení, ve znění výnosu ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 1. prosince 1980 (reg. částka 10/1981 Sb.).
16.
Výnos Federálního ministerstva zahraničního obchodu ze dne 9. ledna 1981 o odměňování zdravotnických pracovníků stomatologického střediska Federálního ministerstva zahraničního obchodu (reg. částka 12/1981 Sb.).
17.
Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 16. dubna 1981 čj. 31-588/81-7308 o odměňování redaktorů-novinářů (reg. částka 16/1981 Sb.), ve znění výnosu Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 28. prosince 1984 č. j. 514-13530-3127 (reg. částka 8/1985 Sb.), výnosu Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17. dubna 1991 č. j. 221-2073-5126 (č.202/1991 Sb.) a výnosu Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 24. září 1991 čj.22-5271-5126 (č. 507/1991 Sb.).
18.
Výnos Federálního ministerstva dopravy ze dne 11. června 1981 čj. 11 566/81-05 o odměňování pracovníků vybraných profesí v organizacích civilního letectví po dobu léčebné rehabilitační péče (reg. částka 8/1982 Sb.).
19.
Výnos Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 13 ze dne 30. září 1981 o odměňování dělníků v samostatných projektových a inženýrských organizacích a útvarech hlavních architektů (reg. částka 34/1981 Sb.), ve znění výnosu Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 3 ze dne 1. října 1985 (reg. částka 26/1985 Sb.).
20.
Směrnice Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 30. prosince 1981 čj. 313-1422/81-7203 pro odměňování zdravotně vysoce rizikových prací při použití izolačních dýchacích přístrojů (reg. částka 8/1982 Sb.).
21.
Rozhodnutí ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 26. 6. 1981 o odměňování redaktorů Československého rozhlasu (reg. částka 8/1982 Sb.).
22.
Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 30. června 1982 čj. F 314-4674-3145,040682 o odměňování uměleckých pracovníků (reg. částka 20/1982 Sb.), ve znění výnosu Federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. 514-612,5154 ze dne 13. července 1988 (reg. částka 29/1988 Sb.).
23.
Výnos ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 1. 11. 1982 o odměňování dělníků Československého rozhlasu (reg. částka 12/1983 Sb.).
24.
Směrnice Federálního ministerstva dopravy ze dne 7. ledna 1983 čj. 23 792/82-03 o odměňování a náhradách výdajů spojených s výkonem práce pracovníků vysílaných do zahraničí a jejich rodinných příslušníků (reg. částka 13/1983 Sb.), ve znění výnosu Federálního ministerstva dopravy ze dne 15.listopadu 1983 čj. 22 412/1983-03 (reg. částka 4/1984 Sb.), výnosu Federálního ministerstva dopravy ze dne 28. března 1986 čj. 10 083/1986-03 a výnosu Federálního ministerstva dopravy a spojů ze dne 27. září 1989 čj. 13 116/1989 (reg. částka 29/1989 Sb.).
25.
Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. 51-12430-3156 ze dne 12. září 1984 o odměňování technickohospodářských pracovníků (reg. částka 22/1984 Sb.), ve znění opatření Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 30. srpna 1985 čj. 515-19738-5122 (reg. částka 22/1985 Sb.) a výnosu Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 13. července 1987 čj. 514-33885-5112 (reg. částka 17/1987 Sb.).
26.
Výnos ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 1. října 1984 o zásadách mzdové politiky v Čs. rozhlase (reg. částka 3/1985 Sb.).
27.
Směrnice Federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. 51-14824-3115,281284 ze dne 29. prosince 1984 pro hodnocení a odměňování ztíženého a zdraví škodlivého pracovního prostředí v rozpočtových a příspěvkových organizacích (reg. částka 7/1985 Sb.).
28.
Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. 514-18544-5111 ze dne 2. srpna 1985 o odměňování obchodně provozních pracovníků (reg. částka 24/1985 Sb.).
29.
Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 30. května 1986 čj. 51-25345-5123,080586 o odměňování pracovníků vysílaných na akce investiční výstavby na území Svazu sovětských socialistických republik (reg. částka 13/1986 Sb.)
30.
Výnos Federálního ministerstva dopravy ze dne 20. srpna 1987 čj. 13 857/1987-3 o odměňování občanských pracovníků Železničního vojska (reg. částka 18/1987 Sb.), ve znění výnosu Federálního ministerstva dopravy a spojů ze dne 30. září 1988 čj. 15 466/1988-0320 (reg. částka 41/1988 Sb.).
31.
Výnos Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 3 ze dne 27. listopadu 1987 o odměňování pracovníků organizací výzkumné a vývojové základny přímo řízených ústředními orgány (reg. částka 1/1988 Sb.).
32.
Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 8. dubna 1988 čj. 515-34264-5129 o odměňování pracovníků v závodních jednotkách požární ochrany (reg. částka 17/1988 Sb.).
33.
Výnos Federálního ministerstva dopravy a spojů ze dne 31. května 1988 čj. 12 83/1988-03031 o odměňování příslušníků Sboru ozbrojené ochrany železnic a příslušníků Sboru ozbrojené ochrany letišť (reg. částka 26/1988 Sb.), ve znění výnosu Federálního ministerstva dopravy ze dne 9. ledna 1991 čj. 20 967/1990-320 (č. 77/1991 Sb.).
34.
Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 26. května 1988 čj. 515-38434-5147 o odměňování pracovníků dělnických povolání v orgánech státní správy a některých dalších organizacích (reg. částka 26/1988 Sb.).
35.
Výnos Federálního ministerstva dopravy ze dne 28. dubna 1990 čj. 18 405/1990-320 o odměňování zdravotnických pracovníků v působnosti Federálního ministerstva dopravy (č. 255/1990 Sb.).
36.
Výnos Federálního ministerstva dopravy ze dne 8.listopadu 1990 čj. 20 585/1990-0320 o odměňování členů posádek civilních letadel a řídících letového provozu (č. 538/1990 Sb.).
37.
Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 10. srpna 1990 čj. 22-21621-5147 o odměňování a dalších náležitostech pracovníků Státního leteckého útvaru (č. 355/1990 Sb.).
(2) Opatření pro odměňování vydaná podle dosavadních právních předpisů pozbývají platnosti dnem účinnosti tohoto zákona.
§ 28
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1992.
* * *
Zákon České národní rady č. 590/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Zákon České národní rady č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1.ledna 1993.
Zákon č. 40/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 1994.
Zákon č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře, nabyl účinnosti dnem 1. října 1995.
Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. září 1997.
Zákon č. 225/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o vojácích z povolání, nabyl účinnosti dnem 1. prosince 1999.
Zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, nabyl účinnosti dnem 1.ledna 2001.
Zákon č. 217/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou změny čl. II bodu 8, která nabyla účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení (1. srpna 2000).
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
____________________________________________________________
1)
Například zákon č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb.
2)
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.
3)
Například zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
4)
Například zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, zákon Slovenské národní rady č. 410/1991 Sb., o služebním poměru příslušníků Policejního sboru Slovenské republiky.
5)
§ 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
6)
Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.
6a)
§ 9 odst. 3 zákoníku práce.
8)
§ 99 zákoníku práce.
10)
§ 96 zákoníku práce.
11)
§ 91 odst. 1 zákoníku práce.
11a)
§ 95 odst. 1 až 3 zákoníku práce.
11b)
§ 87 odst. 3 zákoníku práce.
11c)
Zákon č. 93/1951 Sb., o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 204/1990 Sb., o prohlášení šestého července, dne upálení mistra Jana Husa, za státní svátek České republiky.
11d)
§ 16 odst. 1 zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
12)
Například zákon České národní rady č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
Zákon Slovenské národní rady č. 46/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
12a)
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
12b)
Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb.
13)
§ 95 zákoníku práce.
14)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
Příloha k zákonu č. 143/1992 Sb., účinná do 31. prosince 2001
Charakteristiky platových tříd
1. platová třída
Výkon pomocných prací podle přesných postupů a pokynů, s běžnou fyzickou a malou smyslovou zátěží a bez vazeb na další činnosti (například manipulace s jednotlivými předměty menší hmotnosti a velikosti).
2. platová třída
Výkon přípravných nebo pomocných prací s menšími návaznostmi na další činnosti procesu nebo celku, zpravidla s malou hmotnou odpovědností a běžnou smyslovou zátěží, popřípadě zvýšenou fyzickou námahou nebo rizikem pracovního úrazu (například jednoduché operace nebo soubor operací s jednotlivými částmi strojů, zařízení nebo objektů, měřidly, mechanizovanými nástroji). Výkon jednoduchých pravidelně opakovaných administrativních, administrativně technických nebo provozně manipulačních prací.
3. platová třída
Výkon ucelených rutinních obslužných prací podle daných postupů a provozních režimů spojených s určitou hmotnou odpovědností, smyslovou zátěží, rizikem pracovního úrazu nebo vysokou fyzickou námahou a s určitými dalšími provozními návaznostmi, výkon opakovaných kontrolovatelných administrativních, hospodářskosprávních, ekonomických nebo provozně technických prací podle podrobných pokynů nebo stanovených postupů.
4. platová třída
Výkon rutinních odborných kontrolovatelných prací s dalšími případnými úzkými návaznostmi na další procesy, prováděných podle rámcových pokynů a spojených zpravidla s vyšší hmotnou odpovědností, zvýšenou smyslovou zátěží a odpovědností za zdraví a bezpečnost druhých osob (například práce s jednoúčelovými konvenčními zařízeními pracujícími se vzájemnými technologickými nebo provozními vazbami). Výkon odborných administrativních nebo částečně opakovaných různorodých hospodářskosprávních, ekonomických nebo provozně technických prací. Řízení a organizace jednotlivých snadno ovladatelných technologických, provozních a jiných procesů a zařízení podle přesných postupů se zvýšenými nároky na přesnost a spolehlivost se zvýšenou odpovědností za bezpečnou práci a zdraví a bezpečnost druhých osob, zvýšenou smyslovou zátěží a hmotnou odpovědností. Výkon jednoduchých individuálních řemeslných prací.
5. platová třída
Výkon rutinních různorodých odborných prací s případnou vysokou hmotnou odpovědností, odpovědností za zdraví a bezpečnost druhých osob nebo smyslovou zátěží s pevně stanovenými přesnými a četnými návaznostmi na další procesy a děje. Řízení, organizace nebo operativní zajišťování chodu dílčích úseků provozních procesů nebo složitých zařízení s malými možnostmi volby postupu, spojené zpravidla s vysokou smyslovou zátěží a odpovědností za zdraví a životy dalších osob. Samostatný výkon individuálních řemeslných prací.
6. platová třída
Výkon ucelených odborných prací nebo zajišťování méně složitých agend, které jsou důležitou součástí širších procesů a jevů, a to podle obecných postupů spojených s případnou velmi vysokou hmotnou odpovědností nebo odpovědností za obtížně odstranitelné škody většího rozsahu a vysokou smyslovou (neuropsychickou) zátěží. Řízení, organizace nebo operativní zajišťování chodu velmi složitých zařízení a jednoduchých procesů s možností volby postupů, spojené se značnou neuropsychickou zátěží, odpovědností za zdraví a životy širšího okruhu dalších osob. Výkon individuálních řemeslných prací se značným podílem tvůrčí invence nebo individuálních řemeslně vysoce odborných prací.
7. platová třída
Výkon složitých odborných prací nebo samostatné zajišťování odborných agend nebo výkon jednoduchých dílčích koncepčních metodických prací s vysokou odpovědností za velmi obtížně odstranitelné rozsáhlé škody, se značnou provázaností komplikovaných vazeb na další procesy a s vysokou neuropsychickou zátěží a rozsáhlými možnostmi volby postupu v rámci celého úseku nebo oboru činnosti. Řízení, organizace nebo operativní zajišťování chodu souborů složitých zařízení a provozních procesů podle obecných postupů, zpravidla spojené s určitou duševní námahou, velmi vysokou neuropsychickou zátěží vyplývající z vysoké intenzity probíhajících jevů, stresových situací a podobně, s odpovědností za škody vzniklé činností řízeného úseku. Výkon individuálních tvůrčích mistrovských řemeslných prací.
8. platová třída
Výkon specializovaných odborných prací, samostatné zabezpečování složitých úkolů a agend nebo výkon koncepčních, metodických a dílčích tvůrčích činností, které jsou stěžejní součástí samostatně působících systémů, s určitými vazbami a souvislostmi přesahujícími rámce daného oboru, spojené se zvýšenou duševní námahou. Řízení, organizace a koordinace složitých procesů nebo rozsáhlého souboru velmi složitých zařízení spojené s určováním nových postupů v rámci systému, s odpovědností za rozsáhlé obtížně odstranitelné škody vzniklé činností řízeného úseku nebo obecným ohrožením zdraví a života.
9. platová třída
Výkon systémových prací spojených s komplexním zabezpečováním nejsložitějších úseků a agend, složitých koncepčních a metodických prací a tvůrčích činností, spojených zpravidla s odpovědností za neodstranitelné škody, s vysokou duševní námahou vyplývající z potřeby práce na značném stupni zobecnění, s širokými vazbami nad rámec oboru činnosti, prováděné zpravidla předem blíže nespecifikovaným způsobem. Řízení, organizace a koordinace velmi složitých procesů a systémů, včetně volby a optimalizace postupů a způsobů řešení, spojené zpravidla s všestranně velmi obtížnými podmínkami.
10. platová třída
Výkon nejsložitějších specializovaných koncepčních systémových prací a náročných tvůrčích prací s rozsáhlými komplikovanými vazbami mezi různými obory činnosti, případně vědními disciplínami, prováděné blíže neurčeným způsobem s předem nespecifikovanými výstupy s vysokou mírou pravděpodobnosti vzniku neodstranitelných škod, obecného ohrožení života a zdraví osob, s požadavkem vysokého stupně zobecnění. Řízení a koordinace nosných částí komplexu složitých systémů s rozsáhlými vnitřními i vnějšími vazbami.
11. platová třída
Tvůrčí řešení úkolů neobvyklým (originálním) způsobem s obecně stanovenými výstupy s vysokou mírou odpovědnosti za škody s nejširšími společenskými důsledky, spojené s velmi vysokou duševní námahou vyplývající z potřeby trvale vysokého stupně zobecnění jevů, značného množství variant řešení, s nároky na mimořádné schopnosti zejména tvůrčí, komunikační a podobně. Řízení a koordinace komplexů velmi složitých systémů, s odpovědností za škody odstranitelné za úsilí nejširšího kolektivu specializovaných odborníků za delší období nebo za neodstranitelné škody, se značnými nároky na schopnost řešit v nejobtížnějších podmínkách složité a konfliktní situace spojené zpravidla s obecným ohrožením nejširší skupiny osob.
12. platová třída
Tvůrčí řešení nejsložitějších úkolů principiálně novým způsobem s nespecifikovanými výstupy, širokého společenského nebo mezinárodního dosahu, s hlubokými interdisciplinárními návaznostmi, ovlivňující zásadním způsobem další rozvoj příslušných celospolečenských nebo vědních oborů, s předpokladem vysokého stupně abstraktního myšlení. Řízení, organizace a koordinace nejsložitějších systémů s velmi vysokým počtem možných způsobů řešení, s odpovědností za neodstranitelné hmotné a morální škody, které mohou vzniknout činností přímo řízených i navazujících systémů.
Příloha k zákonu č. 143/1992 Sb., účinná od 1. ledna 2002
Charakteristiky platových tříd
1. platová třída
Práce sestávající z jednoznačných opakujících se pracovních operací. Práce s jednotlivými předměty, jednoduchými pomůckami a ručními nástroji bez vazeb na další procesy a činnosti. Provádění jednotlivých manipulačních operací s jednotlivými kusy a předměty malé hmotnosti (do 5 kg). Běžné nároky na smyslové funkce. Práce v příznivých vnějších podmínkách.
2. platová třída
Práce stejného druhu konané podle přesného zadání a s přesně vymezenými výstupy, s malou možností odchylky a s rámcovými návaznostmi na další procesy. Práce s více prvky (předměty) tvořícími celek, například manipulace s předměty vyžadujícími zvláštní zacházení (křehké, těžké, vznětlivé, s nebezpečím nákazy). Provádění dílčích prací, které jsou součástí širších procesů.
Dlouhodobé a jednostranné zatížení drobných svalových skupin (prstů, zápěstí) a ve vnuceném pracovním rytmu a při mírně zhoršených (např. klimatických) vnějších podmínkách. Práce s případným rizikem pracovního úrazu.
3. platová třída
Práce s přesně vymezenými vstupy a výstupy a obecně vymezeným postupem s rámcovými návaznostmi na další procesy. Práce s celky a sestavami s logickým (účelovým) uspořádáním bez vazeb na jiné celky (sestavy). Případná odpovědnost za ohrožení zdraví a bezpečnosti spolupracovníků v rámci jednoho kolektivu.
4. platová třída
Stejnorodé práce s rámcovým zadáním a s přesně vymezenými výstupy, s větší možností volby jiného postupu a s rámcovými návaznostmi na další procesy (dále jen "jednoduché odborné práce"). Práce s celky a sestavami několika jednotlivých prvků (předmětů) s logickým (účelovým) uspořádáním s dílčími vazbami na jiné celky (sestavy). Práce předpokládající jednoduché pracovní vztahy. Dlouhodobé a jednostranné zatížení větších svalových skupin. Mírně zvýšené psychické nároky spojené se samostatným řešením skupiny stejnorodých časově ustálených pracovních operací podle daných postupů.
5. platová třída
Jednoduché odborné práce vykonávané s mnoha vzájemně provázanými prvky, které jsou součástí určitého systému. Usměrňování jednoduchých rutinních a manipulačních prací a procesů v proměnlivých skupinách, týmech a jiných nestálých organizačních celcích a bez podřízenosti skupiny zaměstnanců spojené s odpovědností za škody, které nelze odstranit vlastními silami a v krátké době.
Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů, kde jsou převážně zastoupeny konkrétní jevy a procesy různorodějšího charakteru s nároky na dlouhodobější paměť, dílčí představivost a předvídatelnost, schopnost srovnávání, pozornost a operativnost. Přesné smyslové rozlišování drobných detailů. Dlouhodobé, jednostranné a nadměrné zatížení svalových skupin předměty různých hmotností nad 25 kg.
6. platová třída
Různorodé, rámcově vymezené práce se zadáním podle obvyklých postupů, se stanovenými výstupy, postupy a vazbami na další procesy (dále jen "odborné práce"). Práce s ucelenými systémy složenými z mnoha prvků s dílčími vazbami na malý okruh dalších systémů. Koordinace prací v proměnlivých skupinách.
Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů s různorodými konkrétními jevy a procesy a s nároky na představivost a předvídatelnost, schopnost srovnávání, pozornost a operativnost. Značná smyslová náročnost. Značná zátěž velkých svalových skupin ve velmi ztížených pracovních podmínkách.
7. platová třída
Odborné práce konané s ucelenými samostatnými systémy s případným členěním na dílčí subsystémy a s vazbami na další systémy. Usměrňování a koordinace jednoduchých odborných prací. Odpovědnost za zdraví dalších osob nebo za škody odstranitelné pouze skupinou dalších zaměstnanců nebo za škody osob jednajících na základě chybných příkazů nebo opatření odstranitelné za delší období.
Psychická námaha vyplývající ze samostatného řešení úkolů, kde jsou rovnoměrně zastoupeny konkrétní a abstraktní jevy a procesy různorodého charakteru. Nároky na aplikační schopnosti a přizpůsobivost různým podmínkám, na logické myšlení a určitou představivost. Vysoká náročnost na identifikaci velmi malých detailů, znaků nebo jiných zrakově důležitých informací a zvýšené nároky na vestibulární aparát. Nadměrné zatížení velkých svalových skupin v extrémních pracovních podmínkách.
8. platová tříd
Zajišťování širšího souboru odborných prací s rámcově stanovenými vstupy a způsobem vykonávání a vymezenými výstupy, které jsou organickou součástí širších procesů (dále jen "odborné specializované práce"). Práce v rámci komplexních systémů s vnitřním členěním na ucelené subsystémy s úzkými vazbami na další systémy a s vnitřním členěním i mimo rámec organizace.
9. platová třída
Odborné specializované práce, ve kterých je předmětem komplexní samostatný systém složený z několika dalších sourodých celků nebo nejsložitější samostatné celky. Koordinace a usměrňování odborných prací.
Zvýšená psychická námaha vyplývající ze samostatného řešení soustavy úkolů, kde jsou více zastoupeny abstraktní jevy a procesy, s nároky na poznávání, chápání a interpretaci jevů a procesů. Vysoké nároky na paměť, flexibilitu, schopnosti analýzy, syntézy a obecného srovnávání. Vysoké nároky na vestibulární aparát. Mimořádná zátěž nervové soustavy.
10. platová třída
Zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy, rámcově stanovenými výstupy, značnou variantností způsobu řešení a postupů a specifickými vazbami na široký okruh procesů (dále jen "systémové práce"). Předmětem práce je komplexní systém složený ze samostatných různorodých systémů se zásadními určujícími vnitřními a vnějšími vazbami. Koordinace a usměrňování odborných specializovaných prací.
11. platová třída
Systémové práce, jejichž předmětem činnosti jsou dílčí obory činností se širokou působností.
S výkonem prací je spojena značná psychická námaha vyplývající z velké složitosti kognitivních procesů a vyššího stupně abstraktního myšlení, představivosti, generalizace a z nutnosti rozhodování podle různých kritérií.
12. platová třída
Komplex systémových činností s variantními obecnými vstupy, rámcově stanovenými výstupy a předem nespecifikovanými způsoby a postupy se širokými vazbami na další procesy (dále jen "systémové specializované práce"), kde jsou předmětem obory činnosti složené ze systémů s rozsáhlými vnějšími a vnitřními vazbami.
13. platová třída
Systémové specializované práce, jejichž předmětem činnosti je soubor oborů nebo obor s rozsáhlou vnitřní strukturou a vnějšími vazbami. Komplexní koordinace a usměrňování systémových prací.
Vysoká psychická námaha vyplývající z vysokých nároků na tvůrčí myšlení. Objevování nových postupů a způsobů a hledání řešení netradičním způsobem. Přenos a aplikace metod a způsobů z jiných odvětví a oblastí. Rozhodování v rámci značně kombinovatelných spíše abstraktních a různorodých jevů a procesů z různých odvětví a oborů.
14. platová třída
Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy, tvůrčí rozvojová a koncepční činnost a systémová koordinace (dále jen "tvůrčí systémové práce"). Předmětem je soubor oborů nebo obor s rozsáhlým vnitřním členěním a s četnými vazbami na další obory a s působností a dopadem na široké skupiny obyvatelstva nebo souhrn jinak náročných oborů. Koordinace a usměrňování systémových specializovaných prací.
15. platová třída
Tvůrčí systémové práce, kdy předmětem je odvětví jako soubor vzájemně provázaných oborů nebo nejnáročnější obory zásadního významu.
Velmi vysoká psychická námaha vyplývající z vysokých nároků na tvůrčí myšlení ve vysoce abstraktní rovině při značné variabilitě a kombinovatelnosti procesů a jevů a na schopnosti nekonvenčního systémového nazírání v nejširších souvislostech.
16. platová třída
Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsobem řešení i výstupy s možnými vazbami na celé spektrum dalších činností, kde jsou předmětem jednotlivé vědní obory a disciplíny a jiné nejširší a nejnáročnější systémy.
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 143/1992 Sb.,
o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech,jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 590/1992 Sb., zákonem č. 10/1993 Sb.,zákonem č. 40/1994 Sb., zákonem č. 118/1995 Sb., zákonem č. 201/1997 Sb., zákonem č. 225/1999 Sb.,zákonem č. 132/2000 Sb. a zákonem č. 217/2000 Sb.
ZÁKON
o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových
a v některých dalších organizacích a orgánech
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
PŮSOBNOST ZÁKONA
§ 1
(1) Tento zákon upravuje poskytování platu a odměny za pracovní pohotovost zaměstnancům zaměstnavatele, kterým je
a)
Česká republika (dále jen "stát"),
b)
příspěvková organizace, jejíž výdaje na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou zabezpečovány jejím finančním vztahem k rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních zákonů,
c)
státní fond,1)
d)
územní samosprávný celek.2)
(2) Tento zákon neupravuje poskytování platu a odměny za pracovní pohotovost zaměstnancům, jejichž platové poměry stanoví zvláštní zákon,3) a občanům cizích států, kteří jsou zaměstnanci státu s místem výkonu práce mimo území České republiky.
§ 2
Zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec (příslušník) v pracovním poměru a příslušník ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru.4)
ČÁST DRUHÁ
PLAT A ODMĚNA ZA PRACOVNÍ POHOTOVOST
§ 3
Obecná ustanovení
(1) Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci plat.
(2) Platem se rozumí peněžitá plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Za plat se nepovažují plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady a odměna za pracovní pohotovost.
(3) Mužům a ženám přísluší za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty stejný plat. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejných nebo srovnatelných pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti zaměstnance, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce, a to v pracovním poměru ke stejnému zaměstnavateli.
(4) Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci plat podle tohoto zákona, zákoníku práce, prováděcího předpisu vydaného podle § 23 a v jejich rámci podle kolektivní smlouvy, popřípadě vnitřního platového předpisu. Neplatný je vnitřní platový předpis, který nebyl vydán písemně nebo jeho část, která je v rozporu s právními předpisy.
(5) Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele nebo vedoucím organizační složky státu5) (dále jen "statutární orgán"), určuje plat podle tohoto zákona, zákoníku práce a prováděcího předpisu vydaného podle § 23 orgán, který ho do funkce jmenoval nebo ustanovil, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Vzniká-li pracovní poměr volbou, určuje plat zaměstnanci orgán, který ho do funkce zvolil nebo kterému tato povinnost vyplývá ze zvláštního zákona.
(6) Plat nesmí být nižší než minimální mzda.6)
§ 4
Platové třídy a minimální platové tarify
(1) Zaměstnanec se zařadí do platové třídy na základě druhu práce a v jeho rámci na něm požadovaných nejnáročnějších prací a plnění kvalifikačních předpokladů, popřípadě kvalifikačních požadavků, pokud zaměstnavatel stanovil kvalifikační požadavky vnitřním platovým předpisem. Vedoucí zaměstnanec6a) se zařadí do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon odborně řídí nebo které sám vykonává. V souladu s charakteristikami platových tříd uvedenými v příloze k tomuto zákonu stanoví prováděcí předpis vydaný podle § 23 katalog prací a kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd.
(2) Zaměstnanci náleží platový tarif stanovený pro platovou třídu, do které je zařazen, ve výši a za podmínek stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.
(3) Pro platové třídy platí v období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2001 tyto minimální platové tarify:
platová třída minimální platový tarif v Kč měsíčně
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 3 250 3 550 3 850 4 250 4 700 5 150 5 700 6 350 7 000 7 750 8 800 10 000.
(4) Pro platové třídy platí od 1. ledna 2002 tyto minimální platové tarify:
platová třída minimální platový tarif v Kč měsíčně
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 3 550 3 850 4 150 4 500 4 900 5 300 5 750 6 200 6 750 7 300 7 900 8 700 9 700 10 850 12 150 13 600.
§ 5
Příplatek za vedení
(1) Vedoucímu zaměstnanci v organizační složce státu, kterou je správní úřad v čele s ministrem, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Úřad pro ochranu osobních údajů, Nejvyšší kontrolní úřad a Bezpečnostní informační služba České republiky, přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení, který činí:
funkce příplatek za vedení
Kč měsíčně
____________________________________________________
1. vedoucí oddělení
(zástupce ředitele odboru) od 2000 do 5000
2. ředitel odboru od 3500 do 8000
3. vedoucí Kanceláře
prezidenta republiky,
Úřadu vlády České
republiky, Úřadu pro
legislativu a veřejnou
správu České
republiky (včetně
jejich zástupců),
náměstek ministra
a náměstkové ředitele
Bezpečnostní
informační služby
České republiky od 6000 do 13000.
(2) Vedoucímu zaměstnanci zaměstnavatele, který není uveden v odstavci 1, přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení, jehož sazby stanoví prováděcí předpis vydaný podle § 23 v rámci těchto rozpětí:
funkce příplatek za vedení
Kč měsíčně
____________________________________________________________
1. vedoucí zaměstnanec,
který řídí práci
podřízených
zaměstnanců od 500 do 3000
2. vedoucí zaměstnanec,
který řídí více útvarů
organizace, s výjimkou
zástupce statutárního
orgánu od 1000 do 6000
3. zástupce statutárního
orgánu od 2000 do 9000
4. statutární orgán od 3000 do 13000.
(3) Zaměstnavatelům s jinou organizační strukturou, než je uvedena v odstavcích 1 a 2, může prováděcí předpis vydaný podle § 23 stanovit sazby příplatků za vedení v rámci rozpětí 500 Kč až 13 000 Kč měsíčně.
(4) Zaměstnanci, který není uveden v předchozích odstavcích, avšak je podle organizačního řádu oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny, přísluší podle náročnosti řídící práce příplatek za vedení v rámci rozpětí 300 Kč až 1 500 Kč měsíčně.
§ 6
Příplatek za zastupování
Zaměstnanci, který zastupuje vedoucího zaměstnance na vyšším stupni řízení v plném rozsahu jeho řídící činnosti po dobu delší než čtyři týdny a zastupování není součástí jeho povinností vyplývajících z pracovní smlouvy, přísluší od prvého dne zastupování příplatek za zastupování ve výši určené zaměstnavatelem v rámci rozpětí příplatku za vedení, stanoveného pro zastupovaného vedoucího zaměstnance. Přísluší-li vedoucímu zaměstnanci příplatek za zastupování podle předchozí věty, jeho příplatek za vedení mu po dobu zastupování nepřísluší.
§ 7
Příplatek za noční práci
Zaměstnanci přísluší za hodinu noční práce8) příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku.
§ 8
Příplatek za práci v sobotu a v neděli
Zaměstnanci přísluší za hodinu práce v sobotu nebo v neděli příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku.
§ 9
Hodnostní příplatek
Zaměstnanci, který je příslušníkem ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru, příslušníkem orgánů celní správy a příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky, přísluší hodnostní příplatek, který činí:
hodnost hodnostní příplatek v Kč měsíčně
rotný, celní čekatel rotmistr, strážmistr, celní strážmistr nadrotmistr, nadstrážmistr, celní nadstrážmistr štábní rotmistr, vrchní celní nadstrážmistr podpraporčík praporčík nadpraporčík, celní asistent štábní praporčík, celní kontrolor podporučík, vrchní celní kontrolor poručík, celní inspektor nadporučík, vrchní celní inspektor kapitán, celní rada major, vrchní celní rada podplukovník plukovník, ministerský celní rada brigádní generál generálmajor, celní prezident generálporučík armádní generál 1 200 1 300 1 400 1 600 1 800 1 900 2 000 2 200 2 400 2 600 2 800 3 000 3 200 3 400 3 600 3 900 4 100 4 300 4 600.
§ 10
Plat a náhradní volno za práci přesčas
(1) Za hodinu práce přesčas10) přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatek podle věty první.
(2) Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení nebo hodnostní příplatek podle § 9, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu11) nebo při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti.11a) V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.
§ 11
Zvláštní příplatek
(1) Za vykonávání činností, při nichž je riziko ohrožení života nebo zdraví zaměstnance, činností spojených s jinými závažnými riziky při ochraně zájmů státu, činností při zabezpečování obrany nebo činností s mimořádnou psychickou zátěží, se poskytne zaměstnanci zvláštní příplatek za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.
(2) Za vykonávání práce ve směnném a nepřetržitém pracovním režimu se poskytuje zaměstnanci zvláštní příplatek za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.
(3) Zaměstnanci ozbrojených sil a bezpečnostních sborů vyslanému v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních policejních sborů Organizace spojených národů mimo území České republiky se po dobu působení v zahraničí poskytne zvláštní příplatek v jiné než české měně za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23. Po dobu poskytování tohoto příplatku nenáleží zaměstnanci příplatek za noční práci (§ 7), příplatek za práci v sobotu a v neděli (§ 8), plat a náhradní volno za práci přesčas (§ 10), příplatek za dělenou směnu (§ 11a), plat a náhradní volno za práci ve svátek (§ 14) a odměna za pracovní pohotovost (§ 19).
§ 11a
Příplatek za dělenou směnu
Zaměstnanci, který pracuje ve směnách rozdělených na dvě nebo více částí,11b) se poskytuje příplatek ve výši 20 Kč za každou takto rozdělenou směnu. Rozdělenou směnou se pro účely tohoto zákona rozumí směna, ve které souvislé přerušení práce nebo jejich souhrn činí alespoň dvě hodiny.
§ 12
Osobní příplatek
K ohodnocení náročnosti práce a dlouhodobě dosahovaných kvalitních výsledků vykonávané práce lze zaměstnanci poskytnout osobní příplatek. Podmínky a maximální výši stanoví prováděcí předpis vydaný podle § 23.
§ 13
Odměny
Za splnění mimořádných nebo zvlášť významných pracovních úkolů, za jiné mimořádné pracovní zásluhy, za poskytnutí osobní pomoci v mimořádných případech, při významných pracovních a životních výročích za dlouhodobě dosahované kvalitní výsledky práce a za službu v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech a službách ve služebním poměru lze zaměstnanci poskytnout odměnu za podmínek stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.
§ 14
Plat a náhradní volno za práci ve svátek
(1) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek11c) připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí.
(2) Za práci ve svátek poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna.
§ 15
Plat při výkonu jiné práce
(1) Je-li zaměstnanec převeden na práci, za niž přísluší nižší plat, z důvodu
a)
ohrožení nemocí z povolání,
b)
karantény nařízené podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem,
c)
odvrácení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků,
d)
prostoje, který zaměstnanec nezavinil, nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
přísluší mu po dobu převedení k platu doplatek do výše průměrného výdělku.
(2) Doplatek podle odstavce 1 písm. a) přísluší i tehdy, přejde-li zaměstnanec k jinému zaměstnavateli, protože pro něj dosavadní zaměstnavatel nemá jinou vhodnou práci. Doplatek poskytuje zaměstnanci zaměstnavatel, který ho zaměstnává v době, po kterou doplatek přísluší; vyplacený doplatek tomuto zaměstnavateli uhradí zaměstnavatel, u něhož došlo ke vzniku ohrožení nemocí z povolání.
(3) Vláda stanoví nařízením, za jakých podmínek uhradí příslušný orgán státní správy náklady na případný doplatek platu podle odstavce 1 písm. b) zaměstnavateli, který jej poskytl.
(4) Je-li zaměstnanec převeden podle § 37 odst. 2 písm. b) zákoníku práce na jinou práci, než byla sjednána, přísluší mu plat podle vykonávané práce; nebude-li však zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, přísluší mu za dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.
§ 15a
Další plat
Při splnění podmínek stanovených nařízením vlády se zaměstnancům v kalendářním roce poskytují další platy.
§ 16
Splatnost platu
(1) Plat je splatný po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na plat nebo na některou jeho složku.
(2) V rámci období uvedeného v odstavci 1 určí zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem pravidelný termín výplaty platu, není-li tento termín sjednán v kolektivní smlouvě.
(3) Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci před nastoupením dovolené na zotavenou plat splatný během dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodli jinak.
(4) Při skončení pracovního poměru vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost plat splatný za měsíční období v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd, vyplatí mu plat nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty platu následujícím po dni skončení pracovního poměru.
§ 17
Výplata platu
(1) Plat se vyplácí zaměstnanci v zákonných penězích11d) a zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru.
(2) Plat se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebylo-li v kolektivní smlouvě, popřípadě v pracovní smlouvě dohodnuto jinak. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel plat v den stanovený pro jeho výplatu, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se nedohodnou jinak.
(3) Při měsíčním vyúčtování platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách platu a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží mu zaměstnavatel k nahlédnutí doklady, na jejichž základě byl plat vypočten.
(4) Zaměstnanec může k přijetí platu písemně zmocnit jinou osobu. Manželu lze plat vyplatit jen na základě písemného zmocnění. Bez písemného zmocnění lze vyplatit plat jiné osobě než zaměstnanci, jen pokud to stanoví zvláštní zákon.12)
(5) Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen při výplatě platu, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance, po provedení případných srážek z platu podle příslušných právních předpisů, poukázat částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden účet zaměstnance u banky nebo pobočky zahraniční banky12a) nebo spořitelního či úvěrního družstva12b) v pravidelném termínu výplaty platu, pokud se zaměstnancem nesjedná písemně jiný termín.
(6) Zaměstnancům s místem výkonu práce v zahraničí lze s jejich souhlasem poskytovat plat nebo jeho část v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr. Ustanovení o zaokrouhlování podle odstavce 1 se použije přiměřeně.
(7) Pro přepočet platu nebo jeho části na cizí měnu se použije kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr vyhlášený Českou národní bankou platný v den, ve kterém zaměstnavatel nakupuje cizí měnu pro účel výplaty platu.
§ 18
Srážky z platu
(1) Srážky z platu lze provést jen na základě dohody o srážkách z platu. Jinak může zaměstnavatel srazit z platu jen
a)
zálohu na daň z příjmů fyzických osob,
b)
pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné veřejného zdravotního pojištění,
c)
zálohu na plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání tohoto platu,
d)
částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem, správním úřadem nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem,
e)
nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady,
f)
náborové nebo jiné příspěvky, které byly zaměstnanci vyplaceny v náboru a které je zaměstnanec povinen podle právních předpisů vrátit,
g)
náhradu mzdy za dovolenou na zotavenou, na niž zaměstnanec ztratil nárok, popřípadě na niž mu nárok nevznikl,
h)
přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, pokud je zaměstnanec povinen tyto přeplatky a neprávem přijaté částky vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů.
(2) Pořadí srážek z platu stanoví vláda nařízením.
§ 19
Odměna za pracovní pohotovost
(1) Za hodinu pracovní pohotovosti13) na pracovišti mimo pracovní dobu zaměstnance přísluší zaměstnanci odměna ve výši 50 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 100 % poměrné části platového tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, na který připadla pracovní pohotovost.
(2) Za hodinu pracovní pohotovosti mimo pracoviště mimo pracovní dobu zaměstnance přísluší zaměstnanci odměna ve výši 15 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 25 % poměrné části platového tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v měsíci, na který připadla pracovní pohotovost.
(3) Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci plat. Odměna za pracovní pohotovost v takovém případě nepřísluší.
ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 20
Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnanci nahlížet do právních předpisů, které upravují poskytování platu. Vnitřní platový předpis, který upravuje poskytování platu, je zaměstnavatel povinen před jeho vydáním projednat s příslušným odborovým orgánem; vydal-li zaměstnavatel vnitřní platový předpis, je povinen umožnit zaměstnancům do něj nahlížet.
§ 20a
Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci nejpozději v den nástupu do práce platový výměr. Platovým výměrem se rozumí písemná informace o platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen, a o výši platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složek platu. Dojde-li ke změně výše některé složky platu uvedené v platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit včetně zdůvodnění, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá platnosti.
§ 21
Pro minimální mzdu příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru platí obdobně § 111 zákoníku práce.
§ 21a
Při poskytování příplatku za noční práci, za práci v sobotu a v neděli a za práci ve svátek sčítá zaměstnavatel veškerou dobu příslušné práce, kterou zaměstnanec odpracoval v kalendářním měsíci, a po sečtení poskytne příplatek pouze za celé hodiny. Obdobně postupuje při poskytování platu za práci přesčas a odměny za pracovní pohotovost.
§ 22
Ustanovení § 3 odst. 3 a § 16, 17 a 18 se vztahují obdobně na odměnu za pracovní pohotovost a náhradu platu, pokud jde o jejich rovné poskytování mužům a ženám, splatnost, výplatu a provádění srážek.
§ 22a
Informační systém o platech
(1) Pro hodnocení a rozvoj platového systému vede Ministerstvo financí Informační systém o platech. Informačním systémem o platech se rozumí shromažďování, zpracovávání a uchovávání údajů o prostředcích na platy a na odměny za pracovní pohotovost, průměrných výdělcích a o osobních údajích14) zaměstnanců ovlivňujících výši platů.
(2) Zaměstnavatelé jsou povinni poskytovat do Informačního systému o platech údaje uvedené v odstavci 1 v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím předpisem vydaným podle § 23.
§ 23
(1) Vláda stanoví nařízením
a)
způsob usměrňování výše prostředků vynakládaných zaměstnavateli na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců,
b)
katalogy prací a kvalifikační předpoklady v souladu s charakteristikami platových tříd včetně způsobu zařazování do těchto tříd, stupnice platových tarifů a způsob jejich určení,
c)
podmínky pro poskytování, výši a splatnost dalších platů,
d)
příplatky za vedení podle § 5 odst. 2 a 3,
e)
podmínky pro poskytování a výši zvláštního příplatku podle § 11 a podmínky pro poskytování osobního příplatku a jeho maximální výši podle § 12,
f)
podmínky pro poskytování odměn podle § 13,
g)
míru vyučovací povinnosti učitelů, povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků a vychovatelů,
h)
zvláštní jednorázové peněžní náležitosti pro příslušníky ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru,
i)
rozsah a způsob poskytování údajů do Informačního systému o platech podle § 22a.
(2) Stupnice platových tarifů podle odstavce 1 písm. b) stanoví vláda nařízením zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku.
§ 24
Pokud zvláštní předpisy, které se vztahují na zaměstnavatele a zaměstnance, pro které platí tento zákon, obsahují ustanovení
a)
o mzdě nebo o služebním příjmu, rozumí se tím plat podle tohoto zákona,
b)
o službě konané nad základní dobu služby v týdnu a o služební pohotovosti, řídí se jejich odměňování tímto zákonem.
§ 25
Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se pracovněprávní vztahy zákoníkem práce.
§ 26
Nároky vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních předpisů.
§ 27
(1) Zrušují se:
1.
§ 48 odst. 1 věta druhá a odst. 2 a 3, § 49, 50, 52 a 55 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti.
2.
§ 13 odst. 1 celního zákona č. 44/1974 Sb., ve znění zákona č. 5/1991 Sb.
3.
§ 39 odst. 2, § 40 odst. 2 a 3, § 49 odst. 2 a § 50 až 52 zákona č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie.
4.
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 159/1970 Sb., o poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích, ve znění vyhlášky č. 120/1988 Sb.
5.
Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 40/1977 Sb., o zvyšování kvalifikace a hodnocení tvůrčí způsobilosti vědecko-technických pracovníků.
6.
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 146/1989 Sb., o odměňování pracovníků v malých organizacích.
7.
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 269/1990 Sb., o zjednodušení úpravy odměňování dělníků, obchodně provozních a technickohospodářských pracovníků.
8.
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 75/1991 Sb., o poskytování ročních odměn ředitelům rozpočtových a příspěvkových organizací.
9.
Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 177/1991 Sb., o poskytování příplatku k částečnému vyrovnání růstu životních nákladů pracovníkům organizací řízených federálními ústředními orgány, které neprovozují podnikatelskou činnost.
10.
Usnesení vlády Československé socialistické republiky ze dne 22. října 1965 č. 509 o zásadách pro určování termínů výplat mezd (reg. částka 55/1965 Sb.).
11.
Výnos Ministerstva dopravy ze dne 10. srpna 1967 čj. 33 011/66-21 o zvláštním příspěvku pro civilní letce (reg. částka 35/1967 Sb.).
12.
Směrnice Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 20. ledna 1976 čj. II/5-39/76-7313 pro poskytování odměn pracovníkům orgánů státní správy a některých dalších rozpočtových organizací (reg. částka 5/1976 Sb.).
13.
Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 3. prosince 1976 čj. II/5-1221/76-7419 o odměňování pečovatelek v mikrojeslích (reg. částka 33/1976 Sb.).
14.
Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 8. listopadu 1979 čj. 315-1731/79-7313 o odměňování odborných a administrativních pracovníků orgánů státní správy a některých dalších rozpočtových organizací (reg. částka 30/1979 Sb.).
15.
Výnos ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 19. prosince 1977 o odměňování pracovníků Československého rozhlasu útvarů - centrálního řízení, ve znění výnosu ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 1. prosince 1980 (reg. částka 10/1981 Sb.).
16.
Výnos Federálního ministerstva zahraničního obchodu ze dne 9. ledna 1981 o odměňování zdravotnických pracovníků stomatologického střediska Federálního ministerstva zahraničního obchodu (reg. částka 12/1981 Sb.).
17.
Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 16. dubna 1981 čj. 31-588/81-7308 o odměňování redaktorů-novinářů (reg. částka 16/1981 Sb.), ve znění výnosu Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 28. prosince 1984 č. j. 514-13530-3127 (reg. částka 8/1985 Sb.), výnosu Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17. dubna 1991 č. j. 221-2073-5126 (č.202/1991 Sb.) a výnosu Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 24. září 1991 čj.22-5271-5126 (č. 507/1991 Sb.).
18.
Výnos Federálního ministerstva dopravy ze dne 11. června 1981 čj. 11 566/81-05 o odměňování pracovníků vybraných profesí v organizacích civilního letectví po dobu léčebné rehabilitační péče (reg. částka 8/1982 Sb.).
19.
Výnos Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 13 ze dne 30. září 1981 o odměňování dělníků v samostatných projektových a inženýrských organizacích a útvarech hlavních architektů (reg. částka 34/1981 Sb.), ve znění výnosu Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 3 ze dne 1. října 1985 (reg. částka 26/1985 Sb.).
20.
Směrnice Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 30. prosince 1981 čj. 313-1422/81-7203 pro odměňování zdravotně vysoce rizikových prací při použití izolačních dýchacích přístrojů (reg. částka 8/1982 Sb.).
21.
Rozhodnutí ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 26. 6. 1981 o odměňování redaktorů Československého rozhlasu (reg. částka 8/1982 Sb.).
22.
Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 30. června 1982 čj. F 314-4674-3145,040682 o odměňování uměleckých pracovníků (reg. částka 20/1982 Sb.), ve znění výnosu Federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. 514-612,5154 ze dne 13. července 1988 (reg. částka 29/1988 Sb.).
23.
Výnos ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 1. 11. 1982 o odměňování dělníků Československého rozhlasu (reg. částka 12/1983 Sb.).
24.
Směrnice Federálního ministerstva dopravy ze dne 7. ledna 1983 čj. 23 792/82-03 o odměňování a náhradách výdajů spojených s výkonem práce pracovníků vysílaných do zahraničí a jejich rodinných příslušníků (reg. částka 13/1983 Sb.), ve znění výnosu Federálního ministerstva dopravy ze dne 15.listopadu 1983 čj. 22 412/1983-03 (reg. částka 4/1984 Sb.), výnosu Federálního ministerstva dopravy ze dne 28. března 1986 čj. 10 083/1986-03 a výnosu Federálního ministerstva dopravy a spojů ze dne 27. září 1989 čj. 13 116/1989 (reg. částka 29/1989 Sb.).
25.
Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. 51-12430-3156 ze dne 12. září 1984 o odměňování technickohospodářských pracovníků (reg. částka 22/1984 Sb.), ve znění opatření Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 30. srpna 1985 čj. 515-19738-5122 (reg. částka 22/1985 Sb.) a výnosu Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 13. července 1987 čj. 514-33885-5112 (reg. částka 17/1987 Sb.).
26.
Výnos ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 1. října 1984 o zásadách mzdové politiky v Čs. rozhlase (reg. částka 3/1985 Sb.).
27.
Směrnice Federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. 51-14824-3115,281284 ze dne 29. prosince 1984 pro hodnocení a odměňování ztíženého a zdraví škodlivého pracovního prostředí v rozpočtových a příspěvkových organizacích (reg. částka 7/1985 Sb.).
28.
Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. 514-18544-5111 ze dne 2. srpna 1985 o odměňování obchodně provozních pracovníků (reg. částka 24/1985 Sb.).
29.
Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 30. května 1986 čj. 51-25345-5123,080586 o odměňování pracovníků vysílaných na akce investiční výstavby na území Svazu sovětských socialistických republik (reg. částka 13/1986 Sb.)
30.
Výnos Federálního ministerstva dopravy ze dne 20. srpna 1987 čj. 13 857/1987-3 o odměňování občanských pracovníků Železničního vojska (reg. částka 18/1987 Sb.), ve znění výnosu Federálního ministerstva dopravy a spojů ze dne 30. září 1988 čj. 15 466/1988-0320 (reg. částka 41/1988 Sb.).
31.
Výnos Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 3 ze dne 27. listopadu 1987 o odměňování pracovníků organizací výzkumné a vývojové základny přímo řízených ústředními orgány (reg. částka 1/1988 Sb.).
32.
Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 8. dubna 1988 čj. 515-34264-5129 o odměňování pracovníků v závodních jednotkách požární ochrany (reg. částka 17/1988 Sb.).
33.
Výnos Federálního ministerstva dopravy a spojů ze dne 31. května 1988 čj. 12 83/1988-03031 o odměňování příslušníků Sboru ozbrojené ochrany železnic a příslušníků Sboru ozbrojené ochrany letišť (reg. částka 26/1988 Sb.), ve znění výnosu Federálního ministerstva dopravy ze dne 9. ledna 1991 čj. 20 967/1990-320 (č. 77/1991 Sb.).
34.
Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 26. května 1988 čj. 515-38434-5147 o odměňování pracovníků dělnických povolání v orgánech státní správy a některých dalších organizacích (reg. částka 26/1988 Sb.).
35.
Výnos Federálního ministerstva dopravy ze dne 28. dubna 1990 čj. 18 405/1990-320 o odměňování zdravotnických pracovníků v působnosti Federálního ministerstva dopravy (č. 255/1990 Sb.).
36.
Výnos Federálního ministerstva dopravy ze dne 8.listopadu 1990 čj. 20 585/1990-0320 o odměňování členů posádek civilních letadel a řídících letového provozu (č. 538/1990 Sb.).
37.
Výnos Federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 10. srpna 1990 čj. 22-21621-5147 o odměňování a dalších náležitostech pracovníků Státního leteckého útvaru (č. 355/1990 Sb.).
(2) Opatření pro odměňování vydaná podle dosavadních právních předpisů pozbývají platnosti dnem účinnosti tohoto zákona.
§ 28
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1992.
* * *
Zákon České národní rady č. 590/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Zákon České národní rady č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1.ledna 1993.
Zákon č. 40/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 1994.
Zákon č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře, nabyl účinnosti dnem 1. října 1995.
Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. září 1997.
Zákon č. 225/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o vojácích z povolání, nabyl účinnosti dnem 1. prosince 1999.
Zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, nabyl účinnosti dnem 1.ledna 2001.
Zákon č. 217/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou změny čl. II bodu 8, která nabyla účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení (1. srpna 2000).
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
____________________________________________________________
1)
Například zákon č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb.
2)
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.
3)
Například zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
4)
Například zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, zákon Slovenské národní rady č. 410/1991 Sb., o služebním poměru příslušníků Policejního sboru Slovenské republiky.
5)
§ 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
6)
Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.
6a)
§ 9 odst. 3 zákoníku práce.
8)
§ 99 zákoníku práce.
10)
§ 96 zákoníku práce.
11)
§ 91 odst. 1 zákoníku práce.
11a)
§ 95 odst. 1 až 3 zákoníku práce.
11b)
§ 87 odst. 3 zákoníku práce.
11c)
Zákon č. 93/1951 Sb., o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 204/1990 Sb., o prohlášení šestého července, dne upálení mistra Jana Husa, za státní svátek České republiky.
11d)
§ 16 odst. 1 zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
12)
Například zákon České národní rady č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
Zákon Slovenské národní rady č. 46/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
12a)
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
12b)
Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb.
13)
§ 95 zákoníku práce.
14)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
Příloha k zákonu č. 143/1992 Sb., účinná do 31. prosince 2001
Charakteristiky platových tříd
1. platová třída
Výkon pomocných prací podle přesných postupů a pokynů, s běžnou fyzickou a malou smyslovou zátěží a bez vazeb na další činnosti (například manipulace s jednotlivými předměty menší hmotnosti a velikosti).
2. platová třída
Výkon přípravných nebo pomocných prací s menšími návaznostmi na další činnosti procesu nebo celku, zpravidla s malou hmotnou odpovědností a běžnou smyslovou zátěží, popřípadě zvýšenou fyzickou námahou nebo rizikem pracovního úrazu (například jednoduché operace nebo soubor operací s jednotlivými částmi strojů, zařízení nebo objektů, měřidly, mechanizovanými nástroji). Výkon jednoduchých pravidelně opakovaných administrativních, administrativně technických nebo provozně manipulačních prací.
3. platová třída
Výkon ucelených rutinních obslužných prací podle daných postupů a provozních režimů spojených s určitou hmotnou odpovědností, smyslovou zátěží, rizikem pracovního úrazu nebo vysokou fyzickou námahou a s určitými dalšími provozními návaznostmi, výkon opakovaných kontrolovatelných administrativních, hospodářskosprávních, ekonomických nebo provozně technických prací podle podrobných pokynů nebo stanovených postupů.
4. platová třída
Výkon rutinních odborných kontrolovatelných prací s dalšími případnými úzkými návaznostmi na další procesy, prováděných podle rámcových pokynů a spojených zpravidla s vyšší hmotnou odpovědností, zvýšenou smyslovou zátěží a odpovědností za zdraví a bezpečnost druhých osob (například práce s jednoúčelovými konvenčními zařízeními pracujícími se vzájemnými technologickými nebo provozními vazbami). Výkon odborných administrativních nebo částečně opakovaných různorodých hospodářskosprávních, ekonomických nebo provozně technických prací. Řízení a organizace jednotlivých snadno ovladatelných technologických, provozních a jiných procesů a zařízení podle přesných postupů se zvýšenými nároky na přesnost a spolehlivost se zvýšenou odpovědností za bezpečnou práci a zdraví a bezpečnost druhých osob, zvýšenou smyslovou zátěží a hmotnou odpovědností. Výkon jednoduchých individuálních řemeslných prací.
5. platová třída
Výkon rutinních různorodých odborných prací s případnou vysokou hmotnou odpovědností, odpovědností za zdraví a bezpečnost druhých osob nebo smyslovou zátěží s pevně stanovenými přesnými a četnými návaznostmi na další procesy a děje. Řízení, organizace nebo operativní zajišťování chodu dílčích úseků provozních procesů nebo složitých zařízení s malými možnostmi volby postupu, spojené zpravidla s vysokou smyslovou zátěží a odpovědností za zdraví a životy dalších osob. Samostatný výkon individuálních řemeslných prací.
6. platová třída
Výkon ucelených odborných prací nebo zajišťování méně složitých agend, které jsou důležitou součástí širších procesů a jevů, a to podle obecných postupů spojených s případnou velmi vysokou hmotnou odpovědností nebo odpovědností za obtížně odstranitelné škody většího rozsahu a vysokou smyslovou (neuropsychickou) zátěží. Řízení, organizace nebo operativní zajišťování chodu velmi složitých zařízení a jednoduchých procesů s možností volby postupů, spojené se značnou neuropsychickou zátěží, odpovědností za zdraví a životy širšího okruhu dalších osob. Výkon individuálních řemeslných prací se značným podílem tvůrčí invence nebo individuálních řemeslně vysoce odborných prací.
7. platová třída
Výkon složitých odborných prací nebo samostatné zajišťování odborných agend nebo výkon jednoduchých dílčích koncepčních metodických prací s vysokou odpovědností za velmi obtížně odstranitelné rozsáhlé škody, se značnou provázaností komplikovaných vazeb na další procesy a s vysokou neuropsychickou zátěží a rozsáhlými možnostmi volby postupu v rámci celého úseku nebo oboru činnosti. Řízení, organizace nebo operativní zajišťování chodu souborů složitých zařízení a provozních procesů podle obecných postupů, zpravidla spojené s určitou duševní námahou, velmi vysokou neuropsychickou zátěží vyplývající z vysoké intenzity probíhajících jevů, stresových situací a podobně, s odpovědností za škody vzniklé činností řízeného úseku. Výkon individuálních tvůrčích mistrovských řemeslných prací.
8. platová třída
Výkon specializovaných odborných prací, samostatné zabezpečování složitých úkolů a agend nebo výkon koncepčních, metodických a dílčích tvůrčích činností, které jsou stěžejní součástí samostatně působících systémů, s určitými vazbami a souvislostmi přesahujícími rámce daného oboru, spojené se zvýšenou duševní námahou. Řízení, organizace a koordinace složitých procesů nebo rozsáhlého souboru velmi složitých zařízení spojené s určováním nových postupů v rámci systému, s odpovědností za rozsáhlé obtížně odstranitelné škody vzniklé činností řízeného úseku nebo obecným ohrožením zdraví a života.
9. platová třída
Výkon systémových prací spojených s komplexním zabezpečováním nejsložitějších úseků a agend, složitých koncepčních a metodických prací a tvůrčích činností, spojených zpravidla s odpovědností za neodstranitelné škody, s vysokou duševní námahou vyplývající z potřeby práce na značném stupni zobecnění, s širokými vazbami nad rámec oboru činnosti, prováděné zpravidla předem blíže nespecifikovaným způsobem. Řízení, organizace a koordinace velmi složitých procesů a systémů, včetně volby a optimalizace postupů a způsobů řešení, spojené zpravidla s všestranně velmi obtížnými podmínkami.
10. platová třída
Výkon nejsložitějších specializovaných koncepčních systémových prací a náročných tvůrčích prací s rozsáhlými komplikovanými vazbami mezi různými obory činnosti, případně vědními disciplínami, prováděné blíže neurčeným způsobem s předem nespecifikovanými výstupy s vysokou mírou pravděpodobnosti vzniku neodstranitelných škod, obecného ohrožení života a zdraví osob, s požadavkem vysokého stupně zobecnění. Řízení a koordinace nosných částí komplexu složitých systémů s rozsáhlými vnitřními i vnějšími vazbami.
11. platová třída
Tvůrčí řešení úkolů neobvyklým (originálním) způsobem s obecně stanovenými výstupy s vysokou mírou odpovědnosti za škody s nejširšími společenskými důsledky, spojené s velmi vysokou duševní námahou vyplývající z potřeby trvale vysokého stupně zobecnění jevů, značného množství variant řešení, s nároky na mimořádné schopnosti zejména tvůrčí, komunikační a podobně. Řízení a koordinace komplexů velmi složitých systémů, s odpovědností za škody odstranitelné za úsilí nejširšího kolektivu specializovaných odborníků za delší období nebo za neodstranitelné škody, se značnými nároky na schopnost řešit v nejobtížnějších podmínkách složité a konfliktní situace spojené zpravidla s obecným ohrožením nejširší skupiny osob.
12. platová třída
Tvůrčí řešení nejsložitějších úkolů principiálně novým způsobem s nespecifikovanými výstupy, širokého společenského nebo mezinárodního dosahu, s hlubokými interdisciplinárními návaznostmi, ovlivňující zásadním způsobem další rozvoj příslušných celospolečenských nebo vědních oborů, s předpokladem vysokého stupně abstraktního myšlení. Řízení, organizace a koordinace nejsložitějších systémů s velmi vysokým počtem možných způsobů řešení, s odpovědností za neodstranitelné hmotné a morální škody, které mohou vzniknout činností přímo řízených i navazujících systémů.
Příloha k zákonu č. 143/1992 Sb., účinná od 1. ledna 2002
Charakteristiky platových tříd
1. platová třída
Práce sestávající z jednoznačných opakujících se pracovních operací. Práce s jednotlivými předměty, jednoduchými pomůckami a ručními nástroji bez vazeb na další procesy a činnosti. Provádění jednotlivých manipulačních operací s jednotlivými kusy a předměty malé hmotnosti (do 5 kg). Běžné nároky na smyslové funkce. Práce v příznivých vnějších podmínkách.
2. platová třída
Práce stejného druhu konané podle přesného zadání a s přesně vymezenými výstupy, s malou možností odchylky a s rámcovými návaznostmi na další procesy. Práce s více prvky (předměty) tvořícími celek, například manipulace s předměty vyžadujícími zvláštní zacházení (křehké, těžké, vznětlivé, s nebezpečím nákazy). Provádění dílčích prací, které jsou součástí širších procesů.
Dlouhodobé a jednostranné zatížení drobných svalových skupin (prstů, zápěstí) a ve vnuceném pracovním rytmu a při mírně zhoršených (např. klimatických) vnějších podmínkách. Práce s případným rizikem pracovního úrazu.
3. platová třída
Práce s přesně vymezenými vstupy a výstupy a obecně vymezeným postupem s rámcovými návaznostmi na další procesy. Práce s celky a sestavami s logickým (účelovým) uspořádáním bez vazeb na jiné celky (sestavy). Případná odpovědnost za ohrožení zdraví a bezpečnosti spolupracovníků v rámci jednoho kolektivu.
4. platová třída
Stejnorodé práce s rámcovým zadáním a s přesně vymezenými výstupy, s větší možností volby jiného postupu a s rámcovými návaznostmi na další procesy (dále jen "jednoduché odborné práce"). Práce s celky a sestavami několika jednotlivých prvků (předmětů) s logickým (účelovým) uspořádáním s dílčími vazbami na jiné celky (sestavy). Práce předpokládající jednoduché pracovní vztahy. Dlouhodobé a jednostranné zatížení větších svalových skupin. Mírně zvýšené psychické nároky spojené se samostatným řešením skupiny stejnorodých časově ustálených pracovních operací podle daných postupů.
5. platová třída
Jednoduché odborné práce vykonávané s mnoha vzájemně provázanými prvky, které jsou součástí určitého systému. Usměrňování jednoduchých rutinních a manipulačních prací a procesů v proměnlivých skupinách, týmech a jiných nestálých organizačních celcích a bez podřízenosti skupiny zaměstnanců spojené s odpovědností za škody, které nelze odstranit vlastními silami a v krátké době.
Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů, kde jsou převážně zastoupeny konkrétní jevy a procesy různorodějšího charakteru s nároky na dlouhodobější paměť, dílčí představivost a předvídatelnost, schopnost srovnávání, pozornost a operativnost. Přesné smyslové rozlišování drobných detailů. Dlouhodobé, jednostranné a nadměrné zatížení svalových skupin předměty různých hmotností nad 25 kg.
6. platová třída
Různorodé, rámcově vymezené práce se zadáním podle obvyklých postupů, se stanovenými výstupy, postupy a vazbami na další procesy (dále jen "odborné práce"). Práce s ucelenými systémy složenými z mnoha prvků s dílčími vazbami na malý okruh dalších systémů. Koordinace prací v proměnlivých skupinách.
Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů s různorodými konkrétními jevy a procesy a s nároky na představivost a předvídatelnost, schopnost srovnávání, pozornost a operativnost. Značná smyslová náročnost. Značná zátěž velkých svalových skupin ve velmi ztížených pracovních podmínkách.
7. platová třída
Odborné práce konané s ucelenými samostatnými systémy s případným členěním na dílčí subsystémy a s vazbami na další systémy. Usměrňování a koordinace jednoduchých odborných prací. Odpovědnost za zdraví dalších osob nebo za škody odstranitelné pouze skupinou dalších zaměstnanců nebo za škody osob jednajících na základě chybných příkazů nebo opatření odstranitelné za delší období.
Psychická námaha vyplývající ze samostatného řešení úkolů, kde jsou rovnoměrně zastoupeny konkrétní a abstraktní jevy a procesy různorodého charakteru. Nároky na aplikační schopnosti a přizpůsobivost různým podmínkám, na logické myšlení a určitou představivost. Vysoká náročnost na identifikaci velmi malých detailů, znaků nebo jiných zrakově důležitých informací a zvýšené nároky na vestibulární aparát. Nadměrné zatížení velkých svalových skupin v extrémních pracovních podmínkách.
8. platová tříd
Zajišťování širšího souboru odborných prací s rámcově stanovenými vstupy a způsobem vykonávání a vymezenými výstupy, které jsou organickou součástí širších procesů (dále jen "odborné specializované práce"). Práce v rámci komplexních systémů s vnitřním členěním na ucelené subsystémy s úzkými vazbami na další systémy a s vnitřním členěním i mimo rámec organizace.
9. platová třída
Odborné specializované práce, ve kterých je předmětem komplexní samostatný systém složený z několika dalších sourodých celků nebo nejsložitější samostatné celky. Koordinace a usměrňování odborných prací.
Zvýšená psychická námaha vyplývající ze samostatného řešení soustavy úkolů, kde jsou více zastoupeny abstraktní jevy a procesy, s nároky na poznávání, chápání a interpretaci jevů a procesů. Vysoké nároky na paměť, flexibilitu, schopnosti analýzy, syntézy a obecného srovnávání. Vysoké nároky na vestibulární aparát. Mimořádná zátěž nervové soustavy.
10. platová třída
Zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy, rámcově stanovenými výstupy, značnou variantností způsobu řešení a postupů a specifickými vazbami na široký okruh procesů (dále jen "systémové práce"). Předmětem práce je komplexní systém složený ze samostatných různorodých systémů se zásadními určujícími vnitřními a vnějšími vazbami. Koordinace a usměrňování odborných specializovaných prací.
11. platová třída
Systémové práce, jejichž předmětem činnosti jsou dílčí obory činností se širokou působností.
S výkonem prací je spojena značná psychická námaha vyplývající z velké složitosti kognitivních procesů a vyššího stupně abstraktního myšlení, představivosti, generalizace a z nutnosti rozhodování podle různých kritérií.
12. platová třída
Komplex systémových činností s variantními obecnými vstupy, rámcově stanovenými výstupy a předem nespecifikovanými způsoby a postupy se širokými vazbami na další procesy (dále jen "systémové specializované práce"), kde jsou předmětem obory činnosti složené ze systémů s rozsáhlými vnějšími a vnitřními vazbami.
13. platová třída
Systémové specializované práce, jejichž předmětem činnosti je soubor oborů nebo obor s rozsáhlou vnitřní strukturou a vnějšími vazbami. Komplexní koordinace a usměrňování systémových prací.
Vysoká psychická námaha vyplývající z vysokých nároků na tvůrčí myšlení. Objevování nových postupů a způsobů a hledání řešení netradičním způsobem. Přenos a aplikace metod a způsobů z jiných odvětví a oblastí. Rozhodování v rámci značně kombinovatelných spíše abstraktních a různorodých jevů a procesů z různých odvětví a oborů.
14. platová třída
Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy, tvůrčí rozvojová a koncepční činnost a systémová koordinace (dále jen "tvůrčí systémové práce"). Předmětem je soubor oborů nebo obor s rozsáhlým vnitřním členěním a s četnými vazbami na další obory a s působností a dopadem na široké skupiny obyvatelstva nebo souhrn jinak náročných oborů. Koordinace a usměrňování systémových specializovaných prací.
15. platová třída
Tvůrčí systémové práce, kdy předmětem je odvětví jako soubor vzájemně provázaných oborů nebo nejnáročnější obory zásadního významu.
Velmi vysoká psychická námaha vyplývající z vysokých nároků na tvůrčí myšlení ve vysoce abstraktní rovině při značné variabilitě a kombinovatelnosti procesů a jevů a na schopnosti nekonvenčního systémového nazírání v nejširších souvislostech.
16. platová třída
Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsobem řešení i výstupy s možnými vazbami na celé spektrum dalších činností, kde jsou předmětem jednotlivé vědní obory a disciplíny a jiné nejširší a nejnáročnější systémy.
