PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 164/1999 Sb., zákonem č. 18/2000 Sb., zákonem č. 29/2000 Sb., zákonem č. 30/2000 Sb., zákonem č. 363/2000 Sb., zákonem č. 60/2001 Sb., nálezem Ústavního soudu uveřejněným pod č. 322/2001 Sb. a zákonem č. 310/2002 Sb.

Sbírka: 418/2002 | Částka: 148/2002

27.9.2002

Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE

418

PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů,
jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 164/1999 Sb., zákonem č. 18/2000 Sb., zákonem č. 29/2000 Sb.,
zákonem č. 30/2000 Sb., zákonem č. 363/2000 Sb., zákonem č. 60/2001 Sb.,
nálezem Ústavního soudu uveřejněným pod č. 322/2001 Sb.
a zákonem č. 310/2002 Sb.

ZÁKON

o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Tento zákon upravuje

a): ochranu utajovaných skutečností a
b): bezpečnostní způsobilost fyzických osob.

ČÁST PRVNÍ

OCHRANA UTAJOVANîCH SKUTEČNOSTÍ

HLAVA PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1a

Předmět úpravy

      V části první zákona se vymezují skutečnosti, které je nutno v zájmu České republiky utajovat (dále jen ,,utajované skutečnosti"), způsob jejich ochrany, působnost a pravomoc orgánů státu při výkonu státní správy v oblasti ochrany utajovaných skutečností, povinnosti orgánů státu, práva a povinnosti fyzických a právnických osob a odpovědnost za porušení povinností stanovených v části první zákona a upravuje postavení Národního bezpečnostního úřadu (dále jen ,,Úřad").

§ 2

Vymezení pojmů pro účely tohoto zákona

      (1)  Zájmem České republiky je zachování ústavnosti, svrchovanosti, územní celistvosti, zajištění obrany státu, veřejné bezpečnosti, ochrana důležitých ekonomických a politických zájmů, práv a svobod fyzických a právnických osob a ochrana života nebo zdraví fyzických osob.

      (2)  Újmou je takové poškození nebo ohrožení zájmu České republiky nebo zájmu, k jehož ochraně se Česká republika zavázala, jehož následky nelze odstranit nebo je lze zmírnit pouze následnými opatřeními. Podle významu zájmu a závažnosti způsobené újmy se újma člení na mimořádně vážnou újmu, váž-nou újmu a prostou újmu.

      (3)  Zachováváním mlčenlivosti je povinnost nesdělovat utajovanou skutečnost osobě, která není oprávněna se s takovou skutečností seznamovat.

      (4)  Dodržováním ochrany utajovaných skutečností se rozumí povinnost zachovávat mlčenlivost a dodržovat ostatní povinnosti stanovené tímto zákonem a v jeho mezích.

      (5)  Neoprávněným nakládáním s utajovanou skutečností je její vyzrazení, zneužití, poškození, znehodnocení, zničení, porušení její ochrany nebo ztráta. Za neoprávněné nakládání se rovněž považuje neoznačení utajované skutečnosti stupněm utajení nebo nesprávné stanovení stupně utajení utajované skutečnosti.

      (6)  Ústředním úřadem je ministerstvo, jiný ústřední orgán státní správy a dále též Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství a Úřad pro zahraniční styky a informace (dále jen ,,zpravodajské služby"), Kancelář prezidenta republiky, Kancelář Senátu a Kancelář Poslanecké sněmovny, Nejvyšší kontrolní úřad, Úřad vlády a Česká národní banka.

      (7)  Orgánem státu je ústřední úřad, jiný správní úřad, soud, státní zastupitelství, Policie České republiky a vyšší územní samosprávný celek při výkonu státní správy v přenesené působnosti.

      (8)  Organizací je právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající za podmínek podle zvláštního zákona.¹)

      (9)  Statutárním orgánem je u orgánu státu, s výjimkou obce, jeho vedoucí, u obce tajemník obecního úřadu, není-li takového, starosta a u organizace ten, o němž to stanoví zvláštní zákon.

      (10)  Povoláním se rozumí služební poměr, pracovní poměr nebo jiný pracovněprávní vztah a pracovní vztah.

      (11)  Podkladovými materiály jsou bezpečnostní dotazník, výpis z evidence Rejstříku trestů²)  a prohlášení navrhované osoby k osobnostní způsobilosti (dále jen ,,prohlášení k osobnostní způsobilosti") nebo posudek o osobnostní způsobilosti.

      (12)  Určenou osobou je fyzická osoba, která byla určena ke styku s utajovanými skutečnostmi pro vymezenou oblast činnosti a pro stupeň utajení, na který bylo vydáno osvědčení, nebo pro stupeň utajení nižší (dále jen ,,určení"). Podmínka osvědčení platí jen v případě, že zákon předpokládá jeho vydání před určením osoby.

HLAVA DRUHÁ

UTAJOVANÜ SKUTEČNOSTI

§ 3

Utajované skutečnosti

      (1)  Utajovaná skutečnost je taková skutečnost, se kterou by neoprávněné nakládání mohlo způsobit újmu zájmům České republiky nebo zájmům, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala, nebo by mohlo být pro tyto zájmy nevýhodné, a která je uvedena v seznamu utajovaných skutečností.

      (2)  Seznamy utajovaných skutečností zpracovává Úřad na návrh ústředních úřadů.

      (3)  Seznamy utajovaných skutečností vydá vláda svým nařízením.

§ 4

Oblasti utajovaných skutečností

      Utajované skutečnosti se mohou vyskytovat zejména v oblasti

a): zabezpečení obranyschopnosti a bezpečnosti České republiky,
b): státních hmotných rezerv,
c): dovozu a vývozu vybraného vojenského materiálu³) nebo bezpečnostní techniky,
d): zpracování a přenosu údajů v přenosových, výpočetních a informačních systémech,
e): výzkumu, vývoje, výroby a služeb zbraňových a bezpečnostních systémů a zařízení,
f): ochrany osob, předmětů a objektů,⁴)
g): přípravy podkladů pro zabezpečení vojenských přeprav nebo přeprav prezidenta republiky a ústavních činitelů jiných států,
h): zabezpečení veřejné bezpečnosti,
i): organizační struktury zpravodajských služeb a útvarů Policie České republiky,
j): příslušnosti ke zpravodajským službám a útvarům Policie České republiky,
k): používání zpravodajských a specifických prostředků zpravodajskými službami nebo operativní techniky a operativně pátracích prostředků Policií České republiky a celními orgány,
l): forem, metod a výsledků činnosti zpravodajských služeb směřující k získávání, soustřeďování a vyhodnocování informací,
m): údajů v evidencích zpravodajských služeb vedených za účelem plnění úkolů v jejich působnosti,
n): spolupráce zpravodajských služeb se zpravodajskými službami cizí moci,
o): spolupráce Policie České republiky s policejními službami cizí moci,
p): činnosti Policie České republiky při odhalování trestných činů a jejich pachatelů a případů zpracovávaných zpravodajskými službami,
r): finančního a materiálně technického zabezpečení zpravodajských služeb a útvarů Policie České republiky,
s): vědeckotechnických a technologických postupů a výstupů, výroby, výzkumu, vývoje a materiálů,
t): ochrany jaderných a chemických zařízení, přepravy a ukládání jaderných materiálů a nebezpečných látek,
u): opatření celních orgánů,
v): přípravy a provádění měnových opatření,
w): umístění, přepravy a způsobu zabezpečení zásob peněz, drahých kovů a měnových rezerv ve zlatě a devizových prostředcích,
x): bankovních operací a kapitálového trhu,
y): pohledávek České republiky v zahraničí a způsobu jejich likvidace,
z): přípravy amnestie udělované prezidentem republiky,
za): výzkumu, vývoje, výroby a používání prostředků k ochraně utajovaných skutečností, nebo
zb): mezinárodních jednání a smlouvy, pokud to jejich povaha vyžaduje nebo jestliže se tak smluvní strany dohodnou.

§ 5

Stupně utajení

(1) Utajované skutečnosti se klasifikují do stupňů utajení

a): přísně tajné,
b): tajné,
c): důvěrné, nebo
d): vyhrazené.

      (2)  Do stupně utajení přísně tajné se utajovaná skutečnost klasifikuje v případě, že neoprávněné nakládání s ní by mohlo způsobit mimořádně vážnou újmu zájmům České republiky; tento stupeň utajení se označuje slovy ,,Přísně tajné" nebo zkratkou ,,PT".

      (3)  Do stupně utajení tajné se utajovaná skutečnost klasifikuje v případě, že neoprávněné nakládání s ní by mohlo způsobit vážnou újmu zájmům České republiky; tento stupeň utajení se označuje slovem ,,Tajné" nebo zkratkou ,,T".

      (4)  Do stupně utajení důvěrné se utajovaná skutečnost klasifikuje v případě, že neoprávněné nakládání s ní by mohlo způsobit prostou újmu zájmům České republiky; tento stupeň utajení se označuje slovem ,,Důvěrné" nebo zkratkou ,,D".

      (5)  Do stupně utajení vyhrazené se utajovaná skutečnost klasifikuje v případě, že neoprávněné nakládání s ní by mohlo být nevýhodné pro zájmy České republiky; tento stupeň utajení se označuje slovem ,,Vyhrazené" nebo zkratkou ,,V".

      (6)  Podle předchozích odstavců se rovněž klasifikují utajované skutečnosti cizí moci poskytnuté České republice nebo utajované skutečnosti cizí moci, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala.

§ 6

Stanovení stupně utajení

      (1)  Utajovaná skutečnost se označuje příslušným stupněm utajení.

      (2)  Stanovený stupeň utajení musí být zachován po dobu nezbytně nutnou. Pokud nastanou důvody pro jeho změnu nebo zrušení, je třeba tak učinit bez zbytečného odkladu.

      (3)  V případě zániku orgánu státu nebo organizace, ve kterých byl stupeň utajení stanoven, tento stupeň změní nebo zruší v případě potřeby jejich právní nástupce; není-li jej, změní nebo zruší stupeň utajení Úřad. Úřad může změnit nebo zrušit stupeň utajení také na žádost právního nástupce orgánu státu nebo organizace.

      (4)  Stanovený stupeň utajení se změní nebo zruší

a): uplynutím doby, na kterou byl stanoven,
b): pominul-li význam chráněného zájmu,
c): byl-li stanoven nesprávně, nebo
d): byl-li stanoven neoprávněně.

      (5)  Úřad stanoví právním předpisem podrobnosti o stanovení a označení stupně utajení.

HLAVA TŘETÍ

VîKON STÁTNÍ SPRÁVY

§ 7

      (1)  Zřizuje se Národní bezpečnostní úřad jako ústřední správní úřad pro oblast ochrany utajovaných skutečností.

      (2)  Ředitele Úřadu jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věci bezpečnosti, vláda. Vláda ho též odvolává.

      (3)  Předseda vlády je služebně nadřízen řediteli Úřadu a vykonává dohled nad činností Úřadu.

§ 8

Úřad

      (1)  Úřad

a): zajišťuje jednotné provádění ochrany utajovaných skutečností v České republice,
b): vykonává státní dozor a metodickou činnost,
c): vede ústřední registry utajovaných skutečností poskytovaných v rámci mezinárodních styků,
d): plní úkoly v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodních smluv v oblasti ochrany utajovaných skutečností, jimiž je Česká republika vázána,
e): zajišťuje a koordinuje kryptologický výzkum a vývoj, řídí kryptografickou ochranu utajovaných skutečností a zajišťuje kryptoanalytické služby,
f): zajišťuje a koordinuje výzkum, vývoj a výrobu prostředků k ochraně utajovaných skutečností a provádí nebo zajišťuje jejich certifikaci a distribuci,
g): zajišťuje certifikaci informačních systémů⁵) určených k nakládání s utajovanými skutečnostmi,
h): zajišťuje a v rozsahu stanoveném tímto zákonem provádí bezpečnostní prověrky fyzických osob navrhovaných k určení pro styk s utajovanými skutečnostmi (dále jen ,,navrhovaná osoba"),
i): zajišťuje a v zákonem stanoveném rozsahu provádí bezpečnostní prověrky organizací,
j): vydává osvědčení, že navrhovaná osoba splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro jeho vydání, (dále jen ,,osvědčení"),
k): vydává potvrzení, že organizace splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro jeho vydání, (dále jen ,,potvrzení"),
l): vydává certifikát potvrzující cizí moci, že navrhované osobě bylo vydáno osvědčení nebo organizaci potvrzení, (dále jen ,,certifikát"),
m): vydává na základě oprávnění k seznamování se s utajovanými skutečnostmi vydaného cizí mocí (dále jen ,,bezpečnostní oprávnění") osvědčení nebo potvrzení,
n): vede evidenci případů neoprávněného nakládání s utajovanými skutečnostmi, evidenci určených osob a evidenci bezpečnostních ředitelů,
o): vydává bezpečnostní standardy,
p): povoluje poskytování utajovaných skutečností v rámci mezinárodní spolupráce.

(2) Úřad je oprávněn

a): využívat informace z evidencí Ministerstva vnitra a z evidencí Policie České republiky,
b): získávat potřebné informace u orgánů státu a organizací v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle odstavce 1,
c): vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů⁶) pro potřeby bezpečnostní prověrky,
d): sdružovat údaje z evidencí,
e): vést bezpečnostní spis k navrhované osobě a spis o bezpečnostní prověrce organizace.

§ 8a

Ministerstvo obrany

(1) Ministerstvo obrany zajišťuje a v rozsahu stanoveném tímto zákonem provádí se souhlasem Úřadu bezpečnostní prověrky II. stupně navrhovaných osob, které jsou v pracovním poměru k Ministerstvu obrany nebo k ozbrojeným silám České republiky nebo které vykonávají vojenskou činnou službu^6a) nebo jsou studenty vojenských škol, a vydává a odnímá osvědčení těmto osobám.

(2) Při plnění úkolů podle odstavce 1 je Ministerstvo obrany oprávněno

a): využívat informace z evidencí Ministerstva vnitra a z evidencí Policie České republiky,
b): získávat potřebné informace v nezbytném rozsahu u orgánů státu, organizací a právnických osob,
c): vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů,⁶)
d): sdružovat údaje z evidencí,
e): vést bezpečnostní spis k navrhované osobě,
f): uchovávat v informačních systémech údaje získané v rámci bezpečnostních prověrek navrhovaných osob nebo organizací.

      (3)  Pokud se během bezpečnostní prověrky podle odstavce 1 vyskytnou skutečnosti, které nelze ověřit opatřeními stanovenými pro daný stupeň bezpečnostní prověrky, lze požádat Úřad o provedení potřebných opatření stanovených pro III. stupeň bezpečnostní prověrky. Takto lze postupovat pouze s písemným souhlasem navrhované osoby.

      (4)  Vydání nebo odejmutí osvědčení podle odstavce 1 oznámí Ministerstvo obrany (dále jen ,,Ministerstvo") Úřadu do 30 dnů od jeho vydání nebo odejmutí.

§ 9

Zpravodajské služby

      (1)  Zpravodajské služby

a): zajišťují a provádějí bezpečnostní prověrky svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o přijetí a vydávají a odnímají osvědčení a certifikáty těmto osobám,
b): podílejí se na plnění úkolů podle § 8 odst. 1 písm. h) a i).

(2) Při plnění úkolů podle odstavce 1 jsou zpravodajské služby oprávněny

a): používat specifické prostředky, zpravodajské prostředky nebo prostředky k získávání informací podle zvláštních zákonů,⁷)
b): využívat údaje ze svých evidencí a požadovat a využívat údaje z evidencí a materiálů vzniklých z činnosti bezpečnostních a vojenských orgánů československého státu,
c): uchovávat v informačních systémech údaje získané v rámci bezpečnostních prověrek navrhovaných osob nebo organizací,
d): vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů⁶) pro potřeby bezpečnostní prověrky podle odstav- ce 1 písm. a),
e): vést evidenci případů neoprávněného nakládání s utajovanými skutečnostmi příslušníky zpravodajských služeb,
f): získávat potřebné informace u dalších orgánů státu a organizací v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona.

      (3)  Při plnění úkolů podle odstavce 1 zpravodajské služby vzájemně spolupracují a poskytují si nezbytnou součinnost.

§ 10

Policie České republiky

      (1)  Ministr vnitra je oprávněn ve výjimečných a odůvodněných případech pověřit Policii České republiky zajištěním a prováděním bezpečnostních prověrek příslušníků nebo zaměstnanců Policie České republiky, včetně vydávání a odnímání osvědčení těmto osobám.

      (2)  Při plnění úkolů podle odstavce 1 je Policie České republiky oprávněna

a): používat operativně pátrací prostředky a operativní techniku,⁸)
b): vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů,⁶)
c): vést evidenci případů neoprávněného nakládání s utajovanými skutečnostmi příslušníky Policie České republiky.

(3) Policie České republiky se podílí na plnění úkolů podle § 8 odst. 1 písm. h) a i).

(4) Při plnění úkolů podle odstavců 1 a 3 je Policie České republiky oprávněna

a): využívat údaje ze svých evidencí a požadovat a využívat údaje z evidencí a materiálů vzniklých z činnosti bezpečnostních a vojenských orgánů československého státu,
b): uchovávat v informačních systémech údaje získané při provádění bezpečnostních prověrek navrhovaných osob nebo organizací,
c): získávat potřebné informace u dalších orgánů státu a organizací v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto
zákona.

§ 10a

      (1)  Při provádění bezpečnostních prověrek navrhovaných osob a vydávání a odnímání osvědčení a certifikátů podle § 9 odst. 1 písm. a) mají zpravodajské služby postavení Úřadu.

      (2)  Při provádění bezpečnostních prověrek navrhovaných osob a vydávání a odnímání osvědčení podle § 10 odst. 1 má Policie České republiky postavení Úřadu.

      (3)  Při provádění bezpečnostních prověrek II. stupně a vydávání a odnímání osvědčení pro stupeň utajení ,,Důvěrné" podle § 8a odst. 1 má Ministerstvo postavení Úřadu.

      (4)  Při vyřizování stížnosti (§ 75)  podané navrhovanou osobou nebo osobou, které bylo vydáno osvědčení a u které byla provedena bezpečnostní prověrka podle § 8a odst. 1, § 9 odst. 1 písm. a) nebo § 10 odst. 1, má ministr obrany, ředitel zpravodajské služby a policejní prezident postavení ředitele Úřadu a Ministerstvo, zpravodajská služba nebo Policie České republiky postavení Úřadu.

HLAVA ČTVRTÁ

POVINNOSTI PŘI OCHRANĚ UTAJOVANîCH SKUTEČNOSTÍ

§ 11

Povinnosti orgánu státu a organizace

      Orgán státu a organizace jsou povinny

a): vytvářet podmínky k zabezpečení ochrany utajovaných skutečností a kontrolovat jejich dodržování,
b): zajistit ochranu utajovaných skutečností,
c): přijímat opatření při zjištění porušení tohoto zákona, která vedou k odstranění nepříznivých následků takového porušení,
d): poskytovat informace podle § 8 odst. 2 písm. b), § 8a odst. 2 písm. b), § 9 odst. 2 písm. f) a § 10 odst. 4 písm. c).

§ 12

Povinnosti statutárního orgánu

(1) Statutární orgán je povinen zajistit ochranu utajovaných skutečností a provádět opatření bezpečnostní prověrky I. stupně.

(2) Statutární orgán je dále povinen

a): kontrolovat dodržování povinností stanovených tímto zákonem,
b): zpracovávat přehled pracovních míst nebo funkcí, u kterých je nezbytné seznamovat se s utajovanými skutečnostmi,
c): zajišťovat vedení evidencí určených osob a osob, u kterých došlo k zániku určení,
d): oznamovat písemně Úřadu všechny změny, které mohou mít vliv na vydání osvědčení, potvrzení nebo certifikátu,
e): oznamovat písemně bez zbytečného odkladu Úřadu případy neoprávněného nakládání s utajovanou skutečností a přijatá opatření,
f): evidovat případy neoprávněného nakládání s utajovanými skutečnostmi,
g): informovat písemně Úřad o výzkumu, vývoji nebo výrobě, pokud tyto obsahují utajovanou skutečnost,
h): sledovat, zda určená osoba splňuje podmínky stanovené v § 18 odst. 1 po celou dobu určení,
i): zajišťovat odbornou přípravu určených osob,
j): spolupracovat s Úřadem na metodickém vedení a personální práci s určenými osobami,
k): plnit úkoly v oblasti ochrany utajovaných skutečností, které vyplývají z mezinárodních smluv,
l): zajistit stanovení a označení příslušného stupně utajení.

      (3)  Povinnost uvedená v odstavci 2 písm. d) se nevztahuje na statutární orgány zpravodajských služeb.

      (4)  Oznamovací povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. e) plní zpravodajské služby vůči předsedovi vlády.

§ 13

Bezpečnostní ředitel

      (1)  V ústředních úřadech, okresních úřadech, v Magistrátu hlavního města Prahy a magistrátech statutárních měst Brna, Ostravy a Plzně jmenuje statutární orgán bezpečnostního ředitele nebo bezpečnostního tajemníka (dále jen ,,bezpečnostní ředitel"). Bezpečnostní ředitel je přímo podřízen statutárnímu orgánu.

      (2)  V orgánech státu neuvedených v odstavci 1 a v organizacích může statutární orgán zřídit funkci bezpečnostního ředitele v případě potřeby.

      (3)  Předpokladem pro výkon funkce bezpečnostního ředitele je vydané osvědčení a určení.

      (4)  Bezpečnostního ředitele pověřuje statutární orgán plněním povinností, které mu tento zákon v oblasti ochrany utajovaných skutečností ukládá. Povinnosti statutárního orgánu v oblasti ochrany utajovaných skutečností nejsou jmenováním bezpečnostního ředitele dotčeny.

      (5)  Statutární orgán je povinen jmenování bezpečnostního ředitele oznámit písemnou formou Úřadu do 30 dnů ode dne jmenování nebo ustanovení.

§ 14

Povinnosti určených osob

      (1)  Určená osoba je povinna

a): dodržovat ochranu utajovaných skutečností,
b): oznamovat neprodleně případy neoprávněného nakládání s utajovanou skutečností statutárnímu orgánu, a nelze-li tak učinit, Úřadu,
c): písemně oznamovat
1.; statutárnímu orgánu změny údajů uvedených v základní části bezpečnostního dotazníku pod písmeny a), c), d), i) a změny skutečností vedených v evidenci Rejstříku trestů,
2.; Úřadu, Ministerstvu, zpravodajské službě nebo Policii České republiky podle příslušnosti k provedení bezpečnostní prověrky a v závislosti na stupni provedené bezpečnostní prověrky změny údajů uvedených v bodě 1, v první doplňující části bezpečnostního dotazníku uvedené pod písmeny d) a k), ve druhé doplňující části bezpečnostního dotazníku uvedené pod písmeny a) a b) a změny v ostatních podkladových materiálech.

(2) Určená osoba pro stupeň utajení ,,Přísně tajné", s výjimkou příslušníků a zaměstnanců zpravodajských služeb a příslušníků a zaměstnanců Policie České republiky, kterým bylo vydáno osvědčení podle § 9 odst. 1 písm. a) nebo § 10 odst. 1, je povinna písemně oznámit Úřadu výjezd do zahraničí nejméně pět dnů před tímto výjezdem.

(3) Povinnost uvedená v odstavci 2 se nevztahuje

a): na výjezdy do států Evropské unie, členských států Severoatlantické aliance nebo neutrálních států, jejichž seznam stanoví Úřad,
b): na osoby, které výjezd uskutečňují v souvislosti s plněním úkolu orgánu státu, nebo
c): na poslance a senátory a na osoby uvedené v § 43.

§ 15

Povinnosti fyzických osob

      (1)  Každý je povinen dodržovat nutná omezení stanovená orgánem státu nebo organizací v mezích tohoto zákona v souvislosti s ochranou utajovaných skutečností.

      (2)  Každý je povinen neprodleně odevzdat nalezenou utajovanou skutečnost nebo utajovanou skutečnost získanou v rozporu s tímto zákonem Úřadu nebo Policii České republiky, případně zastupitelskému úřadu České republiky nebo jim o tomto neprodleně učinit oznámení.

      (3)  Každý, kdo není určenou osobou a seznámí se s utajovanou skutečností, má povinnost zachovávat mlčenlivost.

§ 16

Povinnosti při ochraně průmyslového vlastnictví

      (1)  Každý, kdo Úřadu průmyslového vlastnictví podává přihlášku vynálezu, průmyslového vzoru, užitného vzoru a topografie polovodičového výrobku, je povinen navrhnout stupeň utajení, obsahuje-li předmět přihlášky utajovanou skutečnost.

      (2)  Úřad průmyslového vlastnictví předloží návrh podle odstavce 1 Úřadu, který po vyjádření příslušného ústředního úřadu stanoví stupeň utajení. Tuto skutečnost oznámí Úřad Úřadu průmyslového vlastnictví a ten stanovený stupeň utajení u přihlášky podle odstavce 1 stanoveným způsobem vyznačí.

      (3)  V případech, má-li být přihláška podle odstavce 1 podána v zahraničí, je přihlašovatel povinen požádat Úřad o stanovení stupně utajení a dále o souhlas s takovým způsobem podání přihlášky. Úřad stupeň utajení stanoví a souhlas s podáním přihlášky vysloví po vyjádření příslušného ústředního úřadu.

HLAVA PÁTÁ

OPRÁVNĚNÍ FYZICKîCH OSOB

SEZNAMOVAT SE S UTAJOVANîMI

SKUTEČNOSTMI

§ 17

      (1)  S utajovanými skutečnostmi se může seznamovat pouze fyzická osoba, která je nezbytně nutně potřebuje k výkonu své činnosti, bylo jí vydáno osvědčení nebo bezpečnostní oprávnění, pokud tento zákon nestanoví jinak, a je určenou osobou.

      (2)  Splnění podmínek uvedených v odstavci 1 je předpokladem pro výkon povolání, kde je nezbytné seznamovat se s utajovanými skutečnostmi.

      (3)  Bez splnění podmínek podle odstavce 1 se může s utajovanými skutečnostmi seznamovat osoba jednající ve prospěch policie,^8a) zpravodajských služeb^8b) nebo celních úřadů,^8c) a to pouze v rozsahu nezbytně nutném pro její využití, nebo osoba, které je poskytována zvláštní ochrana v souvislosti s trestním řízením, a to pouze v rozsahu nezbytně nutném. Poučení této osoby provede ten, kdo ji bude seznamovat s utajovanými skutečnostmi, a pořídí o tom písemný záznam. Podpisem záznamu se osoba stává osobou určenou v rozsahu potřeby seznámení se s utajovanými skutečnostmi.

Díl první

Podmínky pro vydání osvědčení

§ 18

      (1)  Podmínky pro určení navrhované osoby pro stupeň utajení ,,Vyhrazené" splňuje osoba, která

a): je státním občanem České republiky,
b): je způsobilá k právním úkonům,
c): dosáhla požadovaného věku, a
d): je bezúhonná.

(2) Podmínky pro vydání osvědčení navrhované osobě pro stupně utajení ,,Důvěrné", ,,Tajné" nebo ,,Přísně tajné" splňuje osoba, která

a): splňuje podmínky uvedené v odstavci 1,
b): je osobnostně způsobilá, a
c): je bezpečnostně spolehlivá.

      (3)  Výjimky z ustanovení odstavce 1 písm. a) uděluje vláda.

§ 19

Věk

      (1)  Dolní věková hranice navrhované osoby pro stupně utajení ,,Vyhrazené", ,,Důvěrné" nebo ,,Tajné" je 18 let.

      (2)  Dolní věková hranice navrhované osoby pro stupeň utajení ,,Přísně tajné" je 21 let.

      (3)  V odůvodněných případech může Úřad na žádost orgánu státu udělit výjimku z věkové hranice uvedené v odstavci 1, s výjimkou stupně utajení ,,Tajné".

§ 20

Bezúhonnost

      (1)  Za bezúhonnou není považována navrhovaná osoba, která byla pravomocně odsouzena za spáchání úmyslného trestného činu nebo trestného činu vztahujícího se k ochraně státního, hospodářského nebo služebního tajemství nebo utajovaných skutečností, spáchaného i z nedbalosti.

      (2)  Bezúhonnost se při provádění bezpečnostní prověrky I. stupně dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů²)  a při provádění bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně se zjišťuje z opisu z evidence Rejstříku trestů.⁶)

§ 21

zrušen

§ 22

Osobnostní způsobilost

      (1)  Za osobnostně způsobilou není považována navrhovaná osoba, u níž byly na základě psychologického vyšetření zjištěny takové osobnostní rysy, postoje či vztahy, které mohou vzbuzovat pochybnosti o tom, že je schopna utajovat skutečnosti.

      (2)  Posudek o osobnostní způsobilosti vydává Úřad, zpravodajské služby, Policie České republiky nebo odborné pracoviště oprávněné k této činnosti na základě pověření Úřadu.

      (3)  Při provádění bezpečnostní prověrky II. stupně se osobnostní způsobilost posuzuje na základě prohlášení k osobnostní způsobilosti. Zjistí-li se v průběhu této bezpečnostní prověrky skutečnosti, které vzbuzují pochybnost, zda navrhovaná osoba je osobnostně způsobilá, posoudí Úřad její osobnostní způsobilost na základě posudku o osobnostní způsobilosti, k jehož předložení ji vyzve.

      (4)  Požadavky na osobnostní způsobilost jsou odstupňovány v závislosti na stupni bezpečnostní prověrky.

      (5)  Úřad stanoví právním předpisem vzor prohlášení k osobnostní způsobilosti, způsob zjišťování osobnostní způsobilosti, podmínky provádění vyšetření, jeho obsah, metody a techniky a podmínky metodického dohledu a akreditace pracovišť.

§ 23

Bezpečnostní spolehlivost

      (1)  Za bezpečnostně spolehlivou není považována navrhovaná osoba, u které bylo zjištěno bezpečnostní riziko.

      (2)  Za bezpečnostní riziko se považuje

a): činnost proti zájmům České republiky a proti zájmům, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala,
b): činnost směřující k potlačování lidských práv nebo svobod, případně podpora takové činnosti,
c): styk s osobou, která po 1. lednu 1990 vyvíjela nebo vyvíjí činnost proti zájmům České republiky, případně se pohybuje v prostředí osob, které takovou činnost vyvíjejí,
d): chování a způsob života, který může mít vliv na ovlivnitelnost, důvěryhodnost nebo schopnost utajovat skutečnosti,
e): skutečnost, která může vést k vydíratelnosti, nebo
f): užívání jiné identity.

(3) Za bezpečnostní riziko lze též považovat

a): pravomocné odsouzení neuvedené ve výpisu z evidence Rejstříku trestů,²) nebo
b): probíhající trestní stíhání.

      (4)  Za bezpečnostní riziko se nepovažuje činnost podle odstavce 2 písm. c) nebo užívání jiné identity podle odstavce 2 písm. h), pokud se tak děje při plnění služebního či pracovního úkolu nebo z jiného zákonného důvodu.

Díl druhý

Bezpečnostní prověrka navrhované osoby

§ 24

      (1)  Bezpečnostní prověrkou se ověřuje, zda navrhovaná osoba splňuje podmínky pro vydání osvědčení.

      (2)  Bezpečnostní prověrka se provádí před započetím výkonu povolání, jmenováním do funkce nebo zařazením na místo, kde je nezbytné se seznamovat s utajovanými skutečnostmi, pokud tento zákon nestanoví jinak.

      (3)  Bezpečnostní prověrku lze provést pouze s předchozím písemným souhlasem navrhované osoby.

      (4)  Písemný souhlas s provedením bezpečnostní prověrky lze kdykoli v jejím průběhu odvolat, pokud zákon nestanoví jinak. V takovém případě se bezpečnostní prověrka ihned zastaví a podkladové materiály se vydají navrhované osobě. Údaje získané v rámci této bezpečnostní prověrky je orgán státu, který je získal, povinen neprodleně zničit.

      (5)  Bezpečnostní prověrku lze zastavit na základě písemné žádosti statutárního orgánu, který o její provedení požádal. V takovém případě se postupuje podle odstavce 4, přičemž není podmínkou odvolání souhlasu navrhované osoby s provedením bezpečnostní prověrky.

      (6)  Bude-li se navrhovaná osoba po svém určení seznamovat s utajovanými skutečnostmi daného stupně utajení ve značném rozsahu, může statutární orgán s jejím písemným souhlasem navrhnout Úřadu provedení bezpečnostní prověrky nejbližšího vyššího stupně.

      (7)  Pokud se během bezpečnostní prověrky I., II. nebo III. stupně vyskytnou skutečnosti, které nelze ověřit opatřeními stanovenými pro daný stupeň bezpečnostní prověrky, lze provést potřebná opatření stanovená pro nejbližší vyšší stupeň bezpečnostní prověrky. Tato opatření lze provést pouze s písemným souhlasem navrhované osoby.

      (8)  Při provádění bezpečnostní prověrky musí být šetřena osobní čest a důstojnost všech dotčených osob.

§ 25

Stupně bezpečnostních prověrek

      V závislosti na stupni utajení, pro který má být navrhované osobě vydáno osvědčení, se provádí

a): bezpečnostní prověrka I. stupně pro stupeň utajení ,,Vyhrazené",
b): bezpečnostní prověrka II. stupně pro stupeň utajení ,,Důvěrné",
c): bezpečnostní prověrka III. stupně pro stupeň utajení ,,Tajné",
d): bezpečnostní prověrka IV. stupně pro stupeň utajení ,,Přísně tajné".

§ 26

Bezpečnostní prověrka I. stupně

Bezpečnostní prověrku I. stupně tvoří vyhodnocení podkladových materiálů statutárním orgánem.

§ 27

Bezpečnostní prověrka II. stupně

Bezpečnostní prověrku II. stupně tvoří

a): posouzení podkladových materiálů Úřadem,
b): posouzení opisu z evidence Rejstříku trestů⁶) navrhované osoby Úřadem,
c): šetření Úřadu podle § 8 odst. 2 písm. a) a b) k navrhované osobě včetně ověření její identity,
d): šetření zpravodajských služeb podle § 9 odst. 2 písm. b) a Policie České republiky podle § 10 odst. 4 písm. a) k navrhované osobě, provedená na základě žádosti Úřadu.

§ 28

Bezpečnostní prověrka III. stupně

(1) Bezpečnostní prověrku III. stupně tvoří opatření uvedená v § 27 a dále

a): šetření Úřadu podle § 8 odst. 2 písm. a) a b) k osobám starším 18 let žijícím společně s navrhovanou osobou v místě, kde je tato osoba přihlášena k trvalému pobytu, a v jiném místě, kde se navrhovaná osoba zdržuje,
b): šetření zpravodajských služeb podle § 9 odst. 2 písm. b) a Policie České republiky podle § 10 odst. 4 písm. a) k osobám starším 18 let žijícím společně s navrhovanou osobou v místě, kde je tato osoba přihlášena k trvalému pobytu, a v jiném místě, kde se navrhovaná osoba zdržuje, provedená na základě žádosti Úřadu.

      (2)  Jsou-li opatřeními provedenými podle odstavce 1 zjištěny poznatky, které by mohly být považovány za překážku pro vydání osvědčení, může bezpečnostní prověrku III. stupně dále tvořit šetření zpravodajských služeb nebo Policie České republiky k navrhované osobě v prostředí, ve kterém se tato osoba pohybuje, ke zjištění, zda se u navrhované osoby nevyskytují bezpečnostní rizika. Šetření se provádí na základě žádosti Úřadu.

§ 29

Bezpečnostní prověrka IV. stupně

      Bezpečnostní prověrku IV. stupně tvoří bezpečnostní prověrka III. stupně, prověření identity navrhované osoby zpravodajskými službami a jejich šetření ke zjištění výskytu bezpečnostních rizik v prostředí, ve kterém se navrhovaná osoba pohybuje. Šetření se provádí na základě žádosti Úřadu.

§ 30

Bezpečnostní pohovor

      (1)  Jsou-li při provádění bezpečnostní prověrky zjištěny skutečnosti, které mohou být na překážku vydání osvědčení, provádí se bezpečnostní pohovor. V bezpečnostním pohovoru má navrhovaná osoba možnost vyjádřit se ke zjištěným skutečnostem.

      (2)  Bezpečnostní pohovor provádí statutární orgán nebo Úřad. Pokud jsou skutečnosti podle odstavce 1 zjištěny zpravodajskými službami, provádí bezpečnostní pohovor příslušná zpravodajská služba.

      (3)  Bezpečnostní pohovor musí být po jeho provedení vyhodnocen.

      (4)  Ve výjimečných a odůvodněných případech lze bezpečnostní pohovor nahradit písemným vyjádřením navrhované osoby ke skutečnostem, které by jinak byly předmětem bezpečnostního pohovoru.

      (5)  Předmětem bezpečnostního pohovoru nesmějí být skutečnosti, které mohou ohrozit obranu nebo bezpečnost státu.

      (6)  Bezpečnostním pohovorem nesmějí být dotčena práva třetích osob a ohrožen zdroj informací.

§ 31

Vyhodnocení

      (1)  O výsledku svých šetření podle § 27 až 29 podrobně informuje Policie České republiky a zpravodajské služby Úřad.

      (2)  Na závěr bezpečnostní prověrky Úřad posoudí, zda navrhovaná osoba splňuje podmínku osobnostní způsobilosti, a provede celkové vyhodnocení získaných materiálů. V případě potřeby může Úřad požádat Policii České republiky nebo zpravodajské služby o doplnění
šetření.
Díl třetí

Určování fyzických osob ke styku s utajovanými skutečnostmi

§ 32

Postup určování

      (1)  Výběr navrhované osoby provede statutární orgán.

      (2)  Statutární orgán je povinen navrhovanou osobu předem seznámit s podmínkami a způsobem provedení bezpečnostní prověrky, informovat ji o zásadách ochrany utajovaných skutečností, jejích právech, povinnostech a následcích porušení ochrany utajovaných skutečností a vyžádat si její písemný souhlas s provedením bezpečnostní prověrky.

      (3)  V případě souhlasu navrhované osoby s provedením bezpečnostní prověrky si statutární orgán od této osoby vyžádá předložení podkladových materiálů, ne starších čtyř měsíců.

      (4)  Navrhovaná osoba je povinna v podkladových materiálech uvádět úplné a pravdivé údaje.

      (5)  Podkladovými materiály pro bezpečnostní prověrku I. stupně jsou základní část bezpečnostního dotazníku a výpis z evidence Rejstříku trestů.²)  Podkladovými materiály pro bezpečnostní prověrku II. stupně jsou základní a první doplňující část bezpečnostního dotazníku a prohlášení k osobnostní způsobilosti, pokud zákon nestanoví jinak. Podkladovými materiály pro bezpečnostní prověrku III. nebo IV. stupně jsou základní, první doplňující a druhá doplňující část bezpečnostního dotazníku a posudek o osobnostní způsobilosti.

§ 33

Bezpečnostní dotazník

      (1)  Bezpečnostní dotazník se dělí na část základní a dvě části doplňující.

      (2)  Část základní vyplní každá navrhovaná osoba a předá ji statutárnímu orgánu.

      (3)  První doplňující část vyplní navrhovaná osoba pro účely bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně. Druhou doplňující část vyplní navrhovaná osoba pro účely bezpečnostní prověrky III. nebo IV. stupně. Příslušné doplňující části včetně prohlášení k osobnostní způsobilosti nebo posudku o osobnostní způsobilosti předá navrhovaná osoba statutárnímu orgánu v podobě vylučující možnost, aby se statutární orgán seznámil s jejich obsahem.

      (4)  V základní části navrhovaná osoba uvádí

a): jméno a příjmení, tituly,
b): datum a místo narození, rodné číslo,
c): adresu místa, kde je přihlášena k trvalému pobytu, a adresu jiného místa, kde se zdržuje,
d): rodinný stav,
e): státní občanství včetně předchozích,
f): číslo občanského průkazu, datum a místo jeho vydání,
g): současné povolání,
h): přehled předchozích zaměstnavatelů a povolání v posledních 5 letech,
i): životopis.

(5) V první doplňující části navrhovaná osoba uvádí

a): druh a číslo cestovního dokladu, datum a místo jeho vydání,
b): je-li voják nebo nevoják, u vojáka číslo vojenské knížky, evidenční místo a dosaženou vojenskou hodnost, u nevojáka důvod zániku branné povinnosti,
c): je-li nebo byla-li ve služebním poměru, v jakém, ke komu a dosaženou hodnost,
d): všechna vznesená a sdělená obvinění z trestných činů vůči své osobě a pravomocná odsouzení,
e): členství v orgánech organizací v posledních 5 letech,
f): podnikatelskou činnost v posledních 5 letech,
g): nepřetržité pobyty v zahraničí delší než 30 dnů po dosažení věku 18 let a pobyty kratší, jejichž celková délka přesáhla 120 dní v kalendářním roce v posledních 5 letech,
h): majetkové poměry,
i): výkony rozhodnutí nařízené proti ní v posledních 5 letech,
j): členství v Lidových milicích,
k): kontakty a vazby na bývalé i současné zpravodajské a bezpečnostní služby cizí moci nebo na zpravodajské služby bývalé Československé socia- listické republiky,
l): přehled předchozích bezpečnostních prověrek provedených podle tohoto zákona,
m): zda užívá nebo užívala omamné nebo psychotropní látky,
n): zda je nebo byla závislá na jiné návykové látce,
o): zda je nebo byla z nějaké závislosti léčena,
p): dodatek k životopisu vztahující se ke skuteč- nostem uvedeným v této části dotazníku.

(6) Ve druhé doplňující části navrhovaná osoba uvádí

a): jméno, příjmení, tituly, rodné číslo, datum a místo narození, státní příslušnost, včetně předchozích, manžela a datum sňatku,
b): současného zaměstnavatele a povolání manžela a adresu místa, kde je přihlášen k trvalému pobytu, liší-li se od obdobného údaje navrhované osoby,
c): jméno, příjmení, rodné číslo a datum a místo narození a státní příslušnost, včetně předchozích, všech osob žijících společně s navrhovanou osobou v místě, kde je tato osoba přihlášena k trvalému pobytu, a v jiném místě, kde se navrhovaná osoba zdržuje,
d): jména a adresy 3 osob, které nejsou uvedeny v bezpečnostním dotazníku z jiného důvodu a mohou se vyjádřit k navrhované osobě,
e): přehled navštěvovaných škol,
f): přehled předchozích zaměstnavatelů a povolání neuvedených v základní části,
g): majetkové poměry příslušníků domácnosti,^9a)
h): adresy míst, kde byla navrhovaná osoba v posledních 10 letech přihlášena k trvalému pobytu, a jiných míst, kde se zdržovala,
i): kontakty na osoby žijící v zahraničí,
j): příslušnost a vztahy k sdružením, obecně prospěšným společnostem a nadacím v posledních 5 letech,
k): souhlas k ověření stavu bankovních účtů, účtu ve Středisku cenných papírů a souhlas k ověření daňového přiznání,¹⁰)
l): dodatek k životopisu vztahující se ke skuteč- nostem uvedeným v této části dotazníku.

(7) Součástí bezpečnostního dotazníku je

a): 1 fotografie o rozměrech 35 x 45 mm, která odpovídá současné podobě navrhované osoby, zobrazuje ji v předním čelném pohledu s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm, v občanském oděvu, bez brýlí s tmavými skly s výjimkou nevidomých a bez pokrývky hlavy, není-li její použití odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; v takovém případě nesmí pokrývka hlavy zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím její identifikaci,
b): čestné prohlášení o pravdivosti uvedených údajů,
c): souhlas s provedením bezpečnostní prověrky,
d): souhlas se shromažďováním a vedením údajů v souladu se zvláštním právním předpisem.¹¹)

      (8)  Vyplněný bezpečnostní dotazník slouží pouze pro potřeby provedení bezpečnostní prověrky. Údaje v něm uvedené musí být chráněny před neoprávněným nakládáním.

      (9)  Úřad stanoví právním předpisem formy bezpečnostního dotazníku, jeho vzor a způsob jeho vyplňování.

§ 34

Určování pro stupeň utajení ,,Vyhrazené"

      (1)  Po předložení podkladových materiálů navrhovanou osobou provede statutární orgán bezpečnostní prověrku I. stupně. V odůvodněných případech může statutární orgán požádat Úřad o ověření údajů uvedených v podkladových materiálech.

      (2)  V případě, že statutární orgán bezpečnostní prověrkou ověří, že navrhovaná osoba splňuje podmínky uvedené v § 18 odst. 1, může provést její určení podle § 38.

      (3)  V případě, že statutární orgán bezpečnostní prověrkou ověří, že navrhovaná osoba některou z podmínek uvedených v § 18 odst. 1 nesplňuje, oznámí jí písemně tuto skutečnost.

      (4)  Statutární orgán orgánu státu je oprávněn pověřit vedoucí zaměstnance, kteří jsou oprávněni činit právní úkony v pracovněprávních vztazích, a služební funkcionáře, kteří jsou oprávněni přijímat občany do služebního poměru nebo činit právní úkony v pracovněprávních vztazích, plněním své povinnosti provádět bezpečnostní prověrku I. stupně navrhovaných osob.

§ 35

Určování pro stupeň utajení
      ,,Důvěrné", ,,Tajné" nebo ,,Přísně tajné"

      (1)  Po předložení podkladových materiálů navrhovanou osobou požádá statutární orgán Úřad o vydání osvědčení. V žádosti uvede stupeň utajení, pro který má být osvědčení vydáno. Spolu se žádostí zašle statutární orgán podkladové materiály.

      (2)  Před zasláním žádosti o vydání osvědčení je statutární orgán oprávněn se seznámit pouze se základní částí bezpečnostního dotazníku a pořídit si její kopii, kterou založí do spisu k navrhované osobě.

      (3)  Statutární orgán je oprávněn žádat o vydání osvědčení pouze pro potřeby toho orgánu státu nebo organizace, za kterou je oprávněn jednat, pokud tento zákon nestanoví jinak.

      (4)  Na základě žádosti statutárního orgánu Úřad zajistí provedení bezpečnostní prověrky příslušného stupně.

      (5)  O skončení bezpečnostní prověrky informuje Úřad statutární orgán.

§ 36

Osvědčení

      (1)  V případě, že Úřad bezpečnostní prověrkou ověří, že navrhovaná osoba splňuje podmínky uvedené v § 18 odst. 2, vydá osvědčení, které této osobě doručí. Po předložení platného osvědčení může statutární orgán provést určení navrhované osoby podle § 38.

      (2)  U stupně utajení ,,Vyhrazené" se osvědčením uvedeným v odstavci 1 rozumí písemný záznam podle § 38 a u bezpečnostní prověrky I. stupně, provedené Úřadem, oznámení o splnění podmínek uvedených v § 18 odst. 1 vydané Úřadem.

      (3)  V případě, že Úřad bezpečnostní prověrkou ověří, že navrhovaná osoba nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 18 odst. 2, osvědčení nevydá a tento výsledek navrhované osobě oznámí. Nesplňuje-li navrhovaná osoba podmínky pro vydání osvědčení pro požadovaný stupeň utajení, vydá Úřad osvědčení pro takový stupeň utajení, pro který navrhovaná osoba splňuje podmínky.

      (4)  Zjistí-li se v průběhu bezpečnostní prověrky, že navrhovaná osoba prokazatelně nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 18 odst. 1, bezpečnostní prověrka se ukončí. O ukončení bezpečnostní prověrky Úřad písemně informuje statutární orgán a navrhovanou osobu.

      (5)  Vyskytnou-li se po vydání osvědčení skutečnosti nasvědčující tomu, že osoba přestala splňovat některou z podmínek uvedených v § 18, je Úřad oprávněn zajistit a provést opatření potřebná k ověření těchto skutečností.

      (6)  Zjistí-li statutární orgán, který u navrhované osoby provedl bezpečnostní prověrku I. stupně a její určení, že tato osoba přestala splňovat některou z podmínek uvedených v § 18 odst. 1, oznámí tuto skutečnost této osobě a neprodleně zruší její určení.

      (7)  Zjistí-li Úřad, že osoba, které bylo vydáno osvědčení, některou z podmínek uvedených v § 18 odst. 2 přestala splňovat, Úřad oznámí tuto skutečnost této osobě a statutárnímu orgánu, který osobu určil. Statutární orgán neprodleně zruší určení osoby.

      (8)  V oznámení podle odstavců 3 a 7 Úřad uvede důvody nevydání nebo odnětí osvědčení, zejména uvede, z jakých podkladů vycházel a jak tyto podklady hodnotil. Jsou-li některé z důvodů nevydání nebo odnětí osvědčení utajovanými skutečnostmi, uvede se v oznámení pouze odkaz na podklady, ze kterých Úřad vycházel. Úvahy, kterými se Úřad řídil při jejich hodnocení, a důvody nevydání nebo odnětí osvědčení se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými
skutečnostmi.
§ 37

Platnost osvědčení a zánik platnosti

      (1)  Doba platnosti osvědčení je

a): pro stupeň utajení ,,Vyhrazené" nejdéle šest let,
b): pro stupeň utajení ,,Důvěrné" pět let,
c): pro stupeň utajení ,,Tajné" pět let,
d): pro stupeň utajení ,,Přísně tajné" pět let.

(2) Platnost osvědčení zaniká

a): uplynutím doby platnosti podle odstavce 1, nebo
b): oznámením podle § 36 odst. 6 nebo 7.

      (3)  Zanikla-li platnost osvědčení podle odstavce 2 písm. b), je osoba, které bylo osvědčení vydáno Úřadem, Ministerstvem, zpravodajskou službou nebo Policií České republiky, povinna je odevzdat do 5 pracovních dnů ode dne oznámení o tomto zániku tomu, kdo osobě osvědčení vydal. Současně je povinna ve stejné lhůtě odevzdat i certifikát, byl-li osobě vydán, tomu, kdo osobě certifikát vydal.

Určení

§ 38

      (1)  Určení navrhované osoby provádí statutární orgán. O určení provede statutární orgán písemný záznam (dále jen ,,záznam o určení"), který podepíše statutární orgán a určená osoba.

      (2)  Součástí záznamu o určení je písemné prohlášení určené osoby, že byla poučena o právech a povinnostech vyplývajících z určení, seznámena s předpisy vztahujícími se k ochraně utajovaných skutečností a s následky jejich porušení (dále jen ,,poučení"). Poučení provede nebo provedení zajistí statutární orgán.

      (3)  Určení statutárního orgánu organizace, které mají být poskytnuty utajované skutečnosti, provede statutární orgán, který utajované skutečnosti bude poskytovat. Jde-li o utajované skutečnosti poskytované cizí mocí, provede určení statutárního orgánu Úřad.

      (4)  Určení statutárního orgánu organizace, ve které utajované skutečnosti vznikají, provede ministr nebo vedoucí ústředního úřadu, do jehož působnosti utajované skutečnosti náleží; není-li jej, Úřad.

      (5)  Nové určení se provede při změně zaměstnavatele nebo změně oblasti vymezené činnosti, přičemž bezpečnostní prověrka se neprovádí, trvá-li platnost osvědčení. Před takovým určením je statutární orgán povinen vyžádat si od osoby, jež má být určena a je držitelem platného osvědčení pro požadovaný stupeň, kopii základní části bezpečnostního dotazníku. Současně je statutární orgán povinen založit spis k navrhované osobě.

      (6)  Statutární orgán je povinen do 30 dnů ode dne určení navrhované osoby o této skutečnosti písemně vyrozumět Úřad. Tuto povinnost nemají zpravodajské služby a Policie České republiky u určení navrhovaných osob, kterým vydaly osvědčení podle § 9 odst. 1 písm. a) nebo § 10 odst. 1.

      (7)  Způsob určení osoby v rozsahu potřeby k seznámení s utajovanou skutečností v občanském soudním řízení stanoví zvláštní předpis.^11a)

§ 39

Zánik určení

      (1)  Určení zaniká

a): zánikem platnosti osvědčení,
b): skončením výkonu povolání nebo funkce,
c): jeho ukončením provedeným statutárním orgánem,
d): pominutím důvodu určení, nebo
e): úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.

      (2)  Statutární orgán provede o zániku určení písemný záznam a učiní taková opatření, aby se osoba, u které určení zaniklo podle odstavce 1 písm. a) až d), již nemohla dále seznamovat s utajovanými skutečnostmi.

      (3)  Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po zániku určení, nejdéle však do doby, do kdy je skutečnost, na kterou se mlčenlivost váže, utajovanou skutečností.

      (4)  Statutární orgán je povinen do 30 dnů ode dne zániku určení o této skutečnosti písemně vyrozumět Úřad. Tuto povinnost nemají zpravodajské služby a Policie České republiky u zániku určení u osob, kterým vydaly osvědčení podle § 9 odst. 1 písm. a) nebo § 10 odst. 1.

Zvláštní způsoby určování a osoby určené ke styku s utajovanými skutečnostmi ze zákona

§ 40

      (1)  Ve výjimečných případech, na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dva měsíce, může statutární orgán provést určení pro stupně utajení ,,Důvěrné", ,,Tajné" nebo ,,Přísně tajné" bez předchozího provedení bezpečnostní prověrky. Podmínkou je souhlas navrhované osoby s tímto způsobem určení a s následným provedením bezpečnostní prověrky.

      (2)  Před určením podle odstavce 1 je statutární orgán povinen předložit Úřadu podkladové materiály k navrhované osobě a požádat o souhlas s takovým způsobem určení.

      (3)  Úřad provede k navrhované osobě šetření v evidencích Ministerstva vnitra, zajistí provedení šetření v evidencích Policie České republiky a zpravodajských služeb a bez zbytečného odkladu vyhodnotí získané předložené materiály.

      (4)  Na základě souhlasu Úřadu může statutární orgán navrhovanou osobu určit pro požadovaný stupeň utajení a vymezenou oblast činnosti. Při určení a poučení osoby se postupuje podle § 38 odst. 1 a 2.

      (5)  Statutární orgán je povinen bez zbytečného odkladu o určení písemně informovat Úřad, který zajistí dodatečné provedení příslušné bezpečnostní prověrky. Po ukončení této prověrky lze osobě uvedené v odstavci 1 vydat osvědčení.

      (6)  Souhlas s provedením bezpečnostní prověrky podle odstavce 1 nelze odvolat.

§ 41

      (1)  Statutární orgán je oprávněn požádat Úřad o vydání osvědčení pro svou osobu. V případě, že statutární orgán je kolektivní, může požádat o vydání osvědčení pro kteréhokoli svého člena.

      (2)  Každý, u kterého nelze požádat o vydání osvědčení prostřednictvím statutárního orgánu a u něhož je předpoklad, že se bude seznamovat s utajovanými skutečnostmi, je v odůvodněných případech oprávněn požádat Úřad o vydání osvědčení pro svou osobu.

      (3)  O vydání osvědčení mohou požádat i osoby uvedené v § 42 odst. 1 a § 43 odst. 1. Ustanovení § 42 odst. 2 a § 43 odst. 2 nejsou nevydáním osvědčení dotčena.

      (4)  V případě žádosti podle odstavců 1 a 2 plní úkoly statutárního orgánu Úřad, s výjimkou poučení a určení.

      (5)  Poučení a určení osob uvedených v odstav-cích 1 a 2 provede ten, kdo takovou osobu s utajovanou skutečností seznámí, přičemž kopii záznamu o určení zašle Úřadu.

§ 42

      (1)  U poslanců a senátorů s výjimkou členů kontrolních orgánů podle zvláštních zákonů¹²) se bezpečnostní prověrka neprovádí.

      (2)  Pokud se některá z osob uvedených v odstav-ci 1 bude při výkonu své funkce seznamovat s utajovanou skutečností, je ten, kdo bude tuto osobu s utajovanou skutečností seznamovat, povinen předem provést její poučení a pořídit o tom písemný záznam. Podpisem záznamu se taková osoba stává osobou určenou v rozsahu potřeby seznámení se s utajovanou skutečností podle předchozí věty.

      (3)  Pro jednání Poslanecké sněmovny, Senátu nebo jejich orgánů, jehož předmětem jsou utajované skutečnosti, je povinen ten, kdo bude poslance nebo senátory s utajovanými skutečnostmi seznamovat, předem provést jejich poučení. Za písemný záznam o tomto poučení se považuje zápis o schůzi příslušné komory nebo jejího orgánu.

      (4)  Ten, kdo osobu uvedenou v odstavci 1 s utajovanou skutečností seznámí, je povinen písemně vyrozumět Úřad do 30 dnů o poučení podle odstavce 2.

§ 43

Určené osoby ze zákona

      (1)  Určenými osobami ze zákona jsou

a): prezident republiky,
b): předseda Poslanecké sněmovny,
c): předseda Senátu,
d): členové vlády,
e): prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu,
f): soudci,
g): Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv.

      (2)  Osoby podle odstavce 1 se stávají osobami určenými pro všechny stupně utajení dnem zvolení nebo jmenováním do funkce. Určenými osobami podle předchozí věty jsou pouze po dobu výkonu funkce a pro účely jejího výkonu.

Díl čtvrtý

Bezpečnostní spis k navrhované osobě, spis k navrhované osobě a zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost

§ 44

Bezpečnostní spis k navrhované osobě

      (1)  Bezpečnostní spis k navrhované osobě obsahuje podkladové materiály, výsledky šetření Úřadu, zpravodajských služeb a Policie České republiky, údaje o bezpečnostním pohovoru, závěry celkového vyhodnocení bezpečnostní prověrky, případně další údaje vztahující se k podkladovým materiálům a provádění bezpečnostní prověrky.

      (2)  Bezpečnostní spis k navrhované osobě zakládá

a): Úřad při zahájení bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně,
b): Ministerstvo při zahájení bezpečnostní prověrky II. stupně prováděné podle § 8a odst. 1,
c): zpravodajské služby při zahájení bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně prováděné podle § 9 odst. 1 písm. a),
d): Policie České republiky při zahájení bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně prováděné podle § 10 odst. 1

a po jeho založení jej vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje.

      (3)  Bezpečnostní spis k navrhované osobě je nutno chránit před neoprávněným nakládáním. Údaje uvedené v bezpečnostním spisu k navrhované osobě lze využívat pouze pro plnění úkolů podle tohoto zákona.

      (4)  Bezpečnostní spis k navrhované osobě se předepsaným způsobem zničí v roce následujícím po uplynutí 20 let od uplynutí platnosti posledně vydaného osvědčení či od data doručení posledního oznámení o nesplnění podmínek.

      (5)  Bezpečnostní spis k navrhované osobě se vede i po vydání osvědčení.

§ 45

Spis k navrhované osobě

      (1)  Do spisu k navrhované osobě se zakládají

a): podkladové materiály při určování pro stupeň utajení ,,Vyhrazené"; při určování pro ostatní stupně utajení kopie základní části bezpečnostního do-tazníku,
b): žádost o vydání osvědčení,
c): osvědčení nebo jeho ověřená kopie,¹³)
d): záznam o určení,
e): záznam o zániku určení,
f): další skutečnosti oznámené na základě tohoto zákona.

      (2)  Spis k navrhované osobě zakládá statutární orgán při zahájení bezpečnostní prověrky, nebo vždy před určením osoby, které již bylo osvědčení vydáno. Statutární orgán tento spis rovněž vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje. Spis k navrhované osobě není součástí personálního spisu, do kterého se zakládá pouze kopie záznamu o určení osoby.

      (3)  Spis k navrhované osobě se nezakládá u osob určených podle § 43.

      (4)  Spis k navrhované osobě je nutno chránit před neoprávněným nakládáním.

      (5)  Při zániku určení podle § 39 odst. 1 písm. a) až d) je statutární orgán povinen osobě, ke které byl spis k navrhované osobě založen, vydat podkladové materiály.

      (6)  V případě, že k určení navrhované osoby po dobu platnosti osvědčení nedošlo, postupuje statutární orgán podle odstavce 5.

§ 46

Zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost

      (1)  V řízení před orgánem státu může na jeho žádost osobu zprostit povinnosti zachovávat mlčenlivost (dále jen ,,zproštění mlčenlivosti") ministr nebo vedoucí ústředního úřadu, do jehož působnosti utajovaná skutečnost náleží, pokud zákon nestanoví jinak.

      (2)  V případě, že ústřední úřad zanikl a nemá právního nástupce, může zproštění mlčenlivosti provést ředitel Úřadu.

      (3)  Týká-li se povinnost zachovávat mlčenlivost věci, kterou projednává orgán Parlamentu České republiky, může zprostit mlčenlivosti Poslanecká sněmovna nebo Senát svým usnesením. V těchto případech je třeba požádat o vyjádření příslušného ministra nebo vedoucího ústředního úřadu.

      (4)  V případě zakázky, která obsahuje utajované skutečnosti, zprošťuje mlčenlivosti objednatel, nemůže-li tak učinit, ředitel Úřadu.

      (5)  Zproštění mlčenlivosti provádí

a): prezident republiky u předsedy vlády, prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu, předsedy a místopředsedy Ústavního soudu, předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu, vedoucího Kanceláře prezidenta republiky a Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,
b): Poslanecká sněmovna u poslanců,
c): Senát u senátorů,
d): předseda Poslanecké sněmovny u vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny,
e): předseda Senátu u vedoucího Kanceláře Senátu,
f): předseda vlády u ministrů a vedoucích ostatních ústředních úřadů,
g): předseda Ústavního soudu u soudců Ústavního soudu,
h): ministr spravedlnosti u soudců všech soudů, státních zástupců a přísedících.

      (6)  Před zproštěním mlčenlivosti podle odstavce 5 je třeba požádat o vyjádření ministra nebo vedoucího ústředního úřadu, do jehož působnosti utajovaná skutečnost náleží.

      (7)  Zproštění mlčenlivosti se nevyžaduje u prezidenta republiky.

      (8)  Zproštění mlčenlivosti se vztahuje pouze na příslušnou utajovanou skutečnost, a to v nezbytně nutném rozsahu a na dobu nezbytně nutnou. O tomto zproštění se pořizuje písemný záznam. Zproštěním mlčenlivosti není dotčen stupeň utajení.

      (9)  Zproštění mlčenlivosti lze odepřít v případech, kdy by tím mohlo dojít k mimořádně vážné nebo váž-né újmě zájmům České republiky anebo k ohrožení života či zdraví osob. Ani v těchto případech však nesmí být v trestním řízení dotčeno právo osoby na obhajobu.

      (10)  Jedná-li se o utajovanou skutečnost cizí moci, k jejíž ochraně se Česká republika zavázala, je třeba požádat o vyjádření k zproštění mlčenlivosti Úřad. Úřad je povinen vyžádat si závazné stanovisko cizí moci.

HLAVA ŠESTÁ

PROSTŘEDKY OCHRANY UTAJOVANîCH SKUTEČNOSTÍ

§ 47

Personální bezpečnost

      (1)  Personální bezpečnost tvoří systém opatření, jehož cílem je, aby se s utajovanými skutečnostmi seznamovala pouze fyzická osoba uvedená v § 17 odst. 1 a 3. Součástí personální bezpečnosti jsou rovněž opatření zajišťující ochranu této osoby.

      (2)  Úřad stanoví právním předpisem výběr navrhovaných osob, výchovu určených osob, vzory tiskopisů v oblasti personální bezpečnosti a způsob jejich vyplňování.

§ 48

Administrativní bezpečnost

      (1)  Administrativní bezpečnost tvoří systém opatření, jehož cílem je ochrana utajovaných skutečností při jejich tvorbě, příjmu, evidenci, zpracovávání, přepravě, ukládání, vyřazování, skartaci a archivaci, případně i jiné manipulaci.

      (2)  Úřad stanoví právním předpisem postupy při tvorbě, evidenci, přenášení, přepravě, zapůjčování, ukládání, jiné manipulaci a skartaci utajovaných písemností.

§ 49

Objektová bezpečnost

      (1)  Objektovou bezpečnost tvoří systém opatření, jehož cílem je zabránit nepovolané osobě v přístupu do objektů nebo prostor, kde se vyskytují utajované skutečnosti, nebo zabránit poškození, znehodnocení, zničení či jinému ohrožení utajované skutečnosti.

      (2)  Úřad stanoví právním předpisem způsoby zabezpečení ochrany objektů, použití technických prostředků, podmínky nasazení fyzické ochrany a stanovení režimových opatření.

§ 50

Technická bezpečnost

      (1)  Technickou bezpečnost tvoří systém opatření k zabezpečení ochrany utajovaných skutečností technickými prostředky.

      (2)  K ochraně utajovaných skutečností musí být používány technické prostředky certifikované Úřadem nebo jím pověřenou organizací. Ostatní technické prostředky lze použít pouze doplňkově a za podmínky, že jejich užitím nedojde ke snížení úrovně ochrany požadované pro daný stupeň utajení.

      (3)  Seznam certifikovaných technických prostředků je uveden ve věstníku Úřadu.

      (4)  Úřad stanoví právním předpisem systém opatření, technické prostředky a způsob jejich použití při ochraně utajovaných skutečností.

§ 51

Bezpečnost informačních systémů

      (1)  Bezpečnost informačních systémů tvoří systém opatření k zabezpečení ochrany utajovaných skutečností v informačních systémech.

      (2)  Informační systémy používané k nakládání s utajovanými skutečnostmi jsou povinně certifikovány Úřadem nebo jím pověřenou organizací.

      (3)  Úřad stanoví právním předpisem požadavky na bezpečnost informačních systémů nakládajících s utajovanými skutečnostmi a minimální požadavky v oblasti počítačové bezpečnosti.

§ 52

Kryptografická ochrana

      (1)  Kryptografickou ochranu utajovaných skutečností tvoří systém opatření na ochranu těchto skutečností pomocí kryptografických metod při zpracování, přenosu, ukládání a archivaci utajovaných skutečností v přenosových, výpočetních a informačních systémech.

      (2)  Kryptografická ochrana utajovaných skutečností je zajišťována odborně způsobilými pracovníky a kryptografickými prostředky.

      (3)  Odbornou způsobilost pracovníků kryptografické ochrany utajovaných skutečností ověřuje Úřad nebo jím pověřená organizace.

      (4)  K ochraně utajovaných skutečností musí být používány kryptografické prostředky certifikované Úřadem.

      (5)  Úřad stanoví právním předpisem způsoby použití, nasazování a evidence kryptografických prostředků a rovněž používání klíčových materiálů a zjiš-ťování odborné způsobilosti pracovníků kryptografické ochrany utajovaných skutečností.

§ 53

Certifikace

      (1)  Certifikací se rozumí proces ověřování a schvalování způsobilosti technických prostředků, informačních systémů a kryptografických prostředků používaných při ochraně utajovaných skutečností. Certifikací se zjišťuje shoda technických prostředků, informačních systémů a kryptografických prostředků s bezpečnostními standardy.

      (2)  Certifikaci provádí Úřad nebo jím pověřená organizace.

      (3)  Úřad stanoví právním předpisem postupy a způsoby certifikačního procesu a náležitosti certifikátů.

§ 54

Průmyslová bezpečnost

      (1)  Průmyslovou bezpečnost tvoří systém opatření na ochranu utajovaných skutečností uplatňovaný u organizací.

      (2)  Průmyslovou bezpečnost jsou povinny dodržovat organizace, kterým jsou utajované skutečnosti poskytnuty nebo u kterých utajované skutečnosti vznikají.

      (3)  Utajované skutečnosti mohou být poskytovány pouze organizaci, které bylo Úřadem vydáno potvrzení.

      (4)  Lze-li důvodně předpokládat, že v organizaci budou utajované skutečnosti vznikat nebo se s nimi organizace bude seznamovat, je tato organizace povinna požádat Úřad o vydání potvrzení.

      (5)  Úřad stanoví právním předpisem způsob a postup ověřování bezpečnostní spolehlivosti organizace, vzor bezpečnostního dotazníku organizace a způsob jeho vyplňování, vzory dalších tiskopisů a potvrzení.

Podmínky pro vydání potvrzení

§ 55

      Potvrzení lze vydat organizaci, která

a): je způsobilá zabezpečit ochranu utajovaných skutečností,
b): je ekonomicky stabilní,
c): je bezpečnostně
spolehlivá.

§ 56

Za organizaci nezpůsobilou zabezpečit ochranu utajovaných skutečností je považována organizace, která není schopna dodržovat ochranu utajovaných skutečností v souladu s tímto zákonem.

§ 57

Ekonomicky stabilní není organizace

a): v likvidaci,
b): na jejíž majetek byl prohlášen konkurs,
c): na jejíž majetek bylo povoleno vyrovnání,
d): která neplní finanční povinnosti vůči státu, nebo
e): která závažným způsobem nebo opakovaně neplní finanční závazky vůči fyzickým osobám nebo organizacím.

§ 58

(1) Za bezpečnostně spolehlivou není považována organizace, u které bylo zjištěno bezpečnostní riziko.

(2) Za bezpečnostní riziko lze označit

a): činnost proti zájmům České republiky nebo zájmům, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala,
b): zahraniční vazby, které by mohly způsobit újmu zahraničně politickým nebo bezpečnostním zájmům České republiky, nebo
c): personální nestabilitu ve vedoucích funkcích nebo orgánech organizací.

§ 59

      (1)  Bezpečnostní prověrkou organizace se ověřuje, zda organizace splňuje podmínky podle § 55.

      (2)  Bezpečnostní prověrku organizace zajišťuje Úřad na základě žádosti statutárního orgánu o vydání potvrzení.

      (3)  Žádost o vydání potvrzení obsahuje

a): písemné zdůvodnění žádosti,
b): bezpečnostní projekt organizace,
c): vyplněný bezpečnostní dotazník organizace,
d): doklady nebo jejich ověřené kopie¹³) dosvědčující správnost údajů uvedených v bezpečnostním dotazníku.

(4) Bezpečnostní prověrku organizace tvoří tato opatření

a): posouzení bezpečnostního projektu Úřadem,
b): posouzení bezpečnostní politiky Úřadem,
c): prověření hodnověrnosti údajů uvedených v bezpečnostním dotazníku organizace a bezpečnostním projektu organizace provedené Policií České republiky, Bezpečnostní informační službou nebo Vojenským zpravodajstvím a dalšími orgány státu na žádost Úřadu,
d): ověření schopnosti organizace dodržovat ochranu utajovaných skutečností Úřadem; na žádost Úřadu může toto ověření provést Bezpečnostní informační služba nebo Vojenské zpravodajství,
e): vyhodnocení předložených materiálů, získaných podkladů a stanovisek Úřadem.

      (5)  Organizace je povinna k zajištění opatření podle odstavce 4 písm. b), c) a d) umožnit příslušným orgánům vstup do objektů, zařízení, provozů nebo jiných prostor a na pozemky, předložit potřebné doklady a poskytnout pravdivé a úplné informace o zjiš-ťovaných skutečnostech.

§ 60

      (1)  Bezpečnostní projekt organizace je projekt systému ochrany utajovaných skutečností u organizace.

      (2)  Bezpečnostní projekt organizace obsahuje zejména způsob realizace její bezpečnostní politiky, aplikaci opatření personální, administrativní, objektové, organizační a technické bezpečnosti, bezpečnostních standardů a rovněž seznam osob, které se budou s utajovanými skutečnostmi seznamovat.

§ 61

      (1)  Bezpečnostní dotazník organizace obsahuje

a): identifikační údaje organizace uvedené v Obchodním rejstříku, včetně změn za posledních pět let,
b): přehled peněžních ústavů, u kterých organizace založila účet v posledních třech letech, a čísla těchto účtů,
c): přehled vlastních i pronajatých budov a pozemků organizace v České republice i zahraničí,
d): přehled zahraničních společníků organizace v posledních pěti letech,
e): údaje o čistém obchodním jmění organizace,
f): přehled ročních účetních uzávěrek za posledních pět let,
g): údaje o výši hospodářského výsledku před zdaněním nebo ztrátě v posledních třech letech,
h): přehled poskytnutých i splacených půjček a úvěrů v posledních pěti letech,
i): přehled zastavení movitého i nemovitého majetku,
j): údaje o podání návrhu na konkurs nebo vyrovnání a rozhodnutí o konkursu nebo vyrovnání nebo údaje o vstupu do likvidace,
k): písemné zprávy auditora o ověření účetní závěrky za poslední tři roky, pokud byly zpracovány,
l): přehled veřejných zakázek, obchodních smluv, jejichž předmět plnění obsahuje utajované skutečnosti u obchodních smluv, které svým finančním objemem přesahují jedno procento obratu organizace, za poslední tři roky,
m): název a sídlo daňového poradce,
n): přehled uskutečněných obchodů nad 500 000 Kč se zahraničními partnery v posledních třech letech,
o): seznam zaměstnanců, kteří nejsou státními občany České republiky,
p): seznam vedoucích pracovníků, se kterými byl v posledních třech letech rozvázán pracovní poměr.

      (2)  Organizace je povinna hlásit Úřadu vždy k 1. dubnu a 1. říjnu kalendářního roku všechny změny údajů v bezpečnostním dotazníku organizace. Tato povinnost trvá po dobu platnosti potvrzení.

Potvrzení

§ 62

      (1)  V případě, kdy bezpečnostní prověrka organizace prokáže, že organizace podmínky uvedené v § 55 splňuje pro požadovaný stupeň utajení, Úřad vydá a zašle organizaci potvrzení.

      (2)  V případě, že bezpečnostní prověrka organizace prokáže, že organizace podmínky uvedené v § 55 nesplňuje, Úřad potvrzení nevydá a toto organizaci oznámí.

      (3)  Doba platnosti potvrzení je pět let a lze ji na základě písemné žádosti organizace opakovaně prodloužit. Žádost o prodloužení předkládá organizace Úřadu nejméně šest měsíců před uplynutím platnosti potvrzení. Úřad je oprávněn vyžádat si předložení potřebných dokladů podle § 59 odst. 3 a ověřit si provedení potřebných opatření, zda organizace splňuje podmínky podle § 55.

      (4)  Organizace je oprávněna se seznamovat s utajovanými skutečnostmi toho stupně utajení, na který bylo vydáno potvrzení, nebo stupně utajení nižšího.

      (5)  Vyskytnou-li se po vydání potvrzení skutečnosti nasvědčující tomu, že organizace přestala splňovat některou z podmínek uvedených v § 55, je Úřad oprávněn zajistit a provést opatření potřebná k ověření těchto skutečností.

      (6)  Zjistí-li Úřad, že organizace, které bylo vydáno potvrzení, přestala splňovat některou z podmínek uvedenou v § 55 nebo hrubým způsobem nebo opakovaně porušila povinnost v oblasti ochrany utajovaných skutečností, Úřad oznámí tuto skutečnost organizaci.

      (7)  V oznámení podle odstavců 2 a 6 Úřad uvede důvody nevydání nebo odnětí potvrzení, zejména uvede, z jakých podkladů vycházel a jak tyto podklady hodnotil. Jsou-li některé z důvodů nevydání nebo odnětí potvrzení utajovanými skutečnostmi, uvede se v oznámení pouze odkaz na podklady, ze kterých Úřad vycházel. Úvahy, kterými se Úřad řídil při jejich hodnocení, a důvody nevydání nebo odnětí potvrzení se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými skutečnostmi.

§ 63

      (1)  Platnost potvrzení zaniká

a): uplynutím doby platnosti,
b): zánikem organizace, nebo
c): oznámením podle § 62 odst. 6.

      (2)  Zánikem platnosti potvrzení zaniká oprávnění užívat certifikát.

      (3)  O zániku platnosti potvrzení z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) nebo b) je organizace povinna vyrozumět Úřad.

      (4)  Zanikla-li platnost potvrzení podle odstavce 1 písm. b) nebo c), je organizace povinna jej odevzdat do pěti pracovních dnů ode dne oznámení o tomto zániku Úřadu. Současně je povinna odevzdat i certifikát, byl-li organizaci vydán.

      (5)  V případě zániku platnosti potvrzení vydaného organizaci, které jsou utajované skutečnosti poskytovány, je její statutární orgán povinen odevzdat všechny utajované skutečnosti tomu, kdo utajované skutečnosti poskytl, nelze-li tak učinit, zajistit ochranu utajovaných skutečností před neoprávněným nakládáním podle pokynů Úřadu.

      (6)  V případě zániku platnosti potvrzení vydaného organizaci, ve které utajované skutečnosti vznikají, je její statutární orgán povinen zajistit ochranu utajovaných skutečností před neoprávněným nakládáním podle pokynů Úřadu.

§ 64

      Úřad vede seznam organizací, kterým bylo vydáno potvrzení, a organizací, kterým platnost potvrzení zanikla. Uvedený seznam je zveřejňován ve věstníku Úřadu.

§ 65

      (1)  Spis o bezpečnostní prověrce organizace obsahuje žádost o vydání potvrzení a údaje získané při bezpečnostní prověrce organizace.

      (2)  Spis o bezpečnostní prověrce organizace zakládá, vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje Úřad.

      (3)  Spis o bezpečnostní prověrce organizace je nutno chránit před neoprávněným nakládáním. Údaje uvedené v tomto spisu je možné využívat pouze pro potřeby bezpečnostní prověrky.

      (4)  Spis o bezpečnostní prověrce organizace se vyřazuje po uplynutí 20 let od zániku
organizace.
§ 66

      (1)  Bezpečnostní spis organizace obsahuje

a): žádost o vydání potvrzení,
b): potvrzení,
c): případné změny.

      (2)  Bezpečnostní spis organizace zakládá, vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje její statutární orgán.

      (3)  Bezpečnostní spis organizace je nutno chránit před neoprávněným nakládáním.

HLAVA SEDMÁ

MEZINÁRODNÍ STYKY

§ 67

      (1)  Poskytování utajovaných skutečností mezi Českou republikou a cizí mocí se uskutečňuje v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo podle zvláštního zákona.¹⁴)

      (2)  Poskytování utajovaných skutečností mezi organizací a zahraničním partnerem povoluje Úřad. Před povolením si Úřad vyžádá stanovisko Ministerstva zahraničních věcí, zpravodajských služeb a ústředního úřadu, do jehož působnosti utajovaná skutečnost náleží.

      (3)  Souhlas podle odstavce 2 lze udělit pouze v případě, že zahraniční partner tuzemské organizace předloží Úřadu bezpečnostní oprávnění vydané příslušným úřadem cizí moci.

      (4)  Poskytování utajovaných skutečností se uskutečňuje prostřednictvím ústředních registrů vedených Úřadem, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

      (5)  V souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, vydává Úřad certifikát, ve kterém uvede stupeň utajení, na který bylo osobě vydáno osvědčení nebo organizaci potvrzení. Před vydáním certifikátu je Úřad oprávněn provést některá opatření bezpečnostní prověrky daného stupně, včetně provedení bezpečnostního pohovoru. Certifikát se vydává na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu platnosti osvědčení nebo potvrzení.

      (6)  Uznat bezpečnostní oprávnění o způsobilosti osoby nebo organizace seznamovat se s utajovanými skutečnostmi vydané cizí mocí lze, pouze pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo na základě vzájemnosti.

      (7)  V souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, jsou Úřad a příslušný úřad cizí moci oprávněny provádět kontrolu ochrany vzájemně poskytnutých utajovaných skutečností.

      (8)  Na poskytování utajovaných skutečností mezi zpravodajskými službami a zpravodajskými službami cizí moci v rámci spolupráce, uskutečňované podle zvláštního zákona,¹⁴) se odstavce 1 až 7 nevztahují. O poskytování utajovaných skutečností v těchto případech rozhodují statutární orgány zpravodajských služeb, které vedou evidenci takto poskytnutých utajovaných skutečností.

      (9)  Na poskytování utajovaných skutečností mezi Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, soudy, státními zastupitelstvími, Policií České republiky nebo celními orgány a obdobnými orgány cizí moci se odstavce 2 až 7 vztahují, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Evidenci takto poskytnutých utajovaných skutečností vedou uvedené orgány státu samy.

§ 68

Registry utajovaných skutečností

      (1)  V ústředních registrech podle § 67 odst. 4 jsou evidovány všechny utajované skutečnosti poskytnuté v rámci mezinárodní spolupráce, kromě utajovaných skutečností evidovaných podle § 67 odst. 8 a 9.

      (2)  Orgány státu, kterým jsou poskytovány nebo které poskytují utajované skutečnosti v rámci mezinárodní spolupráce prostřednictvím ústředních registrů, jsou povinny zřídit po schválení Úřadem vlastní registry utajovaných skutečností.

HLAVA OSMÁ

VîKON STÁTNÍHO DOZORU, POKUTY A ŘÍZENÍ

§ 69

Státní dozor

      (1)  Státním dozorem v oblasti ochrany utajovaných skutečností je dozor nad tím, jak orgány státu a organizace dodržují právní předpisy v této oblasti.

      (2)  Při výkonu státního dozoru se postupuje podle zvláštního zákona,¹⁵) nestanoví-li tento zákon jinak.

      (3)  Kontrolní pracovníci jsou při výkonu státního dozoru dále oprávněni seznamovat se s utajovanými skutečnostmi všech stupňů utajení v rozsahu potřebném k provedení kontroly.

      (4)  Pracovníci úřadu na ochranu utajovaných skutečností cizí moci jsou oprávněni účastnit se státního dozoru utajovaných skutečností, které jsou poskytnuty České republice, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

      (5)  Státnímu dozoru podle tohoto zákona nepodléhá činnost zpravodajských služeb.

§ 70

Opatření k nápravě

      (1)  Zjistí-li kontrolní pracovník u kontrolovaného subjektu neplnění povinností stanovených tímto zákonem v oblasti ochrany utajovaných skutečností, může při výkonu státního dozoru

a): učinit neodkladná opatření k zajištění ochrany utajovaných skutečností,
b): požadovat, aby ve stanovené lhůtě byly odstraněny zjištěné nedostatky, a zaslání písemné zprávy o jejich odstranění Úřadu, nebo
c): odejmout utajovanou skutečnost.

(2) Úřad je oprávněn, v návaznosti na výkon státního dozoru, odejmout osvědčení nebo potvrzení.

Pokuty

§ 71

(1) Úřad uloží pokutu za porušení povinností stanovených tímto zákonem

a): organizaci až do výše 50 milionů Kč,
b): určené osobě podle § 42 nebo § 43 písm. b) až f) do výše 500 000 Kč,
c): určené osobě podle § 38, 40 nebo § 41 do výše 300 000 Kč,
d): jiné osobě do výše 100 000 Kč.

      (2)  Za opakované porušení povinností stanovených tímto zákonem je možné uložit pokutu až do výše dvojnásobku pokuty podle odstavce 1.

      (3)  Při stanovení výše pokuty se přihlíží k povaze protiprávního jednání, době jeho trvání, charakteru a rozsahu způsobených následků a k případnému opakovanému porušení právní povinnosti nebo k tomu, že bylo porušeno více povinností.

§ 72

      (1)  Pokutu podle § 71 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy Úřad porušení povinnosti zjistil, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

      (2)  Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím uložení.

      (3)  Pokuty uložené podle § 71 vybírá Úřad a vymáhají příslušné finanční úřady. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zákona o správě daní a poplatků.¹⁶)

§ 73

Řízení

      Na rozhodování podle tohoto zákona se nevztahuje zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), s výjimkou rozhodování o pokutách podle § 71 a 72. Na rozhodování o pokutách se nevztahují ustanovení části čtvrté oddíl dva a tři a části páté zákona č. 71/1967 Sb.

Doručování

§ 74

      (1)  Důležité písemnosti, zejména oznámení podle § 36 odst. 3, § 37 odst. 2 písm. b), § 62 odst. 2, § 62 odst. 6 a § 75 odst. 6, se doručují do vlastních rukou.

      (2)  Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručovatel uloží písemnost v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do tří dnů od uložení, poslední den této lhůty se považuje za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

      (3)  Odepře-li adresát bezdůvodně písemnost přijmout, je doručena dnem, kdy její přijetí bylo odepřeno; na to musí doručovatel adresáta upozornit.

      (4)  Písemnosti, které jsou určeny organizaci, se doručují pracovníkům oprávněným za organizace přijímat písemnosti. Není-li takových pracovníků, doručuje se písemnost, která je určena do vlastních rukou, tomu, kdo je oprávněn za organizaci jednat.

§ 75

      (1)  Proti nevydání osvědčení podle § 36 odst. 3 může navrhovaná osoba podat písemnou stížnost do 15 dnů ode dne doručení oznámení.

      (2)  Proti zániku platnosti osvědčení podle § 37 odst. 2 písm. b) může osoba, které bylo vydáno osvědčení, podat písemnou stížnost do 15 dnů ode dne oznámení podle § 36 odst. 6.

      (3)  Stížnost se podává řediteli Úřadu.

      (4)  Podání stížnosti podle odstavce 2 nemá odkladný účinek.

      (5)  Ředitel Úřadu stížnost přezkoumá. Jsou-li pro to důvody, stížnosti vyhoví, jinak stížnost zamítne.

      (6)  Vyhovění nebo zamítnutí stížnosti písemně oznámí stěžovateli.

      (7)  Při vyhovění stížnosti podle odstavce 1 může Úřad vydat osvědčení.

      (8)  Dnem vyhovění stížnosti podle odstavce 2 se platnost osvědčení obnoví. Úřad osvědčení neprodleně vrátí stěžovateli.

§ 76

      (1)  Proti nevydání potvrzení podle § 62 odst. 2 může organizace podat písemnou stížnost do 15 dnů ode dne doručení oznámení.

      (2)  Proti zániku platnosti potvrzení podle § 63 odst. 1 písm. c) může organizace, které bylo vydáno potvrzení, podat písemnou stížnost do 15 dnů ode dne oznámení podle § 62 odst. 6.

      (3)  Stížnost se podává řediteli Úřadu.

      (4)  Podání stížnosti podle odstavce 2 nemá odkladný účinek.

      (5)  Ředitel Úřadu stížnost přezkoumá. Jsou-li pro to důvody, stížnosti vyhoví, jinak stížnost zamítne.

      (6)  Vyhovění nebo zamítnutí stížnosti písemně oznámí stěžovateli.

      (7)  Při vyhovění stížnosti podle odstavce 1 Úřad vydá potvrzení.

      (8)  Dnem vyhovění stížnosti podle odstavce 2 se platnost potvrzení obnoví. Úřad potvrzení neprodleně vrátí stěžovateli; současně vrátí stěžovateli certifikát, byl-li jeho držitelem.

§ 77

      Do lhůty pro podání stížnosti se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Připadne-li konec lhůty pro podání stížnosti na den pracovního klidu nebo pracovního volna, je posledním dnem této lhůty nejbližší pracovní den.

§ 77a

      (1)  Proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti (§ 75 odst. 5, § 76 odst. 5)  může navrhovaná osoba, organizace nebo fyzická osoba podat opravný prostředek.

      (2)  O opravném prostředku rozhoduje Kolegium, zřízené podle zvláštního zákona.^16a)

§ 77b

      (1)  Účastníkem řízení před Kolegiem je ten, kdo podal opravný prostředek.

      (2)  Opravný prostředek se podává u orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o stížnosti účastníků řízení.

      (3)  Podání opravného prostředku nemá odkladný účinek.

      (4)  Orgán, který napadené rozhodnutí vydal, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů ode dne doručení opravného prostředku, postoupí opravný prostředek spolu se svým vyjádřením a s veškerým spisovým materiálem Kolegiu.

§ 77c

      (1)  Účastník řízení má právo seznámit se s obsahem spisu, s výjimkou písemností, které obsahují utajované skutečnosti.

      (2)  Účastník řízení má právo se k věci vyjádřit a uvádět důkazy na podporu svých tvrzení. Je-li v řízení o opravném prostředku prováděno dokazování, má účastník řízení za podmínek stanovených podle § 77f odst. 3 právo účastnit se dokazování a vyjadřovat se k provedeným důkazům.

§ 77d

      (1)  Účastník řízení se může dát v řízení o opravném prostředku zastupovat zástupcem, jehož si zvolí, na základě písemně udělené plné moci.

      (2)  Účastník řízení může mít v řízení pouze jednoho zástupce. Zástupce je oprávněn ke všem úkolům, které může v řízení učinit účastník řízení.

      (3)  Odvolání plné moci účastníkem řízení nebo její výpověď zástupcem jsou vůči Kolegiu účinné, jakmile mu byly oznámeny. Zvolí-li si účastník řízení jiného zástupce, platí, že tím také vypověděl plnou moc dosavadnímu zástupci.

§ 77e

      (1)  Člen Kolegia je vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkovi řízení nebo jeho zástupci je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.

      (2)  Z projednávání a rozhodování věci je vyloučen také člen Kolegia, který byl ve věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce člena Kolegia.

      (3)  Důvodem vyloučení člena Kolegia nejsou okolnosti, které spočívají v jeho postupu v řízení nebo v účasti na rozhodování v jiných věcech.

      (4)  Pokud jsou členu Kolegia známy skutečnosti, které zakládají důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, je povinen tyto skutečnosti uvést.

      (5)  Účastník řízení může v opravném prostředku namítnout, že považuje některého ze členů Kolegia za podjatého. K později uvedeným námitkám účastníka řízení se nepřihlédne, není-li namítána skutečnost, o níž účastník řízení prokazatelně nemohl v době podání opravného prostředku vědět.

      (6)  O vyloučení člena Kolegia rozhoduje Kolegium; člen Kolegia, jehož se rozhodování o vyloučení týká, nehlasuje.

§ 77f

      (1)  Jednání Kolegia je neveřejné.

      (2)  Kolegium může jednat a usnášet se, je-li přítomna většina jeho členů.

      (3)  Kolegium přizve účastníka řízení k jednání, pokud o to účastník řízení v opravném prostředku požádá. K pozdější žádosti účastníka řízení se nepřihlíží. Mají-li být projednávány utajované skutečnosti, je účastník řízení z účasti na této části jednání Kolegia vyloučen, vyloučení lze provést pouze v rozsahu nezbytném k dosažení jeho účelu.

      (4)  Je-li to třeba k dalšímu objasnění věci, může Kolegium žádat orgán, který napadené rozhodnutí vydal, o podání vysvětlení.

§ 77g

      (1)  Kolegium řízení o opravném prostředku přeruší, pokud o to účastník řízení z vážného důvodu požádá.

      (2)  Řízení lze přerušit pouze na dobu nezbytně nutnou. Po dobu přerušení řízení lhůta pro vydání rozhodnutí neběží.

      (3)  Vzal-li před vydáním rozhodnutí Kolegia ve věci samé účastník řízení návrh zpět, nebo jestliže účastník řízení ztratil způsobilost k právním úkonům, zemřel či byl prohlášen za mrtvého, případně zanikl, Kolegium řízení o opravném prostředku zastaví.

§ 77h

      (1)  Kolegium vychází při svém rozhodování ze spisového materiálu postoupeného orgánem, který vydal napadené rozhodnutí, a z důkazů provedených na návrh účastníka řízení.

      (2)  Kolegium rozhodne, které z důkazů navržených účastníkem řízení provede.

      (3)  Dokazování se provádí na jednání Kolegia; při splnění podmínek podle § 77f odst. 3 se provádí v přítomnosti účastníka řízení.

      (4)  Kolegium hodnotí podklady pro rozhodnutí podle své úvahy, a to každý z nich jednotlivě a všechny ve vzájemné souvislosti. Kolegium může podle své úvahy přehodnotit volné uvážení orgánu, který vydal napadené rozhodnutí.

§ 77i

      (1)  Kolegium napadené rozhodnutí přezkoumá a rozhodne o opravném prostředku nejpozději do 90 dnů ode dne doručení opravného prostředku. Nelze-li vzhledem k povaze věci v této lhůtě rozhodnout, může ji Kolegium přiměřeně prodloužit, nejdéle však o 60 dnů. O prodloužení lhůty musí být účastník řízení s uvedením důvodu vyrozuměn.

      (2)  Kolegium rozhoduje po poradě členů Kolegia. Každý člen Kolegia je na poradě oprávněn podat před zahájením hlasování návrh na rozhodnutí.

      (3)  Každý člen Kolegia je na poradě povinen hlasovat pro některý z návrhů na rozhodnutí, který byl předložen před zahájením hlasování.

      (4)  Porady a hlasování Kolegia se mohou zúčastnit pouze členové Kolegia, kteří se účastnili celého jednání Kolegia o opravném prostředku. Rozhodnutí je přijato, jestliže se pro ně vyslovila většina přítomných členů Kolegia.

      (5)  Nezíská-li žádný z návrhů na rozhodnutí potřebnou většinu, hlasuje se o dvou návrzích, které získaly největší počet hlasů. Získalo-li více návrhů podle předchozí věty stejný počet hlasů, hlasuje se o těch dvou z nich, které jsou pro účastníka řízení nejpříznivější. Návrh na rozhodnutí, který získá více hlasů, je přijat.

§ 77j

      (1)  Dojde-li Kolegium k závěru, že napadené rozhodnutí posoudilo věc po právní stránce nesprávně, nebo že napadené rozhodnutí vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu, zruší napadené rozhodnutí a vrátí věc orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, k dalšímu řízení. Orgán, který bude ve věci znovu rozhodovat, je právním názorem Kolegia vázán.

      (2)  Dojde-li Kolegium k závěru, že napadené rozhodnutí je v souladu se zákonem, opravný prostředek zamítne.

      (3)  Opravný prostředek podaný neoprávněnou osobou, podaný po lhůtě podle § 77b odst. 2 nebo podaný ve věci, ve které není Kolegium příslušné rozhodovat, Kolegium odmítne.

§ 77k

      (1)  Písemné vyhotovení rozhodnutí Kolegia ve věci samé musí obsahovat označení Kolegia, jména a příjmení členů Kolegia, kteří ve věci rozhodovali, přesné označení účastníka řízení, případně jeho zástupce, označení projednávané věci, výrok, odůvodnění, poučení podle odstavce 4 a datum vydání rozhodnutí.

      (2)  Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto.

      (3)  V odůvodnění se uvede, z jakých podkladů při rozhodování Kolegium vycházelo a jak tyto podklady hodnotilo. Jsou-li některé z důvodů rozhodnutí Kolegia utajovanými skutečnostmi, uvede se v odůvodnění pouze odkaz na podklady pro rozhodnutí, úvahy, kterými se Kolegium řídilo při jejich hodnocení, a důvody rozhodnutí se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém ne-jsou utajovanými skutečnostmi.

      (4)  Proti rozhodnutí Kolegia není přípustný opravný prostředek.

      (5)  Rozhodnutí a jiné písemnosti se doručují účastníkovi řízení do vlastních rukou; má-li v řízení zástupce, doručuje se pouze zástupci. Doručením nabývá rozhodnutí právní moci a je vykonatelné.

      (6)  Rozhodnutí Kolegia v řízení o opravném prostředku ani jiná rozhodnutí a opatření podle tohoto zákona, s výjimkou rozhodnutí o pokutách, nepodléhají soudnímu přezkumu.

HLAVA DEVÁTÁ

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ

§ 78

Platnost určení podle dosavadní právní úpravy

      (1)  Fyzickou osobu, která byla ke dni účinnosti tohoto zákona určena ke styku se státním tajemstvím podle dosavadní právní úpravy,¹⁷) lze v případě potřeby považovat za určenou osobu podle tohoto zákona do 31. prosince 2000.

      (2)  Fyzickou osobu, která byla ke dni účinnosti tohoto zákona určena ke styku s hospodářským nebo služebním tajemstvím podle dosavadní právní úpravy,¹⁸) lze v případě potřeby považovat za určenou osobu pro styk s utajovanými skutečnostmi stupně utajení ,,Vyhrazené", ,,Důvěrné" nebo ,,Tajné" podle tohoto zákona po dobu šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

      (3)  V případech podle odstavce 1 nebo 2 je nutno provést záznam o určení způsobem uvedeným v § 38 odst. 1 a 2, nejdéle však na dobu uvedenou v odstavci 1 nebo 2.

      (4)  Určením provedeným podle § 38 zaniká určení provedené podle odstavce 3.

§ 79

Změna stupně utajení

      Stupně utajení stanovené podle dosavadních předpisů zůstávají nadále v platnosti, pokud podle tohoto zákona nebude v konkrétních případech stanoveno jinak.

§ 80

      Vydávání vyjádření ke styku se státním tajemstvím se řídí dosavadními právními předpisy¹⁹) pouze tehdy, jestliže žádost byla předána k poštovní přepravě nejpozději 45 dnů před počátkem účinnosti tohoto zákona.

§ 81

      (1)  Je-li v právním předpise vydaném před účinností tohoto zákona uvedeno státní, hospodářské nebo služební tajemství, rozumí se tím utajovaná skutečnost podle tohoto zákona.

      (2)  Je-li v právním předpise upraveno zproštění mlčenlivosti, postupuje se v případě, že se toto zproštění týká utajované skutečnosti, podle tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

BEZPEČNOSTNÍ ZPŮSOBILOST

FYZICKÝCH OSOB

§ 81a

      V části druhé zákona se vymezuje bezpečnostní způsobilost fyzických osob, působnost a pravomoc orgánů státu při ověřování bezpečnostní způsobilosti fyzických osob a šetření spolehlivosti, práva a povinnosti fyzických a právnických osob a odpovědnost za porušení povinností stanovených v části druhé zákona.

§ 81b

Citlivá činnost

      (1)  Činnosti, jejichž zneužitím by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti státu nebo jiného důležitého zájmu státu (dále jen ,,citlivé činnosti"), může vykonávat pouze fyzická osoba, která je bezpečnostně způsobilá.

      (2)  Citlivou činností je činnost, o které to stanoví tento zákon (§ 81c odst. 2)  nebo která je uvedena v seznamu citlivých činností.

      (3)  Seznam citlivých činností (dále jen ,,seznam") stanoví vláda nařízením.

      (4)  Bezpečnostně způsobilou je fyzická osoba, která je držitelem platného dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby (dále jen ,,doklad").

      (5)  Za bezpečnostně způsobilou se považuje i fyzická osoba, která je držitelem platného osvědčení podle části první tohoto zákona pro stupeň utajení ,,Důvěrné", ,,Tajné" nebo ,,Přísně tajné".

§ 81c

Výkon citlivé činnosti
pro potřeby zpravodajských služeb

      (1)  V případě fyzických osob, které vykonávají nebo mají vykonávat citlivou činnost pro potřeby zpravodajské služby, se bezpečnostní způsobilost postupem podle této části zákona neověřuje a doklad se nevydává. Zpravodajská služba je v tomto případě sama oprávněna provést šetření spolehlivosti fyzické osoby podle § 81m.

      (2)  Citlivou činností podle odstavce 1 je činnost, která je vykonávána pro zpravodajské služby na základě veřejné zakázky, v souvislosti s výkonem státní správy nebo z jiného právního důvodu.

§ 81d

Podmínky pro vydání dokladu

      (1)  Podmínky pro vydání dokladu splňuje fyzická osoba, která

a)
je způsobilá k právním úkonům,

b)
dosáhla věku 18 let,

c)
je bezúhonná,

d)
je osobnostně způsobilá,

e)
je spolehlivá.

      (2)  Za bezúhonnou se pro účely bezpečnostní způsobilosti nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně uznána vinnou pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo pro trestný čin ohrožení utajované skutečnosti podle § 107, maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti podle § 159, neoprávněné nakládání s osobními údaji podle § 178, obecné ohrožení podle § 180, ohrožení životního prostředí z nedbalosti podle § 181b, poškozování a ohrožování provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti podle § 184, šíření nakažlivé choroby z nedbalosti podle § 190, branná pohotovost státu podle § 200 nebo ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazeným trestným činům. Při ověřování se bezúhonnost zjišťuje z opisu Rejstříku trestů.

      (3)  Za osobnostně způsobilou není považována fyzická osoba, u níž existují takové osobnostní rysy, postoje či vztahy, které vzbuzují obavy z toho, že může vykonávané citlivé činnosti zneužít. Osobnostní způsobilost se posuzuje na základě prohlášení k osobnostní způsobilosti; pokud to je vzhledem k charakteru vykonávané citlivé činnosti stanoveno v seznamu citlivých činností nebo zjistí-li se při ověřování bezpečnostní způsobilosti skutečnosti nasvědčují tomu, že osoba není osobnostně způsobilá, posoudí Úřad její osobnostní způsobilost na základě posudku o osobnostní způsobilosti, k jehož předložení ji vyzve. Úřad stanoví vyhláškou vzor prohlášení k osobnostní způsobilosti, způsob zjišťování osobnostní způsobilosti, podmínky provádění vyšetření, jeho obsah, metody a techniky a podmínky metodického dohledu a akreditace pracovišť.

      (4)  Za spolehlivou není považována fyzická osoba, která

a)
vyvíjela či vyvíjí činnost proti zájmu České republiky nebo proti zájmu, k jehož ochraně se Česká republika zavázala, nebo činnost směřující k potlačování lidských práv nebo svobod, případně takovou činnost jakkoliv podporuje, nebo

b)
se stýkala či stýká s osobou, která vyvíjela nebo vyvíjí činnost proti zájmu České republiky, anebo se pohybuje v prostředí osob, které takovou činnost vyvíjely nebo vyvíjejí,

c)
vykazovala nebo vykazuje takové chování nebo způsob života, který může mít vliv na její ovlivnitelnost a důvěryhodnost.

      (5)  Ke skutečnostem uvedeným v odstavci 4 písm. b) se nepřihlíží, pokud tak fyzická osoba jednala či jedná v zájmu České republiky při plnění služebního nebo pracovního úkolu.

§ 81e

      (1)  Úřad

a)
je ústředním správním úřadem pro oblast bezpečnostní způsobilosti fyzických osob,

b)
zajišťuje a v rozsahu stanoveném tímto zákonem provádí ověřování bezpečnostní způsobilosti fyzických osob (dále jen ,,ověřování"),

c)
vydává doklad,

d)
vykonává státní dozor a metodickou činnost,

e)
vede evidenci fyzických osob, jimž byl vydán doklad,

f)
poskytuje na žádost zpravodajských služeb informace o vydání nebo nevydání dokladu fyzickým osobám nebo o zániku platnosti tohoto dokladu.

      (2)  Při ověřování bezpečnostní způsobilosti je Úřad oprávněn

a)
v nezbytném rozsahu požadovat a využívat informace z evidencí Ministerstva vnitra a z evidencí Policie České republiky,

b)
žádat zpravodajské služby a Policii České republiky o provedení šetření podle § 81h odst. 2,

c)
žádat zpravodajské služby o provedení šetření podle § 81h odst. 6,

d)
v nezbytném rozsahu požadovat a využívat informace u dalších orgánů a organizací státu a veřejné správy,

e)
sdružovat údaje z evidencí,

f)
vést spis o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby,

g)
vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů.⁶)

      (3)  Zpravodajské služby se podílejí v rámci své působnosti podle zvláštního zákona²⁰) na plnění úkolů podle odstavce 1 písm. b), přičemž jsou oprávněny

a)
používat specifické prostředky, zpravodajské prostředky nebo prostředky k získávání informací podle zvláštních zákonů,⁷)

b)
využívat údaje ze svých evidencí a požadovat a využívat údaje z evidencí a materiálů vzniklých z činnosti bezpečnostních a vojenských orgánů československého státu,

c)
uchovávat v informačních systémech údaje získané v rámci ověřování,

d)
získávat u Úřadu informace o vydání nebo nevydání dokladů fyzickým osobám a o zániku platnosti těchto dokladů,

e)
získávat potřebné informace u dalších orgánů státu, fyzických osob a organizací v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle části druhé zákona.

      (4)  Při plnění úkolů podle odstavce 3 zpravodajské služby vzájemně spolupracují a poskytují si nezbytnou součinnost.

      (5)  Policie České republiky se podílí na plnění úkolů podle odstavce 1 písm. b), přičemž je oprávněna

a)
využívat údaje ze svých evidencí a požadovat a využívat údaje z evidencí a materiálů vzniklých z činnosti bezpečnostních a vojenských orgánů československého státu,

b)
uchovávat v informačních systémech údaje získané při ověřování bezpečnostní způsobilosti.

      (6)  Zpravodajské služby a Policie České republiky provádějící šetření podle § 81h odst. 2 jsou povinny vydat stanovisko o výsledku šetření do 30 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu o provedení šetření.

      (7)  Zpravodajské služby provádějící šetření podle § 81h odst. 6 jsou povinny vydat stanovisko o výsledku šetření do 60 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu o provedení šetření. Úřad tuto lhůtu na žádost zpravodajské služby prodlouží, nejdéle však o 60 dnů.

      (8)  Orgány státu nebo organizace jsou povinny poskytovat informace podle odstavce 2 písm. d), odstavce 3 písm. e) do 30 dnů ode dne jejich dožádání.

§ 81f

      (1)  Ověřování se provádí na základě žádosti o vydání dokladu (dále jen ,,žádost").

      (2)  Žádost vyplní fyzická osoba a předá ji statutárnímu orgánu, není-li jej, Úřadu. V žádosti uvádí

a)
jméno a příjmení, tituly,

b)
datum a místo narození, rodné číslo,

c)
adresu místa, kde je přihlášena k trvalému pobytu, adresu jiného místa, kde se zdržuje, adresu místa, kde byla přihlášena k trvalému pobytu v posledních 5 letech, a jiných míst, kde se v tomto období zdržovala,

d)
rodinný stav,

e)
státní občanství včetně předchozích,

f)
číslo občanského průkazu, datum a místo jeho vydání,

g)
současné povolání,

h)
přehled předchozích zaměstnavatelů a povolání v posledních 5 letech,

i)
je-li voják nebo nevoják, u vojáka číslo vojenské knížky, evidenční místo a dosaženou vojenskou hodnost, u nevojáka důvod zániku branné povinnosti,

j)
je-li nebo byla-li ve služebním poměru, v jakém, ke komu a dosaženou hodnost,

k)
všechna vznesená a sdělená obvinění z trestných činů vůči své osobě a pravomocná odsouzení,

l)
členství v orgánech organizací v posledních 5 letech,

m)
podnikatelskou činnost v posledních 5 letech,

n)
nepřetržité pobyty v zahraničí delší než 30 dnů po dosažení věku 18 let a pobyty kratší, jejichž celková délka přesáhla 120 dní v kalendářním roce v posledních 5 letech,

o)
kontakty a vazby na bývalé i současné zpravodajské a bezpečnostní služby cizí moci nebo na zpravodajské služby bývalé Československé socia- listické republiky,

p)
členství v Lidových milicích,

r)
zda užívá nebo užívala omamné nebo psychotropní látky, zda je nebo byla závislá na jiné návykové látce,

s)
zda je nebo byla z nějaké závislosti léčena,

t)
kontakty na osoby žijící v zahraničí,

u)
adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti,

v)
souhlas s ověřováním,

w)
podrobný životopis.

      (3)  Přílohou žádosti je prohlášení fyzické osoby k osobnostní způsobilosti.

      (4)  Žádost podává statutární orgán, není-li jej, fyzická osoba (dále jen ,,žadatel"). Žadatel v žádosti uvede přepokládanou dobu výkonu citlivé činnosti.

      (5)  Úřad stanoví vyhláškou formy žádosti, její vzor a způsob jejího vyplňování.

§ 81g

Povinnosti statutárního orgánu a fyzické osoby

      (1)  Statutární orgán je povinen

a)
zajistit vykonávání citlivé činnosti pouze fyzickými osobami, které jsou držiteli platného dokladu,

b)
zajišťovat vedení evidence fyzických osob, kterým byl vydán doklad, a fyzických osob, kterým skončila platnost dokladu,

c)
seznámit fyzickou osobu, která má vykonávat citlivou činnost, s podmínkami a způsobem ověřování, informovat ji o jejích právech a povinnostech a vyžádat si její písemný souhlas s ověřováním,

d)
oznamovat písemně Úřadu všechny skutečnosti, které mohou mít vliv na vydání dokladu,

e)
oznamovat bez zbytečného odkladu písemně Úřadu ukončení výkonu povolání fyzické osoby, u které požádal o vydání dokladu,

f)
oznamovat bez zbytečného odkladu písemně Úřadu ukončení výkonu citlivé činnosti fyzickou osobou,

g)
přijímat opatření při zjištění porušení povinností stanovených v části druhé zákona, která vedou k odstranění následků takového porušení.

      (2)  Fyzická osoba je povinna

a)
pravdivě vyplnit všechny údaje požadované v žádosti,

b)
oznamovat Úřadu prostřednictvím statutárního orgánu, není-li jej, sama veškeré změny uvedené v žádosti,

c)
nemá-li statutární orgán, neprodleně písemně oznámit Úřadu ukončení výkonu citlivé činnosti,

d)
ukončit vykonávání citlivé činnosti dnem doručení oznámení Úřadu podle § 81i
odst. 4.

§ 81h

Ověřování

      (1)  Ověřováním se zjišťuje, zda fyzická osoba splňuje podmínky pro vydání dokladu.

      (2)  Ověřování tvoří

a)
posouzení údajů obsažených v žádosti,

b)
posouzení opisu z evidence Rejstříku trestů,⁶)

c)
šetření Úřadu podle § 81e odst. 2 písm. a) a d),

d)
šetření zpravodajských služeb podle § 81e odst. 3 písm. b) a Policie České republiky podle § 81e odst.5písm.a)provedenánazákladěžádostiÚřadu.

      (3)  Ověřování Úřad zastaví, pokud

a)
fyzická osoba svůj souhlas s ověřováním odvolá,

b)
fyzická osoba zemře nebo je prohlášena za mrtvou,

c)
o to požádá statutární orgán, neboť odpadl důvod ověřování.

      (4)  Ověřování se ukončí do 3 měsíců ode dne doručení žádosti Úřadu. Nemůže-li Úřad ukončit ověřování ve stanovené lhůtě, oznámí to žadateli s uvedením důvodu prodloužení. Doba prodloužení nesmí být delší, než je doba stanovená pro ověřování.

      (5)  Ověřování lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické osoby. Tento souhlas může fyzická osoba kdykoliv v průběhu ověřování odvolat. V takovém případě se ověřování ihned zastaví a žádost se vydá fyzické osobě. Údaje získané v rámci ověřování je orgán státu, který je získal, povinen neprodleně zničit.

      (6)  Pokud se během ověřování vyskytnou skutečnosti, které nelze ověřit opatřeními uvedenými v odstavci 2 a které by mohly být považovány za překážku pro vydání dokladu, požádá Úřad příslušnou zpravodajskou službu o provedení šetření k fyzické osobě v prostředí, ve kterém se tato osoba pohybuje, k jejich ověření, a o zaujetí stanoviska, zda se u fyzické osoby nevyskytují skutečnosti uvedené v § 81d odst. 4. V žádosti Úřad uvede údaje uváděné fyzickou osobou v žádosti a veškeré zjištěné skutečnosti.

      (7)  Zpravodajská služba vydá o výsledku svého šetření podle odstavce 2 písm. d) a odstavce 6 stano-visko. V případě, že byly šetřením zjištěny skutečnosti uvedené v § 81d odst. 4, zpravodajská služba ve stanovisku o zjištěných skutečnostech podrobně informuje; to neplatí, jestliže by poskytnutí informace ohrozilo důležitý zájem sledovaný příslušnou zpravodajskou službou.

      (8)  Při provádění ověřování musí být šetřena osobní čest a důstojnost všech dotčených
osob.
§ 81i

Doklad

      (1)  V případě, že Úřad ověří, že fyzická osoba splňuje podmínky uvedené v § 81d odst. 1, vydá doklad, který této osobě doručí.

      (2)  V případě, že Úřad ověří, že fyzická osoba nesplňuje některou z podmínek uvedenou v § 81d odst. 1, doklad nevydá a toto fyzické osobě oznámí. V oznámení Úřad uvede důvody nevydání dokladu; to neplatí, pokud by důvody nevydání obsahovaly utajované skutečnosti nebo by mohly vést k ohrožení života či zdraví třetích osob.

      (3)  Výsledek ověřování sdělí Úřad statutárnímu orgánu bez zbytečného odkladu.

      (4)  Zjistí-li Úřad, že fyzická osoba, které byl vydán doklad, přestala splňovat některou z podmínek uvedených v § 81d odst. 1, oznámí jí tuto skutečnost. Byl-li žadatelem statutární orgán, oznámí tuto skutečnost i jemu. V oznámení fyzické osobě Úřad uvede důvody, pro které přestala splňovat některou z podmínek; to neplatí, pokud by důvody obsahovaly utajované skutečnosti nebo by mohly vést k ohrožení života či zdraví třetích osob.

      (5)  Úřad stanoví vyhláškou náležitosti dokladu.

§ 81j

Platnost dokladu a zánik platnosti

      (1)  Dobu platnosti dokladu stanoví Úřad. Doba platnosti dokladu nesmí být stanovena na dobu delší, než je doba předpokládaného trvání výkonu citlivé činnosti; nejdéle však na dobu 2 let ode dne vydání dokladu.

      (2)  Platnost dokladu zaniká

a)
uplynutím doby platnosti podle odstavce 1, nebo

b)
doručením oznámení statutárnímu orgánu podle § 81i odst. 4.

      (3)  Zanikla-li platnost dokladu podle odstavce 2, je fyzická osoba, které byl doklad vydán, povinna jej odevzdat do 5 pracovních dnů ode dne zániku platnosti dokladu Úřadu.

§ 81k

Stížnost

      (1)  Proti nevydání dokladu může fyzická osoba podat písemnou stížnost do 15 dnů ode dne doručení oznámení podle § 81i odst. 2.

      (2)  Proti zániku platnosti dokladu podle § 81j odst. 2 písm. b) může fyzická osoba, které byl doklad vydán, podat písemnou stížnost do 15 dnů ode dne doručení oznámení podle § 81i odst. 4.

      (3)  Stížnost se podává řediteli Úřadu.

      (4)  Podání stížnosti podle odstavce 2 nemá odkladný účinek.

      (5)  Ředitel Úřadu stížnost přezkoumá. Jsou-li pro to důvody, stížnosti vyhoví, jinak stížnost zamítne. Oznámení o vyhovění nebo zamítnutí stížnosti doručí fyzické osobě.

      (6)  Pokud ředitel Úřadu stížnosti podle odstav- ce 1 vyhoví, vydá Úřad fyzické osobě doklad. V případě vyhovění stížnosti podle odstavce 2 se platnost dokladu obnoví a Úřad fyzické osobě vydaný doklad neprodleně vrátí.

      (7)  Úřad výsledek přezkoumání stížnosti sdělí statutárnímu orgánu fyzické osoby.

      (8)  Do lhůty pro podání stížnosti se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Připadne-li konec lhůty pro podání stížnosti na den pracovního klidu nebo pracovního volna, je posledním dnem této lhůty nejbližší pracovní den.

§ 81l

Spis o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby

      (1)  Spis o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby obsahuje žádost, výsledky šetření Úřadu, zpravodajských služeb a Policie České republiky, případně další údaje vztahující se k žádosti a ověřování.

      (2)  Spis o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby zakládá Úřad při doručení žádosti a po jeho založení jej vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje.

      (3)  Spis o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby je nutno chránit před neoprávněným nakládáním; údaje v něm uvedené lze využívat pouze pro plnění úkolů podle části druhé zákona.

      (4)  Spis o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby se zničí v roce následujícím po uplynutí 10 let od uplynutí platnosti posledně vydaného dokladu či od data doručení posledního oznámení podle § 81i odst. 2 nebo 4.

§ 81m

Šetření spolehlivosti fyzické osoby
zpravodajskou službou

      (1)  Zpravodajská služba je oprávněna provádět šetření spolehlivosti fyzických osob, které vykonávají nebo mají vykonávat citlivou činnost pro potřeby zpravodajské služby (§ 81c odst. 2).

      (2)  Šetření spolehlivosti fyzické osoby zpravodajskou službou podle odstavce 1 lze provést pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické osoby. Před udělením souhlasu musí být fyzická osoba písemně poučena o oprávněních zpravodajské služby při šetření spolehlivosti uvedených v odstavci 3.

      (3)  Zpravodajská služba je při šetření spolehlivosti fyzické osoby podle odstavce 1 oprávněna

a)
v nezbytném rozsahu požadovat a využívat informace z evidencí Ministerstva vnitra a z evidencí Policie České republiky,

b)
používat specifické prostředky, zpravodajské prostředky nebo prostředky k získávání informací podle zvláštních zákonů,⁷)

c)
využívat údaje ze svých evidencí a požadovat a využívat údaje z evidencí a materiálů vzniklých z činnosti bezpečnostních a vojenských orgánů československého státu,

d)
uchovávat v informačních systémech údaje získané v rámci šetření spolehlivosti fyzické osoby,

e)
získávat v nezbytném rozsahu informace u orgánů státu, fyzických osob a organizací.

VîKON STÁTNÍHO DOZORU, POKUTY

A ŘÍZENÍ

§ 81n

Státní dozor

      (1)  Státním dozorem v oblasti bezpečnostní způsobilosti je dozor nad tím, jak orgány státu, organizace a fyzické osoby dodržují ustanovení části druhé zákona.

      (2)  Při výkonu státního dozoru se postupuje podle zvláštního zákona,¹⁵)  nestanoví-li tento zákon jinak.

      (3)  Státnímu dozoru podle odstavce 1 nepodléhají zpravodajské služby.

§ 81o

Opatření k nápravě

      Zjistí-li kontrolní pracovník u kontrolovaného subjektu neplnění povinností stanovených v části druhé zákona, může při výkonu státního dozoru

a)
učinit neodkladná opatření k zajištění podmínek stanovených v části druhé zákona,

b)
požadovat, aby ve stanovené lhůtě byly odstraněny zjištěné nedostatky, a zaslání písemné zprávy o jejich odstranění Úřadu.

Pokuty

§ 81p

      (1)  Úřad uloží pokutu za porušení povinností stanovených v části druhé zákona

a)
statutárnímu orgánu až do výše 250 000 Kč,

b)
osobě, které byl vydán doklad, až do výše 100 000 Kč,

c)
jiné osobě až do výše 50 000 Kč.

      (2)  Za opakované porušení povinností stanovených v části druhé zákona je možné uložit pokutu až do výše dvojnásobku pokuty podle odstavce 1.

      (3)  Při stanovení výše pokuty se přihlíží k povaze protiprávního jednání, době jeho trvání, charakteru a rozsahu způsobených následků a k případnému opakovanému porušení právní povinnosti nebo k tomu, že bylo porušeno více povinností.

§ 81r

      (1)  Pokutu podle § 81p lze uložit do 1 roku ode dne, kdy Úřad porušení povinnosti zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

      (2)  Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím uložení.

      (3)  Pokuty uložené podle § 81p vybírá Úřad a vymáhají příslušné finanční úřady. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zákona o správě daní a poplatků.¹⁶)

§ 81s

Řízení

      Na rozhodování podle části druhé zákona se nevztahuje zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), s výjimkou rozhodování o pokutách podle § 81p a 81r. Na rozhodování o pokutách se nevztahují ustanovení části čtvrté oddílů 2 a 3 a části páté zákona č. 71/1967 Sb.

§ 81t

Doručování

      (1)  Písemnost doručuje Úřad sám nebo prostřednictvím poštovní služby držitele poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence.²¹)

      (2)  Všechny písemnosti se doručují do vlastních rukou.

      (3)  Odepře-li adresát písemnost přijmout, poznamená se to na doručence spolu s datem a písemnost se vrátí. Písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy bylo přijetí adresátem odepřeno.

      (4)  Nebyl-li adresát v místě doručení zastižen, poznamená se to na písemnosti a ta se uloží u Úřadu nebo držitele poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence. Adresát se vyzve vložením oznámení do domovní schránky nebo jiným vhodným způsobem, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si písemnost do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

      (5)  Místem doručení fyzické osoby je adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti [§ 81f odst. 2 písm. u)]. Pobývá-li fyzická osoba dlouhodobě v zahraničí ve státním zájmu, může být místem doručení i adresa pobytu v zahraničí.

      (6)  Adresátu, který dlouhodobě pobývá v zahraničí, se doručuje písemnost prostřednictvím správního úřadu pověřeného doručováním písemností do zahraničí. Do doby, než se písemnost doručí, neběží lhůty podle tohoto zákona.

      (7)  Fyzické osobě lze písemnost doručit kdekoli bude zastižena. V případě odepření přijetí se písemnost považuje za doručenou dnem, kdy bylo její přijetí adresátem odepřeno.

      (8)  Organizaci se písemnost doručuje na adresu jejího sídla. Za organizaci je oprávněn písemnost převzít statutární orgán nebo zaměstnanec organizace, který se prokáže doručovateli písemnosti písemným pověřením uděleným statutárním orgánem.

ČÁST ČTVRTÁ

§ 88

Zrušovací ustanovení

      Zrušuje se zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 558/1991 Sb.

§ 89

Účinnost

      Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení, s výjimkou § 7, který nabývá účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení.

* * *

      Zákon č. 164/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (28. července 1999).

      Zákon č. 18/2000 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Veřejném ochránci práv, nabyl účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv (28. února 2000).

      Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), nabyl účinnosti dnem 1. července 2000.

      Zákon č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.

      Zákon č. 363/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení (22. listopadu 2000).

      Zákon č. 60/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (19. února 2001).

      Nález Ústavního soudu ve věci návrhů na zrušení některých ustanovení zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, uveřejněný pod č. 322/2001 Sb., nabyl účinnosti dnem 30. června 2002.

      Zákon č. 310/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (12. července 2002).

      Zákon č. 148/1998 Sb., o utajovaných skutečnostech, pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2003.

Předseda vlády:

PhDr. Špidla v. r.

––––––––––––––––––––

¹)
Např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
²)
§ 11 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.
³)
§ 5 zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s  vojenským materiálem.
⁴)
Např. § 2 odst. 1 písm. g) a h) zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb. a zákona č. 326/1993 Sb.
⁵)
§ 4 zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v  informačních systémech.
⁶)
§ 10 zákona č. 269/1994 Sb.
^6a)
§ 16 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).
⁷)
§ 6 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě. § 18 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky. § 10 a 11 zákona č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění zákona č. 88/1995 Sb.
⁸)
Zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
^8a)
§ 34 zákona č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
^8b)
Zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
^8c)
§ 37b zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb.
^9a)
§ 115 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
¹⁰)
§ 24 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
¹¹)
Zákon č. 256/1992 Sb.
^11a)
§ 40a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 30/2000 Sb.
¹²)
§  18 zákona č. 154/1994 Sb. §  23a zákona č. 67/1992 Sb.
¹³)
Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou, ve znění pozdějších předpisů.
¹⁴)
Např. zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
¹⁵)
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
¹⁶)
Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
^16a)
Zákon č.  283/1993 Sb., o  státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.
¹⁷)
§ 9 zákona č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 558/1991 Sb.
¹⁸)
§ 3 nařízení vlády č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství, ve znění nařízení vlády č. 420/1990 Sb.
¹⁹)
§ 9 odst. 3 zákona č. 102/1971 Sb., ve znění zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 558/1991 Sb.
²⁰)
§  5 zákona č.  153/1994 Sb.
²¹)
Zákon č.  29/2000 Sb., o  poštovních službách a  o změně některých zákonů (zákon o  poštovních službách).