289

PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 200/1994 Sb.,
o zeměměřictví,
jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 120/2000 Sb.
a zákonem č. 186/2001 Sb.
ZÁKON
o zeměměřictví






      Parlament se usnesl na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

ZEMĚMĚŘICTVÍ

Oddíl první

Úvodní ustanovení

§ 1

      Zákon vymezuje zeměměřické činnosti a upravuje práva a povinnosti při jejich výkonu, ověřování výsledků zeměměřických činností, geodetické referenční systémy a státní mapová díla.

§ 2

      Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)

zeměměřictvím souhrn geodetických, fotogrammetrických a kartografických činností včetně technických činností v katastru nemovitostí,¹)

b)

geodetickým referenčním systémem souřadnicový, výškový nebo tíhový systém jednoznačně definovaný pro zeměměřické činnosti v České republice,

c)

základním bodovým polem soubor bodů tvořících geodetické základy polohové, výškové a tíhové na území České republiky,

d)

bodovými poli soubor bodů základního bodového pole polohového, výškového a tíhového a soubor zhušťovacích bodů a bodů podrobných bodových polí,

e)

značkou měřická značka bodu bodového pole včetně signalizačního a ochranného zařízení bodu bodového pole,

f)

kartografickým dílem výsledek kartografického znázornění zemského povrchu, kosmu, kosmických těles nebo jejich částí, objektů, jevů a jejich prostorových vztahů v grafické nebo digitální formě spolu s textovými a jinými doplňky,

g)

základním státním mapovým dílem kartografické dílo se základním všeobecně využitelným obsahem, souvisle zobrazující území podle jednotných zásad, vytvářené a vydávané orgánem státní správy ve veřejném zájmu,

h)

tematickým státním mapovým dílem kartografické dílo zobrazující zpravidla na podkladě základního státního mapového díla tematické skutečnosti určené a vydávané orgánem státní správy ve veřejném zájmu,

i)

inženýrskou geodézií souhrn geodetických metod a postupů pro účely průzkumu, projektování, výstavby nebo montáže a při užívání stavebních objektů a technologických zařízení,

j)

dálkovým průzkumem Země sběr údajů o území z kosmických nebo leteckých nosičů a zpracování těchto údajů za účelem získání informací o poloze, druhu a stavu objektů a jevů na zemském povrchu a v připovrchových vrstvách,

k)

informačním systémem v zeměměřictví soubor výsledků zeměměřických činností, matematických, programových, technických a organizačních prostředků k jejich ukládání a víceúčelovému využívání.

Oddíl druhý

Zeměměřické činnosti

§ 3

      (1)  Zeměměřickými činnostmi jsou činnosti při budování, obnově a údržbě bodových polí, podrobné měření hranic územně-správních celků a nemovitostí a dalších předmětů obsahu kartografických děl, vyhotovování geometrických plánů a vytyčování hranic pozemků,¹) vyměřování státních hranic, tvorba, obnova a vydávání kartografických děl, standardizace geografického názvosloví, určení prostorových vztahů metodami inženýrské geodézie a dálkového průzkumu Země, vedení dat v informačních systémech zeměměřictví včetně dokumentace a archivace výsledků zeměměřických činností.

      (2)  V případě pochybností, zda jde o zeměměřické činnosti, rozhoduje Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen ,,Úřad").²)

      (3)  Zeměměřické činnosti jsou oprávněny vykonávat pouze odborně způsobilé osoby.

      (4)  Za odborně způsobilou osobu k výkonu zeměměřických činností se považuje fyzická osoba s ukončeným středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním zeměměřického směru.

§ 4

Zeměměřické činnosti ve veřejném zájmu

      (1)  Zeměměřickými činnostmi ve veřejném zájmu jsou

a)

budování, obnova a údržba bodových polí,

b)

vyhotovení nového souboru geodetických informací katastru nemovitostí,¹)

c)

vyhotovení geometrického plánu a dokumentace o vytyčení hranice pozemku,¹)

d)

plnění úkolů pro potřeby obrany státu včetně k tomu nezbytné mezinárodní spolupráce a vědeckotechnického rozvoje,

e)

tvorba, obnova a vydávání základních a tematických státních mapových děl,

f)

vyhotovení zeměměřických podkladů a dokumentace pro výkon státní správy,³)

g)

vyměřování státních hranic,⁴)

h)

standardizace jmen nesídelních geografických objektů z území České republiky a jmen sídelních a nesídelních geografických objektů z území mimo Českou republiku,

i)

vedení informačních systémů v zeměměřictví podle písmen a) až h),

j)

dokumentace a archivace výsledků zeměměřických činností.

      (2)  Výsledky zeměměřických činností ve veřejném zájmu využívají

a)

orgány státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky²) (dále jen ,,orgány zeměměřictví a katastru"),

b)

orgány Ministerstva obrany a jím zřízené právnické osoby v rozsahu potřeb obrany státu,

c)

jiné orgány státní správy a orgány územní samosprávy v rozsahu své působnosti.

§ 5

Zeměměřické činnosti pro vlastní potřebu

      (1)  Zeměměřické činnosti pro vlastní potřebu vykonávají fyzické osoby a právnické osoby v souladu s jejich zřizovacími nebo zakladatelskými listinami; tyto činnosti nesmějí být součástí díla zhotoveného na objednávku podle zvláštního zákona.⁵)

      (2)  Zeměměřické činnosti pro vlastní potřebu vykonávají orgány státní správy v rozsahu působnosti stanovené zákonem; tyto činnosti mohou zajistit smluvně prostřednictvím osob, které jsou oprávněny k výkonu zeměměřických činností.

Oddíl třetí

Práva a povinnosti při výkonu zeměměřických činností

§ 6

Poskytování výsledků zeměměřických činností

      (1)  Orgány zeměměřictví a katastru jsou povinny na vyžádání poskytovat orgánům státní správy a orgánům územní samosprávy uvedeným v § 4 odst. 2 písm. b) a c) a osobám, které jsou oprávněny vykonávat zeměměřické činnosti, nezbytné podklady a údaje z dokumentovaných výsledků a ze spravovaných bází dat informačních systémů, potřebné pro jejich činnost, pokud tím není dotčena ochrana práv podle zvláštních zákonů.⁶) Údaje z bází dat bodového pole a státní mapová díla se poskytují v písemné formě, grafické formě nebo na nosičích dat.

      (2)  Osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti jsou povinny

a)

oznamovat změny a zjištěné závady v geodetických údajích bodů bodových polí orgánu zeměměřictví a katastru, který údaje poskytl, a to do 30 dnů po zjištění této skutečnosti,

b)

poskytnout orgánům uvedeným v § 4 odst. 2 písm. a) bezplatně výsledky zeměměřických činností využívané ve veřejném zájmu pro vedení základních státních mapových děl a doklady prokazující přesnost výsledků,

c)

poskytnout orgánům uvedeným v § 4 odst. 2 písm. b) bezplatně výsledky zeměměřických činností využitelné pro potřeby obrany státu.

      (3)  Vlastník stavby, která tvoří polohopisný obsah kartografických děl, je povinen předložit na vyzvání orgánům státní správy a orgánům územní samosprávy uvedeným v § 4 odst. 2 geodetickou část dokumentace jejího skutečného provedení k nahlédnutí, popřípadě k využití pro vedení kartografických děl.

      (4)  Orgány státní správy a orgány územní samosprávy jsou povinny poskytovat osobám oprávněným vykonávat zeměměřické činnosti ve veřejném zájmu nezbytnou součinnost.

§ 7

Vstup na nemovitosti

      (1)  Pověření zaměstnanci orgánů uvedených v § 4 odst. 2 a osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti jsou oprávněni při výkonu zeměměřických činností v nezbytném rozsahu vstupovat a vjíždět na pozemky po předchozím oznámení vlastníkovi nebo oprávněnému uživateli pozemků. Do staveb mohou tyto osoby vstupovat se souhlasem vlastníka nebo oprávněného uživatele stavby. Společně s nimi mohou na pozemky vstupovat a vjíždět a do staveb vstupovat i jejich pomocní pracovníci. Vlastník nebo oprávněný uživatel pozemku nesmí těmto osobám ve vstupu a vjíždění na pozemek bránit.

      (2)  Pověřený zaměstnanec orgánu uvedeného v § 4 odst. 2 písm. a) a b) prokazuje oprávnění ke vstupu na nemovitost při výkonu zeměměřických činností a dohledu⁸) služebním průkazem.

      (3)  Ostatní osoby se prokazují

a)

úředním průkazem vydaným některým ze státních orgánů uvedených v § 4 odst. 2, nebo

b)

živnostenským listem k výkonu zeměměřických činností, popřípadě jeho ověřenou kopií.

      (4)  Vlastník nebo provozovatel zařízení, které může ohrozit život nebo zdraví, umožní pověřeným zaměstnancům orgánů státní správy a územní samosprávy a osobám, oprávněným vykonávat zeměměřické činnosti, vstup do tohoto zařízení a je povinen je poučit o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Všechny tyto osoby jsou povinny dodržovat předpisy upravující činnosti v těchto zařízeních.

§ 8

Zřizování značek bodů bodového pole

      (1)  Orgány státní správy a osoby, které jsou oprávněny vykonávat zeměměřické činnosti, jsou oprávněny v nezbytném rozsahu užívat nemovitosti ke zřizování, udržování, přemísťování, odstraňování a obnovování značek.

      (2)  Správcem značky je orgán zeměměřictví a katastru s výjimkou značek zřízených na základě zeměměřických činností vykonávaných pro potřeby obrany státu, jejichž správcem je Ministerstvo obrany nebo právnické osoby jím zřízené. Správce značky vykonává činnosti vyplývající z odstavce 1 a vede o značce dokumentaci.

      (3)  Osoba, která zřizuje značku, je před jejím zřízením povinna projednat její umístění s vlastníkem nemovitosti. Správce značky je povinen vlastníka nemovitosti a oprávněného uživatele nemovitosti, není-li jím vlastník, písemně poučit o omezeních, která mu zřízením značky vznikají. Takové omezení výkonu vlastnických nebo uživatelských práv musí být spojeno s poskytnutím přiměřené náhrady (§ 10 odst. 3).

      (4)  Vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti je povinen strpět umístění značek na nemovitosti a zdržet se všeho, co by tyto značky mohlo poškodit, učinit nepouživatelnými nebo co by je mohlo zničit.

      (5)  Jsou-li činnostmi podle odstavce 1 dotčeny jiné zákonem chráněné zájmy,⁹) postupuje se po předchozím projednání s orgány státní správy, kterým přísluší ochrana těchto zájmů.

§ 9

      (1)  Správce značky je povinen zajistit její údržbu, přemístění, odstranění a obnovu.

      (2)  K ochraně značky základního bodového pole se podle potřeby vymezí a vyhlásí chráněné území podle zvláštního zákona.¹⁰) V chráněném území nesmí být prováděna činnost, jež by mohla ohrozit značku nebo ztížit či znemožnit její využívání.

      (3)  Body podrobného polohového bodového pole a jejich značky mohou zřizovat a v dohodě s jejich správcem a na jeho náklad udržovat, přemísťovat, odstraňovat a obnovovat i osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti.

      (4)  Má-li být značka ze závažných důvodů přemístěna, odstraněna nebo učiněno jiné opatření k její ochraně, je vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti povinen to předem oznámit jejich správci.

      (5)  Vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti je povinen oznámit správci značky poškození, ohrožení a zničení značky do 30 dnů ode dne zjištění této skutečnosti.

      (6)  Správce značky je povinen zpravidla do 60 dnů ode dne doručení oznámení podle odstavce 4 rozhodnout o přemístění či odstranění značky nebo o uložení opatření k ochraně značky vlastníku a oprávněnému uživateli nemovitosti.

§ 10

Náhrada za majetkové újmy a náhrada
za omezení využívání nemovitosti

      (1)  Pověření zaměstnanci orgánů uvedených v § 4 odst. 2 a osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti jsou povinni šetřit práva a majetek vlastníka a oprávněného uživatele nemovitosti a po ukončení zeměměřických činností uvést nemovitost do původního stavu. Přitom jsou povinni dbát, aby co nejméně rušili hospodaření a užívání nemovitosti. Mohou také, po předchozím upozornění, v nezbytném rozsahu provádět na vlastní náklad nutné úpravy terénu, oklešťovat a odstraňovat porosty překážející zeměměřickým činnostem a využívání značek.

      (2)  Není-li možné nemovitost uvést do původního stavu a vznikla-li vlastníku nebo oprávněnému uživateli nemovitosti majetková újma v důsledku výkonu zeměměřických činností, má právo na náhradu. Majetkovou újmu hradí ten, kdo ji výkonem zeměměřických činností způsobil. Právo na náhradu majetkové újmy musí být uplatněno u polních kultur nejpozději do 30 dnů ode dne jejího vzniku, v ostatních případech do jednoho roku ode dne jejího vzniku, jinak zaniká.

      (3)  Je-li vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti omezen umístěním značky v obvyklém využívání nemovitosti, má právo na přiměřenou náhradu za toto omezení. Náhradu za omezení hradí správce značky, u kterého je nutno toto právo uplatnit do jednoho roku ode dne oznámení o umístění značky na nemovitosti, jinak zaniká.

      (4)  Nedojde-li k dohodě o náhradě a její výši podle odstavců 2 a 3, rozhoduje soud.

§ 11

Povinnosti při výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem ochrany

      (1)  Orgány státní správy a osoby jsou povinny při výkonu zeměměřických činností dbát zájmů obrany státu. Ve věcech dotýkajících se utajovaných skutečností se řídí zvláštním zákonem.¹¹)

      (2)  Vymezení obsahu, prostoru a způsobu výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu přísluší Ministerstvu obrany.

      (3)  Výsledky zeměměřických činností určené pro potřeby obrany státu spravuje Ministerstvo obrany, jeho orgány a právnické osoby jím zřízené.

      (4)  V objektech se zvláštním režimem ochrany a provozu je k výkonu zeměměřických činností potřebný předchozí souhlas příslušného ministerstva.

Oddíl čtvrtý

Ověřování výsledků zeměměřických činností

§ 12

      (1)  Výsledky zeměměřických činností

a)

využívané pro správu a vedení katastru nemovitostí¹) a pro státní mapová díla,

b)

ve výstavbě,¹⁰)

musí být ověřeny fyzickou osobou, které bylo uděleno úřední oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností (dále jen ,,úřední oprávnění").

      (2)  Výsledky zeměměřických činností uvedené v odstavci 1 písm. a) musí být ověřeny, že svými náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům.¹)

      (3)  Výsledky zeměměřických činností uvedené v odstavci 1 písm. b) musí být ověřeny, že svými náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům a podmínkám písemně dohodnutým s objednatelem.

§ 13

Rozsah úředního oprávnění

      (1)  Úřední oprávnění se uděluje pro ověřování

a)

geometrického plánu, kopie geometrického plánu, upřesněného přídělového plánu, nového souboru geodetických informací katastru nemovitostí a dokumentace o vytyčení hranice pozemku,

b)

dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole a o zaměření předmětů měření, které jsou obsahem základních státních mapových děl, pro potřeby orgánů zeměměřictví a katastru,

c)

geodetického podkladu pro výstavbu, dokumentace o vytyčovací síti, dokumentace o vytyčení prostorové polohy, rozměru a tvaru stavby pro účely výstavby¹⁰) a o dohledu na dodržování její prostorové polohy a geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby,¹⁰) která obsahuje geometrické, polohové a výškové určení dokončené stavby nebo technologického zařízení,

d)

dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole a o zaměření a šetření předmětů měření, které jsou obsahem státních mapových děl, pro potřeby obrany státu.

      (2)  Úřední oprávnění může být uděleno též samostatně pro ověřování výsledků uvedených v odstavci 1.

§ 14

Udělení úředního oprávnění

      (1)  Úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) až c) uděluje Úřad. Úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. d) uděluje Ministerstvo obrany.

      (2)  Úřední oprávnění se udělí fyzické osobě na podkladě její písemné žádosti, jestliže

a)

je plně způsobilá k právním úkonům a bezúhonná,

b)

má ukončené vysokoškolské vzdělání zeměměřického směru alespoň magisterského studijního programu^11a) a poté vykonala v České republice nejméně pět let odborné praxe v zeměměřických činnostech, pro které žádá o udělení úředního oprávnění, a

c)

úspěšně složila zkoušku odborné způsobilosti (dále jen ,,zkouška").

      (3)  Po úspěšném vykonání zkoušky příslušný orgán uvedený v odstavci 1 rozhodne o udělení úředního oprávnění a do 10 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí fyzické osobě úřední oprávnění vydá.

      (4)  Pokud fyzická osoba, která je občanem členského státu Evropské unie, je držitelem oprávnění obdobného úřednímu oprávnění podle § 13, vydá jí příslušný orgán uvedený v odstavci 1 na základě její písemné žádosti úřední oprávnění, splňuje-li podmínku uvedenou v odstavci 2 písm. a) a úspěšně složila srovnávací zkoušku odborné způsobilosti nebo vykonala v České republice tříletou odbornou praxi v zeměměřických činnostech, pro které žádá o udělení úředního oprávnění.

      (5)  Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen

a)

pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s výkonem zeměměřických činností,

b)

pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku.

      (6)  Absolvování vysokoškolského vzdělání zeměměřického směru mimo území České republiky prokáže fyzická osoba osvědčením příslušného orgánu.

      (7)  Písemná žádost o udělení úředního oprávnění

a)

podle § 13 odst. 1 písm. a) až c) se podává zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu²) (dále jen ,,inspektorát"), v jehož působnosti má fyzická osoba místo trvalého pobytu; jestliže fyzická osoba nemá trvalý pobyt na území České republiky, podává žádost Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Praze,

b)

podle § 13 odst. 1 písm. d) se podává Ministerstvu obrany.

      (8)  Úřad a Ministerstvo obrany vedou seznamy fyzických osob, kterým udělily úřední oprávnění. Seznamy jsou veřejně přístupné. Seznam vedený Úřadem je k nahlédnutí u orgánů zeměměřictví a katastru, seznam vedený Ministerstvem obrany je k nahlédnutí u tohoto ministerstva.

§ 14a

Zkouška

      (1)  Zkoušku může vykonat pouze fyzická osoba, která požádala o udělení úředního oprávnění a splňuje podmínky stanovené v § 14 odst. 2 písm. a) a b). Zkouška se koná před odbornou zkušební komisí nejpozději do 6 měsíců ode dne doručení písemné žádosti o udělení úředního oprávnění příslušnému orgánu uvedenému v § 14 odst. 7. Zkouška se skládá v českém jazyce.

      (2)  Členy odborných zkušebních komisí pro udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) až c) jmenuje a odvolává předseda Úřadu ze zaměstnanců Úřadu, popřípadě dalších orgánů zeměměřictví a katastru, jakož i z odborníků z vysokých škol a z praxe. Členy odborných zkušebních komisí pro udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. d) jmenuje ministr obrany. Odborné zkušební komise pro udělení úředního oprávnění mají lichý počet členů a jsou nejméně tříčlenné.

      (3)  Zkouškou se prokazují teoretické a praktické znalosti zeměměřických činností, pro které žádá fyzická osoba o udělení úředního oprávnění, znalosti souvisejících právních předpisů a schopnosti jejich aplikace a odborná způsobilost ověřit výsledky zeměměřických činností v praxi.

      (4)  Fyzická osoba, která nesložila úspěšně zkoušku, je oprávněna ji jednou opakovat do 6 měsíců od neúspěšného konání zkoušky. Pokud v tomto termínu ani opakovaně úspěšně zkoušku nesloží, může podat novou žádost o udělení úředního oprávnění až po uplynutí 2 let od neúspěšného vykonání zkoušky.

§ 15

Zánik a odejmutí úředního oprávnění

      (1)  Úřední oprávnění zaniká na písemnou žádost držitele úředního oprávnění, nebo jestliže držitel úředního oprávnění zemře nebo je prohlášen za mrtvého.¹²)

      (2)  Příslušný orgán státní správy uvedený v § 14 odst. 1 odejme fyzické osobě úřední oprávnění, jestliže pominula některá ze skutečností uvedených v § 14 odst. 2 písm. a).

      (3)  Úřad odejme fyzické osobě úřední oprávnění při závažném nebo opakovaném porušení pořádku na úseku zeměměřictví²) nejvýše na dobu pěti let.

      (4)  Úřad může odejmout fyzické osobě úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. c) na základě pravomocného rozsudku, kterým byla uložena povinnost uhradit škodu způsobenou zeměměřickými činnostmi, jejichž výsledek ověřila; jde-li o fyzickou osobu s úředním oprávněním podle § 13 odst. 1 písm. d), může úřední oprávnění odejmout Ministerstvo obrany.

      (5)  Zdůvodněný písemný návrh na odejmutí úředního oprávnění předkládá Úřadu inspektorát, v jehož územní působnosti byly výsledky zeměměřických činností předloženy k využití pro účely katastru nemovitostí a státních mapových děl. Úřad může též odejmout úřední oprávnění z vlastního podnětu.

      (6)  Fyzické osobě, které bylo odejmuto úřední oprávnění podle odstavců 2 a 3 nebo 4, může být znovu uděleno při splnění podmínek uvedených v § 14 a 14a i po uplynutí doby, na kterou bylo odejmuto.

      (7)  Příslušný orgán státní správy uvedený v § 14 odst. 1 vyškrtne fyzickou osobu ze seznamu fyzických osob s úředním oprávněním, jejíž úřední oprávnění zaniklo nebo jíž bylo odejmuto.

§ 16

Práva a povinnosti fyzické osoby s úředním oprávněním

      (1)  Fyzická osoba s úředním oprávněním je povinna

a)

jednat odborně, nestranně a vycházet vždy ze spolehlivě zjištěného stavu věci při ověřování výsledků zeměměřických činností uvedených v § 13 odst. 1 písm. a), b) a d),

b)

jednat odborně a dodržovat podmínky stanovené právními předpisy a písemně dohodnuté podmínky s objednatelem, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy, při ověřování výsledků zeměměřických činností uvedených v § 13 odst. 1 písm. c),

c)

oznámit příslušnému orgánu státní správy uvedenému v § 14 odst. 1 všechny skutečnosti, které mají vliv na odejmutí úředního oprávnění,

d)

poskytnout orgánu zeměměřictví a katastru potřebnou součinnost při využívání touto osobou ověřených výsledků zeměměřických činností a při dohledu na zeměměřické činnosti⁸) uvedené v § 13 odst. 1 písm. a) a b),

e)

vést evidenci výsledků, které ověřila, odděleně podle § 13 odst. 1 písm. a) až d), s uvedením jména osoby, která zeměměřické činnosti vykonala, katastrálního území, kde byly zeměměřické činnosti vykonány, data a pořadového čísla ověření,

f)

potvrdit vykonanou praxi osobě žádající o udělení úředního oprávnění, pokud tato osoba praxi pod jejím vedením vykonala,

g)

oznámit změny údajů uvedených v žádosti o udělení úředního oprávnění tomu orgánu státní správy, který úřední oprávnění vydal.

      (2)  Fyzická osoba s úředním oprávněním odpovídá za odbornou úroveň jí ověřených výsledků zeměměřických činností, za dosažení předepsané přesnosti a za správnost a úplnost náležitostí podle právních předpisů.

      (3)  Fyzická osoba s úředním oprávněním je oprávněna používat označení ,,úředně oprávněný zeměměřický inženýr".

      (4)  Ověření odborné správnosti výsledku zeměměřické činnosti se vyznačí textem: ,,Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům." K textu se připojí vlastnoruční podpis fyzické osoby, datum ověření výsledků zeměměřických činností, číslo z evidence ověřovaných výsledků a otisk razítka se státním znakem, jehož obsahem je

a)

jméno a příjmení fyzické osoby a označení podle odstavce 3,

b)

číslo položky, pod kterou je fyzická osoba vedena v seznamu u příslušného orgánu státní správy uvedeného v § 14 odst. 1,

c)

rozsah úředního oprávnění podle § 13 odst. 1.

      (5)  Ověření kopie geometrického plánu se vyznačí textem: ,,Ověřuje se, ž tato kopie souhlasí s geometrickým plánem." K textu se připojí vlastnoruční podpis fyzické osoby, datum ověření kopie, číslo z evidence ověřených kopií a otisk razítka se státním znakem, jehož obsah je uveden v odstavci 4.

Oddíl pátý

Geodetické referenční systémy a státní mapová díla

§ 17

      (1)  Výsledky zeměměřických činností, využívané ve veřejném zájmu orgány zeměměřictví a katastru, musí být ve stanovených územních celcích dokumentovány v geodetických referenčních systémech závazných na celém území státu. V těchto geodetických referenčních systémech musí být dále dokumentovány stavby ve výstavbě¹⁰) na celém území státu, pokud je dokumentace jejich skutečného provedení využívána ve veřejném zájmu pro vedení kartografických děl.

      (2)  Geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a základní principy koordinace a správy změnových informací pro aktualizaci obsahu státních mapových děl stanoví vláda nařízením.

Oddíl šestý

Porušení pořádku na úseku zeměměřictví

§ 17a

      (1)  Přestupku na úseku zeměměřictví se dopustí ten, kdo

a)

neoprávněně znemožňuje nebo ztěžuje výkon zeměměřických činností, které mají být využívány pro katastr nemovitostí České republiky nebo základní státní mapové dílo, kontrolu zeměměřických činností nebo dohled na ověřování jejich výsledků,

b)

zničí, poškodí nebo neoprávněně přemístí značku nebo neoznámí změnu a zjištěnou závadu v geodetických údajích:

      1.  bodů geodetických základů,

      2.  zhušťovacích bodů a bodů podrobného bodového pole,

c)

poruší povinnosti stanovené pro chráněné území bodu geodetických základů,

d)

neoprávněně využívá nebo rozšiřuje výsledky zeměměřických činností,

e)

vykoná zeměměřickou činnost, aniž je k tomu odborně způsobilý.

      (2)  Za přestupek může Zeměměřický úřad^12a) nebo inspektorát^12b) a při výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem Ministerstvo obrany uložit pokutu až do výše 25 000 Kč.

      (3)  Uložení pokuty za přestupek lze projednat do 1 roku ode dne, kdy se Zeměměřický úřad nebo inspektorát nebo Ministerstvo obrany o porušení pořádku na úseku zeměměřictví dověděl, nejpozději do 3 let ode dne, kdy k porušení pořádku došlo.

      (4)  Na projednání přestupků na úseku zeměměřictví se vztahuje zvláštní právní předpis,^12c) pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 17b

      (1)  Jiného správního deliktu na úseku zeměměřictví se dopustí

a)

fyzická osoba při výkonu své podnikatelské činnosti nebo právnická osoba, dopustí-li se jednání uvedeného v § 17a odst. 1,

b)

osoba oprávněná vykonávat zeměměřické činnosti, pokud

      1.  neposkytne příslušným orgánům státní správy bezplatně výsledky zeměměřických činností využívané ve veřejném zájmu,
      2.  na vyzvání nepředloží příslušným orgánům státní správy k nahlédnutí, popřípadě k využití geodetickou část dokumentace skutečného provedení stavby,
      3.  neoznámí změny a zjištěné závady v geodetických údajích bodových polí orgánu zeměměřictví a katastru, který údaje poskytl, ve lhůtě 30 dnů po zjištění této skutečnosti,

c)

fyzická osoba, které bylo uděleno úřední oprávnění, jestliže

      1.  nedodržuje podmínky nebo povinnosti stanovené tímto zákonem pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí České republiky nebo základní státní mapové dílo,


      2.  odmítne potvrdit praxi osobě žádající o udělení úředního oprávnění, která pod jejím vedením praxi vykonala,
      3.  neohlásí změny údajů uvedených v žádosti o udělení úředního oprávnění,
      4.  ověří výsledek zeměměřické činnosti vykonaný osobou, která není k této činnosti odborně způsobilá.

      (2)  Za porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle § 17b odst. 1 může Zeměměřický úřad nebo inspektorát a při výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem Ministerstvo obrany uložit pokutu až do výše 250 000 Kč.

      (3)  Uložení pokuty za jiný správní delikt lze projednat do 1 roku ode dne, kdy se Zeměměřický úřad nebo inspektorát nebo Ministerstvo obrany o porušení pořádku na úseku zeměměřictví dověděl, nejpozději do 5 let ode dne, kdy k porušení došlo.

      (4)  Osoba, která se dopustila jiného správního deliktu, se může odpovědnosti zprostit, prokáže-li, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila.

      (5)  Při stanovení výše pokuty přihlédne Zeměměřický úřad nebo inspektorát nebo Ministerstvo obrany k závažnosti jiného správního deliktu, zejména ke způsobu a okolnostem jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho následků, k době trvání protiprávního jednání a ke skutečnosti, zda a jak se odpovědná osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků jiného správního deliktu.

      (6)  Na projednání jiného správního deliktu na úseku zeměměřictví se vztahuje zvláštní právní předpis.¹³)

§ 17c

      (1)  Opakovaným porušením pořádku na úseku zeměměřictví se rozumí porušení povinnosti podle tohoto zákona, jehož se osoba dopustila v době do 3 let od právní moci rozhodnutí, kterým mu byla uložena pokuta za předchozí porušení pořádku na úseku zeměměřictví.

      (2)  Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena, a je příjmem státního rozpočtu České republiky. Pokutu vybírá a vymáhá územní finanční orgán podle zvláštních právních předpisů.^13a)

Oddíl sedmý

Společná a přechodná ustanovení

§ 18

Platnost dosavadních oprávnění

      (1)  Platnost oprávnění vydaných podle § 3 odst. 1 vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací, a podle § 3 odst. 2 vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, ve znění vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 38/1974 Sb., končí uplynutím jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Platnost oprávnění vydaných v dohodě s Českým báňským úřadem podle § 3 odst. 2 vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací, končí uplynutím tří let od účinnosti tohoto zákona.

      (2)  Na základě písemné žádosti bude fyzické osobě, která splňuje podmínky stanovené tímto zákonem, uděleno úřední oprávnění v rozsahu uvedeném

a)

v § 13 odst. 1 písm. a), jestliže je držitelem oprávnění podle § 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací,

b)

v § 13 odst. 1 písm. b), jestliže je držitelem oprávnění podle § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací,

c)

v § 13 odst. 1 písm. c), jestliže je držitelem oprávnění podle vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, ve znění vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 38/1974 Sb.

§ 19

Vztah ke správnímu řádu

      Obecné předpisy o správním řízení¹³) se vztahují na řízení podle § 3 odst. 2, § 9 odst. 6 a na udělení a odejmutí úředního oprávnění podle § 14 a 15 tohoto zákona.

§ 20

Zmocňovací ustanovení

      (1)  Úřad vyhláškou stanoví

a)

předmět a obsah správy bodových polí a náležitosti podání týkajících se bodových polí,

b)

předmět a obsah správy základních a tematických státních mapových děl, kromě děl, která jsou výsledky činností uvedených v § 11 odst. 3, a postup při standardizaci geografického názvosloví,

c)

předmět a obsah výsledků zeměměřických činností ověřovaných fyzickou osobou s úředním oprávněním a náležitosti dokumentace o skutečném provedení stavby využívané pro vedení základních státních mapových děl,

d)

náležitosti žádosti o udělení úředního oprávnění a žádosti o zánik úředního oprávnění a formu ověřování výsledků zeměměřických činností,

e)

obsah a způsob provádění zkoušky,

f)

obsah a způsob provádění srovnávací zkoušky odborné způsobilosti.

      (2)  Ministerstvo obrany vyhláškou stanoví náležitosti žádosti o udělení úředního oprávnění a žádosti o zánik úředního oprávnění a formu ověřování výsledků zeměměřických činností pro potřeby obrany státu.

§ 24

Účinnost

      Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.

***

      Zákon č. 120/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, nabyl účinnosti dnem 1. září 2000.

      Zákon č. 186/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb., a zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katarálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2001, s výjimkou § 14 odst. 4, který nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.




Předseda vlády:



Ing. Zeman v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).

²)

Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

³)

Např. zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 344/ /1992 Sb.

⁴)

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů.

⁵)

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

⁶)

Např. zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech, zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

⁸)

Např. § 4 písm.  b) zákona č. 359/1992 Sb.

⁹)

Například zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰)

Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

¹¹)

Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^11a)

§ 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

¹²)

§ 7 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

^12a)

§ 3a písm.  g) zákona č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^12b)

§ 4 písm.  f) zákona č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^12c)

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

¹³)

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

^13a)

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.