PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 635/2004 Sb., zákonem č. 669/2004 Sb., zákonem č. 124/2005 Sb., zákonem č. 215/2005 Sb., zákonem č. 217/2005 Sb., zákonem č. 377/2005 Sb., zákonem č. 441/2005 Sb., zákonem č. 545/2005 Sb., zákonem č. 109/2006 Sb., zákonem č. 230/2006 Sb., zákonem č. 319/2006 Sb., zákonem č. 172/2007 Sb., zákonem č. 261/2007 Sb., zákonem č. 270/2007 Sb., zákonem č. 296/2007 Sb., zákonem č. 124/2008 Sb., zákonem č. 126/2008 Sb. a zákonem č. 302/2008 Sb.

Sbírka: 85/2009 | Částka: 26/2009

1.4.2009

Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE

85

PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 635/2004 Sb.,
zákonem č. 669/2004 Sb., zákonem č. 124/2005 Sb., zákonem č. 215/2005 Sb., zákonem č. 217/2005 Sb.,
zákonem č. 377/2005 Sb., zákonem č. 441/2005 Sb., zákonem č. 545/2005 Sb., zákonem č. 109/2006 Sb.,
zákonem č. 230/2006 Sb., zákonem č. 319/2006 Sb., zákonem č. 172/2007 Sb., zákonem č. 261/2007 Sb.,
zákonem č. 270/2007 Sb., zákonem č. 296/2007 Sb., zákonem č. 124/2008 Sb., zákonem č. 126/2008 Sb.
a zákonem č. 302/2008 Sb.

ZÁKON

o dani z přidané hodnoty

      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

      Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství¹) a upravuje daň z přidané hodnoty (dále jen ˙daň˙). Daň se uplatňuje na zboží, nemovitosti a služby za podmínek stanovených tímto zákonem.

§ 2

Předmět daně

      (1)  Předmětem daně je

a): dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražbě (dále jen ˙převod nemovitosti˙) za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku,
b): poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku,
c): pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie (dále jen ˙členský stát˙) za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani,
d): dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.

(2) Předmětem daně však není pořízení zboží z jiného členského státu, s výjimkou pořízení nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně,

a): jestliže dodání tohoto zboží v tuzemsku by bylo osvobozeno od daně podle § 68 odst. 1 až 9, nebo
b): pokud je pořízení zboží uskutečněno osobou osvobozenou od uplatňování daně podle § 6 nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání a která není plátcem nebo osobou identifikovanou k dani, nejedná se o pořízení zboží podle písmene a), a celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v běžném kalendářním roce částku 326 000 Kč a tato částka nebyla ani překročena v předcházejícím kalendářním roce; do stanovené částky se nezapočítává hodnota nového dopravního prostředku a hodnota zboží, které je předmětem spotřební daně, při pořízení z jiného členského státu.

(3) Plnění, která jsou předmětem daně, jsou zdanitelnými plněními, pokud nejsou osvobozena od daně.

§ 3

Územní působnost

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a): tuzemskem území České republiky,
b): třetí zemí území mimo území Evropského společenství,
c): územím Evropského společenství území stanovené příslušným právním předpisem Evropských společenství¹).

(2) Pro účely tohoto zákona se považují za třetí zemi také tato území Evropského společenství, která jsou součástí celního území Evropského společenství

a): hora Athos,
b): Kanárské ostrovy,
c): francouzské zámořské departementy,
d): Ílandy,
e): Normanské ostrovy.

(3) Pro účely tohoto zákona se považují za třetí zemi také tato území Evropského společenství, která nejsou součástí celního území Evropského společenství

a): ostrov Helgoland,
b): území Büsingen,
c): Ceuta,
d): Melilla,
e): Livigno,
f): Campione d´ Italia,
g): italské vody jezera Lugano.

(4) Území Monackého knížectví se pro účely tohoto zákona považuje za území Francouzské republiky a území ostrova Man se považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, území Akrotiri a Dhekelie se považují za území Kypru.

§ 4

Vymezení základních pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a): úplatou zaplacení v penězích nebo platebními prostředky nahrazujícími peníze nebo poskytnutí nepeněžitého plnění,
b): jednotkovou cenou cena za měrnou jednotku množství zboží nebo cena za službu anebo nemovitost,
c): daní na vstupu daň, která je obsažena v částce za přijaté plnění, daň z poskytnuté úplaty, daň při dovozu zboží, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, daň při poskytnutí služby zahraniční osobou, daň přiznaná podle § 92a, nebo daň přiznaná při poskytnutí služby podle § 10 odst. 14,
d): daní při dovozu zboží daň, kterou je při dovozu zboží do tuzemska povinna zaplatit osoba, které vznikla daňová povinnost podle § 23,
e): daní při pořízení zboží daň, kterou je povinen přiznat pořizovatel při pořízení zboží z jiného členského státu,
f): daní při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě daň, kterou je povinen přiznat plátce, kterému byly poskytnuty služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě,
g): daní při poskytnutí služby zahraniční osobou daň, kterou je povinen přiznat plátce, kterému byly poskytnuty služby zahraniční osobou povinnou k dani, nebo prostřednictvím provozovny umístěné ve třetí zemi,
h): daní na výstupu daň, kterou je plátce povinen přiznat ze základu daně za uskutečněné zdanitelné plnění, z přijaté úplaty, daň při dovozu zboží, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, daň při poskytnutí služby zahraniční osobou, daň přiznaná podle § 92a, nebo daň přiznaná při poskytnutí služby podle § 10 odst. 14,
i): odpočtem daně daň na vstupu, popřípadě krácená podle § 76,
j): osvobozením od daně bez nároku na odpočet daně osvobození od daně u plnění podle § 51, ve vztahu k nimž nelze uplatnit nárok na odpočet daně,
k): osvobozením od daně s nárokem na odpočet daně osvobození od daně u plnění podle § 63, u nichž lze uplatnit nárok na odpočet daně,
l): vlastní daňovou povinností daňová povinnost, kdy daň na výstupu převyšuje odpočet daně za zdaňovací období,
m): nadměrným odpočtem daňová povinnost, kdy odpočet daně převyšuje daň na výstupu za zdaňovací období,
n): daňovou povinností vlastní daňová povinnost nebo nadměrný odpočet,
o): zvýšením daňové povinnosti zvýšení vlastní daňové povinnosti nebo snížení nadměrného odpočtu,
p): snížením daňové povinnosti snížení vlastní daňové povinnosti nebo zvýšení nadměrného odpočtu,
q): dotací k ceně přijaté finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů Evropského společenství či dle programů obdobných, pokud je příjemci dotace stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění; za dotaci k ceně se nepovažuje zejména dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku,
r): správcem daně je příslušný finanční úřad; při dovozu zboží je správcem daně příslušný celní úřad s výjimkou případů, kdy daňová povinnost při dovozu zboží vzniká plátci podle § 23 odst. 3 a 4,
s): plátcem osoba povinná k dani, o které tak stanoví tento zákon v § 94, nebo osoba, která byla registrována k dani v tuzemsku podle § 95a,
t): osobou identifikovanou k dani osoba, o které tak stanoví tento zákon v § 96,
u): osobou registrovanou k dani v jiném členském státě osoba, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty v jiném z členských států,
v): zahraniční osobou osoba, která nemá na území Evropského společenství sídlo, místo podnikání ani místo pobytu,
w): místem pobytu adresa místa trvalého pobytu nebo místa pobytu fyzické osoby, popřípadě místo, kde se převážně zdržuje,
x): místem podnikání adresa fyzické osoby povinné k dani zapsaná jako místo podnikání v obchodním rejstříku nebo jiné obdobné evidenci, popřípadě místo jejího pobytu,
y): provozovnou místo, které má stálé personální a materiální vybavení, jehož prostřednictvím uskutečňuje osoba povinná k dani své ekonomické činnosti,
z): bytovým domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena, rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plo-chy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena, a v níž jsou nejvýše 3 samostatné byty, nejvýše 2 nadzemní a 1 podzemní podlaží a podkroví, a bytem soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení.

(2) Zbožím jsou věci movité, elektřina, teplo, chlad, plyn a voda. Za zboží se nepovažují peníze a cenné papíry. Za zboží se dále považují

a): bankovky a mince české měny při jejich dodání výrobcem České národní bance, nebo při jejich pořízení z jiného členského státu, nebo jejich dovoz Českou národní bankou,
b): bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny prodávané pro sběratelské účely za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle směnného kurzu vyhlašovaného Českou národní bankou,
c): cenné papíry v listinné podobě při jejich dodání výrobcem emitentovi v tuzemsku, nebo při jejich pořízení z jiného členského státu nebo jejich dovozu a vývozu jako výrobku.

(3) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

a): dopravním prostředkem loď delší než 7,5 m, letadlo o maximální vzletové hmotnosti větší než 1550 kg, vozidlo určené k provozu na silničních pozemních komunikacích s obsahem válců větším než 48 cm³ nebo s výkonem větším než 7,2 kW, pokud jsou určeny k přepravě osob nebo zboží, s výjimkou námořních lodí užívaných k obchodní, průmyslové, rybářské nebo záchranářské činnosti a letadel využívaných leteckými společnostmi pro mezinárodní leteckou přepravu,
b): novým dopravním prostředkem dopravní prostředek, který

1. byl dodán do 3 měsíců, v případě pozemního motorového vozidla do 6 měsíců, ode dne prvního uvedení do provozu, nebo

2. má najeto méně než 6000 km v případě pozemního motorového vozidla, u lodí najeto méně než 100 hodin, u letadel nalétáno méně než 40 hodin,

c): obchodním majetkem souhrn majetkových hodnot, který slouží nebo je určen osobě povinné k dani k uskutečňování ekonomických činností a o kterém je tato osoba povinna účtovat nebo jej evidovat,
d): majetkem vytvořeným vlastní činností obchodní majetek, kterým je dlouhodobý nehmotný a dlouhodobý hmotný majetek včetně nedokončeného majetku a zásoby, oceněný vlastními náklady nebo reprodukční pořizovací cenou podle zvláštního právního předpisu²),
e): osobním automobilem dopravní prostředek, který má v technickém osvědčení⁴) nebo technickém průkazu zapsanou kategorii M1 nebo M1G; pokud zápis kategorie chybí, vymezuje se tato kategorie zvláštním právním předpisem^4a),
f): nájmem věci i podnájem věci,
g): prodejem podniku prodej podniku nebo části podniku, tvořící organizační složku podniku, podle zvláštního právního předpisu⁵); za prodej podniku se považuje rovněž vydražení podniku nebo jeho organizační složky ve veřejné dražbě.

      (4)  Pro účely tohoto zákona se pro přepočet cizí měny na české koruny použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, popřípadě přiznat osvobození od daně s výjimkou přepočtu cizí měny na českou měnu pro účely stanovení základu daně při dovozu zboží podle § 38, kdy se použije kurz stanovený podle celních předpisů.

HLAVA II

UPLATŇOVÁNÍ DANĚ

Díl 1

Daňové subjekty

§ 5

Osoby povinné k dani

      (1)  Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, pokud tento zákon nestanoví v § 5a jinak. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti.

      (2)  Ekonomickou činností uvedenou v odstavci 1 se pro účely tohoto zákona rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a soustavné činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců. Za ekonomickou činnost se také považuje využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně. Samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců nebo jiných osob, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu⁶) nebo jako příjmy, z nichž je uplatňována zvláštní sazba daně podle zvláštního právního předpisu⁷).

      (3)  Stát, kraje, obce, organizační složky státu, krajů a obcí, dobrovolné svazky obcí, hlavní město Praha a jeho městské části a právnické osoby založené nebo zřízené zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu^7a) se při výkonu působností v oblasti veřejné správy nepovažují za osoby povinné k dani, a to i v případě, kdy za výkon těchto působností vybírají úplatu^7b). Pokud však uskutečňováním některých z těchto výkonů došlo podle rozhodnutí příslušného orgánu k výraznému narušení hospodářské soutěže, považuje se, pokud jde o tento výkon, za osobu povinnou k dani, a to ode dne nabytí právní moci vydaného rozhodnutí. Osoba podle věty první se však vždy považuje za osobu povinnou k dani, pokud uskutečňuje činnosti uvedené v příloze č. 3.

      (4)  Za samostatnou osobu povinnou k dani se pro účely tohoto zákona považuje organizační složka státu, která je účetní jednotkou, a v hlavním městě Praze jak hlavní město Praha, tak i každá jeho městská část.

Skupina

§ 5a

      (1)  Skupinou se pro účely tohoto zákona rozumí skupina spojených osob se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která je registrována k dani jako plátce podle § 95a. Pokud mají osoby, které jsou součástí skupiny (dále jen ˙členové skupiny˙) sídlo, místo podnikání nebo provozovnu mimo tuzemsko, nejsou tyto jejich části součástí skupiny. Skupina se považuje za samostatnou osobu povinnou k dani. Každá osoba může být členem pouze jedné skupiny.

      (2)  Spojenými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí kapitálově spojené osoby nebo jinak spojené osoby.

      (3)  Kapitálově spojenými osobami jsou osoby, z nichž se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob, a přitom tento podíl představuje alespoň 40 % základního kapitálu nebo 40 % hlasovacích práv těchto osob.

      (4)  Jinak spojenými osobami jsou osoby, na jejichž vedení se podílí alespoň jedna shodná osoba.

§ 5b

      (1)  Pro účely tohoto zákona jedná za skupinu její zastupující člen. Zastupujícím členem se rozumí člen skupiny se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, který je oprávněn k jednání za skupinu. Pokud ve skupině není člen se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, může být zastupujícím členem kterýkoli člen skupiny.

      (2)  Členové skupiny odpovídají společně a nerozdílně za povinnosti skupiny vyplývající z daňových zákonů. Za tyto povinnosti skupiny odpovídají i po jejím zrušení nebo po jejich vystoupení ze skupiny, a to za období, ve kterém byli členy skupiny.

§ 5c

      (1)  Práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona osobám, které se staly členy skupiny, přecházejí na skupinu dnem registrace skupiny.

      (2)  Práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona osobě, která přistoupila ke skupině, přecházejí na skupinu dnem přistoupení této osoby.

      (3)  Práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona skupině přecházejí na osoby, které jsou členy skupiny ke dni zrušení registrace skupiny, dnem jejího zrušení, a to v rozsahu, v jakém se vztahují k plněním uskutečněným nebo přijatým jednotlivými členy skupiny. Nelze-li takto přechod práv a povinností stanovit, určí při zrušení registrace skupiny rozsah, v jakém tyto práva a povinnosti přecházejí, členové skupiny dohodou.

      (4)  Práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona skupině přecházejí na osobu, jejíž členství ve skupině je zrušeno, dnem zrušení jejího členství, a to v rozsahu, v jakém se vztahují k plněním uskutečněným nebo přijatým touto osobou. Nelze-li takto přechod práv a povinností stanovit, určí při zrušení členství této osoby rozsah, v jakém tyto práva a povinnosti přecházejí, skupina a člen skupiny, jehož členství je rušeno, dohodou.

§ 6

Osoby osvobozené od uplatňování daně

      (1)  Osoba povinná k dani, která má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne částku 1 000 000 Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 94).

      (2)  Obratem se pro účely tohoto zákona rozumí souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží, převod nemovitosti a poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za

a): zdanitelné plnění,
b): plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo
c): plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

Do obratu se nezahrnuje úplata z prodeje hmotného majetku^7c) a odpisovaného nehmotného majetku^7c) nebo pozemků, které jsou dlouhodobým hmotným majetkem^7d), o kterých osoba povinná k dani účtuje nebo o kterých vede evidenci.

Díl 2

Místo plnění

§ 7

Místo plnění při dodání zboží a převodu nemovitosti

      (1)  Místem plnění při dodání zboží, pokud je dodání zboží uskutečněno bez odeslání nebo přepravy, je místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje.

      (2)  Místem plnění při dodání zboží, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno osobou, která uskutečňuje dodání zboží, nebo osobou, pro kterou se uskutečňuje dodání zboží, nebo zmocněnou třetí osobou, je místo, kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo přeprava zboží začíná. Pokud však odeslání nebo přeprava zboží začíná ve třetí zemi, za místo plnění při dovozu zboží a následného dodání zboží osobou, která dovoz zboží uskutečnila, se považuje členský stát, ve kterém vznikla daňová povinnost při dovozu zboží.

      (3)  Pokud je dodání zboží spojeno s jeho instalací nebo montáží osobou, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou, za místo plnění se považuje místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno.

      (4)  Pokud však zboží je dodáno na palubě lodě, letadla nebo vlaku během přepravy cestujících uskutečněné na území Evropského společenství, za místo plnění se považuje místo zahájení přepravy cestujících. Zpáteční přeprava se považuje za samostatnou přepravu.

      (5)  Pro účely odstavce 4 se rozumí

a): místem zahájení přepravy cestujících první místo, kde mohli nastoupit cestující na území Evropského společenství,
b): místem ukončení přepravy cestujících poslední místo, kde mohli vystoupit cestující na území Evropského společenství,
c): přepravou cestujících uskutečněnou na území Evropského společenství část přepravy uskutečněná bez zastávky ve třetí zemi mezi místem zahájení a ukončení přepravy cestujících.

      (6)  Místem plnění při převodu nemovitosti je místo, kde se nemovitost nachází.

§ 7a

Místo plnění při dodání plynu a elektřiny

      (1)  Místem plnění při dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo při dodání elektřiny obchodníkovi je místo, kde má obchodník sídlo, místo podnikání nebo kde má provozovnu, pro kterou je toto zboží dodáno.

      (2)  Obchodníkem se pro účely tohoto ustanovení rozumí osoba povinná k dani, která nakupuje plyn nebo elektřinu zejména za účelem jejich dalšího prodeje a její vlastní spotřeba tohoto zboží je zanedbatelná.

      (3)  Místem plnění při dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo při dodání elektřiny jiné osobě než osobě uvedené v odstavci 1 je místo, kde osoba, které je zboží dodáno, toto zboží spotřebuje. Pokud osoba, které je takto zboží dodáno, nespotřebuje všechno dodané zboží, považuje se za místo plnění pro toto nespotřebované zboží místo, kde má tato osoba, které je zboží dodáno, sídlo, místo podnikání, místo pobytu nebo kde má provozovnu, pro kterou je toto zboží dodáno.

§ 8

Místo plnění při zasílání zboží

      (1)  Za místo plnění při zasílání zboží podle § 18 se považuje místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy osobě, pro kterou se dodání uskutečňuje.

      (2)  Pokud je zboží při zasílání zboží odesláno nebo přepraveno z třetí země a dovoz zboží je uskutečněn plátcem, který uskutečňuje zasílání zboží, do jiného členského státu, než ve kterém je ukončení odeslání nebo přepravy zboží osobě, které má být dodáno, považuje se zboží za odeslané nebo přepravené z členského státu, do kterého byl dovoz zboží uskutečněn.

      (3)  Pokud je však při zasílání zboží podle § 18 dodáno zboží, s výjimkou zboží, které je předmětem spotřební daně, je místem plnění místo stanovené podle § 7 odst. 2, jestliže celková hodnota dodaného zboží do členského státu bez daně nepřekročí v jednom kalendářním roce částku stanovenou tímto členským státem a tato částka nebyla ani překročena v předcházejícím kalendářním roce.

      (4)  Pokud plátce při zasílání zboží podle § 18, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska, nepřekročí celkovou hodnotu dodaného zboží podle odstavce 3, může oznámit správci daně, že za místo plnění považuje místo stanovené podle odstavce 1. Obdobně se postupuje, pokud je zasílání zboží uskutečněno z jiného členského státu do tuzemska. Podle odstavce 1 je plátce povinen při stanovení místa plnění postupovat nejméně 2 následující po sobě jdoucí kalendářní roky ode dne oznámení.

§ 9

Místo plnění při poskytnutí služby

      (1)  Za místo plnění při poskytnutí služby se považuje místo, kde má osoba poskytující službu sídlo nebo místo podnikání.

      (2)  Pokud však osoba poskytuje službu prostřednictvím provozovny, považuje se za místo plnění místo, kde je tato provozovna umístěna.

§ 10

Místo plnění při poskytnutí služby ve zvláštních případech

      (1)  Za místo plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti, včetně služby realitní kanceláře, odhadce nebo služby architekta a stavebního dozoru, se považuje místo, kde se nemovitost nachází.

      (2)  Místem plnění při poskytnutí přepravní služby je území, kde se přeprava uskutečňuje. Pokud je však poskytnuta přeprava zboží mezi členskými státy, mís-tem plnění je místo zahájení přepravy. Jestliže je však přeprava zboží mezi členskými státy poskytnuta pro osobu registrovanou k dani v jiném členském státě, než ve kterém je zahájena přeprava, považuje se za místo plnění území členského státu, který vydal daňové identifikační číslo, které tato osoba poskytla pro poskytnutí této služby.

      (3)  Pro účely odstavce 2 se rozumí

a): přepravou zboží mezi členskými státy přeprava zboží, pokud místo zahájení a místo ukončení přepravy je na území dvou různých členských států; za přepravu zboží mezi členskými státy se považuje také přeprava, kdy místo zahájení a místo ukončení přepravy je na území stejného členského státu, a tato přeprava je přímo spojena s přepravou zboží, kde místo zahájení a místo ukončení přepravy je na území dvou různých členských států,
b): místem zahájení přepravy zboží místo, kde přeprava zboží začíná,
c): místem ukončení přepravy zboží místo, kde přeprava zboží končí.

(4) Místem plnění při poskytnutí

a): služby kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, výchovné, vzdělávací a zábavní, pořádání kongresů, výstav a veletrhů, včetně organizování těchto služeb a poskytnutí s nimi přímo souvisejících služeb,
b): služby přímo související s přepravní službou,
c): služby oceňování movité věci nebo práce na movité věci,

je místo, kde je tato služba uskutečňována.

(5) Pokud však je poskytnuta služba přímo související s přepravou zboží mezi členskými státy nebo služba oceňování movité věci nebo práce na movité věci osobě registrované k dani v jiném členském státě, než ve kterém je tato služba uskutečněna, za místo plnění se považuje území členského státu, který vydal daňové identifikační číslo, které tato osoba poskytla pro poskytnutí této služby. Jestliže však movitá věc nebyla odeslána nebo přepravena z území členského státu, ve kterém byla služba oceňování movité věci nebo práce na movité věci uskutečněna, za místo plnění se nepovažuje členský stát, který vydal daňové identifikační číslo, které tato osoba poskytla pro poskytnutí této služby, ale místem plnění je místo, kde je tato služba uskutečněna.

(6) Při poskytnutí služby zahraniční osobě nebo osobě povinné k dani, která má sídlo nebo místo podnikání v jiném členském státě, nebo provozovně umístěné mimo tuzemsko, je místem plnění místo, kde má osoba, které je služba poskytnuta, sídlo nebo místo podnikání, nebo je místem plnění místo, kde je umístěna provozovna, je-li služba poskytnuta pro tuto provozovnu, pokud jde o tyto služby:

a): převod a postoupení autorského práva, patentu, licence, ochranné známky a podobného práva,
b): reklamní službu,
c): poradenskou, inženýrskou, konzultační, právní, účetní a jinou podobnou službu, stejně jako zpracování dat, poskytnutí informací, překladatelské a tlumočnické služby,
d): bankovní, finanční a pojišťovací službu, s výjimkou nájmu bezpečnostních schránek,
e): poskytnutí pracovní síly,
f): nájem movité věci, s výjimkou všech druhů prostředků pro dopravu,
g): telekomunikační službu,
h): rozhlasové a televizní vysílání,
i): elektronickou službu,
j): přijetí závazku zdržet se zcela nebo zčásti v pokračování nebo vykonávání podnikatelské činnosti nebo práva uvedeného v tomto odstavci,
k): poskytnutí služby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, která spočívá v zajištění služby uvedené v tomto odstavci,
l): poskytnutí přístupu k přepravní a distribuční soustavě pro plyn nebo přenosové a distribuční soustavě pro elektřinu a poskytnutí přepravy a distribuce plynu nebo přenosu a distribuce elektřiny prostřednictvím těchto soustav, včetně přímo souvisejících služeb.

(7) Při poskytnutí služby podle odstavce 6 zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo ani místo podnikání v tuzemsku, nebo prostřednictvím provozovny umístěné mimo tuzemsko, plátci nebo osobě povinné k dani, se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku anebo provozovně umístěné v tuzemsku, je místem plnění tuzemsko.

(8) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a): elektronickou službou služba poskytovaná prostřednictvím internetu nebo elektronické sítě, z jejíž povahy vyplývá, že její poskytování je v podstatě automatizované a vyžaduje minimální lidský zásah a bez použití informačních technologií není uskutečnitelná; elektronickou službou je zejména hostitelství internetových stránek web-site hosting, web-page hosting, dálková údržba programů a zařízení, dodání programového vybavení a jeho aktualizace, dodání obrázků, textů a informací a zpřístupňování databází, dodání hudby, filmů a her, včetně loterií a jiných podobných her a dodání politických, kulturních, uměleckých, sportovních, vědeckých a zábavních pořadů a událostí a poskytnutí služby výuky na dálku,
b): telekomunikační službou služba spojená s přenosem, vysíláním nebo příjmem signálů, textových dokumentů, obrázků a zvuků nebo jakékoliv informace prostřednictvím kabelu, rádia, optických nebo elektromagnetických systémů včetně příslušného přenosu nebo stanovení práva využívat kapacitu pro tento přenos, vysílání nebo příjem nebo přístup k informačním sítím.

(9) Pokud je však nájem prostředku pro dopravu

a): poskytnut plátcem, a ke skutečnému užití nebo spotřebě po celou dobu nájmu dochází ve třetí zemi, nestanoví se místo plnění v tuzemsku podle § 9, ale za místo plnění se považuje tato třetí země,
b): poskytnut zahraniční osobou povinnou k dani nebo prostřednictvím provozovny umístěné ve třetí zemi, a ke skutečnému užití nebo spotřebě dochází v tuzemsku, i když jen po část doby nájmu, nestanoví se místo plnění ve třetí zemi podle § 9, ale za místo plnění se považuje tuzemsko.

      (10)  Při poskytnutí elektronické služby zahraniční osobou povinnou k dani nebo prostřednictvím provozovny umístěné ve třetí zemi osobě, která není osobou povinnou k dani, se za místo plnění považuje tuzemsko, pokud má osoba, pro kterou je služba poskytnuta, sídlo nebo místo pobytu v tuzemsku.

      (11)  Při poskytnutí telekomunikační služby, rozhlasového a televizního vysílání zahraniční osobou povinnou k dani nebo prostřednictvím provozovny umístěné ve třetí zemi osobě, která není osobou povinnou k dani, a která má sídlo nebo místo pobytu v tuzemsku, za místo plnění se považuje tuzemsko, pokud ke skutečnému užití nebo spotřebě dochází v tuzemsku.

      (12)  Místem plnění při poskytnutí služby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, která spočívá v zajištění

a): přepravy zboží mezi členskými státy, je místo zahájení přepravy,
b): služby přímo související s přepravou zboží mezi členskými státy, je místo, kde je služba související uskutečněna,
c): jiné služby než uvedené v písmenech a), b) nebo v odstavci 6 nebo v zajištění zboží, je místo, kde je místo plnění zajišťované služby nebo kde je místo plnění zajišťovaného dodání zboží, pořízení zboží nebo převodu nemovitosti.

      (13)  Pokud je však služba podle odstavce 12 poskytnuta pro osobu registrovanou k dani v jiném členském státě, než ve kterém je místo plnění zajišťované služby, zajišťovaného zboží nebo převodu nemovitosti podle písmen a) až c), považuje se za místo plnění území členského státu, který vydal daňové identifikační číslo, které tato osoba uvedla pro poskytnutí služby.

      (14)  Pokud je místo plnění u služby podle odstavce 6, s výjimkou služeb osvobozených od daně, stanoveno ve třetí zemi, a tato služba je poskytnuta pro osobu, která je zároveň plátcem, považuje se za místo plnění tuzemsko, pokud je služba touto osobou skutečně využita nebo spotřebována v tuzemsku.

§ 11

Místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu

      (1)  Za místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu se považuje místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy pořizovateli.

      (2)  Za místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu se považuje členský stát, který vydal daňové identifikační číslo, které pořizovatel poskytl osobě registrované k dani v jiném členském státě, která mu dodává zboží, pokud ukončení odeslání nebo přepravy zboží je v jiném členském státě, než který vydal toto daňové identifikační číslo, a jestliže pořizovatel neprokáže, že pořízení zboží z jiného členského státu bylo předmětem daně v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží. Tímto ustanovením není dotčeno ustanovení odstavce 1.

      (3)  Pokud je však pořízení zboží z jiného členského státu předmětem daně podle odstavce 1 v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží následně potom, co bylo předmětem daně v tuzemsku, protože daňové identifikační číslo, které pořizovatel poskytl osobě, která mu dodává zboží a která je registrovaná k dani v jiném členském státě, bylo vydáno v tuzemsku, je pořizovatel oprávněn snížit základ daně v tuzemsku o základ daně, z kterého byla odvedena daň v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží. Pro snížení základu daně platí obdobně § 42.

      (4)  Pokud však je použit zjednodušený postup při dodání zboží do jiného členského státu formou tří-stranného obchodu podle § 17, za místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu se považuje místo stanovené podle odstavce 1, pokud pořizovatel uskutečnil pořízení zboží z jiného členského státu za účelem následného dodání zboží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží podle odstavce 1 a osoba, které bylo zboží dodáno v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, přiznala a zaplatila daň jako při pořízení zboží z jiného členského státu a pořizovatel podal souhrnné hlášení.

§ 12

Místo plnění při dovozu zboží

      (1)  Místem plnění při dovozu zboží je členský stát, na jehož území se zboží nachází v době, kdy vstupuje ze třetí země na území Evropského společenství.

      (2)  Pokud má však zboží při vstupu na území Evropského společenství postavení dočasně uskladněného zboží nebo je umístěno do svobodného pásma nebo do svobodného skladu, nebo je propuštěno do celního režimu uskladnění v celním skladu, aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému, dočasné použití s úplným osvobozením od cla nebo vnější tranzit, je místem plnění při dovozu zboží členský stát, ve kterém se na toto zboží přestanou vztahovat příslušná celní opatření.

Díl 3

Zdanitelná plnění

§ 13

Dodání zboží a převod nemovitosti

      (1)  Dodáním zboží se pro účely tohoto zákona rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Převodem nemovitosti se pro účely tohoto zákona rozumí převod nemovitosti, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo příslušnosti k hospodaření.

      (2)  Dodáním zboží do jiného členského státu je dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu.

      (3)  Za dodání zboží nebo převod nemovitosti se považuje

a): převod vlastnického práva k majetku za úplatu i na základě rozhodnutí státního orgánu nebo vyplývající ze zvláštního právního předpisu,
b): dodání zboží prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; toto dodání zboží se považuje za samostatné dodání zboží komitentem nebo třetí osobou komisionáři a samostatné dodání zboží komisionářem třetí osobě nebo komitentovi,
c): předání dovezeného zboží, které je ve vlastnictví osoby z třetí země a po propuštění do volného oběhu je předáno další osobě v tuzemsku beze změny vlastnického vztahu,
d): převod práva užívat najaté zboží nebo najatou nemovitost na základě smlouvy, která stanoví povinnost nájemce nabýt zboží nebo nemovitost, které jsou předmětem smlouvy.

(4) Za dodání zboží nebo převod nemovitosti za úplatu se také považuje

a): použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce,
b): použití hmotného majetku vytvořeného vlastní činností pro účely, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně,
c): vydání vypořádacího podílu⁸) nebo podílu na likvidačním zůstatku⁹) v nepeněžité podobě ve hmotném majetku²), pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně,
d): při rozpuštění sdružení¹⁰) bezúplatné přenechání věcí vnesených nebo bezúplatné přenechání získaného podílu majetku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku vytvořeného společnou činností ostatním účastníkům sdružení¹⁰) do jejich vlastnictví,
e): při vystoupení nebo vyloučení účastníka ze sdružení bezúplatné přenechání věcí vnesených ostatním účastníkům sdružení do jejich vlastnictví nebo vydání podílu majetku vytvořeného společnou činností v nepeněžité podobě ve hmotném majetku účastníkovi sdružení, který vystupuje nebo je vyloučen,
f): vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě ve hmotném majetku, pokud vkladatel při nabytí majetku nebo u jeho části uplatnil odpočet daně, s výjimkou vložení hmotného majetku, který je součástí vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku; vkladatel i nabyvatel v takovém případě odpovídají za splnění daňové povinnosti společně a nerozdílně,
g): přestavba motorového vozidla, jejímž výsledkem je osobní automobil, u kterého není nárok na odpočet daně,
h): dodání vratného obalu spolu se zbožím v tuzemsku plátcem, který uvádí vratné obaly spolu se zbožím na trh^10a), jestliže vratný obal stejného druhu nebyl tomuto plátci vrácen k poslednímu dni příslušného účetního období^7d) daného plátce nebo k poslednímu dni příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví. Pro účely tohoto zákona jsou za vratné obaly stejného druhu považovány také vratné obaly se shodnou výší zvláštní peněžní částky účtované při dodání vratného obalu spolu se zbožím. Toto ustanovení se nevztahuje na dodání vratných obalů spolu se zbožím, u kterého by se uplatnilo osvobození od daně podle § 63.

      (5)  Použitím hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce se pro účely tohoto zákona rozumí trvalé použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní spotřebu nebo jeho zaměstnanců, trvalé použití pro jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomických činností, a poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně nebo poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, který byl vytvořen vlastní činností, pokud byl u přijatých zdanitelných plnění použitých k vytvoření tohoto majetku uplatněn odpočet daně.

      (6)  Za dodání zboží za úplatu se považuje také přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu. Přemístěním obchodního majetku se pro účely tohoto zákona rozumí odeslání nebo přeprava majetku tímto plátcem nebo jím zmocněnou třetí osobou z tuzemska do jiného členského státu pro účely uskutečňování jeho ekonomických činností v jiném členském státě. Za dodání zboží do jiného členského státu plátcem se považuje také přemístění zboží, které bylo pořízeno tímto plátcem podle § 16 odst. 4, z tuzemska do jiného členského státu.

      (7)  Za přemístění obchodního majetku z tuzemska do jiného členského státu se nepovažuje odeslání nebo přeprava zboží pro účely

a): dodání zboží spojené s instalací nebo montáží plátcem, který zboží dodává, nebo jím zmocněnou třetí osobou v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží,
b): zasílání zboží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží,
c): dodání zboží plátcem na palubě lodí, letadel nebo vlaků během přepravy cestujících podle § 7 odst. 4,
d): dodání zboží plátcem v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, pokud je dodání zboží v tomto členském státě osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně,
e): vývozu zboží plátcem, pokud je zboží propuštěno do režimu vývozu,
f): poskytnutí služby pro plátce, zahrnující práce na zboží fyzicky uskutečněné v členském státě, ve kterém je ukončení odeslání nebo přepravy zbo-ží za podmínky, že zboží po provedení prací je vráceno zpět plátci do tuzemska, ze kterého bylo původně odesláno nebo přepraveno,
g): přechodného užití zboží v členském státě, ve kterém je ukončení odeslání nebo přepravy zboží, pro účely poskytnutí služby plátcem,
h): přechodného užití zboží na dobu nepřekračující 24 měsíců na území jiného členského státu, ve kterém by se na dovoz stejného zboží ze třetí země pro přechodné užití vztahoval režim dočasného použití s plným osvobozením od cla, nebo
i): dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny podle § 7a.

(8) Za dodání zboží nebo převod nemovitosti se však nepovažuje

a): prodej podniku nebo vklad podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku, pokud se jedná o hmotný majetek,
b): vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku jako náhrady nebo vypořádání podle zvláštního právního předpisu¹¹),
c): poskytnutí reklamního nebo propagačního předmětu bez úplaty, pokud jeho pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč, nebo poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty v rámci ekonomické činnosti,
d): dodání vratného obalu, který je dodáván spolu se zbožím kupujícímu za úplatu, pokud je tato úplata přímo vázána k vratnému obalu a kupujícímu je při dodání zboží zaručeno vrácení této úplaty v plné výši po vrácení vratného obalu^10a), nebo
e): vrácení vratného obalu bez úplaty či za úplatu.

§ 14

Poskytnutí služby

(1) Poskytnutím služby se pro účely tohoto zákona rozumí všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo převodem nemovitosti. Poskytnutím služby se rozumí také

a): převod práv,
b): poskytnutí práva využití věci nebo práva anebo jiné majetkově využitelné hodnoty,
c): vznik a zánik věcného břemene,
d): přijetí závazku zdržet se určitého jednání nebo strpět určité jednání nebo situaci.

(2) Za poskytnutí služby se považuje

a): poskytnutí služby za úplatu i na základě rozhodnutí státního orgánu nebo vyplývající ze zvláštního právního předpisu,
b): poskytnutí služby prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; tato služba se považuje za samostatné poskytnutí služby komitentem nebo třetí osobou komisionáři a samostatné poskytnutí služby komisionářem třetí osobě nebo komitentovi.

(3) Za poskytnutí služby za úplatu se také považuje

a): poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce,
b): použití nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností v případech, kdy plátce nemá nárok na odpočet daně,
c): vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku²), pokud byl u majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně,
d): při rozpuštění sdružení¹⁰) bezúplatné přenechání vneseného nehmotného majetku nebo bezúplatné přenechání získaného podílu majetku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku vytvořeného společnou činností ostatním účastníkům sdružení do jejich vlastnictví,
e): při vystoupení nebo vyloučení účastníka ze sdružení bezúplatné přenechání vneseného nehmotného majetku nebo vydání podílu majetku vytvořeného společnou činností v nepeněžité podobě v nehmotném majetku účastníkovi sdružení, který vystupuje nebo je vyloučen, nebo
f): vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě v nehmotném majetku, pokud vkladatel při nabytí majetku nebo u jeho části uplatnil odpočet daně, s výjimkou vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku; vkladatel i nabyvatel v takovém případě odpovídají za splnění daňové povinnosti společně a nerozdílně.

(4) Pro účely tohoto zákona se za poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce rozumí

a): dočasné využití obchodního majetku pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, nebo
b): poskytnutí služby plátcem bez úplaty pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců nebo jiné účely než souvisejících s uskutečňováním jeho ekonomických činností, pokud u přímo souvisejících přijatých plnění byl uplatněn odpočet daně.

(5) Za poskytnutí služby se však nepovažuje

a): prodej podniku nebo vklad podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku,
b): vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku, včetně poskytnutí služby, jako náhrady nebo vypořádání podle zvláštních právních předpisů o nápravě majetkových křivd¹¹),
c): převod obchodního podílu¹²), popřípadě převod členství v družstvu¹³),
d): postoupení vlastní pohledávky vzniklé plátci.

§ 15

Poskytnutí služby a některá dodání zboží zahraniční osobou povinnou k dani a osobou registrovanou k dani v jiném členském státě

      (1)  Při poskytnutí služby podle § 10 odst. 7 zahraniční osobou povinnou k dani, osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo nebo místo podnikání, nebo prostřednictvím provozovny umístěné mimo tuzemsko, plátci, je plátce, kterému je služba poskytnuta, povinen přiznat a zaplatit daň podle § 108, pokud se nejedná o poskytnutí služby, která je osvobozena od daně podle § 51.

      (2)  Při poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti podle § 10 odst. 1, přepravní služby podle § 10 odst. 2, služby podle § 10 odst. 4, služby oceňování movité věci nebo prací na movité věci nebo služby přímo související s přepravou zboží mezi členskými státy podle § 10 odst. 5, při poskytnutí služby podle § 10 odst. 12 a 13, při dodání zboží s montáží nebo instalací podle § 7 odst. 3 a při dodání plynu nebo elektřiny podle § 7a odst. 1 nebo 3 zahraniční osobou povinnou k dani, která nemá v tuzemsku provozovnu, nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani provozovnu, s místem plnění v tuzemsku, plátci nebo osobě identifikované k dani, jsou plátce nebo osoba identifikovaná k dani, kterým je služba poskytnuta nebo pro které je zboží dodáno, povinni přiznat a zaplatit daň podle § 108, pokud se nejedná o poskytnutí služby nebo dodání zboží, která jsou osvobozena od daně.

      (3)  Při poskytnutí nájmu prostředku pro dopravu podle § 10 odst. 9 zahraniční osobou povinnou k dani, která nemá v tuzemsku provozovnu, nebo prostřednictvím provozovny umístěné ve třetí zemi osoby registrované k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani provozovnu, s mís-tem plnění v tuzemsku, plátci nebo osobě identifikované k dani, jsou plátce nebo osoba identifikovaná k dani, kterým je nájem poskytnut, povinni přiznat a zaplatit daň podle § 108.

      (4)  Při poskytnutí služby, u níž se místo plnění stanoví podle § 10 odst. 14, zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě je plátce, kterému je služba poskytnuta, povinen přiznat a zaplatit daň podle § 108.

      (5)  Při poskytnutí služby vztahující se k nemovitostem podle § 10 odst. 1, přepravní služby podle § 10 odst. 2, služby podle § 10 odst. 4, služby oceňování movité věci nebo prací na movité věci nebo služby přímo související s přepravou zboží mezi členskými státy podle § 10 odst. 5, při poskytnutí služby podle § 10 odst. 12 a 13, při dodání zboží s montáží nebo instalací podle § 7 odst. 3 a při dodání plynu nebo elektřiny podle § 7a odst. 1 nebo 3 zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, s místem plnění v tuzemsku, v případě, kdy nejsou naplněny podmínky pro postup podle odstavce 2, je zahraniční osoba povinná k dani nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která poskytne službu nebo dodá zboží, povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108, pokud se nejedná o poskytnutí služby nebo dodání zboží, která jsou osvobozena od daně.

      (6)  Při poskytnutí nájmu prostředku pro dopravu podle § 10 odst. 9 v případě, kdy nejsou naplněny podmínky pro postup podle odstavce 3, při poskytnutí elektronické služby podle § 10 odst. 10 nebo telekomunikační služby, rozhlasového nebo televizního vysílání podle § 10 odst. 11 zahraniční osobou povinnou k dani nebo prostřednictvím provozovny plátce nebo osoby registrované k dani v jiném členském státě, umístěné ve třetí zemi, s místem plnění v tuzemsku, je osoba, která službu poskytla, povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108, pokud neuplatňuje zvláštní režim pro poskytnutí elektronických služeb podle § 88.

§ 16

Pořízení zboží z jiného členského státu

      (1)  Pořízením zboží z jiného členského státu se pro účely tohoto zákona rozumí nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím od osoby registrované k dani v jiném členském státě, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska nebo do jiného členského státu osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která uskutečňuje dodání zboží, nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou. Za pořízení zboží z jiného členského státu se nepovažuje dodání zboží s instalací nebo montáží, dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny osobou, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou nebo zasílání zboží podle § 18. Pořizovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která pořizuje zboží z jiného členského státu.

      (2)  Pokud je však zboží pořízeno právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, je odesláno nebo přepraveno z třetí země a dovoz zboží je uskutečněn touto osobou do jiného členského státu, než ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava zboží, považuje se zboží za odeslané nebo přepravené z členského státu, do kterého je dovoz zboží uskutečněn. Pokud je dovoz zboží uskutečněn právnickou osobou, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání, do tuzemska, má tato osoba nárok na vrácení zaplacené daně při dovozu zboží, pokud prokáže, že pořízení tohoto zboží bylo předmětem daně v členském státě, ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava tohoto zboží. Při vracení daně se postupuje přiměřeně podle § 82.

      (3)  Osoba povinná k dani nebo právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, které pořizují zboží z jiného členského státu, a pro které není pořízení zboží z jiného členského státu předmětem daně podle § 2 odst. 2 písm. b) mohou oznámit správci daně, že budou postupovat podle § 2 odst. 1 písm. c), přičemž jsou povinny takto postupovat nejméně 2 následující po sobě jdoucí kalendářní roky.

      (4)  Za pořízení zboží z jiného členského státu plátcem se také považuje přemístění zboží z jiného členského státu do tuzemska osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která není plátcem, za účelem následného dodání zboží v tuzemsku pořizovateli.

      (5)  Za pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu se považuje

a): přemístění zboží plátcem pro účely uskutečňování ekonomických činností v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska a toto zboží bylo plátcem v rámci uskutečňování ekonomických činností v tomto jiném členském státě vyrobeno, nakoupeno, pořízeno z dalšího členského státu nebo dovezeno z třetí země,
b): přemístění zboží plátcem z jiného členského státu do tuzemska, které bylo odesláno nebo přepraveno ze třetí země a dovoz zboží je uskutečněn plátcem v tomto jiném členském státě, a odeslání nebo přeprava zboží je ukončena v tuzemsku,
c): přemístění zboží osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo ani místo podnikání v tuzemsku, nebo zahraniční osobou povinnou k dani, která nemá provozovnu v tuzemsku, pro účely uskutečňování ekonomických činností v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska,
d): přidělení zboží z jednoho členského státu do jiného ozbrojeným silám jiného členského státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, pro jejich použití nebo použití civilních zaměstnanců, kteří je doprovázejí, pokud zboží nebylo předmětem daně v členském státě, který zboží přiděluje, jestliže dovoz tohoto zboží není osvobozen od daně.

      (6)  Za pořízení zboží z jiného členského státu se nepovažuje přemístění obchodního majetku z jiného členského státu do tuzemska pro účely uvedené v § 13 odst. 7.

      (7)  Za pořízení zboží z jiného členského státu se nepovažuje nabytí vratného obalu za úplatu.

§ 17

Zjednodušený postup při dodání zboží uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu

      (1)  Třístranným obchodem je obchod, který uzavřou tři osoby registrované k dani ve třech různých členských státech a předmětem obchodu je dodání téhož zboží mezi těmito třemi osobami s tím, že zboží je přímo odesláno nebo přepraveno z členského státu prodávajícího do členského státu kupujícího.

      (2)  Prodávajícím je osoba registrovaná k dani v členském státě, ze kterého je zboží odesláno nebo přepraveno přímo ke kupujícímu do členského státu, ve kterém je ukončení odeslání nebo přepravy zboží.

      (3)  Kupujícím je osoba registrovaná k dani v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, a která kupuje zboží od prostřední osoby.

      (4)  Prostřední osobou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, než ve kterém je registrován k dani prodávající a kupující, která pořizuje zboží od prodávajícího v členském státě kupujícího s cílem následného dodání zboží kupujícímu v tomto členském státě.

      (5)  Při užití zjednodušeného postupu při třístranném obchodu se nesmí prostřední osoba registrovat k dani v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží a uplatní osvobození od daně při pořízení zboží v tomto členském státě, za podmínek stanovených tímto členským státem.

      (6)  Pořízení zboží z jiného členského státu, které je uskutečněno prostřední osobou v tuzemsku, při užití zjednodušeného postupu v třístranném obchodu je osvobozeno od daně za těchto podmínek

a): pořízení zboží z jiného členského státu je uskutečněno prostřední osobou, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani, ale je osobou registrovanou k dani v jiném členském státě,
b): pořízení zboží z jiného členského státu je uskutečněno prostřední osobou za účelem následného dodání zboží v tuzemsku,
c): zboží pořízené prostřední osobou je přímo odesláno nebo přepraveno z členského státu prodávajícího do tuzemska a je určeno pro kupujícího, pro kterého prostřední osoba uskutečňuje následné dodání zboží,
d): kupující je plátce nebo osoba identifikovaná k dani,
e): kupující je povinen přiznat a zaplatit daň podle § 108 u dodání zboží uskutečněného prostřední osobou jako při pořízení zboží z jiného členského státu.

(7) Prostřední osoba, která je registrovaná k dani v jiném členském státě a pořizuje zboží z jiného členského státu a dodává zboží kupujícímu, který je plátcem nebo osobou identifikovanou k dani v tuzemsku, je při užití zjednodušeného postupu v třístranném obchodu povinna

a): splnit podmínky podle odstavce 6 pro uplatnění osvobození od daně při pořízení zboží z jiného členského státu uskutečněné v tuzemsku,
b): oznámit stejné daňové identifikační číslo prodávajícímu a uvést je na daňovém dokladu pro kupujícího,
c): vystavit kupujícímu daňový doklad se sdělením, že se jedná o třístranný obchod.

      (8)  Kupující je povinen oznámit prostřední osobě daňové identifikační číslo, které kupujícímu bylo přiděleno v tuzemsku, a přiznat a zaplatit daň podle § 108 na základě daňového dokladu vystaveného prostřední osobou, stejně jako při pořízení zboží z jiného členského státu.

§ 18

Zasílání zboží

      (1)  Zasíláním zboží se rozumí dodání zboží do jiného členského státu z tuzemska, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu plátcem, který zboží dodává, nebo jím zmocněnou třetí osobou, s výjimkou dodání nových dopravních prostředků, dodání zboží s montáží nebo instalací osobou, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou, a s výjimkou dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny, jestliže je zboží dodáno pro osobu, pro kterou pořízení zboží z jiného členského státu není předmětem daně v tomto státu. Zasíláním zboží se rozumí i dodání zboží za podmínek vymezených v první větě z jiného členského státu do tuzemska osobou registrovanou k dani v jiném členském státě osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani.

      (2)  Při zasílání zboží do jiného členského státu z tuzemska je plátce povinen se registrovat k dani v členském státě, do kterého uskutečňuje zasílání zboží, pokud hodnota dodaného zboží do jiného členského státu z tuzemska překročí částku stanovenou tímto členským státem.

§ 19

Dodání a pořízení nových dopravních prostředků uvnitř území Evropského společenství

      (1)  Plátce, který dodává za úplatu nový dopravní prostředek do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, uskutečňuje plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně.

      (2)  Dnem prvního uvedení do provozu se u nových dopravních prostředků lodí a letadel rozumí den dodání výrobcem prvnímu kupujícímu nebo vlastníkovi nebo první den, kdy kupující nebo vlastník je oprávněn s dopravním prostředkem nakládat, a to ten den, který nastane dříve, nebo den, kdy byl dopravní prostředek výrobcem použit pro předváděcí účely. Za den prvního uvedení do provozu u pozemních motorových vozidel se považuje den, kdy bylo vozidlo registrováno k provozu ve státu výrobce, nebo den, kdy nastala povinnost toto vozidlo ve státu výrobce registrovat, a to ten den, který nastane dříve. Pokud není povinnost vozidlo registrovat ve státu výrobce, je dnem prvního uvedení do provozu den, kdy bylo vozidlo odvezeno kupujícím nebo jeho vlastníkem, nebo den dodání kupujícímu nebo jeho vlastníkovi nebo den, kdy kupující nebo vlastník s ním mohl nakládat, a to ten den, který nastane dříve, nebo den, kdy pozemní motorové vozidlo bylo použito pro předváděcí účely. Jestliže není den prvního uvedení do provozu takto stanoven, považuje se za den prvního uvedení do provozu den, kdy byl vystaven doklad o prodeji.

      (3)  Plátce, který pořizuje za úplatu nový dopravní prostředek od osoby registrované k dani v jiném členském státě, uskutečňuje pořízení zboží z jiného členského státu.

      (4)  Plátce, který dodává za úplatu nový dopravní prostředek do jiného členského státu osobě, která není registrovaná k dani v jiném členském státě, uskutečňuje plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, pokud je nový dopravní prostředek přemístěn do jiného členského státu a plátce společně s pořizovatelem předloží místně příslušnému správci daně hlášení o dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu ve lhůtě pro podání daňového přiznání, ke kterému přiloží kopii vystaveného daňového dokladu. Dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu osobě, která není registrovaná k dani, plátce neuvádí do souhrnného hlášení. Plátce, který pořizuje za úplatu nový dopravní prostředek z jiného členského státu od osoby, která není registrovaná k dani v jiném členském státě, uskutečňuje také pořízení zboží z jiného členského státu, které je předmětem daně v tuzemsku, a k daňovému přiznání je povinen přiložit hlášení o pořízení nového dopravního prostředku a kopii daňového dokladu, který mu vystavil dodavatel.

      (5)  Osoba, která není plátcem, a příležitostně dodá nový dopravní prostředek, který je přemístěn do jiného členského státu, se považuje za osobu oprávněnou uplatnit nárok na odpočet daně, kterou zaplatila při nabytí nového dopravního prostředku ve sjednané ceně nebo při dovozu nebo při pořízení z jiného členského státu, a to maximálně do výše daně, kterou by byl povinen odvést plátce, pokud by dodání bylo zdanitelným plněním v tuzemsku. Tato osoba je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně u svého místně příslušného správce daně v daňovém přiznání, ke kterému přiloží kopii daňového dokladu, a s hlášením o dodání nové-ho dopravního prostředku předloží daňové přiznání do 10 dnů ode dne dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu. Pokud nárok na odpočet daně neuplatní v tomto daňovém přiznání nebo na požádání správce daně neposkytne informace nutné ke správnému stanovení nároku na odpočet daně, její nárok zaniká.

      (6)  Osoba, která není plátcem, a pořizuje v tuzemsku nový dopravní prostředek z jiného členského státu, který bude registrován k provozu v tuzemsku, je povinna předložit daňové přiznání, ke kterému přiloží kopii daňového dokladu, hlášení o pořízení nového dopravního prostředku do 10 dnů ode dne pořízení. Na základě tohoto daňového přiznání správce daně vyměří částku daně, kterou je pořizující osoba povinna zaplatit místně příslušnému správci daně do 25 dnů ode dne, kdy jí daň byla vyměřena. Správce daně osobě požívající výsad a imunit při pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu vydá potvrzení o osvobození od daně, pokud je pořízen nový dopravní prostředek v rámci množstevních limitů stanovených v § 80.

      (7)  Osoba, která pořizuje nový dopravní prostředek z jiného členského státu, který bude registrován v registru silničních motorových vozidel, může před podáním daňového přiznání podat hlášení o pořízení nového motorového vozidla a zaplatit zálohu ve výši daně z pořízení nového dopravního prostředku, kterou vypořádá v následně podaném daňovém přiznání. K hlášení o pořízení nového motorového vozidla je povinna přiložit kopii daňového dokladu, který jí vystavil dodavatel z jiného členského státu. Zaplacení zálohy správce daně na žádost pořizovatele potvrdí.

§ 20

Dovoz zboží

      (1)  Dovozem zboží se rozumí vstup zboží z třetí země na území Evropského společenství.

      (2)  Za dovoz zboží se pro účely tohoto zákona považuje vrácení zboží, které je po předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku vráceno zpět do tuzemska. Za vrácení zboží do tuzemska se nepovažuje dodání zboží do jiného členského státu podle § 64 přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma a vývoz zboží podle § 66 přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma.

      (3)  Za dovoz zboží se považuje vstup zboží na území Evropského společenství z území podle § 3 odst. 2 a 3, pokud jsou součástí celního území Evropského společenství¹⁴). U dovozu tohoto zboží postupují celní orgány tak, jako by se jednalo o dovoz zboží ze třetí země.

Díl 4

Uskutečnění plnění a daňová povinnost

§ 21

Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží, poskytnutí služby a převodu nemovitosti

      (1)  Daň na výstupu je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Plátce daň uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň.

      (2)  Plátce, který v souladu s příslušnými právními předpisy nevede účetnictví, je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud však přizná daň ke dni přijetí úplaty, považuje se za osobu, které vznikla povinnost přiznat daň na výstupu.

      (3)  Při dodání zboží se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné

a): dnem dodání podle § 13 odst. 1 při prodeji podle kupní smlouvy¹⁵),
b): dnem převzetí v ostatních případech,
c): dnem příklepu při vydražení zboží ve veřejné dražbě podle zvláštního právního předpisu¹⁶), nebo
d): dnem vzniku práva užívat zboží nájemcem při dodání zboží podle § 13 odst. 3 písm. d).

(4) Při převodu nemovitosti se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem předání nemovitosti nabyvateli do užívání, nejpozději však dnem doručení listiny, ve které je uvedeno datum právních účinků vkladu do katastru nemovitostí nebo dnem zápisu změny vlastnického práva. Avšak při převodu nemovitosti podle § 13 odst. 3 písm. d) se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem vzniku práva užívat nemovitost nájemcem.

(5) Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné

a): dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve,
b): dnem uvedeným ve smlouvě, ke kterému dochází k převodu práva nebo k poskytnutí práva k využití; pokud je sjednán způsob stanovení úplaty a k uvedenému dni není známa její výše, zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné ke dni přijetí úplaty.

(6) V ostatních případech se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné

a): dnem převzetí a předání díla nebo jeho dílčí části při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo,
b): dnem odečtu z měřicího zařízení, popřípadě dnem zjištění skutečné spotřeby při dodání tepla, chladu, elektřiny, plynu, vody, odstranění odpadních vod a telekomunikační služby, při přepravě a distribuci plynu nebo při přenosu a distribuci elektřiny,
c): dnem použití majetku nebo využití služby při použití hmotného majetku nebo poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce,
d): dnem použití při použití majetku vytvořeného vlastní činností pro účely, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně,
e): dnem schválení technické způsobilosti příslušným úřadem při použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně, pro pře-stavbu, jejímž výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 75,
f): dnem, ke kterému přechází vlastnické právo ke vkladu [§ 13 odst. 4 písm. f), § 14 odst. 3 písm. f)], popřípadě jiná práva k tomuto vkladu, při vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě, s výjimkou nemovitosti, kdy se postupuje podle odstavce 4,
g): dnem, ke kterému přechází vlastnické právo, popřípadě jiná práva k vydávanému majetku, při vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku, s výjimkou nemovitosti, kdy se postupuje podle odstavce 4,
h): dnem dodání třetí osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře, popřípadě dnem dodání třetí osobou, při dodání zboží na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu, nebo
i): dnem poskytnutí služby třetí osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře, popřípadě dnem poskytnutí služby třetí osobou, při poskytnutí služby na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu.

      (7)  Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze, a v případech, kdy se úplata za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo platební prostředky nahrazující peníze z přístroje nebo jiným způsobem zjistí výši obratu.

      (8)  U zdanitelného plnění podle § 13 odst. 4 písm. h) vzniká povinnost přiznat daň ke dni jeho uskutečnění. Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné k poslednímu dni účetního období daného plátce nebo k poslednímu dni kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví, za podmínek uvedených v § 13 odst. 4 písm. h).

      (9)  Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové plnění, na které je uzavřena smlouva. Dílčí plnění se považuje za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. U dílčích plnění uskutečněných podle smlouvy o dílo se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné i dnem podle odstavce 6 písm. a), a dnem uskutečnění zdanitelného plnění je ten den, který nastane dříve.

      (10)  U opakovaných plnění se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Opakovaným plněním se rozumí uskutečnění zdanitelných plnění ve sjednaných lhůtách během zdaňovacího období, přičemž se v rámci smlouvy jedná o plnění zbožím stejného druhu, které je navzájem zastupitelné nebo službou stejné povahy.

      (11)  Pro stanovení dne uskutečnění plnění u plnění osvobozených od daně platí odstavce 3 až 10 obdobně. U nájmů pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně se považuje plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.

§ 22

Uskutečnění plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží do jiného členského státu

      (1)  Daň na výstupu při dodání zboží do jiného členského státu, na které se nevztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve.

      (2)  Den uskutečnění zdanitelného plnění se při dodání zboží do jiného členského státu podle odstavce 1 stanoví podle § 21. Daň je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost přiznat daň.

      (3)  Při dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto dodání k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. Pokud však byl daňový doklad vystaven před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu, je plátce povinen přiznat uskutečnění tohoto dodání ke dni vystavení daňového dokladu.

      (4)  Dodání zboží do jiného členského státu podle odstavce 3 je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat dodání zboží do jiného členského státu.

§ 23

Uskutečnění plnění a povinnost přiznat daň při dovozu zboží

      (1)  Zdanitelné plnění je uskutečněno a daňová povinnost při dovozu zboží vzniká^19a)

a): propuštěním zboží do celního režimu volný oběh,
b): propuštěním zboží do celního režimu aktivní zušlechťovací styk v systému navracení,
c): propuštěním zboží do celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla,
d): nezákonným dovozem zboží,
e): spotřebou nebo použitím zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu za jiných podmínek, než které jsou stanoveny celními předpisy,
f): porušením podmínek vyplývajících z dočasně uskladněného zboží,
g): porušením podmínek stanovených pro celní režim, do kterého bylo dovážené zboží propuštěno, nebo
h): odnětím zboží celnímu dohledu.

      (2)  Daňová povinnost při dovozu zboží rovněž vzniká dnem rozhodnutí celního orgánu o vrácení zboží ze svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku zpět do tuzemska.

      (3)  Bylo-li plátci rozhodnutím celního orgánu zboží propuštěno podle odstavce 1 písm. a), b) ne- bo c), je plátce povinen přiznat daň v daňovém přiznání za zdaňovacím období, ve kterém bylo zboží do příslušného režimu propuštěno.

      (4)  Bylo-li plátci rozhodnutím celního orgánu zboží propuštěno podle odstavce 1 písm. c), je plátce povinen přiznat daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboží do volného oběhu v době dovozu zboží.

      (5)  Bylo-li osobě, která není plátcem, rozhodnutím celního orgánu zboží propuštěno podle odstavce 1 písm. c), je tato osoba povinna zaplatit daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboží do volného oběhu v době dovozu zboží.

§ 24

Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnosti přiznat daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou

      (1)  Při poskytnutí služby podle § 15 osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou je plátce povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.

      (2)  Den uskutečnění zdanitelného plnění se stanoví obdobně podle § 21. Daň je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost přiznat daň.

      (3)  Ustanovení odstavců 1 a 2 se obdobně vztahují i na dodání zboží s instalací nebo montáží a dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo dodání elektřiny.

§ 24a

Uskutečnění plnění a povinnost přiznat poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko

      (1)  Při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko je plátce povinen přiznat toto plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Den uskutečnění plnění se stanoví obdobně podle § 21.

      (2)  Plnění je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost je přiznat.

      (3)  Ustanovení odstavců 1 a 2 se obdobně vztahují i na dodání zboží s instalací nebo montáží, dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo dodání elektřiny s místem plnění mimo tuzemsko.

§ 25

Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při pořízení zboží z jiného členského státu

      (1)  Při pořízení zboží z jiného členského státu s místem plnění v tuzemsku vzniká plátci nebo osobě identifikované k dani povinnost přiznat daň k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. Pokud však byl daňový doklad vystaven před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno, vzniká plátci nebo osobě identifikované k dani povinnost přiznat daň k datu vystavení daňového dokladu.

      (2)  Při pořízení zboží z jiného členského státu podle § 16 odst. 4 a 5 vzniká plátci povinnost přiznat daň dnem přemístění zboží do tuzemska.

      (3)  Pořízení zboží z jiného členského státu se považuje za uskutečněné dnem, ke kterému by bylo uskutečněno zdanitelné plnění při dodání zboží podle § 21. Pořízení zboží z jiného členského státu podle § 16 odst. 4 a 5 se však považuje za uskutečněné dnem přemístění zboží do tuzemska.

Díl 5

Daňové doklady

§ 26

Vystavování daňových dokladů

      (1)  Plátce je povinen vystavit daňový doklad do 15 dnů ode dne

a): uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně s nárokem na odpočet daně pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání, nebo
b): přijetí úplaty; pokud plátce ke dni přijetí úplaty daň na výstupu nepřizná, protože není povinen tak učinit podle § 21 odst. 2, nesmí vystavit daňový doklad při přijetí úplaty.

Údaje o dani a základu daně se na daňovém dokladu uvádějí v české měně.

(2) Plátce, který uskutečňuje několik samostatných zdanitelných plnění nebo plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně pro jednu osobu, může vystavit za těchto několik samostatných zdanitelných plnění souhrnný daňový doklad. Pokud se plátce rozhodne vystavit souhrnný daňový doklad, je povinen jej vystavit nejpozději do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo první zdanitelné plnění nebo byla přijata první úplata za plnění uve- dená na tomto souhrnném dokladu. Údaje společné pro všechna samostatná zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně mohou být na souhrnném daňovém dokladu uvedeny pouze jednou, údaje o datu uskutečnění plnění nebo přijetí úplaty, podle toho, který den nastane dříve, jednotkové ceně bez daně a slevě, pokud není obsažena v jednotkové ceně, základu daně, sazbě daně, popřípadě osvobození od daně, a výši daně musí být uvedeny zvlášť pro každé samostatné plnění. Obdobně lze postupovat při vystavení daňového dokladu za zdanitelné plnění, na které byla před jeho uskutečněním ve stejném kalendářním měsíci přijata úplata.

(3) Plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, může zplnomocnit k vystavení daňového dokladu svým jménem

a): osobu, pro kterou se zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně uskutečňuje, pokud se plátce, který zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně uskutečňuje, písemně zaváže, že přijme všechny takto vystavené daňové doklady, nebo
b): třetí osobu.

      (4)  Daňový doklad může být vystaven se souhlasem osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, i v elektronické podobě, pokud jej plátce nebo osoba uvedená v odstavci 3 opatřila zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu nebo elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu podle zvláštního právního předpisu²⁰) nebo pokud je zaručena věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou informací (EDI)²¹).

      (5)  Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve stanovené lhůtě odpovídá plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, a to i v případě, že daňový doklad byl vystaven osobou podle odstavce 3. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného daňového dokladu a daňového dokladu při hromadné přepravě osob odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, i když je na těchto dokladech výše daně uvedena plátcem uskutečňujícím zdanitelné plnění nebo osobou podle odstavce 3. Daň se vypočte podle § 37. Za správnost údajů, které musí být doplněny na daňovém dokladu podle § 31, 32 a 35, odpovídá osoba, která je povinna tyto údaje na daňovém dokladu uvést.

      (6)  Pokud jsou na daňovém dokladu uvedena plnění s různými sazbami daně nebo zdanitelná plnění a plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, musí být na tomto dokladu uvedeny základy daně a výše daně odděleně podle stanovených sazeb nebo osvobození od daně. U zjednodušeného daňového dokladu se částky včetně daně uvádí odděleně podle stanovených sazeb.

      (7)  Pokud je daňový doklad vystaven v cizím jazyce, je plátce, který daňový doklad vystavil nebo jehož jménem byl daňový doklad vystaven, nebo osoba, která takový daňový doklad přijala, povinna na žádost správce daně zajistit jeho překlad do českého jazyka.

§ 27

Uchovávání daňových dokladů

      (1)  Plátce je povinen uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, na jím zvoleném místě. Po tuto dobu plátce odpovídá za věrohodnost původu dokladů, neporušitelnost jejich obsahu, jejich čitelnost a na žádost správce daně za umožnění přístupu k nim bez zbytečného odkladu.

      (2)  Daňový doklad v listinné formě lze převést do elektronické podoby a uchovávat pouze v této podobě, pokud metoda použitá pro převod a uchování zaručuje věrohodnost původu, neporušitelnost obsahu daňového dokladu a jeho čitelnost a pokud je daňový doklad převedený do elektronické podoby opatřen zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu²⁰) nebo označen elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu²⁰) osoby odpovědné za jeho převod.

      (3)  Pokud plátce vystavuje, přijímá a uchovává daňové doklady v elektronické podobě a místem uchovávání není tuzemsko, musí plátce zajistit pro správce daně právo volného přístupu v reálném čase elektronicky k daňovým dokladům i datům zaručujícím věrohodnost jejich původu a neporušitelnost jejich obsahu.

      (4)  Plátce je povinen předem oznámit správci daně místo uchovávání daňového dokladu, pokud toto místo není v tuzemsku.

      (5)  Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují i na právního nástupce plátce při uchovávání daňových dokladů rozhodných pro stanovení daňové povinnosti plátce a na osoby povinné k dani nebo právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, při uchovávání přijatých daňových dokladů.

§ 28

Daňový doklad při dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby

      (1)  Daňovými doklady jsou zejména běžný daňový doklad, zjednodušený daňový doklad, souhrnný daňový doklad, splátkový kalendář, opravný daňový doklad, daňový dobropis, daňový vrubopis, platební kalendář nebo doklad vystavený podle § 92a.

      (2)  Běžný daňový doklad musí obsahovat

a): obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění,
b): daňové identifikační číslo²³) plátce, který uskutečňuje plnění,
c): obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění,
d): daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem,
e): evidenční číslo daňového dokladu,
f): rozsah a předmět plnění,
g): datum vystavení daňového dokladu,
h): datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí úplaty, a to ten den, který nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu,
i): jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně,
j): základ daně,
k): základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona,
l): výši daně zaokrouhlenou na nejbližší měnovou jednotku v oběhu, popřípadě uvedenou v haléřích.

(3) Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úplatou za hotové, prostřednictvím platební karty nebo šekem je povinen na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí úplaty, pokud k přijetí dojde před uskutečněním zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad může plátce vystavit rovněž za služby, které jsou poskytovány prostřednictvím elektronických prostředků a jejich poskytnutí je podmíněno zaplacením a úplata za tyto služby je prováděna bankovním převodem. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen tehdy, je-li částka za zdanitelná plnění včetně daně nejvýše 10 000 Kč. Zjednodušený daňový doklad nelze vystavit v případě prodeje zboží, které je předmětem spotřební daně z lihu a tabákových výrobků, za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele. Tímto ustanovením není dotčena možnost vystavení běžného daňového dokladu podle odstavce 2.

(4) Zjednodušený daňový doklad musí obsahovat

a): obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
b): daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
c): evidenční číslo daňového dokladu,
d): rozsah a předmět zdanitelného plnění,
e): datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum přijetí úplaty, podle toho, který den nastane dříve,
f): základní nebo sníženou sazbu daně,
g): částku, kterou plátce získal nebo má získat za uskutečňované zdanitelné plnění celkem.

      (5)  Splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve smlouvě výslovně odkazováno, je daňovým dokladem v případě nájemní smlouvy a smlouvy o nájmu podniku, pokud obsahuje náležitosti jako běžný daňový doklad.

      (6)  Doklad o zaplacení vystavený podle § 26 je daňovým dokladem při hromadné přepravě osob. Doklad o zaplacení musí obsahovat obchodní firmu, nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, datum vystavení dokladu, sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, částku, kterou plátce získal nebo má získat za plnění celkem.

      (7)  Doklad o zaplacení vystavený státním orgánem nebo jiným oprávněným subjektem nebo dražebníkem je daňovým dokladem při dražbě zboží nebo nemovitosti provedené na základě exekučního řízení. Na dokladu o zaplacení se uvedou údaje jako na běžném daňovém dokladu a sdělení, že se jedná o prodej v rámci exekučního řízení.

      (8)  Pokud je plátce povinen vystavit daňový doklad v případě přijetí úplaty přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně, nemusí daňový doklad obsahovat údaje podle odstavce 2 písm. i) a rozsah plnění.

      (9)  Platební kalendář, na němž je uveden rozpis plateb na předem stanovené období, je daňovým dokladem v případě, že osoba, pro niž je uskutečňováno zdanitelné plnění, provádí platby před uskutečněním zdanitelného plnění. Platební kalendář musí obsahovat stejné náležitosti jako běžný daňový doklad s výjimkou údajů podle odstavce 2 písm. h).

      (10)  Pokud se postupuje při uplatnění daně podle zvláštního režimu pro cestovní službu (§ 89) nebo pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi (§ 90), a na daňovém dokladu nelze uvést výši daně, uvede se sdělení, že se jedná o postup podle zvláštního režimu.

      (11)  Pokud je daňový doklad vystaven za plnění uskutečněné skupinou, uvedou se na daňovém dokladu namísto obchodní firmy nebo jména a příjmení, popřípadě názvu, dodatku ke jménu a příjmení nebo názvu, sídla nebo místa podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, tytéž údaje, které se však vztahují k členovi skupiny, který uskutečňuje plnění. Pokud je daňový doklad vystaven za plnění uskutečněné pro skupinu, uvedou se na daňovém dokladu namísto obchodní firmy nebo jména a příjmení, popřípadě názvu, dodatku ke jménu a příjmení nebo názvu, sídla nebo místa podnikání osoby, které je plnění poskytnuto, tytéž údaje, které se však vztahují k členovi skupiny, kterému je plnění poskytnuto. Toto ustanovení se uplatní přiměřeně i pro daňové doklady uvedené v § 29 až 35.

§ 29

Doklad o použití

      (1)  Doklad o použití je daňový doklad, který musí vystavit plátce, který uskutečňuje zdanitelná plnění podle § 13 odst. 4, s výjimkou § 13 odst. 4 písm. d) a e), a podle § 14 odst. 3, s výjimkou § 14 odst. 3 písm. d) a e), a to nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne. Údaje o dani se na dokladu o použití uvádějí v české měně.

      (2)  Doklad o použití musí obsahovat

a): obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
b): daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
c): účel použití,
d): evidenční číslo daňového dokladu,
e): rozsah a předmět zdanitelného plnění,
f): datum vystavení daňového dokladu,
g): datum uskutečnění zdanitelného plnění,
h): jednotkovou cenu bez daně,
i): základ daně,
j): základní nebo sníženou sazbu daně,
k): výši daně uvedenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l).

§ 30

Daňové doklady při dovozu a vývozu zboží

      (1)  Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska je písemné rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vznikla daňová povinnost.

      (2)  Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska je i jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena.

      (3)  Daňovým dokladem při vrácení zboží zpět do tuzemska je rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena.

      (4)  Daňovým dokladem při vývozu zboží je

a): písemné rozhodnutí celního orgánu o vývozu zboží do třetí země, kterým je celním orgánem potvrzen výstup zboží z území Evropského společenství,
b): písemné rozhodnutí celního orgánu o umístění zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku.

(5) Pokud je celní prohlášení podáno plátcem se souhlasem celního orgánu elektronicky, musí být opatřeno zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vydán akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, podle zvláštního právního předpisu²⁰), nebo označeno elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu, který byl vydán akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb²⁰).

§ 31

Daňový doklad při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě

(1) Doklad vystavený při poskytnutí služby podle § 15 osobou registrovanou k dani v jiném členském státě musí obsahovat

a): název, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby registrované k dani v jiném členském státě, která poskytuje službu, včetně kódu země,
b): obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby, které je služba poskytnuta,
c): evidenční číslo dokladu,
d): rozsah a předmět poskytnuté služby,
e): datum vystavení dokladu,
f): datum uskutečnění služby, pokud se liší od data vystavení dokladu,
g): jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně,
h): základ daně,
i): sdělení, že osobou povinnou přiznat a zaplatit daň je plátce, pro kterého se služba uskutečňuje, s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropských společenství¹), nebo s jiným odkazem, podle kterého je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň plátce, jemuž je služba poskytnuta.

(2) Osoba, která je povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108 při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, je povinna doplnit na obdrženém dokladu nebo v evidenci pro daňové účely do 15 dnů ode dne uskutečnění služby tyto údaje:

a): základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropských společenství¹), nebo s jiným odkazem uvádějícím, že se jedná o plnění osvobozené od daně,
b): výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l),
c): datum, k němuž byly doplněny údaje podle písmen a) a b).

      (3)  Datum doplnění údajů podle odstavce 2 písm. c) je považováno za datum vystavení daňového dokladu.

      (4)  Pokud plátce doklad podle odstavce 1 neobdrží do 15 dnů ode dne uskutečnění služby, má povinnost doplnit údaje do 15 dnů ode dne obdržení dokladu.

      (5)  Ustanovení odstavců 1 až 4 se obdobně vztahují i na dodání zboží s instalací nebo montáží nebo dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, pokud je místo plnění v tuzemsku.

§ 32

Daňový doklad při poskytnutí služby zahraniční osobou

      (1)  Doklad vystavený při poskytnutí služby podle § 15 zahraniční osobou povinnou k dani musí obsahovat

a): název, sídlo nebo místo podnikání osoby, která službu poskytuje, popřípadě její daňové identifikační číslo,
b): obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby, které je služba poskytnuta,
c): evidenční číslo dokladu,
d): rozsah a předmět poskytované služby,
e): datum vystavení dokladu,
f): datum uskutečnění služby, pokud se liší od data vystavení dokladu,
g): jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně,
h): základ daně.

(2) Osoba, která je povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108 při poskytnutí služby zahraniční osobou povinnou k dani, je povinna doplnit na obdrženém dokladu nebo v evidenci pro daňové účely do 15 dnů ode dne uskutečnění služby tyto údaje:

a): základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropských společenství¹), nebo s jiným odkazem uvádějícím, že se jedná o plnění osvobozené od daně,
b): výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l),
c): datum, k němuž byly doplněny údaje podle písmen a) a b).

      (3)  Datum doplnění údajů podle odstavce 2 písm. c) je považováno za datum vystavení daňového dokladu.

      (4)  Pokud plátce doklad podle odstavce 1 neobdrží do 15 dnů ode dne uskutečnění služby, má povinnost doplnit údaje do 15 dnů ode dne obdržení dokladu.

      (5)  Ustanovení odstavců 1 až 4 se obdobně vztahují na dodání zboží s instalací nebo montáží nebo dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny zahraniční osobou povinnou k dani, pokud je místo plnění v tuzemsku.

§ 33

Daňový doklad při poskytnutí služby

      (1)  Plátce, který poskytuje službu s místem plnění mimo tuzemsko, je povinen vystavit za každé plnění daňový doklad obsahující náležitosti podle odstavce 2, a to nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění služby nebo přijetí platby, pokud platba předchází uskutečnění služby.

      (2)  Daňový doklad při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko musí obsahovat

a): obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který poskytuje službu,
b): daňové identifikační číslo plátce, který poskytuje službu,
c): název, sídlo nebo místo podnikání osoby, které je služba poskytována,
d): daňové identifikační číslo osoby, které je služba poskytována, včetně kódu země,
e): evidenční číslo daňového dokladu,
f): rozsah a předmět poskytované služby,
g): datum vystavení daňového dokladu,
h): datum uskutečnění služby nebo datum přijetí platby, podle toho, který den nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu,
i): základ daně,
j): odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle kterého je místo plnění mimo tuzemsko,
k): pokud je daň ve státě, ve kterém se nachází místo plnění, povinna přiznat a zaplatit osoba, které je služba poskytována, sdělení o této skutečnosti, s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropských společenství¹), nebo s jiným odkazem, podle kterého je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň osoba, které je služba poskytnuta.

      (3)  Ustanovení odstavců 1 až 2 se vztahují obdobně i na dodání zboží s instalací nebo montáží nebo dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny s místem plnění mimo tuzemsko plátcem.

§ 34

Daňový doklad při dodání zboží do jiného členského státu

      (1)  Plátce, který dodává zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, je povinen vystavit za každé dodání zboží pro jinou osobu, která je registrována k dani v jiném členském státě, daňový doklad obsahující náležitosti podle odstavce 3, a to nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění dodání zboží do jiného členského státu.

      (2)  Plátce při zasílání zboží do jiného členského státu podle § 18 je povinen vystavit daňový doklad nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění dodání zboží do jiného členského státu nebo přijetí platby, pokud platba předchází dodání zboží.

      (3)  Daňový doklad při dodání zboží do jiného členského státu musí obsahovat

a): obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění,
b): daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění,
c): název, sídlo nebo místo podnikání pořizovatele,
d): evidenční číslo daňového dokladu,
e): daňové identifikační číslo pořizovatele, včetně kódu země,
f): rozsah a předmět plnění,
g): datum vystavení daňového dokladu,
h): datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby, podle toho, který den nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu,
i): jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně,
j): základ daně,
k): sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropských společenství¹), nebo s jiným odkazem uvádějícím, že se jedná o plnění osvobozené od daně.

      (4)  Při zasílání zboží do jiného členského státu podle § 18, pokud je místo plnění v tuzemsku, je plátce povinen vystavit daňový doklad podle odstavce 3, s výjimkou údajů podle písmen c), e) a k), a v dokladu uvést základní nebo sníženou sazbu daně, výši daně uvedenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l) a kód země, do které je zboží zasíláno. Při zasílání zboží do jiného členského státu podle § 18, pokud je místo plnění v jiném členském státě, je plátce povinen vystavit daňový doklad podle odstavce 3, s výjimkou písmen c), e) a k), a v dokladu uvést kód země, do které je zboží zasíláno, a sdělení, že místo plnění je v této zemi.

      (5)  Osoba, která dodává nový dopravní prostředek do jiného členského státu, je povinna uvést v dokladu sdělení, že se jedná o nový dopravní prostředek, a údaje podle § 4 odst. 3 písm a) a b).

§ 35

Daňový doklad při pořízení zboží z jiného členského státu

      (1)  Doklad vystavený při pořízení zboží z jiného členského státu musí obsahovat

a): název, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby registrované k dani v jiném členském státě, která dodává zboží, včetně kódu země,
b): obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo pořizovatele,
c): evidenční číslo dokladu,
d): rozsah a předmět pořízení,
e): datum vystavení dokladu,
f): jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně,
g): základ daně,
h): sdělení, že osobou povinnou přiznat a zaplatit daň je plátce, který zboží pořizuje, s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropských společenství¹), nebo s jiným odkazem, podle kterého je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň plátce, který zboží pořizuje.

(2) Pořizovatel je povinen doplnit na obdrženém dokladu nebo v evidenci pro daňové účely do 15 dnů ode dne pořízení tyto údaje:

a): datum uskutečnění pořízení,
b): základní nebo sníženou sazbu daně,
c): výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l),
d): datum, k němuž byly doplněny údaje podle písmen a) až c).

      (3)  Datum doplnění údajů podle odstavce 2 písm. d) je považováno za datum vystavení daňového dokladu.

      (4)  Pokud plátce doklad podle odstavce 1 neobdrží do 15 dnů ode dne uskutečnění služby, má povinnost doplnit údaje do 15 dnů ode dne obdržení dokladu.

Díl 6

Základ daně a výpočet daně, oprava základu daně, daňový dobropis a vrubopis

§ 36

Základ daně

      (1)  Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, vyjma daně za toto zdanitelné plnění.

      (2)  Základem daně v případě přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté platby snížená o daň.

      (3)  Základ daně také zahrnuje

a): jiné daně, cla, dávky nebo poplatky,
b): spotřební daň²⁴), pokud zákon nestanoví jinak v § 41,
c): daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů a daň z pevných paliv, a to podle právní úpravy těchto daní,
d): dotace k ceně,
e): vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění,
f): při poskytnutí služby i materiál přímo související s poskytovanou službou,
g): při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou, změnou dokončené stavby, nebo v souvislosti s opravou stavby, konstrukce, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby jako její součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují.

      (4)  Za vedlejší výdaje se považují zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize.

      (5)  Základ daně se sníží o slevu z ceny, pokud je poskytnuta k datu uskutečnění zdanitelného plnění. Do základu daně se nezahrnuje rozdíl ze zaokrouhlení částky daně za zdanitelné plnění způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l).

      (6)  Základem daně je

a): pořizovací cena zboží nebo obdobného zboží a pokud není pořizovací cena známa, celkové náklady vynaložené k okamžiku jeho dodání, pokud jde o

      1.  použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce podle § 13 odst. 4 písm. a) a § 13 odst. 5,

      2.  použití majetku vytvořeného vlastní činností pro účely, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 13 odst. 4 písm. b),

      3.  vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku podle § 13 odst. 4 písm. c),

      4.  přemístění zboží z jiného členského státu podle § 16 odst. 5, nebo o přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu podle § 13 odst. 6, nebo

      5.  přestavbu motorového vozidla podle § 13 odst. 4 písm. g),

b): výše celkových nákladů, pokud jde o

      1.  poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce podle § 14 odst. 3 písm. a) a § 14 odst. 4,

      2.  použití nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností podle § 14 odst. 3 písm. b), nebo

      3.  vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku podle § 14 odst. 3 písm. c).

      (7)  Pokud se za uskutečněná plnění stanoví celková cena nebo hodnota, která zahrnuje dodání zboží, převod nemovitosti nebo poskytnutí služby s různými sazbami daně, popřípadě osvobozená od daně, základ daně se pro jednotlivá zdanitelná plnění stanoví v poměrné výši odpovídající poměru cen zjištěných podle zvláštního právního předpisu²⁵) jednotlivých plnění k celkovému součtu těchto zjištěných cen. Tato celková cena nebo hodnota se považuje za částku obsahující daň.

      (8)  Pokud je při oceňování majetku vyžadován posudek více znalců, použije se pro zjištění poměru cen cena z posudku, v němž je cena nejvyšší, která se považuje za cenu obsahující daň.

      (9)  Základem daně při dodání platných mincí, které jsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu, je rozdíl mezi cenou, za kterou jsou prodávány, a jejich nominální hodnotou. Tento rozdíl se považuje za částku obsahující daň. Pokud jsou prodávány za cenu nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu, základem daně je nula.

      (10)  U zdanitelného plnění podle § 13 odst. 4 písm. h) je základem daně peněžní částka, za kterou plátce vratný obal, který je dodáván spolu se zbožím, dodává, vyjma daně. Základem daně je tato peněžní částka i v případě, že vratný obal je dodán plátcem spolu se zbožím bezúplatně, pokud zákon dále nestanoví jinak. Jestliže plátce dodává v tuzemsku vratné obaly stejného druhu spolu se zbožím všem svým odběratelům bezúplatně, je základem daně peněžní částka, za kterou je obal stejného druhu plátcem pořízen, snížená o daň. V případě, že peněžní částka není známa, je základem daně cena vratného obalu stejného druhu zjištěná podle zvláštního předpisu²⁶) o oceňování majetku. Celkový základ daně u vratných obalů stejného druhu, z kterého se zjistí daň, se vypočte jako rozdíl mezi celkovým počtem vratných obalů stejného druhu dodaných plátcem všem svým odběratelům během příslušného účetního období nebo příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví, a celkovým počtem vratných obalů stejného druhu, které byly tomuto plátci vráceny během příslušného účetního období^7d) nebo během příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví, přičemž tento rozdíl je vynásoben částkou platnou pro vratný obal stejného druhu dodávaný v tuzemsku společně se zbožím, zjiš-těnou podle tohoto ustanovení. V případě, že celkový počet vratných obalů stejného druhu dodaných plátcem všem svým odběratelům během příslušného účetního období nebo příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví, je nižší než celkový počet vrat-ných obalů stejného druhu, které byly tomuto plátci vráceny během příslušného účetního období^7d) nebo během příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví, jsou základ daně a příslušná daň uváděné na daňovém dokladu vystaveném podle § 29 odst. 1 se záporným znaménkem. Stejným způsobem se záporný základ daně a daň zohlední i v daňovém přiznání podle § 101.

      (11)  Do základu daně se nezahrnuje částka, kterou plátce obdržel od jiné osoby na úhradu částky vynaložené jménem a na účet této jiné osoby. Podmínkou je, že přijatá částka nepřevýší uhrazené částky za jinou osobu a plátce si u plnění uhrazeného za jinou osobu neuplatní nárok na odpočet daně.

§ 37

Výpočet daně u dodání zboží, převodu nemovitosti a poskytnutí služby

      (1)  Daň se vypočte ze základu daně stanoveného podle § 36 jako součin úplaty za zdanitelné plnění bez daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je číslo 19 v případě základní sazby daně nebo číslo 9 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli číslo 100, vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná čísla, vypočtená daň uvede způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l). Cena, včetně daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako součet základu daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.

      (2)  Daň může plátce rovněž vypočítat z úplaty za zdanitelné plnění, která je včetně daně, nebo z částky stanovené podle § 36 odst. 6, která je včetně daně, a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je číslo 19 v případě základní sazby daně nebo číslo 9 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli součet údaje v čitateli a čísla 100, vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa, vypočtená daň se uvede způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l). Cena bez daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako rozdíl částky za zdanitelné plnění obsahující daň a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.

      (3)  V případě, kdy vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění, vypočte se daň za uskutečněné zdanitelné plnění z rozdílu mezi základem daně podle § 36 odst. 1 a souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 nebo z rozdílu mezi úplatou, kterou má plátce obdržet za uskutečněné zdanitelné plnění, a úplatami přijatými před uskutečněním zdanitelného plnění.

§ 38

Základ daně a výpočet daně při dovozu zboží

      (1)  Základem daně při dovozu zboží podle § 20 je součet

a): základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží, pokud již nejsou zahrnuty do základu pro vyměření cla,
b): vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení, v tuzemsku, popřípadě do dalšího místa určení na území Evropského společenství, pokud je toto místo při uskutečnění zdanitelného plnění známo, pokud nejsou zahrnuty do základu daně podle písmena a),
c): příslušné spotřební daně, pokud není stanoveno v § 41 jinak.

(2) Prvním místem určení se rozumí místo uvedené v přepravním dokladu, na jehož základě je zboží dováženo do dovážejícího členského státu. Pokud není první místo určení uvedeno na přepravním dokladu, považuje se za první místo určení místo prvního přeložení dováženého zboží v dovážejícím členském státě.

(3) Základem daně při vrácení nebo propuštění zboží, které bylo

a): plátcem dovezeno a umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma a bylo propuštěno do volného oběhu, pokud nedochází ke změně vlastnického vztahu, bez ohledu na skutečnost, zda zboží prošlo nebo neprošlo zpracovatelskými operacemi a plátce navrhuje jeho propuštění do tuzemska, je základ daně podle odstavce 1,
b): plátcem dovezeno a umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma a bylo propuštěno do volného oběhu, pokud došlo ke změně vlastnického vztahu a nový vlastník navrhuje jeho propuštění, je součet pořizovací ceny nebo ceny zjiš-těné podle zvláštního právního předpisu²⁵) a popřípadě spotřební daně; pokud zboží prošlo zpracovatelskými operacemi, vstupuje do základu daně ještě výše nákladů na provedené zpracovatelské operace,
c): plátcem umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma, pokud nedochází ke změně vlastnického vztahu, je součet ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu²⁵) ke dni umístění zboží do svobodného skladu nebo svobodného pásma a popřípadě spotřební daně, pokud dochází ke změně vlastnického vztahu, je součet pořizovací ceny nebo ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu²⁵) a popřípadě spotřební daně,
d): plátcem umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma, pokud došlo ke změně vlastnického vztahu a prošlo zpracovatelskými operacemi, je součet pořizovací ceny nebo ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu²⁵) a popřípadě spotřební daně a výše nákladů na provedené zpracovatelské operace,
e): osobou, která není plátcem, umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma, prošlo zpracovatelskými operacemi a má být původním nebo novým vlastníkem propuštěno zpět do tuzemska, je výše nákladů na provedené zpracovatelské operace.

      (4)  U propuštění zboží do režimu volného oběhu, dočasného použití s částečným osvobozením od do-vozního cla nebo vrácení zboží se daň vypočítá jako součin příslušného základu daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je číslo 19 v případě základní sazby daně nebo číslo 9 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli číslo 100. Vypočtená daň se uvede způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l). U zboží propuštěného do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku se základ daně vypočte podle odstavce 1.

§ 39

Základ daně a výpočet daně při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou

      (1)  Základ daně při poskytnutí služby podle § 15 osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou se stanoví obdobně podle § 36.

      (2)  Plátce je povinen si sám daň vypočítat podle § 37 odstavce 1.
§ 40

Základ daně a výpočet daně při pořízení zboží z jiného členského státu

      (1)  Základ daně při pořízení zboží z jiného členského státu se stanoví obdobně podle § 36.

      (2)  Pokud je pořizovateli vrácena spotřební daň zaplacená v členském státě, ze kterého bylo zboží odesláno nebo přepraveno, dodatečně po pořízení zboží z tohoto členského státu, provede se oprava základu daně podle § 42.

      (3)  Plátce je povinen si sám daň vypočítat podle § 37 odstavce 1.

§ 41

Základ daně a výpočet daně u zboží, které je v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně

      (1)  Základ daně při dovozu zboží, které je pro-puštěno do celního režimu volný oběh s následným umístěním do režimu podmíněného osvobození od spotřební daně podle zvláštního právního předpisu²⁴), se stanoví podle § 38 bez zahrnutí spotřební daně.

      (2)  U zboží, které je při pořízení z jiného členského státu v tuzemsku umístěno do režimu podmíněného osvobození od spotřební daně, se základ daně stanoví obdobně podle § 36 bez zahrnutí spotřební daně.

      (3)  U zboží, které je vyrobeno v tuzemsku v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně a v tomto režimu je dodáno, se základ daně stanoví podle § 36 bez zahrnutí spotřební daně.

      (4)  U zboží, které se nachází v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně, a plátce uskutečňuje jeho dodání podle § 13 při uvedení zboží do volného daňového oběhu, se základ daně stanoví podle § 36.

§ 42

Oprava základu daně a výše daně u zdanitelných plnění

      (1)  Plátce může opravit výši daně

a): při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění,
b): při snížení základu daně na základě sjednaných podmínek u zdanitelného plnění, ke kterému dojde po datu uskutečnění zdanitelného plnění,
c): při vrácení spotřební daně podle § 40 odst. 2,
d): při použití úplaty, ze které vznikla plátci povinnost přiznat daň, na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně.

      (2)  Plátce je povinen opravit výši daně při zvýšení základu daně, ke kterému dojde po datu uskutečnění zdanitelného plnění.

      (3)  Plátce je povinen opravit výši daně, pokud dojde k vrácení úplaty, u níž ke dni jejího přijetí vznikla povinnost přiznat daň a jestliže se zdanitelné plnění neuskutečnilo.

      (4)  Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním, které se považuje za uskutečněné

a): ve zdaňovacím období, ve kterém byl daňový dobropis doručen plátci, pro kterého se uskutečnilo zdanitelné plnění, pokud jde o opravu výše daně podle odstavce 1 písm. a), b) a c), nebo
b): ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava výše daně provedena, pokud jde o opravu výše daně podle odstavce 1 písm. d), 2 nebo 3.

(5) U opravy základu daně a výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění. Pro přepočet cizí měny na české koruny se v tomto případě použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni uskutečnění původního plnění. Pokud plátce vystavil doklad s jinou než platnou sazbou daně, musí nejprve provést samostatně opravu sazby daně podle § 49. Při opravě základu daně a výše daně v případě zdanitelných plnění uskutečněných pro jiného plátce vystaví plátce daňové doklady s náležitostmi podle § 43.

(6) Opravu základu daně a výše daně v případě zdanitelných plnění uskutečněných pro osobu, která není plátcem, provede plátce ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava základu daně provedena, vystavením dokladu o opravě základu a výše daně. Údaje o výši daně se uvádějí v české měně a doklad musí obsahovat

a): obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
b): daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
c): důvod opravy,
d): evidenční číslo daňového dokladu,
e): rozsah a předmět zdanitelného plnění,
f): datum vystavení daňového dokladu,
g): rozdíl mezi opraveným a původním základem daně za zdanitelné plnění, v případě opravy výše daně podle odstavce 3 výši přijaté úplaty,
h): základní nebo sníženou sazbu daně,
i): rozdíl ve výši daně odpovídající rozdílu mezi opraveným a původním základem daně za zdanitelné plnění, v případě opravy výše daně podle odstavce 3 výši daně odpovídající výši přijaté úplaty uvedenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l).

      (7)  V případě opravy základu daně a výše daně u předplacených telekomunikačních služeb provede opravu podle odstavce 1 písm. d) plátce vystavením dokladu o opravě základu a výše daně s náležitostmi podle odstavce 6 písm. a), b), c), d), f) a h), který dále musí obsahovat předmět plnění, na které byla úplata původně přijata, celkovou výši úplat použitých na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně, a tomu odpovídající výši daně. Tyto údaje se uvádějí na doklad za všechny opravy v průběhu zdaňovacího období jednou částkou. Tento doklad se nedoručuje. Plátce je povinen jako součást evidence pro daňové účely evidovat soupisy dokladů vystavených podle tohoto odstavce. Pokud se v okamžiku opra- vy jiné zdanitelné plnění neuskutečnilo, považuje se částka odpovídající provedené opravě podle odstavce 1 písm. d) za úplatu přijatou na toto jiné zdanitelné plnění před jeho uskutečněním.

      (8)  Opravu základu a výše daně nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní zdanitelné plnění.

      (9)  Pokud nedojde při dodání zboží nebo převodu nemovitosti podle § 13 odst. 3 písm. d) k nabytí zboží nebo nemovitosti nájemcem, může plátce provést opravu výše daně podle odstavce 1 písm. a), a to do 3 let od konce kalendářního roku, v němž nastala skutečnost, na jejímž základě nedošlo k nabytí zboží nebo nemovitosti nájemcem.

      (10)  Opravu základu daně a výše daně může provést plátce, který uskutečnil původní zdanitelné plnění, nebo jeho právní nástupce.

§ 43

Daňový dobropis a vrubopis při opravě základu daně a výše daně u zdanitelných plnění

      (1)  Pokud dojde k opravě základu daně a výše daně podle § 42, plátce, který uskutečnil původní zdanitelné plnění, je povinen vyhotovit pro plátce, pro kterého uskutečnil zdanitelné plnění, daňový dobropis nebo daňový vrubopis, a to ke dni, kdy byla provedena oprava základu daně. Údaje o dani se v daňovém dobropise nebo v daňovém vrubopise uvádějí v české měně.

      (2)  Daňovým dobropisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při opravě podle § 42 odst. 1 a 3.

      (3)  Daňovým vrubopisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při opravě podle § 42 odst. 2.

      (4)  Daňový dobropis nebo daňový vrubopis musí obsahovat

a): obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání, plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
b): daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
c): obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,
d): daňové identifikační číslo plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,
e): evidenční číslo daňového dokladu,
f): rozsah a předmět zdanitelného plnění,
g): datum vystavení daňového dokladu,
h): základní nebo sníženou sazbu daně, a dále

      1.  jde-li o daňový dobropis, evidenční číslo původního daňového dokladu, rozdíl mezi opraveným a původním základem daně za zdanitelné plnění, v případě opravy výše daně podle odstavce 3 výši přijaté úplaty, a tomu odpovídající daň uvedenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l),

      2.  jde-li o daňový vrubopis, evidenční číslo původního daňového dokladu, rozdíl mezi opraveným a původním základem daně za zdanitelné plnění a tomu odpovídající daň uvedenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l).

      (5)  Pokud se oprava základu a výše daně týká více zdanitelných plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady podle § 28, mohou být údaje, které jsou společné pro všechny opravy na daňovém dobropisu nebo daňovém vrubopisu, uvedeny pouze jednou. Ve vazbě na původní daňové doklady však musí být na daňovém dobropisu nebo daňovém vrubopisu vždy uvedena čísla původních daňových dokladů, rozdíly mezi opraveným a původním základem daně a tomu odpovídající částky daně.

      (6)  Pokud byl za uskutečněné zdanitelné plnění vystaven jiný daňový doklad než běžný daňový doklad, při opravě základu a výše daně vystaví plátce doklad odpovídající účelem a obsahem daňovému dobropisu nebo daňovému vrubopisu s náležitostmi odpovídajícími původně vystavenému daňovému dokladu.

§ 44

Oprava výše daně při dovozu zboží

      (1)  Pokud plátce zjistí po vyměření daně, že uplatnil nárok na odpočet daně ve výši daně vyměřené celním orgánem, přičemž došlo k nesprávnému uplatnění § 38, je povinen tuto skutečnost oznámit celnímu orgánu, který daň původně vyměřil. Pokud dojde k dodatečnému vyměření daně celním orgánem, má plátce nárok na odpočet daně za podmínek podle § 72 až 75.

      (2)  Pokud plátce uplatní nárok u celního orgánu, který rozhodne o vrácení daně z důvodu uplatněného pro její vrácení, a plátce již uplatnil nárok na odpočet daně v původní výši vyměřené a vybrané daně, daň celní orgán vrátí. Plátce je povinen snížit dříve uplatněný nárok na odpočet daně o částku vrácené daně, a to v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla daň vrácena.

      (3)  Pokud plátci vznikla povinnost přiznat daň při dovozu zboží podle § 23, oprava základu daně a výše daně se provede podle § 42.

§ 45

Oprava základu a výše daně při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou

      (1)  Oprava základu a výše daně se při poskytnutí služby podle § 15 osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou provádí podle § 42.

      (2)  Opravu provádí plátce na základě dokladu, ve kterém je odkazováno na původní daňový doklad, který vystavila osoba, která poskytla službu.

§ 46

Oprava základu a výše daně při pořízení zboží z jiného členského státu

      (1)  Oprava základu a výše daně se při pořízení zboží z jiného členského státu provádí podle § 42.

      (2)  Opravu provádí pořizovatel na základě dokladu, ve kterém je odkazováno na původní doklad, na základě kterého bylo zboží pořízeno z jiného členského státu.

      (3)  Doklad musí obsahovat

a): daňové identifikační číslo osoby registrované k dani v jiném členském státě, která dodává zboží,
b): daňové identifikační číslo pořizovatele,
c): údaje nezbytné k provedení opravy základu daně.

§ 46a

Oprava základu a výše daně při dodání zboží do jiného členského státu

      (1)  Oprava základu a výše daně se při dodání zboží do jiného členského státu, na které se nevztahuje osvobození od daně, provádí podle § 42. Obdobně se postupuje také v případě opravy základu daně při dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně.

      (2)  Opravu provádí dodavatel na základě dokladu, ve kterém je odkazováno na původní doklad, na základě kterého bylo zboží dodáno do jiného členského státu.

      (3)  Doklad musí obsahovat

a): daňové identifikační číslo plátce, který dodává zboží,
b): daňové identifikační číslo pořizovatele,
c): údaje nezbytné k provedení opravy základu daně.

Díl 7

Sazby daně a oprava sazby daně

§ 47

Sazby daně u zdanitelného plnění

(1) U zdanitelného plnění nebo přijaté úplaty se uplatňuje

a): základní sazba daně ve výši 19 %, nebo
b): snížená sazba daně ve výši 9 %.

      (2)  U zdanitelného plnění se uplatní sazba daně platná ke dni vzniku povinnosti přiznat daň. U přijaté úplaty za zdanitelné plnění se uplatní sazba daně platná pro toto zdanitelné plnění ke dni vzniku povinnosti přiznat daň z přijaté úplaty.

      (3)  U zboží se uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. U zboží uvedeného v příloze č. 1, tepla a chladu se uplatňuje snížená sazba daně.

      (4)  U služeb se uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. U služeb uvedených v příloze č. 2 se uplatňuje snížená sazba daně.

      (5)  U převodu nemovitosti se uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak.

      (6)  Při dodání zboží, pořízení zboží z jiného členského státu a dovozu zboží, jako souboru zboží, se uplatní základní sazba daně, pokud alespoň jeden druh zboží ze souboru podléhá základní sazbě daně. Tímto ustanovením není dotčena možnost uplatnit u každého druhu zboží příslušnou sazbu daně samostatně.

      (7)  U dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností uvedených v příloze č. 4 se uplatňuje snížená sazba daně.

      (8)  U dovozu zboží, u kterého se uplatňuje jednotná celní sazba a které zařazením patří do různých podpoložek Harmonizovaného systému, se uplatňuje základní sazba daně, pokud alespoň jeden druh zboží podléhá této sazbě daně.

      (9)  U základu daně podle § 36 odst. 10 vztahujícímu se k vratným obalům se použije sazba daně platná pro tento zálohovaný obal.

§ 47a

Závazné posouzení správnosti zařazení zdanitelného plnění z hlediska sazby daně

      (1)  Kterákoliv osoba může požádat Ministerstvo financí o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda je zdanitelné plnění z hlediska sazby daně správně zařazeno do základní nebo snížené sazby daně podle § 47 odst. 1 (dále jen ˙závazné posouzení˙).

      (2)  V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení žadatel uvede

a): u fyzické osoby jméno, příjmení, místo pobytu, v podání souvisejícím s její podnikatelskou činností dále uvede obchodní firmu, identifikační číslo, daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a místo podnikání,
b): u právnické osoby obchodní firmu nebo název, identifikační číslo nebo obdobný údaj, sídlo a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
c): popis zboží, služby nebo nemovitosti, jichž se žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení týká; v žádosti lze uvést jednu položku zboží, služby nebo nemovitosti,
d): návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.

      (3)  Žadatel je povinen na výzvu předložit další údaje vztahující se k obsahu žádosti.

§ 48

Sazby daně u bytové výstavby

      Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně jejich příslušenství, vymezenou stavebním zákonem^27a), nebo v souvislosti s opravou těchto staveb, se uplatní snížená sazba daně. Jsou-li tyto práce prováděny na jiné stavbě, jejíž část je určena pro bydlení, uplatní se snížená sazba daně jen u těch prací, které jsou poskytnuty výlučně pro část stavby určenou pro bydlení.

§ 48a

Sazby daně u staveb pro sociální bydlení

      (1)  Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou stavby pro sociální bydlení, včetně jejího příslušenství, změnou dokončené stavby pro sociální bydlení vymezenou stavebním zákonem^27a), včetně jejího příslušenství, nebo v souvislosti s opravou této stavby se uplatní snížená sazba daně. Snížená sazba daně se uplatní také při poskytnutí stavebních a montážních prací, kterými se bytový dům, rodinný dům, byt nebo prostor, který byl určen k jiným účelům než k bydlení, mění na stavbu pro sociální bydlení.

      (2)  Vymezením jednotek podle zákona o vlastnictví bytů²⁷) před dokončením výstavby se nemění charakter stavby.

      (3)  U převodu staveb pro sociální bydlení a jejich příslušenství se uplatní snížená sazba daně, pokud tento zákon nestanoví jinak.

      (4)  Stavbami pro sociální bydlení se rozumí

a): byt pro sociální bydlení,
b): rodinný dům pro sociální bydlení,
c): bytový dům pro sociální bydlení,
d): ubytovací zařízení pro ubytování příslušníků bezpečnostních sborů podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů^27b) nebo pro ubytování státních zaměstnanců,
e): zařízení sociálních služeb poskytující pobytové služby podle zákona o sociálních službách⁴⁷),
f): školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, jakož i střediska výchovné péče, podle zákona upravujícího výkon této výchovy^27c),
g): internáty škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením podle školského zákona^27d),
h): zvláštní dětská zařízení, kterými jsou podle zákona upravujícího péči o zdraví^27e) kojenecké ústavy a dětské domovy pro děti do 3 let věku,
i): zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a zařízení pro výkon pěstounské péče poskytující péči podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí^27f),
j): speciální lůžková zařízení hospicového typu^27g) a
k): domovy péče o válečné veterány^27h),

a to včetně jejich příslušenství.

      (5)  Bytem pro sociální bydlení se rozumí byt, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m². Celkovou podlahovou plochou bytu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností bytu, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu. Do celkové podlahové plochy bytu pro sociální bydlení se nezapočítává podíl na společných částech domu.

      (6)  Rodinným domem pro sociální bydlení se rozumí rodinný dům, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 350 m². Celkovou podlahovou plochou rodinného domu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností rodinného domu.

      (7)  Bytovým domem pro sociální bydlení se rozumí bytový dům, v němž nejsou jiné byty než byty pro sociální bydlení.

      (8)  Místností se rozumí místně a prostorově uzavřená část stavby, vymezená podlahovou plochou, stropem a pevnými stěnami.

§ 49

Oprava výše daně

      (1)  Pokud plátce nebo osoba identifikovaná k dani, která má povinnost přiznat a zaplatit daň podle § 108, uplatnila a přiznala daň jinak, než stanoví tento zákon, a zvýšila daň na výstupu nebo svoji daňovou povinnost, je oprávněna provést opravu v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl opravný daňový doklad vystavený za podmínek uvedených v odstavci 2 doručen, nebo ve kterém byla provedena oprava v evidenci pro daňové účely podle odstavce 2.

      (2)  Plátce nebo osoba identifikovaná k dani je povinna vystavit opravný daňový doklad podle § 50, pokud měla povinnost vystavit daňový doklad nebo pokud daňový doklad vystavila za opravované plnění. Pokud plátce nebo osoba identifikovaná k dani neměla povinnost vystavit daňový doklad, provede opravu v evidenci pro daňové účely.

      (3)  Oprava výše daně je samostatným zdanitelným plněním, které se považuje za uskutečněné ve zdaňovacím období, ve kterém byl opravný daňový doklad podle odstavce 2 doručen plátci nebo osobě identifikované k dani, pro kterou se plnění uskutečnilo, nebo byla provedena oprava výše daně v evidenci pro daňové účely podle odstavce 2.

      (4)  Opravu výše daně lze provést nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní plnění.

      (5)  Opravu výše daně může provést plátce, který uskutečnil původní zdanitelné plnění, nebo jeho právní nástupce.

§ 50

Opravný daňový doklad

      (1)  Opravný daňový doklad obsahuje náležitosti odpovídající původně vystavenému daňovému dokladu, včetně údajů o původním základu daně a o výši nesprávně uplatněné daně. Původní základ daně a nesprávně uplatněná daň se uvede se záporným znaménkem. Opravný daňový doklad musí obsahovat číslo původního daňového dokladu.

      (2)  Při opravě výše daně u zdanitelného plnění opravný daňový doklad dále obsahuje základ daně z původně vystaveného daňového dokladu s kladným znaménkem, příslušnou sazbu daně a výši daně.

      (3)  Při opravě výše daně u plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně, opravný daňový doklad dále obsahuje základ daně z původně vystaveného daňového dokladu s kladným znaménkem a sdělení, že plnění je osvobozeno od daně nebo není předmětem daně podle tohoto zákona.

      (4)  Pokud se oprava výše daně týká více plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady podle § 26, mohou být údaje, které jsou společné pro všechny opravy na opravném daňovém dokladu, uvedeny pouze jednou. Ve vazbě na původní daňové doklady musí být na opravném daňovém dokladu vždy uvedena čísla původních daňových dokladů.

Díl 8

Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně

§ 51

Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně

      (1)  Při splnění podmínek stanovených v § 52 až 62 jsou od daně bez nároku na odpočet daně osvobozena tato plnění:

a): poštovní služby (§ 52),
b): rozhlasové a televizní vysílání (§ 53),
c): finanční činnosti (§ 54),
d): pojišťovací činnosti (§ 55),
e): převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, nájem dalších zařízení (§ 56),
f): výchova a vzdělávání (§ 57),
g): zdravotnické služby a zboží (§ 58),
h): sociální pomoc (§ 59),
i): zrušeno,
j): provozování loterií a jiných podobných her (§ 60),
k): ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 61),
l): dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně (§ 62).

(2) U plnění, která jsou osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně, vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém vznikla povinnost přiznat toto plnění. Při stanovení hodnoty plnění osvobozených od daně podle odstavce 1 se postupuje podle § 36.

§ 52

Poštovní služby

(1) Poštovními službami se pro účely tohoto zákona rozumí

a): dodání poštovní zásilky²⁸),
b): poštovní poukazy²⁸).

      (2)  Poštovní služby uvedené v odstavci 1 jsou osvobozeny od daně, pokud jsou provozovány držitelem poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence podle zvláštního právního předpisu²⁸).

      (3)  Od daně je osvobozeno dodání poštovních známek platných pro použití v rámci poštovních služeb v tuzemsku a dalších obdobných cenin za částku nepřevyšující nominální hodnotu nebo částku podle poš-tovních ceníků.

§ 53

Rozhlasové a televizní vysílání

      Rozhlasovým nebo televizním vysíláním se pro účely osvobození od daně rozumí rozhlasové nebo televizní vysílání prováděné provozovateli vysílání ze zákona²⁹), s výjimkou vysílání reklam³⁰), teleshoppingu³¹) nebo sponzorování³²).

§ 54

Finanční činnosti

      (1)  Finančními činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí

a): převod cenných papírů,
b): přijímání vkladů od veřejnosti,
c): poskytování úvěrů a peněžních půjček,
d): platební styk a zúčtování,
e): vydávání platebních prostředků, zejména platebních karet nebo cestovních šeků,
f): poskytování a převzetí peněžních záruk a převzetí peněžních závazků,
g): otevření, potvrzení a avizování akreditivu podle zvláštního právního předpisu³⁴),
h): obstarávání inkasa podle zvláštního právního předpisu³⁵),
i): směnárenská činnost,
j): operace týkající se peněz,
k): dodání zlata České národní bance a přijímání vkladů Českou národní bankou od bank nebo od státu,
l): organizování regulovaného trhu s investičními nástroji³⁶),
m): přijímání nebo předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů na účet zákazníka³⁶),
n): provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů na cizí účet³⁶),
o): obchodování s investičními nástroji na vlastní účet pro jiného³⁶),
p): obhospodařování majetku zákazníka na základě smlouvy se zákazníkem, pokud je součástí majetku investiční nástroj³⁶), s výjimkou správy nebo úschovy v oblasti investičních nástrojů,
q): upisování nebo umísťování emisí investičních nástrojů³⁶),
r): vedení evidence investičních nástrojů³⁶),
s): vypořádání obchodů s investičními nástroji³⁶),
t): obchodování s devizovými hodnotami na vlastní účet nebo na účet zákazníka,
u): úplatné postoupení pohledávky postoupené jiným subjektem; osvobozeno od daně není poskytování služeb, jejichž předmětem je vymáhání dluhů a faktoring,
v): obhospodařování investičních fondů nebo podílových fondů podle zvláštního právního předpisu³⁷),
w): vybírání rozhlasových nebo televizních poplatků³⁸),
x): výplata dávek důchodového pojištění (zabezpečení) nebo vybírání opakujících se plateb obyvatelstva,
y): sjednání nebo zprostředkování činností uvedených v písmenech a), b), c), d), e), f), g), h), i), j), l), m), n), o), p), q), r), s), t) a u).

      (2)  Osvobození podle odstavce 1 písm. c) v případě operací souvisejících se správou úvěru nebo pe-něžní půjčky může uplatnit pouze osoba poskytující úvěr nebo peněžní půjčku.

      (3)  Osvobození podle odstavce 1 písm. e) v případě operací souvisejících s vydáváním platebních karet, zejména správy nebo blokace platební karty, může uplatnit pouze vydavatel tohoto platebního prostředku.

§ 55

Pojišťovací činnosti

      Pojišťovacími činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí pojišťovací nebo zajišťovací činnosti včetně činností souvisejících s pojišťovací nebo zajišťovací činností, zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví a činnosti v oblasti likvidace pojistných událostí vykonávané samostatnými likvidátory pojistných událostí a penzijní připojištění včetně jeho zprostředkování.

§ 56

Převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, nájem dalších zařízení

      (1)  Převod staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně po uplynutí tří let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od data, kdy bylo započato první užívání stavby³⁹), a to k tomu dni, který nastane dříve.

      (2)  Převod pozemků je osvobozen od daně, s výjimkou převodu stavebních pozemků. Stavebním pozemkem se pro účely tohoto zákona rozumí nezastavěný pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení³⁹) nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba spojená se zemí pevným základem. Nezastavěným pozemkem se rozumí pozemek, na kterém není stavba jako věc⁴⁰).

      (3)  Nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně. Osvobození se nevztahuje na krátkodobý nájem stavby bytů a nebytových prostor, nájem prostor a míst k parkování vozidel, nájem bezpečnostních schránek nebo trvale instalovaných zařízení a strojů. Krátkodobým nájmem stavby, bytů a nebytových prostor se rozumí nájem, popřípadě včetně vnitřního movitého vybavení či dodání elektři-ny, tepla, chladu, plynu nebo vody, nejdéle na 48 hodin nepřetržitě.

      (4)  Plátce se může rozhodnout, že u nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností se uplatňuje daň.

§ 57

      (1)  Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí

a): výchovná a vzdělávací činnost poskytovaná v mateřských školách, základních školách, středních školách, konzervatořích, vyšších odborných školách, základních uměleckých školách a jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky, které jsou zapsány ve školském rejstříku⁴²), dále výchovná a vzdělávací činnost v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy uskutečňované na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování nebo odborné praxe a o podmínkách pro jejich konání⁴³),
b): školské služby poskytované ve školských zařízeních, které jsou zapsány ve školském rejstříku⁴²) a které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách podle písmene a) nebo s ním přímo souvisejí; dále zajištění ústavní nebo ochranné výchovy anebo preventivně výchovné péče⁴⁴),
c): vzdělávací činnost poskytovaná na vysokých školách^44a)

      1.  v akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech,

      2.  v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných v rámci akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů,

      3.  v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných podle zvláštních právních předpisů^44b),

      4.  v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných jako Univerzita třetího věku,

d): činnost prováděná za účelem rekvalifikace poskytovaná osobami, které získaly akreditaci k provádění rekvalifikace podle zvláštních právních předpisů^44c), a osobami, které provádí rekvalifikaci k získání kvalifikačních požadavků podle státních norem nebo k získání odborné způsobilosti pro výkon pracovní činnosti^44g), které mají akreditované vzdělávací programy,
e): výchovná a vzdělávací činnost v rámci plnění povinné školní docházky žáků ve školách zřízených na území České republiky a nezapsaných do školského rejstříku, v níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil plnění povinné školní docházky^44d),
f): jazykové vzdělání poskytované fyzickými a právnickými osobami působícími v oblasti jazykového vzdělávání uznanými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy^44e) a dále jazykové vzdělání poskytované osobami působícími v oblasti jazykového vzdělávání v přípravných kurzech pro vykonání standardizovaných jazykových zkoušek uznaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy^44f),
g): výchovné, vzdělávací a volnočasové aktivity poskytované dětem a mládeži příspěvkovými organizacemi a nestátními neziskovými organizacemi dětí a mládeže.

––––––––––––––––––––

¹): Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice 2006/98/ES a směrnice 2006/ /138/ES.
²): § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb.
⁴): Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb.
^4a): Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
⁵): § 476 obchodního zákoníku.
⁶): § 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
⁷): § 36 odst. 2 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
^7a): Například zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.
^7b): Například zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
^7c): § 26 až § 32a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
^7d): Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
⁸): § 61 a 233 obchodního zákoníku.
⁹): § 61 a 259 obchodního zákoníku.
¹⁰): § 829 a násl. občanského zákoníku.
^10a): Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů.
¹¹): Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.
¹²): § 114 a násl. obchodního zákoníku.
¹³): § 227 a násl. obchodního zákoníku.
¹⁴): Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.
¹⁵): § 409 a násl. obchodního zákoníku.
¹⁶): Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb.
^19a): Čl. 92, 114 a 201 až 208 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.
²⁰): Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů.
²¹): Čl. 2 Doporučení komise 1994/820/ES ze dne 19. října 1994 o právních aspektech elektronické výměny informací.
²³): § 33 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
²⁴): Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních.
²⁵): Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.
²⁶): Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
^27a): § 2 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
²⁷): Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.
^27b): § 77 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 530/2005 Sb.
⁴⁷): Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
^27c): § 2 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb.
^27d): Vyhláška č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních.
^27e): § 38 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
^27f): § 42 a 44 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
^27g): § 22a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 340/2006 Sb.
^27h): § 4 zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění zákona č. 70/2007 Sb.
²⁸): Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, ve znění zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 225/2003 Sb.
²⁹): § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů.
³⁰): § 2 odst. 1 písm. l) zákona č. 231/2001 Sb.
³¹): § 2 odst. 1 písm. n) zákona č. 231/2001 Sb.
³²): § 2 odst. 1 písm. o) zákona č. 231/2001 Sb.
³⁴): § 682 obchodního zákoníku.
³⁵): § 692 obchodního zákoníku.
³⁶): Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
³⁷): Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.
³⁸): Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
³⁹): Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb.
⁴⁰): § 118 a 119 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
⁴²): § 7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
⁴³): § 65 odst. 2 a § 96 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.
⁴⁴): Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
^44a): Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
^44b): Například zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.
^44d): § 38 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb.
^44e): Příloha č. 1 vyhlášky č. 183/1998 Sb., kterou se stanoví, které další studium, popřípadě výuka se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považuje za studium na středních nebo vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě uvedenými v jiném seznamu vydaném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
^44f): Rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se stanoví Seznam standardizovaných jazykových zkoušek, či další jiný podobný seznam.