PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 2/2002 Sb., zákonem č. 217/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 519/2002 Sb., zákonem č. 222/2003 Sb., zákonem č. 501/2004 Sb., zákonem č. 539/2004 Sb., zákonem č. 57/2005 Sb., zákonem č. 350/2005 Sb., zákonem č. 444/2005 Sb., zákonem č. 136/2006 Sb. a zákonem č. 165/2006 Sb.
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu),
jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 2/2002 Sb., zákonem č. 217/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb.,
zákonem č. 519/2002 Sb., zákonem č. 222/2003 Sb., zákonem č. 501/2004 Sb., zákonem č. 539/2004 Sb.,
zákonem č. 57/2005 Sb., zákonem č. 350/2005 Sb., zákonem č. 444/2005 Sb., zákonem č. 136/2006 Sb.
a zákonem č. 165/2006 Sb.
ZÁKON O AZYLU
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Zákon upravuje
- a)
- podmínky vstupu a pobytu cizince, který projeví úmysl požádat Českou republiku o mezinárodní ochranu formou azylu nebo doplňkové ochrany na území České republiky (dále jen ,,území"), a pobyt azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany na území1),
- b)
- řízení o udělení mezinárodní ochrany formou azylu nebo doplňkové ochrany a řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany,
- c)
- práva a povinnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylanta a osoby požívající doplňkové ochrany na území,
- d)
- působnost Ministerstva vnitra (dále jen ,,ministerstvo"), Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Policie České republiky (dále jen ,,policie") v této oblasti státní správy,
- e)
- státní integrační program,
- f)
- azylová zařízení.
§ 2
(1) Bezpečnou zemí původu se rozumí stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště,
- a)
- v němž státní moc dodržuje lidská práva a je způsobilá zajistit dodržování lidských práv a právních předpisů,
- b)
- který jeho občané nebo osoby bez státního občanství neopouštějí z důvodů uvedených v § 12,
- c)
- který ratifikoval a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách,
- d)
- který umožňuje činnost právnickým osobám, které dohlížejí nad stavem dodržování lidských práv.
(2) Bezpečnou třetí zemí se rozumí stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště, ve kterém cizinec pobýval před vstupem na území a do kterého se může tento cizinec vrátit a požádat o udělení postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy1a), aniž by byl vystaven pronásledování, mučení, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.
(3) Žádostí o udělení mezinárodní ochrany se rozumí žádost podaná cizincem, u kterého lze předpokládat, že usiluje o získání azylu nebo doplňkové ochrany v České republice.
(4) Žadatelem o udělení mezinárodní ochrany se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu, nebo cizinec, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany v jiném členském státě Evropské unie, je-li Česká republika příslušná k jejímu posuzování. Postavení žadatele má po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany a po dobu soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle zvláštního právního předpisu1b), má-li tato žaloba odkladný účinek.
(5) Azylantem se rozumí cizinec, kterému byl podle tohoto zákona udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu.
(6) Osobou požívající doplňkové ochrany se rozumí cizinec, který nesplňuje důvody pro udělení azylu podle tohoto zákona, ale byla mu udělena doplňková ochrana, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany.
(7) Za pronásledování se pro účely tohoto zákona považuje závažné porušení lidských práv, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, pokud jsou prováděna, podporována nebo trpěna státními orgány, stranami nebo organizacemi ovládajícími stát nebo podstatnou část jeho území ve státě, jehož je cizinec státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště v případě osoby bez státního občanství. Za pronásledování se považuje i jednání soukromých osob podle věty první, pokud lze prokázat, že stát, strany nebo organizace, včetně mezinárodních organizací, kontrolující stát nebo podstatnou část jeho území nejsou schopny odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před takovým jednáním.
(8) Trvalým bydlištěm se pro účely tohoto zákona rozumí stát, ve kterém osoba bez státního občanství před vstupem na území pobývala a vytvořila si k tomuto státu vazby trvalejší povahy.
(9) Azylovým zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí přijímací středisko, pobytové středisko a integrační azylové středisko (Hlava XI).
(10) Nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí osoba mladší 18 let, která přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby odpovídající za ni podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství osoba mladší 18 let má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, na území státu jejího posledního bydliště, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí i osoba mladší 18 let, která byla ponechána bez doprovodu poté, co přicestovala na území1c).
(11) Rozhodnutím ministerstva ve věci mezinárodní ochrany se pro účely tohoto zákona rozumí rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany, rozhodnutí o zastavení řízení, rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné a rozhodnutí o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany.
§ 3
(1) Prohlášením o úmyslu požádat o mezinárodní ochranu (dále jen ,,prohlášení o mezinárodní ochraně") se rozumí projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že cizinec hledá v České republice ochranu před pronásledováním nebo před hrozící vážnou újmou.
(2) Prohlášení o mezinárodní ochraně lze učinit písemně nebo ústně do protokolu.
§ 3a
Cizinec je oprávněn učinit prohlášení o mezinárodní ochraně
- a)
- policii
1. na hraničním přechodu2), nejde-li o cizince předávaného podle mezinárodní smlouvy nebo právního předpisu Evropských společenství2a),
2. v přijímacím středisku,
3. na oblastním ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie (dále jen ,,útvar policie") za podmínky, že se dostavil dobrovolně, nebo
4. v zařízení pro zajištění cizinců3), s výjimkou cizince zajištěného za účelem jeho předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy nebo právního předpisu Evropských společenství2a), anebo
- b)
- ministerstvu, je-li hospitalizován ve zdravotnickém zařízení nebo vykonává vazbu anebo trest odnětí svobody.
§ 3b
(1) Oprávnění cizince učinit prohlášení o mezinárodní ochraně v zařízení pro zajištění cizinců3) zaniká uplynutím 7 dnů ode dne, kdy byl policií informován o možnosti požádat o udělení mezinárodní ochrany na území a důsledcích spojených s uplynutím této lhůty.
(2) Policie informuje cizince v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Policie o tomto úkonu pořídí záznam, který podepíše cizinec a ten, kdo záznam pořídil. Odmítne-li cizinec podpis nebo nemůže-li psát, uvede se tato skutečnost v záznamu.
§ 3c
(1) Na cizince, jenž učinil prohlášení o mezinárodní ochraně, se pro účely poskytování zdravotní péče (§ 88) a poskytování ubytování, stravy a jiných nezbytných služeb [§ 42 odst. 1 písm. a)] hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany
- a)
- po dobu, kdy je oprávněn k pobytu na území na základě víza k pobytu do 90 dnů za účelem podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany (dále jen ,,vstupní vízum"),
- b)
- po dobu 5 dnů od doby prohlášení o mezinárodní ochraně v případech, kdy mu není vstupní vízum uděleno,
- c)
- od doby prohlášení o mezinárodní ochraně učiněného v průběhu hospitalizace nebo výkonu vazby anebo trestu odnětí svobody do doby, kdy je povinen dostavit se do přijímacího střediska.
(2) Po dobu uvedenou v odstavci 1 nelze ukončit pobyt cizince na území na základě úředního rozhodnutí.
§ 3d
(1) Vstupní vízum se udělí cizinci, jenž učinil prohlášení o mezinárodní ochraně na hraničním přechodu, v přijímacím středisku nebo na útvaru policie a prokázal svou totožnost cestovním dokladem nebo ji osvědčil čestným prohlášením.
(2) Vstupní vízum uděluje policie.
(3) Vstupní vízum je platné 30 dnů ode dne jeho udělení.
(4) Vstupní vízum opravňuje k pobytu po dobu v něm uvedenou.
§ 3e
(1) Cizinci, jenž učinil prohlášení o mezinárodní ochraně na hraničním přechodu nebo na útvaru policie, policie udělí vstupní vízum opravňující k pobytu na území po dobu nezbytnou k dostavení se do přijímacího střediska určeného ministerstvem.
(2) Doba pobytu se považuje za prodlouženou po dobu trvání překážky na vůli cizince nezávislé, která brání jeho dostavení se do přijímacího střediska.
(3) Cizinec je povinen
- a)
- překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu,
- b)
- dostavit se do přijímacího střediska do 24 hodin po odpadnutí překážky.
(4) Policie po dostavení se cizince do přijímacího střediska dobu pobytu na vstupní vízum prodlouží do dne stanoveného ministerstvem pro podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany (§ 10).
§ 3f
Cizinci, jenž učinil prohlášení o mezinárodní ochraně v přijímacím středisku, policie udělí vstupní vízum opravňující k pobytu na území do dne stanoveného ministerstvem pro podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany (§ 10).
§ 3g
Vstupní vízum nelze udělit, jestliže cizinec
- a)
- je v době učinění prohlášení o mezinárodní ochraně oprávněn pobývat na území na základě povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu4), nebo
- b)
- učinil prohlášení o mezinárodní ochraně v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.
§ 4
(1) Policie dopraví cizince, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně na hraničním přechodu nebo na útvaru policie, do přijímacího střediska určeného ministerstvem, vyžaduje-li to zdravotní stav cizince nebo je-li důvodná obava, že se ve stanovené lhůtě do přijímacího střediska nedostaví.
(2) Náklady spojené s dopravou cizince hradí ministerstvo.
§ 4a
(1) Cizinec, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně, je povinen dopravit se do přijímacího střediska určeného ministerstvem ve lhůtě 24 hodin od okamžiku, kdy byl propuštěn z hospitalizace, výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody; § 4 odst. 1 zde platí obdobně.
(2) Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu, kdy splnění povinnosti zabrání překážka na vůli cizince nezávislá.
(3) Cizinec je povinen
- a)
- překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu,
- b)
- dopravit se do přijímacího střediska do 24 hodin po odpadnutí překážky.
§ 4b
Žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který byl propuštěn ze zařízení pro zajištění cizinců, dopraví ministerstvo do jím určeného azylového zařízení.
§ 4c
(1) Cizinec, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně, je povinen strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů a pořízení obrazového záznamu s cílem zjistit nebo ověřit jeho totožnost. Sejmutí otisků zajišťuje policie, pořízení obrazového záznamu zajišťuje ministerstvo.
(2) Cizinec, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně, je dále povinen strpět osobní prohlídku a prohlídku svých věcí v případě důvodného podezření, že skrývá něco, co lze užít jako podklad pro vydání rozhodnutí, zejména cestovní či jiný doklad, nebo věc ohrožující život či zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku. Na osobní prohlídku a prohlídku věcí cizince se § 45 použije obdobně.
§ 8
Ministerstvo je příslušné
- a)
- k řízení o udělení mezinárodní ochrany a k řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany,
- b)
- k určení členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany1d), není-li příslušná Česká republika.
§ 9
Na řízení o udělení mezinárodní ochrany a na řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany se použije správní řád, s výjimkou ustanovení o doručování na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu sdělenou účastníkem5), ustanovení o doručování písemností určených do vlastních rukou a doručovaných na požádání jiným způsobem5a), ustanovení o doručování adresátům zdržujícím se v cizině5b), dále ustanovení o úřední desce5c), o ustanovení opatrovníka osobám neznámého pobytu a osobám, které se zdržují v cizině, pokud se jim nedaří doručovat5d), a o ustanovení zástupce pro doručování5e), a dále ustanovení o umožnění nahlížení do spisu jiným osobám než účastníkům a jejich zástupcům5f), o ústním jednání5g), o vydání stejnopisu výroku rozhodnutí na požádání účastníka5h), o lhůtách pro vydání rozhodnutí5i) a ustanovení o odvolacím řízení a řízení o rozkladu5j).
§ 10
(1) Řízení o udělení mezinárodní ochrany se zahajuje podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany na tiskopise uvedeném v příloze č. 1.
(2) Žádost o udělení mezinárodní ochrany je oprávněn podat cizinec, jenž učinil prohlášení o mezinárodní ochraně.
(3) Cizinec, který v České republice o udělení mezinárodní ochrany již žádal, je oprávněn podat žádost o udělení mezinárodní ochrany nejdříve 2 roky od pravomocného ukončení předchozího řízení. V případě, že cizinec požádal o soudní přezkum správního rozhodnutí, považuje se za počátek dvouleté lhůty den nabytí právní moci soudního rozhodnutí. Dvouletá lhůta neplatí v případě, jestliže řízení o udělení mezinárodní ochrany zahájené podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany bylo zastaveno podle § 25 písm. a) nebo h) a Česká republika je příslušná k posuzování jeho nové žádosti o udělení mezinárodní ochrany1d). Dvouletá lhůta se dále nevztahuje na podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany cizincem, u kterého bylo v řízení o správním vyhoštění vedeném podle zvláštního právního předpisu4) rozhodnuto, že jeho vycestování z území není možné.
(4) Ministerstvo může v případě hodném zvláštního zřetele lhůtu stanovenou v odstavci 3 prominout.
(5) Ministerstvo bez zbytečného odkladu písemně vyzve cizince k podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany; ve výzvě určí místo a lhůtu k podání této žádosti. Ve výzvě ministerstvo cizince písemně poučí v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o právech a povinnostech žadatele o udělení mezinárodní ochrany a právu kdykoliv se obrátit se žádostí o pomoc na fyzickou nebo právnickou osobu zabývající se poskytováním právní pomoci či ochranou uprchlíků a na Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen ,,Úřad Vysokého komisaře"). Nelze-li poučení uvést ve výzvě, poučí ministerstvo písemně žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přiměřené lhůtě, nejpozději však do 15 dnů od prohlášení o mezinárodní ochraně.
§ 10a
Žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná,
- a)
- byla-li podána občanem Evropské unie5k), který nesplňuje podmínky stanovené právem Evropských společenství5l), nebo
- b)
- je-li k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany příslušný jiný členský stát Evropské unie1d).
§ 10b
Bylo-li řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno z důvodu nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochrany podle § 10a písm. b), zajistí ministerstvo dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochrany do členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany1d).
§ 10c
V případě, že Česká republika je příslušná k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany1d), zajistí ministerstvo dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochrany z hraničního přechodu do přijímacího střediska nebo ministerstvem určeného pobytového střediska.
§ 11
Řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany se zahajuje z podnětu ministerstva.
§ 12
Azyl se cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec
- a)
- je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo
- b)
- má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.
(1) Rodinnému příslušníkovi azylanta, jemuž byl udělen azyl podle § 12 nebo § 14, se v případě hodném zvláštního zřetele udělí azyl za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12.
(2) Rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny podle odstavce 1 rozumí
- a)
- manžel azylanta,
- b)
- svobodné dítě azylanta mladší 18 let,
- c)
- rodič azylanta mladšího 18 let, nebo
- d)
- zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodu podle § 2 odst. 10.
(3) Předpokladem udělení azylu za účelem sloučení rodiny manželu azylanta je trvání manželství před udělením azylu azylantovi.
(4) V případě polygamního manželství, má-li již azylant manžela žijícího s ním na území České republiky, nelze udělit azyl za účelem sloučení rodiny další osobě, která je podle právního řádu jiného státu manželem azylanta.
§ 14
Jestliže v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárního důvodu.
§ 14a
(1) Doplňková ochrana se udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.
(2) Za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje
- a)
- uložení nebo vykonání trestu smrti,
- b)
- mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu,
- c)
- vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo
- d)
- pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.
§ 14b
(1) Rodinnému příslušníkovi osoby požívající doplňkové ochrany se v případě hodném zvláštního zřetele udělí doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro její udělení.
(2) Rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny podle odstavce 1 rozumí
- a)
- manžel osoby požívající doplňkové ochrany,
- b)
- svobodné dítě osoby požívající doplňkové ochrany, které je mladší 18 let,
- c)
- rodič osoby požívající doplňkové ochrany, která je mladší 18 let, nebo
- d)
- zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodu podle § 2 odst. 10.
(3) Předpokladem udělení doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny manželu osoby požívající doplňkové ochrany je trvání manželství před udělením doplňkové ochrany cizinci.
(4) V případě polygamního manželství, má-li již osoba požívající doplňkové ochrany manžela žijícího s ním na území České republiky, nelze udělit doplňkovou ochranu za účelem sloučení rodiny další osobě, která je podle právního řádu jiného státu manželem osoby požívající doplňkové ochrany.
(1) Azyl nelze udělit, i když budou zjištěny důvody uvedené v § 12 nebo 13, avšak je důvodné podezření, že cizinec, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany
- a)
- se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,
- b)
- se dopustil před podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany vážného nepolitického trestného činu mimo území, nebo
- c)
- se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů.
(2) Na cizince, který podněcuje ke spáchání činů uvedených v odstavci 1 nebo se na jejich spáchání účastní, se odstavec 1 vztahuje obdobně.
(3) Azyl dále nelze udělit, pokud
- a)
- cizinec požívá ochrany nebo podpory od jiných orgánů nebo odborných organizací Organizace spojených národů než Úřadu Vysokého komisaře; není-li ochrana nebo podpora z jakýchkoliv důvodů dále udělována osobám, o jejichž postavení není ještě konečně rozhodnuto podle ustanovení příslušných rozhodnutí Valného shromáždění Organizace spojených národů, vztahují se na něho ustanovení tohoto zákona,
- b)
- je cizinec uznán příslušnými úřady země, v níž se usadil jako v místě svého trvalého bydliště, za osobu, které byly přiznány práva a povinnosti rovnocenné se státní příslušností k takovému státu; to neplatí, jde-li o stát, ve kterém mu hrozí pronásledování podle § 12.
§ 15a
(1) Doplňkovou ochranu podle § 14a nebo 14b nelze udělit, i když budou zjištěny důvody uvedené v § 14a, avšak je důvodné podezření, že cizinec, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany
- a)
- se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,
- b)
- spáchal zvlášť závažný trestný čin,
- c)
- se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo
- d)
- představuje nebezpečí pro bezpečnost státu.
(2) Na cizince, který podněcuje ke spáchání činů uvedených v odstavci 1 nebo se na jejich spáchání účastní, se odstavec 1 vztahuje obdobně.
(3) Doplňkovou ochranu dále nelze udělit cizinci, který se mimo území dopustil jednoho či několika trestných činů odlišných od trestných činů uvedených v odstavci 1, opustil-li stát, jehož je státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště pouze s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za něž by bylo možno v České republice uložit trest odnětí svobody.
§ 16
(1) Žádost o udělení mezinárodní ochrany se zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel
- a)
- uvádí pouze ekonomické důvody,
- b)
- bez vážného důvodu uvádí nesprávné údaje o své totožnosti nebo státním občanství nebo tyto údaje odmítá uvést,
- c)
- žádá o udělení mezinárodní ochrany pouze proto, aby unikl situaci všeobecné nouze,
- d)
- v opakovaně podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvede skutečnosti v zásadě shodné či obdobné jako v žádosti předchozí anebo uvede skutečnosti jiné, které mu však byly či musely být známé již při podání předchozí žádosti o udělení mezinárodní ochrany,
- e)
- přichází ze státu, který Česká republika považuje za třetí bezpečnou zemi nebo bezpečnou zemi původu, nebude-li prokázáno, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze,
- f)
- má více než 1 státní občanství a nevyužil ochrany některého ze států, jehož státní občanství má, pokud neprokáže, že z důvodů uvedených v § 12 nebo 14a této ochrany využít nemohl,
- g)
- neuvádí skutečnost svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo 14a,
- h)
- uvádí skutečnosti zjevně nevěrohodné,
- i)
- může nalézt účinnou ochranu v jiné části státu, jehož státní občanství má, nebo je-li osobou bez státního občanství, v jiné části státu svého posledního trvalého bydliště, pokud se obava z pronásledování zřejmě vztahuje pouze na část státu s přihlédnutím k osobní situaci žadatele o mezinárodní ochranu, nebo
- j)
- s cílem ztížit zjištění skutečného stavu věci zničil, poškodil nebo zatajil svůj cestovní doklad či jinou důležitou listinu anebo s tímto cílem předložil padělaný nebo pozměněný cestovní doklad či jinou důležitou listinu.
(2) Jako zjevně nedůvodná se zamítne i žádost o udělení mezinárodní ochrany, je-li z postupu žadatele patrné, že ji podal s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání k trestnímu stíhání do ciziny, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve, a pokud žadatel neprokáže opak.
(3) Rozhodnutí o zamítnutí žádosti pro její zjevnou nedůvodnost lze vydat nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany.
(4) Nezletilé osobě bez doprovodu nelze žádost zamítnout jako zjevně nedůvodnou.
§ 17
(1) Azyl udělený z důvodu podle § 12 se odejme, jestliže
- a)
- před jeho udělením azylant uvedl nepravdivé údaje anebo zamlčel skutečnosti podstatné pro zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí,
- b)
- azylant dobrovolně znovu využil ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště,
- c)
- azylant dobrovolně znovu nabyl státní občanství státu, který opustil z odůvodněného strachu z pronásledování,
- d)
- azylant nabyl nové státní občanství, a má proto možnost požívat ochranu tohoto státu,
- e)
- azylant dobrovolně pobývá ve státě, který opustil z důvodů uvedených v § 12,
- f)
- azylant může užívat ochrany státu, jehož je státním občanem, poněvadž důvody pro udělení azylu pominuly,
- g)
- azylant je bez státního občanství a může se vrátit do státu předchozího trvalého bydliště, poněvadž důvody pro udělení azylu pominuly,
- h)
- azylant měl být nebo je vyloučen z možnosti udělit azyl z důvodů podle § 15,
- i)
- existují oprávněné důvody považovat azylanta za nebezpečí pro bezpečnost státu, nebo
- j)
- azylant byl pravomocně odsouzen za zvlášť závažný trestný čin a představuje tak nebezpečí pro bezpečnost státu.
(2) Při posuzování důvodů uvedených v odstavci 1 písm. f) a g) se přihlédne k tomu, zda změna okolností je tak významné a trvalé povahy, že důvody, pro které byl azylantovi udělen azyl, již nelze považovat za opodstatněné.
(3) Zanikne-li důvod, pro který byl udělen azyl za účelem sloučení rodiny, a nebude-li shledán jiný zřetele hodný důvod pro jeho ponechání, azyl za účelem sloučení rodiny se odejme.
(4) Zanikne-li důvod, pro který byl udělen humanitární azyl, a nebude-li shledán jiný zřetele hodný důvod pro jeho ponechání, humanitární azyl se odejme.
(5) Jestliže azylant, kterému byl udělen azyl za účelem sloučení rodiny, měl být nebo je vyloučen z možnosti udělit azyl z důvodů uvedených v § 15, nebo byl-li pravomocně odsouzen za zvlášť závažný trestný čin a představuje tak nebezpečí pro bezpečnost státu, azyl se mu odejme.
§ 17a
(1) Doplňková ochrana udělená podle § 14a se odejme, pokud
- a)
- okolnosti, které vedly k udělení doplňkové ochrany, zanikly nebo se změnily do té míry, že již doplňkové ochrany není zapotřebí,
- b)
- osoba požívající doplňkové ochrany měla být nebo je vyloučena z možnosti doplňkovou ochranu udělit z důvodů uvedených v § 15a, nebo
- c)
- nesprávné uvedení nebo opomenutí určitých skutečností, včetně použití padělaných či pozměněných dokumentů, bylo rozhodující pro udělení doplňkové ochrany.
(2) Při posuzování důvodů uvedených v odstavci 1 ministerstvo přihlédne k tomu, zda změna okolností je tak významné a trvalé povahy, že osobě mající nárok na doplňkovou ochranu již nehrozí nebezpečí, že utrpí vážnou újmu.
(3) Zanikne-li důvod, pro který byla udělena doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny, a nebude- -li shledán jiný zřetele hodný důvod pro její ponechání, doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny se odejme.
(4) Jestliže osoba požívající doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny měla být nebo je vyloučena z možnosti doplňkovou ochranu udělit z důvodů uvedených v § 15a, doplňková ochrana se odejme.
§ 18
Mezinárodní ochrana zaniká
- a)
- smrtí azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany nebo prohlášením azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany za mrtvou,
- b)
- udělením státního občanství České republiky6) azylantovi,
- c)
- písemným prohlášením azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany o vzdání se azylu nebo doplňkové ochrany, nebo
- d)
- uplynutím doby oprávnění k pobytu na území uděleného osobě požívající doplňkové ochrany (§ 53a).
§ 19
(1) Ministerstvo je oprávněno zjišťovat veškeré údaje potřebné pro vydání rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany.
(2) Ministerstvo je povinno informovat účastníka řízení o své povinnosti dbát na ochranu osobních údajů.
§ 20
(1) Účastníkem řízení podle tohoto zákona je
- a)
- žadatel o udělení mezinárodní ochrany,
- b)
- azylant, s nímž bylo zahájeno řízení o odnětí azylu, nebo
- c)
- osoba požívající doplňkové ochrany, s níž bylo zahájeno řízení o odnětí doplňkové ochrany.
(2) Účastník řízení má právo se po celou dobu řízení nechat zastupovat na základě plné moci; není-li plná moc udělena advokátovi, podpis tohoto účastníka na plné moci musí být úředně ověřen. Plnou moc nelze udělit k převzetí rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany.
§ 21
(1) Účastník řízení má právo požádat o pomoc právnickou nebo fyzickou osobu zabývající se poskytováním právní pomoci uprchlíkům. Pokud tato osoba poskytuje účastníku řízení právní pomoc bezplatně, může ministerstvo přispět na úhradu nákladů spojených s poskytováním této pomoci na základě písemně uzavřené smlouvy.
(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo účastníka řízení na právní pomoc poskytovanou na základě jiného právního předpisu; úhradu nákladů spojených s poskytnutím této právní pomoci nese účastník řízení.
(3) Účastník řízení má právo na kontakt s právnickou nebo fyzickou osobou poskytující mu právní pomoc.
§ 22
(1) Účastník řízení má právo jednat v řízení v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Za tím účelem ministerstvo účastníkovi poskytne bezplatně tlumočníka na celou dobu řízení.
(2) Účastník řízení je oprávněn přizvat si na své náklady tlumočníka podle své volby.
§ 23
(1) Pověřený pracovník ministerstva provede za účelem zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí pohovor se žadatelem o udělení mezinárodní ochrany. O provedeném pohovoru sepíše protokol. Pohovor se neprovádí v případě, kdy lze řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavit z důvodu nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochrany.
(2) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen se dostavit na předvolání k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem. Nedostaví-li se k pohovoru podle věty první, pořídí se o této skutečnosti záznam.
(3) Z důvodů hodných zvláštního zřetele, nebo na výslovnou žádost žadatele o udělení mezinárodní ochrany, zajistí ministerstvo vedení pohovoru, a je-li to v jeho možnostech, i tlumočení osobou stejného pohlaví.
§ 23a
Ministerstvo nepořizuje kopie spisu ani jeho části.
§ 23b
Ministerstvo může místo předložení listiny připustit čestné prohlášení žadatele o udělení mezinárodní ochrany. V čestném prohlášení je žadatel o udělení mezinárodní ochrany povinen uvést úplné a pravdivé údaje.
§ 24
(1) Písemnosti se doručují do vlastních rukou žadatele o udělení mezinárodní ochrany do místa jeho hlášeného pobytu (§ 77) nebo za podmínek podle odstavce 2 na adresu pro doručování.
(2) Adresou pro doručování se pro účely tohoto zákona rozumí adresa azylového zařízení, na kterém se žadatel o udělení mezinárodní ochrany a ministerstvo dohodnou. V písemném záznamu o dohodě se uvede jméno, příjmení a datum narození žadatele o udělení mezinárodní ochrany a datum, od kterého se mu má na adresu pro doručování doručovat, případně datum, do kterého se mu má na adresu pro doručování doručovat, a adresa azylového zařízení. Ministerstvo žadateli o udělení mezinárodní ochrany doručuje na adresu pro doručování, jen pokud žadatel o udělení mezinárodní ochrany uvede, že platí alespoň 15 dní; v ostatních případech se písemnosti doručují na adresu hlášeného pobytu. O adrese pro doručování se nelze dohodnout dříve než po uplynutí 1 roku ode dne zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany. O změně adresy pro doručování se musí žadatel o udělení mezinárodní ochrany a ministerstvo dohodnout; věta druhá platí obdobně.
(3) Pokud nebyl žadatel o udělení mezinárodní ochrany v místě doručení zastižen, doručovatel písemnost uloží v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence, u obecního úřadu nebo v přijímacím nebo pobytovém středisku, kde je žadatel o udělení mezinárodní ochrany hlášen k pobytu, a žadatele o udělení mezinárodní ochrany o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 3 dnů od uložení, poslední den této lhůty je dnem doručení.
(4) Nemohl-li si žadatel o udělení mezinárodní ochrany pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může namítnout překážku v doručování do 15 dnů ode dne, kdy pominula. Ve stejné lhůtě musí žadatel o udělení mezinárodní ochrany písemnost převzít. Překážku lze namítnout do 1 roku ode dne uložení písemnosti.
(5) O tom, zda písemnost byla doručena, vydá ministerstvo rozhodnutí, proti kterému nelze podat rozklad.
(6) Písemnost určená žadateli o udělení mezinárodní ochrany, jehož pobyt není znám, se uloží po dobu 10 dnů v přijímacím nebo pobytovém středisku, kde je žadatel o udělení mezinárodní ochrany hlášen k pobytu, nebo, je-li hlášen k pobytu mimo azylové zařízení, v ministerstvem určeném azylovém zařízení, které je nejblíže místu jeho hlášeného pobytu. Oznámení o uložení písemnosti se vyvěsí v přijímacím nebo pobytovém středisku na úřední desce. Poslední den této lhůty je dnem doručení.
§ 24a
(1) Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí se účastníku řízení doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí. Podpis oprávněné osoby na stejnopisu rozhodnutí lze nahradit doložkou ,,vlastní rukou" nebo zkratkou ,,v. r." a doložkou ,,Za správnost vyhotovení" s uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení a podpisu toho, kdo odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí.
(2) Nedostaví-li se žadatel o udělení mezinárodní ochrany k převzetí rozhodnutí v den ve výzvě uvedený, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí ve výzvě uvedený považován za den, kdy je rozhodnutí žadateli o udělení mezinárodní ochrany doručeno.
§ 24b
Ministerstvo zřizuje úřední desku v azylových zařízeních.
§ 25
Řízení se zastaví, jestliže
- a)
- žadatel o udělení mezinárodní ochrany vzal žádost o udělení mezinárodní ochrany zpět,
- b)
- odpadl důvod řízení zahájeného z podnětu ministerstva,
- c)
- účastník řízení v jeho průběhu zemřel,
- d)
- žadatel o udělení mezinárodní ochrany se bez závažného důvodu opakovaně nedostavuje k pohovoru (§ 23 odst. 2) nebo neposkytuje informace nezbytné pro zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí a na základě dosud zjištěných skutečností nelze rozhodnout,
- e)
- žadatel o udělení mezinárodní ochrany neodstranil ve lhůtě stanovené ministerstvem vadu podání a v řízení nelze z tohoto důvodu pokračovat,
- f)
- uplynula marně lhůta, po níž bylo řízení přerušeno (§ 26), s výjimkou přerušení řízení ze zdravotních důvodů, a nelze-li rozhodnout ve věci na základě spisového materiálu,
- g)
- žadateli o udělení mezinárodní ochrany bylo v průběhu řízení uděleno státní občanství České republiky,
- h)
- žadatel o udělení mezinárodní ochrany v průběhu řízení neoprávněně vstoupil na území jiného státu nebo se o neoprávněný vstup na území jiného státu pokusil, nebo
- i)
- je žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná.
§ 26
Řízení lze přerušit, jestliže
- a)
- účastník řízení byl vyzván, aby ve stanovené lhůtě odstranil vadu podání, nejdéle však na dobu 14 dnů, nebo
- b)
- účastník řízení se nemůže řízení zúčastnit ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů majících trvalejší povahu, a to na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 90 dnů.
§ 27
Rozhodnutí ve věci vydá ministerstvo do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji ministerstvo přiměřeně prodloužit. O prodloužení lhůty účastníka řízení bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí.
§ 28
(1) Mezinárodní ochrana se udělí ve formě azylu nebo doplňkové ochrany; shledá-li ministerstvo při svém rozhodování, že jsou naplněny důvody pro udělení azylu podle § 12, 13 nebo 14, udělí azyl přednostně.
(2) Neshledá-li ministerstvo důvody k udělení ani jedné z forem mezinárodní ochrany, odůvodní své rozhodnutí ve vztahu k oběma formám mezinárodní ochrany.
(3) Pokud bude rozhodnuto o odnětí azylu, ministerstvo v rozhodnutí uvede, zda se cizinci udělí doplňková ochrana.
§ 31a
Rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nabývá právní moci dnem doručení.
§ 32
(1) Žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany1b) lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.
(2) Ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení rozhodnutí lze podat žalobu proti rozhodnutí o žádosti o udělení mezinárodní ochrany
- a)
- jímž se tato žádost zamítá jako zjevně nedůvodná,
- b)
- které bylo doručeno v době, kdy žadatel o udělení mezinárodní ochrany byl umístěn v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště,
- c)
- podané v zařízení pro zajištění cizinců3), nebo
- d)
- jímž bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno z důvodu nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochrany.
(3) Podání žaloby podle odstavců 1 a 2 má odkladný účinek s výjimkou žaloby proti rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 a žaloby proti rozhodnutí podle § 16 odst. 1 písm. e) a f).
(4) K řízení o žalobě je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) v den podání žaloby hlášen k pobytu.
(5) Podání kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany podle odstavců 1 a 2 má odkladný účinek.
§ 33
Soud řízení zastaví, jestliže
- a)
- žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) v průběhu řízení zemřel,
- b)
- nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce),
- c)
- žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) v průběhu řízení neoprávněně vstoupil na území jiného státu,
- d)
- žadateli o udělení mezinárodní ochrany (žalobci) bylo v průběhu řízení uděleno státní občanství České republiky, nebo
- e)
- žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) se nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil.
§ 34
(1) Ministerstvo nese náklady správního řízení ve věci mezinárodní ochrany.
(2) Ministerstvo nese náklady vzniklé poskytováním služeb a kapesného (§ 42) žadatelům o udělení mezinárodní ochrany.
§ 35
Odměna za výkon tlumočnické činnosti a úhrada nákladů spojených s výkonem této činnosti se stanoví dohodou mezi ministerstvem a tlumočníkem. Výše odměny a úhrada nákladů nesmí překročit výši stanovenou podle zvláštních právních předpisů8).
§ 36
Ministerstvo informuje na požádání Úřad Vysokého komisaře o počtu zahájených řízení podle tohoto zákona.
§ 37
(1) Ministerstvo, popřípadě další orgány státu nebo orgány veřejné správy umožní pověřenému zástupci Úřadu Vysokého komisaře na jeho žádost bez průtahů
- a)
- kdykoliv navázat s účastníkem řízení kontakt,
- b)
- nahlížet do spisu účastníka řízení,
- c)
- být přítomen při pohovoru a ústním jednání.
(2) Nahlížení do spisu je podmíněno předchozím souhlasem účastníka řízení; to neplatí, jestliže se lze důvodně domnívat, že se tento účastník již nenachází na území. Obdobný souhlas se vyžaduje i v případě přítomnosti pověřeného zástupce Úřadu Vysokého komisaře při ústním jednání.
(3) Údaje, se kterými se Úřad Vysokého komisaře seznámil při nahlížení do spisu nebo při ústním jednání, smí užívat pouze pro potřeby plnění svých úkolů v oblasti mezinárodní ochrany.
§ 38
Účastník řízení podle tohoto zákona má právo po celou dobu řízení být ve styku s Úřadem Vysokého komisaře a jinými organizacemi, které se zabývají ochranou práv uprchlíků.
§ 39
Ministerstvo předává Úřadu Vysokého komisaře
- a)
- kopii rozhodnutí vydaného v řízení podle tohoto zákona,
- b)
- statistické informace o řízení podle tohoto zákona.
§ 40
Při získávání informací o osobách, které učinily prohlášení o mezinárodní ochraně (§ 3), postupuje Úřad Vysokého komisaře přiměřeně podle ustanovení této hlavy.
§ 41
(1) Cizinec je povinen při podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany odevzdat ministerstvu svůj cestovní doklad; to neplatí, pokud pobývá na území na základě povolení k pobytu. Cestovní doklad se odevzdává na dobu řízení. Cizinec, na kterého se nevztahuje povinnost odevzdat cestovní doklad, je povinen při podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany předložit svůj cestovní doklad.
(2) Ministerstvo předá bez zbytečného odkladu cestovní doklad cizince, který pobývá v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, policii za účelem ukončení pobytu cizince, pokud
- a)
- nepodal žalobu1b) proti rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany nebo nemá-li žaloba odkladný účinek,
- b)
- nepodal kasační stížnost8a).
(3) Pokud bylo rozhodnuto o udělení mezinárodní ochrany, ministerstvo cestovní doklad předá policii za účelem úschovy po dobu jeho platnosti.
§ 42
(1) Žadateli o udělení mezinárodní ochrany hlášenému k pobytu v azylovém zařízení se poskytne
- a)
- ubytování, strava, základní hygienické prostředky a
- b)
- kapesné za podmínek stanovených v § 42a.
(2) Ministerstvo může mimo služeb uvedených v odstavci 1 písm. a) zajistit psychologické, zdravotní, sociální a jiné nezbytné služby a věci s ohledem na individuální potřeby žadatele o udělení mezinárodní ochrany a podporu bezkonfliktního soužití v azylových zařízeních.
(3) Služby uvedené v odstavci 1 písm. a) a odstavci 2 se poskytují v přijímacím středisku bezplatně.
(4) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany hlášený k pobytu v pobytovém středisku nebo v integračním azylovém středisku se podílí na úhradě nákladů na stravu a ubytování. K úhradě nákladů za ubytování a stravu mohou být použity pouze finanční prostředky žadatele o udělení mezinárodní ochrany, které převyšují částku životního minima stanoveného zvláštním právním předpisem9).
(5) S ohledem na možnosti azylového zařízení poskytovat stravu lze žadateli o udělení mezinárodní ochrany namísto stravy poskytnout finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima podle zvláštního právního předpisu9). Po dobu poskytování finančního příspěvku kapesné nenáleží.
(6) V případě hodném zvláštního zřetele lze služby podle odstavce 1 nebo 2 poskytovat i mimo azylové zařízení na základě smlouvy uzavřené ministerstvem s poskytovatelem služeb.
(7) Ministerstvo vyhláškou stanoví finanční úhradu za poskytnutou stravu a ubytování ve výši průměrných nezbytných nákladů.
§ 42a
(1) Kapesné se poskytuje pouze za dobu přítomnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany v azylovém zařízení.
(2) Kapesné se vyplácí ve výplatním termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. Pokud se žadatel o udělení mezinárodní ochrany bez závažného důvodu ve výplatním termínu k výplatě kapesného nedostaví, nárok na kapesné za dané výplatní období zaniká.
(3) Vykonává-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany starší 18 let ubytovaný v přijímacím nebo pobytovém středisku činnosti ve prospěch ostatních žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, které slouží ke snadnějšímu přizpůsobení na prostředí azylového zařízení a zároveň přispívají k řádnému chodu azylového zařízení a zlepšení vzájemného soužití, může obdržet zvýšené kapesné. Tyto činnosti lze vykonávat na základě zadání učiněného vedoucím azylového zařízení v rozsahu nejvýše 12 hodin měsíčně. Celková výše kapesného po zvýšení může činit až dvojnásobek kapesného stanoveného prováděcím právním předpisem.
(4) Ministerstvo vyhláškou stanoví výši kapesného za kalendářní den podle věku žadatele o udělení mezinárodní ochrany a termíny výplaty kapesného pro přijímací a pobytová střediska.
§ 43
(1) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany hlášený k pobytu mimo pobytové středisko si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků, s výjimkou zdravotní péče (§ 88).
(2) Žadateli o udělení mezinárodní ochrany hlášenému k pobytu mimo pobytové středisko lze s ohledem na prokázané majetkové a finanční poměry jeho nebo jeho rodiny poskytnout na jeho žádost finanční příspěvek až do výše životního minima9); to neplatí, pokud cizinec pobývá na území na základě povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu4). Celková doba, po kterou je v průběhu řízení o udělení mezinárodní ochrany poskytnut finanční příspěvek, může činit nejvýše 3 měsíce.
(3) K řízení o poskytnutí finančního příspěvku podle odstavce 2 je příslušné ministerstvo.
(4) Žadatel o finanční příspěvek podle odstavce 2 je povinen uvést své finanční a majetkové poměry, popřípadě finanční a majetkové poměry své rodiny formou čestného prohlášení a doložit je všemi dostupnými doklady.
(5) Finanční příspěvek nelze poskytnout, pokud
- a)
- odpovědnost za úhradu pobytových nákladů nese právnická nebo fyzická osoba9a),
- b)
- žadatel o finanční příspěvek uvedl nepravdivé údaje o svých finančních anebo majetkových poměrech nebo o finančních nebo majetkových poměrech své rodiny,
- c)
- žadatel o finanční příspěvek neoznámil skutečnosti rozhodné pro poskytnutí finančního příspěvku nebo změnu těchto skutečností, anebo
- d)
- žadatel o finanční příspěvek podal žádost o udělení mezinárodní ochrany opakovaně.
(6) Finanční příspěvek zahrnuje
- a)
- příspěvek na zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb,
- b)
- příspěvek na dietní stravování,
- c)
- příspěvek na zajištění nezbytných nákladů na domácnost.
(7) Finanční příspěvek je vyplácen ministerstvem v určeném azylovém zařízení.
§ 44
Žadatel o udělení mezinárodní ochrany má v azylovém zařízení, v němž je hlášen k pobytu, právo na ubytování společně s manželem, s příbuzným v pokolení přímém nebo s jinou osobou blízkou, pokud jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany a pokud s tím souhlasí. Za osoby blízké se považují osoby prohlašující, že k sobě mají osobní vztah.
Povinnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany
§ 45
(1) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen přiznat finanční prostředky, které má k dispozici, a odevzdat věc ohrožující život či zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku.
(2) Je-li důvodné podezření, že žadatel o udělení mezinárodní ochrany nepřiznal finanční prostředky, které má k dispozici, neodevzdal věc ohrožující život či zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku nebo skrývá něco, co lze užít jako podklad pro vydání rozhodnutí, zejména cestovní či jiný doklad, je povinen strpět osobní prohlídku a prohlídku svých věcí.
(3) Prohlídku provede policie na žádost ministerstva při příchodu cizince do přijímacího střediska nebo kdykoliv v průběhu pobytu v azylovém zařízení při zjištění důvodů podle odstavce 2. O provedení osobní prohlídky sepíše policie záznam.
(4) Osobní prohlídku vykonává osoba stejného pohlaví.
(5) Policie odebere na dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany věc nalezenou při osobní prohlídce nebo prohlídce věcí podle odstavce 1, která může sloužit jako důkaz v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebo při určování členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany1d), a předá ji ministerstvu.
§ 46
(1) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany nesmí opustit přijímací středisko do
- a)
- provedení identifikačních úkonů podle § 47,
- b)
- provedení lékařského vyšetření zaměřeného na zjištění, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany netrpí chorobou ohrožující jeho život či zdraví nebo život či zdraví jiných osob,
- c)
- doby udělení víza k pobytu do 90 dnů za účelem řízení o udělení mezinárodní ochrany (dále jen ,,vízum za účelem řízení o udělení mezinárodní ochrany") a vydání průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (§ 57),
- d)
- ukončení karantény nebo jiného opatření v souvislosti s ochranou veřejného zdraví, lze-li je uskutečnit v přijímacím středisku.
(2) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany nesmí opustit přijímací středisko v tranzitním prostoru mezinárodního letiště ani po ukončení úkonů uvedených v odstavci 1.
(3) Cizinec, jemuž bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno z důvodu nepřípustnosti jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany podle § 10a písm. b), nesmí opustit přijímací nebo pobytové středisko až do doby, než bude dopraven do členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany, s výjimkou opuštění za účelem vycestování z území.
(4) Za opuštění přijímacího střediska podle odstavce 1 se nepovažuje opuštění za účelem poskytnutí neodkladné zdravotní péče nebo provedení lékařského vyšetření, jež nelze v přijímacím středisku provést, zaměřeného na zjištění, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany netrpí chorobou ohrožující jeho život či zdraví nebo život či zdraví jiných osob.
(5) Za opuštění azylového zařízení podle odstavce 2 nebo 3 se nepovažuje opuštění za účelem účasti žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince na nařízeném jednání před orgánem veřejné moci, poskytnutí neodkladné zdravotní péče nebo provedení lékařského vyšetření zaměřeného na zjištění, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany nebo cizinec netrpí chorobou ohrožující jeho život či zdraví nebo život či zdraví jiných osob v případě, že je nelze v přijímacím středisku provést. V případech opuštění azylového zařízení podle věty první zabezpečí doprovod žadateli o udělení mezinárodní ochrany nebo cizinci na žádost ministerstva policie.
(6) Ministerstvo provede úkony podle odstavce 1 písm. a), b) a c) bez zbytečného odkladu.
(7) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí pro cizince, který pobývá na území na základě povolení k trvalému pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu4).
§ 47
(1) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen strpět sejmutí daktyloskopických otisků a pořízení obrazového záznamu s cílem zjistit nebo ověřit jeho totožnost. Sejmutí otisků zajišťuje policie, pořízení obrazového záznamu zajišťuje ministerstvo.
(2) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen strpět zdravotní prohlídku, je-li to třeba pro ochranu veřejného zdraví9b).
§ 48
Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen
- a)
- dodržovat ubytovací řád pro azylová zařízení,
- b)
- dodržovat hygienické předpisy v ubytovacích prostorách azylového zařízení a podílet se v prostorách azylového zařízení na udržování hygienického standardu stanoveného ubytovacím řádem,
- c)
- plnit v azylovém zařízení příkazy a pokyny policie nebo ministerstva vydané při zajišťování úkolů podle tohoto zákona a
- d)
- šetřit majetek azylového zařízení a ostatních ubytovaných.
§ 49
Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen
- a)
- prokazovat průkazem žadatele o udělení mezinárodní ochrany (§ 57) příslušným orgánům svou totožnost či jiné skutečnosti zapsané v tomto průkazu,
- b)
- chránit průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením či zneužitím; v případě, že tyto okolnosti nastaly, hlásit je neprodleně policii,
- c)
- odevzdat průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který je neplatný (§ 58),
- d)
- po skončení řízení odevzdat průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany ministerstvu.
§ 49a
Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen v průběhu řízení poskytovat ministerstvu nezbytnou součinnost a uvádět pravdivé a úplné informace nezbytné pro zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí.
§ 50
Práva související s trvalým pobytem azylanta na území nejsou tímto zákonem dotčena.
§ 50a
(1) Ministerstvo poskytne azylantovi, kterému bylo jako žadateli o udělení mezinárodní ochrany poskytováno kapesné, na jeho písemnou žádost podanou nejpozději do 3 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany jednorázový finanční příspěvek ve výši životního minima9).
(2) Ministerstvo azylanta písemně poučí v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o jeho právech a povinnostech nejpozději do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu.
§ 51
Azylant je povinen oznamovat ministerstvu skutečnosti významné pro zachování azylu, například udělení státního občanství České republiky.
§ 52
Azylant je povinen
- a)
- chránit průkaz povolení k pobytu azylanta a cestovní doklad před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením či zneužitím; v případě, že tyto okolnosti nastaly, je povinen neprodleně je hlásit policii,
- b)
- průkazem povolení k pobytu azylanta prokazovat příslušným orgánům svou totožnost či jiné skutečnosti zapsané v průkazu na základě zákona,
- c)
- požádat policii neprodleně o vydání nového průkazu povolení k pobytu azylanta, ztratil-li dosavadní průkaz svou platnost,
- d)
- požádat před uplynutím platnosti průkazu povolení k pobytu azylanta policii o prodloužení doby platnosti tohoto průkazu,
- e)
- odevzdat průkaz povolení k pobytu azylanta a cestovní doklad policii v případě odnětí nebo zániku azylu. V případě zániku azylu z důvodu podle § 18 písm. a) má tuto povinnost ten, komu azylant průkaz předal, nebo ten, kdo tento průkaz nalezl,
- f)
- odevzdat neplatný doklad vydaný podle tohoto zákona policii,
- g)
- oznámit policii pobyt mimo území delší než 365 dnů.
Azylant je povinen strpět identifikační úkony podle § 47, jsou-li dány zákonné důvody pro odnětí azylu.
§ 53a
(1) Ministerstvo udělí osobě požívající doplňkové ochrany oprávnění k pobytu na území na dobu, po kterou jí hrozí vážná újma podle § 14a, nejméně však na 1 rok a na tuto dobu jí vydá průkaz oprávnění k pobytu, jehož náležitosti stanoví § 60a. Trvají-li důvody, pro něž byla doplňková ochrana udělena, nebo nenastanou-li důvody uvedené v § 17a, tuto dobu ministerstvo na žádost osoby požívající doplňkové ochrany podanou nejpozději 30 dnů před uplynutím doby, na niž jí je doplňková ochrana udělena, i opakovaně prodlouží, vždy nejméně o 1 rok; současně se prodlouží doba platnosti průkazu oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany. Nerozhodne-li ministerstvo o žádosti v době platnosti oprávnění k pobytu na území, prodlužuje se udělené oprávnění k pobytu na území do dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o žádosti. Pokud podání žádosti ve stanovené lhůtě zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je oprávněn tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po odpadnutí těchto důvodů.
(2) Ministerstvo osobu požívající doplňkové ochrany písemně poučí v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopna se dorozumět, o jejích právech a povinnostech nejpozději do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany.
§ 53b
Osoba požívající doplňkové ochrany je povinna
- a)
- oznamovat ministerstvu skutečnosti významné pro zachování doplňkové ochrany,
- b)
- chránit průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany a cestovní doklad před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením či zneužitím; v případě, že tyto okolnosti nastaly, je povinna neprodleně je hlásit policii,
- c)
- průkazem oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany prokazovat příslušným orgánům svou totožnost či jiné skutečnosti zapsané v průkazu na základě zákona,
- d)
- odevzdat oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany a cestovní doklad policii v případě odnětí nebo zániku doplňkové ochrany. V případě zániku doplňkové ochrany z důvodu uvedeného v § 18 písm. a) má tuto povinnost ten, komu osoba požívající doplňkové ochrany průkaz předala, nebo ten, kdo tento průkaz nalezl,
- e)
- odevzdat neplatný doklad vydaný podle tohoto zákona policii,
- f)
- oznámit policii pobyt mimo území delší než 365 dnů,
- g)
- strpět identifikační úkony podle § 47, jsou-li dány zákonné důvody pro odnětí doplňkové ochrany.
§ 53c
Osoba požívající doplňkové ochrany se pro účely poskytování zdravotní péče považuje za osobu s trvalým pobytem na území.
§ 54
(1) Cizinec je povinen vycestovat z území
- a)
- bez zbytečného odkladu, jestliže nepodal žádost o udělení mezinárodní ochrany podle § 10, ačkoli byl k tomu ministerstvem vyzván,
- b)
- ve lhůtě uvedené ve výjezdním příkazu podle zvláštního právního předpisu9c).
(2) Cizinec nemusí splnit povinnost vycestovat, pokud je oprávněn k pobytu na území podle zvláštního právního předpisu4).
§ 54a
(1) Ministerstvo může nést, je-li to ve veřejném zájmu, náklady spojené s dobrovolným návratem
- a)
- žadatele o udělení mezinárodní ochrany na základě jeho písemné žádosti, nebo
- b)
- cizince na základě jeho písemné žádosti podané po dobu běhu lhůty k podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva podle § 32 odst. 1 nebo 2, do 7 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle zvláštního právního předpisu1b), po dobu běhu lhůty k podání kasační stížnosti, v průběhu řízení o kasační stížnosti8a) nebo do 24 hodin po nabytí právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti
do země původu nebo do jiného státu.
(2) Na cizince, který podal žádost o dobrovolný návrat, se pro účely poskytování zdravotní péče (§ 88), ubytování, stravy a jiných nezbytných služeb hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany, a to do doby vycestování nebo do doby oznámení ministerstva o tom, že ministerstvo náklady spojené s dobrovolným návratem neuhradí.
§ 55
Právnické nebo fyzické osoby, které žadatele o udělení mezinárodní ochrany pozvaly postupem stanoveným zvláštním právním předpisem4) na území, jsou povinny hradit náklady spojené s pobytem tohoto žadatele, pokud je hlášen k pobytu mimo pobytové středisko, s výjimkou nákladů uvedených v § 88.
§ 56
Každý, kdo nalezne průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany, průkaz povolení k pobytu azylanta, průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany nebo cestovní doklad, je povinen jej neprodleně odevzdat ministerstvu nebo kterékoli služebně policie.
§ 56a
(1) Letecká společnost nesmí na území České republiky přepravit cizince, který nemá cestovní doklad.
(2) Letecká společnost, která na území České republiky přepravila cizince podle odstavce 1, je povinna tohoto cizince dopravit z území České republiky v případě, že cizinec je v době nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany, zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné nebo zastavení řízení o udělení mezinárodní ochrany umístěn v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.
§ 56b
Zdravotnické zařízení, ve kterém je hospitalizován cizinec, je povinno umožnit ministerstvu činit nezbytné úkony v souvislosti s řízením o udělení mezinárodní ochrany, pokud splnění této povinnosti nebrání jiný právní předpis. Ministerstvo nahradí zdravotnickému zařízení majetkovou újmu vzniklou v důsledku plnění povinnosti podle předchozí věty. Právo na náhradu majetkové újmy musí být uplatněno nejpozději do 30 dnů ode dne jejího vzniku, jinak zaniká. Nedojde-li k dohodě, o náhradě a její výši rozhoduje soud.
§ 57
(1) Ministerstvo vydá žadateli o udělení mezinárodní ochrany průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany nejpozději do 3 dnů od prohlášení o mezinárodní ochraně.
(2) Ministerstvo vydá žadateli o udělení mezinárodní ochrany průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany nejpozději do 3 dnů od příchodu žadatele o udělení mezinárodní ochrany do azylového zařízení, jestliže žádost o udělení mezinárodní ochrany byla podána v době výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody, nebo v zařízení pro zajištění cizinců3).
(3) Průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany je dokladem prokazujícím totožnost jeho držitele. Skutečnosti zapsané v průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany není jeho držitel povinen prokazovat jiným způsobem, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis.
(4) Do průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany se zapíší údaje o totožnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany, o jeho státním občanství, místě ubytování a o uděleném vízu (§ 72 a 85b).
(5) Doba platnosti průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany se stanoví shodně s dobou platnosti víza za účelem řízení o udělení mezinárodní ochrany. Dobu platnosti průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany lze opakovaně prodlužovat. K prodloužení doby platnosti, provedení změn nebo doplnění údajů zapisovaných do průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany je nutná osobní účast žadatele o udělení mezinárodní ochrany; ministerstvo může z důvodu hodného zvláštního zřetele povolit výjimku.
(6) Vzor průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany je uveden v příloze č. 2.
§ 58
(1) Průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany je neplatný, jestliže
- a)
- uplynula doba platnosti v něm uvedená,
- b)
- byla ohlášena jeho ztráta nebo odcizení,
- c)
- jeho držitel zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého, nebo
- d)
- nabylo právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle zvláštního právního předpisu1b).
(2) O neplatnosti průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany rozhodne orgán příslušný k jeho vydání, jestliže
- a)
- jeho držitel podstatně změnil svou podobu,
- b)
- je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, nebo
- c)
- obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.
(3) Je-li držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody neplatnosti průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany, považuje se stav věci podle odstavce 2 za prokázaný a orgán příslušný k vydání průkazu vydá příkaz na místě9d). Odůvodnění příkazu se nahradí vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že s rozhodnutím o neplatnosti průkazu souhlasí. Podepsáním prohlášení se příkaz stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. O této skutečnosti musí být držitel průkazu předem poučen.
§ 59
(1) Průkaz povolení k pobytu azylanta je veřejná listina, kterou azylant prokazuje své jméno a příjmení, datum a místo narození, stav, státní občanství, rodné číslo, údaje o udělení azylu a místo hlášeného pobytu na území.
(2) Do průkazu povolení k pobytu azylanta ministerstvo na žádost azylanta zapíše údaje o jeho dětech mladších 15 let v rozsahu jméno, příjmení, datum narození a místo pobytu na území.
(3) Doba platnosti průkazu povolení k pobytu azylanta je 5 let. Dobu platnosti tohoto průkazu lze prodloužit dvakrát vždy o 5 let.
(4) Průkaz povolení k pobytu azylanta vydá, zápisy v něm provádí a jeho platnost prodlužuje ministerstvo.
§ 60
(1) Průkaz povolení k pobytu azylanta je neplatný, jestliže
- a)
- nastane důvod uvedený v § 58 odst. 1,
- b)
- nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí azylu, nebo
- c)
- zanikne azyl z důvodu uvedeného v § 18 písm. b) nebo c).
(2) O neplatnosti průkazu povolení k pobytu rozhodne orgán příslušný k jeho vydání, jestliže
- a)
- jeho držitel podstatně změnil svou podobu,
- b)
- je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, nebo
- c)
- obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.
(3) Je-li držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody neplatnosti průkazu povolení k pobytu azylanta, považuje se stav věci podle odstavce 2 za prokázaný a orgán příslušný k vydání průkazu vydá příkaz na místě9d). Odůvodnění příkazu se nahradí vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že s rozhodnutím o neplatnosti průkazu souhlasí. Podepsáním prohlášení se příkaz stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. O této skutečnosti musí být držitel průkazu předem poučen.
§ 60a
(1) Průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany je veřejná listina, kterou osoba požívající doplňkové ochrany prokazuje své jméno a příjmení, datum a místo narození, stav, státní občanství, rodné číslo, údaje o udělení doplňkové ochrany a místo hlášeného pobytu na území.
(2) Do průkazu oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany ministerstvo na žádost osoby požívající doplňkové ochrany zapíše údaje o jejích dětech mladších 15 let v rozsahu jméno, příjmení, datum narození a místo pobytu na území.
(3) Průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany vydá, zápisy v něm provádí a jeho platnost prodlužuje ministerstvo.
§ 60b
(1) Průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany je neplatný, jestliže
- a)
- nastal důvod uvedený v § 58 odst. 1,
- b)
- nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí doplňkové ochrany, nebo
- c)
- zanikla doplňková ochrana z důvodu uvedeného v § 18 písm. c) nebo d).
(2) O neplatnosti průkazu oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany rozhodne orgán příslušný k jeho vydání, jestliže
- a)
- jeho držitel podstatně změnil svou podobu,
- b)
- je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, nebo
- c)
- obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.
(3) Je-li držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody neplatnosti průkazu oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany, považuje se stav věci podle odstavce 2 za prokázaný a orgán příslušný k vydání průkazu vydá příkaz na místě9d). Odůvodnění příkazu se nahradí vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že s rozhodnutím o neplatnosti průkazu souhlasí. Podepsáním prohlášení se příkaz stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. O této skutečnosti musí být držitel průkazu předem poučen.
§ 61
(1) Azylantovi vydá policie na žádost cestovní doklad, který je veřejnou listinou. Cestovní doklad se vydá v českém jazyce a ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.
(2) Cestovní doklad, který je opatřen nosičem dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů, se vydává s dobou platnosti na 10 let; azylantovi ve věku 5 až 15 let s dobou platnosti na 5 let. Cestovní doklad se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti. Azylantovi, jemuž je vydáván cestovní doklad s nosičem dat s biometrickými údaji, se na jeho žádost ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném cestovním dokladu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů azylanta s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v cestovním dokladu, má azylant právo na vydání nového cestovního dokladu.
(3) Azylantovi, u něhož není možné z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, pořídit otisky prstů rukou, se vydá cestovní doklad s nosičem dat, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě zpracován rovněž údaj o nemožnosti pořídit otisky prstů rukou. Cestovní doklad se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti a platí pro něj doba platnosti uvedená v odstavci 2.
(4) Žádá-li azylant o vydání cestovního dokladu v kratší lhůtě než 30 dnů, vydá se mu cestovní doklad bez nosiče dat s biometrickými údaji a bez strojově čitelných údajů, který neobsahuje digitální zpracování fotografie ani podpisu azylanta, ve lhůtě do 15 dnů. Tento doklad se vydává s dobou platnosti 6 měsíců.
(5) Azylantovi mladšímu 5 let se vydá cestovní doklad bez nosiče dat s biometrickými údaji a bez strojově čitelných údajů, který neobsahuje digitální zpracování fotografie ani podpisu azylanta, ve lhůtě podle odstavce 4; tento doklad se vydává s dobou platnosti 1 roku.
(6) Cestovní doklad azylanta vydávaný podle odstavce 2 nebo 3 obsahuje strojově čitelnou zónu. Do strojově čitelné zóny se údaje zapisují v tomto pořadí: typ dokladu, kód vydávajícího státu, příjmení, popřípadě jména cizince, číslo cestovního dokladu, státní občanství, datum narození, pohlaví, doba platnosti cestovního dokladu, rodné číslo a kontrolní číslice, které jsou vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně.
§ 61a
(1) Biometrické údaje lze použít výlučně pro ověřování pravosti cestovního dokladu a ověření totožnosti azylanta pomocí osobních údajů zapsaných v cestovním dokladu, popřípadě porovnání biometrických údajů (§ 61 odst. 2) zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů azylanta s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu.
(2) Držitel cestovního dokladu, který obsahuje nosič dat s biometrickými údaji, je oprávněn u kteréhokoliv orgánu příslušného k vydání tohoto cestovního dokladu nebo u diplomatické mise nebo konzulárního úřadu (dále jen ,,zastupitelský úřad"), s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, požádat o ověření správnosti údajů v cestovním dokladu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v cestovním dokladu, má azylant právo na vydání nového cestovního dokladu; vydání nového cestovního dokladu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž azylant prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů, včetně postupu při pořizování biometrických údajů u občanů s neobvyklými anatomickými nebo fyziologickými předpoklady pro zobrazení obličeje nebo pořízení otisků prstů na pravé a levé ruce.
§ 61b
(1) Údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji (§ 61 odst. 2) nelze zpracovat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon.
(2) Územní platnost cestovního dokladu podle § 61 zahrnuje všechny státy světa, s výjimkou státu, jehož je cizinec státním občanem, nebo jde-li o osobu bez státního občanství, s výjimkou státu jejího posledního bydliště. Platnost cestovního dokladu nelze prodloužit.
§ 62
(1) Cestovní doklad vydává a jeho dobu platnosti prodlužuje útvar policie příslušný podle místa hlášeného pobytu azylanta.
(2) O vydání cestovního dokladu a o změně doby jeho platnosti útvar policie neprodleně informuje ministerstvo.
(3) První vydání cestovního dokladu nepodléhá správnímu poplatku. Při dalším vydání tohoto cestovního dokladu se postupuje podle zvláštního právního předpisu10).
§ 63
(1) V žádosti o vydání cestovního dokladu je cizinec povinen uvést své jméno, příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc, rok narození, místo a stát narození, státní občanství a místo, kde je hlášen k pobytu na území.
(2) K žádosti podané podle § 61 odst. 4 a 5 je azylant povinen připojit 2 fotografie.
§ 64
(1) Cestovní doklad je neplatný, jestliže
- a)
- nastane důvod uvedený v § 58 odst. 1,
- b)
- nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí azylu, nebo
- c)
- zanikne azyl z důvodu uvedeného v § 18 písm. b) anebo c).
(2) O neplatnosti cestovního dokladu rozhodne orgán příslušný k jeho vydání, jestliže
- a)
- jeho držitel podstatně změnil svou podobu,
- b)
- je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, nebo
- c)
- obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.
§ 64a
Osobě požívající doplňkové ochrany se vydá cizinecký pas podle zvláštního právního předpisu4), pokud pobývá na území bez platného dokladu a nemůže jej získat ve státě, jehož je státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství ve státě jejího posledního trvalého bydliště.
§ 65
(1) Cestovní průkaz totožnosti vydá na žádost azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany, kteří pozbyli v zahraničí cestovní doklad, zastupitelský úřad za účelem návratu azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany do České republiky.
(2) Doba platnosti cestovního průkazu totožnosti podle odstavce 1 je 30 dnů; v odůvodněných případech může být zastupitelským úřadem prodloužena o dalších 30 dnů.
(3) Cestovní průkaz totožnosti je neplatný z důvodu uvedeného v § 58 odst. 1.
(4) V žádosti o vydání cestovního průkazu totožnosti azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany uvede jméno a příjmení, den, měsíc a rok narození, místo pobytu na území a k žádosti připojí 2 fotografie.
(5) Cestovní průkaz totožnosti se odebere při hraniční kontrole.
(6) Vydání cestovního průkazu totožnosti a změnu doby platnosti oznámí ten, kdo cestovní průkaz totožnosti vydal, neprodleně ministerstvu.
§ 65a
(1) Cestovní průkaz totožnosti se vyhotovuje v českém jazyce a zpravidla ve 2 cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.
(2) Zastupitelský úřad zapíše do cestovního průkazu totožnosti na žádost cizince jeho dítě mladší 15 let.
§ 66
(1) Policie zadrží při kontrole11) doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo o jehož neplatnosti má být rozhodnuto.
(2) O zadržení dokladu podle odstavce 1 policie neprodleně informuje ministerstvo.
(3) Při zadržení dokladu podle odstavce 1 policie neprodleně vydá potvrzení s uvedením důvodu zadržení.
§ 67
Policie zadržený doklad neprodleně odevzdá tomu, kdo tento doklad vydal.
§ 68
Státní integrační program je program zaměřený na pomoc azylantům a osobám požívajícím doplňkové ochrany při zajištění jejich začlenění do společnosti. Součástí státního integračního programu je i vytvoření předpokladů pro získání znalostí českého jazyka a v případě azylantů také zajištění bydlení.
§ 69
Státní integrační program v oblasti zajištění bydlení realizují krajské úřady formou jednorázové nabídky bydlení azylantovi z prostředků státu. Výši prostředků stanoví vláda pro jednotlivé kraje na základě procentních kvót.
§ 70
(1) Státní integrační program v oblasti získání znalostí českého jazyka realizuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy formou bezplatného jazykového kurzu.
(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy učiní azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany nabídku kurzu českého jazyka nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany.
§ 71
(1) Ministerstvo vede
- a)
- evidenci cizinců, kteří učinili prohlášení o mezinárodní ochraně,
- b)
- evidenci místa pobytu žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, místa pobytu osob požívajících doplňkové ochrany a místa pobytu azylantů,
- c)
- evidenci žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, cizinců, kteří podali kasační stížnost8a), osob požívajících doplňkové ochrany a azylantů,
- d)
- evidenci cizinců narozených na území žadatelům o udělení mezinárodní ochrany, osobám požívajícím doplňkové ochrany nebo azylantům,
- e)
- evidenci obrazových záznamů podle § 4c a 47,
- f)
- evidenci žadatelů o poskytnutí finančního příspěvku,
- g)
- evidenci cizinců, jejichž řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo zastaveno z důvodů nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochrany.
(2) Policie a zpravodajské služby České republiky mohou při plnění úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů12) využívat údaje uchovávané v evidencích podle odstavce 1 včetně údajů osobních.
(3) Ministerstvo může údaje vedené v evidencích podle odstavce 1 využívat pouze k plnění úkolů podle zákona. Údaje z evidencí lze poskytnout, pokud je o ně žádáno v souladu se zvláštním právním předpisem.
(4) Osobní údaje zpracovávané v evidencích podle odstavce 1 písm. a) až d) a g) jsou vedeny v rozsahu uvedeném v žádosti o udělení mezinárodní ochrany.
(5) Policie vede evidenci víz udělených podle tohoto zákona, evidenci místa pobytu žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, místa pobytu cizinců, kteří podali kasační stížnost, místa pobytu osob požívajících doplňkové ochrany a místa pobytu azylantů a evidenci daktyloskopických otisků sejmutých žadateli o udělení mezinárodní ochrany. Zpravodajské služby České republiky mohou při plnění úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů12) využívat údaje uchovávané v těchto evidencích včetně údajů osobních. Policie rovněž vede evidenci azylantů, kterým byl vydán cestovní doklad podle § 61, a to v rozsahu údajů žádosti o vydání tohoto cestovního dokladu včetně údajů o zobrazení obličeje a daktyloskopických otisků prstů azylanta.
(6) Ministerstvo provozuje informační systém o azylantech žádajících o vydání cestovního dokladu azylanta podle § 61 odst. 2 a 3. Tento informační systém obsahuje údaje v rozsahu žádosti o vydání cestovního dokladu azylanta včetně biometrických údajů.
(7) Údaje uchovávané v evidencích podle odstavce 5 v písemné formě policie zničí po uplynutí 5 let od roku ukončení pobytu cizince na území. Údaje uložené na technickém nosiči informací uchovává policie po dobu 20 let od roku ukončení pobytu cizince na území.
(8) Údaje uchovávané v evidenci azylantů, jimž byl vydán cestovní doklad podle § 61, policie zničí po uplynutí 15 let od skončení platnosti cestovního dokladu, s výjimkou daktyloskopických otisků prstů, které zničí po uplynutí 60 dnů ode dne dodání vyrobeného cestovního dokladu ministerstvu. Údaje vedené ministerstvem podle odstavce 6 se uchovávají po dobu 60 dnů ode dne dodání vyrobeného cestovního dokladu ministerstvu.
§ 71a
Povinnost žádat Úřad pro ochranu osobních údajů o povolení k předání nebo předávání osobních údajů týkajících se žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, osob požívajících doplňkové ochrany nebo azylantů do třetích zemí se na ministerstvo nevztahuje12a).
§ 72
(1) Žadateli o udělení mezinárodní ochrany udělí policie vízum za účelem řízení o udělení mezinárodní ochrany; to neplatí, pokud cizinec pobývá na území na základě povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu4) anebo je umístěn v zařízení pro zajištění cizinců3) nebo pokud podal žádost o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště. Policie udělí vízum nejpozději do 3 dnů ode dne, kdy odpadl důvod podle předchozí věty.
(2) Vízum podle odstavce 1 opravňuje cizince k pobytu až na dobu 90 dnů, pokud tento zákon nestanoví jinak; dobu pobytu policie na žádost cizince prodlouží až o 90 dnů. Žádost o prodloužení doby pobytu je cizinec povinen podat v době platnosti tohoto víza. Platnost víza za účelem řízení o udělení mezinárodní ochrany zaniká nabytím právní moci rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany.
(3) Pobývá-li cizinec mimo azylové zařízení, prodlužuje dobu pobytu podle odstavce 2 útvar policie příslušný podle místa hlášeného pobytu cizince a o tomto prodloužení neprodleně informuje ministerstvo.
(4) Není-li cizinec přihlášen k pobytu, je k udělení víza podle odstavce 1 a prodloužení doby pobytu podle odstavce 2 příslušný útvar policie podle sídla azylového zařízení, kde byl cizinec hlášen naposledy.
§ 73
(1) Policie umístí do přijímacího střediska v tranzitním prostoru mezinárodního letiště cizince, jenž učinil prohlášení o mezinárodní ochraně v tomto prostoru.
(2) Ministerstvo dopraví cizince do jiného ministerstvem určeného azylového zařízení na území, jestliže
- a)
- nevydá rozhodnutí do 5 dnů ode dne zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany, nebo
- b)
- soud nevydá rozhodnutí do 45 dnů ode dne podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva.
(3) Cizinec, který je umístěn v přijímacím středisku podle odstavce 1 v době nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se
- a)
- mezinárodní ochrana neuděluje,
- b)
- žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná, nebo
- c)
- řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavuje,
nesmí toto středisko opustit do doby vycestování mimo území.
§ 76
Azylant má trvalý pobyt na území po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu.
§ 77
(1) Místem hlášeného pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany je azylové zařízení, do něhož je ministerstvem umístěn.
(2) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany žádá o změnu hlášeného pobytu písemnou žádostí podanou útvaru policie místně příslušnému podle nového místa pobytu. K žádosti připojí písemné potvrzení obsahující souhlas vlastníka objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a který je určen k bydlení nebo ubytování, nebo jeho vymezené části, s ohlášením změny místa pobytu; je-li vlastníkem právnická osoba, v potvrzení uvede svou obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, potvrzení dále opatří otiskem svého razítka a jménem, popřípadě jmény, příjmením a podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu). Policie do 15 dnů postoupí žádost spolu se svým vyjádřením ministerstvu.
(3) Ministerstvo neudělí souhlas se změnou místa hlášeného pobytu, jestliže zjistí skutečnost odůvodňující pochybnosti o dosažitelnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany pro účely řízení o udělení mezinárodní ochrany v novém místě hlášeného pobytu nebo zjistí, že předložené listiny obsahují nepravdivou skutečnost.
(4) Změnu místa hlášeného pobytu žadatel o udělení mezinárodní ochrany ohlásí útvaru policie příslušnému podle místa nového pobytu.
(5) Při ohlášení změny místa pobytu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany povinen
- a)
- sdělit vyplněním přihlašovacího tiskopisu příjmení, jméno, den, měsíc, rok a místo narození, státní občanství, trvalé bydliště v zahraničí, číslo průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany a předpokládanou dobu ubytování,
- b)
- předložit potvrzení podle odstavce 2. Potvrzení musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem vlastníka. Podmínka úředního ověření podpisu neplatí, pokud vlastník podepíše potvrzení před pracovníkem útvaru policie a současně předloží doklad totožnosti,
- c)
- předložit průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany,
- d)
- předložit souhlas ministerstva se změnou místa hlášeného pobytu.
(6) Nové místo pobytu se dnem přihlášení stává místem hlášeného pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany. Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen nejpozději do 3 pracovních dnů po přihlášení předložit ministerstvu ke kontrole průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany.
(7) Útvar policie rozhodne o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu, byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných anebo padělaných dokladů, nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, anebo na návrh vlastníka.
(8) O odvolání proti rozhodnutí o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu rozhoduje Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie.
(9) Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 7 se za místo hlášeného pobytu považuje azylové zařízení, v němž byl žadatel o udělení mezinárodní ochrany naposledy hlášen k pobytu.
§ 78
(1) Azylant je povinen přihlásit se k pobytu u útvaru policie do 3 pracovních dnů ode dne
- a)
- doručení rozhodnutí o azylu, nebo
- b)
- změny místa pobytu.
(2) Povinnost stanovená v odstavci 1 se vztahuje i na osobu požívající doplňkové ochrany hlásící se k pobytu u útvaru policie.
(3) Útvar policie oznámí ministerstvu změnu místa pobytu azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany.
(4) Při hlášení pobytu azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany a hlášení jeho změn se postupuje podle zvláštního právního předpisu4).
§ 78a
Útvar policie oznámí ministerstvu ohlášení změny místa pobytu do 3 pracovních dnů.
§ 78b
(1) Vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území (dále jen ,,vízum za účelem strpění pobytu") udělí policie na žádost cizinci, který předloží doklad o podání kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany. Vízum za účelem strpění pobytu nelze udělit, pokud cizinec podává opakovaně kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, ačkoliv již o kasační stížnosti proti tomuto rozhodnutí bylo pravomocně rozhodnuto, nebo pokud cizinec na území pobývá na základě povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu4).
(2) Časovou platnost víza za účelem strpění pobytu stanoví policie na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku. Na žádost cizince, není-li řízení o kasační stížnosti ukončeno, může být doba platnosti víza za účelem strpění pobytu prodloužena, a to i opakovaně.
(3) Platnost víza za účelem strpění pobytu zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o kasační stížnosti nebo vycestováním z území. Policie vyznačí zánik platnosti víza za účelem strpění pobytu uděleného cizinci a udělí mu výjezdní příkaz s platností nejdéle na dobu 1 měsíce. Cizinec je povinen se za účelem vyznačení zániku platnosti víza za účelem strpění pobytu dostavit na policii bez zbytečného odkladu nejpozději do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti.
(4) K žádosti o udělení víza za účelem strpění pobytu nebo prodloužení doby jeho platnosti je cizinec povinen předložit
- a)
- cestovní doklad, je-li jeho držitelem,
- b)
- doklad potvrzující existenci důvodu pro udělení tohoto víza,
- c)
- 3 fotografie; fotografie nepředkládá při podání žádosti o prodloužení doby platnosti, nedošlo-li k podstatné změně jeho podoby.
(5) O udělení víza za účelem strpění pobytu, prodloužení doby jeho platnosti nebo o vyznačení zániku jeho platnosti a udělení výjezdního příkazu policie neprodleně informuje ministerstvo.
(6) Na žádost cizince policie platnost víza za účelem strpění pobytu zruší.
(7) Právní postavení cizince pobývajícího na území na základě víza za účelem strpění pobytu se řídí zvláštním právním předpisem4), nestanoví-li tento zákon jinak.
§ 78c
Nemůže-li si cizinec, jemuž je uděleno vízum podle § 78b, zajistit ubytování, zajistí mu ubytování ministerstvo.
§ 78d
(1) Cizinec, jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu, si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků.
(2) Cizinci, jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu, lze s ohledem na prokázané majetkové a finanční poměry jeho nebo jeho rodiny poskytnout na jeho žádost finanční příspěvek až do výše životního minima9).
(3) Žadatel o finanční příspěvek je povinen uvést své osobní a majetkové poměry, popřípadě osobní a majetkové poměry své rodiny formou čestného prohlášení a doložit je všemi dostupnými doklady.
(4) Finanční příspěvek nelze poskytnout, pokud
- a)
- odpovědnost za úhradu nákladů nese právnická nebo fyzická osoba9a),
- b)
- žadatel o finanční příspěvek uvedl nepravdivé údaje o svých finančních anebo majetkových poměrech nebo o finančních nebo majetkových poměrech své rodiny, nebo
- c)
- žadatel o finanční příspěvek neoznámil skutečnosti rozhodné pro poskytnutí finančního příspěvku nebo změnu těchto skutečností.
(5) K řízení o poskytnutí finančního příspěvku je příslušné ministerstvo. Finanční příspěvek vyplácí ministerstvo v určeném azylovém zařízení.
(6) Finanční příspěvek zahrnuje
- a)
- příspěvek na zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb,
- b)
- příspěvek na dietní stravování,
- c)
- příspěvek na zajištění nezbytných nákladů na domácnost.
§ 79
(1) Azylová zařízení slouží k hromadnému ubytování žadatelů o udělení mezinárodní ochrany a azylantů za podmínek zaručujících zachování lidské důstojnosti.
(2) Přijímací středisko slouží k ubytování cizince do doby provedení úkonů uvedených v § 46 nebo po dobu, kterou stanoví tento zákon.
(3) Pobytové středisko slouží k ubytování žadatele o udělení mezinárodní ochrany do doby nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany.
(4) Integrační azylové středisko slouží k přechodnému ubytování azylantů.
(5) Ministerstvo může výjimečně povolit poskytnutí stravy a ubytování v azylovém zařízení osobám jiným, než jsou uvedeny v odstavcích 1 až 3, a to zejména
- a)
- nezletilému rodinnému příslušníku, u něhož bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany ukončeno, pokud jeho zákonný zástupce je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, nejdéle však do ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany,
- b)
- zákonnému zástupci, u něhož bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany ukončeno, pokud nezletilý rodinný příslušník je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, nejdéle však do ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany,
- c)
- státnímu občanu České republiky, jenž je zákonným zástupcem žadatele o udělení mezinárodní ochrany, nebo
- d)
- státnímu občanu České republiky, jehož zákonným zástupcem je žadatel o udělení mezinárodní ochrany.
(6) Ministerstvo vytváří podmínky pro bezpečný pobyt v azylových zařízeních a k rozvoji podpory soužití žadatelů o udělení mezinárodní ochrany nebo azylantů s obyvatelstvem.
§ 80
(1) Azylová zařízení zřizuje ministerstvo.
(2) Přijímací střediska provozuje ministerstvo.
(3) Pobytová střediska a integrační azylová střediska provozuje ministerstvo nebo právnická osoba v rozsahu pověření uděleného ministerstvem a za úplatu.
(4) Žadatelé o udělení mezinárodní ochrany mají přístup k základnímu, střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání za stejných podmínek jako státní občané České republiky12c). Stát prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zajistí podmínky pro úspěšnou integraci žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, pro něž je školní docházka povinná podle zákonů České republiky, do vzdělávání v základní škole.
§ 81
(1) Cizinec ubytovaný v přijímacím nebo pobytovém středisku má právo
- a)
- na bezplatné zajištění základního hygienického standardu,
- b)
- na bezplatné zajištění stravy odpovídající zásadám správné výživy a zdravotnímu stavu cizince třikrát denně, v případě dětí do 18 let pětkrát denně,
- c)
- na lůžko a skříňku na uložení osobních věcí,
- d)
- přijímat návštěvy,
- e)
- přijímat balíčky a peníze,
- f)
- přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení,
- g)
- na nepřetržitý osmihodinový čas ke spánku,
- h)
- za podmínek stanovených v § 82 opustit pobytové středisko.
(2) Provozovatel přijímacího nebo pobytového střediska přihlédne ke specifickým potřebám žadatele o udělení mezinárodní ochrany, pokud je jím nezletilá osoba bez doprovodu, osoba mladší 18 let, těhotná žena, osoba se zdravotním postižením, osoba, která byla mučena, znásilněna nebo byla podrobena jiným vážným formám psychického, fyzického či sexuálního násilí, a v případě hodném zvláštního zřetele i jiná osoba. Nezletilá osoba bez doprovodu se po ukončení úkonů podle § 46 odst. 1 umísťuje na základě rozhodnutí soudu do školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo do péče osoby označené v rozhodnutí soudu.
§ 81a
(1) Osoba ubytovaná v přijímacím nebo pobytovém středisku nesmí do tohoto střediska vnášet, ani v tomto středisku vyrábět, přechovávat a konzumovat alkohol a jiné návykové látky, vyrábět a přechovávat věci, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek nebo škodit zdraví.
(2) Ministerstvo může věci uvedené v odstavci 1 odebrat a uložit je do úschovy. Osobě se věc navrátí po nabytí právní moci rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nebo při jejím odchodu na adresu místa hlášeného pobytu mimo azylové zařízení, s výjimkou věcí, které se rychle kazí, a alkoholu nebo jiné potraviny, které nebyly odebrány v neporušených originálních obalech. Stejně postupuje ministerstvo, jedná-li se o věci odebrané policií osobám při osobní prohlídce a předané ministerstvu k úschově.
§ 82
(1) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany hlášený k pobytu v pobytovém středisku může toto středisko opouštět na dobu nejdéle 10 dnů v kalendářním měsíci.
(2) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen písemně oznámit ministerstvu opuštění tohoto střediska na dobu delší než 24 hodin. V oznámení žadatel o udělení mezinárodní ochrany uvede adresu, kde se bude zdržovat, a délku pobytu mimo pobytové středisko. Opuštění pobytového střediska na dobu delší než 3 dny je žadatel o udělení mezinárodní ochrany povinen písemně oznámit ministerstvu nejméně 24 hodin před odchodem z pobytového střediska.
(3) Ministerstvo může povolit opuštění pobytového střediska na další dny v kalendářním měsíci nad dobu stanovenou v odstavci 1, nebrání-li to řádnému provádění azylového řízení.
(4) V případě nedodržení oznámené nebo schválené délky opuštění pobytového střediska může být žadateli o udělení mezinárodní ochrany pobytovým střediskem v souvislosti s možnostmi tohoto střediska zajištěna náhradní forma ubytování na dobu nezbytně nutnou.
§ 83
(1) Ministerstvo vydá ubytovací řád pro azylová zařízení, kterým se upravují podrobnosti o organizačně technickém zabezpečení pobytu cizince v azylovém zařízení.
(2) Ubytovací řád stanoví zejména
- a)
- časový rozvrh výplaty kapesného,
- b)
- časový rozvrh poskytování stravy,
- c)
- časový rozvrh poskytování zdravotní péče, a
- d)
- režim návštěv.
(3) V případě cizince, který není schopen porozumět jazyku, ve kterém je ubytovací řád vydán, zajistí provozovatel seznámení cizince s jeho obsahem náhradním způsobem.
(4) Ubytovací řád se zveřejní i v jazyce, kterému je schopna porozumět převážná část ubytovaných, a je umístěn na veřejně přístupném místě.
(5) Ministerstvo nebo provozovatel azylového zařízení je oprávněno kontrolovat dodržování ubytovacího řádu. Do místností určených pro ubytování může zástupce ministerstva nebo provozovatele azylového zařízení vstupovat pouze s vědomím ubytovaného; bez jeho vědomí je takový vstup možný pouze v případě bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo majetku.
§ 84
Ministerstvo poskytuje obci příspěvek na úhradu nákladů obce vynaložených v souvislosti s azylovým zařízením na jejím území. O výši příspěvku obci na kalendářní rok rozhoduje vláda.
§ 85
Při ukončení pobytu a vycestování cizince se postupuje podle zvláštního právního předpisu4), pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 85a
(1) Prohlášením o mezinárodní ochraně zaniká platnost víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu4).
(2) Právní postavení cizince vyplývající z jeho umístění v zařízení pro zajištění cizinců3) není prohlášením o mezinárodní ochraně nebo podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany (§ 10) dotčeno.
(3) Cizinec, jenž učinil prohlášení o mezinárodní ochraně nebo podal žádost o udělení mezinárodní ochrany, je za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem4) povinen strpět umístění v zařízení pro zajištění cizinců.
§ 85b
(1) Platnost víza uděleného podle tohoto zákona může být v zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku, ochrany veřejného zdraví nebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy omezena jen na část území.
(2) Při omezení platnosti víza podle odstavce 1 musí být zachována přiměřenost mezi důvodem pro toto omezení a jeho důsledky. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto omezení do soukromého a rodinného života cizince. Územně omezit platnost víza lze nejdéle po dobu 3 měsíců od zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany.
§ 86
(1) Ministerstvo bez zbytečného odkladu informuje policii a zpravodajské služby České republiky o cizincích, kterým byla pravomocně udělena nebo odejmuta některá z forem mezinárodní ochrany.
(2) Ministerstvo informuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o osobách, kterým byla udělena některá z forem mezinárodní ochrany, do 3 dnů ode dne právní moci rozhodnutí.
(3) Ministerstvo vydává statistické přehledy o počtu účastníků řízení podle tohoto zákona, počtu azylantů a počtu osob požívajících doplňkové ochrany.
§ 87
(1) Policie, zpravodajská služba České republiky nebo Ministerstvo zahraničních věcí poskytne ministerstvu anebo soudu na jejich žádost informaci nebo stanovisko potřebné ke zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona. Policie nebo zpravodajská služba České republiky poskytnutí informace anebo stanoviska odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejich úkolů. Je-li obsahem informace nebo stanoviska skutečnost, kterou je nutno v zájmu České republiky utajovat, nestávají se součástí spisu.
(2) Organizační složka státu zřízená ministerstvem (§ 92c) a zpravodajské služby České republiky si vzájemně prostřednictvím ministerstva na základě žádosti poskytují informace náležející do oboru jejich působnosti, které zjistily při plnění úkolů podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů12). Zpravodajská služba České republiky poskytnutí informace odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejích úkolů.
(3) Policie sdělí ministerstvu neprodleně skutečnosti rozhodné pro zahájení řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany a skutečnosti, které brání cizinci dostavit se ve stanovené lhůtě do přijímacího střediska.
(4) Policie sdělí neprodleně na žádost cizince adresu přijímacího střediska.
(5) Policie sdělí ministerstvu bez zbytečného odkladu jméno, příjmení, datum narození, pohlaví, státní příslušnost cizince, jenž učinil prohlášení o mezinárodní ochraně, a den a místo učinění prohlášení o mezinárodní ochraně.
(6) Policie prověří na žádost ministerstva údaje uvedené v žádosti podle § 77 odst. 2.
(7) Na žádost ministerstva zabezpečí úkony podle § 10b a 10c policie.
(8) Cestovní doklad cizince, který si jeho držitel po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany nepřevzal, předá ministerstvo policii. Policie neplatný cestovní doklad vrátí jako doklad na území nalezený státu, který jej vydal. Obdobně postupuje i v případě cestovního dokladu, jehož držitel se na území nenachází.
§ 87a
(1) Na cizince se po dobu běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32 odst. 1 nebo 2, která má odkladný účinek, hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany pro účely poskytování zdravotní péče a služeb podle § 42, s výjimkou kapesného. Finanční příspěvek (§ 43) poskytnout nelze.
(2) Cizinec, který podá žalobu po uplynutí lhůty podle § 32 odst. 1 nebo 2, nemá nárok na péči a služby podle odstavce 1. Poskytnout nelze ani finanční příspěvek (§ 43).
§ 88
(1) Žadateli o udělení mezinárodní ochrany a jeho dítěti narozenému na území a cizinci, jemuž bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu, a jeho dítěti narozenému na území se poskytuje na území bezplatná zdravotní péče v rozsahu péče hrazené ze zdravotního pojištění stanoveném zvláštním právním předpisem12a) a dále zdravotní péče v souvislosti s nařízenou karanténou anebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví; to neplatí, pokud je zdravotní péče zajištěna podle jiného právního předpisu12b).
(2) Náklady spojené s poskytováním zdravotní péče podle odstavce 1 nese stát; náklady vzniklé zdravotnickému zařízení jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
(3) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany a jeho dítě narozené na území, cizinec, jemuž bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu, a jeho dítě narozené na území a dítě, které se narodilo azylantce nebo osobě požívající doplňkové ochrany a pobývá na území, se pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem do doby, než bude rozhodnuto o udělení mezinárodní ochrany nebo jiném druhu pobytu na území podle zvláštního právního předpisu4).
§ 88a
Žadatel o udělení mezinárodní ochrany, azylant a osoba požívající doplňkové ochrany jsou povinni oznámit ministerstvu do 15 dnů narození dítěte.
§ 88b
Při vyhledávání rodinných příslušníků dítěte, které podalo návrh na zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany a které se nachází na území České republiky bez doprovodu osoby starší 18 let, která za dítě zodpovídá podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství dítě má, nebo v případě, že je dítě osobou bez státního občanství, ve státě posledního bydliště, je třeba postupovat tak, aby nebyl ohrožen život a svoboda dítěte a jeho rodiny zejména ve státě, jehož státní občanství mají, nebo, v případě, že jsou osobami bez státního občanství, ve státě jejich posledního trvalého bydliště.
§ 89
(1) Je-li žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nezletilá osoba bez doprovodu, je jí soudem k ochraně jejích práv a právem chráněných zájmů spojených s pobytem na území ustanoven opatrovník podle zvláštního právního předpisu13). S ohledem na ochranu nezletilé osoby bez doprovodu stanoví soud na podnět ministerstva opatrovníka bezodkladně předběžným opatřením. Na řízení o ustanovení opatrovníka se nevztahuje zvláštní právní předpis13a).
(2) Funkci opatrovníka vykonává zletilý příbuzný nezletilé osoby bez doprovodu zdržující se na území; není-li takové osoby nebo nelze-li funkcí opatrovníka takovou osobu pověřit, vykonává funkci opatrovníka jiná vhodná fyzická nebo právnická osoba anebo obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa, kde je nezletilá osoba bez doprovodu hlášena k pobytu. Působnost stanovená krajskému úřadu a obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.
§ 89a
Ministerstvo zajistí nezletilým žadatelům o udělení mezinárodní ochrany školní potřeby v rámci rozsahu povinné školní docházky.
§ 90
Česká republika může udělit cizinci azyl bez předchozího řízení, pokud je uznán uprchlíkem dle mezinárodní smlouvy rozhodnutím Úřadu Vysokého komisaře za podmínky dodržení zásady spravedlivého rozdělení břemene se smluvními státy Úmluvy o právním postavení uprchlíků.
§ 91
§ 91a
Při vydávání cestovních dokladů uprchlíkovi, kterému byl status uprchlíka přiznán podle mezinárodní smlouvy1a) v jiném státě a v jehož případě přešla odpovědnost podle mezinárodní smlouvy na Českou republiku, se postupuje podle hlavy VIII dílu 4.
§ 92
Za způsobilého k právním úkonům podle tohoto zákona se považuje cizinec ode dne, kdy dosáhl věku 18 let. Nemůže-li jednat samostatně, je mu ustanoven opatrovník.
§ 92a
Požádá-li opatrovník o to, aby bylo jeho ustanovení opatrovníkem zrušeno, ustanoví správní orgán bezodkladně jiného opatrovníka.
§ 92b
(1) Na řízení o udělení vstupního víza, víza za účelem řízení o udělení mezinárodní ochrany a víza za účelem strpění pobytu a na řízení o zrušení platnosti víza za účelem strpění pobytu se nevztahuje správní řád.
(2) Po ukončení řízení útvar policie vízum podle odstavce 1 vyznačí do cestovního dokladu anebo na hraniční průvodku nebo žadateli sdělí, že se jeho žádosti nevyhovuje.
§ 92c
Úkoly ministerstva podle § 4b, 10b, 10c, § 34 odst. 2, § 42 odst. 1 až 6, § 42a odst. 1 až 3, § 43 odst. 7, § 45 odst. 3, § 46 odst. 6, § 48 písm. c), § 50a, 54a, § 73 odst. 2, § 77 odst. 1, § 78c, § 78d odst. 5, § 79 odst. 5 a 6, § 80 odst. 2 a 3, § 81a odst. 2, § 82 odst. 4, § 83 odst. 1 a 5, § 88 a 89a lze pověřit organizační složku státu zřízenou ministerstvem.
§ 93
(1) Cizinec se dopustí přestupku tím, že
- a)
- po prohlášení o mezinárodní ochraně se ve stanovené lhůtě nedostaví do přijímacího střediska,
- b)
- nesplní povinnost vycestovat (§ 54),
- c)
- poruší povinnost zdržovat se v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště podle § 73 odst. 3,
- d)
- při podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany neodevzdá či nepředloží svůj cestovní doklad,
- e)
- se neoprávněně zdržuje v azylovém zařízení,
- f)
- opustí území, na němž má povinnost se v souladu s omezením územní platnosti víza zdržovat,
- g)
- odmítne strpět osobní prohlídku nebo prohlídku svých věcí podle § 4c, nebo
- h)
- odmítne strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů nebo pořízení obrazového záznamu podle § 4c.
(2) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany se dopustí přestupku tím, že
- a)
- neprodleně neodevzdá nebo nepředloží svůj cestovní doklad, který získal až v průběhu řízení o udělení mezinárodní ochrany,
- b)
- odmítne strpět osobní prohlídku nebo prohlídku svých věcí podle § 45 odst. 2,
- c)
- poruší povinnost podle § 46 odst. 1 nebo 2,
- d)
- odmítne strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů, pořízení obrazového záznamu nebo zdravotní prohlídku,
- e)
- úmyslně poškodí, zničí, či jinak zneužije průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany, nebo poškození, zničení, ztrátu či odcizení průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany neprodleně neohlásí policii,
- f)
- neodevzdá neprodleně neplatný průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany policii nebo ministerstvu,
- g)
- nepožádá o prodloužení pobytu za účelem řízení o udělení mezinárodní ochrany podle § 72 odst. 2 nebo o prodloužení pobytu požádá až po uplynutí doby platnosti víza,
- h)
- opustí pobytové středisko, v němž je hlášen k pobytu, na dobu delší než 10 dnů v kalendářním měsíci, nebo se nevrátí po uplynutí doby, na kterou se souhlasem ministerstva pobytové středisko opustil,
- i)
- náležitě neoznámí ministerstvu opuštění pobytového střediska, v němž je hlášen k pobytu, na dobu delší než 24 hodin,
- j)
- se neoprávněně zdržuje v azylovém zařízení,
- k)
- opustí území, na němž má povinnost se v souladu s omezením územní platnosti víza zdržovat,
- l)
- zatají majetkové a finanční poměry,
- m)
- nedostaví se osobně k prodloužení platnosti, k provedení změn či doplnění údajů zapisovaných do průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany, ačkoliv mu ministerstvem nebyla povolena výjimka z povinnosti osobní účasti,
- n)
- opustí přijímací či pobytové středisko po doručení rozhodnutí o zastavení řízení z důvodu nepřípustnosti žádosti,
- o)
- nesplní v azylovém zařízení příkaz nebo pokyn policie nebo ministerstva (§ 48), nebo
- p)
- úmyslně poškodí majetek azylového zařízení nebo ostatních ubytovaných.
(3) Azylant se dopustí přestupku tím, že
- a)
- úmyslně poškodí, zničí, nebo jinak zneužije průkaz povolení k pobytu azylanta nebo cestovní doklad, nebo poškození, zničení, ztrátu nebo odcizení průkazu povolení k pobytu nebo cestovního dokladu, neprodleně nenahlásí policii,
- b)
- nepožádá neprodleně policii o vydání nového průkazu povolení k pobytu azylanta, ztratil-li svoji dosavadní platnost, nebo před uplynutím jeho platnosti nepožádá policii o prodloužení doby platnosti průkazu povolení k pobytu azylanta,
- c)
- neodevzdá neprodleně průkaz povolení k pobytu azylanta nebo cestovní doklad policii v případě odnětí nebo zániku azylu,
- d)
- neodevzdá neprodleně neplatný průkaz povolení k pobytu azylanta nebo cestovní doklad policii,
- e)
- neoznámí policii pobyt mimo území delší než 365 dní,
- f)
- nestrpí provedení identifikačních úkonů (§ 53), nebo
- g)
- se neoprávněně zdržuje v azylovém zařízení.
(4) Osoba požívající doplňkové ochrany se dopustí přestupku tím, že
- a)
- úmyslně poškodí, zničí, nebo jinak zneužije průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany nebo cestovní doklad, nebo poškození, zničení, ztrátu nebo odcizení průkazu oprávnění k pobytu nebo cestovního dokladu neprodleně nenahlásí policii,
- b)
- neodevzdá neprodleně průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany nebo cestovní doklad policii v případě odnětí nebo zániku doplňkové ochrany,
- c)
- neodevzdá neprodleně neplatný průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany nebo cestovní doklad policii,
- d)
- neoznámí policii pobyt mimo území delší než 365 dní, nebo
- e)
- nestrpí provedení identifikačních úkonů (§ 53b).
(5) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
- a)
- neprodleně neodevzdá ministerstvu nebo policii nalezený nebo jinak získaný průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany, průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany, průkaz povolení k pobytu azylanta nebo cestovní doklad,
- b)
- poruší zákaz stanovený osobám ubytovaným v přijímacím nebo pobytovém středisku (§ 81a odst. 1), nebo
- c)
- neoprávněně zpracovává údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji.
(6) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 a odstavce 5 písm. b) lze uložit pokutu do 2 000 Kč, za přestupek podle odstavce 5 písm. a) lze uložit pokutu do 1 000 Kč a za přestupek podle odstavce 5 písm. c) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
§ 93a
(1) Zdravotnické zařízení se dopustí správního deliktu tím, že neumožní činit nezbytné úkony v souvislosti s řízením o udělení mezinárodní ochrany (§ 56b).
(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že neoprávněně zpracovává údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji.
(3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 Kč. Za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.
§ 93b
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo s výjimkou přestupku podle § 93 odst. 4 písm. c) a správního deliktu podle § 93a odst. 2, které v prvním stupni projednává Úřad pro ochranu osobních údajů.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby13a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Pokuty vybírá a vymáhá místně příslušný celní úřad13b). Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
(7) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu14).
§ 94
(1) Žádost o přiznání postavení uprchlíka podaná žadatelem před nabytím účinnosti tohoto zákona se považuje za návrh na zahájení řízení o udělení azylu a posuzuje se podle tohoto zákona.
(2) Cizinec, kterému bylo přiznáno postavení uprchlíka podle dřívější úpravy, se dnem účinnosti tohoto zákona považuje za azylanta podle tohoto zákona.
§ 96
Zrušuje se zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb., a čl. III zákona č. 150/1996 Sb.
§ 97
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.
Příloha č. 1 k zákonu č. 325/1999 Sb.
Příloha č. 2 k zákonu č. 325/1999 Sb.
Zákon č. 2/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), a některé další zákony, nabyl účinnosti první den následujícího měsíce po dni vyhlášení (1. února 2002).
Zákon č. 217/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), a zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Zákon č. 519/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Zákon č. 222/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004.
Zákon č. 501/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního řádu, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.
Zákon č. 539/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. listopadu 2004).
Zákon č. 57/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. února 2005.
Zákon č. 350/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti 30. dnem po dni jeho vyhlášení (13. října 2005).
Zákon č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.
Zákon č. 136/2006 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku cestovních dokladů, nabyl účinnosti dnem 1. září 2006.
Zákon č. 165/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. září 2006.
––––––––––––––––––––
- 1)
- Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany.
- 1a)
- Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 208/1993 Sb., o sjednání Úmluvy o právním postavení uprchlíků a protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků.
- 1b)
- Díl 1 hlavy II části třetí zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
- 1c)
- Směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl. Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny.
- 2)
- § 3 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
- 2a)
- § 129 zákona č. 326/1999 Sb.
- 3)
- § 130 až 151 zákona č. 326/1999 Sb.
- 4)
- Zákon č. 326/1999 Sb.
- 1d)
- Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států. Nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 ze dne 2. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/ /2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států.
- 5)
- § 19 odst. 3 správního řádu.
- 5a)
- § 19 odst. 4, 5 a 8 správního řádu.
- 5b)
- § 22 správního řádu.
- 5c)
- § 26 správního řádu.
- 5d)
- § 32 odst. 2 písm. d) správního řádu.
- 5e)
- § 33 odst. 4 správního řádu.
- 5f)
- § 38 odst. 2 správního řádu.
- 5g)
- § 49 správního řádu.
- 5h)
- § 69 odst. 4 věta druhá správního řádu.
- 5i)
- § 71 odst. 1 a 3 správního řádu.
- 5j)
- § 81 až 93 a § 152 správního řádu.
- 5k)
- Čl. 17 Smlouvy o založení Evropských společenství.
- 5l)
- Protokol o poskytování azylu státním příslušníkům členských států Evropské unie.
- 6)
- Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
- 8)
- Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.
- 9)
- Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů.
- 9a)
- § 15 a 180 zákona č. 326/1999 Sb.
- 9b)
- Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- 9c)
- § 50 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 222/2003 Sb.
- 9d)
- § 150 správního řádu.
- 10)
- Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
- 11)
- § 167 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb.
- 12)
- Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění zákona č. 118/1995 Sb. Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb. Zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů.
- 12a)
- § 27 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
- 12c)
- Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
- 12a)
- Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- 12b)
- Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů.
- 13)
- Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
- 13a)
- Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.
- 13a)
- § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
- 13b)
- § 5 odst. 4 písm. m) zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.
- 14)
- Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
