PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 140/2001 Sb., zákonem č. 151/2002 Sb., zákonem č. 217/2002 Sb. a zákonem č. 222/2003 Sb.

Sbírka: 290/2004 | Částka: 94/2004

13.5.2004

Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE

290

PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky
a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 140/2001 Sb.,
zákonem č. 151/2002 Sb., zákonem č. 217/2002 Sb. a zákonem č. 222/2003 Sb.

ZÁKON

o pobytu cizinců na území České republiky

      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

POBYT CIZINC® NA ÚZEMÍ ČESKÜ REPUBLIKY

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

      (1)  Tento zákon stanoví podmínky vstupu cizince na území České republiky (dále jen ,,území"), jeho pobytu na něm a vycestování z území a vymezuje působnost Policie České republiky (dále jen ,,policie"), Ministerstva vnitra (dále jen ,,ministerstvo") a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy.

      (2)  Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie.

      (3)  Úprava vstupu, pobytu a vycestování občana Evropské unie^1a) se vztahuje i na občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím a na občana státu, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru, pokud tato smlouva nestanoví jinak.

§ 2

Působnost zákona

      Tento zákon se nevztahuje na cizince, který

a)
požádal Českou republiku o ochranu formou azylu, a azylanta, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak,

b)
pobývá na území na základě zvláštního právního předpisu upravujícího přechodný pobyt cizích ozbrojených sil na území,

c)
požádal Českou republiku o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území, a cizince, který pobývá na území na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

HLAVA II

VSTUP NA ÚZEMÍ

§ 3

      (1)  Cizinec je oprávněn vstoupit na území přes hraniční přechod v místě a čase určeném k provádění hraniční kontroly.

      (2)  Hraničním přechodem se rozumí

a)
místo vymezené mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána, (dále jen ,,mezinárodní smlouva") určené pro překračování státních hranic České republiky za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou nebo tímto zákonem,

b)
mezinárodní letiště, které je vnější hranicí podle zvláštního právního předpisu, pokud splňuje tyto podmínky:

      1.  bylo jako mezinárodní letiště určeno podle zvláštního právního předpisu a

      2.  provozovatel letiště splnil bezpečnostní podmínky stanovené ve zvláštním právním předpisu,^3b)

c)
vnitřní hranice,^3b) nebo

d)
prostor mezistátního vlaku a paluba lodě mezistátní osobní nebo nákladní lodní přepravy v době, kdy je v tomto prostoru prováděna hraniční kontrola.

      (3)  Hraniční kontrolou se rozumí kontrola cizince provedená na hraničním přechodu v souvislosti se zamýšleným nebo již uskutečněným přechodem státních hranic České republiky.

§ 4

      (1)  Cizinec je povinen podrobit se hraniční kontrole bez odkladu po překročení státních hranic, pokud je hraniční kontrola prováděna na území, nebo překročit státní hranice bez odkladu po ukončení hraniční kontroly, pokud je prováděna mimo území. Na vnitřní hranici se hraniční kontrola provádí v případě přijetí rozhodnutí vlády o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu.^3b)

      (2)  Policie při výkonu hraniční kontroly může

a)
potvrdit vstup cizince na území do cestovního dokladu vyznačením razítka, které obsahuje název hraničního přechodu, datum a hodinu vstupu na území,

b)
zkrátit předpokládanou dobu pobytu cizince na území, neodpovídá-li tato doba předloženým prostředkům k pobytu na území (§ 13).

      (3)  Policie vyznačí razítko podle odstavce 2 písm. a) do cestovního dokladu, pokud o to cizinec požádá; to neplatí, pokud cizinci nebude povolen vstup na území nebo pokud to s ohledem na druh cestovního dokladu nelze provést.

      (4)  Provádí-li policie hraniční kontrolu na základě mezinárodní smlouvy mimo území, má tato kontrola a na jejím základě provedené úkony stejné právní účinky jako hraniční kontrola provedená na území.

§ 5

      Cizinec je povinen při hraniční kontrole na požádání policie

a)
předložit, pokud není dále stanoveno jinak, tyto doklady:

      1.  cestovní doklad (§ 108), jehož je držitelem; za takový cestovní doklad policie uzná i cestovní doklad, jehož společným držitelem jsou manželé, kteří vstupují na území za účelem přechodného pobytu na území,

      2.  vízum opravňující k pobytu na území, vztahuje-li se na cizince vízová povinnost,

      3.  doklad o zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13) nebo ověřené pozvání ne starší než 180 dnů ode dne jeho ověření policií (§ 15 a 180),

      4.  doklad o zdravotním pojištění, které uhradí náklady léčení v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním na území včetně nákladů spojených s převozem nemocného nebo ostatků zemřelého (dále jen ,,doklad o zdravotním pojištění") po dobu pobytu cizince na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu nebo pokud je úhrada nákladů zdravotní péče zajištěna jiným způsobem; doklad o zdravotním pojištění je cizinec povinen předložit i v případě, kdy pojištění podle zvláštního právního předpisu nebude zajištěno ke dni vstupu cizince na území,

      5.  doklad o zajištění ubytování cizince po dobu pobytu na území, pokud neprokáže zajištění ubytování jiným způsobem,

      6.  vízum státu, který je cílem jeho cesty nebo přes jehož státní hranice hodlá z území do cílového státu cestovat; to neplatí, je-li cizinec oprávněn k pobytu v uvedeném státě bez víza,

b)
prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území (§ 12) do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo jiného státu trvalého pobytu, pokud je odůvodněná obava, že tyto náklady bude hradit Česká republika,

c)
vyplnit a podepsat hraniční průvodku,

d)
sdělit údaje v rozsahu žádosti o udělení víza (§ 54).

§ 6

      (1)  Povinnost podle § 5 se nevztahuje na cizince, který je přes území provážen (§ 152).

      (2)  Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3 až 6 a povinnost podle § 5 písm. b) až d) se nevztahuje na občana Evropské unie.^1a)

      (3)  Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3 až 6 a povinnost podle § 5 písm. b) až d) se nevztahuje na cizince, který se při hraniční kontrole prokáže diplomatickým pasem, služebním pasem nebo jiným cestovním dokladem a diplomatickým vízem nebo zvláštním vízem (§ 49).

      (4)  Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3, 5 a 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů (§ 30).

      (5)  Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 2 až 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k pobytu (§ 65 a násl.) a na cizince podle § 87.

      (6)  Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3, 5 a 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince, který při hraniční kontrole předloží vízum podle § 26 nebo § 30 udělené za účelem zaměstnání.

      (7)  Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3, 5 a 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince, který při hraniční kontrole předloží vízum udělené za účelem studia nebo účasti na výzkumu a vývoji.

      (8)  Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodu 1 se na cizince nevztahuje, pokud je mladší 15 let a je zapsán do cestovního dokladu cizince.

§ 7

      (1)  Policie v rámci hraniční kontroly cizince, který v tranzitním prostoru mezinárodního letiště požádal o udělení azylu, a v rozhodnutí o jeho neudělení byla vyslovena překážka vycestování²)

a)
udělí cizinci vízum k pobytu do 90 dnů opravňující cizince k pobytu na území po dobu 15 pracovních dnů ode dne udělení víza a toto vízum vyznačí do cestovního dokladu,

b)
vydá cizinci hraniční průvodku, nemůže-li předložit cestovní doklad, a vyznačí do ní vízum podle písmene a),

c)
upozorní cizince na jeho povinnost dostavit se na policii pro udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území.

      (2)  Odstavec 1 neplatí, byly-li zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že by cizinec při svém pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, zejména s ohledem na skutečnost, že užil síly při prosazování politických cílů nebo svou činností ohrožuje základy demokratického státu, nebo jde-li o nežádoucí osobu.

§ 8

      (1)  Na cizince, který vstupuje na území pro udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, se nevztahuje povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 2 až 6 a § 5 písm. b).

      (2)  Cizinec, který nemůže při hraniční kontrole předložit cestovní doklad, je povinen prokázat totožnost jiným úředně vydaným dokladem nebo čestným prohlášením, ve kterém uvede své jméno a příjmení, datum a místo narození a státní občanství.

§ 9

Odepření vstupu na území

      (1)  Policie odepře cizinci vstup na území, jestliže

a)
nesplní povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 1 až 4 nebo 6 anebo povinnost podle § 5 písm. b), c) nebo d),

b)
platnost víza byla orgánem, který ho udělil, zrušena nebo uplynula doba platnosti tohoto víza; policie zrušení platnosti do víza vyznačí,

c)
je nežádoucí osobou (§ 154),

d)
je zařazen do informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními úmluvami o odstraňování kontrol na společných hranicích, (dále jen ,,smluvní stát") za účelem získání přehledu o cizincích, jimž nelze umožnit vstup na území smluvních států (dále jen ,,informační systém smluvních států"); to neplatí, je-li cizinci uděleno vízum opravňující pouze k pobytu na území,

e)
uplynula doba platnosti cestovního dokladu; to neplatí v případě cizineckého pasu (§ 113), pokud trvají důvody, pro které byl cestovní doklad vydán,

f)
územní platnost cestovního dokladu, je-li stanovena, nezahrnuje území,

g)
zápisy uvedené v cestovním dokladu nejsou čitelné nebo je porušena jeho celistvost; to neplatí v případě cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti (§ 114) nebo cestovního dokladu vydaného Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy [§ 108 odst. 1 písm. f)], pokud trvají důvody, pro které byl cestovní doklad vydán,

h)
cestovní doklad obsahuje nepravdivé údaje nebo neoprávněně provedené změny,

i)
fotografie v cestovním dokladu neodpovídá podobě jeho držitele,

j)
cestovní doklad byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený,

k)
cizinec uvedl nepravdivé údaje o účelu pobytu na území nebo lze důvodně předpokládat, že cizinec hodlá vykonávat na území neoprávněně výdělečnou činnost,

l)
je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo mařit výkon soudních či správních rozhodnutí,

m)
je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo v něm narušit veřejný pořádek anebo ohrozit mezinárodní vztahy smluvních států,

n)
by vstupem cizince na území byl porušen závazek podle mezinárodní smlouvy, nebo

o)
předložené vízum neopravňuje ke vstupu v místě prováděné hraniční kontroly, protože je vázáno podmínkou spočívající

      1.  v určení hraničního přechodu pro vstup na území, nebo

      2.  v omezení územní platnosti víza na místo nebo část území (§ 52).

      (2)  Policie může odepřít cizinci vstup na území, jestliže

a)
doba platnosti jeho cestovního dokladu nepřesahuje nejméně o 90 dnů dobu platnosti víza nebo v případě pobytu na území, u kterého se vízum nevyžaduje, předpokládanou dobu přechodného pobytu na území alespoň o 90 dnů; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie,^1a)

b)
je důvodné podezření, že cizinec trpí nemocí, která je uvedena v seznamu vydaném Ministerstvem zdravotnictví (§ 182a) (dále jen ,,závažná nemoc"),

c)
cizinec nesplní povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodu 5, nebo

d)
cestovní doklad cizince je zaplněn úředními zápisy nebo vízy tak, že do něj nelze vyznačit další úřední záznam nebo vyznačit udělené vízum; to neplatí v případě cizineckého pasu předkládaného cizincem při hraniční kontrole v souvislosti s jeho vstupem na území nebo cestovního dokladu vydaného Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy, pokud trvají důvody, pro které byl tento cestovní doklad vydán, anebo, jde-li o občana Evropské unie.^1a)

      (3)  Při odepření vstupu podle odstavce 2 musí být zachována přiměřenost mezi důvodem odepření vstupu a důsledky tohoto odepření. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto odepření do soukromého a rodinného života cizince. O každém odepření vstupu policie neprodleně sepíše záznam obsahující zdůvodnění této přiměřenosti.

      (4)  Jestliže policie odepře občanu Evropské unie^1a) vstup na území, vydá správní rozhodnutí o odepření vstupu. Obdobně postupuje i v případě rodinného příslušníka státního občana České republiky¹) nebo rodinného příslušníka občana Evropské unie^1a) (§ 15a), pokud tento občan pobývá na území na základě povolení k přechodnému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu (dále jen ,,zvláštní pobytové povolení"). Rozhodnutí podle věty první se nevydá, je-li důvodem odepření vstupu pravomocné rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území nebo platné rozhodnutí o správním vyhoštění.

      (5)  Odepře-li policie vstup na území cizinci, kterému bylo uděleno vízum podle tohoto zákona, z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. c), d), g) až m) nebo n), policie platnost víza zruší a tuto skutečnost do víza vyznačí.

§ 10

zrušen

§ 11

        Držiteli diplomatického pasu, který je akreditován pro území, odepře policie vstup na území, zjistí-li důvod podle § 9 odst. 1 písm. b), d), g), h), i) nebo j).

§ 12

Zajištění nákladů spojených s vycestováním z území

      (1)  Zajištění nákladů spojených s vycestováním z území se prokazuje

a)
dokladem o zajištění dopravy při vycestování cizince z území do jiného státu, nebo

b)
předložením peněžních prostředků ke krytí nákladů k vycestování do státu, na jehož území může vstoupit.

      (2)  Zajištění nákladů spojených s vycestováním lze místo peněžních prostředků uvedených v odstavci 1 prokázat

a)
výpisem z účtu vedeného v bance znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu v České republice disponovat s peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1, nebo

b)
jiným dokladem o finančním zajištění, například platnou mezinárodně uznávanou kreditní kartou.

      (3)  Peněžní prostředky mohou být cizincem předloženy v české měně nebo v cizí volně směnitelné měně.

§ 13

Prostředky k pobytu na území

      (1)  Zajištění prostředků k pobytu na území se prokazuje, není-li dále stanoveno jinak, předložením

a)
peněžních prostředků alespoň ve výši

      1.  0,5násobku částky životního minima stanovené podle zvláštního právního předpisu jako potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (dále jen ,,částka životního minima na osobní potřeby") na 1 den pobytu, jestliže tento pobyt nemá vcelku přesáhnout dobu 30 dnů,

      2.  15násobku částky životního minima na osobní potřeby, jestliže má pobyt na území přesáhnout dobu 30 dnů, s tím, že tato částka se za každý celý měsíc předpokládaného pobytu na území zvyšuje o 2násobek částky životního minima,

      3.  50násobku částky životního minima na osobní potřeby, jestliže se jedná o pobyt za účelem podnikání, který má vcelku přesáhnout 90 dnů, nebo

b)
dokladu potvrzujícího zaplacení služeb spojených s pobytem cizince na území nebo dokladu potvrzujícího, že služby budou poskytnuty bezplatně.

      (2)  Zajištění prostředků k pobytu na území lze místo peněžních prostředků uvedených v odstavci 1 prokázat

a)
výpisem z účtu vedeného v bance znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu v České republice disponovat s peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1, nebo

b)
jiným dokladem o finančním zajištění, například platnou mezinárodně uznávanou kreditní kartou.

      (3)  Cizinec, který bude na území studovat, může předložit jako doklad o zajištění prostředků k pobytu závazek vydaný státním orgánem nebo právnickou osobou, že zajistí pobyt cizince na území poskytnutím peněžních prostředků ve výši částky životního minima na osobní potřeby na 1 měsíc předpokládaného pobytu, nebo doklad o tom, že veškeré náklady spojené s jeho studiem a pobytem budou uhrazeny přijímací organizací (školou). Pokud částka v závazku této výše nedosahuje, je cizinec povinen předložit doklad o vlastnictví peněžních prostředků ve výši rozdílu mezi částkou životního minima na osobní potřeby a závazkem na dobu předpokládaného pobytu, nejvýše však 6násobek částky životního minima na osobní potřeby. Doklad o zajištění prostředků k pobytu lze nahradit rozhodnutím či smlouvou o přidělení grantu získaného na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.

      (4)  Cizinec, který nedosáhl věku 18 let, je povinen prokázat zajištění prostředků k pobytu podle odstavce 1 v poloviční výši.

§ 14

Hraniční průvodka

      Hraniční průvodkou se rozumí evidenční doklad sestávající ze dvou shodných dílů obsahujících údaje o jménu a příjmení, dnu, měsíci a roku narození cizince a spolucestujících cizinců mladších 15 let, o sérii a číslu cestovního dokladu cizince, jeho státním občanství a pohlaví. Hraniční průvodka dále obsahuje číslo víza, tovární značku vozidla, s nímž vstupuje na území, mezinárodní poznávací značku a státní poznávací značku tohoto vozidla a jeho barvu, datum a místo vstupu na území a datum vycestování z území, účel a místo pobytu na území. Hraniční průvodka cizince, který není oprávněn pobývat na území bez víza, obsahuje také fotografii.

§ 15

Pozvání

      V pozvání se zvoucí osoba zavazuje, že uhradí náklady

a)
spojené s obživou cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území,

b)
spojené s ubytováním cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území,

c)
spojené s poskytnutím zdravotní péče po dobu pobytu na území až do vycestování z území, případně též s převozem nemocného nebo ostatků zemřelého,

d)
vzniklé policii v souvislosti s pobytem na území a vycestováním cizince z území při správním vyhoštění.

§ 15a

      (1)  Rodinným příslušníkem občana Evropské unie^1a) se pro účely tohoto zákona rozumí jeho

a)
manžel,

b)
dítě mladší 21 let a

c)
nezaopatřený přímý příbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takový příbuzný manžela občana Evropské unie.

      (2)  Je-li účelem pobytu občana Evropské unie^1a) studium, rozumí se rodinným příslušníkem pouze manžel a nezaopatřené dítě.

      (3)  Za nezaopatřenou osobu se pro účely vydání zvláštního pobytového povolení považuje cizinec, který

a)
se soustavně připravuje na budoucí povolání,

b)
se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo

c)
z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

HLAVA III

PŘECHODNî POBYT NA ÚZEMÍ

Díl 1

Přechodný pobyt na území

§ 16

      (1)  Cizinec pobývá na území přechodně

a)
po překročení státních hranic České republiky a po ukončení hraniční kontroly, nebyl-li mu v rámci hraniční kontroly policií odepřen vstup na území,

b)
po překročení státních hranic, není-li hraniční kontrola prováděna, nebo

c)
ode dne narození na území, za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 88).

      (2)  Přechodný pobyt podle odstavce 1 písm. a) počíná dnem a hodinou překročení státních hranic České republiky, je-li hraniční kontrola prováděna mimo území, nebo dnem a hodinou ukončení hraniční kontroly, je-li tato prováděna na státních hranicích České republiky nebo po překročení těchto hranic.

§ 17

      Cizinec může pobývat na území přechodně

a)
bez víza,

b)
na základě uděleného krátkodobého víza, dlouhodobého víza, diplomatického víza nebo zvláštního víza,

c)
na základě povolení k přechodnému pobytu, anebo

d)
na základě výjezdního příkazu.

§ 17a

Krátkodobá víza

      Krátkodobým vízem je

a)
letištní vízum -- vízum typu A,

b)
průjezdní vízum -- vízum typu B,

c)
vízum k pobytu do 90 dnů -- vízum typu C,

d)
vízum typu A, B nebo C udělené smluvním státem, které jeho držitele opravňuje k pobytu i na území jiného smluvního státu (dále jen ,,jednotné schengenské vízum").

§ 17b

Dlouhodobá víza

      Dlouhodobým vízem je

a)
vízum k pobytu nad 90 dnů -- vízum typu D,

b)
vízum typu D nebo D+C udělené smluvním státem, které opravňuje jeho držitele k pobytu i na území jiného smluvního státu (dále jen ,,dlouhodobé vízum smluvních států").

Díl 2

Přechodný pobyt na území bez víza

§ 18

      Cizinec může pobývat na území přechodně bez víza,

a)
stanoví-li tak mezinárodní smlouva,

b)
stanoví-li tak vláda svým nařízením (§ 181),

c)
je-li občanem Evropské unie,^1a)

d)
je-li

      1.  ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody; tento cizinec současně může po dobu tohoto výkonu pobývat na území i bez cestovního dokladu,

      2.  umístěn v policejní cele nebo v zařízení pro zajištění cizinců (dále jen ,,zařízení") (§ 130); tento cizinec současně může po dobu tohoto umístění pobývat na území i bez cestovního dokladu,

      3.  mladší 15 let po dobu hospitalizace, pokud přicestoval s jiným cizincem, v jehož cestovním dokladu je zapsán, a tento cizinec vycestoval z území; cizinec mladší 15 let může po dobu hospitalizace pobývat na území i bez cestovního dokladu, anebo

      4.  držitelem dokladu o povolení dlouhodobého nebo trvalého pobytu na území jiného smluvního státu a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce,

e)
jde-li o výkonného letce nebo člena obsluhujícího personálu pravidelné letecké linky, za podmínky, že z území vycestuje stejným nebo dalším pravidelným letem tohoto letadla; tento cizinec může pobývat na území i bez cestovního dokladu, pokud se prokáže osvědčením člena posádky, nebo

f)
jde-li o výkonného letce nebo člena obsluhujícího personálu^7a) letadla, který provádí přepravu mimo pravidelné letecké linky za mzdu nebo nájemné, do doby odletu letadla; tento cizinec může pobývat na území i bez cestovního dokladu, pokud se prokáže osvědčením člena posádky.

§ 19

Ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a zánik tohoto pobytu

      (1)  Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, policie ukončí, jestliže cizinec

a)
úmyslně ohrozil veřejný pořádek,

b)
poruší povinnost stanovenou tímto zákonem,

c)
pobývá na území bez platného cestovního dokladu, pokud k tomu není oprávněn podle tohoto zákona nebo při pobytové kontrole policie zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. d), e), f), g) nebo h); to neplatí, jde-li o občana Evropské unie,^1a)

d)
na žádost policie neprokáže zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13) nebo nepředloží ověřené pozvání (§ 15 a 180); to neplatí, jde-li o občana Evropské unie,^1a)

e)
na žádost policie neprokáže zajištění nákladů spojených s vycestováním z území; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie,^1a) nebo

f)
na území pobývá na cestovní doklad, který byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený,

za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro ukončení pobytu. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

      (2)  Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, zaniká, jestliže cizinec na území pobývá v rozporu s mezinárodní smlouvou nebo nařízením vlády vydaným podle § 181.

      (3)  Policie ukončí pobyt podle odstavce 1 udělením výjezdního příkazu. Výjezdní příkaz policie udělí i v případě zániku pobytu podle odstavce 2. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění.

      (4)  Při ukončení pobytu občana Evropské unie^1a) postupuje policie podle § 50 odst. 6. Obdobně postupuje i v případě rodinného příslušníka občana Evropské unie.^1a)

Díl 3

Přechodný pobyt na území na krátkodobá víza

§ 20

zrušen

§ 21

zrušen

Průjezdní vízum

§ 22

      (1)  Průjezdní vízum uděluje diplomatická mise nebo konzulární úřad České republiky (dále jen ,,zastupitelský úřad") na žádost cizince, který hodlá projíždět územím.

      (2)  Průjezdní vízum opravňuje cizince k průjezdu územím při jeho cestě z území jednoho státu na území jiného státu.

      (3)  Doba platnosti průjezdního víza se stanoví podle předpokládaného počtu cest na území, nejdéle však na 6 měsíců.

      (4)  Průjezdní vízum

a)
jednosměrné opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 5 dnů,

b)
obousměrné opravňuje cizince ke dvojímu pobytu na území po dobu 5 dnů,

c)
bez omezení počtu cest opravňuje cizince k opakovanému pobytu na území po dobu 5 dnů.

      (5)  Žádost o udělení průjezdního víza lze podat na hraničním přechodu, pokud z nepředvídatelných závažných důvodů cizinec nemohl žádost podat na zastupitelském úřadu a žádá o udělení víza z humanitárních důvodů, z důvodu zájmu České republiky, na základě mezinárodních závazků nebo jiného závažného důvodu. V těchto případech vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie.
§ 23

Náležitosti k žádosti o udělení průjezdního víza

      (1)  K žádosti o udělení průjezdního víza je cizinec povinen předložit, není-li dále stanoveno jinak,

a)
cestovní doklad,

b)
vízum jiného státu, který je cílem jeho cesty nebo přes jehož státní hranice hodlá z území do cílového státu cestovat; to neplatí, je-li cizinec oprávněn k pobytu v uvedeném státě bez víza,

c)
prostředky k pobytu na území (§ 13) a prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území,

d)
fotografie.

      (2)  Při podání žádosti podle § 22 odst. 5 je cizinec dále povinen prokázat důvody, na jejichž základě žádá o udělení víza na hraničním přechodu; je-li důvodem žádosti neuskutečněné přistání letadla na území, cizinec k žádosti nepředkládá fotografii.

Letištní vízum

§ 24

      (1)  Letištní vízum uděluje zastupitelský úřad na žádost cizince, který z důvodu čekání na letecký spoj je nucen pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.

      (2)  Doba platnosti letištního víza se stanoví podle předpokládaného počtu pobytů v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území, nejdéle však na 3 měsíce.

      (3)  Letištní vízum

a)
jednosměrné opravňuje cizince k pobytu v tranzitním prostoru po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence,

b)
obousměrné opravňuje cizince ke dvojímu pobytu po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence.

      (4)  Občan státu, který není uveden v právním předpise vydaném podle § 182 odst. 1 písm. b), může v tranzitním prostoru mezinárodního letiště pobývat bez letištního víza. Občan státu, který je uveden v právním předpise vydaném podle § 182 odst. 1 písm. b), může v tranzitním prostoru mezinárodního letiště pobývat bez letištního víza za podmínky, že je držitelem diplomatického, služebního nebo úředního pasu, dokladu opravňujícího k pobytu na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, anebo výkonným letcem nebo členem obsluhujícího personálu letadla, pokud je příslušníkem státu, který je vázán Úmluvou o mezinárodním civilním letectví.

      (5)  Držitel cestovního dokladu pro uprchlíky nebo cestovního dokladu, v němž není vyznačeno státní občanství cizince, se pro účely udělení letištního víza považuje za občana státu, který cestovní doklad vydal.

§ 25

Náležitosti k žádosti o udělení letištního víza

      K žádosti o udělení letištního víza je cizinec povinen předložit

a)
cestovní doklad,

b)
vízum státu, který je cílem jeho cesty; to neplatí, je-li cizinec oprávněn k pobytu v uvedeném státě bez víza,

c)
fotografie,

d)
letenku na letecký spoj, který zajistí jeho vycestování z území.

Vízum k pobytu do 90 dnů

§ 26

      (1)  Vízum k pobytu do 90 dnů uděluje, pokud není dále stanoveno jinak, zastupitelský úřad na žádost cizince.

      (2)  Doba platnosti víza podle odstavce 1 se stanoví podle předpokládaného počtu cest na území, nejdéle však na 1 rok.

      (3)  Vízum k pobytu do 90 dnů podle požadavku cizince uděluje zastupitelský úřad jako jednorázové nebo vícenásobné.

      (4)  Vízum k pobytu do 90 dnů opravňuje k pobytu na území po dobu v něm uvedenou. Celková doba pobytu na území nesmí překročit 3 měsíce.

      (5)  Žádost o udělení víza k pobytu do 90 dnů lze podat policii na hraničním přechodu, pokud z nepředvídatelných závažných důvodů cizinec nemohl žádost podat na zastupitelském úřadu a žádá o udělení víza z humanitárních důvodů, z důvodu zájmu České republiky, na základě mezinárodních závazků nebo jiného závažného důvodu.

      (6)  Vízum udělené podle odstavce 5 opravňuje k pobytu na území nejdéle na dobu 15 dnů. Toto vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie.

      (7)  Ten, kdo vízum k pobytu do 90 dnů udělil, v něm uvede účel pobytu.

§ 26a

zrušen
§ 27

Náležitosti k žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů

      (1)  K žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů je cizinec povinen na požádání orgánu udělujícího toto vízum předložit, není-li dále stanoveno jinak,

a)
cestovní doklad,

b)
fotografie,

c)
policií ověřené pozvání nebo prostředky k pobytu na území (§ 13) a doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území, pokud nedoloží zabezpečení nákladů spojených s pobytem na území jinak,

d)
peněžitou částku ve výši nákladů spojených s vycestováním z území do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo do státu jeho trvalého pobytu prostřednictvím leteckého dopravce (dále jen ,,jistota"). Jistota se nevyžaduje, je-li úhrada nákladů podle předchozí věty zajištěna jiným způsobem,

e)
další doklady osvědčující údaje uvedené v žádosti o vízum.

      (2)  K žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání vydané Úřadem práce České republiky opravňující k výkonu zaměstnání do 90 dnů, náležitosti podle odstavce 1 písm. a), b) a d) a doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území. Povolení k zaměstnání nemusí cizinec předkládat, není-li podle zvláštního právního předpisu podmínkou výkonu zaměstnání.

      (3)  Jistotu skládá cizinec v hotovosti na zastupitelském úřadu nebo bezhotovostně na účet zastupitelského úřadu a lze ji použít na úhradu nákladů spojených s jeho případným vyhoštěním z území podle tohoto zákona (dále jen ,,správní vyhoštění"). Zastupitelský úřad je povinen jistotu, která nebyla použita k úhradě nákladů podle předchozí věty, na žádost cizince vrátit. Žádost o vrácení jistoty lze podat po skončení platnosti víza a vycestování z území, nejdéle však do 1 roku ode dne, kdy tato platnost skončila. Podmínka vycestování platí v případě, že vízum bylo užito k pobytu na území.

      (4)  Cizinec je povinen jistotu vyzvednout osobně.

      (5)  Neuplatní-li cizinec žádost o vrácení jistoty ve lhůtě podle odstavce 3, jistota propadá ve prospěch státu a stává se příjmem státního rozpočtu České republiky.

§ 28

      Při podání žádosti podle § 26 odst. 5 je cizinec povinen předložit cestovní doklad a na požádání doklad o zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území (§ 12) a předložit fotografie. Cizinec je dále povinen prokázat důvody, na jejichž základě žádá o udělení víza na hraničním přechodu.

§ 29

Prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu do 90 dnů

      (1)  Dobu pobytu na území na vízum k pobytu do 90 dnů policie na žádost cizince prodlouží, pokud není dále stanoveno jinak, jestliže podá žádost v době platnosti víza a předloží náležitosti podle odstavce 3. Doba prodlouženého pobytu se stanoví tak, aby součet doby předchozího a prodlouženého pobytu na území nepřekročil 3 měsíce.

      (2)  Dobu pobytu nelze prodloužit, pokud pro prodloužení doby pobytu na území nebyly shledány důvody hodné zřetele nebo je-li důvodem žádosti změna účelu pobytu na území anebo shledá-li policie důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 61).

      (3)  K žádosti o prodloužení doby pobytu podle odstavce 1 je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 27 odst. 1 nebo 2 s výjimkou fotografií a jistoty a dále doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu⁵) nebo pokud je úhrada nákladů zdravotní péče zajištěna jiným způsobem.

Jednotné schengenské vízum

§ 29a

Jednotné schengenské vízum vydané Českou republikou

      (1)  Česká republika udělí průjezdní vízum, letištní vízum nebo vízum k pobytu do 90 dnů jako jednotné schengenské vízum, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)
cizinec není zařazen do informačního systému smluvních států,

b)
Česká republika je cílem jeho cesty nebo v případě průjezdu územím smluvních států je prvním smluvním státem, do kterého na toto vízum vstoupí, a

c)
cestovní doklad, do něhož má být vízum vyznačeno, opravňuje ke vstupu do všech smluvních států.

      (2)  Celková doba pobytu cizince na území smluvních států nesmí překročit 3 měsíce v průběhu 6 měsíců ode dne prvního vstupu na území těchto států.

      (3)  Opravňuje-li cestovní doklad ke vstupu pouze do některého ze smluvních států, omezí se územní platnost jednotného schengenského víza na území tohoto smluvního státu.

      (4)  Nejsou-li podmínky podle odstavce 1 splněny a Česká republika udělí vízum opravňující k pobytu na území, oznámí orgán, který vízum udělil, tuto skutečnost ostatním smluvním státům.

      (5)  Jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem v zastoupení České republiky je považováno za vízum vydané Českou republikou.

§ 29b

Jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem

      Jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem opravňuje cizince k pobytu na území České republiky po dobu v něm vyznačenou.

Díl 4

Přechodný pobyt na území na dlouhodobé vízum nebo na povolení k dlouhodobému pobytu

Oddíl 1

Vízum k pobytu nad 90 dnů

§ 30

      (1)  Vízum k pobytu nad 90 dnů uděluje policie na žádost cizince, který hodlá pobývat na území za účelem vyžadujícím pobyt na území delší než 3 měsíce.

      (2)  Vízum k pobytu nad 90 dnů se dále uděluje cizinci za účelem převzetí povolení k pobytu nebo za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (§ 49).

      (3)  Vízum podle odstavce 1 se uděluje s dobou platnosti na 1 rok, vízum podle odstavce 2 s dobou platnosti na 6 měsíců.

      (4)  Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k pobytu opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 3 pracovních dnů, vízum za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí opravňuje k pobytu po dobu 30 pracovních dnů. V případě, že převzetí povolení k pobytu nebo podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí brání důvody na vůli cizince nezávislé, považuje se doba pobytu po vstupu cizince na území za prodlouženou až do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen po zániku důvodů podle předchozí věty tyto důvody neprodleně oznámit policii, jde-li o vízum udělené za účelem převzetí povolení k pobytu, nebo Ministerstvu zahraničních věcí, jde-li o vízum udělené za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem.

      (5)  Policie udělí vízum k pobytu nad 90 dnů jako dlouhodobé vízum smluvních států typu D+C, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 29a odst. 1 a 3.

§ 31

Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů

      (1)  K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit

a)
cestovní doklad,

b)
doklad potvrzující účel pobytu na území,

c)
prostředky k pobytu na území (§ 13),

d)
doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území,

e)
výpis z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174); to neplatí v případě cizince mladšího 15 let,

f)
fotografie.

      (2)  K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání a náležitosti podle odstavce 1 písm. a), d), e) a f).

      (3)  Povinnost předložit výpis z evidence Rejstříku trestů se považuje za splněnou, pokud cizinec podá žádost o tento výpis na zastupitelském úřadu a souhlasí se zasláním tohoto výpisu policii.

      (4)  K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec na požádání dále povinen předložit

a)
doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174) vydaného státem, jehož je cizinec státním občanem, jakož i státy, v nichž cizinec pobýval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; doklad nelze vyžadovat od cizince mladšího 15 let,

b)
lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí; o předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.

§ 32

Podání žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů na území

      (1)  Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů lze podat na území policii za podmínky, že

a)
cizinec tuto žádost podává v průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů vydané za účelem společného soužití rodiny v rozsahu manžel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě a žádá o udělení víza za jiným účelem,

b)
cizinec tuto žádost podává v průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů a žádá o udělení víza za účelem společného soužití rodiny v rozsahu manžel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě,

c)
vízum má být uděleno nezletilému nebo zletilému nezaopatřenému cizinci za účelem společného soužití se zákonným zástupcem, jenž na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k pobytu anebo na vízum k pobytu nad 90 dnů anebo je státním občanem České republiky.

      (2)  Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území lze podat na území policii, pokud jde o cizince,

a)
kterému vycestování z území brání překážka na jeho vůli nezávislá,

b)
jehož vycestování není možné (§ 179), nebo

c)
který podal žalobu nebo kasační stížnost ve věci dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu⁹) a byl-li této žalobě nebo kasační stížnosti přiznán odkladný účinek rozhodnutím soudu podle zvláštního právního předpisu.

      (3)  V případech podání žádosti podle odstavce 1 písm. a) nebo b) neplatí povinnost cizince předložit doklad podle § 31 odst. 4 písm. a).

      (4)  Vízum k pobytu nad 90 dnů vyznačuje do cestovního dokladu policie.

§ 33

Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území

      (1)  Policie udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území v případech uvedených v § 32 odst. 2.

      (2)  Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území policie stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku.

      (3)  Cizinec, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 32 odst. 2 písm. a), je povinen na požádání policie prokázat, že překážka vycestování z území trvá; brání-li tomuto prokázání překážka na vůli cizince nezávislá, lze prokázání nahradit čestným prohlášením.
§ 34

Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území

      K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen předložit

a)
cestovní doklad, je-li jeho držitelem a neuplynula- -li doba platnosti cestovního dokladu,

b)
ověřenou kopii dokladu potvrzujícího existenci důvodu podle § 32 odst. 2 písm. a) nebo c); nemůže-li předložit takový doklad z důvodů na jeho vůli nezávislých, lze tento doklad nahradit čestným prohlášením,

c)
fotografie.

§ 35

Prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů

      (1)  Dobu pobytu na území, která je kratší než doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, policie na žádost cizince opakovaně prodlouží za podmínky, že trvá stejný účel, pro který bylo vízum uděleno, nejdéle však do doby skončení platnosti tohoto víza.

      (2)  K žádosti o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 31, s výjimkou náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. f) a § 31 odst. 4 písm. a).

      (3)  Dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nelze prodloužit, pokud policie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 37).

§ 36

Prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území

      (1)  K žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 34 písm. a) a b) a v případě změny podoby na žádost policie i fotografie.

      (2)  Dobu platnosti víza a dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nelze prodloužit, pokud policie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 38).
§ 37

Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů

      (1)  Policie zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže cizinec

a)
byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu,

b)
neplní účel, pro který bylo vízum uděleno, nebo

c)
o zrušení platnosti víza požádá.

      (2)  Policie dále zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže

a)
cizinec v žádosti o udělení víza uvedl nepravdivé údaje nebo k žádosti předložil padělané nebo pozměněné doklady,

b)
cizinec přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza,

c)
policie při pobytové kontrole [§ 167 písm. d)] zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. g), h) nebo i) a

      1.  cizinec ve lhůtě stanovené policií nepředloží potvrzení o tom, že požádal o vydání nového cestovního dokladu, nebo

      2.  ačkoli je důvod pro vydání cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti, cizinec o vydání tohoto cestovního dokladu policii nepožádá,

d)
cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený a cizinec nepředloží potvrzení podle písmene c) bodu 1 nebo z důvodu podle písmene c) bodu 2,

e)
cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 2, anebo

f)
jiný smluvní stát rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území,

za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

      (3)  Policie v rozhodnutí, kterým zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

§ 38

Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území

      (1)  Cizinec je povinen požádat o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného z důvodu podle § 32 odst. 2 písm. a) nejpozději do 3 dnů po zániku překážky vycestování a u víza uděleného z důvodu podle § 32 odst. 2 písm. b) bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů po zániku překážky vycestování.

      (2)  Policie zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, jestliže pominuly důvody, pro které bylo toto vízum uděleno, a cizinec nepožádal o zrušení platnosti víza ve lhůtě podle předchozího odstavce.

      (3)  Policie v rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

§ 39

Dlouhodobé vízum smluvních států

      (1)  Dlouhodobé vízum smluvních států typu D+C opravňuje cizince k pobytu na území České republiky po dobu nejdéle 3 měsíců od data jeho platnosti.

      (2)  Dlouhodobé vízum smluvních států typu D opravňuje cizince k pobytu na území České republiky obdobně jako průjezdní vízum (§ 22), a to v průběhu 3 měsíců od data jeho platnosti.

Oddíl 2

Přechodný pobyt na území na diplomatické vízum a zvláštní vízum

§ 40

      (1)  Diplomatickým vízem se rozumí letištní vízum, průjezdní vízum, vízum k pobytu do 90 dnů nebo vízum k pobytu nad 90 dnů udělené cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako ,,Diplomatické vízum". Diplomatické vízum lze vyznačit do diplomatického pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá příslušných výsad a imunit.

      (2)  Zvláštním vízem se rozumí letištní vízum, průjezdní vízum, vízum k pobytu do 90 dnů nebo vízum k pobytu nad 90 dnů, udělené cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako ,,Zvláštní vízum". Zvláštní vízum lze vyznačit do služebního pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá příslušných výsad a imunit.

      (3)  K žádosti o udělení diplomatického nebo zvláštního víza je cizinec povinen předložit cestovní doklad a fotografie.

      (4)  Zastupitelský úřad uděluje diplomatické vízum a zvláštní vízum v zahraničí.

      (5)  Ministerstvo zahraničních věcí uděluje a vyznačuje diplomatické vízum a zvláštní vízum na území.

§ 41

Prohlášení neplatnosti diplomatického víza a zvláštního víza

      Diplomatické vízum nebo zvláštní vízum prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí.

Oddíl 3

Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu

§ 42

Povolení k dlouhodobému pobytu

      (1)  Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat cizinec, který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů, hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 1 rok a trvá-li, s výjimkou případů uvedených v § 32 odst. 1, stejný účel pobytu.

      (2)  Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu a následně na území pobývá na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území nepřetržitě po dobu nejméně 3 let.

      (3)  Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec, který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jako jeho rodinný příslušník registrovaný Ministerstvem zahraničních věcí.

      (4)  Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu se podává policii na úředním tiskopisu. V žádosti je cizinec povinen uvést údaje v rozsahu žádosti o povolení k pobytu (§ 70 odst. 4).

      (5)  Cizinec je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v povolení k dlouhodobému pobytu.

§ 43

Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území

      Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území uděluje policie na žádost cizince, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (§ 32 odst. 2), pokud pobyt cizince na území bude delší než 1 rok a trvají-li důvody, pro které bylo toto vízum uděleno.
§ 44

      (1)  Policie vydá cizinci povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 a 43) formou průkazu o povolení k pobytu podle § 81 odst. 1; v průkazu policie vyznačí údaj o povoleném účelu pobytu.

      (2)  Průkaz o povolení k pobytu je povinen mít cizinec starší 15 let, jemuž bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, není-li dále stanoveno jinak; cizinci mladšímu 15 let se vydá rozhodnutí o povolení k dlouhodobému pobytu.

      (3)  Na průkaz o povolení k pobytu se § 82 odst. 2, § 83 a 86 vztahují obdobně.

      (4)  Průkaz o povolení k pobytu policie vydává s dobou platnosti potřebnou ke splnění účelu pobytu, nejdéle však na dobu 1 roku.

      (5)  Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu lze opakovaně prodloužit, vždy však nejdéle o 1 rok.

      (6)  Na prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu se obdobně vztahuje § 35 odst. 2 a 3, § 36 a 47.

§ 45

      Cizinec, který hodlá na území pobývat za jiným účelem, než který mu byl povolen, je povinen požádat policii o udělení nového povolení k dlouhodobému pobytu. Nové povolení k dlouhodobému pobytu nelze udělit v případech uvedených v § 32 odst. 2 s výjimkou případů uvedených v § 42 odst. 2.

§ 46

      (1)  Ustanovení § 31 odst. 1 písm. a) až d) a f), § 31 odst. 2, § 33, 34, 37, 38, § 55 odst. 1, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů platí obdobně i pro povolení k dlouhodobému pobytu.

      (2)  Ustanovení § 56 platí obdobně pro povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42) a pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území (§ 43) z důvodu uvedeného v § 32 odst. 2 písm. a).

§ 47

      (1)  Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je cizinec povinen podat nejdříve 90 a nejpozději 14 dnů před uplynutím platnosti víza k pobytu nad 90 dnů. V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle předchozí věty zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů; vízum se do doby zániku tohoto oprávnění považuje za platné.

      (2)  Pokud doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů uplyne před rozhodnutím žádosti o povolení dlouhodobého pobytu, ačkoliv žádost byla podána ve lhůtě podle odstavce 1, považuje se vízum za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti.

      (3)  Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 3 je cizinec povinen podat v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo v době přechodného pobytu podle § 18 písm. a) nebo b) a ve lhůtě stanovené v odstavci 1. Na uvedené žádosti se obdobně vztahuje i ustanovení odstavce 2.

§ 48

      Cizinec, kterému bylo uděleno vízum podle § 7 odst. 1 písm. a), § 33 nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území (§ 43), se pro účely úhrady poskytování zdravotní péče považuje za cizince, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu,^3a) nelze-li úhradu zajistit jiným způsobem.

Oddíl 4

§ 49

Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí

      (1)  Ministerstvo zahraničních věcí vydává povolení k dlouhodobému pobytu členům personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinným příslušníkům registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí. Toto povolení lze vydat nejdéle na dobu platnosti jejich registrace.

      (2)  O povolení k dlouhodobému pobytu je člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinný příslušník registrovaný Ministerstvem zahraničních věcí, s výjimkou osob pobývajících na území podle § 18 písm. a) nebo b), povinen požádat během pobytu na území České republiky, ke kterému jej opravňuje vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí.

      (3)  Člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinný příslušník je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v povolení k dlouhodobému pobytu.

      (4)  Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně prodloužit.

      (5)  Povolení k dlouhodobému pobytu prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí.

Díl 5

Přechodný pobyt na území na výjezdní příkaz

§ 50

Výjezdní příkaz

      (1)  Výjezdní příkaz je doklad, který uděluje policie z moci úřední po zrušení platnosti víza, po zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu, pokud uplynula platnost víza, po zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení, po ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, po rozhodnutí o ukončení poskytování dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu^3a) nebo při správním vyhoštění.

      (2)  Policie z moci úřední dále udělí výjezdní příkaz a stanoví lhůtu, ve které je cizinec povinen vycestovat z území

a)
po nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu,^3a)

b)
po nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu,^3a)

c)
po uplynutí lhůty stanovené pro poskytování dočasné ochrany na území, nebyla-li tato lhůta prodloužena, nebo po uplynutí prodloužené lhůty, nebo

d)
po rozhodnutí o ukončení poskytování dočasné ochrany na území.

      (3)  Výjezdní příkaz dále uděluje Ministerstvo zahraničních věcí po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti diplomatického nebo zvláštního víza (§ 41), po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem (§ 49 odst. 5) anebo po ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje.

      (4)  Výjezdní příkaz opravňuje cizince k přechodnému pobytu na území po dobu, která je nezbytná k provedení neodkladných úkonů, a k vycestování z území.

      (5)  Doba přechodného pobytu cizince na výjezdní příkaz nesmí být delší než 60 dnů, dobu pobytu stanoví a ve výjezdním příkazu vyznačuje policie a v případech podle odstavce 3 Ministerstvo zahraničních věcí.

      (6)  Při ukončení pobytu občanu Evropské unie^1a) nebo jeho rodinnému příslušníku, který není občanem Evropské unie, stanoví policie dobu pobytu na výjezdní příkaz minimálně na 15 dnů; byl-li cizinec držitelem zvláštního pobytového povolení, stanoví policie dobu pobytu minimálně na 1 měsíc. Podmínka stanovení minimální doby pobytu neplatí, pokud je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo je zjištěno, že trpí závažnou nemocí.

      (7)  Výjezdní příkaz obsahuje údaje o totožnosti cizince, číslo cestovního dokladu a dobu, ve které je cizinec povinen z území vycestovat; v zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být vycestování vázáno podmínkou spočívající v určení hraničního přechodu pro vycestování z území.

      (8)  Výjezdní příkaz má tvar štítku, který policie nebo Ministerstvo zahraničních věcí vyznačí do cestovního dokladu, v odůvodněných případech může být výjezdní příkaz vyznačen mimo cestovní doklad.

Díl 6

Společná ustanovení k vízům

§ 51

      (1)  Vízem se rozumí povolení, které po dobu platnosti opravňuje cizince ke vstupu a pobytu na území a vycestování z území, pokud tento zákon nestanoví jinak.

      (2)  Na udělení víza není právní nárok.

      (3)  Vízum je platné po dobu v něm vyznačenou.

      (4)  Vízum nelze udělit občanu Evropské unie.^1a)

§ 52

      (1)  V zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být

a)
vízum vázáno podmínkou spočívající

      1.  v určení hraničního přechodu pro vstup nebo vycestování z území, nebo

      2.  v omezení územní platnosti víza na místo nebo část území,

b)
zkrácena doba platnosti víza.

      (2)  Při stanovení podmínky podle odstavce 1 musí být zachována přiměřenost mezi důvodem pro její stanovení a důsledky tohoto stanovení. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům této podmínky do soukromého a rodinného života cizince.

§ 53

      (1)  Žádost o udělení víza se podává na zastupitelském úřadu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Žádost o udělení víza se podává na úředním tiskopisu.

      (2)  Zastupitelský úřad žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů odmítne, nepředloží-li cizinec požadované náležitosti. O odmítnutí sepíše záznam s uvedením důvodů.

§ 54

      V žádosti o udělení víza je cizinec povinen uvést své jméno a příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství současné a při narození, jméno a příjmení otce a matky, rodinný stav, místo trvalého pobytu v cizině a telefonické spojení, druh, číslo a údaj o datu vydání a platnosti cestovního dokladu včetně označení orgánu, který jej vydal, a jde-li o cizince s povoleným pobytem na území jiného státu, i údaj o tom, zda je oprávněn se na jeho území vrátit, včetně údaje o čísle a platnosti příslušného dokladu, povolání, zaměstnavatele a jeho adresu včetně telefonického spojení (u studentů název a adresu školy), cíl cesty, požadovaný druh víza, dobu pobytu, počet vstupů a účel pobytu na území, zamýšlený den příjezdu a odjezdu, místo vstupu na území, v případě průjezdu jeho trasu, a zda již obdržel příslušné povolení pro vstup na území cílového státu včetně jeho platnosti a označení orgánu, který povolení vydal, zamýšlený dopravní prostředek, způsob zajištění úhrady nákladů spojených s pobytem, adresu pobytu na území včetně telefonického či jiného spojení, údaje k případné zvoucí osobě, v rozsahu příjmení, jméno a adresa pobytu na území, nebo jde-li o právnickou osobu, její název, sídlo a jméno a příjmení oprávněné osoby, upřesňující informace k účelu pobytu na území, údaje k vízům uděleným v posledních 3 letech včetně doby jejich platnosti, údaje o předchozím pobytu na území smluvních států, údaje k manželu a dětem v rozsahu jméno a příjmení, ostatní jména, den, měsíc, rok a místo narození.

§ 55

Náležitosti žádosti o udělení víza

      (1)  Náležitosti k žádosti o udělení víza nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě.

      (2)  Předložení náležitostí k žádosti o udělení víza se s výjimkou cestovního dokladu nevyžaduje, jde-li o udělení víza v zájmu České republiky.

§ 56

Důvody neudělení víza

      (1)  Vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 32 odst. 2 písm. b), policie nebo zastupitelský úřad cizinci neudělí, jestliže

a)
se cizinec na požádání policie nebo zastupitelského úřadu nedostaví k pohovoru nebo nepředloží ve stanovené lhůtě doklady za účelem ověření údajů uvedených v žádosti o vízum nebo jestliže se i přes provedení pohovoru nebo vyhodnocení předložených dokladů nepodaří tyto údaje ověřit,

b)
cizinec vyplní žádost o udělení víza nečitelně nebo neúplně či nepravdivě,

c)
je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob,

d)
má poznatky o tom, že by náklady spojené s pobytem cizince na území nesla Česká republika,

e)
nepředloží náležitosti k žádosti o udělení víza nebo předloží-li padělané nebo pozměněné náležitosti,

f)
jsou zjištěny skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. d) až j), l), m) nebo n) anebo § 9 odst. 2 písm. b), anebo

g)
jsou zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že cizinec po skončení pobytu stanoveného vízem neopustí území nebo že vízum hodlá zneužít k jinému účelu, než je uveden v žádosti o udělení víza.

      (2)  Vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 32 odst. 2 písm. b), policie nebo zastupitelský úřad cizinci neudělí, jestliže

a)
neprokáže trestní zachovalost, je-li podmínkou udělení víza,

b)
doba platnosti jeho cestovního dokladu nepřekračuje dobu pobytu na území podle požadovaného víza nejméně o 90 dnů, nebo

c)
v uplynulých 5 letech porušil povinnost stanovenou tímto zákonem,

za podmínky, že důsledky neudělení víza budou přiměřené důvodu pro neudělení víza. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto neudělení do soukromého a rodinného života cizince.

      (3)  K důvodu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlédne, jde-li o udělení víza v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění mezinárodního závazku.

§ 57

      (1)  Zastupitelský úřad je povinen požádat před udělením víza policii o stanovisko. V případě nesouhlasu policie nelze vízum udělit. Jestliže zastupitelský úřad i přes souhlas policie vízum neudělí, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit policii a uvést důvody tohoto neudělení.

      (2)  Zastupitelský úřad je oprávněn před odesláním žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů policii k této žádosti uplatnit stanovisko. Policie k tomuto stanovisku při udělování víza přihlédne.

      (3)  Zastupitelský úřad je oprávněn provést pohovor se žadatelem o vízum.

§ 58

Vyznačování víza

      (1)  Vízum do cestovního dokladu vyznačuje zastupitelský úřad, pokud tento zákon nestanoví jinak.

      (2)  V odůvodněných případech může být vízum vyznačeno mimo cestovní doklad.

      (3)  Ve vízu k pobytu nad 90 dnů lze vyznačit jeden nebo více účelů pobytu.
§ 59

      Je-li do žádosti o udělení víza žadatele zahrnut i cizinec mladší 15 let zapsaný v jeho cestovním dokladu, vztahuje se vízum i na tohoto cizince.

§ 60

      (1)  Žádost o prodloužení doby pobytu na území na vízum nebo prodloužení doby platnosti víza podává cizinec policii.

      (2)  O prodloužení doby pobytu na území na vízum nebo prodloužení doby platnosti víza je cizinec oprávněn požádat u dlouhodobých víz nejdříve 90 dnů a nejpozději 14 dnů a u krátkodobých víz nejdříve 30 dnů a nejpozději 3 dny před uplynutím doby povoleného pobytu na území nebo doby platnosti víza.

      (3)  V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 2 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů; vízum se do doby zániku oprávnění podle předchozí věty považuje za platné.

      (4)  Pokud doba platnosti dlouhodobého víza nebo doba pobytu na toto vízum uplyne před rozhodnutím o jejím prodloužení, ačkoli žádost byla podána ve lhůtě podle odstavce 2 nebo 3, považuje se vízum za platné a doba pobytu na toto vízum za prodlouženou do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

      (5)  Dobu platnosti víza nelze prodloužit, pokud tento zákon nestanoví jinak.

      (6)  Důvody pro neprodloužení doby pobytu na území na vízum nebo pro neprodloužení doby platnosti víza jsou obdobné jako důvody pro neudělení víza.

§ 61

Zrušení platnosti krátkodobého víza

      (1)  Policie zruší platnost krátkodobého víza, jestliže cizinec

a)
neplní účel, pro který bylo vízum uděleno, nebo

b)
o zrušení platnosti víza požádá.

      (2)  Policie zruší platnost krátkodobého víza, jestliže

a)
cizinec úmyslně ohrozil veřejný pořádek,

b)
cizinec porušil povinnost stanovenou tímto zákonem,

c)
cizinec přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza,

d)
policie při pobytové kontrole zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. g), h) nebo i), anebo

e)
cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený,

za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

      (3)  Platnost víza je zrušena udělením výjezdního příkazu; cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem. Policie je oprávněna ve vízu, jehož platnost byla zrušena, vyznačit tuto skutečnost.

§ 62

Zánik platnosti víza

      (1)  Platnost víza zanikne, jakmile nabyl právní moci rozsudek ukládající trest vyhoštění nebo je vykonatelné rozhodnutí o správním vyhoštění.

      (2)  Platnost víza k pobytu nad 90 dnů uděleného podle § 30 odst. 2 zaniká převzetím povolení k pobytu nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí.

      (3)  Po vycestování cizince z území zanikne platnost víza podle § 22 odst. 4 písm. a), § 24 odst. 3 písm. a) a § 33 a jednorázového víza k pobytu do 90 dnů; platnost víza podle § 22 odst. 4 písm. b) a § 24 odst. 3 písm. b) zanikne po druhém vycestování cizince z území. Platnost ostatních víz není vycestováním cizince z území dotčena.

§ 63

      Cizinec je povinen dostavit se osobně na požádání policie nebo zastupitelského úřadu k podání vysvětlení před udělením víza a toto vysvětlení podat.

§ 64

Studium

      Studiem se pro účely tohoto zákona rozumí

a)
studium na základní, střední, vyšší odborné nebo vysoké škole anebo středním odborném učilišti,

b)
účast na jazykové a odborné přípravě ke studiu akreditovaného studijního programu vysoké školy organizované veřejnou vysokou školou, nebo účast na jazykovém a odborném kurzu pořádaném v rámci programu Evropské unie nebo na základě mezinárodní smlouvy,

c)
konzultace a výměna zkušeností, výměnné studijní pobyty a účast na uměleckých, metodických a jiných specializovaných kursech a vzdělávacích akcích v oboru působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nebo kraje,

d)
odborná praxe určená k získání praktických, odborných zkušeností cizince a uskutečňovaná v době jeho studia na tuzemské nebo zahraniční vysoké škole, střední nebo vyšší odborné škole, učilišti nebo speciální škole anebo v době nejvýše 5 let po ukončení studia na vysoké škole a 3 let po ukončení studia na střední nebo vyšší odborné škole, učilišti nebo speciální škole uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci. Tato odborná praxe musí být organizačně zajišťována nebo koordinována tuzemskou vysokou školou, Akademií věd České republiky, střední nebo vyšší odbornou školou, učilištěm nebo speciální školou anebo příslušnou organizací akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,

e)
odborná praxe a dobrovolná služba mládeže určené k získání praktických, odborných zkušeností cizince a uskutečňované v tuzemské hostitelské organizaci za předpokladu, že se uskutečňují jako součást projektu programu nebo iniciativ Evropské unie a jsou organizačně zajišťovány nebo koordinovány tuzemskou organizací k tomuto účelu akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,

f)
výměna zkušeností a studijní pobyty osob odpovědných za vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů, pokud tyto činnosti jsou vykonávány v rámci programů nebo iniciativ Evropské unie nebo v rámci mezinárodních smluv.

HLAVA IV

TRVALî POBYT NA ÚZEMÍ

Díl 1

§ 64a

      (1)  Cizinec je oprávněn pobývat na území v rámci trvalého pobytu na základě

a)
povolení k pobytu, nebo

b)
rozhodnutí příslušného orgánu o svěření tohoto cizince do náhradní výchovy, je-li splněna podmínka podle § 87 odst. 1.

      (2)  Povolení k pobytu nelze udělit občanu Evropské unie.^1a)

§ 64b

zrušen
Díl 2

Trvalý pobyt na území na základě povolení k pobytu

§ 65

      (1)  O povolení k pobytu je bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území oprávněn požádat cizinec,

a)
který o vydání tohoto povolení žádá za účelem společného soužití se státním občanem České republiky, který má na území hlášen trvalý pobyt, za podmínky, že cizinec je

      1.  manželem státního občana České republiky,

      2.  rodičem nezletilého nebo zletilého nezaopatřeného státního občana České republiky, jenž mu byl svěřen do výchovy nebo se kterým sdílí společnou domácnost,

      3.  osamělým rodičem starším 70 let státního občana České republiky a tento občan je starší 18 let,

      4.  nezletilým dítětem státního občana České republiky,

      5.  zletilým dítětem státního občana České republiky a tento občan je osamělý a starší 70 let,

      6.  osobou, která osvojila dítě, které bylo státním občanem České republiky, nebo osobou, které bylo nezletilé dítě, které je státním občanem České republiky, svěřeno do náhradní rodinné péče, popřípadě jemuž byla tato osoba ustanovena poručníkem, pokud se bude péče o toto dítě vykonávat na území, nebo

      7.  nezletilým dítětem, které bylo ke dni osvojení v cizině státním občanem České republiky,

b)
který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů nebo z jiných důvodů hodných zřetele, zejména je-li manželem či nezletilým dítětem azylanta²) či dítětem, které je závislé na péči azylanta, pokud nepožádá o přiznání azylu nebo byl v minulosti státním občanem České republiky,

c)
jehož pobyt na území je v zahraničněpolitickém zájmu České republiky, anebo

d)
který je nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizinců.

      (2)  Osamělou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba rozvedená, svobodná nebo ovdovělá.

§ 66

      O povolení k pobytu je po 8 letech nepřetržitého pobytu na území na povolení k dlouhodobému pobytu oprávněn požádat cizinec, který žádá o vydání tohoto povolení za účelem společného soužití s cizincem, který je držitelem povolení k pobytu, za podmínky, že cizinec žádající o toto povolení je

a)
jeho manželem po dobu nejméně 5 let,

b)
zletilým dítětem závislým na péči držitele povolení k pobytu, nebo

c)
osamělým rodičem starším 70 let držitele povolení k pobytu.

§ 67

      O povolení k pobytu je po 10 letech nepřetržitého pobytu na území na povolení k dlouhodobému pobytu oprávněn požádat každý cizinec.

§ 68

      (1)  Do doby pobytu podle § 66 a 67 se započítává doba pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů a na povolení k dlouhodobému pobytu.

      (2)  Doba pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů a na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia se do doby pobytu podle § 66 a 67 započítává jednou polovinou; do doby pobytu se nezapočítává doba studia na základě mezinárodní smlouvy nebo na základě rozhodnutí vlády České republiky o poskytnutí zahraniční pomoci.

§ 69

Místo podání žádosti o povolení k pobytu

      (1)  Žádost o povolení k pobytu lze podat na zastupitelském úřadu.

      (2)  Žádost o povolení k pobytu lze podat též policii v případě, že cizinec, jemuž má být povolení k pobytu vydáno,

a)
pobývá na území v rámci přechodného pobytu a

      1.  je manželem nebo nezletilým anebo zletilým nezaopatřeným dítětem státního občana České republiky,

      2.  je rodičem nezletilého nebo zletilého nezaopatřeného státního občana České republiky,

      3.  je nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k pobytu, a důvodem žádosti je společné soužití těchto cizinců,

      4.  je manželem nebo nezletilým dítětem cizince, jemuž byl udělen azyl z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise, nebo

      5.  žádá o povolení k pobytu podle § 65 odst. 1 písm. c); podmínkou je doklad vydaný státním orgánem České republiky potvrzující, že pobyt cizince na území je v zahraničněpolitickém zájmu České republiky,

b)
pobývá na území na základě uděleného víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu a

      1.  žádá o toto povolení z důvodu podle § 65 odst. 1 písm. b), anebo

      2.  splnil podmínku doby pobytu podle § 66 nebo § 67, nebo

c)
byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu (§ 87) a dosáhl věku 18 let.

      (3)  Žádost se podává na úředním tiskopisu.

§ 69a

Podání žádosti o povolení k pobytu cizincem ve zvláštních případech po ukončení azylového řízení

      (1)  Žádost o povolení k pobytu může podat na území ministerstvu cizinec, který na území pobývá v rámci přechodného pobytu po ukončení azylového řízení a

a)
pobýval na území na základě dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu a v postavení žadatele o azyl nebo o přiznání postavení uprchlíka nebo v postavení obdobném nepřetržitě po dobu nejméně 5 let, a

b)
není občanem státu, který je podle zvláštního právního předpisu²) označen za bezpečnou zemi původu.

      (2)  Cizinec je povinen k žádosti o povolení k pobytu předložit náležitosti podle § 70 odst. 1 s výjimkou

a)
dokladu o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území,

b)
dokladu obdobného výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaného státem, jehož je cizinec občanem nebo v němž měl trvalé bydliště.

      (3)  O žádosti o povolení k pobytu podané podle odstavce 1 ministerstvo rozhodne do 30 dnů ode dne doručení.

      (4)  Cizinci, kterému bylo ministerstvem vydáno povolení k pobytu, vydá policie průkaz o povolení k pobytu (§ 81).

§ 69b

      (1)  Ministerstvo platnost povolení k pobytu zruší, jsou-li dány důvody podle § 80 odst. 1 nebo 2.

      (2)  Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost povolení k pobytu, stanoví lhůtu k vycestování z území.

      (3)  Policie na základě rozhodnutí ministerstva o zrušení povolení k pobytu cizinci udělí výjezdní příkaz a odebere průkaz o povolení k pobytu.
§ 70

Povinnosti cizince při podání žádosti o povolení k pobytu

      (1)  Cizinec je povinen, není-li dále stanoveno jinak, k žádosti o povolení k pobytu připojit tyto náležitosti:

a)
fotografie,

b)
cestovní doklad,

c)
listinný doklad potvrzující účel pobytu na území, například oddací list, rodný list nebo jinou listinu dokládající příbuzenský vztah, doklad o tom, že cizinec byl v minulosti státním občanem České republiky,¹)

d)
doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území (§ 71),

e)
výpis z evidence Rejstříku trestů a obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, jakož i států, v nichž cizinec v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, jako doklad k posouzení trestní zachovalosti nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; tato povinnost se nevztahuje na cizince mladšího 15 let, v případě cizince, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území, který je starší 15 let, lze požadovat toliko výpis z evidence Rejstříku trestů,

f)
doklad o zajištění ubytování na území.

      (2)  Cizinec, který je manželem či nezletilým dítětem azylanta²) či dítětem, které je závislé na péči azylanta, je povinen k žádosti o povolení k pobytu předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) až c).

      (3)  K žádosti podle odstavce 1 nebo 2 cizinec na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předloží lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.

      (4)  V žádosti o povolení k pobytu je cizinec povinen uvést příjmení, jméno, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství, národnost, rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnání před příchodem na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), účel pobytu na území, zaměstnání po vstupu na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), poslední bydliště v cizině, adresu bydliště na území, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce (důvod a místo pobytu), den vstupu na území, číslo a platnost cestovního pasu. V této žádosti je cizinec dále povinen uvést jméno a příjmení, dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání manželky, jméno, příjmení, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání rodičů, jméno, příjmení, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání dětí, jméno, příjmení, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání sourozenců.

§ 71

Doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území

      U žádosti o povolení k pobytu se za doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území považuje

a)
doklad prokazující možnost vynaložit měsíčně finanční částku ve výši nejméně 2násobku částky životního minima na osobní potřeby k úhradě pobytových nákladů, nebo

b)
doklad o příslibu poskytnutí prostředků k zajištění trvalého pobytu na území z prostředků veřejných rozpočtů.

§ 72

      Náležitosti žádosti o povolení k pobytu nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě.

§ 73

      (1)  Policie vydá povolení k pobytu formou správního rozhodnutí.

      (2)  Policie bez zbytečného odkladu sdělí Centrálnímu registru pojištěnců den, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.

§ 74

zrušen

§ 75

zrušen

§ 76

      Cizinec je povinen do 3 pracovních dnů po vstupu na území dostavit se osobně k převzetí povolení k pobytu.

§ 77

      Rozhodnutí, kterým se cizinci povoluje trvalý pobyt na území, je vykonatelné dnem jeho převzetí.
Důvody pro nevydání povolení k pobytu, pro zánik platnosti povolení k pobytu a pro zrušení platnosti povolení k pobytu

§ 78

      (1)  Policie žádost o vydání povolení k pobytu zamítne, jestliže

a)
cizinec nepředloží náležitosti podle § 70 odst. 1 písm. a), b), c), e) nebo f),

b)
je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob,

c)
trpí závažnou nemocí,

d)
v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 80 odst. 1 písm. a) nebo c) anebo § 80 odst. 2 písm. a) nebo f), anebo

e)
v řízení nejsou potvrzeny důvody uvedené v žádosti podle § 65 nebo § 66.

      (2)  Policie žádost o vydání povolení k pobytu zamítne, jestliže cizinec

a)
je zařazen do informačního systému smluvních států,

b)
nepředloží doklad o zajištění prostředků k pobytu (§ 71), nebo

c)
nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174),

za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

      (3)  K důvodu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k pobytu v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění mezinárodního závazku; jedná-li se o důvod podle odstavce 2 písm. a), policie musí vydání povolení k pobytu projednat se smluvním státem, který cizince zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení pak přihlédnout ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. V případě vydání povolení k pobytu toto oznámí smluvnímu státu podle předchozí věty.

§ 79

      Platnost povolení k pobytu zaniká, jestliže

a)
cizinec nabude státního občanství České republiky,

b)
nabyl právní moci rozsudek ukládající cizinci trest vyhoštění¹⁰) nebo je vykonatelné rozhodnutí o správním vyhoštění, nebo

c)
cizinec zemře.

§ 80

      (1)  Policie platnost povolení k pobytu zruší, jestliže

a)
zjistí, že cizinec uzavřel manželství pouze s cílem získat povolení k pobytu; to neplatí, pokud se z manželství narodilo dítě nebo bylo nezrušitelně osvojeno,

b)
o to cizinec požádá, nebo

c)
je to odůvodněno plněním závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

      (2)  Policie platnost povolení k pobytu zruší, jestliže

a)
cizinec opakovaně závažným způsobem naruší veřejný pořádek, ohrozí veřejné zdraví anebo ochranu práv a svobod druhých,

b)
zanikne do 5 let po vydání povolení k pobytu jeho účel podle § 65 odst. 1 písm. b) nebo c),

c)
cizinec nemá na území zajištěno ubytování,

d)
byla zrušena platnost povolení k pobytu zákonného zástupce, který o cizince, držitele tohoto povolení, pečoval,

e)
cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 3,

f)
byl cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky,

g)
bylo uděleno podle § 65 odst. 1 písm. a) bodu 1 a manželství nevzniklo, zaniklo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné do 5 let po vydání povolení k pobytu a z manželství se nenarodilo dítě anebo nebylo nezrušitelně osvojeno,

h)
cizinec neprokázal zajištění prostředků k pobytu podle § 71, nebo

i)
jiný smluvní stát rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území,^9a)

za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

      (3)  Policie v rozhodnutí, kterým zruší platnost povolení k pobytu, stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem.

Průkaz o povolení k pobytu

§ 81

      (1)  Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinou vydanou policií. Průkaz o povolení k pobytu je vydán jako samostatný doklad nebo ve formě štítku, který se vyznačuje do cestovního dokladu cizince. Průkazem o povolení k pobytu jeho držitel prokazuje své jméno a příjmení, ostatní jména, druh pobytu, rodné číslo a další skutečnosti týkající se povoleného pobytu na území; v případě průkazu vydaného ve formě samostatného dokladu jím dále prokazuje datum a místo narození a státní příslušnost.

      (2)  Průkaz o povolení k pobytu je povinen mít cizinec starší 15 let, jemuž bylo vydáno povolení k pobytu nebo potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území, není-li dále stanoveno jinak.

      (3)  Policie vydá průkaz o povolení k pobytu neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k pobytu, není-li dále stanoveno jinak.

§ 82

Údaje obsažené v průkazu o povolení k pobytu a doba jeho platnosti

      (1)  Průkaz o povolení k pobytu obsahuje údaje podle § 81 odst. 1.

      (2)  Pokud byl cizinci vydán matriční doklad České republiky, uvede se jméno a příjmení ve tvaru uvedeném v tomto matričním dokladu. V ostatních případech se jméno, příjmení a ostatní jména cizince uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu.

      (3)  Průkaz o povolení k pobytu se vydává s dobou platnosti 10 let; dobu jeho platnosti lze opakovaně prodloužit vždy o 10 let.

§ 83

      (1)  Zákonný zástupce cizince mladšího 15 let je povinen, není-li dále stanoveno jinak, nejdříve 90 dnů a nejpozději 30 dnů před dovršením 15 let věku tohoto cizince požádat o vydání průkazu o povolení k pobytu. K žádosti předloží jeho cestovní doklad a fotografie.

      (2)  Policie průkaz o povolení k pobytu vyhotoví do 30 dnů ode dne předložení náležitostí podle odstavce 1.

      (3)  Policie vyhotovený průkaz o povolení k pobytu vydá nejdříve v den, kdy cizinec dovrší 15 let věku.

§ 84

Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu

      (1)  Cizinec je povinen požádat policii o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu ve lhůtě 90 dnů před uplynutím této doby; v odůvodněných případech může žádost podat i dříve.

      (2)  V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 1 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec povinen tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.

      (3)  Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu policie neprodlouží, shledá-li důvod pro zrušení povolení k pobytu podle § 80.

§ 85

Náležitosti k žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu

      K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu je cizinec povinen předložit cestovní doklad; pokud došlo ke změně podoby žadatele, je dále povinen předložit fotografie, odpovídající jeho skutečné podobě.

§ 86

      Cizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený, je povinen předložit fotografie, cestovní doklad, poškozený průkaz anebo potvrzení policie o ohlášení odcizení tohoto průkazu. Obdobně se postupuje i v případě, že žádá o prodloužení platnosti doby průkazu a tuto změnu již nelze v tomto průkazu vyznačit.

Díl 3

Pobyt cizince svěřeného do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu

§ 87

      (1)  Cizinec svěřený do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu^10a) je oprávněn trvale pobývat na území, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je cizinec svěřen, přihlášena k trvalému pobytu na území nebo se na území nachází ústav, ve kterém je dítě umístěno.

      (2)  Oprávnění podle odstavce 1 vzniká dnem právní moci rozhodnutí o svěření cizince do náhradní výchovy.

      (3)  Policie vydá cizinci podle odstavce 1 potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území.

      (4)  Cizinec podle odstavce 1 je oprávněn do dosažení věku 15 let pobývat na území bez cestovního dokladu.

      (5)  Cizinec je povinen neprodleně po dosažení věku 15 let dostavit se na policii, předložit k nahlédnutí rodný list, rozhodnutí orgánu podle odstavce 1 a potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území a odevzdat fotografie. Po předložení všech náležitostí mu policie vydá průkaz o povolení k pobytu.

      (6)  Oprávnění k trvalému pobytu podle odstavce 1 zaniká, jestliže

a)
cizinec

      1.  je pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky,

      2.  mladší 18 let oznámí policii, že se tohoto oprávnění vzdává; k oznámení připojí souhlas s ověřeným podpisem zákonného zástupce,

      3.  nabude státního občanství České republiky podle zvláštního právního předpisu,¹) nebo

      4.  dosáhne věku 18 let; omezení oprávnění délkou věku neplatí, je-li cizinec zbaven rozhodnutím soudu způsobilosti k právním úkonům nebo podá-li do 30 dnů po dosažení věku 18 let žádost podle § 65 odst. 1 písm. b), až do rozhodnutí o této žádosti,

b)
skončí péče podle odstavce 1 před dosažením věku 18 let cizince, nebo

c)
fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na území.

HLAVA IVa

POBYT OBČANA EVROPSKÜ UNIE A JEHO RODINNîCH PŘÍSLUŠNÍK® NA ÚZEMÍ NA ZÁKLADĚ ZVLÁŠTNÍHO POBYTOVÜHO POVOLENÍ

Díl 1

Povolení k přechodnému pobytu

§ 87a

      (1)  Občan Evropské unie^1a) je oprávněn požádat o povolení k přechodnému pobytu, pokud hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce.

      (2)  K žádosti předloží

a)
cestovní doklad,

b)
doklad potvrzující účel pobytu,

c)
fotografie a

d)
doklad o zdravotním pojištění a čestné prohlášení, že po dobu pobytu nebude žádat o přiznání dávek
sociální péče podle zvláštního právního před-

pisu; to neplatí, je-li účelem pobytu zaměstnání, podnikání nebo výkon funkce člena statutárního orgánu právnické osoby.

      (3)  Na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předloží lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.

      (4)  Podle předchozích odstavců se postupuje i v případě rodinného příslušníka státního občana České republiky¹) nebo občana Evropské unie,^1a) pokud tento občan podal žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu nebo již na toto povolení na území pobývá. Rodinný příslušník je povinen k žádosti navíc předložit doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem, a doklad potvrzující, že je nezaopatřenou osobou. Doklad potvrzující nezaopatřenost nepředkládá manžel nebo dítě mladší 21 let.

§ 87b

      (1)  Policie vydá občanu Evropské unie^1a) povolení k přechodnému pobytu formou průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství (§ 87l).

      (2)  Policie vydá rodinnému příslušníku, který není občanem Evropské unie,^1a) povolení k přechodnému pobytu formou průkazu o povolení k pobytu podle § 81.

      (3)  Občanu Evropské unie,^1a) který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice, vydá na požádání povolení k přechodnému pobytu Ministerstvo zahraničních věcí. Obdobné platí i pro jejich rodinné příslušníky registrované Ministerstvem zahraničních věcí, kteří nejsou občany Evropské unie.

      (4)  K žádosti podle odstavce 3 občan Evropské unie^1a) a jeho rodinný příslušník, který není občanem Evropské unie, předloží cestovní doklad a fotografie.

Díl 2

Povolení k trvalému pobytu

§ 87c

      (1)  Policie vydá občanu Evropské unie^1a) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu, jestliže

a)
je na území zaměstnán a pobývá zde nepřetržitě po dobu nejméně 3 let,

b)
na území podniká,^13a)

c)
vykonává funkci člena statutárního orgánu právnické osoby,^13b)

d)
v době skončení činnosti podle písmene a), b) nebo c) dosáhl věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod, tuto činnost vykonával posledních 12 měsíců před podáním žádosti a nepřetržitě zde pobývá po dobu nejméně 3 let, přičemž doba činnosti podle písmene a), b) nebo c) vykonávané na území jiného členského státu Evropské unie se považuje za dobu činnosti vykonávané na území,

e)
skončil činnost podle písmene a), b) nebo c) z důvodu neschopnosti vykonávat práci v důsledku nemoci nebo úrazu a pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let, přičemž podmínka nepřetržitého pobytu neplatí v případě, kdy mu v průběhu pobytu na území vznikl nárok na invalidní důchod v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a doba činnosti podle písmene a), b) nebo c) vykonávané na území jiného členského státu Evropské unie se považuje za dobu činnosti vykonávané na území,

f)
vykonává činnost podle písmene a) na území jiného členského státu Evropské unie a alespoň jednou týdně se vrací na území, přičemž na území dříve nepřetržitě pobýval a současně zde byl zaměstnán po dobu nejméně 3 let,

g)
vykonává činnost podle písmene b) nebo c) na území jiného členského státu Evropské unie a alespoň jednou týdně se vrací na území, přičemž na území nepřetržitě pobýval a současně zde vykonával obdobnou činnost po dobu nejméně 3 let,

h)
na území pobývá nepřetržitě přechodně po dobu 5 let za jiným účelem, než je uveden v písmenu a), b) nebo c); do této doby se nezapočítává doba pobytu za účelem studia, nebo

i)
splňuje podmínky podle § 65.

      (2)  Oprávnění podat žádost o povolení k trvalému pobytu z důvodu podle odstavce 1 písm. d) nebo e) zaniká uplynutím 2 let ode dne skončení činnosti.

      (3)  Pobyt mimo území nepřesahující celkem 3 měsíce ročně nebo pobyt mimo území z důvodu výkonu vojenské služby nemá vliv na podmínku nepřetržitého pobytu požadovanou podle odstavce 1 písm. a), d), e), f), g) nebo h).

§ 87d

      (1)  K žádosti o povolení k trvalému pobytu občan Evropské unie^1a) předloží

a)
cestovní doklad,

b)
doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87c odst. 1 a

c)
fotografie.

      (2)  Na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předloží lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.

§ 87e

      (1)  Policie vydá na žádost rodinného příslušníka státního občana České republiky¹) povolení k trvalému pobytu. Toto povolení vydá i na žádost rodinného příslušníka občana Evropské unie, jestliže

a)
obdobnou žádost podal občan Evropské unie,^1a)

b)
je pozůstalou osobou po občanu Evropské unie,^1a) který na území pobýval za účelem zaměstnání, podnikání nebo výkonu funkce člena statutárního orgánu právnické osoby, a

      1.  ke dni úmrtí tohoto občana pobýval na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let,

      2.  k úmrtí tohoto občana došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nebo

      3.  pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s tímto občanem.

      (2)  Oprávnění podat žádost o povolení k trvalému pobytu z důvodu podle odstavce 1 písm. b) zaniká uplynutím 2 let ode dne úmrtí občana Evropské unie.^1a)

§ 87f

      (1)  K žádosti o povolení k trvalému pobytu rodinný příslušník předloží

a)
cestovní doklad,

b)
doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87e odst. 1 a

c)
fotografie.

      (2)  Na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předloží lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.
§ 87g

      (1)  Policie vydá povolení k trvalému pobytu formou správního rozhodnutí.

      (2)  Policie bez zbytečného odkladu sdělí Centrálnímu registru pojištěnců^11c) den, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.

Díl 3

Důvody pro zamítnutí zvláštního pobytového povolení, jeho zánik a odnětí oprávnění k pobytu

§ 87h

      (1)  Policie žádost o zvláštní pobytové povolení zamítne, jestliže

a)
žadatel nepředloží požadované náležitosti,

b)
je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,

c)
žadatel trpí závažnou nemocí,

d)
žadatel je nežádoucí osobou (§ 154), nebo

e)
žadatel je zařazen do informačního systému smluvních států.

      (2)  K důvodu podle odstavce 1 písm. c) se nepřihlédne, pokud by rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebylo přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

      (3)  K důvodu podle odstavce 1 písm. e) se nepřihlédne, jde-li o vydání zvláštního pobytového povolení v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění mezinárodního závazku; policie musí vydání zvláštního pobytového povolení projednat se smluvním státem, který cizince zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení pak přihlédnout ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání zvláštního pobytového povolení oznámí policie smluvnímu státu, který cizince do informačního systému smluvních států zařadil.

§ 87i

      Platnost zvláštního pobytového povolení zaniká z důvodů uvedených v § 79.

§ 87j

      (1)  Policie odejme oprávnění k pobytu na základě povolení k přechodnému pobytu, pokud

a)
jeho držitel neplní účel, pro který bylo vydáno; to neplatí, je-li účelem pobytu zaměstnání, podnikání nebo výkon funkce statutárního orgánu právnické osoby^13b) a překážkou bránící plnění účelu je neschopnost vykonávat práci v důsledku nemoci nebo úrazu,

b)
povolení bylo vydáno za účelem zaměstnání a cizinec se stal nezaměstnaným z vlastního rozhodnutí učiněného bez vážného důvodu,

c)
držitel tohoto povolení uplatňuje nárok na přiznání dávek sociální péče¹³) s výjimkou případu, kdy účelem pobytu je zaměstnání, podnikání nebo výkon funkce statutárního orgánu právnické osoby,^13b) anebo

d)
držitel tohoto povolení ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o vyhoštění,

za podmínky, že rozhodnutí o odnětí bude přiměřené z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života tohoto cizince.

      (2)  Policie odejme oprávnění k pobytu na základě povolení k přechodnému pobytu, jestliže o to držitel tohoto povolení požádá.

      (3)  Při odnětí oprávnění podle odstavce 1 nebo 2 odejme policie i oprávnění k pobytu na základě povolení k přechodnému pobytu vydaného rodinnému příslušníku za podmínky, že rozhodnutí o odnětí bude přiměřené z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka. Policie postupuje vůči rodinnému příslušníku obdobně i v případě, že oprávnění k pobytu zaniklo na základě rozhodnutí o vyhoštění.

§ 87k

      (1)  Policie odejme oprávnění k pobytu na základě povolení k trvalému pobytu, jestliže cizinec ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o vyhoštění, za podmínky, že rozhodnutí o odnětí bude přiměřené z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

      (2)  Policie odejme oprávnění k pobytu na základě povolení k trvalému pobytu, jestliže o to držitel tohoto povolení požádá.

      (3)  Při odnětí oprávnění podle odstavce 1 nebo 2 odejme policie i oprávnění k pobytu na základě povolení k trvalému pobytu vydaného rodinnému příslušníku za podmínky, že rozhodnutí o odnětí bude přiměřené z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka. Policie postupuje vůči rodinnému příslušníku obdobně i v případě, že oprávnění k pobytu zaniklo na základě rozhodnutí o vyhoštění.
Díl 4

Průkazy

Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství

§ 87l

      (1)  Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství je veřejnou listinou, kterou její držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, číslo pasu, adresu místa hlášeného trvalého nebo přechodného pobytu na území, rodné číslo a druh pobytu na území. Ve stanovených případech se do průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství vyznačí další skutečnosti.

      (2)  Policie vydá průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu.

§ 87m

      (1)  Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství obsahuje údaje podle § 87l odst. 1.

      (2)  Pokud byl cizinci vydán matriční doklad České republiky, uvede se jméno a příjmení ve tvaru uvedeném v tomto matričním dokladu. V ostatních případech se jméno a příjmení a ostatní jména cizince uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu.

      (3)  Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství se vydává s dobou platnosti

a)
potřebnou k dosažení účelu, jde-li o přechodný pobyt s předpokládanou dobou pobytu na území kratší než 1 rok,

b)
1 rok, jde-li o přechodný pobyt za účelem studia s předpokládanou dobou pobytu na území delší než 1 rok; platnost lze prodloužit o 1 rok, a to i opakovaně,

c)
2 roky, jde-li o přechodný pobyt s předpokládanou dobou pobytu na území delší než 1 rok; platnost lze prodloužit o 5 let, a to i opakovaně,

d)
5 let, jde-li o přechodný pobyt za účelem podnikání nebo výkonu funkce člena statutárního orgánu právnické osoby; platnost lze prodloužit o 5 let, a to i opakovaně,

e)
5 let, jde-li o přechodný pobyt za účelem zaměstnání; platnost lze prodloužit o 5 let, a to i opakovaně, přičemž v případě skončení zaměstnání z důvodu na vůli cizince nezávislém a pokud je již více než 12 po sobě následujících měsíců na území nezaměstnaný, se doba platnosti při prvém prodloužení omezí na 1 rok,

f)
10 let, jde-li o trvalý pobyt; platnost lze prodloužit o 10 let, a to i opakovaně.

      (4)  Občanu Evropské unie,^1a) který žádá o povolení k přechodnému pobytu jako rodinný příslušník, se průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství vydá s dobou platnosti shodnou s dobou platnosti tohoto dokladu vydaného občanu Evropské unie.^1a)

§ 87n

      (1)  Při prodlužování doby platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství vydaného občanu Evropské unie,^1a) jemuž bylo uděleno povolení k trvalému pobytu, a při vydání tohoto průkazu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený se postupuje obdobně jako v případě průkazu o povolení k pobytu; § 84 odst. 3 se nepoužije.

      (2)  Policie dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství neprodlouží, shledá-li důvod pro odnětí oprávnění k pobytu (§ 87k).

§ 87o

      (1)  Cizinec, jemuž bylo uděleno povolení k přechodnému pobytu, je oprávněn požádat policii o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nebo průkazu o povolení k pobytu nejdříve 90 dnů a nejpozději 30 dnů před uplynutím této doby; v odůvodněných případech může tuto žádost podat před touto dobou.

      (2)  Pokud podání žádosti ve lhůtě uvedené v odstavci 1 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je oprávněn ji podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.

      (3)  K žádosti podle odstavce 1 cizinec předloží cestovní doklad; došlo-li ke změně podoby žadatele, připojí rovněž fotografie odpovídající jeho podobě.

      (4)  Při vydání průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nebo průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený se postupuje podle § 86.

      (5)  Shledá-li policie důvod pro odnětí oprávnění k pobytu podle § 87j, platnost průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nebo průkazu o povolení k pobytu neprodlouží.

§ 87p

      Náležitosti žádosti o zvláštní pobytové povolení a žádosti o vydání nebo prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie, pokud odpovídá skutečné podobě žadatele.

Průkaz o povolení k pobytu

§ 87r

      (1)  Průkaz o povolení k pobytu podle § 81 je povinen mít rodinný příslušník, jenž není občanem Evropské unie, pokud je starší 15 let a bylo mu vydáno zvláštní pobytové povolení.

      (2)  Policie vydá průkaz o povolení k pobytu neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k trvalému pobytu.

      (3)  Na průkaz o povolení k pobytu vydaný rodinnému příslušníku se § 82 až 86 vztahují obdobně. Ve stanovených případech^13e) se do průkazu o povolení k pobytu vyznačí další skutečnosti.

§ 87s

      Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu vydaného cizinci, který žádá o zvláštní pobytové povolení jako rodinný příslušník, se stanoví tak, aby byla shodná s dobou platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství vydaného občanu Evropské unie.^1a)

Díl 5

Společná ustanovení

§ 87t

      (1)  Žádost o zvláštní pobytové povolení anebo o prodloužení doby platnosti zvláštního pobytového povolení lze podat na policii nebo zastupitelském úřadu.

      (2)  Žádost o zvláštní pobytové povolení se podává na úředním tiskopisu. Žadatel je povinen v žádosti uvést údaje v rozsahu podle § 70 odst. 4.

§ 87u

      Žadatel o zvláštní pobytové povolení je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti.
HLAVA V

POBYT CIZINCE NAROZENÜHO NA ÚZEMÍ

§ 88

      (1)  Narodí-li se cizinec na území, považuje se jeho pobyt na tomto území po dobu pobytu jeho zákonného zástupce, nejdéle však po dobu 60 dnů ode dne narození, za přechodný, není-li dále stanoveno jinak.

      (2)  Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na vízum, je povinen v době podle předchozího odstavce podat policii v místě, kde je hlášen k pobytu na území, za narozeného cizince žádost o udělení stejného druhu víza; to neplatí, pokud narozený cizinec v této době vycestuje z území.

      (3)  Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení, je povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizince žádost policii o udělení víza k pobytu nad 90 dnů, nebo o udělení povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení; vízum policie udělí do cestovního dokladu dítěte nebo do cestovního dokladu zákonného zástupce, v němž je dítě zapsáno; to neplatí, pokud narozený cizinec v této době vycestuje z území. V případě podání žádosti o povolení trvalého pobytu se pobyt narozeného cizince od okamžiku narození do právní moci rozhodnutí o této žádosti považuje za pobyt trvalý.

      (4)  Doba podle odstavce 1 se považuje za prodlouženou, pokud podání žádosti v této době zabránily důvody na vůli cizince nezávislé, do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen důvody podle první věty neprodleně oznámit policii.

§ 89

      (1)  K žádosti podle § 88 odst. 2 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit

a)
cestovní doklad dítěte; v případě zákonného zástupce, který je cizincem, lze předložení cestovního dokladu nahradit předložením vlastního cestovního dokladu, ve kterém je dítě zapsáno,

b)
rodný list dítěte,

c)
doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území nebo čestné prohlášení, že uhradí náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče dítěti.

      (2)  K žádosti podle § 88 odst. 3 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a b).
HLAVA VI

VYCESTOVÁNÍ CIZINCE Z ÚZEMÍ

§ 90

      (1)  Cizinec vycestuje z území po překročení státních hranic a po provedení hraniční kontroly, pokud je tato na hraničním přechodu prováděna.

      (2)  Cizinec je oprávněn opustit území přes hraniční přechod v místě a čase určeném k provádění hraniční kontroly. Za místo podle předchozí věty se považuje též prostor mezistátního vlaku a paluba lodě mezistátní osobní nebo nákladní lodní dopravy v době provádění hraniční kontroly.

§ 91

      Cizinec je povinen

a)
vycestovat z území v době povoleného pobytu na území a s cestovním dokladem, jehož je držitelem, opatřeným vízem; to neplatí, pokud tento zákon nebo vláda svým nařízením vydaným podle § 181 stanoví jinak,

b)
na požádání policie se podrobit hraniční kontrole,

c)
jednat tak, aby mohla být hraniční kontrola provedena nejpozději ve lhůtě do 1 hodiny po překročení státních hranic, pokud je hraniční kontrola prováděna mimo území, nebo překročit státní hranice nejpozději ve lhůtě do 1 hodiny po ukončení hraniční kontroly, pokud je prováděna na území.

§ 92

Odepření vycestování z území

      Cizinci, který na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, odepře policie vycestování z území, pokud při hraniční kontrole nepředloží

a)
potvrzení ověřené policií, že cizinec mladší 15 let pobývá na území s cestovním dokladem a má uděleno vízum, je-li podmínkou pobytu na území, a že fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba se zavázaly, že uhradí náklady spojené s obživou cizince, s jeho ubytováním a léčením po dobu pobytu na území až do vycestování z území a náklady vzniklé policii v souvislosti s případným rozhodnutím o správním vyhoštění, nebo

b)
potvrzení zdravotnického zařízení, že cizinec mladší 15 let je hospitalizován; policie povolí vycestování z území i při nepředložení potvrzení zdravotnického zařízení, pokud zákonný zástupce podepíše čestné prohlášení, že jeho vycestování není v rozporu se zájmy cizince, kterého ponechává na území.

HLAVA VII

HLÁŠENÍ MÍSTA POBYTU NA ÚZEMÍ

§ 93

      (1)  Cizinec je povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území ohlásit na policii místo pobytu na území (§ 97); to neplatí, pokud jde o cizince mladšího 15 let, člena personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice, jeho rodinného příslušníka registrovaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo cizince, kterému ministerstvo zajišťuje ubytování. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se dále nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)].

      (2)  Občan Evropské unie^1a) je povinen ohlásit na policii místo pobytu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu na území, pokud jeho předpokládaný pobyt bude delší než 30 dnů; tato povinnost se rovněž vztahuje na rodinného příslušníka občana Evropské unie, pokud tento občan pobývá na území. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)].

§ 94

zrušen

§ 95

      Povinnost hlásit pobyt na území se nevztahuje na cizince, který je ve výkonu vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo který je umístěn v policejní cele⁷) nebo v zařízení (§ 130).

§ 96

      (1)  Fyzická osoba, které byl cizinec svěřen do náhradní výchovy,¹³) nebo právnická osoba, která zajišťuje cizinci ústavní péči, je povinna přihlásit cizince mladšího 15 let nebo cizince, který není způsobilý podle tohoto zákona k takovému úkonu, k trvalému pobytu na území do 3 pracovních dnů ode dne vzniku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87).

      (2)  Osoba uvedená v předchozím odstavci předloží policii rozhodnutí soudu nebo rozhodnutí orgánu sociálně právní ochrany dítěte a v případě fyzické osoby i doklad prokazující, že je přihlášena k trvalému pobytu na území.

§ 97

      Cizinec nebo osoba uvedená v § 96 odst. 1 jsou povinni při hlášení pobytu na území sdělit policii vyplněním přihlašovacího tiskopisu jméno, příjmení přihlašovaného cizince, den, měsíc, rok a místo jeho narození, jeho státní občanství, trvalé bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu a víza, je-li v cestovním dokladu vyznačeno, počátek a místo pobytu, předpokládanou dobu a účel pobytu na území a státní poznávací značku motorového vozidla, se kterým na území přicestoval.

§ 98

Hlášení změn

      (1)  Cizinec, kterému bylo vydáno povolení k pobytu nebo zvláštní pobytové povolení, je povinen hlásit policii změnu pobytu na území do 3 pracovních dnů ode dne změny, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 180 dnů.

      (2)  Za cizince podle § 87, který není podle tohoto zákona způsobilý k takovému úkonu, hlásí změnu osoba uvedená v § 96 odst. 1.

      (3)  Cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 30 dnů.

      (4)  Cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu, pokud je mu známo, že změna místa pobytu bude delší než 90 dnů.

      (5)  Změny podle předchozích odstavců hlásí cizinec nebo osoba podle § 96 odst. 1 vyplněním přihlašovacího tiskopisu; na žádost policie je ten, kdo hlásí změnu, povinen předložit doklady prokazující pravdivost údajů uvedených v tiskopisu.

Ubytovatel a jeho povinnosti

§ 99

      Ubytovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí každý, kdo

a)
ubytovává cizince za úhradu, nebo

b)
kdo současně ubytovává více než 5 cizinců; to neplatí, pokud lze ubytované cizince a ubytovatele pokládat za osoby sobě navzájem blízké.¹⁴)

§ 100

      Ubytovatel je povinen

a)
neprodleně policii oznámit úmrtí ubytovaného cizince,

b)
umožnit policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat, jde-li o místo užívané pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud tímto vstupem nebude porušeno právo cizince na soukromí nebo rodinný život,

c)
oznámit policii ubytování cizince (§ 102),

d)
cizinci na požádání vydat potvrzení o ubytování s uvedením jména, příjmení, ulice, místa a doby ubytování,

e)
vést domovní knihu a na požádání policie ji předložit ke kontrole.

§ 101

Domovní kniha

      (1)  Domovní kniha je dokument, do kterého ubytovatel zapisuje jméno a příjmení ubytovaného cizince, den, měsíc a rok narození, státní občanství, číslo cestovního dokladu, počátek a konec ubytování.

      (2)  Domovní knihu pro účely kontroly podle § 100 písm. e) vede ubytovatel v písemné podobě; digitalizovaná podoba je pro účely kontroly vyloučena.

      (3)  Zápisy do domovní knihy musí být provedeny přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z hlediska časového.

      (4)  Domovní knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu.

      (5)  S osobními údaji vedenými v domovní knize lze nakládat jen způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.¹⁵)

§ 102

Oznámení ubytování

      (1)  Ubytovatel je povinen oznámit ubytování cizince do 3 pracovních dnů po jeho ubytování.

      (2)  Oznámení podle odstavce 1 učiní útvaru policie.

      (3)  Povinnost oznámit ubytování lze splnit

a)
předložením vyplněného přihlašovacího tiskopisu, nebo

b)
prostřednictvím technických nosičů dat a jejich telekomunikačním přenosem v rozsahu údajů vedených v domovní knize, je-li takový přenos možný, s následným předložením přihlašovacího tiskopisu ve lhůtě do 10 dnů ode dne ubytování
cizince.

HLAVA VIII

POVINNOSTI

§ 103

Povinnosti cizince

      Cizinec je mimo povinností stanovených v jiných ustanoveních tohoto zákona dále povinen

a)
dostavit se první pracovní den následující po dni propuštění z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody na policii, pokud není držitelem platného cestovního dokladu a víza, je-li podmínkou jeho pobytu na území,

b)
předložit ubytovateli cestovní doklad, průkaz o povolení k pobytu nebo průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství a osobně vyplnit a podepsat přihlašovací tiskopis (§ 97); povinnost osobního vyplnění a podepsání přihlašovacího tiskopisu se nevztahuje na cizince mladší 15 let věku,

c)
uvádět v řízení podle tohoto zákona pravdivě a úplně všechny požadované údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem,

d)
na požádání policie prokázat totožnost předložením cestovního dokladu, průkazu o povolení k pobytu, průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nebo identifikačního průkazu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí osobám požívajícím výsad a imunit podle mezinárodního práva a ve lhůtě stanovené policií doložit, že splňuje podmínky pobytu na území,

e)
hlásit policii změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu, v průkazu o povolení k pobytu cizince nebo v průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala,

f)
chránit doklady vydané podle tohoto zákona před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím a dbát, aby obsahovaly pravdivé údaje,

g)
při změně podoby bez zbytečného odkladu požádat o vydání nového dokladu obsahujícího fotografii,

h)
odevzdat policii bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy,

i)
odevzdat policii nejpozději 3 dny před ukončením pobytu na území doklad vydaný podle tohoto zákona, s výjimkou víza a cestovního průkazu totožnosti, pokud byl vydán za účelem vycestování z území,

j)
ohlásit ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle tohoto zákona policii do 3 pracovních dnů ode dne, kdy tato událost nastala, pokud nastala na území; pokud tato událost nastala v zahraničí, ohlásí ji ve stejné lhůtě zastupitelskému úřadu,

k)
strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů prováděné policií v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, zajištěním za účelem správního vyhoštění anebo zjišťováním totožnosti,

l)
podrobit se v případech, kdy to odůvodňuje jeho zdravotní stav, lékařskému vyšetření a dalším opatřením k omezení vzniku a šíření přenosných onemocnění,

m)
neprodleně ohlásit policii ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a), b) nebo c),

n)
pobývat na území pouze s platným cestovním dokladem a vízem, pokud tento zákon nestanoví jinak,

o)
na požádání policie doložit na zbývající část doby pobytu poměrnou část peněžních prostředků v případech podle § 13 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 a podle § 13 odst. 2 a 3 nebo peněžní prostředky v plné výši v případech podle § 13 odst. 1 písm. a) bodu 3, anebo, jde-li o cizince s povolením k pobytu, prostředky podle § 71; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie,^1a)

p)
v případě, že na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, požádat příslušný orgán policie nebo zdravotnické zařízení o vydání potvrzení podle § 92, a toto potvrzení předložit při vycestování z území při hraniční kontrole,

r)
předložit při pobytové kontrole doklad o zdravotním pojištění.

§ 104

Povinnost dopravce

      (1)  Letecký dopravce nebo provozovatel vodní dopravy je povinen dopravit cizince zpět do zahraničí, pokud policie tomuto cizinci odepře vstup na území z důvodu, že při hraniční kontrole nemůže předložit cestovní doklad a vízum, je-li vzhledem k účelu cesty potřebné.

      (2)  Letecký dopravce je povinen dopravit cizince zpět do zahraničí, jestliže cizinec nepředloží cestovní doklad nebo letištní vízum, je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.

      (3)  Provozovatel dopravy na mezinárodních pravidelných autobusových linkách nesmí přes státní hranice na území přepravit cizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné.

      (4)  Povinnost podle odstavce 1 nebo 2 se na dopravce nevztahuje, pokud vízum udělené cizinci bylo orgánem, který jej udělil nebo policií, prohlášeno za neplatné.

      (5)  Letecký dopravce a provozovatel vodní dopravy jsou povinni nést náklady spojené s pobytem cizince do doby, než splní povinnost uvedenou v odstavcích 1 a 2.

§ 105

Povinnost soudu, vazební věznice a věznice

      (1)  Soud, který pravomocně rozhodl o odsouzení cizince, informuje o odsouzení útvar policie příslušný podle místa hlášeného pobytu cizince; ve sporných případech informuje útvar policie místně příslušný podle sídla soudu.

      (2)  Vazební věznice nebo věznice informuje neprodleně útvar policie místně příslušný podle sídla vazební věznice nebo věznice o rozhodnutí o propuštění cizince z vazby nebo o ukončení výkonu trestu odnětí svobody cizince.

§ 106

Povinnosti orgánů státní správy

      (1)  Úřad práce České republiky je povinen neprodleně písemně oznámit policii odebrání povolení k zaměstnání cizinci.

      (2)  Živnostenský úřad je povinen neprodleně písemně oznámit policii vydání nebo odebrání živnostenského listu cizinci.

      (3)  Orgán sociálního zabezpečení^15a) je povinen neprodleně písemně oznámit policii uplatnění nároku na přiznání dávky sociální péče,¹³) o kterou požádal cizinec uvedený v § 87a.

§ 107

Povinnosti jiných osob

      (1)  Kdo nalezne či jinak získá cestovní doklad uvedený v § 108 odst. 1, průkaz o povolení k pobytu nebo průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, je povinen je neprodleně odevzdat policii.

      (2)  Kdo zajišťuje ubytování cizince, je povinen na jeho žádost vydat doklad o zajištění ubytování s uvedením doby, po kterou je ubytování zajištěno.

      (3)  Zvoucí osoba je povinna uhradit majetkovou i nemajetkovou újmu, která vznikne státu nedodržením závazků uvedených v pozvání ověřeném policií.

      (4)  Ten, kdo se zavázal podle § 15, je povinen neprodleně oznámit odstoupení od svého závazku policii. Od závazku podle § 15 nelze odstoupit v průběhu pobytu pozvaného cizince na území.

HLAVA IX

CESTOVNÍ DOKLAD

§ 108

      (1)  Za cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje

a)
veřejná listina, která je jako cestovní doklad uznaná Českou republikou,

b)
veřejná listina, která splňuje podmínky podle odstavce 2,

c)
průkaz totožnosti občana Evropské unie,^1a)

d)
cizinecký pas s územní platností do všech států světa,

e)
cestovní průkaz totožnosti, nebo

f)
cestovní doklad vydaný Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy.

      (2)  Za cestovní doklad podle odstavce 1 písm. b) lze pro účely tohoto zákona uznat veřejnou listinu vydanou cizím státem za účelem cestování do zahraničí, pokud z hlediska jejího provedení a jazyka, v němž jsou uvedeny údaje, odpovídá mezinárodním zvyklostem, její územní platnost zahrnuje území a lze z ní zjistit

a)
údaje o státním občanství cizince,

b)
údaje o jeho totožnosti,

c)
fotografii držitele,

d)
údaj o době platnosti.

§ 109

      (1)  Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti a cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) vydá policie na žádost cizince, pokud není dále stanoveno jinak.

      (2)  Cizinci, který pozbude v zahraničí některý z dokladů uvedených v odstavci 1, vydá na jeho žádost zastupitelský úřad cestovní průkaz totožnosti k cestě do České republiky; podmínkou vydání je souhlas policie.

      (3)  Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 jsou veřejné
listiny.
§ 110

      (1)  Cizinecký pas a cestovní průkaz totožnosti se vyhotovují v českém jazyce a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.

      (2)  Do cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti policie na žádost cizince zapíše jeho dítě mladší 15 let.

§ 111

      (1)  V žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) cizinec uvede své příjmení, jméno, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc, rok narození, místo a stát narození, státní občanství a místo, kde je hlášen k pobytu na území. K žádosti dále připojí fotografie.

      (2)  V cizineckém pasu, cestovním průkazu totožnosti nebo v cestovním dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) lze uvést všechny údaje uvedené v odstavci 1 a opatřit jej fotografií cizince žádajícího o vydání tohoto dokladu.

§ 112

      Při provádění změn v cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1 písm. d), e) a f) nebo při prodlužování doby jejich platnosti se postupuje obdobně jako při jejich vydání; fotografie se nevyžadují.

§ 113

Cizinecký pas

      (1)  Cizinecký pas vydá policie

a)
na žádost cizince, který pobývá na území na základě povolení k pobytu, nemá platný cestovní doklad a doloží, že si jej nemůže nezávisle na své vůli opatřit,

b)
na žádost cizince, který je oprávněn k trvalému pobytu podle § 87, pokud

      1.  je mladší 15 let, nebo

      2.  jeho způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena.

      (2)  Cizinci podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 1 písm. b) bodu 2 vydá policie cizinecký pas s dobou platnosti na 5 let.

      (3)  Doba platnosti cizineckého pasu podle odstavce 1 písm. a) nebo b) bodu 2 může být prodloužena dvakrát, vždy o 5 let.

      (4)  Cizinci mladšímu 15 let vydá policie cizinecký pas s dobou platnosti na 2 roky bez možnosti dalšího prodloužení.

      (5)  Cizinecký pas ztrácí platnost dnem právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k pobytu nebo dnem zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87.

§ 114

Cestovní průkaz totožnosti

      (1)  Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie na žádost cizince,

a)
který nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem,

b)
kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 32 odst. 2 písm. a) nebo mu ze stejných důvodů bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43, pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu, nebo

c)
mladšímu 15 let, který je hospitalizován a jehož zákonný zástupce vycestoval z území a podepsal čestné prohlášení podle § 92 písm. b).

      (2)  Cizinci podle odstavce 1 písm. a) a c) vydá policie cestovní průkaz totožnosti s dobou platnosti nejdéle na 180 dnů a s územní platností do všech států světa. Cizinci podle odstavce 1 písm. b) vydá policie cestovní průkaz totožnosti s dobou platnosti nejdéle na 365 dnů a s územní platností do všech států světa.

      (3)  Policie vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po

a)
prohlášení krátkodobého víza za neplatné,

b)
nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu,

c)
nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k pobytu na území,

d)
zániku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87), nebo

e)
udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 32 odst. 2 písm. b) nebo po udělení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43 ze stejného důvodu; doba platnosti tohoto průkazu se stanoví podle doby platnosti uděleného víza.

      (4)  Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie rovněž cizinci, o jehož vyhoštění bylo pravomocně rozhodnuto a který nemá jiný cestovní doklad.

§ 115

Důvody pro odnětí a pro nevydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f)

      (1)  Policie cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) cizinci nevydá nebo vydaný doklad odejme, jestliže pominuly důvody pro jeho vydání.

      (2)  Policie cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) nevydá nebo vydaný doklad odejme, pokud jde o cizince, proti kterému

a)
je nařízen výkon rozhodnutí pro neplnění vyživovací povinnosti nebo peněžitých závazků, nebo

b)
je vedeno trestní stíhání nebo který nevykonal trest odnětí svobody uložený soudem, jestliže mu trest nebyl prominut nebo výkon trestu nebyl promlčen,

za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

§ 116

Neplatnost cestovního dokladu

      Cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje za neplatný, jestliže

a)
uplynula doba platnosti v něm uvedená,

b)
byl poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné,

c)
je porušena jeho celistvost,

d)
obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,

e)
fotografie v dokladu neodpovídá skutečné podobě držitele, nebo

f)
držitel tohoto dokladu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.

§ 117

Zadržení cestovního dokladu

      (1)  Policie zadrží při hraniční kontrole nebo pobytové kontrole

a)
cestovní doklad, pokud nebyl vydán na jméno kontrolovaného cizince a

      1.  cizinec se tímto dokladem prokazuje jako vlastním, nebo

      2.  cizinec hodnověrně nezdůvodní, proč má takový cestovní doklad v držení,

b)
cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. c), d), e) nebo f), pokud jej lze považovat za neplatný podle tohoto zákona,

c)
cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. a) nebo b), pokud je orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený.

      (2)  Bylo-li rozhodnuto nebo lze-li důvodně očekávat, že bude rozhodnuto o odnětí cestovního dokladu, může tento cestovní doklad zadržet orgán činný v trestním řízení.

      (3)  Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. c), d), e) nebo f) potvrzení o jeho zadržení a zadržený doklad bezodkladně předá útvaru policie příslušnému podle místa pobytu držitele na území s uvedením důvodů jeho zadržení; útvar podle předchozí věty rozhodne o odnětí zadrženého dokladu nebo o jeho vrácení do 15 dnů poté, co obdržel oznámení. V případě zadržení podle odstavce 1 písm. b) doklad po 60 dnech ode dne předání zničí, pokud tento doklad není důkazním prostředkem v trestním řízení.

      (4)  Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a) nebo b) potvrzení o jeho zadržení a tento doklad bez zbytečného odkladu předá Ministerstvu zahraničních věcí, pokud nejde o doklad padělaný, pozměněný nebo o doklad, který je důkazním prostředkem v trestním řízení.

HLAVA X

SPRÁVNÍ VYHOŠTĚNÍ

§ 118

      (1)  Správním vyhoštěním se rozumí ukončení pobytu cizince na území, které je spojeno se stanovením doby vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území, a je-li důvodné nebezpečí, že by mohl závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost smluvních států, i doby pobytu, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území smluvních států. Doba, po kterou nelze umožnit vstup na území, je stanovena dobou platnosti rozhodnutí. V odůvodněných případech lze rozhodnutím stanovit hraniční přechod pro vycestování z území.

      (2)  Pro účely správního vyhoštění se za přechodný pobyt na území považuje i neoprávněné zdržování se cizince na území nebo zdržování se cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště anebo pobyt na vízum udělené podle zvláštního zákona.²) Nebude-li v takovém případě rozhodnuto o správním vyhoštění, protože důsledkem tohoto rozhodnutí by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince, policie cizinci udělí výjezdní příkaz. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem.

      (3)  Hromadné správní vyhoštění cizinců na základě jednoho rozhodnutí se zakazuje.

§ 119

Správní vyhoštění z přechodného pobytu na území

      (1)  Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou platnosti

a)
až na 10 let,

      1.  je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem, nebo

      2.  je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo

      3.  jestliže cizinec opakovaně úmyslně porušuje právní předpisy nebo maří výkon soudních nebo správních rozhodnutí,

b)
až na 5 let,

      1.  prokáže-li se cizinec při hraniční nebo pobytové kontrole dokladem, který je padělán, anebo dokladem jiné osoby jako dokladem vlastním,

      2.  prokáže-li se cizinec při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování z území cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodů uvedených v 116 písm. a), b), c) nebo d),

      3.  je-li cizinec na území zaměstnán bez povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání, nebo na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu¹⁶) anebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval,

      4.  jestliže cizinec jednal nebo měl jednat za právnickou osobu, která cizince bez povolení k zaměstnání zaměstnala anebo která takové zaměstnání zprostředkovala,

      5.  nepodrobí-li se cizinec na výzvu policie hraniční kontrole,

      6.  překročí-li cizinec státní hranice v úkrytu nebo se o takové jednání pokusí, nebo

      7.  překročí-li cizinec státní hranice mimo hraniční přechod,

c)
až na 3 roky,

      1.  pobývá-li cizinec na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,

      2.  pobývá-li cizinec na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, ač k tomu není oprávněn, nebo

      3.  uvedl-li cizinec v řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace s úmyslem ovlivnit rozhodování správního orgánu.

      (2)  Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie^1a) nebo jeho rodinného příslušníka, který na území pobývá na základě povolení k přechodnému pobytu nebo víza k pobytu nad 90 dnů, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu.

      (3)  Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal Českou republiku o ochranu formou azylu, je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení azylu²) nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o této žádosti,²) jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu.

      (4)  Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal o oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu,^3a) je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o této žádosti, jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany nebo soud nevyhověl jeho žádosti o přiznání odkladného účinku žaloby ve věci dočasné ochrany anebo soud přiznání odkladného účinku zrušil.

      (5)  Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.

§ 120

Správní vyhoštění cizince s povolením k pobytu

      (1)  Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince s povolením k pobytu s dobou platnosti až na

a)
10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem,

b)
10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo

c)
3 roky, nesplní-li cizinec povinnost podle § 80 odst. 3.

      (2)  Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie^1a) nebo jeho rodinného příslušníka, kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu nebo povolení k pobytu, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu.

      (3)  Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.

§ 121

      Vysloví-li jiný stát souhlas s přijetím osoby bez státního občanství, může být vyhoštěna na základě správního vyhoštění do tohoto státu.

§ 122

Podmínky k odstranění tvrdosti správního vyhoštění

      (1)  V době platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění policie cizinci udělí vízum nebo povolí vstup na území, jestliže důsledkem neudělení víza nebo nepovolení vstupu by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.

      (2)  V době platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění policie udělí vízum nebo povolí vstup na území, pokud účelem pobytu na území je předvolání státního orgánu České republiky a nelze-li věc vyřídit z ciziny.

      (3)  Dobu pobytu podle odstavců 1 a 2 lze stanovit nejdéle na 30 dnů.

      (4)  Po neudělení víza nebo nepovolení vstupu na území policie neprodleně sepíše záznam obsahující zdůvodnění tohoto rozhodnutí.

      (5)  Policie na žádost cizince může zrušit platnost rozhodnutí o správním vyhoštění, jestliže pominuly důvody jeho vydání a uplynula polovina doby platnosti tohoto rozhodnutí.

§ 123

Úhrada nákladů spojených se správním vyhoštěním

      (1)  Náklady na správní vyhoštění se hradí z jistoty.

      (2)  Nelze-li uhradit náklady z jistoty, uhradí se, byť i částečně, z peněžních prostředků, jež má cizinec, který má být vyhoštěn na základě rozhodnutí o správním vyhoštění, u sebe.

      (3)  Nelze-li uhradit náklady podle předchozích odstavců, jsou povinni tyto náklady uhradit postupně

a)
ten, kdo cizince zaměstnal bez povolení k zaměstnání,

b)
ten, kdo zaměstnání bez povolení k zaměstnání zprostředkoval,

c)
osoba, která se k tomu zavázala v pozvání ověřeném policií,

d)
dopravce, který nesplnil povinnost podle § 104.

      (4)  Nelze-li náklady spojené se správním vyhoštěním uhradit podle předchozích odstavců, nese tyto náklady policie.

      (5)  Do nákladů spojených se správním vyhoštěním zahrne policie náklady na ubytování a stravování, přepravní náklady a ostatní nutné peněžní náklady.

HLAVA XI

ZAJIŠTĚNÍ CIZINCE

§ 124

Zajištění cizince za účelem správního vyhoštění

      (1)  Policie je oprávněna zajistit cizince, jemuž bylo doručeno sdělení o zahájení řízení o správním vyhoštění, je-li nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo mařit anebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštění, zejména je-li zjištěno, že cizinec se v minulosti dopustil jednání uvedeného v § 119 odst. 1 písm. a) nebo písm. b) bodu 6 anebo 7, je evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154), nebo je nežádoucí osobou zařazenou do informačního systému smluvních států.

      (2)  Cizince lze z důvodů uvedených v odstavci 1 zajistit poté, co mu bylo doručeno písemné rozhodnutí o zajištění opatřené odůvodněním, nebo poté, co takové rozhodnutí odmítne převzít; o odmítnutí převzít rozhodnutí pořídí policie záznam. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít.

      (3)  Zajištěný cizinec je oprávněn podat návrh podle zvláštního právního předpisu,¹⁷) v němž soud rozhodne o trvání zajištění a nařídí propuštění, jestliže zákonné důvody trvání zajištění pominuly.

§ 125

      (1)  Doba zajištění nesmí překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody.

      (2)  O zajištění cizince za účelem správního vyhoštění policie neprodleně vyrozumí jeho příbuzného s povoleným pobytem na území. Policie vyrozumí o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění též příslušnou diplomatickou misi nebo konzulární úřad cizího státu, pokud má sídlo na území a pokud o to cizinec požádá, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva; to neplatí, jde-li o zajištění cizince, který požádal Českou republiku o ochranu formou
azylu.
§ 126

      Policie je povinna

a)
po celou dobu zajištění cizince zkoumat, zda důvody zajištění trvají,

b)
neprodleně po zajištění poučit zajištěného cizince v jazyce, ve kterém je cizinec schopen se dorozumět, o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění. Nelze-li tento jazyk zjistit a nelze-li toto seznámení provést ani jiným způsobem, policie cizince poučí předáním písemně vyhotoveného poučení v jazycích českém, anglickém, francouzském, německém, čínském, ruském, arabském a španělském o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění. O předání písemně vyhotoveného poučení policie sepíše záznam.

§ 127

      (1)  Zajištění musí být bez zbytečného odkladu ukončeno

a)
po zániku důvodu pro zajištění,

b)
rozhodne-li soud ve správním soudnictví o zrušení rozhodnutí o zajištění cizince nebo nařídil-li soud v řízení podle zvláštního právního předpisu propuštění cizince,¹⁷) nebo

c)
je-li cizinci udělen azyl.²)

      (2)  Podání žádosti o azyl v průběhu zajištění není důvodem pro ukončení zajištění.

§ 128

      (1)  Zajištěného cizince, kterému má být na základě pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění ukončen pobyt na území, dopraví policie na hraniční přechod za účelem vycestování z území; to neplatí v případě, že zajištěný cizinec předloží potvrzení o podání žaloby. Policie rovněž dopraví na hraniční přechod zajištěného cizince po zamítnutí žaloby proti rozhodnutí o správním vyhoštění.

      (2)  Policie je oprávněna ponechat cizince podle odstavce 1 v zařízení po dobu nezbytně nutnou, než zajistí podmínky pro vycestování cizince z území.

§ 129

Zajištění cizince za účelem jeho předání podle mezinárodní smlouvy

      (1)  Policie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizince, který neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území, za účelem jeho předání podle mezinárodní smlouvy. O zajištění policie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnosti zajištěného cizince, datu, čase a místu zajištění a důvod předání.

      (2)  Policie je povinna jednat tak, aby byl cizinec předán v nejbližším možném termínu ode dne zajištění.

HLAVA XII

ZAŘÍZENÍ

§ 130

      (1)  Zařízení je místo, v němž je cizinec povinen zdržovat se na základě rozhodnutí o zajištění podle tohoto zákona.

      (2)  Policie umístí cizince do zařízení do 48 hodin od omezení osobní svobody, pokud trvají důvody pro zajištění.

      (3)  Zařízení provozuje policie.

      (4)  Zařízení se dělí na část se zmírněným režimem zajištění a část s přísným režimem zajištění.

      (5)  Zařízení musí odpovídat účelu, pro který bylo zřízeno, musí být hygienicky nezávadné a vybaveno tak, aby zabraňovalo poškození života nebo zdraví cizince a poškození majetku zařízení.

§ 131

Část se zmírněným režimem zajištění

      (1)  Policie umístí cizince do části zařízení se zmírněným režimem zajištění, pokud neshledá důvod pro jeho umístění v části s přísným režimem.

      (2)  Část se zmírněným režimem zajištění tvoří ubytovací prostor a společné sociální a kulturní zařízení a další prostor, ve kterém se cizinci mohou volně pohybovat v určeném čase a stýkat se s jinými cizinci umístěnými do této části.

      (3)  V místnosti určené pro ubytování má cizinec lůžko a skříňku na uložení osobních věcí. Tato místnost určená pro ubytování cizince je dále vybavena podle možností zařízení stolkem a židlemi v počtu odpovídajícím počtu ubytovaných cizinců.

§ 132

Část s přísným režimem zajištění

      (1)  Část s přísným režimem zajištění tvoří ubytovací místnost pouze z vnější strany uzamykatelná, vybavená lůžkem, stolkem a židlemi v počtu odpovídajícím počtu ubytovaných cizinců, sanitárním zařízením odděleným od zbývajícího prostoru neprůhlednou zástěnou a signalizačním (přivolávacím) zařízením a další prostor určený pro vycházky.

      (2)  Do části s přísným režimem policie umístí cizince

a)
pokud je to odůvodněno obavou, že by mohl ohrozit účel zajištění,

b)
který je agresivní nebo vyžaduje zvýšený dohled z jiného důvodu anebo v zájmu ochrany zdraví nebo práv a svobod jiných cizinců,

c)
po dobu trvání karantény z důvodu infekční nemoci nebo jiného zdravotního důvodu, nebo

d)
který neplní povinnosti nebo porušuje vnitřní řád zařízení.

§ 133

Rozdělení rodiny

      Při případném rozdělení rodiny umístěné do zařízení, například z důvodů umístění člena rodiny v části s přísným režimem, musí být splněna podmínka, že důsledek tohoto rozdělení bude přiměřený z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

§ 134

Osobní prohlídka a odebrání věcí

      (1)  Policie je oprávněna po umístění cizince do zařízení provést jeho osobní prohlídku a prohlídku jeho věcí za účelem zjištění, zda u sebe nemá věc podle § 147 odst. 2. Osobní prohlídku a prohlídku věcí je policie oprávněna provést kdykoliv v průběhu pobytu cizince v zařízení, má-li podezření, že cizinec může věc podle věty první vlastnit. Osobní prohlídku provádí osoba stejného pohlaví. O provedení prohlídky v průběhu pobytu v zařízení zpracuje policie záznam.

      (2)  Policie je oprávněna odebrat do úschovy cestovní doklad a věci podle § 147 odst. 2 nalezené při osobní prohlídce, prohlídce věcí nebo jiným způsobem.

§ 135

Seznámení cizince s jeho právy a povinnostmi

      Cizinec musí být neprodleně po umístění do zařízení seznámen se svými právy a povinnostmi souvisejícími se zajištěním a vnitřním řádem zařízení. Seznámení se provede v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je cizinec schopen se dorozumět.

§ 136

Vnitřní řád

      (1)  Ve vnitřním řádu zařízení se stanoví

a)
časový rozvrh vycházek,

b)
časový rozvrh provádění osobní hygieny,

c)
časový rozvrh a rozsah poskytované zdravotní péče,

d)
časový rozvrh poskytování stravy,

e)
časový rozvrh pro uspokojování kulturních potřeb,

f)
režim návštěv,

g)
prostor vymezený pro vycházky

a další podrobnosti o organizačně technickém zabezpečení průběhu pobytu cizince v zařízení.

      (2)  Vnitřní řád zařízení je vydán v jazyce českém, anglickém, francouzském, německém, ruském, španělském, čínském a arabském.

§ 137

Umísťování cizinců

      (1)  Při umísťování cizinců do ubytovacích prostor policie přihlíží k náboženským, etnickým či národnostním zvláštnostem, příbuzenským a manželským vztahům, věku nebo zdravotnímu stavu.

      (2)  Odděleně musí být umístěni

a)
muži od žen, výjimku lze učinit v případě osob blízkých,

b)
cizinci mladší 15 let od cizinců starších, výjimku lze učinit u osob blízkých a osob sobě navzájem blízkých.

§ 138

Místnost pro ubytování

      Do každé místnosti určené pro ubytování cizince musí být zavedeno elektrické osvětlení. Ubytovací plocha na jednoho cizince musí činit nejméně 3,5 m².

§ 139

Strava

      Cizinci se poskytuje třikrát denně strava podle věku, energetické a biologické potřeby.¹⁸) Podle možností se při výběru stravy přihlíží ke zvyklostem vyplývajícím z náboženského přesvědčení cizince.

§ 140

Oděv

      Nesplňuje-li oděv, prádlo a obuv cizince podmínky hygienické a estetické nezávadnosti, je cizinec povinen používat oděv, prádlo a obuv přidělenou policií. Policie současně zajistí úschovu původního oděvu, prádla a obuvi.

§ 141

Písemná sdělení

      Cizinec může přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení bez omezení.

§ 142

Návštěvy cizinců

      (1)  Cizinec umístěný v zařízení má právo na přijetí návštěvy v počtu nejvýše 2 osob jednou za 3 týdny v trvání 30 minut. V odůvodněných případech může vedoucí zařízení povolit přijetí návštěvy i za dobu kratší než 3 týdny, případně na dobu delší než 30 minut nebo zvýšení počtu osob.

      (2)  Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených za přítomnosti policie.

      (3)  Cizinec má právo přijímat v zařízení návštěvy osoby, která mu poskytuje právní pomoc, bez omezení.

§ 143

Přijímání balíčků a peněz

      (1)  Cizinec může jednou za 2 týdny přijmout balíček s potravinami, knihami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. Omezení se nevztahuje na balíčky s oblečením zasílaným za účelem výměny tohoto oblečení.

      (2)  Policie je oprávněna balíčky kontrolovat. Cizinci nepředá věci, které není dovoleno v zařízení přechovávat (§ 147 odst. 2). Nepředané věci odešle policie zpět odesílateli na jeho náklady, s výjimkou věcí, jejichž držení by bylo v rozporu s právním řádem České republiky.

      (3)  Cizinec může přijímat bez omezení peníze, které mu byly do zařízení poslány. Zařízení je povinno zajistit jejich bezpečné uložení.

§ 144

Uspokojování kulturních potřeb

      Cizinec má právo objednat si na svůj náklad knihy, denní tisk a časopisy včetně zahraničních, pokud jsou distribuované v tuzemsku.

§ 145

Péče o zdraví

      (1)  Cizinec má právo na nepřetržitý osmihodinový čas ke spánku.

      (2)  Cizinec, který je umístěn v části s přísným režimem, má právo účastnit se denně vycházky ve vymezeném prostoru zařízení v trvání nejméně 1 hodiny. Vycházka může být z důležitého důvodu na základě rozhodnutí vedoucího zařízení omezena nebo zrušena. O omezení nebo zrušení vycházky zpracuje vedoucí zařízení záznam. U nemocných cizinců a těhotných cizinek se vycházky konají se souhlasem ošetřujícího lékaře a podle jeho doporučení.

      (3)  Cizinec je povinen podrobit se preventivní vstupní, periodické a výstupní, a je-li to potřeba, i mimořádné lékařské prohlídce v rozsahu určeném lékařem včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření a očkování a preventivním opatřením stanoveným orgánem ochrany veřejného zdraví.

      (4)  Cizinci se po dobu zajištění poskytuje

a)
zdravotní péče v rozsahu, který odpovídá rozsahu zdravotní péče plně hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění,⁵) a

b)
zdravotní péče v souvislosti s nařízenou karanténou anebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.

      (5)  Nelze-li zdravotní péči poskytnout v zařízení, zajistí policie poskytnutí této péče ve zdravotnickém zařízení.

      (6)  Náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče nese cizinec; nemůže-li cizinec s ohledem na své finanční nebo majetkové poměry tyto náklady uhradit nebo nelze-li je uhradit ze zdravotního pojištění, hradí je stát. Úhradu nákladů zajišťuje ministerstvo z kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa.

      (7)  Způsobil-li si cizinec svévolně újmu na zdraví, má povinnost uhradit náklady léčení a skutečně vynaložené náklady ostrahy a dopravy do zdravotnického zařízení.

§ 146

Ochrana práv cizinců

      (1)  K uplatnění svých práv může cizinec podávat státním orgánům České republiky žádosti a stížnosti, které je zařízení povinno neprodleně odeslat.

      (2)  Pokud o to cizinec požádá, musí mu být bez zbytečného odkladu umožněna rozmluva s vedoucím zařízení nebo s jeho zástupcem.

§ 147

Povinnosti cizinců

      (1)  Cizinec je povinen dodržovat vnitřní řád zařízení, plnit příkazy a pokyny policie, šetřit majetek zařízení a ostatních cizinců a chovat se slušně ke všem osobám, se kterými přijde do styku.

      (2)  Cizinec nesmí opustit bez souhlasu policie zařízení, vyrábět, přechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky,¹⁹) vyrábět a přechovávat předměty, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo k útěku nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek nebo škodit
zdraví.
§ 148

zrušen

§ 149

Ukončení zajištění

      Policie před ukončením pobytu v zařízení vydá cizinci peníze a jiné věci, které byly převzaty do úschovy, s výjimkou věcí, jejichž držení by bylo v rozporu s právním řádem České republiky.

§ 150

Kontrola

      O kontrole výkonu zajištění prováděné podle zvláštních právních předpisů je třeba vyrozumět Policejní prezidium České republiky.

§ 151

      Policie je oprávněna umístit do zařízení cizince, vůči kterému má zajištěný cizinec vyživovací povinnost nebo jej má v péči, nelze-li zajistit péči o cizince jiným způsobem. Je-li taková osoba schopna uvědomit si důsledky umístění do zařízení, přihlíží se k projevu její vůle.

HLAVA XIII

PR®VOZ CIZINCE A NEŽÁDOUCÍ OSOBA

Průvoz cizince

§ 152

      Průvozem cizince přes území se pro účely tohoto zákona rozumí vstup a pobyt na území a vycestování cizince z území prováděné policií nezávisle na vůli cizince, stanoví-li tak mezinárodní smlouva.

§ 153

      (1)  Cizinci prováženému na základě mezinárodní smlouvy policie po celou dobu průvozu omezí osobní svobodu a svobodu pohybu. Cizinec je povinen strpět osobní prohlídku provedenou policií, jejímž cílem je zjistit, zda u sebe nemá zbraň nebo jinou věc, která je způsobilá ohrozit život nebo zdraví cizince nebo jiných osob; osobní prohlídku cizince provádí osoba stejného pohlaví.

      (2)  Prováženému cizinci poskytuje policie stravu zpravidla každých 6 hodin od omezení jeho svobody.

      (3)  Jestliže provážený cizinec onemocní, ublíží si na zdraví nebo se pokusí o sebevraždu, policie učiní potřebná opatření směřující k ochraně jeho života a zdraví, zejména poskytne první pomoc, zajistí poskytnutí zdravotní péče včetně vyjádření lékaře, zda zdravotní stav cizince umožňuje dokončení průvozu prováženého cizince.

      (4)  Úhradu poskytnuté zdravotní péče zajišťuje ministerstvo.

Nežádoucí osoba

§ 154

      (1)  Nežádoucí osobou se rozumí cizinec, jemuž nelze umožnit vstup na území z důvodu, že by tento cizinec při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochranu veřejného zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

      (2)  Policie rozhodne o označení cizince za nežádoucí osobu na základě vlastních poznatků, požadavku ústředního správního úřadu České republiky, požadavku zpravodajské služby České republiky anebo závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

      (3)  Policie označí cizince za nežádoucí osobu na základě

a)
pravomocného rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území,¹⁰) nebo

b)
pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění.

      (4)  Ten, kdo žádá o zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle odstavce 1, musí dbát na zachování přiměřenosti mezi důvodem pro toto zařazení a důsledky tohoto zařazení. Policie je oprávněna požadovat po tom, kdo uplatňuje požadavek podle odstavce 1, prokázání přiměřenosti podle předchozí věty, pokud tato přiměřenost není prokázána v požadavku. Při prokazování přiměřenosti je třeba zejména posuzovat dopady tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

      (5)  Cizinec označený za nežádoucí osobu je evidován v evidenci nežádoucích osob. Je-li důvodné nebezpečí, že cizinec označený za nežádoucí osobu může ohrozit závažným způsobem veřejný pořádek nebo bezpečnost smluvních států, policie zařadí údaje o jeho jménu a příjmení, ostatních jménech, datu a místu narození, pohlaví, státním občanství a důvod pro označení cizince za nežádoucí osobu do informačního systému smluvních států; to neplatí v případě občana Evropské unie^1a) nebo občana smluvního státu.

      (6)  Policie cizinci jeho zařazení do evidence nežádoucích osob nesděluje.

§ 155

      (1)  Policie přezkoumá důvody, které vedly k zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle § 154 odst. 2, jedenkrát ročně nebo vždy, má-li poznatky tyto důvody zpochybňující, a na základě tohoto přezkumu cizince v evidenci ponechá nebo jej z této evidence neprodleně vyřadí. Nemůže-li sama tyto důvody objektivně přezkoumat, požádá o jejich přezkum toho, kdo uplatnil požadavek na označení cizince za nežádoucí osobu.

      (2)  Policie cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí, jestliže bylo pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu (§ 154 odst. 3) vykonáno, po prominutí trestu vyhoštění nebo jeho amnestování prezidentem republiky nebo po zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění soudem nebo správním orgánem.

      (3)  Při vyřazení cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí policie z informačního systému smluvních států údaje, které tam byly vloženy podle § 154 odst. 5.

HLAVA XIV

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 156

      (1)  Správního deliktu se podle tohoto zákona dopustí

a)
dopravce, který dopraví na území cizince bez cestovního dokladu nebo víza, je-li vzhledem k účelu cesty potřebné, anebo nesplní povinnost podle § 104, nebo

b)
ubytovatel, který nesplní povinnost vyplývající z tohoto zákona.

      (2)  Dopravci, který dopraví na území cizince bez cestovního dokladu nebo bez potřebného víza, uloží policie pokutu do výše 200 000 Kč za každého cizince; od uložení pokuty upustí, pokud dopravce prokáže, že učinil veškerá opatření, aby dopravě cizince bez potřebných dokladů zabránil.

      (3)  Dopravci, který nesplní povinnost dopravit cizince zpět do zahraničí nebo povinnost nést náklady spojené s pobytem cizince, uloží policie pokutu do výše 200 000 Kč za každého cizince.

      (4)  Za správní delikt uvedený v odstavci 1 písm. b) policie uloží pokutu do výše 50 000 Kč.

      (5)  Řízení o uložení pokuty za správní delikt podle odstavce 1 lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se policie dozvěděla skutečnosti podle odstavce 1, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy tato skutečnost nastala.

      (6)  Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla pokuta uložena.

      (7)  Pokutu vybírá policie a vymáhá příslušný finanční úřad. Výnos z pokuty je příjmem státního rozpočtu. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.²¹)

      (8)  Na řízení o správním deliktu podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení části čtvrté oddílů 2 až 4 a části páté správního řádu.

§ 157

      (1)  Přestupku podle tohoto zákona se cizinec dopustí tím, že

a)
překročí státní hranice mimo hraniční přechod,

b)
úmyslně zneužije cestovní doklad uvedený v § 108 a vydaný jinému cizinci nebo zneužije cestovní doklad vydaný podle zvláštního zákona,^21a)

c)
se vyhne provedení pobytové nebo hraniční kontroly,

d)
provede nebo si nechá provést neoprávněně změny v dokladech opravňujících ke vstupu na území nebo v průkazu o povolení k pobytu, anebo průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství,

e)
předloží padělané nebo pozměněné doklady anebo doklady vystavené jiné osobě,

f)
se při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování prokáže cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodu podle § 116 písm. a), b), c) nebo d),

g)
pobývá na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,

h)
se zdržuje na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, ač k tomu není oprávněn,

i)
úmyslně uvede nepravdivé informace s cílem ovlivnit rozhodování v souvislosti s řízením o přechodném nebo trvalém pobytu na území,

j)
nesplní povinnost hlásit místo pobytu na území a jeho změnu,

k)
nesplní povinnost prokázat totožnost podle tohoto zákona,

l)
se při hraniční nebo pobytové kontrole prokáže předmětem listinné povahy jako cestovním dokladem, ač jím podle § 108 není, nebo

m)
poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem.

      (2)  Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a), b), c) nebo d) policie uloží pokutu do výše 10 000 Kč; za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. e), f), g), h) nebo i) uloží pokutu do výše 5 000 Kč; za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. j), k), l) nebo m) uloží pokutu do výše 3 000 Kč.

      (3)  Na řízení o přestupcích podle tohoto zákona se vztahuje zvláštní právní předpis,²²) pokud není dále stanoveno jinak.

      (4)  Přestupky podle tohoto zákona projednává policie.

      (5)  Pokuty vymáhají finanční úřady podle zvláštního právního předpisu.²¹)

Blokové řízení

§ 157a

      (1)  Správní delikt, kterého se dopustí ubytovatel, lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže se jedná o méně závažné porušení povinnosti, správní delikt je spolehlivě zjištěn a ubytovatel je ochoten pokutu na místě zaplatit.

      (2)  Za méně závažné porušení povinnosti se považuje

a)
porušení povinnosti podle § 100 písm. a), § 101 odst. 1 a 3,

b)
nedodržení lhůty pro oznámení ubytování cizince podle § 102 odst. 1, nebo

c)
porušení povinnosti podle § 100 písm. d) anebo e),

pokud se nejedná o opakovaný případ.

      (3)  V blokovém řízení o správním deliktu lze uložit pokutu do výše 5 000 Kč.

      (4)  K uložení a vybrání pokuty policie použije bloky k ukládání pokut (dále jen ,,pokutový blok") používané v blokovém řízení o přestupcích.²²)

      (5)  Policie na pokutovém bloku vyznačí, komu, kdy a za porušení jaké povinnosti byla pokuta uložena.

      (6)  Pokutový blok platí jako stvrzenka o zaplacení pokuty na místě v hotovosti.

      (7)  Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.

§ 157b

      V blokovém řízení o přestupku lze uložit pokutu do výše 3 000
Kč.
HLAVA XV

INFORMAČNÍ SYSTÜMY

§ 158

      (1)  Policie při výkonu státní správy podle tohoto zákona provozuje informační systémy obsahující

a)
údaje o vstupu cizince na území, pobytu na něm a vycestování z území,

b)
údaje o žadatelích o víza, o udělených či neudělených vízech a prodloužení doby platnosti těchto víz,

c)
údaje o cizincích s povoleným pobytem na území, vydaných průkazech o povolení k pobytu, průkazech o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství a prodloužení doby jejich platnosti,

d)
údaje o žadatelích o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti, cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), údaje o prodloužení doby platnosti těchto dokladů a údaje o cizincích, kterým byl cestovní průkaz totožnosti vydán z moci úřední,

e)
údaje o cizincích, kterým bylo vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění podle tohoto zákona nebo kterým byl uložen trest vyhoštění,¹⁰)

f)
údaje o cizincích, pro které bylo policií ověřeno pozvání podle tohoto zákona, a osobách, které cizince zvou k pobytu na území,

g)
údaje o cizincích zařazených do evidence nežádoucích osob v rozsahu jméno, příjmení, den, měsíc a rok narození, státní občanství a místo narození a údaj o jejich zařazení do informačního systému smluvních států,

h)
údaje o cizincích, kteří se dopustili přestupku podle tohoto zákona,

i)
údaje o ztracených a odcizených cestovních dokladech podle § 108 odst. 1 písm. a) nebo b), údaje o ztracených, zničených, poškozených nebo odcizených cestovních dokladech podle § 108 odst. 1 písm. c), d), e) nebo f) a údaje o cestovních dokladech, které byly orgánem vydávajícího státu prohlášeny za neplatné,

j)
údaje o cizincích zařazených do informačního systému smluvních států jiným smluvním státem.

      (2)  Policie je oprávněna provozovat další informační systémy, pokud je jejich provozování nezbytnou podmínkou plnění úkolů podle tohoto zákona. V těchto informačních systémech mohou být obsaženy toliko údaje získané při plnění úkolu, v důsledku jehož plnění byl informační systém zřízen.

      (3)  Informační systémy vedené policií podle tohoto zákona obsahují údaje o cizincích a dalších osobách v rozsahu údajů uváděných v žádosti o vízum nebo v rozsahu údajů uváděných v ostatních tiskopisech vyplňovaných podle tohoto zákona anebo údajů získaných v řízení podle tohoto zákona. Jméno a příjmení a ostatní jména cizince se v informačním systému mohou uchovávat v podobě vzniklé přepisem, přechýlením nebo doslovným přepisem po písmenech jména a příjmení uvedeného v cestovním dokladu tohoto cizince.

      (4)  Údaje z informačních systémů vedených policií podle tohoto zákona lze sdružovat s údaji jiných informačních systémů vedených podle zvláštních právních předpisů, pokud je to nezbytné pro plnění úkolů uložených tímto zákonem.

      (5)  Ministerstvo zahraničních věcí vede informační systém

a)
údajů v rozsahu žádosti o udělení víza,

b)
vydaných cestovních dokladů a udělených víz.

§ 159

      (1)  Žadateli lze, pokud není dále stanoveno jinak, z informačního systému poskytnout pouze údaje, které potřebuje k plnění úkolů stanovených zákonem v rozsahu příjmení, jméno, rodné příjmení, datum a místo narození, státní občanství, rodné číslo, místo a druh pobytu na území. Tento rozsah lze rozšířit, pokud je to podmínkou splnění úkolů podle zákona a požadované údaje nelze získat jiným způsobem. Takto získané údaje neopravňují k jejich shromažďování, předávání a využívání nad rámec stanovených oprávnění ve smyslu zvláštních právních předpisů.

      (2)  Cizinci lze na žádost podle zvláštního právního předpisu²³) sdělit údaje v rozsahu uvedeném v odstavci 1.

      (3)  Policie předá údaje z informačního systému vztahující se k cizincům s povolením k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, zvláštním pobytovým povolením a cizincům, kteří na území pobývají na vízum k pobytu nad 90 dnů podle § 30 odst. 1, do 10 dnů ode dne jejich získání ministerstvu.

      (4)  Údaje z informačních systémů vedených podle § 158 se poskytují státním orgánům, pokud je potřebují k plnění svých úkolů.
§ 160

      (1)  Údaje v informačních systémech podle § 158 mohou být uchovávány v písemné formě, na technických nosičích dat nebo způsobem kombinujícím uvedené formy a ve stejné formě i přenášeny.

      (2)  Údaje evidované technickými nosiči dat se uchovávají po dobu

a)
20 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o trvalý pobyt, pobyt na vízum, na povolení k dlouhodobému pobytu nebo zvláštní pobytové povolení, nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky,

b)
10 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob,

c)
10 let od vzniku evidenční skutečnosti, jedná-li se o informaci týkající se ztráty nebo odcizení cestovních dokladů uvedených v § 108 a o cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1 písm. a) a b), které byly orgány vydávajícího státu prohlášeny za neplatné,

d)
5 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), nebo

e)
5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních případech.

      (3)  Údaje evidované v písemné formě se uchovávají po dobu

a)
10 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o trvalý pobyt, pobyt na vízum, na povolení k dlouhodobému pobytu nebo zvláštní pobytové povolení, nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky,

b)
5 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob,

c)
5 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), nebo

d)
5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních případech.

      (4)  Tvoří-li evidenční informaci k cizinci údaje sdružené ve smyslu § 158 odst. 4, je doba uchování kompletní informace totožná s nejdelší dobou stanovenou pro jednu z částí sdružené informace.

      (5)  Doba uchování informací evidovaných v informačních systémech podle § 158 odst. 2 nesmí přesáhnout dobu 30 let.

      (6)  Uplyne-li doba stanovená v odstavcích 2, 3, 4 nebo 5, policie údaj zničí, nestanoví-li zvláštní právní předpis
jinak.²⁴)
HLAVA XVI

P®SOBNOST POLICIE A MINISTERSTVA ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ A OPRÁVNĚNÍ POLICIE

§ 161

Státní správa vykonávaná policií a místní příslušnost

      (1)  Působnost správních orgánů podle tohoto zákona vykonávají v rámci policie

a)
ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie,

b)
oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie a jejich dislokovaná pracoviště, kterými jsou

      1.  oddělení cizinecké policie,

      2.  referáty cizinecké a pohraniční policie,

      3.  odbor pátrání a kontroly pobytu.

      (2)  Místní příslušnost správního orgánu podle odstavce 1 se stanoví podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, podle místa, kde se převážně zdržuje.

§ 162

zrušen

§ 163

Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie

      Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie

a)
zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

b)
provádí pobytovou kontrolu,

c)
řídí a kontroluje činnost oblastních ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie a jejich dislokovaná pracoviště,

d)
provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území,

e)
pořizuje obrazové záznamy cizince a snímá jeho daktyloskopické otisky v souvislosti se zajištěním tohoto cizince za účelem správního vyhoštění nebo za účelem předání podle mezinárodní smlouvy anebo v souvislosti se zjišťováním totožnosti cizince,

f)
ve správním řízení

      1.  vykonává působnost nadřízeného správního orgánu ve vztahu k oblastnímu ředitelství cizinecké a pohraniční policie (§ 164),

      2.  rozhoduje o žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění,

g)
rozhoduje o označení osoby za nežádoucí, jejím zařazení do evidence nežádoucích osob a vyřazení z této evidence,

h)
provozuje informační systémy podle § 158 v rozsahu své působnosti,

i)
zabezpečuje cestovní a přepravní doklady (letenky, jízdenky apod.) a uděluje výjezdní příkaz pro cizince vyhošťovaného z území,

j)
vyžaduje opis z evidence Rejstříku trestů,

k)
rozhoduje o udělení víza nebo povolení vstupu na území podle § 122,

l)
posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.

§ 164

Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie

      (1)  Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie

a)
zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

b)
provádí pobytovou kontrolu,

c)
rozhoduje o odepření vstupu cizince na území a ve stanovených případech současně o zrušení platnosti víza [§ 9 odst. 1 písm. b) a odst. 5],

d)
rozhoduje o odepření vycestování z území,

e)
rozhoduje o udělení, prodlužování doby pobytu a zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, včetně víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území v rozsahu vymezeném tímto zákonem, rozhoduje o udělení průjezdního víza podle § 22 odst. 5, víza k pobytu do 90 dnů podle § 7 odst. 1 písm. a) a § 26 odst. 5 a výjezdního příkazu a rozhoduje o prodloužení doby pobytu, zrušení platnosti víza k pobytu do 90 dnů nebo ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje,

f)
rozhoduje o vydání povolení k pobytu, zvláštního pobytového povolení, povolení k dlouhodobému pobytu nebo zrušení platnosti těchto povolení,

g)
rozhoduje o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu a průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství,

h)
provádí zadržení cestovního dokladu podle § 117 odst. 1,

i)
rozhoduje o vydání a odnětí cizineckého pasu a cestovního průkazu totožnosti, prodlužování doby jejich platnosti a provádí
změny,

j)
rozhoduje o přestupcích a správních deliktech podle tohoto zákona,

k)
ověřuje pozvání,

l)
vymáhá úhradu nákladů spojených se správním vyhoštěním,

m)
provozuje informační systémy podle § 158 odst. 1 v rozsahu své působnosti,

n)
plní funkci ohlašovacího orgánu v rozsahu vymezeném tímto zákonem,

o)
provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území,

p)
provádí hraniční kontrolu,

r)
vyžaduje opis z evidence Rejstříku trestů,

s)
pořizuje obrazové záznamy a snímá daktyloskopické otisky v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, správním vyhoštěním, zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnosti nebo plnění závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné ochrany,

t)
rozhoduje o správním vyhoštění cizinců,

u)
vydává potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území,

v)
ověřuje potvrzení podle § 92 písm. a),

w)
vydává potvrzení o zadržení cestovního dokladu podle § 117,

x)
rozhoduje o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění nebo za účelem plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy.

      (2)  Oddělení cizinecké policie dislokované v okrese je příslušné k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a), b), f) až o) a r) až x). Toto oddělení dále rozhoduje o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu do 90 dnů a o zrušení platnosti tohoto víza a o udělení, prodloužení doby pobytu a zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a o udělení výjezdního příkazu.

      (3)  Referáty cizinecké a pohraniční policie jsou příslušné k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), h), j), m), o), p), s), t), w) a x). Dále rozhodují o udělení průjezdního víza podle § 22 odst. 5, víza do 90 dnů podle § 7 odst. 1 písm. a) a podle § 26 odst. 5, výjezdního příkazu, o zrušení platnosti všech druhů víz s výjimkou letištního víza a posuzují, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.

      (4)  Odbor pátrání a kontroly pobytu je příslušný k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a) až d), h), j) m), o), p), s), t), w), x). Dále odbor posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.
§ 165

Působnost ministerstva

      Ministerstvo v rámci působnosti ve věcech vstupu a pobytu cizinců na území a jejich vycestování z tohoto území

a)
vykonává dozor nad policií při výkonu státní správy,

b)
ve správním řízení plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie,

c)
ve správním řízení rozhoduje o žádostech podaných podle § 69a,

d)
plní další úkoly podle tohoto zákona.

§ 166

Působnost Ministerstva zahraničních věcí

      (1)  Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech povolování pobytu cizinců na území požívajících výsad a imunit podle mezinárodního práva.

      (2)  Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech udělování víz v rozsahu stanoveném tímto zákonem prostřednictvím zastupitelského úřadu.

§ 167

Oprávnění policie

      Policie je oprávněna

a)
v řízení podle tohoto zákona vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů,

b)
snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, zajištěním za účelem správního vyhoštění nebo zjišťováním totožnosti cizince,

c)
při plnění úkolů podle tohoto zákona požadovat vysvětlení související s plněním úkolů,

d)
provádět pobytovou kontrolu

      1.  cizince za účelem zjištění, zda se na území zdržuje oprávněně a zda splňuje podmínky pobytu na území podle tohoto zákona,

      2.  cizince nebo jiných osob za účelem zjištění, zda dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem,

e)
v souvislosti s hraniční nebo pobytovou kontrolou požadovat po cizinci prokázání totožnosti,

f)
vstupovat do ubytovacích zařízení za podmínek stanovených tímto zákonem a kontrolovat domovní knihy,

g)
provádět osobní prohlídku a prohlídku věcí, pokud tak stanoví tento zákon,

h)
zapsat do cestovního dokladu, že cizinci bylo uloženo rozhodnutí o správním vyhoštění.

HLAVA XVII

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A SOUDNÍ PŘEZKUM

Správní řízení

§ 168

      Správní řád se nevztahuje na řízení podle § 4 odst. 2 písm. b), § 7, 9 (s výjimkou řízení podle § 9 odst. 4), § 11, § 19 odst. 1, § 22, 24, 26, 29, 30, 33, 36, § 37 odst. 1 písm. c), § 38 odst. 1, § 40, 41, 49, 50, § 53 odst. 2, § 61, 92, § 122 odst. 1 a 2, § 124, 129, § 154 odst. 2, § 155 odst. 1, § 180 a 180b.

§ 169

Odchylky od správního řádu

      (1)  Rozhodnutí, které se ve lhůtě do 180 dnů nepodaří doručit do vlastních rukou účastníka řízení, se doručí vyvěšením na úřední desce zastupitelského úřadu po dobu 15 dnů, jde-li o rozhodnutí tohoto úřadu.

      (2)  Pokud se žádosti cizince

a)
o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů anebo prodloužení doby platnosti tohoto víza,

b)
o vydání povolení k přechodnému pobytu nebo prodloužení doby jeho platnosti,

c)
o vydání nebo prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu,

d)
o vydání nebo prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, nebo

e)
o vydání nebo prodloužení doby platnosti cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f),

v plném rozsahu vyhoví, nepostupuje se podle § 47 správního řádu. Rozhodnutí se stává pravomocným v okamžiku převzetí dokladu cizincem.

      (3)  Žádost o vydání povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení se vyřídí ve lhůtě 180 dnů ode dne podání žádosti. Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení podanou na území podle § 69 odst. 2 policie vyřídí ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti; žádost za cizince narozeného na území podanou podle § 88 odst. 3 policie vyřídí ve lhůtě 30 dnů ode dne podání žádosti.

      (4)  Cizinec je povinen se na vyzvání účastnit osobně řízení.

      (5)  Řízení se vede v českém jazyce; není-li listina v tomto jazyce, je cizinec povinen k žádosti přiložit tlumočníkem ověřený překlad.²⁵)

      (6)  Odvolání proti rozhodnutí o odepření vstupu na území nebo proti rozhodnutí o odnětí cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) nemá odkladný účinek.

      (7)  O správním vyhoštění rozhodne policie do 7 dnů od zahájení řízení; nemůže-li policie v této lhůtě rozhodnout, je povinna o tom účastníka řízení s uvedením důvodů uvědomit.

      (8)  Proti rozhodnutí o správním vyhoštění lze podat odvolání do 5 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

      (9)  Policie zastaví řízení, jestliže cizinec

a)
po přerušení řízení zahájeného na žádost cizince ve stanovené lhůtě neodstraní nedostatky podání,

b)
ve lhůtě podle § 76 nepřevezme povolení k pobytu, pokud v této lhůtě policii nesdělí, že převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli,

c)
který podal žádost z území, nepřevezme povolení k pobytu ve lhůtě do 30 dnů ode dne vyrozumění, pokud v této lhůtě policii nesdělí, že převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli,

d)
který podal žádost o povolení k pobytu podle § 66 nebo § 67, nesplní podmínku nepřetržitého pobytu na území nebo tato žádost je podána v době po ukončení pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů,

e)
podal žádost o povolení k pobytu na území, ač k tomu není podle § 69 odst. 2 oprávněn, anebo

f)
podal žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů, žádost o povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu vydaného za účelem přechodného pobytu na území v době, kdy k tomu není oprávněn.

      (10)  Žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo žádost o prodloužení doby platnosti tohoto víza policie vyřídí ve lhůtě do 14 dnů.

§ 170

      (1)  Žádost o udělení víza, s výjimkou diplomatického víza nebo zvláštního víza, prodloužení doby pobytu na území na krátkodobé vízum nebo doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen podat osobně. Zastupitelský úřad nebo policie může v odůvodněných případech od povinnosti podle předchozí věty upustit.

      (2)  Žádost o udělení průjezdního víza nebo víza k pobytu do 90 dnů podle § 26 odst. 5 policie vyřídí bez zbytečného odkladu.

      (3)  Žádost o udělení víza k pobytu do 90 dnů, letištního víza a průjezdního víza vyřídí zastupitelský úřad ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti.

      (4)  Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 32 odst. 2 písm. a) vyřídí policie ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti.

      (5)  Žádost o udělení diplomatického víza nebo zvláštního víza anebo víza k pobytu nad 90 dnů udělovaného cizinci za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (§ 30 odst. 2) vyřídí Ministerstvo zahraničních věcí nebo zastupitelský úřad do 60 dnů ode dne podání žádosti.

      (6)  Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů policie vyřídí ve lhůtě do 120 dnů ode dne podání žádosti. Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia nebo za účelem pedagogické a vědeckovýzkumné činnosti na základních, středních, vyšších odborných a vysokých školách v České republice a Akademii věd České republiky vyřídí policie ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti.

      (7)  Žádost o prodloužení pobytu na území na vízum k pobytu do 90 dnů policie vyřídí ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti; žádost o prodloužení platnosti víza nebo doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území vyřídí policie do 30 dnů.

      (8)  Řízení před policií se vede v českém jazyce; není-li listina v tomto jazyce, je cizinec povinen k žádosti přiložit tlumočníkem ověřený překlad.²⁵)

      (9)  Po ukončení řízení se vízum vyznačí do cestovního dokladu nebo do jiného dokladu za podmínek stanovených tímto zákonem nebo se žadateli při podání žádosti na policii sdělí, že se jeho žádosti nevyhovuje, anebo při podání žádosti v zahraničí mu zastupitelský úřad vrátí cestovní doklad.

Soudní přezkum

§ 171

      Z přezkoumání soudem jsou vyloučena

a)
rozhodnutí o neudělení víza,

b)
rozhodnutí o odepření vstupu; to neplatí v případě rozhodnutí podle § 9 odst. 4,

c)
rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud se před zahájením řízení o tomto vyhoštění zdržoval cizinec na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně,

d)
rozhodnutí o ukončení pobytu, pokud se cizinec před zahájením řízení o ukončení pobytu zdržoval na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně.

§ 172

Žaloba

      (1)  Žaloba proti správnímu rozhodnutí²⁶) musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.

      (2)  Žaloba proti správnímu rozhodnutí o vyhoštění musí být podána do 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout.

      (3)  Žaloba proti rozhodnutí o vyhoštění cizince má odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí.

      (4)  Odkladným účinkem žaloby proti rozhodnutí o vyhoštění nejsou dotčena ustanovení upravující prodlužování doby platnosti víz, doby pobytu na území na vízum nebo prodlužování doby platnosti průkazu o povolení k pobytu anebo průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství.

      (5)  Doba řízení o žalobě se do doby platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění nezapočítává (§ 118 odst. 1).

HLAVA XVIII

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 173

      Cizinec, jemuž bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k pobytu nebo zvláštní pobytové povolení, je oprávněn vstupovat na území, pobývat na něm a vycestovat z tohoto území bez víza.

§ 174

Trestní zachovalost

      (1)  Za trestně zachovalého se pro účely tohoto zákona považuje cizinec, který nemá

a)
ve výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl pravomocně odsouzen za spáchání trestného činu,

b)
v dokladu cizího státu obdobném výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl odsouzen za jednání, které naplňuje znaky trestného činu.

      (2)  Trestní zachovalost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší 6 měsíců, nebo obdobnými doklady vydanými státem, jehož je cizinec občanem, jakož i státy, v nichž se cizinec zdržoval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců; v případě, že stát takový doklad nevydává, lze jej nahradit čestným prohlášením.

§ 175

      Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví něco jiného.

§ 176

      (1)  Cizinci se po dobu zajištění za účelem správního vyhoštění poskytne na území zdravotní péče v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním, nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.

      (2)  Náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče podle odstavce 1 nese stát.

      (3)  Úhradu nákladů podle odstavce 2 vzniklých zdravotnickému zařízení zajišťuje ministerstvo z kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa.

§ 176a

Úhrada pobytu cizince v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště po pravomocném ukončení azylového řízení

      (1)  Cizinec, který je v době nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu²) umístěn v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, si hradí náklady spojené s pobytem v tomto středisku až do vycestování mimo území z vlastních prostředků.

      (2)  Cizinci uvedenému v odstavci 1 se poskytne zdravotní péče v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním, nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. Náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče si hradí cizinec z vlastních prostředků.

      (3)  Nemůže-li cizinec náklady podle odstavců 1 a 2 hradit, byť i částečně, z vlastních prostředků a není- -li jejich úhrada zajištěna jinak, nese tyto náklady stát. Úhradu nákladů zajišťuje ministerstvo z kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní
správa.
§ 177

Totožnost

      (1)  Totožností se pro účely tohoto zákona rozumí prokázání jména, příjmení, dne, měsíce a roku narození a státního občanství nebo posledního trvalého bydliště mimo území.

      (2)  Pro účely vyhoštění lze prokázání totožnosti nahradit daktyloskopickými otisky, obrazovým záznamem cizince a údaji, které policie k cizinci zjistila.

§ 178

Způsobilost k právním úkonům

      Za způsobilého k právním úkonům podle tohoto zákona se považuje, pokud tento zákon nestanoví jinak [§ 87 odst. 6 písm. a) bod 2], cizinec starší 15 let, který je schopen projevit svou vůli a samostatně jednat.

§ 179

Překážky vycestování

      (1)  Rozhodnutí o ukončení pobytu nelze vykonat

a)
pokud by byl cizinec nucen vycestovat nebo byl vyhoštěn

      1.  do státu, kde je ohrožen jeho život nebo svoboda z důvodu jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro politické přesvědčení,

      2.  do státu, kde mu hrozí nebezpečí mučení, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestu anebo jeho život je ohrožen v důsledku válečného konfliktu, nebo

      3.  do státu, který žádá o jeho vydání pro trestný čin, za který zákon tohoto státu stanoví trest smrti, anebo

b)
jestliže by to bylo v rozporu se závazkem vyplývajícím z mezinárodní smlouvy.

      (2)  Ustanovení předchozího odstavce neplatí, jestliže cizinec

a)
může vycestovat do jiného státu, nebo

b)
ohrožuje bezpečnost státu nebo je odsouzen za zvlášť závažný trestný čin anebo je-li to odůvodněno plněním mezinárodní smlouvy; v takovém případě se cizinci umožní vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud tento cizinec doloží, že nemůže z území vycestovat, udělí mu policie vízum za účelem strpění pobytu.

§ 180

Ověření pozvání a odepření tohoto ověření

      (1)  Pozvání ověřuje policie na žádost fyzické nebo právnické
osoby.

      (2)  Zvoucí fyzická osoba v pozvání uvede své jméno, příjmení, rodné číslo, den, měsíc a rok narození a místo pobytu na území. Zvoucí právnická osoba v pozvání dále uvede svůj název, sídlo a identifikační číslo a pozvání opatří svým razítkem a jménem, příjmením a podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu).

      (3)  Policie pozvání ověří do 7 pracovních dnů ode dne podání žádosti o ověření pozvání.

      (4)  Zvoucí fyzická osoba je povinna dostavit se na policii sedmý pracovní den ode dne podání žádosti o ověření pozvání, po dohodě s policií i dříve, k vyzvednutí ověřeného pozvání. Obdobná povinnost platí i pro zástupce zvoucí právnické osoby.

      (5)  Policie odepře ověření pozvání

a)
jestliže zvaný cizinec je evidován v evidenci nežádoucích osob,

b)
jestliže zvoucí osoba na požádání policie neprokáže schopnost splnit závazek podle § 15,

c)
jestliže zvoucí osoba porušila závazek podle § 15 nebo povinnost podle § 100, nebo

d)
při zjištění důvodu podle § 9 odst. 1 písm. l), m) nebo n).

      (6)  Policie v případě odepření ověření pozvání tuto skutečnost zvoucí osobě sdělí při jejím dostavení se na policii. Na žádost zvoucí osoby tuto skutečnost bez uvedení důvodu pro odepření písemně potvrdí.

      (7)  Ověření policie vyznačí na pozvání.

§ 180a

      Zastupitelský úřad je oprávněn, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, udělovat jednotné schengenské vízum v zastoupení jiného smluvního státu.

§ 180b

Identifikační průkaz vydávaný Ministerstvem zahraničních věcí

      (1)  Identifikační průkaz je veřejná listina platná pouze na území České republiky, kterou členům personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice nebo jejich rodinným příslušníkům vydává Ministerstvo zahraničních věcí.

      (2)  Identifikační průkaz je dokladem totožnosti, průkaz obsahuje rovněž údaje o rozsahu výsad a imunit, kterých jeho držitel požívá na území České republiky po dobu registrace Ministerstvem zahraničních věcí.

      (3)  Identifikační průkaz prohlašuje za neplatný Ministerstvo zahraničních
věcí.
HLAVA XIX

ZMOC¶OVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Zmocňovací ustanovení

§ 181

      Vláda České republiky může nařízením za podmínky vzájemnosti nebo, je-li to v zahraničněpolitickém zájmu České republiky, stanovit, že občan jiného státu může na území pobývat bez víza po dobu uvedenou v tomto nařízení; v nařízení vymezí účel pobytu na území, který není podmíněn udělením víza.

§ 182

      (1)  Ministerstvo právním předpisem stanoví

a)
náležitosti fotografie a počet fotografií vyžadovaných od cizince podle tohoto zákona,

b)
státy, jejichž státní občané mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území pouze na základě uděleného letištního víza.

      (2)  Ministerstvo vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů seznam hraničních přechodů a rozsah provozu na těchto přechodech.

§ 182a

      Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam nemocí, které by mohly ohrozit veřejné zdraví, a seznam nemocí a postižení, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek.

Přechodná ustanovení

§ 183

      (1)  Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení.

      (2)  Víza udělená a rozhodnutí učiněná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za víza a rozhodnutí podle tohoto zákona, pokud není dále stanoveno jinak.

      (3)  Trvalý pobyt povolený podle dosavadního právního předpisu se považuje za povolení k pobytu.

      (4)  Kde jiné předpisy hovoří o povolení k pobytu krátkodobému nebo dlouhodobému, rozumí se jím přechodný pobyt na území podle tohoto zákona.

      (5)  Cestovní průkaz totožnosti a průkaz o povolení k pobytu cizince vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za vydané podle tohoto zákona po dobu platnosti v něm vyznačenou.

      (6)  Uchovávací doba písemných informací evidovaných před účinností tohoto zákona se řídí předpisy platnými v době jejich zaevidování, pokud nepřesahuje dobu podle § 160 odst. 5. Přesahuje-li vyznačená uchovávací lhůta lhůtu podle § 160 odst. 5 nebo není-li u jednotlivých evidovaných spisů uchovávací lhůta vyznačena, provozovatel tyto evidenční materiály posoudí z hlediska jejich dalšího uchovávání podle zvláštního právního předpisu²⁴) a materiály nemající archivní hodnotu zničí.

      (7)  Vytřídění současných evidenčních fondů provede jejich provozovatel ve lhůtě do 30 let ode dne účinnosti tohoto zákona.

      (8)  Platnost rozhodnutí o zákazu pobytů uložených podle dosavadních předpisů není dotčena. Tato rozhodnutí se považují za rozhodnutí o správním vyhoštění.

      (9)  Dosavadní rozhodnutí vlády o zrušení vízové povinnosti zůstávají v platnosti po dobu 24 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

§ 184

zrušen

§ 184a

      Česká republika na základě závazků, které převzala ratifikací Úmluvy o právech dítěte,²⁷) jakožto mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách podle čl. 10 Ústavy České republiky, a s odkazem zejména na ustanovení čl. 23 odst. 2 a 3, čl. 24 odst. 1 a 2 Úmluvy se zavazuje uhradit zdravotní péči poskytnutou novorozenci narozenému v období od 1. ledna 2000 do dne účinnosti tohoto zákona cizincům, kteří mají právo trvalého pobytu na území na základě povolení k pobytu za podmínky, že novorozenec v tomto období nebyl zdravotně pojištěn. Úhrada péče se provede ze zvláštního účtu, který za tímto účelem z prostředků státního rozpočtu zřídí Ministerstvo zdravotnictví.

ČÁST ŠESTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 189

Zrušovací ustanovení

      Zrušují se:

  1.  Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.

  2.  Zákon č. 190/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.

  3.  Článek I zákona č. 150/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 190

Účinnost

      Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.

* * *

      Zákon č. 140/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2001 s  >;výjimkou čl. I bodů 71, 72, 73 a 74, které nabyly účinnosti dnem vyhlášení (26. 4. 2001), a s výjimkou čl. I bodů 104, 107, 110 a 114, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2002.

      Zákon č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.

      Zákon č. 217/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), a zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou čl. I bodů 1, 7, 8, 11 až 15, 18 až 21, 23, 27 až 30, 37, 40, 42 v části, kterou se doplňuje text ,,anebo § 9 odst. 2 písm. b)", bodů 48, 50, 53, 63 až 65, 68 až 71, 73, 75, 76, 87 v části, kterou se vkládá § 119 odst. 2, bodů 89, 102, 104, 109, 110, 112, 119, 121 v části, kterou se vkládají slova ,,(s výjimkou řízení podle § 9 odst. 4)", bodů 122 až 124, 126 až 128, 134 a čl. V, které nabyly účinnosti ke dni vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost (1. 5. 2004); čl. I bodů 4 až 6, 9, 10, 22, 24 až 26, 34, 36, 55, 56, 66, 67, 84, 91 v části, kterou se doplňuje text ,,nebo je nežádoucí osobou zařazenou do informačního systému smluvních států", 96, 97, 106, 108, které nabývají účinnosti dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku, a čl. I bodu 2, který nabývá účinnosti dnem, kdy bude Česká republika vázána Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru.

      Zákon č. 222/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou

a)
části prvé bodů 56, 112 a 129, které nabyly účinnosti dnem vyhlášení (31. července 2003),

b)
části prvé bodů 1, 3, 4, 6, 7, 10, 13, 14, bodu 15 mimo textu uvedeného pod písmenem d), bodu 16 mimo textu uvedeného pod písmenem b), bodů 20 až 22, 39 až 41, 44, 47, 49 až 55, 57 až 59, 63 až 67, 69, 72, 79, 85, 86, 88, 89, 100 až 103, 107 až 109, 111, bodu 114 s výjimkou slov ,,§ 7" a ,,§ 180b", bodů 115, 116, 118, 120 až 122, 124 a 126, které nabyly účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. 5. 2004),

c)
části prvé bodu 15 části textu uvedeného pod písmenem d), bodu 16 části textu uvedeného pod písmenem b), bodů 18, 33, 37, 38, 61, 62 a 131, které nabývají účinnosti dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmlu-vy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku.

Předseda vlády:

PhDr. Špidla v. r.