Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

        (1) Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný právní předpis Evropských společenství1) podmínky vstupu cizince na území České republiky (dále jen „území“) a vycestování cizince z území, stanoví podmínky pobytu cizince na území a vymezuje působnost Policie České republiky (dále jen „policie“), Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy.

        (2) Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky1a), včetně občana Evropské unie1b).

        (3) Úprava vstupu, pobytu a vycestování občana Evropské unie1b) se vztahuje i na občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím1c) a na občana státu, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru1d), pokud tato smlouva nestanoví jinak.

        Tento zákon se nevztahuje na cizince, který

                a) požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu formou azylu nebo doplňkové ochrany, a azylanta nebo osobu požívající doplňkové ochrany, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis2) nestanoví jinak,

                b) pobývá na území na základě zvláštního právního předpisu upravujícího přechodný pobyt cizích ozbrojených sil na území3),

                c) požádal Českou republiku o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území, a cizince, který pobývá na území na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis3a) nestanoví jinak.

        (1) Cizinec je oprávněn vstoupit na území přes hraniční přechod v místě a čase určeném k provádění hraniční kontroly.

        (2) Hraničním přechodem se rozumí

                a) místo vymezené mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva“) určené pro překračování státních hranic České republiky za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou nebo tímto zákonem,

                b) mezinárodní letiště, které je vnější hranicí podle zvláštního právního předpisu3b), pokud splňuje tyto podmínky:

                        1. bylo jako mezinárodní letiště určeno podle zvláštního právního předpisu4) a

                        2. provozovatel letiště splnil bezpečnostní podmínky stanovené ve zvláštním právním předpisu3b),

                c) vnitřní hranice3b), nebo

                d) prostor mezistátního vlaku a paluba lodě mezistátní osobní nebo nákladní lodní přepravy v době, kdy je v tomto prostoru prováděna hraniční kontrola.

        (1) Cizinec je povinen podrobit se hraniční kontrole bez odkladu po překročení státních hranic, pokud je hraniční kontrola prováděna na území, nebo překročit státní hranice bez odkladu po ukončení hraniční kontroly, pokud je prováděna mimo území. Na vnitřní hranici se hraniční kontrola provádí v případě přijetí rozhodnutí vlády o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu3b).

        (2) Policie potvrdí v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství1) cizinci vstup na území vyznačením otisku vstupního razítka do jeho cestovního dokladu.

        (3) Provádí-li policie hraniční kontrolu na základě mezinárodní smlouvy mimo území, má tato kontrola a na jejím základě provedené úkony stejné právní účinky jako hraniční kontrola provedená na území.
§ 5

        (1) Podmínky vstupu na území a provádění hraniční kontroly stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských společenství1).

        (2) Při vstupu na území je cizinec při hraniční kontrole povinen prokázat splnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství1) a dále je na požádání povinen

                a) vyplnit a podepsat hraniční průvodku,

                b) strpět ověření pravosti cestovního dokladu a ověření své totožnosti pomocí osobních údajů zapsaných v cestovním dokladu, popřípadě porovnání biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu, jde-li o cestovní doklad, který obsahuje nosič dat s biometrickými údaji.

        (3) Povinnost předložit cestovní doklad se nevztahuje na cizince, který je mladší 15 let a je zapsán do cestovního dokladu jiného cizince.

        (4) Splnění podmínek podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. a) se nevztahuje na cizince, který je

                a) přebírán od orgánu cizího státu podle zvláštního zákona5),

                b) přes území provážen (§ 152), nebo

                c) na území předáván podle mezinárodní smlouvy nebo přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství.

        (5) Občan Evropské unie a rodinný příslušník občana Evropské unie je povinen při hraniční kontrole předložit policii cestovní doklad. Nemá-li občan Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie, prokázal jiným dokladem. Nemá-li rodinný příslušník občana Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, prokázal jiným dokladem.

        (6) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, je dále povinen při hraniční kontrole policii předložit vízum opravňující k pobytu na území, vztahuje-li se na něho vízová povinnost.

        (1) Policie odepře cizinci vstup na území, jestliže

                a) nemá platný cestovní doklad,

                b) předloží padělaný nebo pozměněný cestovní doklad, vízum nebo povolení k pobytu,

                c) nepředloží vízum, podléhá-li cizinec vízové povinnosti nebo povolení k pobytu,

                d) nepředloží doklady prokazující účel a zabezpečení podmínek pobytu na území,

                e) nemá dostatečné množství prostředků k pobytu na území a k vycestování z území,

                f) je nežádoucí osobou (§ 154),

                g) je zařazen do informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných hranicích5a) (dále jen „smluvní stát“), za účelem získání přehledu o cizincích, jimž nelze umožnit vstup na území smluvních států (dále jen „informační systém smluvních států“); to neplatí, je-li cizinci uděleno vízum opravňující pouze k pobytu na území,

                h) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit mezinárodní vztahy České republiky,

                i) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo v něm narušit veřejný pořádek anebo ohrozit mezinárodní vztahy smluvních států, nebo

                j) je důvodné podezření, že cizinec trpí nemocí, která je uvedena v seznamu stanoveném vyhláškou Ministerstva zdravotnictví (§ 182a odst. 1) (dále jen „závažná nemoc“).

        (2) Cizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, může policie odepřít vstup na území z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a), b), f) až j).

        (3) Policie odepře vstup na území

                a) občanu Evropské unie,

                        1. nemá-li platný cestovní doklad a nesplňuje-li podmínky podle § 5 odst. 5,

                        2. předloží-li padělaný nebo pozměněný cestovní doklad nebo povolení k pobytu,

                        3. je-li důvodné podezření, že trpí závažnou nemocí,

                        4. je-li důvodné nebezpečí, že by při svém pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo

                        5. je-li zařazen do evidence nežádoucích osob a příslušný orgán, který uplatnil podnět na zařazení občana Evropské unie do této evidence (§ 154 odst. 2) potvrdí, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo narušit veřejný pořádek,

                b) rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie,

                        1. z důvodů uvedených v písmenu a),

                        2. nepředloží-li vízum, podléhá-li vízové povinnosti nebo povolení k pobytu,

                        3. je-li důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost jiného smluvního státu nebo v něm narušit veřejný pořádek,

                        4. je-li zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který rodinného příslušníka do tohoto systému zařadil, potvrdí, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo narušit veřejný pořádek.

        (4) Policie vydá rozhodnutí o odepření vstupu, jestliže odepře vstup na území občanu Evropské unie1b) z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. a). Obdobně policie postupuje i v případě rodinného příslušníka občana Evropské unie1b), pokud rodinný příslušník tohoto občana Evropské unie doprovází nebo pokud rodinný příslušník prokáže, že tento občan Evropské unie pobývá na území. Rozhodnutí o odepření vstupu se nevydá, je-li důvodem odepření vstupu pravomocné rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území nebo pravomocné rozhodnutí o správním vyhoštění.

        (5) Cizinec, kterému byl odepřen vstup na území, je povinen bez zbytečného odkladu vycestovat zpět do zahraničí.

        (1) Zajištění nákladů spojených s vycestováním z území se prokazuje

                a) dokladem o zajištění dopravy při vycestování cizince z území do jiného státu, nebo

                b) předložením peněžních prostředků ke krytí nákladů k vycestování do státu, na jehož území může vstoupit.

        (2) Zajištění nákladů spojených s vycestováním lze místo peněžních prostředků uvedených v odstavci 1 prokázat

                a) výpisem z účtu vedeného v bance znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu v České republice disponovat s peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1, nebo

                b) jiným dokladem o finančním zajištění, například platnou mezinárodně uznávanou kreditní kartou.

        (3) Peněžní prostředky mohou být cizincem předloženy v české měně nebo v cizí volně směnitelné měně.

        (1) Zajištění prostředků k pobytu na území se prokazuje, není-li dále stanoveno jinak, předložením

                a) peněžních prostředků alespoň ve výši

                        1. 0,5násobku částky existenčního minima stanovené zvláštním právním předpisem6) (dále jen „částka existenčního minima“) na 1 den pobytu, jestliže tento pobyt nemá vcelku přesáhnout dobu 30 dnů,

                        2. 15násobku částky existenčního minima, jestliže má pobyt na území přesáhnout dobu 30 dnů, s tím, že tato částka se za každý celý měsíc předpokládaného pobytu na území zvyšuje o 2násobek částky existenčního minima,

                        3. 50násobku částky existenčního minima, jestliže se jedná o pobyt za účelem podnikání, který má vcelku přesáhnout 90 dnů, nebo

                b) dokladu potvrzujícího zaplacení služeb spojených s pobytem cizince na území nebo dokladu potvrzujícího, že služby budou poskytnuty bezplatně.

        (2) Zajištění prostředků k pobytu na území lze místo peněžních prostředků uvedených v odstavci 1 prokázat

                a) výpisem z účtu vedeného v bance znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu v České republice disponovat s peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1, nebo

                b) jiným dokladem o finančním zajištění, například platnou mezinárodně uznávanou kreditní kartou.

        (3) Cizinec, který bude na území studovat, může předložit jako doklad o zajištění prostředků k pobytu závazek vydaný státním orgánem nebo právnickou osobou, že zajistí pobyt cizince na území poskytnutím peněžních prostředků ve výši částky existenčního minima na 1 měsíc předpokládaného pobytu, nebo doklad o tom, že veškeré náklady spojené s jeho studiem a pobytem budou uhrazeny přijímací organizací (školou). Pokud částka v závazku této výše nedosahuje, je cizinec povinen předložit doklad o vlastnictví peněžních prostředků ve výši rozdílu mezi částkou existenčního minima a závazkem na dobu předpokládaného pobytu, nejvýše však 6násobek částky existenčního minima. Doklad o zajištění prostředků k pobytu lze nahradit rozhodnutím či smlouvou o přidělení grantu získaného na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.

        (4) Cizinec, který nedosáhl věku 18 let, je povinen prokázat zajištění prostředků k pobytu podle odstavce 1 v poloviční výši.

        Hraniční průvodkou se rozumí evidenční doklad obsahující údaje o jménu a příjmení, dnu, měsíci a roku narození cizince a spolucestujících cizinců mladších 15 let, o sérii a číslu cestovního dokladu cizince, jeho státním občanství a pohlaví. Hraniční průvodka dále obsahuje číslo víza, tovární značku vozidla, s nímž vstupuje na území, mezinárodní poznávací značku a státní poznávací značku tohoto vozidla a jeho barvu, datum a místo vstupu na území a datum vycestování z území, účel a místo pobytu na území.

        V pozvání se zvoucí osoba zavazuje, že uhradí náklady

                a) spojené s obživou cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území,

                b) spojené s ubytováním cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území,

                c) spojené s poskytnutím zdravotní péče po dobu pobytu na území až do vycestování z území, případně též s převozem nemocného nebo ostatků zemřelého,

                d) spojené s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území.

        (1) Rodinným příslušníkem občana Evropské unie1b) se pro účely tohoto zákona rozumí jeho

                a) manžel,

                b) rodič, jde-li o občana Evropské unie1b) mladšího 21 let, kterého vyživuje a se kterým žije ve společné domácnosti,

                c) dítě mladší 21 let nebo takové dítě manžela občana Evropské unie a

                d) nezaopatřený přímý příbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takový příbuzný manžela občana Evropské unie.

        (2) Je-li účelem pobytu občana Evropské unie1b) studium, rozumí se rodinným příslušníkem pouze manžel a nezaopatřené dítě.

        (3) Za nezaopatřenou osobu podle odstavce 1 písm. d) se považuje občanem Evropské unie nebo jeho manželem vyživovaný cizinec, který

                a) se soustavně připravuje na budoucí povolání,

                b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo

                c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

        (4) Ustanovení tohoto zákona, týkající se rodinného příslušníka občana Evropské unie, se obdobně použijí i na cizince, který hodnověrným způsobem doloží, že

                a) je příbuzným občana Evropské unie neuvedeným v odstavci 1, pokud

                        1. ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen trvalý či dlouhodobý pobyt, žil s občanem Evropské unie ve společné domácnosti,

                        2. je občanem Evropské unie vyživovaný, nebo

                        3. se o sebe z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedokáže sám postarat bez osobní péče občana Evropské unie, anebo

                b) má s občanem Evropské unie trvalý vztah obdobný vztahu rodinnému a žije s ním ve společné domácnosti.

        (5) Ustanovení tohoto zákona týkající se rodinného příslušníka občana Evropské unie se použijí i na cizince, který je rodinným příslušníkem státního občana České republiky1a).

        (1) Cizinec pobývá na území přechodně

                a) po překročení státních hranic České republiky a po ukončení hraniční kontroly, nebyl-li mu v rámci hraniční kontroly policií odepřen vstup na území,

                b) po překročení státních hranic, není-li hraniční kontrola prováděna, nebo

                c) ode dne narození na území, za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 88).

        (2) Přechodný pobyt podle odstavce 1 písm. a) počíná dnem a hodinou překročení státních hranic České republiky, je-li hraniční kontrola prováděna mimo území, nebo dnem a hodinou ukončení hraniční kontroly, je-li tato prováděna na státních hranicích České republiky nebo po překročení těchto hranic.

        Cizinec může pobývat na území přechodně

                a) bez víza,

                b) na základě uděleného krátkodobého víza, dlouhodobého víza, diplomatického víza nebo zvláštního víza,

                c) na základě povolení k přechodnému pobytu, anebo

                d) na základě výjezdního příkazu.

        Krátkodobým vízem je

                a) letištní vízum - vízum typu A,

                b) průjezdní vízum - vízum typu B,

                c) vízum k pobytu do 90 dnů - vízum typu C,

                d) vízum typu A, B nebo C udělené smluvním státem, které jeho držitele opravňuje k pobytu i na území jiného smluvního státu (dále jen „jednotné schengenské vízum“).

        Dlouhodobým vízem je

                a) vízum k pobytu nad 90 dnů - vízum typu D,

                b) vízum typu D nebo D+C udělené smluvním státem, které opravňuje jeho držitele k pobytu i na území jiného smluvního státu (dále jen „dlouhodobé vízum smluvních států“).

        Cizinec může pobývat na území přechodně bez víza,

                a) stanoví-li tak přímo použitelný právní předpis Evropských společenství6a) a není-li v souladu s tímto právním předpisem mezinárodní smlouvou nebo nařízením vlády [§ 181 písm. a)] stanoveno jinak,

                b) stanoví-li tak v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství 6a) mezinárodní smlouva nebo vláda svým nařízením [§ 181 písm. b)],

                c) je-li občanem Evropské unie1b),

                d) je-li

                        1. ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody; tento cizinec současně může po dobu tohoto výkonu pobývat na území i bez cestovního dokladu,

                        2. umístěn v policejní cele7) nebo v zařízení pro zajištění cizinců (dále jen „zařízení“) (§ 130); tento cizinec současně může po dobu tohoto umístění pobývat na území i bez cestovního dokladu,

                        3. mladší 15 let po dobu hospitalizace, pokud přicestoval s jiným cizincem, v jehož cestovním dokladu je zapsán, a tento cizinec vycestoval z území; cizinec mladší 15 let může po dobu hospitalizace pobývat na území i bez cestovního dokladu,

                        4. držitelem dokladu o povolení dlouhodobého nebo trvalého pobytu na území jiného smluvního státu a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce,

                        5. žákem, který není státním příslušníkem členského státu Evropské unie, ale který má bydliště v jiném členském státě Evropské unie a cestuje na školní výlet v rámci Evropské unie jako člen skupiny žáků, doprovázené učitelem, a je uveden na seznamu žáků vydaném školou na jednotném formuláři7b), v němž se uvede totožnost žáků, účel a délka jejich pobytu anebo průjezdu,

                        6. rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, držitelem dokladu o povolení přechodného nebo trvalého pobytu na území jiného členského státu Evropské unie a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce, nebo

                        7. držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie7c) (dále jen „rezident jiného členského státu Evropské unie“) a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce, nebo

                e) je-li rodinným příslušníkem občana Evropské unie1b), jehož vízum k pobytu do 90 dnů nebo průjezdní vízum pozbylo platnost, pokud na území pobývá s občanem Evropské unie a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce.

        (1) Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, policie ukončí, jestliže cizinec

                a) úmyslně ohrozil veřejný pořádek,

                b) poruší povinnost stanovenou tímto zákonem,

                c) pobývá na území bez platného cestovního dokladu, pokud k tomu není oprávněn podle tohoto zákona nebo při pobytové kontrole policie zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. b), f), g), h), i) nebo j),

                d) na žádost policie neprokáže zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13) nebo nepředloží ověřené pozvání (§ 15 a 180),

                e) na žádost policie neprokáže zajištění nákladů spojených s vycestováním z území, nebo

                f) na území pobývá na cestovní doklad, který byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený,

                        za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro ukončení pobytu. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

        (2) Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, zaniká, jestliže cizinec na území pobývá v rozporu s mezinárodní smlouvou nebo nařízením vlády vydaným podle § 181.

        (3) Policie ukončí pobyt podle odstavce 1 udělením výjezdního příkazu. Výjezdní příkaz policie udělí i v případě zániku pobytu podle odstavce 2. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění cizince z území podle tohoto zákona (dále jen „správní vyhoštění“).

        (1) Průjezdní vízum uděluje, pokud není dále stanoveno jinak, diplomatická mise nebo konzulární úřad České republiky (dále jen „zastupitelský úřad“) na žádost cizince, který hodlá projíždět územím.

        (2) Průjezdní vízum opravňuje cizince k průjezdu územím při jeho cestě z území jednoho státu na území jiného státu.

        (3) Doba platnosti průjezdního víza se stanoví podle předpokládaného počtu cest na území, nejdéle však na 6 měsíců.

        (4) Průjezdní vízum

                a) jednosměrné opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 5 dnů,

                b) obousměrné opravňuje cizince ke dvojímu pobytu na území po dobu 5 dnů,

                c) bez omezení počtu cest opravňuje cizince k opakovanému pobytu na území po dobu 5 dnů.

        (5) Žádost o udělení průjezdního víza lze výjimečně podat na hraničním přechodu za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství7d). V tomto případě vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie.

        (6) Žádost o udělení průjezdního víza je na hraničním přechodu dále oprávněn podat rodinný příslušník občana Evropské unie1b). V tomto případě vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie.

        Náležitosti k žádosti o udělení průjezdního víza

                (1) K žádosti o udělení průjezdního víza je cizinec povinen předložit, není-li dále stanoveno jinak,

                        a) cestovní doklad,

                        b) vízum jiného státu, který je cílem jeho cesty nebo přes jehož státní hranice hodlá z území do cílového státu cestovat; to neplatí, je-li cizinec oprávněn k pobytu v uvedeném státě bez víza,

                        c) prostředky k pobytu na území (§ 13) a prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území,

                        d) fotografie; to neplatí, pokud bude pořizován obrazový záznam cizince,

                        e) na požádání lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí; o předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.

                (2) Při podání žádosti podle § 22 odst. 5 je cizinec povinen dále prokázat důvody, na jejichž základě žádá o udělení víza na hraničním přechodu. Je-li důvodem žádosti neuskutečněné přistání letadla na území, cizinec k žádosti nepředkládá doklad o cestovním zdravotním pojištění a fotografii.

                (3) Rodinný příslušník občana Evropské unie je povinen k žádosti o udělení průjezdního víza předložit pouze cestovní doklad, doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, a fotografie.

        (1) Letištní vízum uděluje zastupitelský úřad na žádost cizince, který z důvodu čekání na letecký spoj je nucen pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.

        (2) Doba platnosti letištního víza se stanoví podle předpokládaného počtu pobytů v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území, nejdéle však na 3 měsíce.

        (3) Letištní vízum

                a) jednosměrné opravňuje cizince k pobytu v tranzitním prostoru po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence,

                b) obousměrné opravňuje cizince ke dvojímu pobytu po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence.

        (4) Cizinec, který je uveden v právním předpise vydaném podle § 182 odst. 1 písm. b), může v tranzitním prostoru mezinárodního letiště pobývat pouze na základě uděleného letištního víza.

        (5) Držitel cestovního dokladu pro uprchlíky nebo cestovního dokladu, v němž není vyznačeno státní občanství cizince, se pro účely udělení letištního víza považuje za občana státu, který cestovní doklad vydal.

        K žádosti o udělení letištního víza je cizinec povinen předložit

                a) cestovní doklad,

                b) vízum státu, který je cílem jeho cesty; to neplatí, je-li cizinec oprávněn k pobytu v uvedeném státě bez víza,

                c) fotografie; to neplatí, pokud bude pořizován obrazový záznam cizince,

                d) letenku na letecký spoj, který zajistí jeho vycestování z území.

        (1) Vízum k pobytu do 90 dnů uděluje, pokud není dále stanoveno jinak, zastupitelský úřad na žádost cizince.

        (2) Doba platnosti víza podle odstavce 1 se stanoví podle předpokládaného počtu cest na území, nejdéle však na 2 roky.

        (3) Vízum k pobytu do 90 dnů podle požadavku cizince uděluje zastupitelský úřad jako jednorázové, ke dvěma vstupům nebo vícenásobné.

        (4) Vízum k pobytu do 90 dnů opravňuje k pobytu na území po dobu v něm uvedenou. Celková doba pobytu na území nesmí překročit 3 měsíce.

        (5) Žádost o udělení víza k pobytu do 90 dnů lze výjimečně podat na hraničním přechodu za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství7d). V tomto případě vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie.

        (6) Žádost o udělení víza k pobytu do 90 dnů je na hraničním přechodu dále oprávněn podat rodinný příslušník občana Evropské unie1b). V tomto případě vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie.

        (7) Ten, kdo vízum k pobytu do 90 dnů udělil, v něm uvede účel pobytu.

        (1) K žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů je cizinec povinen na požádání orgánu udělujícího toto vízum předložit, není-li dále stanoveno jinak,

                a) cestovní doklad,

                b) fotografie; to neplatí, pokud bude pořizován obrazový záznam cizince,

                c) policií ověřené pozvání nebo prostředky k pobytu na území (§ 13) a doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území, pokud nedoloží zabezpečení nákladů spojených s pobytem na území jinak,

                d) doklad prokazující zajištění nákladů spojených s vycestováním z území (§ 12),

                e) lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí; o předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí,

                f) další doklady osvědčující údaje uvedené v žádosti o vízum.

        (2) K žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání8) vydané Úřadem práce České republiky, náležitosti podle odstavce 1 písm. a), b), d) a e) a doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území. Povolení k zaměstnání nemusí cizinec předkládat, není-li podle zvláštního právního předpisu podmínkou výkonu zaměstnání.

        (3) K žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů za účelem výzkumu je cizinec, který je držitelem povolení k pobytu za účelem vědeckého výzkumu na území jiného členského státu Evropské unie8a), povinen předložit dohodu o hostování uzavřenou s výzkumnou organizací, která má sídlo na území tohoto členského státu, a na požádání náležitosti podle odstavce 1 písm. a), b) a e).

        (4) Před vyznačením víza k pobytu do 90 dnů je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2. Žádá-li cizinec o udělení tohoto víza jako víza ke dvěma vstupům nebo víza vícenásobného, je dále povinen k žádosti připojit čestné prohlášení, že ke každému dalšímu pobytu na území bude mít uzavřeno cestovní zdravotní pojištění.

        (5) Rodinný příslušník občana Evropské unie je povinen k žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů předložit pouze cestovní doklad, doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, a fotografie.

        Při podání žádosti podle § 26 odst. 5 je cizinec povinen předložit cestovní doklad, doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území a prokázat důvody, na jejichž základě žádá o udělení víza na hraničním přechodu. Povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění se nevztahuje na případy uvedené v § 180i odst. 2. Cizinec je dále na požádání povinen prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území (§ 12) a předložit fotografie.

        (1) Policie na žádost cizince prodlouží platnost víza k pobytu do 90 dnů a dobu pobytu na toto vízum, jestliže cizinec žádost podá v době platnosti tohoto víza a předloží náležitosti podle odstavce 3. Policie na žádost cizince prodlouží platnost průjezdního víza a dobu pobytu na toto vízum, jestliže cizinec žádost podá v době platnosti tohoto víza a předloží náležitosti podle odstavce 4. Doba prodlouženého pobytu se stanoví tak, aby součet doby předchozího a prodlouženého pobytu na území nepřekročil 3 měsíce.

        (2) Dobu pobytu podle odstavce 1 nelze prodloužit, pokud pro prodloužení doby pobytu na území nebyly shledány důvody hodné zřetele nebo je-li důvodem žádosti změna účelu pobytu na území anebo shledá-li policie důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 61).

        (3) K žádosti o prodloužení platnosti víza k pobytu do 90 dnů a doby pobytu na toto vízum je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 27 odst. 1 nebo 2, s výjimkou fotografií, a dále doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu8b) nebo pokud je úhrada nákladů zdravotní péče zajištěna jiným způsobem.

        (4) K žádosti o prodloužení platnosti průjezdního víza a doby pobytu na toto vízum je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 23 odst. 1, s výjimkou fotografií.

        (5) Policie na žádost cizince prodlouží platnost letištního víza, jestliže cizinec žádost podá v době platnosti tohoto víza a předloží náležitosti podle § 25, s výjimkou fotografie. Doba prodloužené platnosti víza se stanoví tak, aby doba pobytu cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území nepřekročila 3 měsíce. Dobu platnosti víza nelze prodloužit, pokud nebyly shledány důvody hodné zřetele.

        (1) Česká republika udělí průjezdní vízum, letištní vízum nebo vízum k pobytu do 90 dnů jako jednotné schengenské vízum, jsou-li splněny tyto podmínky:

                a) cizinec není zařazen do informačního systému smluvních států,

                b) není důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo v něm narušit veřejný pořádek, anebo ohrozit mezinárodní vztahy smluvních států,

                c) Česká republika je cílem jeho cesty, nebo v případě průjezdu územím smluvních států je prvním smluvním státem, do kterého na toto vízum vstoupí,

                d) cestovní doklad, do něhož má být vízum vyznačeno, opravňuje ke vstupu do všech smluvních států, a

                e) cizinec předloží náležitosti k udělení požadovaného druhu víza (§ 23, 25 a § 27 odst. 1 a 2); jde-li o udělení víza podle § 26, předloží také doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění8c), z něhož lze uhradit náklady v rozsahu podle § 180i odst. 1 po dobu pobytu na území všech smluvních států a má-li být vízum uděleno ke dvěma vstupům nebo jako vícenásobné, cizinec dále předloží čestné prohlášení, že ke každému dalšímu pobytu na území smluvních států bude mít uzavřeno cestovní zdravotní pojištění.

        (2) Celková doba pobytu cizince na území smluvních států nesmí překročit 3 měsíce v průběhu 6 měsíců ode dne prvního vstupu na území těchto států.

        (3) Nejsou-li podmínky podle odstavce 1 splněny, může Česká republika v souladu s mezinárodními úmluvami o odstraňování kontrol na společných hranicích a předpisy, vydanými na jejich základě8d), omezit územní platnost jednotného schengenského víza. Orgán, který takové vízum udělil, oznámí tuto skutečnost ostatním smluvním státům.

        (4) Jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem v zastoupení České republiky je považováno za vízum vydané Českou republikou.

        (1) Jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem opravňuje cizince k pobytu na území po dobu v něm vyznačenou, pokud z jeho územní platnosti není Česká republika vyloučena.

        (2) Policie nebo Ministerstvo zahraničních věcí může u jednotného schengenského víza vydaného jiným smluvním státem

                a) prodloužit platnost a dobu pobytu na jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 29,

                b) omezit jeho platnost na dobu odpovídající předloženým prostředkům k pobytu na území (§ 13), nebo

                c) zrušit jeho platnost, pokud jeho držitel přestal splňovat některou z podmínek pro jeho udělení.

        (3) Policie nebo Ministerstvo zahraničních věcí o provedení změny nebo zrušení platnosti jednotného schengenského víza podle odstavce 2 informují orgán smluvního státu, který vízum udělil.

        (1) Vízum k pobytu nad 90 dnů uděluje policie na žádost cizince, který hodlá pobývat na území za účelem vyžadujícím pobyt na území delší než 3 měsíce.

        (2) Vízum k pobytu nad 90 dnů se dále uděluje cizinci za účelem převzetí povolení k trvalému pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného podle § 42 odst. 3 nebo za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (§ 49).

        (3) Vízum podle odstavce 1 se uděluje s dobou platnosti na 1 rok, vízum podle odstavce 2 s dobou platnosti na 6 měsíců.

        (4) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného podle § 42 odst. 3 nebo povolení k trvalému pobytu opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 3 pracovních dnů. Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí opravňuje k pobytu po dobu 30 pracovních dnů. V případě, že převzetí povolení podle věty první nebo podání žádosti podle věty druhé brání důvody na vůli cizince nezávislé, považuje se doba pobytu po vstupu cizince na území za prodlouženou až do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen po zániku důvodů podle věty třetí tyto důvody neprodleně oznámit policii, jde-li o vízum udělené za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného podle § 42 odst. 3 nebo povolení k trvalému pobytu, nebo Ministerstvu zahraničních věcí, jde-li o vízum udělené za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem.

        (5) Policie udělí vízum k pobytu nad 90 dnů jako dlouhodobé vízum smluvních států typu D+C, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 29a odst. 1 a 3.

        (6) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem výzkumu je na území oprávněn podat cizinec, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu na území jiného členského státu Evropské unie8a) a víza k pobytu do 90 dnů, pokud plnění účelu tohoto pobytu vyžaduje pobyt cizince na území delší než 3 měsíce.

        (1) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit

                a) cestovní doklad,

                b) doklad potvrzující účel pobytu na území,

                c) prostředky k pobytu na území (§ 13),

                d) doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území,

                e) výpis z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174); to neplatí v případě cizince mladšího 15 let,

                f) fotografie; to neplatí, pokud bude pořizován obrazový záznam cizince.

        (2) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a), d), e) a f). Dále je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání nebo v žádosti uvést číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a u kterého úřadu práce o takové povolení požádal. Povolení k zaměstnání nemusí cizinec předkládat a číslo jednací žádosti o jeho vydání uvádět, není-li povolení k zaměstnání podle zvláštního právního předpisu8e) podmínkou výkonu zaměstnání.

        (3) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem výzkumu je cizinec, který je držitelem povolení k pobytu za účelem vědeckého výzkumu na území jiného členského státu Evropské unie8a), povinen předložit

                a) dohodu o hostování uzavřenou s výzkumnou organizací, která má sídlo na území tohoto členského státu,

                b) náležitosti podle odstavce 1 písm. a), e) a f),

                c) písemné vyjádření výzkumné organizace (§ 42f odst. 1) o účelu jeho pobytu na území a

                d) na požádání doklady uvedené v odstavci 5.

        (4) Povinnost předložit výpis z evidence Rejstříku trestů se považuje za splněnou, pokud cizinec podá žádost o tento výpis na zastupitelském úřadu a souhlasí se zasláním tohoto výpisu policii. Povinnost předložit doklad potvrzující účel pobytu na území, jde-li o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu8f), se považuje za splněnou, pokud cizinec v žádosti uvede číslo jednací ohlášení živnosti nebo žádosti o udělení koncese a u kterého živnostenského úřadu živnost ohlásil nebo o koncesi požádal.

        (5) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec na požádání dále povinen předložit

                a) doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174) vydaného státem, jehož je cizinec státním občanem, jakož i státy, v nichž cizinec pobýval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; doklad nelze vyžadovat od cizince mladšího 15 let,

                b) lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí; o předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.

        (6) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2.

        (1) Policie udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci,

                a) kterému ve vycestování z území brání překážka na jeho vůli nezávislá nebo jsou-li splněny podmínky podle § 179 odst. 5,

                b) který je svědkem nebo poškozeným v trestním řízení a jeho účast na řízení je nezbytná,

                c) který v době platnosti oprávnění k pobytu požádal na území o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 67, 68 a § 69 odst. 2, pokud o této žádosti nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, nebo

                d) který podal žalobu proti rozhodnutí policie nebo ministerstva, kterým byla zrušena platnost víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu anebo byla zamítnuta žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o povolení k trvalému pobytu za podmínky, že současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této žaloby.

        (2) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle odstavce 1 se podává na území policii.

        (3) Policie dále udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci, jehož vycestování z území není možné (§ 120a).

        (4) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území vyznačuje do cestovního dokladu policie.

        (5) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území policie stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku; jde-li o udělení víza podle odstavce 1 písm. c) nebo d) nebo podle odstavce 3, dobu platnosti stanoví na 6 měsíců.

        (6) Cizinec, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle odstavce 1 písm. a), je povinen na požádání policie prokázat, že překážka vycestování z území trvá; brání-li tomuto prokázání překážka na vůli cizince nezávislá, lze prokázání nahradit čestným prohlášením.

        K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen předložit

                a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem a neuplynula-li doba platnosti cestovního dokladu,

                b) ověřenou kopii dokladu potvrzujícího existenci důvodu podle § 33 odst. 1 písm. a); nemůže-li předložit takový doklad z důvodů na jeho vůli nezávislých, lze tento doklad nahradit čestným prohlášením,

                c) fotografie,

                d) doklad potvrzující existenci důvodu podle § 33 odst. 1 písm. b),

                e) doklad o cestovním zdravotním pojištění, jde-li o cizince podle § 33 odst. 1 písm. c),

                f) doklad o podání žaloby a návrhu na přiznání odkladného účinku této žaloby, jde-li o cizince podle § 33 odst. 1 písm. d).

        (1) Dobu pobytu na území, která je kratší než doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, policie na žádost cizince opakovaně prodlouží za podmínky, že trvá stejný účel, pro který bylo vízum uděleno, nejdéle však do doby skončení platnosti tohoto víza.

        (2) K žádosti o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a) až e) a na požádání náležitost podle § 31 odst. 5 písm. b). K žádosti o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání, náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) a e) a na požádání náležitost podle § 31 odst. 5 písm. b). Dále je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území. Povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu8b) nebo pokud úhradu nákladů zdravotní péče prokáže jiným způsobem. Cizinec je dále povinen na žádost policie předložit v případě změny podoby i fotografie.

        (3) Dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nelze prodloužit, pokud policie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 37).

        (1) K žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 34 písm. a), b), d) a e) a v případě změny podoby na žádost policie i fotografie.

        (2) Cizinec, kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 3, je povinen k žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území předložit náležitost podle § 34 písm. a), sdělit nebo doložit skutečnosti prokazující trvání důvodů znemožňujících vycestování a v případě změny podoby na žádost policie předložit i fotografie.

        (3) Dobu platnosti víza a dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nelze prodloužit, pokud policie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 38).

        (1) Policie zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže cizinec

                a) byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu,

                b) neplní účel, pro který bylo vízum uděleno, nebo

                c) o zrušení platnosti víza požádá.

        (2) Policie dále zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže

                a) cizinec v žádosti o udělení víza uvedl nepravdivé údaje nebo k žádosti předložil padělané nebo pozměněné doklady,

                b) cizinec přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza,

                c) policie při pobytové kontrole [§ 167 písm. d)] zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. a) nebo b) a

                        1. cizinec ve lhůtě stanovené policií nepředloží potvrzení o tom, že požádal o vydání nového cestovního dokladu, nebo

                        2. ačkoli je důvod pro vydání cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti, cizinec o vydání tohoto cestovního dokladu policii nepožádá,

                d) cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený a cizinec nepředloží potvrzení podle písmene c) bodu 1 nebo z důvodu podle písmene c) bodu 2,

                e) cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 2,

                f) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území, anebo

                g) cizinec při pobytové kontrole neprokáže schopnost uhradit náklady zdravotní péče a neprokáže ji ani ve lhůtě stanovené policií,

                        za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

        (3) Policie v rozhodnutí, kterým zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

        (1) Cizinec je povinen požádat o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného z důvodu podle § 33 odst. 1 písm. a) nejpozději do 3 dnů po zániku překážky vycestování a u víza uděleného podle § 33 odst. 3 nejpozději do 5 dnů po zániku důvodů znemožňujících vycestování.

        (2) Policie zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, jestliže pominuly důvody, pro které bylo toto vízum uděleno, a cizinec nepožádal o zrušení platnosti víza ve lhůtě podle předchozího odstavce anebo bylo-li vízum uděleno podle § 33 odst. 1 písm. d) a soud žalobě nepřiznal odkladný účinek; jedná-li se o zrušení platnosti víza uděleného podle § 33 odst. 3, policie požádá ministerstvo o závazné stanovisko9b) k zániku důvodů znemožňujících vycestování.

        (3) Policie v rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

        (1) Dlouhodobé vízum smluvních států typu D+C opravňuje cizince k pobytu na území České republiky po dobu nejdéle 3 měsíců od data jeho platnosti.

        (2) Dlouhodobé vízum smluvních států typu D opravňuje cizince k pobytu na území České republiky obdobně jako průjezdní vízum (§ 22), a to v průběhu 3 měsíců od data jeho platnosti.

        (1) Diplomatickým vízem se rozumí letištní vízum, průjezdní vízum, vízum k pobytu do 90 dnů nebo vízum k pobytu nad 90 dnů udělené cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako „Diplomatické vízum“. Diplomatické vízum lze vyznačit do diplomatického pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá příslušných výsad a imunit.

        (2) Zvláštním vízem se rozumí letištní vízum, průjezdní vízum, vízum k pobytu do 90 dnů nebo vízum k pobytu nad 90 dnů, udělené cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako „Zvláštní vízum“. Zvláštní vízum lze vyznačit do služebního pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá příslušných výsad a imunit.

        (3) K žádosti o udělení diplomatického nebo zvláštního víza je cizinec povinen předložit cestovní doklad a fotografie; před vyznačením víza je cizinec povinen na požádání předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2.

        (4) Diplomatické vízum a zvláštní vízum uděluje zastupitelský úřad.

        Diplomatické vízum nebo zvláštní vízum prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí.

        (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat cizinec, který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů, hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 1 rok a trvá-li stejný účel pobytu.

        (2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území nepřetržitě po dobu nejméně 3 let.

        (3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat manžel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě manžela nebo takové dítě cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo již za tímto účelem na území pobývá (dále jen „rodinný příslušník výzkumného pracovníka“). K žádosti je rodinný příslušník výzkumného pracovníka povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), c) až f) a prokázat, že je rodinným příslušníkem výzkumného pracovníka; na požádání je dále povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 5. Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu je rodinný příslušník výzkumného pracovníka povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2.

        (4) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec, který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jako jeho rodinný příslušník registrovaný Ministerstvem zahraničních věcí.

        (5) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1, 2 nebo 4 se podává policii a žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 3 se podává na zastupitelském úřadu na úředním tiskopisu. Podat žádost o povolení k dlouhodobému pobytu policii je dále oprávněn rodinný příslušník výzkumného pracovníka, který je držitelem víza k pobytu nad 90 dnů. V žádosti je cizinec povinen uvést údaje v rozsahu žádosti o povolení k trvalému pobytu.

        (6) Cizinec je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v povolení k dlouhodobému pobytu.

        (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území9c) (dále jen „společné soužití rodiny“) je oprávněn podat cizinec, který je

                a) manželem cizince s povoleným pobytem,

                b) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince s povoleným pobytem,

                c) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem manžela cizince s povoleným pobytem,

                d) nezletilým cizincem, který byl cizinci s povoleným pobytem na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s povoleným pobytem na území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec s povoleným pobytem na území, pokud se bude péče o nezletilého cizince vykonávat na území,

                e) rodičem nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2); nemá-li tento nezletilý cizinec rodiče, je oprávněn žádost podat jiný jeho přímý příbuzný ve vzestupné linii, a není-li takového příbuzného, je žádost oprávněn podat poručník nezletilého cizince,

                f) osamělým cizincem starším 65 let nebo bez ohledu na věk cizincem, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povoleným pobytem na území.

        (2) Cizinec podle odstavce 1, kterému byl na území povolen pobyt nebo udělen azyl, se pro účely tohoto zákona považuje za nositele oprávnění ke sloučení rodiny.

        (3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podává cizinec na zastupitelském úřadu.

        (4) V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může cizinec žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podat na území policii.

        (5) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny se cizinci udělí, jestliže

                a) cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu a pobývá na území po dobu nejméně 15 měsíců; jde-li o sloučení manželů, současně musí každý z nich dosáhnout věku 20 let,

                b) manželu, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), pokud manželství vzniklo před jeho vstupem na území,

                c) nezletilému cizinci, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2),

                d) jde o cizince podle odstavce 1 písm. d) nebo f).

        (6) V případě polygamního manželství nelze povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny vydat cizinci, jehož manžel je nositelem oprávnění ke sloučení rodiny a již na území s jinou manželkou pobývá.

        (1) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit

                a) náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a f),

                b) doklad potvrzující příbuzenský vztah; jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), lze příbuzenský vztah prokázat i jiným věrohodným způsobem, není-li předložení dokladu možné,

                c) souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka s pobytem dítěte na území, pokud nejde o společné soužití rodiny s tímto rodičem, zákonným zástupcem nebo poručníkem; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že tento doklad nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit,

                d) doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem rodiny po sloučení nebude nižší než součet

                        1. částek životních minim9d) členů rodiny a

                        2. nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení rodiny.

        (2) Byla-li žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), podána ve lhůtě do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu, je cizinec povinen k žádosti předložit pouze cestovní doklad a fotografie a prokázat příbuzenský vztah způsobem podle odstavce 1 písm. b).

        (3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec na požádání dále povinen přiložit doklady uvedené v § 31 odst. 5.

        (4) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2.

        (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu na území je oprávněn podat rezident jiného členského státu Evropské unie, pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce.

        (2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 podává rezident jiného členského státu Evropské unie na zastupitelském úřadu nebo na území policii. Na území je rezident jiného členského státu Evropské unie povinen žádost podat v době platnosti oprávnění k přechodnému pobytu na území, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne vstupu na území.

        (3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 je žadatel povinen předložit

                a) doklad prokazující přiznání právního postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie,

                b) doklad o cestovním zdravotním pojištění, nejde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2,

                c) doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem žadatele a společně s ním posuzovaných osob nebude nižší než součet částek životních minim9d) žadatele a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou žadatel věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona o životním a existenčním minimu za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu,

                d) náležitosti uvedené v § 31 odst. 1, s výjimkou náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. c), a

                e) na požádání náležitosti podle § 31 odst. 5.

        (4) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání je žadatel povinen předložit povolení k zaměstnání nebo v žádosti uvést číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a u kterého úřadu práce o takové povolení požádal, vyjádření zaměstnavatele, že cizince zaměstná, a náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a f). Na požádání je žadatel povinen dále předložit náležitosti podle § 31 odst. 5.

        (5) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat i rodinný příslušník rezidenta jiného členského státu Evropské unie, pokud má s ním povolen pobyt za účelem společného soužití rodiny na území státu, který rezidentovi jiného členského státu Evropské unie toto právní postavení přiznal, nebo mu bylo na území tohoto státu právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie přiznáno.

        (6) Rodinný příslušník rezidenta jiného členského státu Evropské unie je povinen prokázat splnění podmínky podle odstavce 5 a k žádosti předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, nejde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2, doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem žadatele a společně s ním posuzovaných osob [odstavec 3 písm. c)] nebude nižší než součet částek životních minim9d) žadatele a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou žadatel věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; a dále náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a f). Na požádání je rodinný příslušník povinen dále předložit náležitosti podle § 31 odst. 5.

        (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území9f) je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizinec, pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce a jde-li o studium podle § 64, s výjimkou vzdělávání v základní škole, střední škole nebo v konzervatoři, které není uskutečňováno v rámci výměnného programu nebo odborné praxe prováděné za úplatu.

        (2) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 je cizinec povinen

                a) předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), b), d), e) a f),

                b) předložit souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka, s jeho pobytem na území, je-li nezletilý,

                c) prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), jde-li o studium na vysoké škole nebo neplacenou odbornou praxi; v ostatních případech doklad o tom, že náklady na pobyt cizince přebírá tuzemská hostitelská organizace,

                d) na požádání předložit náležitosti podle § 31 odst. 5.

        (3) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2.

        (1) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území9g) vydá ministerstvo na žádost cizinci, který je

                a) pravděpodobnou obětí trestného činu obchodování s lidmi9h), nebo

                b) osobou, pro kterou bylo organizováno nebo umožněno nedovolené překročení státní hranice9i), jejíž svědectví je významné pro odhalení pachatele nebo organizované skupiny zabývající se organizováním nebo umožněním nedovoleného překročení státní hranice

                        za podmínky, že spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení na trestním řízení vedeném o podezření ze spáchání tohoto trestného činu a nespolupracuje s podezřelým ze spáchání tohoto trestného činu.

        (2) Cizinec podle odstavce 1 musí být neprodleně v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, poučen orgánem činným v trestním řízení nebo ministerstvem o právu požádat o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území a o podmínkách tohoto pobytu. Cizinci je ode dne, kdy byl poučen podle věty první, poskytnuta lhůta 1 měsíce pro rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení; platnost této lhůty může být ukončena, pokud cizinec přestal splňovat některou z podmínek podle odstavce 1, je-li to nezbytné pro zajištění ochrany veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu anebo cizinec o zrušení platnosti poskytnuté lhůty požádá. V průběhu poskytnuté lhůty nelze cizince vyhostit či jinak ukončit jeho pobyt na území a lze s ním vést řízení o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu2). Běh lhůty nemá vliv na řízení o správním vyhoštění cizince nebo na řízení o jeho předání podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky.

        (3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území opatřenou potvrzením orgánu činného v trestním řízení o splnění podmínek podle odstavce 1 podává cizinec ministerstvu. Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území může podat i žadatel o udělení mezinárodní ochrany2).

        (4) K žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je cizinec povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a to i tehdy, uplynula-li doba jeho platnosti, doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území a fotografie.

        (5) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území může dále ministerstvo vydat na žádost cizinci, který je

                a) manželem,

                b) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem, nebo

                c) z důvodu nezpůsobilosti k právním úkonům rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do péče

                        cizince uvedeného v odstavci 1, pokud se v době podání žádosti tento cizinec zdržoval na území a důvodem pobytu je společné soužití rodiny. K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je cizinec povinen prokázat skutečnosti uvedené v písmenu a), b) nebo c), předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a to i tehdy, uplynula-li doba jeho platnosti, a fotografie.

        (6) Nemůže-li si cizinec, kterému byla podle odstavce 2 poskytnuta lhůta pro rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení, nebo žadatel o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území zajistit ubytování, zajistí mu ubytování ministerstvo nebo právnická osoba. Ministerstvo může na základě písemně uzavřené smlouvy přispět právnické osobě na úhradu nákladů spojených s ubytováním cizince.

        (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu8a) je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizinec, který uzavřel s výzkumnou organizací dohodu o hostování9j) a hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce (dále jen „výzkumný pracovník“). Výzkumnou organizací se pro účely tohoto zákona rozumí veřejná výzkumná instituce, vysoká škola9k) nebo jiná výzkumná organizace zapsaná do seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu9j). Výzkumnou činností se rozumí též činnost akademického pracovníka nebo hostujícího profesora u veřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace zapsané do seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí podle zvláštního právního předpisu9j).

        (2) V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může výzkumný pracovník žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu podat na území policii.

        (3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit

                a) dohodu o hostování9j),

                b) náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), e) a f),

                c) písemný závazek výzkumné organizace, že uhradí případné náklady spojené s pobytem výzkumného pracovníka na území po skončení platnosti oprávnění k pobytu na území, včetně nákladů spojených s jeho vycestováním z území, pokud tyto náklady vznikly do 6 měsíců ode dne skončení platnosti dohody o hostování9j) a byly hrazeny z veřejných prostředků, a

                d) na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 5.

        (4) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění na dobu pobytu ode dne vstupu na území České republiky do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2.

        (5) Po dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu se držitel tohoto povolení pro účely úhrady poskytování zdravotní péče považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem.

        Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území uděluje policie na žádost cizince, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33, pokud pobyt cizince na území bude delší než 1 rok a trvají-li důvody, pro které bylo toto vízum uděleno.

        (1) Policie vydá cizinci povolení k dlouhodobému pobytu formou průkazu o povolení k pobytu podle § 78; v průkazu policie vyznačí účel pobytu.

        (2) Cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem studia na území (§ 42d) anebo za účelem vědeckého výzkumu na území (§ 42f) na žádost podanou na zastupitelském úřadu, je povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území dostavit se osobně na policii k převzetí průkazu o povolení k pobytu. Rozhodnutí, kterým byl cizinci povolen dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu na území, nabývá právní moci dnem jeho převzetí.

        (3) Na průkaz o povolení k pobytu se § 79 odst. 2 a § 81 vztahují obdobně.

        (4) Povolení k dlouhodobému pobytu policie vydává s dobou platnosti

                a) potřebnou k dosažení účelu, který vyžaduje pobyt na území, kratší než 1 rok,

                b) 1 rok, jde-li o přechodný pobyt za účelem studia s předpokládanou dobou pobytu delší než 1 rok nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu,

                c) odpovídající v případě společného soužití rodiny době platnosti průkazu o povolení k pobytu (§ 44 odst. 1), který byl vydán nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, nejméně však na 1 rok,

                d) 2 roky v případě společného soužití rodiny, bylo-li nositeli oprávnění ke sloučení rodiny vydáno povolení k trvalému pobytu,

                e) odpovídající době uvedené v povolení k zaměstnání,

                f) odpovídající v případě rodinného příslušníka rezidenta jiného členského státu Evropské unie době platnosti průkazu o povolení k pobytu, který byl vydán tomuto rezidentovi,

                g) odpovídající době stanovené ve smlouvě o dobrovolné službě mládeže v tuzemské hostitelské organizaci, jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území podle § 42d,

                h) odpovídající v případě rodinného příslušníka výzkumného pracovníka době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného výzkumnému pracovníkovi, nebo

                i) 2 roky v ostatních případech.

        (5) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území ministerstvo vydává s platností na dobu potřebnou k dosažení účelu pobytu, nejméně však na dobu 6 měsíců.

        (1) Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně prodloužit, a to

                a) na dobu stanovenou v § 44 odst. 5,

                b) nejdéle na dobu stanovenou v § 44 odst. 4 písm. a), b), e) až i),

                c) na dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 1, který byl vydán nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, jde-li o dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 písm. c),

                d) na dobu 5 let, jde-li o dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 písm. d).

        (2) Platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území (§ 42d) lze prodloužit opakovaně, vždy však nejdéle o 2 roky, pokud bylo vydáno za účelem vzdělávání ve vyšší odborné škole nebo studia na vysoké škole. Pokud bylo toto povolení vydáno za účelem neplacené odborné praxe, lze jej prodloužit pouze jednou na dobu odpovídající době stanovené ve smlouvě o odborné praxi v tuzemské hostitelské organizaci. V ostatních případech se platnost tohoto povolení neprodlužuje.

        (3) Na prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se § 35 odst. 2 a 3, § 36, § 46 odst. 3 a 7 a § 47 vztahuje obdobně.

        (4) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42b odst. 1 písm. a), c) a d) a dále doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu8b) nebo pokud úhradu nákladů zdravotní péče prokáže jiným způsobem. Jestliže byl nositeli oprávnění ke sloučení rodiny udělen azyl, je cizinec povinen předložit pouze cestovní doklad. Platnost povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny nelze prodloužit, pokud policie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46a).

        (5) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného rezidentovi jiného členského státu Evropské unie je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42c odst. 3, s výjimkou dokladu obdobného výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaného státem, jehož je občanem nebo v němž pobýval, a lékařské zprávy, že netrpí závažnou nemocí. K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je dále povinen předložit náležitost podle § 46 odst. 7 nebo 8. K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání je cizinec povinen v případech, kdy se podle zvláštního právního přepisu nevyžaduje povolení k zaměstnání9l), předložit pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce a náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a f).

        (6) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území vydaného podle § 42d je cizinec povinen

                a) předložit náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), b), d) a f),

                b) předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu8b) nebo pokud úhradu nákladů zdravotní péče prokáže jiným způsobem,

                c) prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), jde-li o studium na vysoké škole nebo neplacenou odbornou praxi; v ostatních případech doklad o tom, že náklady na pobyt cizince přebírá tuzemská hostitelská organizace,

                d) předložit souhlas rodiče, případně jiného zákonného zástupce nebo poručníka, s jeho pobytem na území, je-li nezletilý.

        (7) Žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území se podává ministerstvu. K žádosti je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42e odst. 4, s výjimkou fotografie. V případě změny podoby je cizinec povinen na požádání předložit i fotografie.

        (8) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit cestovní doklad a náležitosti uvedené v § 42f odst. 3 písm. a) a c) a na požádání lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. Platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nelze prodloužit, pokud policie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46d). Rodinný příslušník výzkumného pracovníka je povinen k žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a) a c) až f) a prokázat, že je rodinným příslušníkem výzkumného pracovníka.

        (1) Cizinec, který hodlá na území pobývat za jiným účelem, než který mu byl povolen, je povinen požádat policii o udělení nového povolení k dlouhodobému pobytu. Nové povolení k dlouhodobému pobytu nelze udělit v případech uvedených v § 33 odst. 1 nebo 3 s výjimkou případů uvedených v § 42 odst. 2.

        (2) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného soužití rodiny je oprávněn po 3 letech pobytu na území nebo po dosažení věku 18 let požádat policii o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem.

        (3) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného soužití rodiny, který je pozůstalou osobou po nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, je oprávněn požádat policii o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem, jestliže

                a) ke dni úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny pobýval na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; podmínka nepřetržitého pobytu neplatí, pokud cizinec v důsledku uzavření sňatku s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny pozbyl státní občanství České republiky, nebo

                b) k úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

        (4) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného soužití rodiny je oprávněn požádat o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem v případě rozvodu s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, pobýval-li ke dni rozvodu na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let a manželství trvalo nejméně 5 let; podmínka nepřetržitého pobytu a doby trvání manželství neplatí, pokud tento cizinec v důsledku uzavření sňatku s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny pozbyl státní občanství České republiky.

        (5) K žádosti podle odstavce 3 nebo 4 je cizinec povinen předložit

                a) cestovní doklad,

                b) doklad potvrzující splnění podmínky podle odstavce 3 nebo 4,

                c) doklad o zajištění ubytování na území,

                d) doklad podle § 42b odst. 1 písm. d) nebo povolení k zaměstnání,

                e) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, je-li cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu5), nebo prokáže-li úhradu nákladů zdravotní péče jiným způsobem,

                f) výpis z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174); to neplatí v případě cizince mladšího 15 let,

                g) fotografie.

        (6) Oprávnění podat žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu podle odstavce 3 nebo 4 zaniká uplynutím 1 roku ode dne, kdy tento důvod nastal.

        (7) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem ochrany na území je oprávněn po splnění účelu pobytu nebo po 1 roce pobytu na území požádat policii o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem. Policie dlouhodobý pobyt za jiným účelem nepovolí, jsou-li zjištěny důvody pro zrušení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle § 46c odst. 1 písm. a) až c).

        (1) Pro povolení k dlouhodobému pobytu platí obdobně § 31 odst. 1, § 33, 34, 37, 38, § 55 odst. 1, § 56, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů. K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 je cizinec dále povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, nejde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2.

        (2) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území z důvodu uvedeného v § 33 odst. 1 písm. a) platí obdobně § 56 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů.

        (3) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem vědeckého výzkumu platí obdobně § 55 odst. 1, § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), h) a i), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1.

        (4) Pro povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie a jeho rodinného příslušníka, který má na území tohoto státu povolen pobyt za účelem společného soužití rodiny s rezidentem, platí obdobně § 55 odst. 1, § 56 odst. 1 písm. c), e), h), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů.

        (5) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území (§ 42d) platí obdobně § 37, § 55 odst. 1, § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), h) a i), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů.

        (6) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit rozhodnutí o povolení k zaměstnání nebo rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání a náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) až f).

        (7) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je cizinec povinen dále předložit potvrzení finančního úřadu České republiky o stavu jeho daňových nedoplatků a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o tom, že nemá splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a na státní politiku zaměstnanosti včetně penále; splatným nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí též nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále, k jehož úhradě bylo povoleno podle zvláštního právního předpisu9m) jeho splácení ve splátkách. Není-li cizinec daňovým subjektem nebo plátcem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, předloží doklad vydaný finančním úřadem České republiky nebo okresní správou sociálního zabezpečení potvrzující tuto skutečnost.

        (8) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu8f) je cizinec povinen předložit živnostenský list nebo koncesní listinu anebo potvrzení vydané živnostenským úřadem prokazující, že cizinec splňuje všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti, a náležitosti podle odstavce 7 a § 31 odst. 1 písm. a) a c) až f).

        (1) Na žádost cizince policie platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny zruší.

        (2) Policie dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jestliže

                a) cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu,

                b) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,

                c) cizinec při pobytové kontrole neprokáže schopnost uhradit náklady zdravotní péče a neprokáže ji ani ve lhůtě stanovené policií,

                d) bylo zjištěno, že by cizinec mohl při dalším pobytu na území ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,

                e) cizinec přestal splňovat podmínky prokazované podle § 42b odst. 1 písm. c) nebo d),

                f) zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání nebo prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny jsou padělané nebo pozměněné,

                g) cizinec nemá na území zajištěno ubytování,

                h) cizinec by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo před vstupem cizince na území,

                i) cizinec neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno,

                j) zjistí, že se cizinec dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat toto povolení, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, nebo

                k) požádal-li nositel oprávnění ke sloučení rodiny o zrušení povolení k dlouhodobému pobytu nebo mu bylo toto povolení zrušeno,

                        za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

        (3) Policie v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

        (1) Na žádost rezidenta jiného členského státu Evropské unie7c) policie platnost jeho povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie zruší.

        (2) Policie dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, jestliže

                a) byl držitel tohoto povolení pravomocně odsouzen za spáchání zvlášť závažného úmyslného trestného činu,

                b) je-li důvodné nebezpečí, že by držitel tohoto povolení mohl při dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost České republiky,

                c) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění držitele tohoto povolení ze svého území9a) z důvodu odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování,

                d) držitel tohoto povolení neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno,

                e) držitel tohoto povolení při pobytové kontrole neprokáže schopnost uhradit náklady zdravotní péče a neprokáže ji ani ve lhůtě stanovené policií,

                f) držitel tohoto povolení nemá na území zajištěno ubytování,

                g) úhrnný měsíční příjem držitele tohoto povolení a společně s ním posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)] nedosahuje částky živobytí společně posuzovaných osob9n), nebo

                h) stát, který držiteli tohoto povolení přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie, rozhodl o zrušení tohoto právního postavení a současně o zrušení povolení k trvalému pobytu na svém území

                        za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života držitele tohoto povolení.

        (3) Při zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie policie zruší i povolení k dlouhodobému pobytu na území vydaného jeho rodinnému příslušníkovi za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska zásahu do jeho soukromého nebo rodinného života. Policie postupuje vůči rodinnému příslušníkovi rezidenta jiného členského státu Evropské unie obdobně i v případě, že platnost povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie zanikla na základě rozhodnutí o vyhoštění.

        (4) Policie v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a rezidentovi jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi udělí výjezdní příkaz; rezident jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

        (1) Ministerstvo zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území9f), jestliže

                a) cizinec přestal splňovat podmínky pro vydání tohoto povolení podle § 42e odst. 1,

                b) je to nezbytné pro zajištění ochrany veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu, nebo

                c) cizinec o zrušení tohoto povolení požádá.

        (2) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

        (3) Postup podle odstavce 2 neplatí, byl-li z důvodu uděleného povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území odložen výkon rozhodnutí o správním vyhoštění cizince nebo odloženo jeho pře-dání podle mezinárodní smlouvy. V tomto případě policie dokončí správní vyhoštění cizince nebo jeho pře-dání podle mezinárodní smlouvy.

        (4) Orgán činný v trestním řízení je povinen neprodleně ministerstvo informovat o skutečnostech odůvodňujících zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území.

        (5) Vykonatelností rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydaného cizinci podle § 42e odst. 1 současně zaniká platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydaného cizinci podle § 42e odst. 5; o této skutečnosti ministerstvo cizince informuje.

        (6) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; výjezdní příkaz dále ministerstvo udělí cizinci, kterému zanikla platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle odstavce 5. Cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

        (1) Na žádost výzkumného pracovníka policie platnost jeho povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu zruší.

        (2) Policie dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, jestliže

                a) výzkumný pracovník byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu,

                b) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění výzkumného pracovníka ze svého území9a) z důvodu jeho odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,

                c) bylo zjištěno, že by výzkumný pracovník mohl při dalším pobytu na území ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek anebo ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí,

                d) výzkumná organizace, která s výzkumným pracovníkem uzavřela dohodu o hostování9j), byla vyřazena ze seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu9j); to neplatí, pokud výzkumný pracovník uzavřel dohodu o hostování9j) s jinou výzkumnou organizací, která je v tomto seznamu zapsána,

                e) výzkumný pracovník přestal splňovat podmínky prokazované podle § 42f odst. 3,

                f) zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání nebo prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu jsou padělané nebo pozměněné, nebo

                g) výzkumný pracovník neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno,

                        za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života výzkumného pracovníka.

        (3) Policie v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a výzkumnému pracovníkovi udělí výjezdní příkaz; výzkumný pracovník je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

        (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je cizinec povinen podat nejdříve 120 a nejpozději 14 dnů před uplynutím platnosti víza k pobytu nad 90 dnů. V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle předchozí věty zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů; vízum se do doby zániku tohoto oprávnění považuje za platné.

        (2) Pokud doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů uplyne před rozhodnutím žádosti o povolení dlouhodobého pobytu, ačkoliv žádost byla podána ve lhůtě podle odstavce 1, považuje se vízum za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti.

        (3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 4 je cizinec povinen podat v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo v době přechodného pobytu podle § 18 písm. a) nebo b) a ve lhůtě stanovené v odstavci 1. Na uvedené žádosti se obdobně vztahuje i ustanovení odstavce 2.

        Pro účely úhrady poskytování zdravotní péče, nelze-li úhradu zajistit jiným způsobem, se za cizince, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a) (dále jen „cizinec požívající dočasné ochrany“), považuje cizinec,

                a) kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 1 písm. a) a b), § 33 odst. 3 nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území (§ 43),

                b) který je uveden v § 42e odst. 1 za podmínek a ve lhůtě podle § 42e odst. 2,

                c) který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území,

                d) kterému bylo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydáno.

        (1) Ministerstvo na žádost cizince podanou ve lhůtě podle § 42e odst. 2, cizince, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, a cizince, kterému bylo toto povolení vydáno, rozhodne o poskytnutí finančního příspěvku až do výše

                a) 1,6násobku částky životního minima žadatele stanovené zvláštním právním předpisem9d), je-li posuzován bez společně posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)],

                b) 1,5násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 2 až 3 osoby,

                c) 1,4násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 4 osoby,

                d) 1,3násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob, je-li společně posuzováno 5 a více osob.

        (2) Výše finančního příspěvku se stanoví s ohledem na majetkové poměry cizince. Finanční příspěvek lze poskytnout ode dne, kdy byl cizinec poučen podle § 42e odst. 2. Finanční příspěvek se na žádost cizince poskytuje za dobu 1 měsíce. Finanční příspěvek lze přiznat a vyplatit nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o jeho poskytnutí. Finanční příspěvek lze přiznat i opakovaně.

        (3) Žadatel o finanční příspěvek podle odstavce 1 je povinen uvést své finanční a majetkové poměry, popřípadě finanční a majetkové poměry své rodiny formou čestného prohlášení a doložit je všemi dostupnými doklady.

        (4) Po dobu zajištění cizince v zařízení se finanční příspěvek neposkytuje. Finanční příspěvek nelze dále poskytnout, pokud

                a) odpovědnost za úhradu pobytových nákladů nese právnická nebo fyzická osoba (§ 15 a 180),

                b) žadatel o finanční příspěvek uvedl nepravdivé údaje o svých finančních nebo majetkových poměrech nebo o finančních nebo majetkových poměrech své rodiny, nebo

                c) žadatel o finanční příspěvek neoznámil skutečnosti rozhodné pro poskytnutí finančního příspěvku nebo změnu těchto skutečností.

        (1) Je-li cizinci, kterému byla poskytnuta lhůta na rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení (§ 42e odst. 2), cizinci, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, nebo cizinci, kterému bylo toto povolení vydáno, poskytnuta právnickou nebo fyzickou osobou zabývající se poskytováním právní pomoci cizincům tato pomoc bezplatně, může ministerstvo právnické osobě přispět na úhradu nákladů spojených s poskytováním právní pomoci na základě písemně uzavřené smlouvy.

        (2) Žadatel o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti; to neplatí, pokud orgán činný v trestním řízení nepotvrdil, že žádost o vydání tohoto povolení splňuje podmínky podle § 42e odst. 1.

        (3) Po dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území se držitel tohoto povolení pro účely zaměstnání nebo studia považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem.

        (1) Ministerstvo zahraničních věcí vydává povolení k dlouhodobému pobytu členům personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinným příslušníkům registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí. Toto povolení lze vydat nejdéle na dobu platnosti jejich registrace.

        (2) O povolení k dlouhodobému pobytu je člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinný příslušník registrovaný Ministerstvem zahraničních věcí, s výjimkou osob pobývajících na území podle § 18 písm. a) nebo b), povinen požádat během pobytu na území České republiky, ke kterému jej opravňuje vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí.

        (3) Člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinný příslušník je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v povolení k dlouhodobému pobytu.

        (4) Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně prodloužit.

        (5) Povolení k dlouhodobému pobytu prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí.

        (1) Výjezdní příkaz je doklad, který uděluje policie z moci úřední po zrušení platnosti víza, po zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu, pokud uplynula platnost víza, po zrušení nebo zániku platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k trvalému pobytu, po zrušení přechodného pobytu občanu Evropské unie1b), zrušení platnosti průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, po ukončení přechodného pobytu na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, k němuž se vízum nevyžaduje, po ukončení poskytování ochrany na území podle zvláštního právního předpisu2), 3a) nebo při správním vyhoštění.

        (2) Výjezdní příkaz dále uděluje Ministerstvo zahraničních věcí po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti diplomatického nebo zvláštního víza (§ 41), po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem (§ 49 odst. 5) anebo po ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje. Výjezdní příkaz dále uděluje ministerstvo po zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo platnosti povolení k trvalému pobytu uděleného podle § 66 odst. 1 písm. c) nebo § 67.

        (3) Výjezdní příkaz opravňuje cizince k přechodnému pobytu na území po dobu, která je nezbytná k provedení neodkladných úkonů, a k vycestování z území.

        (4) Doba přechodného pobytu cizince na výjezdní příkaz nesmí být delší než 60 dnů, dobu pobytu stanoví a ve výjezdním příkazu vyznačuje policie a v případech podle odstavce 2 Ministerstvo zahraničních věcí nebo ministerstvo.

        (5) Při ukončení pobytu občanu Evropské unie1b) nebo jeho rodinnému příslušníkovi stanoví policie nebo Ministerstvo zahraničních věcí dobu pobytu na výjezdní příkaz minimálně na 1 měsíc. Podmínka stanovení minimální doby pobytu neplatí, pokud je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo je zjištěno, že trpí závažnou nemocí.

        (6) Výjezdní příkaz obsahuje údaje o totožnosti cizince, číslo cestovního dokladu a dobu, ve které je cizinec povinen z území vycestovat; v zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být vycestování vázáno podmínkou spočívající v určení hraničního přechodu pro vycestování z území.

        (7) Výjezdní příkaz má tvar štítku, který policie, ministerstvo nebo Ministerstvo zahraničních věcí vyznačí do cestovního dokladu, v odůvodněných případech může být výjezdní příkaz vyznačen mimo cestovní doklad.

        (1) Vízem se rozumí povolení, které po dobu platnosti opravňuje cizince ke vstupu a pobytu na území a vycestování z území, pokud tento zákon nestanoví jinak.

        (2) Na udělení víza není právní nárok.

        (3) Vízum je platné po dobu v něm vyznačenou.

        (4) Vízum nelze udělit občanu Evropské unie1b).

        (5) Vízum se považuje za udělené jeho vyznačením.

        (1) V zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být

                a) vízum vázáno podmínkou spočívající v určení hraničního přechodu pro vstup nebo vycestování z území,

                b) zkrácena doba platnosti víza,

                c) požadováno, aby žádost o udělení víza byla podána na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je cizinec občanem, popřípadě jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen trvalý či dlouhodobý pobyt.

        (2) Při stanovení podmínky podle odstavce 1 musí být zachována přiměřenost mezi důvodem pro její stanovení a důsledky tohoto stanovení. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům této podmínky do soukromého a rodinného života cizince.

        (1) Žádost o udělení víza se podává na zastupitelském úřadu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Žádost o udělení víza se podává na úředním tiskopisu.

        (2) Zastupitelský úřad žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů odmítne, nepředloží-li cizinec požadované náležitosti. O odmítnutí sepíše záznam s uvedením důvodů.

        (3) Zastupitelský úřad je oprávněn v souvislosti s podáním žádosti cizince o udělení víza snímat otisky prstů a pořizovat obrazové záznamy.

        V žádosti o udělení víza je cizinec povinen uvést své jméno a příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství současné a při narození, jméno a příjmení otce a matky, rodinný stav, místo trvalého pobytu v cizině a telefonické spojení, druh, číslo a údaj o datu vydání a platnosti cestovního dokladu včetně označení orgánu, který jej vydal, a jde-li o cizince s povoleným pobytem na území jiného státu, i údaj o tom, zda je oprávněn se na jeho území vrátit, včetně údaje o čísle a platnosti příslušného dokladu, povolání, zaměstnavatele a jeho adresu včetně telefonického spojení (u studentů název a adresu školy), cíl cesty, požadovaný druh víza, dobu pobytu, počet vstupů a účel pobytu na území, zamýšlený den příjezdu a odjezdu, místo vstupu na území, v případě průjezdu jeho trasu, a zda již obdržel příslušné povolení pro vstup na území cílového státu včetně jeho platnosti a označení orgánu, který povolení vydal, zamýšlený dopravní prostředek, způsob zajištění úhrady nákladů spojených s pobytem, adresu pobytu na území včetně telefonického či jiného spojení, údaje k případné zvoucí osobě, v rozsahu příjmení, jméno a adresa pobytu na území, nebo jde-li o právnickou osobu, její název, sídlo a jméno a příjmení oprávněné osoby, upřesňující informace k účelu pobytu na území, údaje k vízům uděleným v posledních 3 letech včetně doby jejich platnosti, údaje o předchozím pobytu na území smluvních států, údaje k manželu a dětem v rozsahu jméno a příjmení, ostatní jména, den, měsíc, rok a místo narození.

        (1) Náležitosti k žádosti o udělení víza nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě.

        (2) Předložení náležitostí k žádosti o udělení víza se s výjimkou cestovního dokladu nevyžaduje, jde-li o udělení víza v zájmu České republiky.

        (3) Cizinec žádající o udělení víza je povinen na požádání strpět sejmutí otisků prstů a pořízení obrazového záznamu.

        (1) Vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 33 odst. 3, policie nebo zastupitelský úřad cizinci neudělí, jestliže

                a) se cizinec na požádání policie nebo zastupitelského úřadu nedostaví k pohovoru nebo nepředloží ve stanovené lhůtě doklady za účelem ověření údajů uvedených v žádosti o vízum nebo jestliže se i přes provedení pohovoru nebo vyhodnocení předložených dokladů nepodaří tyto údaje ověřit,

                b) cizinec vyplní žádost o udělení víza nečitelně nebo neúplně či nepravdivě,

                c) je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob,

                d) má poznatky o tom, že by náklady spojené s pobytem cizince na území nesla Česká republika,

                e) nepředloží náležitosti k žádosti o udělení víza nebo předloží-li padělané nebo pozměněné náležitosti,

                f) cizinec k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání uvede pouze číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a u kterého úřadu práce o takové povolení požádal a úřad práce toto povolení nevydá,

                g) cizinec v žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu8f) uvede pouze číslo jednací ohlášení živnosti nebo žádosti o udělení koncese a u kterého živnostenského úřadu živnost ohlásil nebo o koncesi požádal, a živnostenský úřad potvrzení o tom, že tento cizinec splňuje všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti, nevydá,

                h) jsou zjištěny skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. a), b), g), h), i) nebo j),

                i) jsou zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že cizinec po skončení pobytu stanoveného vízem neopustí území nebo že vízum hodlá zneužít k jinému účelu, než je uveden v žádosti o udělení víza,

                j) před vyznačením víza nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, nejde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2,

                k) pobyt cizince na území není v zahraničněpolitickém zájmu České republiky nebo je zjištěna jiná závažná překážka pobytu cizince na území,

                l) cizinec odmítne poskytnout otisky prstů nebo pořízení obrazového záznamu, nebo

                m) cizinec neuhradil pokutu nebo náklady řízení vzniklé v souvislosti s řízením vedeným podle tohoto zákona.

        (2) Vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 33 odst. 3, policie nebo zastupitelský úřad cizinci neudělí, jestliže

                a) neprokáže trestní zachovalost, je-li podmínkou udělení víza,

                b) doba platnosti jeho cestovního dokladu nepřekračuje dobu pobytu na území podle požadovaného víza nejméně o 90 dnů, nebo

                c) v uplynulých 5 letech porušil povinnost stanovenou tímto zákonem,

                        za podmínky, že důsledky neudělení víza budou přiměřené důvodu pro neudělení víza. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto neudělení do soukromého a rodinného života cizince.

        (3) K důvodu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlédne, jde-li o udělení víza v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění mezinárodního závazku.

        (4) Rodinnému příslušníku občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, se vízum k pobytu do 90 dnů nebo průjezdní vízum neudělí z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a), e), l) nebo z důvodů uvedených v § 9 odst. 3 písm. b) bodu 1, 3 nebo 4.

        (5) Zastupitelský úřad písemně informuje rodinného příslušníka občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, o důvodech neudělení víza a o jeho oprávnění požádat ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o neudělení víza Ministerstvo zahraničních věcí o nové posouzení důvodů neudělení víza. Podání musí být učiněno v písemné formě, musí obsahovat údaje o cizinci, který je činí, a to v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a stát narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, a údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s důvody neudělení víza.

        (6) Ministerstvo zahraničních věcí posuzuje soulad důvodu neudělení víza rodinnému příslušníku občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, s důvody uvedenými v odstavci 4. O výsledku nového posouzení Ministerstvo zahraničních věcí cizince písemně informuje v českém jazyce a dále podle volby cizince v jazyce anglickém, francouzském, německém, ruském nebo španělském ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti; to neplatí, je-li cizinci na základě nového posouzení uděleno vízum.

        (1) Zastupitelský úřad je povinen požádat před udělením víza policii o stanovisko. V případě nesouhlasu policie nelze vízum udělit. Jestliže zastupitelský úřad i přes souhlas policie vízum neudělí, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit policii a uvést důvody tohoto neudělení.

        (2) Zastupitelský úřad je oprávněn před odesláním žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů policii k této žádosti uplatnit stanovisko. Policie k tomuto stanovisku při udělování víza přihlédne. Pokud cizinec před vyznačením víza nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění a vízum mu z tohoto důvodu nebude uděleno, zastupitelský úřad tuto skutečnost oznámí policii; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2.

        (3) Zastupitelský úřad je oprávněn provést pohovor se žadatelem o vízum.

        (4) Stanovisko zastupitelského úřadu nebo policie k žádosti o udělení víza se žadateli o vízum ani jeho zástupci nezpřístupňuje.

        (1) Vízum do cestovního dokladu vyznačuje zastupitelský úřad, pokud tento zákon nestanoví jinak.

        (2) V odůvodněných případech může být vízum vyznačeno mimo cestovní doklad.

        (3) Ve vízu k pobytu nad 90 dnů lze vyznačit jeden nebo více účelů pobytu.

        (1) Žádost o prodloužení doby pobytu na území na vízum nebo prodloužení doby platnosti víza podává cizinec policii.

        (2) O prodloužení doby pobytu na území na vízum nebo prodloužení doby platnosti víza je cizinec oprávněn požádat u dlouhodobých víz nejdříve 120 dnů a nejpozději 14 dnů a u krátkodobých víz nejdříve 30 dnů a nejpozději 3 dny před uplynutím doby povoleného pobytu na území nebo doby platnosti víza.

        (3) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 2 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů; vízum se do doby zániku oprávnění podle předchozí věty považuje za platné.

        (4) Pokud doba platnosti dlouhodobého víza nebo doba pobytu na toto vízum uplyne před rozhodnutím o jejím prodloužení, ačkoli žádost byla podána ve lhůtě podle odstavce 2 nebo 3, považuje se vízum za platné a doba pobytu na toto vízum za prodlouženou do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

        (5) Dobu platnosti víza nelze prodloužit, pokud tento zákon nestanoví jinak.

        (6) Důvody pro neprodloužení doby pobytu na území na vízum nebo pro neprodloužení doby platnosti víza jsou obdobné jako důvody pro neudělení víza.

        (7) Pokud o žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. c) nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, považuje se jeho další pobyt na území za pobyt na toto vízum, a to až do rozhodnutí o žádosti.

        (1) Policie zruší platnost krátkodobého víza, jestliže cizinec

                a) neplní účel, pro který bylo vízum uděleno, nebo

                b) o zrušení platnosti víza požádá.

        (2) Policie zruší platnost krátkodobého víza, jestliže

                a) cizinec úmyslně ohrozil veřejný pořádek,

                b) cizinec porušil povinnost stanovenou tímto zákonem,

                c) cizinec přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza,

                d) cizinec při pobytové kontrole předloží neplatný cestovní doklad (§ 116),

                e) cizinec je nežádoucí osobou nebo je zařazen do informačního systému smluvních států,

                f) cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený,

                anebo

                g) cizinec při pobytové kontrole neprokáže schopnost uhradit náklady zdravotní péče a neprokáže ji ani ve lhůtě stanovené policií,

                        za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

        (3) Platnost průjezdního víza a víza k pobytu do 90 dnů je zrušena udělením výjezdního příkazu; cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem. Policie je oprávněna ve vízu, jehož platnost byla zrušena, vyznačit tuto skutečnost.

        (4) Platnost letištního víza zaniká udělením výjezdního příkazu; cizinec je povinen po zrušení platnosti letištního víza bez zbytečného odkladu opustit tranzitní prostor mezinárodního letiště a vycestovat zpět do zahraničí.

        (1) Platnost víza zanikne, jakmile nabyl právní moci rozsudek ukládající trest vyhoštění10) nebo je vykonatelné rozhodnutí o správním vyhoštění.

        (2) Platnost víza k pobytu nad 90 dnů uděleného podle § 30 odst. 2 zaniká převzetím povolení k trvalému pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, za účelem studia nebo vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného rodinnému příslušníkovi výzkumného pracovníka nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí.

        (3) Platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného podle § 33 odst. 3 dále zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu2).

        (4) Po vycestování cizince z území zanikne platnost víza podle § 22 odst. 4 písm. a), § 24 odst. 3 písm. a) a § 33 a jednorázového víza k pobytu do 90 dnů; platnost víza podle § 22 odst. 4 písm. b) a § 24 odst. 3 písm. b) zanikne po druhém vycestování cizince z území. Platnost ostatních víz není vycestováním cizince z území dotčena.

        Cizinec je povinen dostavit se osobně na požádání policie nebo zastupitelského úřadu k podání vysvětlení před udělením víza a toto vysvětlení podat.

        (1) Studiem se pro účely tohoto zákona rozumí

                a) základní vzdělávání, střední vzdělávání a vyšší odborné vzdělávání v oborech vzdělání v základní škole, střední škole, konzervatoři nebo vyšší odborné škole, zapsané do rejstříku škol a školských zařízení10a), a studium v akreditovaných studijních programech na vysoké škole9k),

                b) účast na jazykové a odborné přípravě ke studiu akreditovaného studijního programu vysoké školy organizované veřejnou vysokou školou, nebo účast na jazykovém a odborném kurzu pořádaném v rámci programu Evropské unie nebo na základě mezinárodní smlouvy,

                c) vzdělávací aktivity, včetně konzultací a výměn zkušeností, výměnných studijních pobytů a účasti v uměleckých, metodických a jiných specializovaných kurzech, jejichž obsah a organizace jsou upraveny zvláštním právním předpisem10b) nebo jejichž uskutečňování je upraveno mezinárodní smlouvou upravující spolupráci v oblasti školství, včetně studia v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných vysokými školami,

                d) odborná praxe určená k získání praktických a odborných zkušeností cizincem a uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci v době jeho studia na tuzemské nebo zahraniční vysoké škole anebo v době nejvýše 5 let po ukončení studia na vysoké škole, organizačně zajišťovaná nebo koordinovaná tuzemskou vysokou školou, Akademií věd České republiky nebo k tomuto účelu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy akreditovanou právnickou osobou se sídlem na území nebo právnickou osobou se sídlem mimo území, která má na území organizační složku,

                e) odborná praxe a dobrovolná služba mládeže ve věku od 18 do 25 let, určená k získání praktických, odborných zkušeností cizincem, uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci jako součást projektu programu nebo iniciativ Evropské unie, popřípadě obdobného státního programu a organizačně zajišťovaná nebo koordinovaná k tomuto účelu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy akreditovanou právnickou osobou se sídlem na území nebo právnickou osobou se sídlem mimo území, která má na území organizační složku,

                f) výměna zkušeností a studijní pobyty osob odpovědných za vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů, pokud tyto činnosti jsou vykonávány v rámci programů nebo iniciativ Evropské unie nebo v rámci mezinárodních smluv.

        (2) Pro účely vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území (§ 42d) se vzděláváním ve střední škole nebo v konzervatoři rozumí pouze vzdělávání v rámci výměnného programu uskutečňovaného v tuzemské hostitelské organizaci a odbornou praxí pouze odborná praxe bezplatná.

        (1) Cizinec je oprávněn pobývat na území v rámci trvalého pobytu na základě

                a) povolení k trvalému pobytu, nebo

                b) rozhodnutí příslušného orgánu o svěření tohoto cizince do náhradní výchovy10c), je-li splněna podmínka podle § 87 odst. 1.

        (2) Ustanovení této hlavy se nevztahuje na občana Evropské unie1b) a s výjimkou § 78 až 86 na jeho rodinného příslušníka.

        (1) Povolení k trvalému pobytu se bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území vydá cizinci

                a) který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů, zejména

                        1. je-li manželem azylanta a manželství vzniklo před vstupem azylanta na území,

                        2. je-li nezletilým dítětem azylanta nebo dítětem, které je závislé na péči azylanta, pokud nepožádá o udělení azylu, nebo

                        3. byl-li v minulosti státním občanem České republiky,

                b) který o vydání tohoto povolení žádá z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele,

                c) na jeho žádost, pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky, nebo

                d) který o vydání tohoto povolení žádá jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizinců.

        (2) Povolení k trvalému pobytu se dále na žádost vydá cizinci, kterému předchozí povolení k trvalému pobytu na území bylo zrušeno z důvodu podle § 77 odst. 1 písm. c) nebo d), pokud od nabytí právní moci rozhodnutí neuplynula doba 3 let.

        (1) Povolení k trvalému pobytu se po 4 letech nepřetržitého pobytu na území vydá na žádost cizinci, který na území pobývá v rámci přechodného pobytu po ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany za podmínky, že nejméně poslední dva roky probíhalo řízení o udělení mezinárodní ochrany, včetně případného řízení o kasační stížnosti.

        (2) Povolení k trvalému pobytu se vydá, je-li žadatelem cizinec, který

                a) je mladší 18 let,

                b) se není schopen o sebe sám postarat z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nebo

                c) je osamělý a starší 65 let.

        (3) Povolení k trvalému pobytu se může při splnění podmínek uvedených v odstavci 1 dále vydat, je-li žadatelem cizinec,

                a) který je rodičem cizince uvedeného v odstavci 2 písm. a) nebo b),

                b) kterému byl rozhodnutím příslušného orgánu cizinec uvedený v odstavci 2 písm. a) nebo b) svěřen do péče, nebo

                c) který je jiným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii cizince uvedeného v odstavci 2, na jehož osobní péči je cizinec uvedený v odstavci 2 závislý.

        (4) Žádost je při splnění podmínek v odstavci 1 oprávněn podat i cizinec, který o vydání tohoto povolení žádá z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele.

        (5) Žádost lze podat ministerstvu nejpozději do 2 měsíců po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany.

        (6) Povolení k trvalému pobytu může být vydáno cizinci uvedenému v odstavci 3, pouze bylo-li toto povolení vydáno cizinci uvedenému v odstavci 2.

        (7) Splnění podmínky nepřetržitého pobytu na území lze prominout z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména je-li oprávněným cizincem osoba mladší 15 let nebo nepříznivý zdravotní stav žadatele nastal za pobytu na území.

        (8) Splnění podmínky podat žádost nejpozději do 2 měsíců po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany lze prominout cizinci uvedenému v odstavci 3, pokud řízení o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany skončilo dříve než řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany cizince uvedeného v odstavci 2.

        (1) Povolení k trvalému pobytu se na žádost vydá cizinci po 5 letech nepřetržitého pobytu na území.

        (2) Do doby pobytu podle odstavce 1 se započítává doba pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů a na povolení k dlouhodobému pobytu nebo doba pobytu na základě dokladu vydaného k pobytu na území podle zvláštního právního předpisu2), 3a), pokud se na cizince tento zvláštní právní předpis již nevztahuje. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou byl cizinec na území služebně vyslán zahraničním zaměstnavatelem nebo zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou, a dále doba, po kterou cizinec na území pobýval za účelem sezónního zaměstnání nebo vypomáhal s domácími pracemi za stravu, ubytování a kapesné určené k uspokojování jeho základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb; doba pobytu na území za účelem studia se započítává jednou polovinou.

        (3) Do doby pobytu podle odstavce 1 se započítávají i období nepřítomnosti cizince na území v průběhu této doby pobytu, pokud tato jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 6 po sobě jdoucích měsíců a pokud ve svém souhrnu nepřesáhla 10 měsíců, a dále období nepřítomnosti cizince na území, které nepřesáhlo 12 po sobě jdoucích měsíců, pokud byl cizinec pracovně vyslán do zahraničí. Nepřetržitost pobytu je dále zachována, pokud jedno období nepřítomnosti cizince na území nebylo delší než 12 po sobě jdoucích měsíců ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění anebo studium nebo odborné školení, přičemž toto období se do doby pobytu podle odstavce 1 nezapočítává.

        (4) Žádost o povolení k trvalému pobytu je oprávněn podat i cizinec, který v době splnění podmínek podle předchozích odstavců pobývá mimo území. Jestliže platnost povolení k dlouhodobému pobytu na území skončí cizinci v době jeho nepřítomnosti na území, musí být žádost podána nejpozději do 6 měsíců od skončení platnosti tohoto povolení.

        (1) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 se podává na zastupitelském úřadu, pokud není dále stanoveno jinak.

        (2) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) nebo b) lze podat též ministerstvu, pokud cizinec, jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno,

                a) pobývá na území v rámci přechodného pobytu a je manželem nebo nezletilým dítětem cizince, jemuž byl udělen azyl z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise11),

                b) pobývá na území na základě uděleného víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu, nebo

                c) pobývá na území na základě vydaného povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, pokud jeho spolupráce s orgánem činným v trestním řízení přispěla k prokázání trestného činu obchodování s lidmi nebo prokázání organizování nebo umožnění nedovoleného překročení státní hranice.

        (3) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. c) podává cizinec ministerstvu, pokud pobývá na území v rámci přechodného pobytu; ministerstvu podává žádost rovněž cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 67.

        (4) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d) lze podat též policii, pokud cizinec, jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno, pobývá na území v rámci přechodného pobytu.

        (5) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 68 odst. 1 podává cizinec policii; žádost podle § 68 odst. 4 je oprávněn podat též na zastupitelském úřadu.

        (1) Žádost o povolení k trvalému pobytu se podává na úředním tiskopisu. V žádosti je cizinec povinen uvést

                a) své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství, rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnání před příchodem na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), účel pobytu na území, zaměstnání po vstupu na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce (důvod a místo pobytu), den vstupu na území, číslo a platnost cestovního dokladu,

                b) jméno, příjmení a ostatní jména, dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání manžele nebo manželky,

                c) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání rodičů,

                d) jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání dětí, a

                e) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání sourozenců.

        (2) Cizinec je povinen k žádosti o povolení k trvalému pobytu předložit

                a) fotografie,

                b) cestovní doklad,

                c) doklad potvrzující účel pobytu na území, například rodný list, oddací list nebo jinou listinu dokládající příbuzenský vztah, doklad o tom, že cizinec byl v minulosti státním občanem České republiky1a); to neplatí, jde-li o cizince, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 68,

                d) doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území (§ 71 odst. 1); to neplatí, jde-li o cizince, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 67, nebo jde-li o cizince podle § 87, který žádá o povolení k trvalému pobytu po dosažení věku 18 let z důvodu podle § 66 odst. 1 písm. a),

                e) výpis z evidence Rejstříku trestů a obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, jakož i států, v nichž cizinec v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, jako doklad k posouzení trestní zachovalosti, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; tato povinnost se nevztahuje na cizince mladšího 15 let, cizinec starší 15 let, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území, anebo jemuž byla udělena doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu2), je povinen předložit pouze výpis z evidence Rejstříku trestů; cizinec, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 67, nepředkládá doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaný státem, jehož je cizinec občanem nebo v němž pobýval; cizinec, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 68 odst. 1, nebo, jde-li o cizince podle § 87, který žádá o povolení k trvalému pobytu po dosažení věku 18 let z důvodů podle § 66 odst. 1 písm. a), je povinen předložit doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, je-li o to požádán,

                f) doklad o zajištění ubytování na území (§ 71 odst. 2),

                g) souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka, s trvalým pobytem dítěte na území, pokud nejde o společné soužití rodiny s tímto rodičem, zákonným zástupcem nebo poručníkem; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že tento doklad nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit,

                h) doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka vydaný školou, která je uvedena v seznamu škol oprávněných provádět zkoušky znalosti českého jazyka stanoveném vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (§ 182a odst. 2), není-li dále stanoveno jinak.

        (3) Cizinec, který je manželem nebo nezletilým dítětem azylanta2) nebo dítětem, které je závislé na péči azylanta, anebo cizinec, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) nebo b) a pobývá na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, je povinen k žádosti o povolení k trvalému pobytu předložit náležitosti podle odstavce 2 písm. a) až c) a f).

        (4) Cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) nebo c) anebo § 66 odst. 2 je povinen na požádání zastupitelského úřadu, ministerstva nebo policie předložit lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že cizinec závažnou nemocí trpí.

        (5) Doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka podle odstavce 2 písm. h) se nevyžaduje od cizince, který

                a) nedosáhl věku 15 let,

                b) prokáže, že v průběhu 20 let předcházejících podání žádosti o povolení trvalého pobytu byl nejméně 1 školní rok nepřetržitě žákem základní nebo střední školy s českým vyučovacím jazykem,

                c) žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 66 nebo 67 nebo po zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87 odst. 7 písm. a) bodu 4,

                d) prokáže, že má tělesné nebo mentální postižení, mající vliv na jeho schopnost komunikovat, nebo

                e) dosáhl věku 60 let.

        (1) Za doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území se považuje doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem cizince a společně s ním posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)] nebude nižší než součet částek životních minim9d) cizince a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob. Jde-li o cizince podle § 66, může být tento doklad nahrazen dokladem o příslibu poskytnutí prostředků k zajištění trvalého pobytu na území z prostředků veřejných rozpočtů.

        (2) Dokladem o zajištění ubytování podle § 70 odst. 2 písm. f) se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu nebo úředně ověřený podpis na písemném potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ubytováním cizince; objekt ubytování musí být podle zvláštního právního předpisu11a) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a je podle stavebního zákona určen pro bydlení nebo individuální rekreaci. Úřední ověření se nevyžaduje, podepíše-li oprávněná osoba souhlas před orgánem policie nebo pověřeným zaměstnancem ministerstva.

        Náležitosti žádosti o povolení k trvalému pobytu nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, rodného listu, oddacího listu a fotografie cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě.

        Policie nebo ministerstvo bez zbytečného odkladu sdělí Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k zařazení do registru pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění12) den, kdy rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu nebo jeho zrušení nabylo právní moci.

        (1) Cizinec je povinen se ve lhůtě 3 pracovních dnů od vstupu na území osobně dostavit k převzetí průkazu o povolení k pobytu.

        (2) Namísto písemného vyhotovení rozhodnutí se cizinci vydá průkaz o povolení k pobytu12a). Spolu s průkazem o povolení k pobytu se cizinci vydá i potvrzení o povoleném pobytu na území.

        (1) Policie nebo ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu zamítne, jestliže

                a) cizinec nepředloží náležitosti podle § 70 odst. 2 písm. a) až c), e), f), g) nebo h),

                b) cizinec k žádosti předloží padělané nebo pozměněné náležitosti,

                c) v případě polygamního manželství nositel oprávnění ke sloučení rodiny již na území s jinou manželkou pobývá,

                d) je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154),

                e) cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 66 trpí závažnou nemocí,

                f) se cizinec bez vážného důvodu nedostaví k výslechu (§ 169 odst. 3), odmítne vypovídat nebo ve výpovědi uvede nepravdivé skutečnosti,

                g) v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 77 odst. 1 písm. a) nebo e), nebo

                h) v řízení nejsou potvrzeny důvody uvedené v žádosti o povolení k trvalému pobytu podle § 66 nebo nejsou splněny podmínky podle § 67 nebo § 68.

        (2) Policie nebo ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu dále zamítne, jestliže

                a) cizinec je zařazen do informačního systému smluvních států,

                b) cizinec nepředloží doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území,

                c) cizinec nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174),

                d) v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 77 odst. 2 písm. f),

                e) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo

                f) cizinec závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo ohrozil bezpečnost jiného členského státu Evropské unie,

                        za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

        (3) K důvodu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu v zájmu České republiky nebo z důvodu plnění mezinárodního závazku.

        (4) K důvodu podle odstavce 2 písm. a) se dále nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu z humanitárních nebo jiných důvodů hodných zvláštního zřetele.

        (5) Jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu podle odstavce 3 nebo 4, policie nebo ministerstvo projedná vydání tohoto povolení se smluvním státem, který cizince zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k trvalému pobytu policie nebo ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který cizince do informačního systému smluvních států zařadil.

        Platnost povolení k trvalému pobytu zaniká

                a) nabytím státního občanství České republiky,

                b) nabytím právní moci rozsudku ukládajícího cizinci trest vyhoštění10) nebo vykonatelností rozhodnutí o správním vyhoštění,

                c) jestliže jiný členský stát Evropské unie cizinci přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie7c), nebo

                d) úmrtím cizince nebo právní mocí rozhodnutí soudu o prohlášení cizince za mrtvého.

        (1) Policie nebo ministerstvo zruší platnost povolení k trvalému pobytu, jestliže

                a) zjistí, že se cizinec dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,

                b) cizinci byl trvalý pobyt povolen na základě předložených padělaných nebo pozměněných náležitostí,

                c) cizinec pobýval mimo území států Evropské unie nepřetržitě po dobu delší než 12 měsíců, pokud nebyla odůvodněna závažnými důvody, zejména těhotenstvím a narozením dítěte, závažným onemocněním, studiem nebo odborným školením anebo pracovním vysláním do zahraničí,

                d) cizinec pobýval mimo území nepřetržitě po dobu delší než 6 let,

                e) je to odůvodněno plněním závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy, nebo

                f) o to cizinec požádá.

        (2) Policie nebo ministerstvo platnost povolení k trvalému pobytu dále zruší, jestliže

                a) cizinec opakovaně závažným způsobem naruší veřejný pořádek nebo práva a svobody druhých anebo je důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu,

                b) zanikne do 5 let po vydání povolení k trvalému pobytu důvod, pro který bylo podle § 66 odst. 1 písm. a) bod 1 nebo § 66 odst. 1 písm. b) povolení k trvalému pobytu vydáno,

                c) byla zrušena platnost povolení k trvalému pobytu uděleného tomu, kdo o cizince, držitele tohoto povolení, pečoval,

                d) cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 3,

                e) byl cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky, nebo

                f) jiný členský stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,

                        za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

        (3) Policie nebo ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu podle odstavců 1 a 2 stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

        (1) Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinou.

        (2) Průkaz o povolení k pobytu se vydává jako

                a) samostatný doklad, nebo

                b) ve formě štítku, který se vyznačuje do cestovního dokladu cizince.

        (3) Průkazem o povolení k pobytu jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, druh pobytu, rodné číslo a další skutečnosti týkající se povoleného pobytu na území; je-li průkaz vydán jako samostatný doklad, držitel jím dále prokazuje datum a místo narození a státní příslušnost.

        (1) Průkaz o povolení k pobytu obsahuje údaje podle § 78 odst. 3.

        (2) Pokud byl cizinci vydán příslušným orgánem České republiky rodný nebo oddací list, uvede se jméno a příjmení ve tvaru uvedeném v tomto listě. V ostatních případech se jméno, příjmení a ostatní jména cizince uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu.

        (3) Policie po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení způsobilosti cizince k právním úkonům nebo o zbavení cizince této způsobilosti vyznačí tuto skutečnost do průkazu o povolení k pobytu.

        (4) Průkaz o povolení k pobytu se vydává s dobou platnosti 10 let a cizinci mladšímu 15 let s dobou platnosti 5 let. Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu lze o stejnou dobu prodloužit, a to i opakovaně.

        (1) Cizinec je povinen požádat policii o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu ve lhůtě 90 dnů před uplynutím této doby; v odůvodněných případech může žádost podat i dříve.

        (2) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 1 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec povinen tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.

        (3) Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu policie neprodlouží, shledá-li důvod pro zrušení povolení k trvalému pobytu podle § 77.

        K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu je cizinec povinen předložit cestovní doklad; pokud došlo ke změně podoby žadatele, je dále povinen předložit fotografie odpovídající jeho skutečné podobě.
§ 82

        (1) Cizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený, je povinen předložit fotografie, cestovní doklad, poškozený průkaz anebo potvrzení policie o ohlášení ztráty nebo odcizení tohoto průkazu. Obdobně se postupuje i v případě, že cizinec žádá o prodloužení platnosti doby průkazu a tuto změnu již nelze v tomto průkazu vyznačit, nebo žádá-li cizinec o vydání průkazu o povolení k pobytu po skončení jeho platnosti podle § 86 odst. 2.

        (2) Při provádění změn v průkazu o povolení k pobytu se postupuje obdobně jako při jeho vydání; fotografie se vyžaduje, pouze pokud došlo ke změně podoby žadatele.

        (3) Cizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu po skončení jeho platnosti z důvodu podle § 86 odst. 1 písm. f), je povinen předložit fotografie, cestovní doklad, průkaz, jehož platnost skončila, a doklad o zajištění ubytování (§ 71 odst. 2).

        (1) Policie v rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu přizná cizinci právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území7c) (dále jen „rezident na území“), jestliže cizinec

                a) splnil podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území (§ 68),

                b) nenarušil závažným způsobem veřejný pořádek nebo neohrozil bezpečnost státu nebo jiného členského státu Evropské unie a

                c) prokázal zajištění prostředků k trvalému pobytu na území podle § 71.

        (2) Policie právní postavení rezidenta na území dále přizná cizinci s povolením k trvalému pobytu na území, kterému toto právní postavení nebylo přiznáno současně s vydáním povolení k trvalému pobytu, pokud o to cizinec písemně požádá a splňuje podmínky podle odstavce 1.

        (3) Cizinec, kterému právní postavení rezidenta na území bylo zrušeno (§ 85 odst. 1), je oprávněn požádat o opětovné přiznání tohoto právního postavení, pokud ode dne pravomocného rozhodnutí o zrušení právního postavení rezidenta na území uplynulo alespoň 5 let a prokáže zajištění prostředků k trvalému pobytu na území podle § 71. Policie právní postavení rezidenta na území cizinci přizná, pokud na území pobývá po uvedenou dobu nepřetržitě (§ 68), pominuly důvody zrušení tohoto právního postavení a není-li důvodné nebezpečí, že by mohl závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu nebo jiného členského státu Evropské unie.

        Policie uvede rezidentu na území do průkazu o povolení k pobytu záznam „povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta - ES“7c).

        (1) Policie rozhodnutím zruší platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území, nejsou-li důvody pro zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu, jestliže

                a) rezident na území závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo ohrozil bezpečnost státu, nebo

                b) jiný členský stát Evropské unie rozhodl o ukončení přechodného pobytu rezidenta na území na svém území z důvodu závažného porušení veřejného pořádku.

        (2) Policie po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 1 v průkazu o povolení k pobytu zneplatní záznam „povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta - ES“7c).

        (3) Platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území zaniká zrušením platnosti povolení k trvalému pobytu.

        (1) Platnost průkazu o povolení k pobytu skončí

                a) uplynutím doby v něm uvedené,

                b) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,

                c) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení nebo zbavení způsobilosti cizince k právním úkonům,

                d) nabytím státního občanství České republiky,

                e) úmrtím cizince nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení cizince za mrtvého,

                f) zrušením údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území.

        (2) Policie zruší platnost průkazu o povolení k pobytu, jestliže

                a) je průkaz poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,

                b) průkaz obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, nebo

                c) fotografie v průkazu neodpovídá skutečné podobě jeho držitele.

        (3) Je-li držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu, považuje se stav věci podle odstavce 2 za prokázaný a vydá se příkaz na místě12b). Odůvodnění příkazu se nahradí vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením platnosti průkazu o povolení k pobytu souhlasí. Podepsáním prohlášení se příkaz stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. O této skutečnosti musí být držitel průkazu předem prokazatelně poučen.

        (1) Cizinec mladší 18 let svěřený do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu10c) je oprávněn trvale pobývat na území, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je cizinec svěřen, přihlášena k trvalému pobytu na území nebo se na území nachází ústav, ve kterém je cizinec umístěn.

        (2) Oprávnění podle odstavce 1 vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o svěření cizince do náhradní výchovy; policie po předložení tohoto rozhodnutí cizinci vydá potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území.

        (3) Cizinec podle odstavce 1 je oprávněn do dosažení věku 15 let pobývat na území bez cestovního dokladu.

        (4) Policie na požádání vydá cizinci podle odstavce 1 průkaz o povolení k pobytu. K žádosti je cizinec povinen předložit cestovní doklad a fotografie.

        (5) Cizinec podle odstavce 1 je povinen požádat o vydání průkazu o povolení k pobytu nejpozději do 30 dnů po dosažení věku 15 let.

        (6) Oprávnění k trvalému pobytu cizince svěřeného do náhradní výchovy před dosažením věku 15 let zaniká, jestliže

                a) osoba, jíž byl cizinec svěřen do náhradní výchovy, písemně oznámí policii, že se cizinec tohoto oprávnění vzdává; oznámení musí být opatřeno jejím ověřeným podpisem,

                b) cizinec nabude státního občanství České republiky podle zvláštního právního předpisu1a),

                c) skončí náhradní výchova podle odstavce 1, nebo

                d) fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na území.

        (7) Oprávnění k trvalému pobytu cizince svěřeného do náhradní výchovy po dosažení věku 15 let zaniká, jestliže

                a) cizinec

                        1. je pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky,

                        2. oznámí policii, že se tohoto oprávnění vzdává; k oznámení připojí souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem,

                        3. nabude státního občanství České republiky podle zvláštního právního předpisu1a), nebo

                        4. dosáhne věku 18 let; to neplatí, je-li cizinec zbaven rozhodnutím soudu způsobilosti k právním úkonům nebo do rozhodnutí o žádosti podle § 66 odst. 1 písm. a), podá-li ji cizinec do 60 dnů po dosažení věku 18 let,

                b) skončí náhradní výchova podle odstavce 1 před dosažením věku 18 let cizince, nebo

                c) fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na území.

        (8) Dnem, kdy oprávnění k trvalému pobytu zaniklo podle odstavce 6 nebo 7, současně zaniká platnost potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území a platnost průkazu o povolení k pobytu, pokud byl cizinci vydán.

        (9) Ustanovení § 80 až 82 se vztahují na cizince s oprávněním k trvalému pobytu obdobně.

        (10) Byl-li cizinec svěřen do náhradní výchovy před dosažením věku 15 let, považuje se jeho pobyt na území po dosažení věku 15 let za pobyt podle § 65 odst. 1 písm. a).

        (1) Policie vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost potvrzení o přechodném pobytu na území, pokud občan Evropské unie

                a) hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce13) a

                b) neohrozil bezpečnost státu nebo závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek.

        (2) K žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území občan Evropské unie předloží

                a) cestovní doklad,

                b) doklad potvrzující účel pobytu, jde-li o zaměstnání, podnikání nebo jinou výdělečnou činnost13a) anebo studium,

                c) fotografie,

                d) doklad o zdravotním pojištění; to neplatí, je-li účelem pobytu zaměstnání, podnikání nebo jiná výdělečná činnost13a), a

                e) doklad o zajištění ubytování na území.

        (3) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám je občanem Evropské unie a hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce13) společně s občanem Evropské unie, je povinen k žádosti předložit náležitosti podle odstavce 2, s výjimkou náležitosti podle odstavce 2 písm. b), doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, a jde-li o cizince podle § 15a odst. 1 písm. d), také doklad potvrzující, že je nezaopatřenou osobou.

        (1) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce13) společně s občanem Evropské unie, je povinen požádat policii o povolení k přechodnému pobytu. Žádost je povinen podat ve lhůtě do 3 měsíců ode dne vstupu na území.

        (2) K žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu je rodinný příslušník povinen předložit náležitosti podle § 87a odst. 2, s výjimkou náležitosti podle § 87a odst. 2 písm. b), doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, a jde-li o cizince podle § 15a odst. 1 písm. d), také doklad potvrzující, že je nezaopatřenou osobou.

        (3) Policie vydá rodinnému příslušníkovi povolení k přechodnému pobytu formou průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie.

        (1) Občanu Evropské unie1b), který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice, a jeho rodinnému příslušníku registrovanému Ministerstvem zahraničních věcí, který sám je občanem Evropské unie, vydá na požádání potvrzení o přechodném pobytu na území Ministerstvo zahraničních věcí.

        (2) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice, jenž sám není občanem Evropské unie a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí, je povinen požádat o povolení k přechodnému pobytu ve lhůtě do 3 měsíců ode dne vstupu na území. Rodinnému příslušníku podle věty první vydá Ministerstvo zahraničních věcí povolení k přechodnému pobytu formou průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie.

        (3) K žádosti podle odstavců 1 a 2 občan Evropské unie1b) nebo jeho rodinný příslušník předloží cestovní doklad a fotografie. Rodinný příslušník občana Evropské unie předloží také doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie.

        (1) Policie žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území zamítne, jestliže

                a) žadatel nepředloží náležitosti stanovené zákonem,

                b) žadatel se stal neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče, systému příspěvku na péči nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky (§ 106 odst. 3), s výjimkou osob, na které se vztahuje přímo použitelný právní předpis Evropských společenství13b),

                c) je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,

                d) je žadatel evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154).

        (2) Policie rozhodnutím zruší přechodný pobyt na území občanu Evropské unie1b), jestliže

                a) se stal neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče, systému příspěvku na péči nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky (§ 106 odst. 3), s výjimkou osob, na které se vztahuje přímo použitelný právní předpis Evropských společenství13b),

                b) je důvodné nebezpečí, že by mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo

                c) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území,

                        za podmínky, že rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu na území bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života občana Evropské unie.

        (3) Policie v rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu občana Evropské unie1b) na území stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí občanu Evropské unie výjezdní příkaz; občan Evropské unie je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

        (4) Na zánik platnosti potvrzení o přechodném pobytu na území se § 76 písm. a), b) a d) použije obdobně.

        (1) Na zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu se důvody podle § 87d odst. 1 vztahují obdobně. Policie žádost dále zamítne, jestliže žadatel

                a) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území,

                b) je zařazen do informačního systému smluvních států, nebo

                c) se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,

                d) se bez vážného důvodu nedostaví k výslechu (§ 169 odst. 3), odmítne vypovídat nebo ve výpovědi uvede nepravdivé skutečnosti.

        (2) K důvodu podle odstavce 1 písm. a) se přihlédne pouze za podmínky, že rozhodnutí o zamítnutí žádosti bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života žadatele.

        (3) K důvodu podle odstavce 1 písm. b) se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k přechodnému pobytu v zájmu České republiky nebo z důvodu plnění mezinárodního závazku. Policie projedná vydání povolení k přechodnému pobytu se smluvním státem, který žadatele zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k přechodnému pobytu policie oznámí smluvnímu státu, který žadatele do informačního systému smluvních států zařadil.

        (1) Policie ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie1b), který sám není občanem Evropské unie a pobývá na území společně s občanem Evropské unie, přechodný pobyt na území, pokud o to požádá, nebo z důvodů uvedených v § 87e.

        (2) Policie dále ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie přechodný pobyt na území, pokud

                a) občanu Evropské unie byl zrušen přechodný pobyt na území; to neplatí, pokud rodinný příslušník občana Evropské unie skutečně pečuje o dítě, a to po dobu vzdělávání dítěte občana Evropské unie v základní, střední a vyšší odborné škole nebo konzervatoři anebo studia tohoto dítěte na vysoké škole,

                b) občan Evropské unie v době přechodného pobytu na území zemřel; to neplatí, zdržoval-li se rodinný příslušník občana Evropské unie na území po dobu alespoň 1 roku před úmrtím občana Evropské unie, nebo

                c) manželství s občanem Evropské unie zaniklo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo prohlášení manželství za neplatné, nebylo-li rodinnému příslušníku občana Evropské unie rozhodnutím příslušného orgánu10c) svěřeno do výchovy dítě občana Evropské unie nebo nebylo-li mu přiznáno právo pravidelného osobního styku s takovým dítětem pouze na území anebo jestliže před zahájením rozvodového řízení toto manželství trvalo méně než 3 roky a v době trvání manželství měl rodinný příslušník občana Evropské unie na území povolen pobyt po dobu kratší než 1 rok,

                        za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka.

        (3) Policie v rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí rodinnému příslušníkovi výjezdní příkaz; rodinný příslušník je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

        (4) Na zánik platnosti povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie se § 76 písm. a), b) a d) použije obdobně.

        (1) Policie vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu13)

                a) po 5 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území,

                b) jestliže v době skončení zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti13a) dosáhl věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod13c) nebo pro vznik nároku na starobní důchod před dosažením důchodového věku13d) a o tento důchod přiznávaný před dosažením důchodového věku požádal, pokud tuto činnost vykonával na území posledních 12 měsíců před podáním žádosti o povolení k trvalému pobytu a nepřetržitě na území pobývá po dobu nejméně 3 let,

                c) jestliže skončil zaměstnání, podnikání nebo jinou výdělečnou činnost13a) z důvodu vzniku plné invalidity a pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; podmínka doby nepřetržitého pobytu na území neplatí, pokud občanu Evropské unie vznikl nárok na plný invalidní důchod z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání13e),

                d) jestliže je zaměstnán, podniká nebo provozuje jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se každý den nebo alespoň jednou týdně vrací na území, pokud na území dříve nepřetržitě pobýval a současně zde byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost po dobu nejméně 3 let, nebo

                e) jde-li o občana Evropské unie mladšího 18 let, který byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu.

        (2) Ministerstvo vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu13), jestliže občan Evropské unie o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů nebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele.

        (3) Ministerstvo vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu, pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky.

        (4) Pro účely vydání povolení k trvalému pobytu podle odstavce 1 písm. b) nebo c) se doba výkonu zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti13a) na území jiného členského státu Evropské unie považuje za dobu činnosti vykonávané na území za podmínky, že občan Evropské unie byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se každý den nebo alespoň jednou týdně vracel na území.

        (5) Podmínka doby pobytu na území a podmínka doby trvání zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti13a) stanovená v odstavci 1 písm. b) nebo c) neplatí, jde-li o občana Evropské unie, který je manželem státního občana České republiky1a) nebo jehož manžel pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s ním nebo nabytím jeho státního občanství.

        (6) Doba, po kterou je občan Evropské unie1b) veden v evidenci uchazečů o zaměstnání úřadu práce České republiky, se započítává do požadované doby zaměstnání podle odstavce 1 písm. b) nebo d), za podmínky, že byl občanu Evropské unie1b) ukončen pracovní poměr z důvodů na jeho vůli nezávislých.

        (7) Podmínka nepřetržitého přechodného pobytu je zachována, pokud nepřítomnost občana Evropské unie1b) na území nepřesáhne celkem 6 měsíců ročně, nebo přesáhne-li tuto dobu

                a) z důvodu plnění povinné vojenské služby, nebo

                b) pokud jedna nepřítomnost nebude delší než 12 po sobě jdoucích měsíců, a to ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění, studium nebo odborné školení, anebo z důvodu pracovního vyslání do zahraničí.

        (8) Na občana Evropské unie mladšího 18 let, který byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, se ustanovení § 87 použije obdobně.

        (1) Policie vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie na jeho žádost povolení k trvalému pobytu13)

                a) po 5 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území,

                b) po 2 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území, pokud je nejméně 1 rok rodinným příslušníkem státního občana České republiky1a), který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo rodinným příslušníkem občana jiného členského státu Evropské unie1b), kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území,

                c) jestliže je pozůstalou osobou po státním občanu České republiky1a), který byl na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo

                d) jestliže je pozůstalou osobou po občanu jiného členského státu Evropské unie1b), který na území pobýval za účelem výkonu zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, a

                        1. ke dni úmrtí pobýval občan jiného členského státu Evropské unie na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let,

                        2. k úmrtí občana jiného členského státu Evropské unie došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nebo

                        3. pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s tímto občanem jiného členského státu Evropské unie nebo nabytím jeho státního občanství.

        (2) Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie na jeho žádost povolení k trvalému pobytu

                a) pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky, nebo

                b) z humanitárních důvodů, zejména

                        1. z důvodu péče o občana Evropské unie1b), který se z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedokáže sám o sebe postarat, nebo

                        2. žádá-li o vydání tohoto povolení jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě státního občana České republiky1a), který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě občana jiného členského státu Evropské unie1b), kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území, je-li důvodem žádosti jejich společné soužití.

        (3) Na nepřetržitost přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie na území se § 87g odst. 7 vztahuje obdobně.

        (1) K žádosti o povolení k trvalému pobytu občan Evropské unie1b) nebo jeho rodinný příslušník předloží

                a) cestovní doklad,

                b) doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87g odst. 1, jde-li o občana Evropské unie, nebo doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87h odst. 1, jde-li o jeho rodinného příslušníka,

                c) fotografie a

                d) doklad o zajištění ubytování.

        (2) Dokladem o zajištění ubytování podle odstavce 1 písm. d) se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu nebo úředně ověřený podpis na písemném potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ubytováním občana Evropské unie1b) nebo jeho rodinného příslušníka; objekt ubytování musí být podle zvláštního právního předpisu11a) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a je podle stavebního zákona určen pro bydlení nebo individuální rekreaci. Úřední ověření se nevyžaduje, podepíše-li oprávněná osoba souhlas před orgánem policie.

        (1) Namísto písemného vyhotovení rozhodnutí se vydá občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi, který je občanem Evropské unie, pouze průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie (§ 87r), a jeho rodinnému příslušníkovi, který není občanem Evropské unie, pouze průkaz o povolení k trvalému pobytu (§ 87t)12a). Spolu s průkazem podle věty první se občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi vydá i potvrzení o povoleném pobytu na území.

        (2) Policie bez zbytečného odkladu sdělí Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k zařazení do registru pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění12) den, kdy nabylo rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu nebo jeho zrušení právní moci.

        (1) Policie nebo ministerstvo žádost o povolení k trvalému pobytu zamítne, jestliže

                a) žadatel nepředloží náležitosti stanovené zákonem,

                b) je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,

                c) se žadatel dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,

                d) je žadatel evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154),

                e) žadatel je zařazen do informačního systému smluvních států, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie1b),

                f) žadatel ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud o povolení k trvalému pobytu žádá bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území a k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území,

                g) se žadatel bez vážného důvodu nedostaví k výslechu (§ 169 odst. 3), odmítne vypovídat nebo ve výpovědi uvede nepravdivé skutečnosti, nebo

                h) v řízení nejsou potvrzeny důvody podle § 87g nebo 87h.

        (2) K důvodu podle odstavce 1 písm. e) se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu v zájmu České republiky nebo z důvodu plnění mezinárodního závazku. Policie nebo ministerstvo projedná vydání povolení k trvalému pobytu se smluvním státem, který rodinného příslušníka občana Evropské unie zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k trvalému pobytu policie oznámí smluvnímu státu, který rodinného příslušníka občana Evropské unie do informačního systému smluvních států zařadil.

        (1) Policie nebo ministerstvo rozhodnutím zruší povolení k trvalému pobytu, jestliže držitel tohoto povolení

                a) ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o správním vyhoštění,

                b) se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, nebo

                c) nepobývá na území po dobu delší než 2 po sobě jdoucí roky,

                        za podmínky, že rozhodnutí bude přiměřené z hlediska zásahu do jeho soukromého nebo rodinného života.

        (2) Policie nebo ministerstvo rozhodnutím dále zruší povolení k trvalému pobytu, jestliže o to držitel tohoto povolení požádá.

        Na zánik povolení k trvalému pobytu se § 76 písm. a), b) nebo d) vztahuje obdobně.

        (1) Potvrzení o přechodném pobytu na území je veřejnou listinou.

        (2) Potvrzením o přechodném pobytu na území jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo a další skutečnosti týkající se přechodného pobytu na území.

        (1) Průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie je veřejnou listinou; vyhotovuje se v jazyce českém a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.

        (2) Průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie se vydává jako samostatný doklad, kterým jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo a další skutečnosti týkající se přechodného pobytu na území.

        (3) Průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie se vydává na dobu shodnou s předpokládanou dobou pobytu občana Evropské unie, nejvýše však na 5 let. Platnost průkazu lze o stejnou dobu prodloužit, a to i opakovaně. O prodloužení platnosti průkazu je rodinný příslušník občana Evropské unie povinen požádat před skončením platnosti tohoto průkazu.

        (1) K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie je žadatel povinen předložit náležitosti podle § 87a odst. 2 písm. a), d), e) a doklad potvrzující, že pobývá na území společně s občanem Evropské unie; pokud došlo ke změně podoby žadatele je dále povinen předložit fotografie odpovídající jeho skutečné podobě.

        (2) Policie dobu platnosti průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie neprodlouží, shledá-li důvod pro ukončení přechodného pobytu na území podle § 87f.

        (1) Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie je veřejnou listinou; vyhotovuje se v jazyce českém a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.

        (2) Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie se vydává jako samostatný doklad, kterým jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo a další skutečnosti týkající se pobytu na území.

        (3) Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie se vydává s dobou platnosti 10 let. Platnost průkazu lze prodloužit o 10 let, a to i opakovaně.

        (1) Občan Evropské unie je povinen požádat policii o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nejpozději ve lhůtě do 15 dnů po skončení platnosti průkazu.

        (2) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 1 zabrání důvody na vůli žadatele nezávislé, je žadatel povinen tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.

        (3) K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie je žadatel povinen předložit cestovní doklad; pokud došlo ke změně podoby žadatele je dále povinen předložit fotografie odpovídající jeho skutečné podobě.

        (4) Policie dobu platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie neprodlouží, shledá-li důvod pro zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu (§ 87l).

        (1) Průkaz o povolení k trvalému pobytu je veřejnou listinou; vyhotovuje se v jazyce českém a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.

        (2) Průkaz o povolení k trvalému pobytu se vydává jako samostatný doklad, kterým jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo a další skutečnosti týkající se pobytu na území.

        (3) Na průkaz o povolení k trvalému pobytu se § 87r odst. 3 a § 87s vztahují obdobně.

        (1) Pokud byl občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi vydán příslušným orgánem České republiky rodný nebo oddací list, uvede se v potvrzení o přechodném pobytu na území, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu jméno, příjmení a ostatní jména ve tvaru uvedeném v tomto listě. V ostatních případech se jeho jméno, příjmení a ostatní jména uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu.

        (2) Policie po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, vyznačí tuto skutečnost do potvrzení o přechodném pobytu na území, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu.

        (1) Občan Evropské unie, který žádá o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území náhradou za potvrzení ztracené, zničené, odcizené nebo poškozené, je povinen předložit cestovní doklad a poškozené potvrzení.

        (2) Občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník, který žádá o vydání průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený, je povinen předložit fotografie, cestovní doklad a poškozený průkaz; obdobně se postupuje i v případě, že žádá o vydání průkazu po skončení jeho platnosti podle § 87z odst. 2. Žádá-li občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník o vydání průkazu po skončení jeho platnosti z důvodu podle § 87z odst. 1 písm. f), je povinen předložit fotografie, cestovní doklad a doklad o zajištění ubytování.

        (3) Občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník, který žádá o provedení změny v průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu, je povinen předložit cestovní doklad, průkaz, ve kterém má být změna provedena, a doklad prokazující požadovanou změnu. Nelze-li požadovanou změnu do průkazu již vyznačit, vydá se jeho držiteli nový průkaz; v takovém případě je jeho držitel povinen předložit fotografie. V potvrzení o přechodném pobytu na území se změna neprovádí; policie vydá jeho držiteli nové potvrzení o přechodném pobytu na území.

        Náležitosti žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo prodloužení doby platnosti průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, rodného nebo oddacího listu a fotografie, pokud odpovídá skutečné podobě žadatele.

        (1) Žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo prodloužení doby platnosti průkazů je žadatel oprávněn podat policii.

        (2) Žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo prodloužení doby platnosti průkazů se podává na úředním tiskopisu. Žadatel je povinen v žádosti uvést

                a) své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství, rodinný stav, povolání, zaměstnání před příchodem na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), účel pobytu na území, zaměstnání po vstupu na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce (důvod a místo pobytu), den vstupu na území, číslo a platnost cestovního dokladu,

                b) jméno, příjmení a ostatní jména, dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození a bydliště manžele nebo manželky, a

                c) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství a bydliště rodičů a dětí.

        Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a na území pobývá společně s občanem Evropské unie, je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti; po tuto dobu se jeho pobyt na území považuje za pobyt přechodný. Oprávnění pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti neplatí, pokud nabylo právní moci rozhodnutí o ukončení pobytu rodinného příslušníka.

        (1) Platnost průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu skončí

                a) uplynutím doby v něm uvedené,

                b) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,

                c) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení nebo zbavení způsobilosti držitele průkazu k právním úkonům,

                d) nabytím státního občanství České republiky,

                e) úmrtím držitele průkazu nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení držitele průkazu za mrtvého, nebo

                f) zrušením údaje o místu hlášeného pobytu občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka na území.

        (2) Policie zruší platnost průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu, jestliže

                a) je průkaz poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,

                b) průkaz obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, nebo

                c) fotografie v průkazu neodpovídá skutečné podobě jeho držitele.

        (3) Je-li držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody zrušení platnosti průkazu, považuje se stav věci podle odstavce 2 za prokázaný a vydá se příkaz na místě12b). Odůvodnění příkazu se nahradí vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením platnosti průkazu souhlasí. Podepsáním prohlášení se příkaz stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. O této skutečnosti musí být držitel průkazu předem prokazatelně poučen.

        (1) Platnost potvrzení o přechodném pobytu na území skončí

                a) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,

                b) nabytím státního občanství České republiky,

                c) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení nebo zbavení způsobilosti držitele potvrzení k právním úkonům,

                d) úmrtím držitele potvrzení nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení držitele potvrzení za mrtvého,

                e) zrušením údaje o místu hlášeného pobytu občana Evropské unie na území, nebo

                f) ohlášením držitele potvrzení o ukončení pobytu na území.

        (2) Policie rozhodne o zrušení platnosti potvrzení o přechodném pobytu na území, jestliže potvrzení

                a) je poškozeno tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, nebo

                b) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.

        (3) Je-li držitel potvrzení přítomen a plně uzná důvody zrušení platnosti potvrzení o přechodném pobytu na území, považuje se stav věci podle odstavce 2 za prokázaný a vydá se příkaz na místě12b). Odůvodnění příkazu se nahradí vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele potvrzení, že se zrušením platnosti potvrzení o přechodném pobytu na území souhlasí. Podepsáním prohlášení se příkaz stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. O této skutečnosti musí být držitel potvrzení předem prokazatelně poučen.

        (1) Narodí-li se cizinec na území, považuje se jeho pobyt na tomto území po dobu pobytu jeho zákonného zástupce, nejdéle však po dobu 60 dnů ode dne narození, za přechodný, není-li dále stanoveno jinak.

        (2) Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na vízum, je povinen v době podle předchozího odstavce podat policii v místě, kde je hlášen k pobytu na území, za narozeného cizince žádost o udělení stejného druhu víza; to neplatí, pokud narozený cizinec v této době vycestuje z území.

        (3) Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, je povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizince žádost policii o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo o udělení povolení k trvalému pobytu. V případě podání žádosti o povolení trvalého pobytu se pobyt narozeného cizince od okamžiku narození do právní moci rozhodnutí o této žádosti považuje za pobyt trvalý.

        (4) Doba podle odstavce 1 se považuje za prodlouženou, pokud podání žádosti v této době zabránily důvody na vůli cizince nezávislé, do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen důvody podle první věty neprodleně oznámit policii.

        (1) K žádosti podle § 88 odst. 2 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit

                a) cestovní doklad dítěte; v případě zákonného zástupce, který je cizincem, lze předložení cestovního dokladu nahradit předložením vlastního cestovního dokladu, ve kterém je dítě zapsáno,

                b) rodný list dítěte,

                c) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území nebo čestné prohlášení, že uhradí náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče dítěti.

        (2) K žádosti podle § 88 odst. 3 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a b).

        (1) Postup policie při hraniční kontrole a při vycestování cizince z území stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských společenství1).

        (2) Policie potvrdí v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství1) cizinci vycestování z území vyznačením otisku výstupního razítka do jeho cestovního dokladu.

        Policie občanu Evropské unie a jeho rodinnému příslušníku, který cestuje do jiného členského státu Evropské unie, umožní vycestování z území i bez cestovního dokladu, pokud

                a) občan Evropské unie předloží jiný doklad prokazující jeho totožnost a skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie, nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie,

                b) rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, předloží jiný doklad prokazující jeho totožnost a skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, nebo průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie anebo průkaz o povolení k trvalému pobytu.

        Cizinci, který na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, odepře policie vycestování z území, pokud při hraniční kontrole nepředloží

                a) potvrzení ověřené policií, že cizinec mladší 15 let pobývá na území s cestovním dokladem a má uděleno vízum, je-li podmínkou pobytu na území, a že fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba se zavázaly, že uhradí náklady spojené s obživou cizince, s jeho ubytováním a léčením po dobu pobytu na území až do vycestování z území a náklady vzniklé policii v souvislosti s případným rozhodnutím o správním vyhoštění, nebo

                b) potvrzení zdravotnického zařízení, že cizinec mladší 15 let je hospitalizován; policie povolí vycestování z území i při nepředložení potvrzení zdravotnického zařízení, pokud zákonný zástupce podepíše čestné prohlášení, že jeho vycestování není v rozporu se zájmy cizince, kterého ponechává na území.

        (1) Cizinec je povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území ohlásit na policii místo pobytu na území (§ 97); to neplatí, pokud jde o cizince mladšího 15 let, člena personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice, jeho rodinného příslušníka registrovaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo cizince, kterému ministerstvo zajišťuje ubytování. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se dále nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)].

        (2) Občan Evropské unie1b) je povinen ohlásit na policii místo pobytu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu na území, pokud jeho předpokládaný pobyt bude delší než 30 dnů; tato povinnost se rovněž vztahuje na rodinného příslušníka občana Evropské unie, pokud tento občan pobývá na území. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)].

        (3) Z ohlášení místa pobytu cizince na území nevyplývají žádná práva k objektu ani k vlastníkovi nemovitosti, v níž je cizinec přihlášen k pobytu.

        Povinnost hlásit pobyt na území se nevztahuje na cizince, který je ve výkonu vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo který je umístěn v policejní cele7) nebo v zařízení (§ 130).

        (1) Fyzická osoba, které byl cizinec svěřen do náhradní výchovy13), nebo právnická osoba, která zajišťuje cizinci ústavní péči, je povinna přihlásit cizince mladšího 15 let nebo cizince, který není způsobilý podle tohoto zákona k takovému úkonu, k trvalému pobytu na území do 3 pracovních dnů ode dne vzniku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87).

        (2) Osoba uvedená v předchozím odstavci předloží policii rozhodnutí soudu nebo rozhodnutí orgánu sociálně-právní ochrany dítěte a v případě fyzické osoby i doklad prokazující, že je přihlášena k trvalému pobytu na území.

        Cizinec nebo osoba uvedená v § 96 odst. 1 jsou povinni při hlášení pobytu na území sdělit policii vyplněním přihlašovacího tiskopisu jméno, příjmení přihlašovaného cizince, den, měsíc, rok a místo jeho narození, jeho státní občanství, trvalé bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu a víza, je-li v cestovním dokladu vyznačeno, počátek a místo pobytu, předpokládanou dobu a účel pobytu na území a státní poznávací značku motorového vozidla, se kterým na území přicestoval.

        (1) Cizinec, kterému byl vydán průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkaz o povolení k trvalému pobytu nebo průkaz o povolení k pobytu, a občan Evropské unie, který splnil ohlašovací povinnost podle § 93 odst. 2 nebo kterému bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu na území anebo průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie, je povinen hlásit policii změnu pobytu na území do 30 pracovních dnů ode dne změny, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 180 dnů.

        (2) Za cizince podle § 87, který není podle tohoto zákona způsobilý k takovému úkonu, hlásí změnu osoba uvedená v § 96 odst. 1.

        (3) Cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 30 dnů.

        (4) Cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu, pokud je mu známo, že změna místa pobytu bude delší než 90 dnů.

        (5) Změny podle předchozích odstavců hlásí cizinec nebo osoba podle § 96 odst. 1 vyplněním přihlašovacího tiskopisu; na žádost policie je ten, kdo hlásí změnu, povinen předložit doklady prokazující pravdivost údajů uvedených v tiskopisu.

        (1) Policie zruší údaj o místu hlášeného pobytu na území uvedeného v dokladu cizince, kterému byl povolen trvalý pobyt na území podle § 65 odst. 1 písm. a), nebo v dokladu vydaném podle tohoto zákona občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi,

                a) byl-li zápis tohoto údaje proveden na základě pozměněných, neplatných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností,

                b) byl-li objekt, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území, odstraněn nebo zanikl,

                c) pokud ubytování nesplňuje podmínky uvedené v § 100 písm. d), nebo

                d) zaniklo-li právo užívat objekt nebo vymezenou část objektu, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území, a neužívá-li tento objekt nebo jeho vymezenou část.

        (2) Policie zruší údaj o místě hlášeného pobytu podle odstavce 1 písm. d) na návrh vlastníka nebo osoby oprávněné k užívání objektu nebo jeho vymezené části; existenci uvedeného důvodu je navrhovatel povinen policii prokázat.

        (3) Policie o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území informuje ministerstvo. Místem pobytu cizince je v těchto případech sídlo inspektorátu cizinecké police, v jehož místní příslušnosti byl údaj o místu hlášeného pobytu cizinci úředně zrušen.

        (1) Ubytovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí každý, kdo poskytuje ubytování za úhradu.

        (2) Ubytováním se pro účely tohoto zákona rozumí vztah založený smlouvou o ubytování, nájemní smlouvou, podnájemní smlouvou nebo smlouvou s obdobným obsahem.

        Ubytovatel je povinen

                a) neprodleně policii oznámit úmrtí ubytovaného cizince,

                b) umožnit policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat, jde-li o místo užívané pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud tímto vstupem nebude porušeno právo cizince na soukromí nebo rodinný život,

                c) oznámit policii ubytování cizince (§ 102),

                d) zajistit cizinci ubytování, které není zjevně nepřiměřené úrovni ubytování poskytovaného ostatními ubytovateli v objektech obdobného určení v obci, popřípadě okresu nebo kraji. Přiměřenost se posuzuje zejména srovnáním hygienických podmínek a počtu ubytovaných osob.

                e) cizinci na požádání vydat potvrzení o ubytování s uvedením jména, příjmení, ulice, místa a doby ubytování,

                f) vést domovní knihu a na požádání policie ji předložit ke kontrole.

        (1) Domovní kniha je dokument, do kterého ubytovatel zapisuje jméno a příjmení ubytovaného cizince, den, měsíc a rok narození, státní občanství, číslo cestovního dokladu, počátek a konec ubytování.

        (2) Domovní knihu pro účely kontroly podle § 100 písm. e) vede ubytovatel v písemné podobě; digitalizovaná podoba je pro účely kontroly vyloučena.

        (3) Zápisy do domovní knihy musí být provedeny přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z hlediska časového.

        (4) Domovní knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu.

        (5) S osobními údaji vedenými v domovní knize lze nakládat jen způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem15).

        (1) Ubytovatel je povinen oznámit ubytování cizince do 3 pracovních dnů po jeho ubytování.

        (2) Oznámení podle odstavce 1 učiní útvaru policie.

        (3) Povinnost oznámit ubytování lze splnit

                a) předložením vyplněného přihlašovacího tiskopisu, nebo

                b) prostřednictvím technických nosičů dat a jejich telekomunikačním přenosem v rozsahu údajů vedených v domovní knize, je-li takový přenos možný.

        (4) Oznamuje-li ubytovatel ubytování cizince způsobem stanoveným v odstavci 3 písm. b), přihlašovací tiskopis uschová po dobu 6 let od ubytování cizince.

        Cizinec je mimo povinností stanovených v jiných ustanoveních tohoto zákona dále povinen

                a) dostavit se první pracovní den následující po dni propuštění z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody na policii, pokud není držitelem platného cestovního dokladu a víza, je-li podmínkou jeho pobytu na území,

                b) předložit ubytovateli cestovní doklad, průkaz o povolení k pobytu, potvrzení o přechodném pobytu na území, průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkaz o povolení k trvalému pobytu nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie a osobně vyplnit a podepsat přihlašovací tiskopis (§ 97); povinnost osobního vyplnění a podepsání přihlašovacího tiskopisu se nevztahuje na cizince mladší 15 let věku,

                c) uvádět v řízení podle tohoto zákona pravdivě a úplně všechny požadované údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem,

                d) na požádání policie prokázat totožnost předložením cestovního dokladu, průkazu o povolení k pobytu nebo identifikačního průkazu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí osobám požívajícím výsad a imunit podle mezinárodního práva a ve lhůtě stanovené policií doložit, že splňuje podmínky pobytu na území; občan Evropské unie je povinen prokázat totožnost předložením cestovního dokladu nebo jiného dokladu prokazujícího totožnost, včetně občanství některého z jiných členských států Evropské unie, anebo předložením průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie; rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, je povinen prokázat totožnost předložením cestovního dokladu nebo průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie anebo průkazu o povolení k trvalému pobytu, nemá-li tento doklad nebo průkaz, může totožnost prokázat jiným dokladem, současně však musí prokázat, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie,

                e) hlásit policii změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu, v průkazu o povolení k pobytu cizince, v potvrzení o přechodném pobytu na území, v průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, v průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo v průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie, a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, ve lhůtě do 15 pracovních dnů,

                f) chránit doklady vydané podle tohoto zákona před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím a dbát, aby obsahovaly pravdivé údaje,

                g) při změně podoby bez zbytečného odkladu požádat o vydání nového dokladu obsahujícího fotografii,

                h) odevzdat policii bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy; tento doklad je cizinec povinen odevzdat i po zániku oprávnění k trvalému pobytu nebo zániku platnosti povolení k trvalému pobytu,

                i) odevzdat policii nejpozději 3 dny před ukončením pobytu na území doklad vydaný podle tohoto zákona, s výjimkou víza a cestovního průkazu totožnosti, pokud byl vydán za účelem vycestování z území,

                j) ohlásit ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle tohoto zákona policii do 3 pracovních dnů ode dne, kdy tato událost nastala, pokud nastala na území; pokud tato událost nastala v zahraničí, ohlásí ji ve stejné lhůtě zastupitelskému úřadu,

                k) strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů prováděné policií v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství a na požádání strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů při podání žádosti o udělení víza a při ověřování totožnosti držitele víza,

                l) podrobit se v případech, kdy to odůvodňuje jeho zdravotní stav, lékařskému vyšetření a dalším opatřením k omezení vzniku a šíření přenosných onemocnění,

                m) neprodleně ohlásit policii ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h),

                n) pobývat na území pouze s platným cestovním dokladem a vízem, pokud tento zákon nestanoví jinak,

                o) na požádání policie prokázat zajištění prostředků k pobytu; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie1b), jeho rodinného příslušníka nebo o cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany,

                p) v případě, že na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, požádat příslušný orgán policie nebo zdravotnické zařízení o vydání potvrzení podle § 92, a toto potvrzení předložit při vycestování z území při hraniční kontrole,

                r) prokázat při pobytové kontrole, že je zajištěna úhrada nákladů zdravotní péče; to neplatí, jde-li o cizince pobývajícího na území v zájmu České republiky nebo cizince, u něhož zastupitelský úřad upustil od předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění.

        (1) Letecký dopravce nesmí na území dopravit cizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné nebo je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.

        (2) Provozovatel vodní dopravy a provozovatel na pravidelných autobusových linkách nesmí na území dopravit cizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné.

        (3) Dopravce15a) je povinen na základě pokynu policie zajistit v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství15b) dopravu cizince do zahraničí, pokud byl cizinci odepřen vstup na území. Povinnost dopravit cizince do zahraničí se dále vztahuje na leteckého dopravce, který cizince

                a) dopravil na území, jestliže cizinec nepředloží cestovní doklad nebo letištní vízum, je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území,

                b) dopravil na území a tento nebo jiný dopravce ho odmítl dopravit do cílového státu, nebo

                c) přepravoval přes území, pokud byl cizinci odepřen vstup na území jiného státu.

                        Dopravu do zahraničí je dopravce povinen zajistit nejpozději ve lhůtě do 48 hodin od obdržení pokynu policie, jde-li o provozovatele vodní nebo pozemní dopravy, nebo ve lhůtě do 7 dnů, jde-li o leteckého dopravce; běh lhůty se staví po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu2).

        (4) Letecký dopravce, který cizince na území dopravil, je dále povinen na základě pokynu policie zajistit dopravu cizince do zahraničí,

                a) byla-li cizinci zrušena platnost letištního víza a cizinec odmítá pokračovat v cestě do jiného státu, nebo

                b) jde-li o cizince pobývajícího v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, který odmítá pokračovat v cestě do jiného státu a jsou zjištěny důvody uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h) nebo i).

        (5) Dopravce je povinen nést náklady15c) spojené s pobytem cizince na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území do doby, než bude v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství15b) dopraven do zahraničí.

        (1) Soud, který pravomocně rozhodl

                a) o odsouzení cizince,

                b) o zbavení nebo omezení způsobilosti cizince k právním úkonům,

                c) o prohlášení cizince za mrtvého, nebo

                d) o rozvodu nebo neplatnosti manželství v případech, kdy účastníkem řízení je cizinec,

                        informuje o této skutečnosti útvar policie příslušný podle místa hlášeného pobytu cizince; v případě pochybností při určení příslušného útvaru policie informuje soud útvar policie příslušný podle sídla soudu.

        (2) Vazební věznice nebo věznice informuje neprodleně útvar policie místně příslušný podle sídla vazební věznice nebo věznice o rozhodnutí o propuštění cizince z vazby nebo o ukončení výkonu trestu odnětí svobody cizince.

        (1) Úřady práce jsou povinny neprodleně písemně oznámit policii

                a) zaměstnávání cizince bez povolení k pobytu,

                b) nenastoupení cizince na pracovní místo uvedené v povolení k zaměstnání,

                c) ukončení zaměstnání cizince před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání,

                        a dále jsou povinny neprodleně zaslat policii kopii rozhodnutí o udělení, neudělení, prodloužení, neprodloužení nebo odejmutí povolení k zaměstnání.

        (2) Živnostenský úřad neprodleně písemně oznámí policii vydání potvrzení prokazujícího splnění všeobecných a zvláštních podmínek provozování živnosti zahraniční fyzické osobě, která ohlásila živnost nebo požádala o koncesi; tato povinnost živnostenského úřadu se vztahuje i na vydání živnostenského listu, rozhodnutí o udělení koncese a na vydání koncesní listiny, pozastavení a zrušení živnostenského oprávnění, na rozhodnutí o tom, že ohlášením živnostenské oprávnění nevzniklo nebo že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění, rozhodnutí o zastavení řízení o udělení koncese a rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení koncese.

        (3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a pověřené obecní úřady jsou povinny neprodleně písemně oznámit policii, že se občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník přechodně pobývající na území stal neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče, systému příspěvku na péči nebo systému pomoci v hmotné nouzi. Působnost stanovená obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadům podle věty první je výkonem přenesené působnosti.

        (4) Orgán pomoci v hmotné nouzi9n) je povinen neprodleně písemně oznámit policii, že úhrnný měsíční příjem rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, a společně s ním posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)], nedosahuje částky živobytí společně posuzovaných osob.

        (1) Kdo nalezne či jinak získá cestovní doklad uvedený v § 108 odst. 1, průkaz o povolení k pobytu, potvrzení o přechodném pobytu na území, průkaz o povolení k trvalému pobytu, průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie, je povinen je neprodleně odevzdat policii.

        (2) Kdo zajišťuje ubytování cizince, je povinen na jeho žádost vydat doklad o zajištění ubytování s uvedením doby, po kterou je ubytování zajištěno.

        (3) Zvoucí osoba je povinna uhradit majetkovou i nemajetkovou újmu, která vznikne státu nedodržením závazků uvedených v pozvání ověřeném policií.

        (4) Ten, kdo se zavázal podle § 15, je povinen neprodleně oznámit odstoupení od svého závazku policii. Od závazku podle § 15 nelze odstoupit v průběhu pobytu pozvaného cizince na území.

        (5) Vysoká škola nebo vyšší odborná škola je povinna neprodleně písemně oznámit policii přerušení nebo ukončení studia držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia.

        (6) Výzkumná organizace, která s cizincem uzavřela dohodu o hostování9j), neprodleně písemně oznámí policii ukončení platnosti této dohody nebo sdělí skutečnosti, které brání dalšímu pokračování dohody o hostování.

        (7) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy neprodleně písemně oznámí policii vyřazení výzkumné organizace ze seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu9j).

        (1) Za cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje

                a) veřejná listina, která je jako cestovní doklad uznaná Českou republikou,

                b) veřejná listina, která splňuje podmínky podle odstavce 2,

                c) průkaz totožnosti občana Evropské unie1b),

                d) cizinecký pas s územní platností do všech států světa,

                e) cestovní průkaz totožnosti, nebo

                f) cestovní doklad vydaný Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy,

                g) náhradní cestovní doklad Evropské unie15e),

                h) seznam žáků cestujících na školní výlet v rámci Evropské unie7b), obsahuje-li

                        1. fotografie žáků, kteří nejsou schopni se prokázat průkazem totožnosti obsahujícím fotografii,

                        2. potvrzení členského státu Evropské unie, ve kterém má žák místo bydliště, že žák je oprávněn se do tohoto státu vrátit, a za předpokladu, že členský stát Evropské unie, ve kterém má žák místo bydliště, oznámil České republice, že má seznam žáků uznávat jako cestovní doklad.

        (2) Za cestovní doklad podle odstavce 1 písm. b) lze pro účely tohoto zákona uznat veřejnou listinu vydanou cizím státem za účelem cestování do zahraničí, pokud z hlediska jejího provedení a jazyka, v němž jsou uvedeny údaje, odpovídá mezinárodním zvyklostem, její územní platnost zahrnuje území a lze z ní zjistit

                a) údaje o státním občanství cizince,

                b) údaje o jeho totožnosti,

                c) fotografii držitele,

                d) údaj o době platnosti.

        (1) Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti a cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) vydá policie na žádost cizince, pokud není dále stanoveno jinak.

        (2) Cizinci, který pozbude v zahraničí některý z dokladů uvedených v odstavci 1, vydá na jeho žádost zastupitelský úřad cestovní průkaz totožnosti k cestě do České republiky; podmínkou vydání je souhlas policie.

        (3) Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 jsou veřejné listiny.

        (1) V žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) cizinec uvede své příjmení, jméno, ostatní jména, pohlaví, rodné číslo, bylo-li cizinci přiděleno, den, měsíc, rok narození, místo a stát narození, státní občanství a místo, kde je hlášen k pobytu na území. K žádosti o vydání cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), který neobsahuje nosič dat s biometrickými údaji, dále připojí fotografie.

        (2) K žádosti o vydání cizineckého pasu podle § 113 odst. 3 a 4 je cizinec povinen připojit fotografii.

        (3) V cizineckém pasu, cestovním průkazu totožnosti nebo v cestovním dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) lze uvést všechny údaje uvedené v odstavci 1 a opatřit jej fotografií cizince žádajícího o vydání tohoto dokladu. Cizinecký pas vydaný podle § 113 odst. 1 a 2 bude dále opatřen nosičem dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů.

        Při provádění změn v cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1 písm. d), e) a f), které neobsahují nosič dat s biometrickými údaji, se postupuje obdobně jako při jejich vydání; fotografie se nevyžadují.

        (1) Cizinecký pas, který je opatřen nosičem dat s biometrickými údaji, se vydává s dobou platnosti na 10 let; cizincům ve věku 5 až 15 let s dobou platnosti na 5 let, cizincům požívajícím doplňkové ochrany s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu2) a cizincům požívajícím dočasné ochrany s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu cizince požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu3a). Cizinecký pas se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti. Cizinci, jemuž je vydáván cizinecký pas s nosičem dat s biometrickými údaji, se na jeho žádost ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném cizineckém pasu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cizineckého pasu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v cizineckém pasu, má cizinec právo na vydání nového cizineckého pasu.

        (2) Cizinci, u něhož není možné z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, pořídit otisky prstů rukou, se vydá cizinecký pas s nosičem dat, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě zpracován rovněž údaj o nemožnosti pořídit otisky prstů rukou. Cizinecký pas se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti a platí pro něj doba platnosti uvedená v odstavci 1.

        (3) Cizinci, který žádá o vydání cizineckého pasu ve lhůtě kratší než 30 dnů, se vydá cizinecký pas bez nosiče dat s biometrickými údaji a bez strojově čitelných údajů, který neobsahuje digitální zpracování fotografie ani podpisu cizince, ve lhůtě do 15 dnů ode dne podání žádosti; tento doklad se vydává s dobou platnosti 6 měsíců, nebo s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu cizince požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu3a), anebo s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu2), je-li kratší než 6 měsíců.

        (4) Cizinci mladšímu 5 let se vydá cizinecký pas bez nosiče dat s biometrickými údaji a bez strojově čitelných údajů, který neobsahuje digitální zpracování fotografie ani podpisu cizince, ve lhůtě do 15 dnů ode dne podání žádosti; tento doklad se vydává s dobou platnosti 1 roku, nebo s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu cizince požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu3a), anebo s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu2), je-li kratší než 1 rok.

        (5) Cizinecký pas vydávaný podle odstavce 1 nebo 2 obsahuje strojově čitelnou zónu. Do strojově čitelné zóny se údaje zapisují v tomto pořadí: typ dokladu, kód vydávajícího státu, příjmení, jméno, popřípadě jména cizince, číslo cizineckého pasu, státní občanství, datum narození, pohlaví, doba platnosti cizineckého pasu, rodné číslo a kontrolní číslice, které jsou číselným vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně.

        (6) Platnost cizineckého pasu nelze prodloužit. Cizinecký pas ztrácí platnost dnem právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu nebo dnem zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87 anebo odejmutím nebo zánikem oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a).

        (7) Údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji (odstavec 1) nelze zpracovávat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon.

        (8) Cizinecký pas vydá policie

                a) na žádost cizince, který pobývá na území na základě povolení k trvalému pobytu, nemá platný cestovní doklad a doloží, že si jej nemůže nezávisle na své vůli opatřit,

                b) na žádost cizince, který je oprávněn k trvalému pobytu podle § 87, pokud

                        1. je mladší 15 let, nebo

                        2. jeho způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena,

                c) cizinci požívajícímu dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu3a), který není držitelem cestovního dokladu,

                d) na žádost cizince, jemuž byla udělena doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu2), který nemá platný cestovní doklad, a doloží, že si jej nemůže z důvodů nezávislých na své vůli opatřit.

        (9) Držitel cizineckého pasu, který obsahuje nosič dat s biometrickými údaji, je oprávněn u kteréhokoliv orgánu příslušného k vydání tohoto pasu nebo u zastupitelského úřadu požádat o ověření funkčnosti nosiče dat a správnosti v něm zpracovaných biometrických údajů. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v cizineckém pase, má cizinec právo na vydání nového cizineckého pasu; vydání nového cizineckého pasu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž cizinec prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji.

        (10) Biometrické údaje lze použít výlučně pro ověřování pravosti cizineckého pasu a ověření totožnosti cizince pomocí osobních údajů zapsaných v cizineckém pasu, popřípadě porovnání biometrických údajů (odstavec 1) zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cizineckého pasu.

        (1) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie na žádost cizince

                a) který nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem,

                b) kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo mu ze stejných důvodů bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43, případně mu bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle zvláštního právního předpisu2), pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu, nebo

                c) mladšímu 15 let, který je hospitalizován a jehož zákonný zástupce vycestoval z území a podepsal čestné prohlášení podle § 92 písm. b).

        (2) Cizinci podle odstavce 1 písm. a) a c) vydá policie cestovní průkaz totožnosti s dobou platnosti nejdéle na 180 dnů a s územní platností do všech států světa. Cizinci podle odstavce 1 písm. b) vydá policie cestovní průkaz totožnosti s dobou platnosti nejdéle na 365 dnů a s územní platností do všech států světa.

        (3) Policie vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po

                a) prohlášení krátkodobého víza za neplatné,

                b) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu,

                c) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu na území,

                d) zániku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87), nebo

                e) udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 3 nebo po udělení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43 ze stejného důvodu; doba platnosti tohoto průkazu se stanoví podle doby platnosti uděleného víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu.

        (4) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie rovněž cizinci, o jehož vyhoštění bylo pravomocně rozhodnuto nebo bylo ukončeno poskytování ochrany na území podle zvláštního právního předpisu2), 3a) a který nemá jiný cestovní doklad.

        (5) Ministerstvo vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, pokud nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem. Cestovní průkaz totožnosti ministerstvo vydá s územní platností do všech států světa a dobou platnosti shodnou s dobou platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území.

        (1) Policie cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) cizinci nevydá nebo vydaný doklad odejme, jestliže pominuly důvody pro jeho vydání.

        (2) Policie cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) nevydá nebo vydaný doklad odejme, pokud jde o cizince, proti kterému

                a) je nařízen výkon rozhodnutí pro neplnění vyživovací povinnosti nebo peněžitých závazků, nebo

                b) je vedeno trestní stíhání nebo který nevykonal trest odnětí svobody uložený soudem, jestliže mu trest nebyl prominut nebo výkon trestu nebyl promlčen,

                        za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

        (3) Policie nevydá cizinecký pas z důvodu podle § 113 odst. 8 písm. d), je-li

                a) důvodné nebezpečí, že by tím mohla být ohrožena bezpečnost České republiky anebo závažným způsobem narušen veřejný pořádek, nebo

                b) cizinec zařazen do informačního systému smluvních států.

        (1) Náhradní cestovní doklad Evropské unie15e) vydá zastupitelský úřad na žádost občana Evropské unie1b), jehož cestovní doklad byl ztracen, odcizen, zničen, popřípadě není dočasně k dispozici, jestliže stát, jehož je žadatel občanem, nemá na území státu, kde se občan nachází, stálé diplomatické nebo konzulární zastoupení, není v něm zastoupen jinak, anebo jeho zastoupení není dosažitelné. Podmínkou pro vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie je, aby stát, jehož je žadatel občanem, s tím vyslovil souhlas.

        (2) Náhradní cestovní doklad Evropské unie lze vydat pro jedinou cestu do členského státu Evropské unie, jehož je žadatel občanem nebo ve kterém má trvalé bydliště, anebo ve výjimečném případě do jiného státu.

        (3) V žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie uvede žadatel své jméno, popřípadě jména, příjmení, pohlaví, tělesnou výšku, datum, místo a stát narození, státní občanství, adresu místa trvalého bydliště, kontaktní adresu a odůvodnění žádosti. K žádosti dále předloží jemu dostupné dokumenty, prokazující totožnost a státní občanství, uvede stát, do něhož hodlá cestovat, a připojí fotografie.

        (4) Náhradní cestovní doklad Evropské unie vydá zastupitelský úřad s dobou platnosti přiměřenou době nezbytně nutné k uskutečnění cesty, pro niž se náhradní cestovní doklad Evropské unie vydává.

        (5) Kopii vydaného náhradního cestovního dokladu Evropské unie zašle zastupitelský úřad příslušnému orgánu státu Evropské unie, jehož je žadatel občanem.

        Cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje za neplatný, jestliže

                a) uplynula doba platnosti v něm uvedená,

                b) byl poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné,

                c) je porušena jeho celistvost,

                d) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,

                e) fotografie v dokladu neodpovídá skutečné podobě držitele, nebo

                f) držitel tohoto dokladu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.

        (1) Policie zadrží při hraniční kontrole nebo pobytové kontrole

                a) cestovní doklad, pokud nebyl vydán na jméno kontrolovaného cizince a

                        1. cizinec se tímto dokladem prokazuje jako vlastním, nebo

                        2. cizinec hodnověrně nezdůvodní, proč má takový cestovní doklad v držení,

                b) cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f), pokud jej lze považovat za neplatný podle tohoto zákona,

                c) cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h), pokud je orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený.

        (2) Bylo-li rozhodnuto nebo lze-li důvodně očekávat, že bude rozhodnuto o odnětí cestovního dokladu, může tento cestovní doklad zadržet orgán činný v trestním řízení.

        (3) Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f) potvrzení o jeho zadržení a zadržený doklad bezodkladně předá útvaru policie příslušnému podle místa pobytu držitele na území, a jde-li o cestovní průkaz totožnosti vydaný podle § 114 odst. 5, ministerstvu, s uvedením důvodů jeho zadržení; útvar policie nebo ministerstvo podle předchozí věty rozhodne o odnětí zadrženého dokladu nebo o jeho vrácení do 15 dnů poté, co obdržel oznámení. V případě zadržení podle odstavce 1 písm. b) doklad po 60 dnech ode dne předání zničí, pokud tento doklad není důkazním prostředkem v trestním řízení.

        (4) Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h) potvrzení o jeho zadržení a tento doklad bez zbytečného odkladu předá Ministerstvu zahraničních věcí, pokud nejde o doklad padělaný, pozměněný nebo o doklad, který je důkazním prostředkem v trestním řízení.

        (1) Správním vyhoštěním se rozumí ukončení pobytu cizince na území, které je spojeno se stanovením doby vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území. Doba vycestování z území se nestanoví, pokud je cizinec zajištěn za účelem správního vyhoštění. Dobu, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území, stanoví policie v rozhodnutí o správním vyhoštění cizince. V odůvodněných případech lze rozhodnutím stanovit hraniční přechod pro vycestování z území. Je-li důvodné nebezpečí, že by mohl závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost smluvních států, informuje policie cizince o skutečnosti, že požádá o zařazení záznamu k jeho osobě do informačního systému smluvních států a poučí tohoto cizince o důsledcích tohoto opatření.

        (2) Pro účely správního vyhoštění se za přechodný pobyt na území považuje i neoprávněné zdržování se cizince na území nebo zdržování se cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště anebo pobyt na vízum udělené podle zvláštního zákona2) nebo pobyt do právní moci rozhodnutí ministerstva o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území3a) nebo soudu o žalobě ve věci dočasné ochrany. Nebude-li v takovém případě rozhodnuto o správním vyhoštění, protože důsledkem tohoto rozhodnutí by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince, policie cizinci udělí výjezdní příkaz. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem.

        (3) Hromadné správní vyhoštění cizinců na základě jednoho rozhodnutí se zakazuje.

        (1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území,

                a) až na 10 let,

                        1. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem, nebo

                        2. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, nebo

                        3. jestliže cizinec opakovaně úmyslně porušuje právní předpisy nebo maří výkon soudních nebo správních rozhodnutí,

                b) až na 5 let,

                        1. prokáže-li se cizinec při hraniční nebo pobytové kontrole dokladem, který je padělán, anebo dokladem jiné osoby jako dokladem vlastním,

                        2. prokáže-li se cizinec při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování z území cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodů uvedených v § 116 písm. a), b), c) nebo d),

                        3. je-li cizinec na území zaměstnán bez povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání, nebo na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu16) anebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval,

                        4. jestliže cizinec jednal nebo měl jednat za právnickou osobu, která cizince bez povolení k zaměstnání zaměstnala anebo která takové zaměstnání zprostředkovala,

                        5. nepodrobí-li se cizinec na výzvu policie hraniční kontrole,

                        6. překročí-li cizinec státní hranice v úkrytu nebo se o takové jednání pokusí,

                        7. překročí-li cizinec státní hranice mimo hraniční přechod, nebo

                        8. neprokáže-li cizinec věrohodným způsobem, že na území smluvních států pobývá po dobu, po kterou je na tomto území oprávněn pobývat přechodně bez víza nebo na krátkodobé vízum,

                c) až na 3 roky,

                        1. pobývá-li cizinec na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,

                        2. pobývá-li cizinec na území bez víza, ač k tomu není oprávněn, nebo bez platného oprávnění k pobytu, nebo

                        3. uvedl-li cizinec v řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace s úmyslem ovlivnit rozhodování správního orgánu.

        (2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie1b) nebo jeho rodinného příslušníka, který na území pobývá přechodně, lze vydat pouze v případě, že občan Evropské unie1b) nebo jeho rodinný příslušník

                a) ohrožuje bezpečnost státu,

                b) závažným způsobem narušuje veřejný pořádek; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie, který pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 10 let, nebo

                c) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území.

        (3) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu na území, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek anebo ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto povolení. Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince podle věty první z důvodu ochrany veřejného zdraví však nelze vydat, došlo-li k onemocnění cizince až po převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem studia na území.

        (4) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, lze vydat pouze v případě, že tento cizinec ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto povolení; souhlasí-li s takovým postupem příslušný orgán členského státu Evropské unie, který rezidentovi jiného členského státu Evropské unie toto právní postavení přiznal, policie cizince vyhostí mimo území států Evropské unie, které jsou vázány zvláštním právním předpisem Evropských společenství7c).

        (5) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu, je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se

                a) mezinárodní ochrana neuděluje,

                b) žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná,

                c) řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavuje, nebo

                d) azyl nebo doplňková ochrana odnímá,

                        jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo jestliže podle zvláštního právního předpisu2) podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nemá odkladný účinek. Rozhodnutí o správním vyhoštění není vykonatelné, přizná-li soud na žádost cizince jeho žalobě odkladný účinek.

        (6) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal o oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a), je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o této žádosti, jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany nebo soud nevyhověl jeho žádosti o přiznání odkladného účinku žaloby ve věci dočasné ochrany anebo soud přiznání odkladného účinku zrušil.

        (1) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bodů 6 a 7 se nevydá, jestliže cizinec žádající o mezinárodní ochranu podle zvláštního právního předpisu2) na území přichází přímo ze státu, kde mu hrozí pronásledování nebo vážná újma16a), a na území vstoupí nebo pobývá bez povolení a sám se bez prodlení přihlásí policii nebo ministerstvu a prokáže závažný důvod pro svůj neoprávněný vstup nebo pobyt.

        (2) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.

        (3) Rozhodnutí o správním vyhoštění nezletilého občana Evropské unie podle § 119 lze vydat pouze z důvodu ohrožení bezpečnosti státu, nebo je-li to v jeho zájmu v souladu s Úmluvou o právech dítěte.

        (4) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 nelze vykonat, jde-li o cizince, který požádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo mu takové povolení bylo vydáno; řízení o správním vyhoštění, které nebylo ukončeno před vydáním povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, policie zastaví.

        (5) Policie cizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, zruší rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119, pokud jeho spolupráce s orgánem činným v trestním řízení přispěla k odhalení nebo odsouzení pachatele trestné činnosti anebo s ohledem na poskytnutou spolupráci by mohl být po vycestování z území ohrožen jeho život nebo zdraví.

        (1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince s povolením k trvalému pobytu s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území, až na

                a) 10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem,

                b) 10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo

                c) 3 roky, nesplní-li cizinec povinnost podle § 77 odst. 3.

        (2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie1b) nebo jeho rodinného příslušníka, kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu.

        (3) Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.

        (1) Policie v rámci rozhodování o správním vyhoštění podle § 119 a 120 je povinna si vyžádat závazné stanovisko9b) ministerstva, zda vycestování cizince je možné (§ 179); to neplatí, rozhoduje-li policie o správním vyhoštění při vycestování cizince na hraničním přechodu a cizinec výslovně uvede, že jeho vycestování je možné.

        (2) Vzniknou-li důvody znemožňující vycestování cizince po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyhoštění, policie vydá nové rozhodnutí ve věci podle zvláštního právního předpisu5d) po vyžádání závazného stanoviska ministerstva podle odstavce 1.

        (3) Ministerstvo vydá závazné stanovisko bezodkladně.

        (4) Není-li vycestování cizince podle odstavce 1 nebo 2 možné, policie tuto skutečnost uvede v rozhodnutí o správním vyhoštění a cizinci udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (§ 33 odst. 3).

        (5) Pominou-li důvody znemožňující cizinci vycestování, policie vydá nové rozhodnutí ve věci podle zvláštního právního předpisu5d). Dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zaniká platnost víza uděleného podle § 33 odst. 3; policie cizinci udělí výjezdní příkaz a stanoví lhůtu, ve které je povinen vycestovat z území.

        (6) Cizinec, jehož vycestování podle odstavce 1 nebo 2 není možné, je oprávněn neprodleně po vydání rozhodnutí o správním vyhoštění požádat ministerstvo o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu2). Nepožádá-li cizinec podle věty první nejpozději do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění, oprávnění požádat o mezinárodní ochranu zaniká. Oprávnění požádat nezaniká, pokud podání žádosti zabránily důvody na vůli cizince nezávislé a cizinec žádost podá do 3 dnů po pominutí takových důvodů.

        (7) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění zaniká, je-li rozhodnutí, kterým se uděluje azyl nebo doplňková ochrana, platné po dobu

                a) rovnající se době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst. 1 písm. a) nebo b), anebo podle § 120 odst. 1 písm. a) nebo b),

                b) rovnající se jedenapůlnásobku doby stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst. 1 písm. c) nebo § 120 odst. 1 písm. c).

        (8) Doba stanovená v odstavci 7 počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění.

        Vysloví-li jiný stát souhlas s přijetím osoby bez státního občanství, může být vyhoštěna na základě správního vyhoštění do tohoto státu.

        (1) V době, po kterou nelze podle rozhodnutí o správním vyhoštění cizinci umožnit vstup na území, policie cizinci udělí vízum nebo povolí vstup na území, jestliže důsledkem neudělení víza nebo nepovolení vstupu by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.

        (2) V době, po kterou nelze podle rozhodnutí o správním vyhoštění cizinci umožnit vstup na území, policie udělí vízum nebo povolí vstup na území, pokud účelem pobytu na území je předvolání státního orgánu České republiky a nelze-li věc vyřídit z ciziny.

        (3) Dobu pobytu podle odstavců 1 a 2 lze stanovit nejdéle na 30 dnů.

        (4) Po neudělení víza nebo nepovolení vstupu na území policie neprodleně sepíše záznam obsahující zdůvodnění tohoto rozhodnutí.

        (5) Policie může na žádost cizince vydat nové rozhodnutí5d), kterým zruší platnost rozhodnutí o správním vyhoštění, jestliže

                a) pominuly důvody jeho vydání a uplynula polovina doby, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území, nebo

                b) se jedná o cizince svěřeného do náhradní výchovy (§ 87), který dosáhl věku 18 let a podle vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí tento cizinec projevuje snahu o integraci na území.

        (6) Policie může na žádost občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka vydat nové rozhodnutí5d), kterým zruší platnost rozhodnutí o správním vyhoštění, jestliže

                a) pominuly důvody jeho vydání a uplynula polovina nebo alespoň 3 roky z doby, po kterou nelze občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, nebo

                b) se jedná o cizince svěřeného do náhradní výchovy (§ 87), který dosáhl věku 18 let a podle vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí tento cizinec projevuje snahu o integraci na území.

        (1) Náklady spojené se správním vyhoštěním se uhradí z peněžních prostředků cizince, který má být vyhoštěn na základě rozhodnutí o správním vyhoštění.

        (2) Nelze-li uhradit náklady z peněžních prostředků cizince, uhradí je plně nebo jejich zbývající část osoba, která se k tomu zavázala v pozvání ověřeném policií, nebo jde-li o výzkumného pracovníka, výzkumná organizace, která se k tomu písemně zavázala; výzkumná organizace uhradí náklady spojené se správním vyhoštěním vzniklé do 6 měsíců ode dne skončení platnosti dohody o hostování9j).

        (3) Nelze-li uhradit náklady podle předchozích odstavců, jsou povinni tyto náklady uhradit plně nebo jejich zbývající část postupně

                a) ten, kdo cizince zaměstnal bez povolení k zaměstnání,

                b) ten, kdo zaměstnání bez povolení k zaměstnání zprostředkoval,

                c) dopravce, který nesplnil povinnost podle § 104.

        (4) Nelze-li náklady spojené se správním vyhoštěním uhradit podle předchozích odstavců, nese tyto náklady

                a) policie, jde-li o cizince zajištěného podle zvláštního právního předpisu16a),

                b) ministerstvo v ostatních případech.

        (5) Do nákladů spojených se správním vyhoštěním se zahrnují náklady na ubytování a stravování, přepravní náklady a ostatní nutné peněžní náklady.

        (6) Nejsou-li náklady spojené se správním vyhoštěním cizince uhrazeny z peněžních prostředků cizince, stanoví policie nebo ministerstvo rozhodnutím, kdo a v jaké výši je povinen tyto náklady nebo jejich část uhradit. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím převzetí.

        (1) Ministerstvo může nést, je-li to ve veřejném zájmu, náklady spojené s dobrovolným návratem cizince,

                a) který je zajištěn za účelem správního vyhoštění, nebo

                b) kterému byla rozhodnutím o správním vyhoštění stanovena lhůta k vycestování z území a který nemá platný cestovní doklad,

                        do země, jejímž je občanem, nebo do jiného státu, který cizinci umožní vstup na své území.

        (2) Cizinec je povinen ministerstvu dodatečně uhradit přepravní náklady v poloviční výši; do doby uhrazení bude cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob [§ 154 odst. 4 písm. b)].

        (3) Žádost o dobrovolný návrat je cizinec oprávněn podat policii

                a) v době svého zajištění v zařízení, nebo

                b) ve lhůtě stanovené k vycestování z území rozhodnutím o správním vyhoštění.

        (4) O žádosti cizince o dobrovolný návrat ministerstvo rozhodne bez zbytečného odkladu.

        (1) Policie je oprávněna zajistit cizince staršího 15 let, jemuž bylo doručeno sdělení o zahájení řízení o správním vyhoštění nebo o jehož správním vyhoštění již bylo pravomocně rozhodnuto, je-li nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo mařit anebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštění, zejména je-li zjištěno, že cizinec

                a) se dopustil jednání uvedeného v § 119 odst. 1 písm. a) nebo písm. b) bodu 6 anebo 7,

                b) je evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154), nebo

                c) je nežádoucí osobou zařazenou do informačního systému smluvních států.

        (2) Cizince lze z důvodů uvedených v odstavci 1 zajistit poté, co mu bylo doručeno písemné rozhodnutí o zajištění opatřené odůvodněním, nebo poté, co takové rozhodnutí odmítne převzít; o odmítnutí převzít rozhodnutí pořídí policie záznam. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít.

        (3) Policie zajistí cizince staršího 15 let, jemuž bylo doručeno sdělení o zahájení řízení o správním vyhoštění, pokud po předchozím pravomocném rozhodnutí o správním vyhoštění nebo po ukončení poskytování dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a) ve stanovené lhůtě z území nevycestoval; to neplatí, je-li opožděné vycestování cizince zjištěno při hraniční kontrole při jeho vycestování z území.

        (4) Je-li zajištěným nezletilý cizinec bez doprovodu (§ 180c), ustanoví mu policie opatrovníka. Policie o ustanovení opatrovníka nezletilého cizince bez doprovodu neprodleně vyrozumí a poučí jej o úkolech opatrovníka.

        (5) Zajištěný cizinec nebo opatrovník jménem zajištěného nezletilého cizince bez doprovodu je oprávněn podat návrh podle zvláštního právního předpisu17), v němž soud rozhodne o trvání zajištění a nařídí propuštění, jestliže zákonné důvody trvání zajištění pominuly.

        Policie je oprávněna za účelem správního vyhoštění zajistit cizince, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně nebo podal žádost o mezinárodní ochranu, jestliže již bylo o jeho vyhoštění pravomocně rozhodnuto nebo je řízení o správním vyhoštění zahájeno z důvodů podle § 119 odst. 1 písm. a), anebo § 119 odst. 1 písm. b) bodu 6 nebo 7.

        (1) Policie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizince staršího 15 let, který nevyužil možnosti dobrovolné repatriace podle zvláštního právního předpisu2), za účelem jeho vycestování z území, jestliže

                a) nepodal žádost o mezinárodní ochranu, ačkoliv k tomu byl vyzván,

                b) nevycestoval po pravomocném ukončení řízení ve věci mezinárodní ochrany z území ve lhůtě stanovené výjezdním příkazem nebo ve lhůtě do 30 dnů, nebyl-li cizinci výjezdní příkaz udělen,

                c) mu uplynula doba oprávnění k pobytu na území uděleného osobě požívající doplňkové ochrany.

        (2) O zajištění cizince za účelem vycestování policie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnosti zajištěného cizince, datu, času a místu zajištění.

        (3) Nelze-li vycestování cizince uskutečnit ve lhůtě do 48 hodin, policie vydá rozhodnutí o jeho zajištění a cizince umístí do zařízení. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít. Doba zajištění nesmí přesáhnout 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody.

        (4) Na zajištění za účelem vycestování se ustanovení § 123, 123a a hlavy XII použijí obdobně.

        (5) Odstavec 1 se nepoužije,

                a) je-li důvod zajištění podle odstavce 1 písm. b) nebo c) zjištěn na hraničním přechodu při vycestování cizince z území, nebo

                b) má-li cizinec přepravní doklad pro vycestování z území (letenku, jízdenku), ale nemohl vycestovat ve lhůtě podle odstavce 1 písm. b) z důvodů na jeho vůli nezávislých.

        (1) Doba zajištění nesmí překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody. V případě cizince mladšího 18 let nesmí doba zajištění překročit 90 dnů.

        (2) O zajištění cizince za účelem správního vyhoštění policie neprodleně vyrozumí jeho příbuzného s povoleným pobytem na území; je-li zajištěným nezletilý cizinec bez doprovodu, vyrozumí policie orgán sociálně-právní ochrany dítěte. Policie vyrozumí o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění též příslušnou diplomatickou misi nebo konzulární úřad cizího státu, pokud má sídlo na území a pokud o to cizinec nebo opatrovník jménem zajištěného nezletilého cizince bez doprovodu požádá, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva; to neplatí, jde-li o zajištění cizince, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu podle zvláštního právního předpisu2).

        Policie je povinna

                a) po celou dobu zajištění cizince zkoumat, zda důvody zajištění trvají,

                b) neprodleně po zajištění poučit zajištěného cizince v jazyce, ve kterém je cizinec schopen se dorozumět, o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění. Nelze-li tento jazyk zjistit a nelze-li toto seznámení provést ani jiným způsobem, policie cizince poučí předáním písemně vyhotoveného poučení v jazycích českém, anglickém, francouzském, německém, čínském, ruském, arabském, hindském a španělském o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění. O předání písemně vyhotoveného poučení policie sepíše záznam.

        (1) Policie na pokyn ministerstva bezodkladně přeruší zajištění, je-li důvodné nebezpečí, že

                a) cizinec, kterému byla poskytnuta lhůta na rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení, (§ 42e odst. 2), nebo

                b) cizinec, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území,

                        by mohl být při dalším pobytu v zařízení ohrožen na životě nebo zdraví v souvislosti se spoluprací s orgánem činným v trestním řízení.

        (2) Po dobu přerušení zajištění se staví běh lhůty podle § 125 odst. 1.

        (3) Je-li důvodné nebezpečí, že cizinec uprchne, nebo zneužívá-li přerušení zajištění, policie na pokyn ministerstva přerušení zajištění podle odstavce 1 bezodkladně zruší.

        (1) Je-li zajištěný cizinec přijat do zdravotnického zařízení poskytujícího ústavní péči k poskytnutí zdravotní péče podle § 176 mimo zařízení, může policie upustit od střežení cizince po dobu umístění cizince do tohoto zdravotnického zařízení.

        (2) Jde-li podle vyjádření ošetřujícího lékaře o poškození zdraví zajištěného cizince trvalého charakteru nebo z charakteru onemocnění cizince lze předpokládat, že jeho pobyt ve zdravotnickém zařízení za účelem poskytnutí zdravotní péče bude delší než doba scházející do uplynutí 180 dnů ode dne zajištění, policie zajištění ukončí. Při ukončení zajištění policie cizinci udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu překážky na jeho vůli nezávislé, která brání jeho vycestování; platnost víza stanoví na dobu potřebnou k vycestování cizince z území, nejdéle na dobu 1 roku.

        (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, pokud k poškození zdraví došlo vlastním úmyslným jednáním cizince.

        (1) Zajištění musí být bez zbytečného odkladu ukončeno

                a) po zániku důvodu pro zajištění,

                b) rozhodne-li soud ve správním soudnictví o zrušení rozhodnutí o zajištění cizince nebo nařídil-li soud v řízení podle zvláštního právního předpisu propuštění cizince17),

                c) je-li cizinci udělen azyl nebo doplňková ochrana2), nebo

                d) je-li cizinci povolen dlouhodobý pobyt za účelem ochrany na území.

        (2) Podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany v průběhu zajištění není důvodem pro ukončení zajištění.

        (1) Zajištěného cizince, kterému má být na základě pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění ukončen pobyt na území, dopraví policie na hraniční přechod za účelem vycestování z území; to neplatí v případě, že zajištěný cizinec předloží potvrzení o podání žaloby. Policie rovněž dopraví na hraniční přechod zajištěného cizince po zamítnutí žaloby proti rozhodnutí o správním vyhoštění a cizince, který byl zajištěn za účelem vycestování podle § 124b.

        (2) Policie je oprávněna ponechat cizince podle odstavce 1 v zařízení po dobu nezbytně nutnou, než zajistí podmínky pro vycestování cizince z území.

        (1) Policie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizince, který neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území, za účelem jeho předání podle mezinárodní smlouvy nebo přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství17a); policie na dobu nezbytně nutnou zajistí i prováženého cizince v případě, že jeho průvoz nelze z objektivních důvodů dokončit bez nutné přestávky.

        (2) O zajištění policie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnosti zajištěného cizince, datu, čase a místu zajištění a důvod předání nebo průvozu.

        (3) V případech, kdy předání cizince nebo dokončení jeho průvozu nelze uskutečnit ve lhůtě do 48 hodin, a jde-li o průvoz leteckou cestou podle § 152 ve lhůtě do 72 hodin, policie vydá rozhodnutí o jeho zajištění a cizince umístí do zařízení. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít. Doba zajištění nesmí překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody.

        (4) Policie je povinna jednat tak, aby byl cizinec předán nebo byl průvoz cizince územím dokončen v nejbližším možném termínu ode dne zajištění.

        (1) Rozhodnutí o zajištění cizince se zpravidla vykonává v zařízení.

        (2) Zařízení provozuje ministerstvo prostřednictvím jím zřízené organizační složky státu (dále jen „provozovatel“).

        (3) Zařízení se dělí na část s mírným režimem zajištění (dále jen „část s mírným režimem“) a část s přísným režimem zajištění (dále jen „část s přísným režimem“). Část s mírným režimem může být dále rozdělena na další části, do kterých je bez souhlasu provozovatele a bez doprovodu provozovatele nebo policie vstup cizincům zakázán.

        (4) Policie neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o zajištění dopraví zajištěného cizince do zařízení určeného provozovatelem.

        Provozovatel seznámí zajištěného cizince při jeho umístění do zařízení, nebo neprodleně po něm, s právy a povinnostmi, které se vztahují k pobytu cizince v zařízení, a s vnitřním řádem zařízení. Seznámení se provede v mateřském jazyce cizince nebo v jazyce, kterým je cizinec schopen se dorozumět.

        (1) Část s mírným režimem tvoří ubytovací místnost, společné sociální a kulturní zařízení a další prostor, v němž se mohou zajištění cizinci volně pohybovat, stanovený vnitřním řádem zařízení.

        (2) Část s přísným režimem je oddělena od části s mírným režimem a tvoří ji ubytovací místnost a prostor určený pro vycházky.

        Provozovatel je oprávněn v souladu s účelem zařízení a v zájmu zajištění bezpečnosti zajištěných cizinců a ostatních osob ubytovaných v zařízení instalovat prostředky audiovizuální techniky v prostorách tohoto zařízení, s výjimkou ubytovacích místností, sociálních zařízení a prostor, v nichž probíhají osobní prohlídky cizinců.

        (1) Ubytovací místnost v části s mírným režimem je vybavena lůžky, skříňkami na uložení osobních věcí, stolkem a židlemi v počtu odpovídajícímu počtu ubytovaných cizinců.

        (2) Ubytovací místnost v části s přísným režimem je vybavena lůžky, stolkem, židlemi v počtu odpovídajícímu počtu ubytovaných cizinců, sanitárním zařízením odděleným od zbývajícího prostoru neprůhlednou zástěnou a signalizačním (přivolávacím) zařízením. Tato místnost je uzamykatelná pouze z vnější strany.

        (1) Provozovatel zajištěnému cizinci za podmínek stanovených tímto zákonem

                a) poskytne lůžko, židli, skříňku na uložení osobních věcí, stravu a základní hygienické prostředky,

                b) umožní přijímat a odesílat písemná sdělení bez omezení,

                c) umožní přijímat návštěvy,

                d) podle možností zajistí knihy, denní tisk a časopisy včetně zahraničních, pokud jsou distribuovány v České republice,

                e) umožní podat žádost, stížnost nebo jiný podnět státním orgánům České republiky nebo mezinárodním organizacím za účelem uplatnění jeho práv a tyto neprodleně odešle,

                f) na jeho žádost zajistí bez zbytečného odkladu rozmluvu s vedoucím zařízení nebo jeho zástupcem nebo s policií v zařízení,

                g) umožní nepřetržitý osmihodinový spánek v době nočního klidu,

                h) umožní volný pohyb v rámci části s mírným režimem a styk s ostatními cizinci umístěnými v této části.

        (2) Provozovatel zajistí lékařskou prohlídku zajištěného cizince, další nezbytná diagnostická a laboratorní vyšetření a očkování a preventivní opatření stanovená orgánem ochrany veřejného zdraví.

        (3) Provozovatel zajištěnému cizinci umístěnému v části s přísným režimem umožní v rámci určeného prostoru vycházku v trvání nejméně 1 hodiny denně. Vedoucí zařízení může vycházku ze závažného důvodu omezit nebo zrušit. O omezení nebo zrušení vycházky sepíše bez zbytečného odkladu záznam.

        (4) Provozovatel může zajištěnému cizinci zajistit psychologické a sociální služby a další služby a věci nezbytné pro zajištění pobytu cizince v zařízení.

        (1) Policie umístí zajištěného cizince na návrh provozovatele nebo na základě vlastních poznatků do části s přísným režimem, pokud

                a) je agresivní nebo vyžaduje zvýšený dohled z jiného závažného důvodu,

                b) opakovaně závažným způsobem poruší vnitřní řád zařízení, nebo

                c) opakovaně závažným způsobem poruší povinnost nebo zákaz podle tohoto zákona.

        (2) Zajištěného cizince mladšího 18 let lze do části s přísným režimem umístit pouze z důvodu podle odstavce 1 písm. a) nebo c).

        (3) Policie sepíše o umístění zajištěného cizince do části s přísným režimem neprodleně záznam a v něm uvede podrobnosti o důvodech tohoto umístění a poučení o možnosti proti umístění do části s přísným režimem podat stížnost ministerstvu (§ 148 odst. 2). Policie zajištěného cizince se záznamem seznámí. Záznam podepsaný zajištěným cizincem, policistou a tlumočníkem, byl-li ustanoven, policie uloží do spisu zajištěného cizince. Odmítne-li cizinec záznam podepsat, policie to do záznamu poznamená.

        (4) Je-li zajištěný cizinec umístěn v části s přísným režimem po dobu delší než 48 hodin, policie o tomto umístění vydá rozhodnutí. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít.

        (5) Do části s přísným režimem lze cizince umístit na dobu nezbytnou, nejdéle však na 30 dnů. Policie v průběhu umístění zajištěného cizince v části s přísným režimem zkoumá trvání důvodu pro toto umístění. Dopustil-li se cizinec v době podle věty první jednání podle odstavce 1 nebo trvá-li důvod pro zvýšený dohled, policie dobu umístění v části s přísným režimem rozhodnutím prodlouží o 30 dnů, jinak cizince neprodleně umístí do části s mírným režimem. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít.

        (1) Zajištěný cizinec je povinen

                a) dodržovat vnitřní řád zařízení,

                b) šetřit majetek zařízení,

                c) řídit se pokynem policie nebo provozovatele vydaným při plnění úkolů v souvislosti se zajištěním,

                d) vyvarovat se jednání, které by mařilo účel zajištění,

                e) strpět omezení svých práv, zejména práva na soukromí a svobodu pohybu a pobytu, v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu zajištění nebo pro ochranu veřejného zdraví,

                f) dodržovat noční klid.

        (2) Zajištěný cizinec je dále povinen strpět preventivní vstupní, periodickou a výstupní, a je-li to nezbytné i mimořádnou lékařskou prohlídku v rozsahu určeném lékařem včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření a očkování a preventivní opatření stanovené orgánem ochrany veřejného zdraví. Lékařská prohlídka zajištěného cizince je prováděna bez přítomnosti policie nebo provozovatele, nerozhodne-li lékař jinak. Nelze-li úkon pro odpor zajištěného cizince provést, je policie oprávněna tento odpor překonat. Přitom nesmí bránícímu se zajištěnému cizinci způsobit újmu zjevně nepřiměřenou závažnosti protiprávního jednání.

        (3) Zajištěný cizinec po dobu umístění do zařízení nesmí

                a) vnášet, vyrábět, přechovávat nebo konzumovat alkohol a jiné návykové látky,

                b) vnášet, vyrábět nebo přechovávat věci způsobilé vážně ohrozit zdraví nebo život člověka nebo poškodit majetek,

                c) vnášet nebo přechovávat věci, které by svým množstvím nebo povahou mohly narušit pořádek nebo škodit zdraví, nebo elektronické komunikační zařízení,

                d) opustit zařízení bez souhlasu policie.

        (1) Policie je oprávněna při umístění zajištěného cizince do zařízení provést jeho osobní prohlídku a prohlídku jeho věcí za účelem zjištění, zda u sebe nemá cestovní doklad, doklad totožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství, peněžní prostředky nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno.

        (2) Policie je oprávněna provést osobní prohlídku a prohlídku věcí zajištěného cizince také v případě důvodného podezření, že tento cizinec může mít u sebe cestovní doklad, doklad totožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno.

        (3) Osobní prohlídku provádí osoba stejného pohlaví. O provedení prohlídky policie sepíše záznam.

        (4) Policie cestovní doklad, doklad totožnosti, písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství, peněžní prostředky a věci, jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno, nalezené při osobní prohlídce, prohlídce věcí nebo jiným způsobem, zadrží.

        (5) Policie zadržené věci předá, s výjimkou cestovního dokladu, dokladu totožnosti, písemnosti potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství, zbraní podle zvláštního právního předpisu18) a věcí19), jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, spolu se seznamem těchto věcí k úschově provozovateli.

        (1) Provozovatel vydá vnitřní řád zařízení, ve kterém stanoví

                a) časový rozvrh poskytované zdravotní, psychologické a sociální péče,

                b) časový rozvrh poskytování stravy,

                c) časový rozvrh a nabídku kulturního a sportovního vyžití,

                d) uspokojování kulturních potřeb a sportovního vyžití,

                e) časový rozvrh výdeje hygienických potřeb, obuvi, oděvů a prádla,

                f) režim návštěv,

                g) prostor vymezený pro vycházky a časový rozvrh vycházek pro přísný režim zajištění,

                h) prostory, kam je vstup cizincům bez doprovodu policie nebo pracovníka zařízení zakázán,

                i) způsob realizace povinné školní docházky,

                j) další nezbytné organizačně technické podrobnosti.

        (2) Ve vnitřním řádu zařízení, v němž pobývají rodiče s dětmi a nezletilí cizinci bez doprovodu, provozovatel stanoví také nabídku kulturního, sportovního a dalšího vyžití specificky pro různé věkové kategorie.

        (3) Vnitřní řád zařízení je vydán v jazyce českém, anglickém, francouzském, německém, ruském, španělském, čínském, arabském, vietnamském, hindském, popřípadě v dalším jazyce, je-li to pro informování zajištěných cizinců nezbytné.

        (4) Vnitřní řád zařízení je umístěn tak, aby byl přístupný všem zajištěným cizincům.

        Rozdělení rodiny v rámci zařízení je možné v případě umístění některého člena rodiny v části s přísným režimem.

        (1) Provozovatel je oprávněn ubytovat v části s mírným režimem cizince, vůči kterému má zajištěný cizinec vyživovací povinnost nebo jej má v péči, nelze-li zajistit péči o něj jiným způsobem (dále jen „ubytovaný cizinec“). Ubytovanému cizinci poskytne stravu a další služby jako zajištěnému cizinci. Je-li ubytovaný cizinec schopen uvědomit si omezení spojená s pobytem v zařízení, přihlíží se k projevu jeho vůle.

        (2) Ubytovaný cizinec může zařízení opustit, má-li zajištěnu péči jiným způsobem. Jde-li o nezletilého nebo osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům, může opustit zařízení jen po písemném souhlasu zákonného zástupce.

        (3) Na ubytovaného cizince se § 131, § 134 odst. 1, 2 a 4, § 136 odst. 1 písm. a) až c) a f), § 136 odst. 2, § 136 odst. 3 písm. a) až c), § 143, § 144 odst. 1 až 3 a § 145 vztahují obdobně.

        (1) Při určení ubytovacích prostor provozovatel podle možností zařízení přihlíží k náboženským, etnickým či národnostním zvláštnostem, příbuzenským a rodinným vztahům, věku nebo zdravotnímu stavu.

        (2) Odděleně se umisťují

                a) nezletilí cizinci bez doprovodu od cizinců zletilých,

                b) muži od žen; výjimku lze učinit v případě osob blízkých14).

        (3) Cizinec mladší 18 let nebo cizinec zbavený způsobilosti k právním úkonům je umístěn spolu s osobou blízkou nebo s osobou, které byl svěřen do péče.

        (1) Provozovatel je cizinci umístěnému v zařízení, který podléhá povinné školní docházce podle zvláštního zákona19a), povinen umožnit plnění této povinnosti.

        (2) Cizinec může opustit zařízení za účelem plnění povinné školní docházky, není-li zajištěna v zařízení, a za účelem dalších činností podporujících rozvoj jeho osobnosti. V odůvodněných případech dopravu zajišťuje provozovatel zařízení.

        (3) Provozovatel hradí cizinci umístěnému v zařízení, který plní povinnou školní docházku, učebnice a školní potřeby, pokud nejsou hrazeny státem a není schopen si tyto uhradit jinak.

        (1) Zajištěnému cizinci se poskytuje strava odpovídající zásadám správné výživy a zdravotnímu stavu cizince třikrát denně, v případě dětí do 18 let pětkrát denně.

        (2) Při výběru stravy se podle možností přihlíží k požadavkům kulturních a náboženských tradic zajištěného cizince.

        (1) Zajištěný cizinec má právo na přijetí návštěvy jedenkrát týdně v trvání jedné hodiny a počtu nejvýše 4 osob současně přítomných. V odůvodněných případech může vedoucí zařízení nebo jeho zástupce, po dohodě s policií, povolit přijetí návštěvy i za dobu kratší než týden a delšího trvání; dovolují-li to kapacitní možnosti místností určených k přijímání návštěv, může být zvýšen i počet osob.

        (2) Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených.

        (3) Zajištěný cizinec má právo přijímat v zařízení návštěvy advokáta nebo zástupce právnické osoby, který prokáže, že předmětem její činnosti je oprávnění poskytovat právní pomoc cizincům. Za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.

        (4) Návštěva zajištěného cizince umístěného v přísném režimu probíhá za přítomnosti policie.

        (1) Zajištěný cizinec může jednou za týden přijmout balíček s potravinami, knihami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. Omezení se nevztahuje na balíčky s oblečením zasílaným za účelem jeho výměny. Balíčky určené zajištěnému cizinci přebírá provozovatel.

        (2) Policie balíčky na žádost provozovatele zkontroluje. Policie vyjme a zadrží věci, jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno. Zadržené věci, s výjimkou věcí19), jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, spolu s jejich soupisem předá neprodleně provozovateli, který je odešle zpět odesílateli na jeho náklady.

        (3) Zajištěný cizinec může přijímat bez omezení peníze, které mu byly do zařízení poslány nebo předány jiným způsobem; peněžní prostředky je povinen uložit do úschovy provozovateli. Nepředá-li cizinec peněžní prostředky do úschovy provozovateli, policie tyto peníze cizinci zadrží a předá je do úschovy provozovateli s jejich soupisem. Provozovatel na žádost cizince může přijmout do úschovy další věci, zejména cennosti a dokumenty. Provozovatel pořídí soupis peněžních prostředků a věcí a zajistí jejich bezpečné uložení.

        (4) Cizinec, který má u provozovatele uschované peněžní prostředky, je může čerpat na nákup věcí denní potřeby, knih, novin nebo časopisů. Nákup zajistí provozovatel na základě písemné objednávky cizince v intervalech stanovených vnitřním řádem zařízení. Převzetí věcí a jejich vyúčtování cizinec potvrdí svým podpisem; provozovatel vynaloženou částku zaznamená v soupisu uschovaných peněžních prostředků.

        (1) Ministerstvo je oprávněno použít uschované peněžní prostředky zajištěného cizince, jsou-li v české nebo jiné volně směnitelné měně, k úhradě, byť i částečné, výdajů spojených s jeho pobytem v zařízení a se správním vyhoštěním. Při použití uschovaných peněžních prostředků postupuje ministerstvo tak, aby cizinci při jeho propuštění ze zařízení bylo z jeho uschovaných peněžních prostředků vydáno alespoň 400,- Kč, má-li cizinec uschované peněžní prostředky v nižší částce, vydá se mu celá uschovaná částka; to neplatí, je-li cizinec bezprostředně po propuštění ze zařízení předán do azylového zařízení nebo je dopraven policií na hraniční přechod za účelem vycestování z území.

        (2) Ministerstvo vydá zajištěnému cizinci doklad o peněžních prostředcích použitých podle odstavce 1.

        (1) Ministerstvo při propuštění ze zařízení vydá zajištěnému cizinci peníze a jiné věci, které byly zadrženy nebo převzaty do úschovy, s výjimkou věcí, jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, a peněz, které byly v průběhu pobytu v zařízení cizinci vyplaceny v hotovosti nebo byly ministerstvem použity podle § 146. Finanční prostředky v jiné než volně směnitelné měně zajištěnému cizinci vydá v plné výši.

        (2) Policie při propuštění ze zařízení vydá cizinci zadržený cestovní doklad, doklad totožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství; je-li cizinec po propuštění ze zařízení eskortován na hraniční přechod z důvodu správního vyhoštění nebo předání podle mezinárodní smlouvy, vydá mu policie cestovní doklad, doklad totožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství až na hraničním přechodu. Je-li nebezpečí, že by cizinec cestovní doklad, doklad totožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství zničil nebo se ho zbavil, aby tím znemožnil správní vyhoštění nebo předání podle mezinárodní smlouvy, předá policie cestovní doklad, doklad totožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství dopravci nebo orgánu státu, na jehož území cizince podle mezinárodní smlouvy vrací či předává.

        (1) Dozor nad dodržováním ustanovení této hlavy ve vztahu k cizincům zajištěným v zařízení provádí ministerstvo. Dozorová pravomoc podle zvláštních právních předpisů není dotčena.

        (2) Stížnost pro porušení ustanovení této hlavy podává cizinec ministerstvu. Ministerstvo stížnost vyřídí do 30 dnů ode dne jejího doručení. O způsobu vyřízení stížnosti musí být stěžovatel vyrozuměn. Proti způsobu vyřízení stížnosti lze podat ministru vnitra návrh na jeho přezkoumání.

        O kontrole výkonu zajištění prováděné jiným orgánem než ministerstvem je třeba vyrozumět provozovatele a policii v zařízení.

        (1) Průvozem cizince přes území se pro účely tohoto zákona rozumí vstup a pobyt na území a vycestování cizince z území prováděné policií nezávisle na vůli cizince. Jde-li o průvoz uskutečňovaný leteckou cestou s mezipřistáním na území20) (dále jen „průvoz leteckou cestou“), rozumí se takovým průvozem vstup a pobyt cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území a vycestování cizince z tranzitního prostoru mezinárodního letiště prováděné policií nezávisle na vůli cizince.

        (2) Policie provádí průvoz cizince přes území na základě mezinárodní smlouvy nebo na základě vyžádání příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup20), jde-li o průvoz leteckou cestou.

        (3) Policie může provedení průvozu odepřít, je-li dán důvod podle mezinárodní smlouvy, nebo jde-li o průvoz leteckou cestou, jestliže

                a) je cizinec na území obviněn z trestného činu nebo je hledán z důvodu výkonu trestu,

                b) průvoz jinými státy nebo přijetí zemí určení nejsou proveditelné,

                c) průvoz cizince do země určení vyžaduje změnu letiště na území,

                d) požadovaná pomoc není v určitém okamžiku z praktických důvodů možná, nebo

                e) by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochranu veřejného zdraví nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

        (4) Policie je oprávněna požádat o zajištění průvozu územím jiného státu na základě mezinárodní smlouvy. Vyžaduje-li předání cizince leteckou cestou do země určení mezipřistání na území jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup20), jde-li o průvoz leteckou cestou, je policie oprávněna požádat jeho příslušný orgán o zajištění průvozu při mezipřistání na území tohoto státu.

        (1) Policie prováženému cizinci po celou dobu průvozu omezí osobní svobodu a svobodu pohybu. Jde-li o průvoz leteckou cestou, policie zajistí dohled nad cizincem po dobu mezipřistání a v případě potřeby provádí eskortní činnost v souvislosti se vstupem prováženého cizince do tranzitního prostoru mezinárodního letiště a omezí osobní svobodu a svobodu pohybu cizinci až do okamžiku jeho nástupu do letadla při odletu. V případě průvozu leteckou cestou nesmí provážený cizinec opustit tranzitní prostor mezinárodního letiště; to neplatí, je-li to nezbytné z důvodů uvedených v odstavci 5 nebo § 129 odst. 3.

        (2) Policie po převzetí prováženého cizince převezme do úschovy jeho cestovní doklad.

        (3) Cizinec je povinen strpět osobní prohlídku provedenou policií, jejímž cílem je zjistit, zda u sebe nemá zbraň nebo jinou věc, která je způsobilá ohrozit život nebo zdraví cizince nebo jiných osob; osobní prohlídku cizince provádí osoba stejného pohlaví.

        (4) Prováženému cizinci poskytuje policie stravu zpravidla každých 6 hodin od omezení jeho svobody.

        (5) Jestliže provážený cizinec onemocní, ublíží si na zdraví nebo se pokusí o sebevraždu, policie učiní potřebná opatření směřující k ochraně jeho života a zdraví, zejména poskytne první pomoc, zajistí poskytnutí zdravotní péče včetně vyjádření lékaře, zda zdravotní stav cizince umožňuje dokončení průvozu prováženého cizince.

        (6) Úhradu zdravotní péče poskytnuté prováženému cizinci zajišťuje ministerstvo.

        (1) Nežádoucí osobou se rozumí cizinec, jemuž nelze umožnit vstup na území z důvodu, že by tento cizinec při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochranu veřejného zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

        (2) Policie rozhodne o označení cizince za nežádoucí osobu na základě vlastních poznatků, požadavku ústředního správního úřadu České republiky, požadavku zpravodajské služby České republiky anebo závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

        (3) Policie označí cizince za nežádoucí osobu na základě

                a) pravomocného rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území10), nebo

                b) pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění.

        (4) Policie dále označí za nežádoucí osobu cizince, v jehož případě

                a) náklady spojené se správním vyhoštěním nese policie nebo ministerstvo (§ 123 odst. 4),

                b) náklady spojené s dobrovolným návratem nese ministerstvo a cizinec neuhradil přepravní náklady v poloviční výši (§ 123a odst. 2), nebo

                c) náklady spojené s vycestováním do zahraničí nese ministerstvo a cizinec neuhradil přepravní náklady (§ 124b).

        (5) Ten, kdo žádá o zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle odstavce 1, musí dbát na zachování přiměřenosti mezi důvodem pro toto zařazení a důsledky tohoto zařazení. Policie je oprávněna požadovat po tom, kdo uplatňuje požadavek podle odstavce 1, prokázání přiměřenosti podle předchozí věty, pokud tato přiměřenost není prokázána v požadavku. Při prokazování přiměřenosti je třeba zejména posuzovat dopady tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

        (6) Cizinec označený za nežádoucí osobu je evidován v evidenci nežádoucích osob. Je-li důvodné nebezpečí, že cizinec označený za nežádoucí osobu může ohrozit závažným způsobem veřejný pořádek nebo bezpečnost smluvních států, policie zařadí do informačního systému smluvních států údaje v rozsahu stanoveném přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství20a); to neplatí v případě občana Evropské unie1b) nebo občana smluvního státu.

        (7) Policie cizinci jeho zařazení do evidence nežádoucích osob nesděluje.

        (1) Policie přezkoumá důvody, které vedly k zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle § 154 odst. 2, jedenkrát ročně nebo vždy, má-li poznatky tyto důvody zpochybňující, a na základě tohoto přezkumu cizince v evidenci ponechá nebo jej z této evidence neprodleně vyřadí. Nemůže-li sama tyto důvody objektivně přezkoumat, požádá o jejich přezkum toho, kdo uplatnil požadavek na označení cizince za nežádoucí osobu.

        (2) Policie cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí, jestliže bylo pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu (§ 154 odst. 3) vykonáno, po prominutí trestu vyhoštění nebo jeho amnestování prezidentem republiky nebo po zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění soudem nebo správním orgánem. Cizince zařazeného do evidence nežádoucích osob z důvodu uvedeného v § 154 odst. 4 písm. a) policie z evidence nežádoucích osob vyřadí po dodatečné úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěním policii nebo ministerstvu, nejpozději však po 6 letech od ukončení zajištění nebo uplynutí doby stanovené k vycestování. Cizince zařazeného do evidence nežádoucích osob z důvodu uvedeného v § 154 odst. 4 písm. b) nebo c) policie z evidence nežádoucích osob vyřadí po dodatečné úhradě přepravních nákladů ministerstvu, nejpozději však po 6 letech od jeho zařazení do evidence nežádoucích osob.

        (3) Při vyřazení cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí policie z informačního systému smluvních států údaje, které tam byly vloženy podle § 154 odst. 6.

        (1) Dopravce se dopustí správního deliktu tím, že

                a) dopraví na území cizince bez cestovního dokladu,

                b) dopraví na území cizince bez víza, ačkoli zákon vízum vyžaduje,

                c) nesplní povinnost zajistit dopravu cizince do zahraničí podle § 104 odst. 3 a 4, nebo

                d) nesplní povinnost nést náklady spojené s pobytem cizince podle § 104 odst. 5.

        (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako ubytovatel dopustí správního deliktu tím, že

                a) neumožní policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat,

                b) nevede domovní knihu v souladu s požadavky stanovenými zákonem (§ 101),

                c) nepředloží na požádání policie ke kontrole domovní knihu,

                d) neoznámí policii ubytování cizince nebo tak neučiní ve stanovené lhůtě,

                e) nevydá cizinci na požádání potvrzení o ubytování,

                f) neoznámí policii úmrtí cizince, nebo

                g) poskytuje cizinci ubytování ve výrazně nižší kvalitě, než je stanoveno v § 100 písm. d),

                h) neuchovává přihlašovací tiskopisy v souladu s § 102 odst. 4.

        (3) Výzkumná organizace, která s cizincem uzavřela dohodu o hostování9j), se dopustí správního deliktu tím, že neprodleně písemně policii neoznámí ukončení platnosti této dohody nebo nesdělí skutečnosti, které brání dalšímu pokračování dohody o hostování.

        (4) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta ve výši 100 000 až 500 000 Kč za každého cizince a za správní delikt podle odstavce 2 nebo 3 pokuta do 50 000 Kč.

        (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že neoprávněně zpracovává údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji.

        (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

        (1) Cizinec se dopustí přestupku tím, že

                a) překročí státní hranice mimo hraniční přechod,

                b) zneužije cestovní doklad (§ 108) vydaný jinému cizinci nebo zneužije cestovní doklad vydaný podle zvláštního právního předpisu21),

                c) se vyhne provedení pobytové nebo hraniční kontroly,

                d) provede nebo si nechá provést neoprávněně změny v dokladech opravňujících ke vstupu na území nebo v dokladech vydaných podle tohoto zákona,

                e) v době trvání zajištění opustí bez souhlasu policie zařízení nebo zdravotnické zařízení poskytující ústavní péči, do kterého byl ze zdravotních důvodů umístěn v průběhu zajištění,

                f) předloží pozměněné doklady nebo doklady vystavené jiné osobě,

                g) se při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování prokáže cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodu podle § 116 písm. a), b), c) nebo d),

                h) úmyslně zničí nebo poškodí doklad vydaný podle tohoto zákona,

                i) nesplní povinnost odevzdat bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy,

                j) neohlásí ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle tohoto zákona ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne, kdy to zjistí,

                k) neohlásí neprodleně policii ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu uvedeného v § 108 odst. 1 písm. a), b) nebo c),

                l) pobývá na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,

                m) se zdržuje na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, ač k tomu není oprávněn,

                n) neoprávněně užije k překročení hranic hraniční přechod v jiné než stanovené provozní době nebo v rozporu s účelem hraničního přechodu,

                o) nepožádá o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu v zákonem stanovené lhůtě,

                p) jako zákonný zástupce nepodá v zákonem stanovené lhůtě za cizince narozeného na území žádost o udělení víza, povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu (§ 88 odst. 2 a 3),

                q) uvede v řízení podle tohoto zákona nepravdivé nebo neúplné údaje,

                r) nesplní povinnost hlásit místo pobytu na území nebo jeho změnu,

                s) nepředloží ubytovateli cestovní doklad nebo doklad vydaný podle tohoto zákona nebo osobně nevyplní a nepodepíše přihlašovací tiskopis,

                t) neohlásí změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu nebo v dokladu vydaném podle tohoto zákona ve lhůtě 3 pracovních dnů, a jde-li o občana Evropské unie a jeho rodinného příslušníka, ve lhůtě 15 pracovních dnů,

                u) nesplní povinnost prokázat totožnost podle tohoto zákona,

                v) neprokáže při pobytové kontrole schopnost uhradit náklady zdravotní péče,

                w) se při hraniční nebo pobytové kontrole prokáže předmětem listinné povahy jako cestovním dokladem, ač se o takový doklad nejedná,

                x) nevycestuje bez zbytečného odkladu po odepření vstupu na území nebo po rozhodnutí policie o ukončení pobytu cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště zpět do zahraničí, nebo

                y) jako rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, nepodá žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu ve lhůtě podle § 87b odst. 1.

        (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. f) až n) pokutu do 5 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. o) až y) pokutu do 3 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 3 000 Kč.

        (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

                a) neodevzdá neprodleně policii nalezený či jinak získaný cestovní doklad nebo doklad vydaný podle tohoto zákona,

                b) uvede nepravdivé údaje v dokladu o zajištění ubytování cizinci,

                c) neoznámí policii neprodleně odstoupení od závazku podle § 15, nebo

                d) neoprávněně zpracovává údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji.

        (2) Fyzická osoba se jako ubytovatel dopustí přestupku tím, že

                a) neumožní policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat,

                b) nevede domovní knihu v souladu s požadavky stanovenými zákonem (§ 101),

                c) nepředloží na požádání policie ke kontrole domovní knihu,

                d) neoznámí policii ubytování cizince nebo tak neučiní ve stanovené lhůtě,

                e) nevydá cizinci na požádání potvrzení o ubytování,

                f) neoznámí policii úmrtí ubytovaného cizince, nebo

                g) poskytuje cizinci ubytování ve výrazně nižší kvalitě, než je stanoveno v § 100 písm. d),

                h) neuchovává přihlašovací tiskopisy v souladu s § 102 odst. 4.

        (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) lze uložit pokutu do 5 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 3 000 Kč.

        (4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

        (5) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 5 000 Kč.

        (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

        (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

        (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

        (4) Správní delikty podle tohoto zákona, s výjimkou správního deliktu podle § 156a a přestupku podle § 157a odst. 1 písm. d), projednávají orgány policie (§ 161). Správní delikt podle § 156a a přestupek podle § 157a odst. 1 písm. d) projednává v prvním stupni Úřad pro ochranu osobních údajů.

        (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby21a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

        (6) Správní delikt podle § 156 odst. 2 lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je správní delikt spolehlivě zjištěn a ubytovatel je ochoten pokutu na místě zaplatit.

        (7) V blokovém řízení o správním deliktu lze uložit pokutu do 5 000 Kč.

        (8) K uložení a vybrání pokuty policie použije bloky k ukládání pokut (dále jen „pokutový blok“) používané v blokovém řízení o přestupcích21b). Policie na pokutovém bloku vyznačí, komu, kdy a za porušení jaké povinnosti byla pokuta uložena. Pokutový blok platí jako stvrzenka o zaplacení pokuty na místě v hotovosti.

        (9) Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.

        (10) Pokuty vybírá orgán, který je uložil, a vymáhá příslušný celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

        (11) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu22).

        (1) Policie při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje informační systém, který obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně dřívějších jmen a příjmení, den, měsíc a rok narození, pohlaví a státní příslušnost cizince, jeho rodné číslo, nebo jiný identifikační údaj sdělený tímto cizincem, obrazový záznam, například fotografii, cizince a jeho daktyloskopické otisky. Dále se v informačním systému o cizinci vedou

                a) údaje v rozsahu

                        1. žádosti o udělení víza (§ 54), povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 5), povolení k trvalému pobytu (§ 70 odst. 1),

                        2. žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu (§ 87x),

                        3. žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti a cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) (§ 111 odst. 1),

                        4. výjezdního příkazu (§ 50 odst. 6), hraniční průvodky (§ 14), tiskopisu pozvání (§ 180 odst. 2) a přihlašovacího tiskopisu (§ 97),

                b) údaje o

                        1. dni, měsíci a roku vydání víza nebo dokladu podle tohoto zákona, jeho číslu, druhu a době platnosti,

                        2. dni, měsíci a roku ověření pozvání nebo jeho odepření,

                        3. dni, měsíci a roku, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání dokladu podle tohoto zákona a o důvodu zamítnutí,

                        4. dni, měsíci a roku vydání výjezdního příkazu, jeho číslu a o době jeho platnosti,

                        5. zrušení, zániku nebo skončení platnosti víza nebo dokladu vydaného podle tohoto zákona, včetně uvedení jeho druhu a čísla, důvodu zrušení, zániku nebo skončení platnosti,

                        6. hodině, dni, měsíci, roku a místu překročení státních hranic a o odepření vstupu nebo odepření vycestování,

                        7. důvodu zařazení do evidence nežádoucích osob s uvedením doby platnosti omezení vstupu na území,

                        8. důvodu povolení vstupu na území podle § 122 odst. 1 nebo 2,

                        9. zařazení do informačního systému smluvních států jiným smluvním státem s uvedením doby platnosti omezení vstupu na území smluvních států a o orgánu jiného státu, který cizince do systému zařadil,

                        10. dni, měsíci a roku, kdy bylo vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění, a kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci a o důvodu pro jeho vydání,

                        11. dni, měsíci a roku překročení státních hranic při průvozu přes území a o orgánu, který o průvoz požádal, a orgánu, který provedení průvozu umožnil,

                        12. dni, měsíci a roku nabytí právní moci rozhodnutí o správním deliktu podle tohoto zákona, označení správního deliktu podle zákonného ustanovení, skutkových okolnostech případu podle výroku rozhodnutí, způsobu vyřízení a údaje vztahující se k vybírání a vymáhání uložené pokuty,

                        13. druhu, číslu a době platnosti ztraceného nebo odcizeného dokladu,

                c) údaje

                        1. umožňující určit orgán, který rozhodoval ve věci podle písmene b),

                        2. umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci podle písmene b),

                        3. vztahující se k průběhu řízení podle písmene b) a výkonu rozhodnutí podle tohoto zákona.

        (2) Policie při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále provozuje informační systémy obsahující údaje o

                a) dni, měsíci a roku nabytí právní moci rozhodnutí o správním deliktu podle tohoto zákona, jehož pachatelem je právnická nebo podnikající fyzická osoba, označení správního deliktu podle zákonného ustanovení, skutkových okolnostech případu uvedených ve výroku rozhodnutí a údaje vztahující se k vybírání a vymáhání uložené pokuty,

                b) zvoucí osobě v rozsahu tiskopisu pozvání (§ 180 odst. 2), jménu, příjmení, dni, měsíci a roku narození a státní příslušnosti zvaného cizince, o skutečnostech, které byly důvodem pro odepření ověření pozvání a o porušení závazku přijatého v pozvání, a údaje o orgánu, který ve věci jednal,

                c) číslu a druhu dokladu, který byl orgánem vydávajícího státu prohlášen za neplatný, včetně důvodu neplatnosti.

        (3) Policie je oprávněna provozovat další informační systém, pokud je jeho provozování nezbytnou podmínkou plnění úkolu podle tohoto zákona. V tomto informačním systému mohou být obsaženy toliko údaje získané při plnění tohoto úkolu.

        (4) Údaje uvedené v informačním systému vedeném podle odstavců 2 a 3 mohou být obsaženy i v informačním systému podle odstavce 1, pokud mají vztah k cizinci, který je v tomto informačním systému evidován.

        (5) Údaj z informačního systému vedeného podle tohoto zákona lze sdružovat s údajem obsaženým v jiném informačním systému vedeném podle zvláštního právního předpisu, pokud je to nezbytné pro plnění úkolu uloženého tímto zákonem.

        (1) Ministerstvo zahraničních věcí při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje informační systém, který obsahuje údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, všech dřívějších jménech a příjmeních, dnu, měsíci a roku narození, pohlaví a státní příslušnosti, obrazový záznam, například fotografii, cizince, jeho otisky prstů, rodné číslo, nebo jiný identifikační údaj sdělený tímto cizincem, a další údaje

                a) v rozsahu žádosti o udělení víza (§ 54), o povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 5), o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území nebo průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie (§ 87x), o vydání cestovního průkazu totožnosti (§ 111 odst. 1), žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie (§ 115a),

                b) o způsobu vyřízení žádosti podané podle tohoto zákona, a to číslo, druh, datum vydání, doba platnosti víza nebo dokladu a označení orgánu, který vízum nebo doklad vydal; v případě zamítnutí žádosti datum, důvod a označení příslušného orgánu, který ve věci rozhodl,

                c) o udělení výjezdního příkazu, a to číslo cestovního dokladu, číslo výjezdního příkazu, datum vydání, doba platnosti a označení orgánu, který výjezdní příkaz udělil,

                d) o zrušení nebo skončení platnosti víza nebo dokladu vydaného podle tohoto zákona, a to druh, číslo víza nebo dokladu, důvod a označení orgánu, který ve věci rozhodl,

                e) umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci podle písmen a) až d) a další údaje vztahující se k průběhu řízení podle písmen a) až d).

        (2) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje informační systém o cizincích, žádajících o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území. Tento informační systém obsahuje

                a) údaje v rozsahu žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 5),

                b) důvod uvedený v potvrzení vydaném orgánem činným v trestním řízení, včetně údajů o tomto orgánu,

                c) rodné číslo nebo jiný identifikační údaj sdělený cizincem,

                d) údaj o způsobu vyřízení žádosti, číslu a druhu dokladu, dni, měsíci a roku vydání a době platnosti dokladu,

                e) den, měsíc a rok nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti a důvod tohoto zamítnutí,

                f) den, měsíc a rok vydání výjezdního příkazu, jeho číslo, dobu platnosti a údaje o orgánu, který výjezdní příkaz vydal,

                g) údaje umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci podle písmen a) až f) a další údaje vztahující se k průběhu řízení podle písmen a) až f).

        (3) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále provozuje informační systém o cizincích žádajících o vydání cizineckého pasu podle § 113 odst. 1 a 2. Tento informační systém obsahuje údaje v rozsahu žádosti o vydání cizineckého pasu, včetně biometrických údajů.

        (4) Ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo jsou oprávněna v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona využívat údaje vedené podle odstavce 1.

        (1) Žadateli lze, pokud není dále stanoveno jinak, z informačního systému poskytnout pouze údaje, které potřebuje k plnění úkolů stanovených zákonem v rozsahu příjmení, jméno, rodné příjmení, datum a místo narození, státní občanství, rodné číslo, místo a druh pobytu na území. Tento rozsah lze rozšířit, pokud je to podmínkou splnění úkolů podle zákona a požadované údaje nelze získat jiným způsobem. Takto získané údaje neopravňují k jejich shromažďování, předávání a využívání nad rámec stanovených oprávnění ve smyslu zvláštních právních předpisů.

        (2) Cizinci lze na žádost podle zvláštního právního předpisu23) sdělit údaje v rozsahu uvedeném v odstavci 1.

        (3) Údaje z informačních systémů vedených podle § 158 a § 158a odst. 1 se poskytují státním orgánům, pokud je potřebují k plnění svých úkolů. Zpravodajské služby mohou při plnění úkolů podle zvláštních právních předpisů23a) využívat údaje uchovávané v informačních systémech, včetně údajů osobních, a to způsobem umožňujícím nepřetržitý a dálkový přístup.

        (4) Policie předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158 v rozsahu stanoveném smlouvou sjednanou Evropskými společenstvími příslušným orgánům státu, který není členským státem Evropské unie, pokud je touto smlouvou Česká republika vázána. Policie dále předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158 zastupitelskému úřadu státu, jehož je cizinec občanem, a to v rozsahu nezbytném pro vydání náhradního cestovního dokladu.

        (5) Ministerstvo zahraničních věcí předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158a odst. 1 v rozsahu stanoveném smlouvou sjednanou Evropskými společenstvími příslušným orgánům státu, který není členským státem Evropské unie, pokud je touto smlouvou Česká republika vázána.

        (6) Policie předá údaje o cizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, příslušnému orgánu státu Evropské unie, který cizinci přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo mu povolil pobyt za účelem společného soužití rodiny; policie informuje tento orgán o zrušení platnosti tohoto povolení k pobytu na území nebo o vyhoštění rezidenta jiného členského státu Evropské unie, včetně údaje o jeho vycestování z území.

        (7) Policie předá údaje o cizinci, kterému bylo přiznáno právní postavení rezidenta na území7c), příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, který dříve tomuto cizinci přiznal právní postavení rezidenta na území jiného členského státu.

        (8) Policie předá údaje o cizinci, kterému byla podle § 85 odst. 1 písm. b) zrušena platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území7c), příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, který rozhodl o ukončení přechodného pobytu rezidenta na území na svém území z důvodu závažného porušení veřejného pořádku.

        (9) Ministerstvo neprodleně předá policii údaje o jménu a příjmení, dni, měsíci a roku narození a státní příslušnosti cizince, kterému byla zamítnuta žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo byla zrušena platnost tohoto povolení, a dále údaje o dni, měsíci a roku, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, a době platnosti výjezdního příkazu.

        (10) Policie na žádost sdělí vlastníkovi nebo osobě oprávněné k užívání objektu nebo vymezené části objektu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a státní občanství cizince, k němuž vede údaj o místě hlášeného pobytu odpovídající adrese jím vlastněného nebo oprávněně užívaného objektu nebo jeho vymezené části.

        (1) Údaje v informačních systémech podle § 158 mohou být uchovávány v písemné formě, na technických nosičích dat nebo způsobem kombinujícím uvedené formy a ve stejné formě i přenášeny.

        (2) Údaje evidované technickými nosiči dat se uchovávají po dobu

                a) 20 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o přechodný nebo trvalý pobyt, nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky,

                b) 15 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu podle § 113 odst. 1 a 2, s výjimkou daktyloskopických otisků a dalších údajů vedených ministerstvem o cizincích žádajících o vydání tohoto pasu, které se uchovávají po dobu 60 dnů ode dne dodání vyrobeného cizineckého pasu ministerstvu,

                c) 10 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob,

                d) 10 let od vzniku evidenční skutečnosti, jedná-li se o informaci týkající se ztráty nebo odcizení cestovních dokladů uvedených v § 108 a o cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h), které byly orgány vydávajícího státu prohlášeny za neplatné,

                e) 5 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu podle § 113 odst. 3 a 4, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), nebo

                f) 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních případech.

        (3) Údaje evidované v písemné formě se uchovávají po dobu

                a) 10 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o přechodný nebo trvalý pobyt, nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky,

                b) 5 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob,

                c) 5 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), nebo

                d) 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních případech.

        (4) Tvoří-li evidenční informaci k cizinci údaje sdružené ve smyslu § 158 odst. 5, je doba uchování kompletní informace totožná s nejdelší dobou stanovenou pro jednu z částí sdružené informace.

        (5) Doba uchování informací evidovaných v informačních systémech podle § 158 odst. 2 a 3 nesmí přesáhnout dobu 30 let.

        (6) Uplyne-li doba stanovená v odstavcích 2, 3, 4 nebo 5, policie údaj zničí, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak24).

        V souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství20a) a mezinárodní smlouvou o odstraňování kontrol na společných hranicích5a) mají přístup k údajům vedeným v informačním systému smluvních států

                a) ministerstvo,

                b) ředitelství služby cizinecké policie a jeho dislokovaná pracoviště,

                c) oblastní ředitelství služby cizinecké policie a jejich dislokovaná pracoviště,

                d) Ministerstvo zahraničních věcí,

                e) zastupitelský úřad.

        (1) Působnost správních orgánů podle tohoto zákona vykonávají v rámci policie

                a) ředitelství služby cizinecké policie a jeho dislokovaná pracoviště, kterými jsou inspektoráty cizinecké policie na mezinárodním letišti,

                b) oblastní ředitelství služby cizinecké policie a jejich dislokovaná pracoviště, kterými jsou

                        1. inspektoráty cizinecké policie,

                        2. odbor specializovaných činností.

        (2) Místní příslušnost správního orgánu podle odstavce 1 se stanoví podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, podle místa, kde se převážně zdržuje.

        (1) Ředitelství služby cizinecké policie

                a) zabezpečuje plnění úkolů vyplývajících z přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství nebo závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

                b) rozhoduje o zařazení cizince do informačního systému smluvních států a o jeho vyřazení z tohoto systému,

                c) provozuje informační systémy podle § 158 v rozsahu své působnosti,

                d) řídí a kontroluje činnost oblastních ředitelství služby cizinecké policie a jejich dislokovaná pracoviště,

                e) rozhoduje o označení osoby za nežádoucí, jejím zařazení do evidence nežádoucích osob a vyřazení z této evidence,

                f) ve správním řízení

                        1. vykonává působnost nadřízeného správního orgánu ve vztahu k oblastnímu ředitelství cizinecké policie (§ 164),

                        2. rozhoduje o žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění,

                        3. vyžaduje závazné stanovisko9b) ministerstva, zda vycestování cizince je možné,

                g) podává žádost o povolení průvozu leteckou cestou u příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup20), jde-li o průvoz leteckou cestou, vyřizuje žádosti o povolení průvozu leteckou cestou,

                h) provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území anebo průvozem leteckou cestou,

                i) zabezpečuje cestovní a přepravní doklady (letenky, jízdenky apod.) a uděluje výjezdní příkaz pro cizince vyhošťovaného z území nebo zajištěného podle § 124b,

                j) vyžaduje opis z evidence Rejstříku trestů,

                k) pořizuje obrazové záznamy a snímá daktyloskopické otisky při podání žádosti o udělení víza, při ověřování totožnosti držitele víza, v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné ochrany,

                l) provádí hraniční kontrolu,

                m) rozhoduje o udělení průjezdního víza podle § 22 odst. 5 a 6 a víza k pobytu do 90 dnů podle § 26 odst. 5 a 6,

                n) rozhoduje o odepření vstupu cizince na území a o zrušení platnosti víza,

                o) v souvislosti s rozhodnutím o odepření vstupu cizinci na území provádí nezbytné úkony s cílem zajistit, aby cizinec bez zbytečného odkladu vycestoval zpět do zahraničí,

                p) rozhoduje o odepření vycestování z území,

                q) provádí pobytovou kontrolu,

                r) provádí zadržení cestovního dokladu podle § 117 odst. 1 nebo dokladu, jehož platnost skončila podle § 86, 87z nebo 87aa,

                s) rozhoduje o přestupcích a správních deliktech podle tohoto zákona,

                t) rozhoduje o udělení víza nebo povolení vstupu na území podle § 122,

                u) provádí v souladu se závazky České republiky vzniklými na základě mezinárodních smluv o odstraňování kontrol na společných hranicích konzultace při udělování víz,

                v) posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2,

                w) prověřuje, zda se cizinec nedopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu, zejména zda účelově neuzavřel manželství nebo zda jeho účelově prohlášeným souhlasem nebylo určeno otcovství,

                x) rozhoduje o správním vyhoštění cizinců,

                y) vydává potvrzení o zadržení cestovního dokladu podle § 117,

                z) vydává pokyn dopravci zajistit dopravu cizince do zahraničí podle § 104 odst. 3 a 4; pokud dopravce tuto povinnost ve stanovené lhůtě nesplní, zajistí dopravu cizince cestou jiného dopravce a uhradí náklady s tím spojené.

        (2) Ředitelství služby cizinecké policie dále

                a) rozhoduje o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění, zajištění podle § 124b nebo za účelem plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

                b) rozhoduje o umístění cizince do zařízení,

                c) rozhoduje o hrazení nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území, je-li cizinec zajištěn podle zvláštního právního předpisu16b), a vymáhá jejich úhradu.

        (3) Inspektorát cizinecké policie na mezinárodním letišti je příslušný k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a), c), f) bod 3, h), k) až s), u), v), x) až z) a podle odstavce 2 písm. a) a b). Dále rozhoduje o udělení výjezdního příkazu, o prodloužení platnosti letištního víza, o vydání cestovního průkazu totožnosti, o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a o ukončení pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.

        (1) Oblastní ředitelství služby cizinecké policie

                a) zabezpečuje plnění úkolů vyplývajících z přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství nebo závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

                b) provozuje informační systémy podle § 158 odst. 1 v rozsahu své působnosti,

                c) provádí pobytovou kontrolu,

                d) pořizuje biometrické údaje v souvislosti s vydáním cizineckého pasu podle § 113 odst. 1 a 2,

                e) vyžaduje opis z evidence Rejstříku trestů,

                f) rozhoduje o vydání a odnětí cizineckého pasu vydaného podle § 113 odst. 1 nebo 2,

                g) rozhoduje o vydání a odnětí cestovního průkazu totožnosti a cizineckého pasu vydaného podle § 113 odst. 3 a 4,

                h) rozhoduje o udělení, prodloužení platnosti a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů, o prodloužení platnosti a doby pobytu na krátkodobé vízum, o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a uděluje výjezdní příkaz,

                i) rozhoduje o zrušení platnosti víza,

                j) rozhoduje o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k trvalému pobytu, povolení k přechodnému pobytu a vydání potvrzení o přechodném pobytu na území nebo o zrušení jejich platnosti, pokud rozhodování v těchto věcech není svěřeno ministerstvu nebo Ředitelství služby cizinecké policie,

                k) rozhoduje o prodloužení doby platnosti průkazů vydaných podle tohoto zákona,

                l) rozhoduje o přestupcích a správních deliktech podle tohoto zákona,

                m) rozhoduje o správním vyhoštění cizinců,

                n) rozhoduje o dodatečném potvrzení údaje o datu a místu vstupu cizince na území (§ 180d),

                o) rozhoduje o hrazení nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území, je-li cizinec zajištěn podle zvláštního právního předpisu16b), a vymáhá jejich úhradu,

                p) provádí zadržení cestovního dokladu podle § 117 odst. 1 nebo dokladu, jehož platnost skončila podle § 86, 87z nebo 87aa,

                q) ověřuje pozvání,

                r) plní funkci ohlašovacího orgánu v rozsahu vymezeném tímto zákonem,

                s) provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území anebo průvozem leteckou cestou,

                t) pořizuje obrazové záznamy a snímá daktyloskopické otisky při podání žádosti o udělení víza, při ověřování totožnosti držitele víza, v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné ochrany,

                u) zrušuje zápis údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území podle § 98a,

                v) vyžaduje závazné stanovisko9b) ministerstva, zda vycestování cizince je možné,

                w) vydává potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území,

                x) vydává potvrzení o zadržení cestovního dokladu podle § 117,

                y) ověřuje potvrzení podle § 92 písm. a),

                z) prověřuje, zda se cizinec nedopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu, zejména zda účelově neuzavřel manželství nebo zda jeho účelově prohlášeným souhlasem nebylo určeno otcovství.

        (2) Oblastní ředitelství služby cizinecké policie dále

                a) provádí hraniční kontrolu,

                b) rozhoduje o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění, zajištění podle § 124b nebo za účelem plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

                c) rozhoduje o umístění cizince do zařízení,

                d) v zařízení zabezpečuje vnější ostrahu části s mírným režimem; v části s přísným režimem zabezpečuje vnější a vnitřní ostrahu,

                e) provádí eskortu cizinců mezi jednotlivými zařízeními; zabezpečuje přepravu a střežení cizinců zajištěných v zařízení k lékařskému ošetření do zdravotnického zařízení, k uskutečnění konzulární návštěvy, k provedení úkonů v trestním řízení, k provedení dalších úkonů souvisejících s účelem zajištění, anebo k soudu a zpět.

        (3) Inspektorát cizinecké policie je příslušný k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a) až c), e), g) až z) a podle odstavce 2 písm. a) až c). Inspektorát dále posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.

        (4) Odbor specializovaných činností je příslušný k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a) až c), i), l), m), p), s), t), x) a z) a podle odstavce 2 písm. a) až c). Dále odbor rozhoduje o udělení výjezdního příkazu, o vydání cestovního průkazu totožnosti, o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, o zrušení platnosti krátkodobého víza, a posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.

        Ministerstvo v rámci působnosti ve věcech vstupu a pobytu cizinců na území a jejich vycestování z tohoto území

                a) vykonává dozor nad policií při výkonu státní správy,

                b) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči ředitelství služby cizinecké policie,

                c) rozhoduje o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území a povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) až c), § 67, § 87g odst. 2 a 3 a § 87h odst. 2,

                d) zřizuje a provozuje zařízení,

                e) rozhoduje o hrazení nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území a vymáhá jejich úhradu,

                f) plní další úkoly podle tohoto zákona.

        (1) Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech povolování pobytu cizinců na území požívajících výsad a imunit podle mezinárodního práva.

        (2) Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech udělování víz v rozsahu stanoveném tímto zákonem prostřednictvím zastupitelského úřadu.

        (1) Policie je oprávněna

                a) v řízení podle tohoto zákona vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů,

                b) snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy při podání žádosti o udělení víza, při ověřování totožnosti držitele víza, v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním za účelem správního vyhoštění, se zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství,

                c) při plnění úkolů podle tohoto zákona požadovat vysvětlení související s plněním úkolů,

                d) provádět pobytovou kontrolu

                        1. cizince za účelem zjištění, zda se na území zdržuje oprávněně a zda splňuje podmínky pobytu na území podle tohoto zákona,

                        2. cizince nebo jiných osob za účelem zjištění, zda dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem,

                e) v souvislosti s hraniční nebo pobytovou kontrolou požadovat po cizinci prokázání totožnosti,

                f) vstupovat do ubytovacích zařízení za podmínek stanovených tímto zákonem a kontrolovat domovní knihy,

                g) provádět osobní prohlídku a prohlídku věcí, pokud tak stanoví tento zákon,

                h) zapsat do cestovního dokladu, že cizinci bylo uloženo rozhodnutí o správním vyhoštění,

                i) zadržet peněžní prostředky cizince zajištěného podle zvláštního právního předpisu16a),

                j) použít peněžní prostředky cizince zadržené podle písmene i) k úhradě, byť i částečné, nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území,

                k) při plnění úkolů podle tohoto zákona prověřovat, zda se cizinec nedopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu, zejména zda účelově neuzavřel manželství nebo zda jeho účelově prohlášeným souhlasem nebylo určeno otcovství,

                l) snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy na základě přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství5a) v souvislosti s vydáním cizineckého pasu a cestovního dokladu podle zvláštního právního předpisu2),

                m) zadržet doklad, jehož platnost skončila podle § 86, 87z nebo 87aa; o zadržení dokladu vydá cizinci potvrzení,

                n) v souvislosti s odepřením vstupu cizince na území, vyzvat cizince k vycestování bez zbytečného odkladu zpět do zahraničí a provést nezbytné úkony s cílem zajistit, aby cizinec zpět do zahraničí bez zbytečného odkladu vycestoval.

        (2) Provádí-li policie pobytovou kontrolu v součinnosti s orgány provádějícími u zaměstnavatelů kontrolu podle zvláštních právních předpisů, je policie oprávněna vstupovat do objektů a zařízení těchto zaměstnavatelů.

        Ustanovení správního řádu o správním řízení24a) se nevztahují na řízení podle § 9 (s výjimkou řízení podle § 9 odst. 4), § 19 odst. 1, § 22, 24, 26, 29, § 29a odst. 1 a 3, § 29b odst. 2, § 30, 33, 36, § 37 odst. 1 písm. c), § 38 odst. 1, § 40, 41, 49, 50, § 53 odst. 2, § 56 odst. 5 a 6, § 61, 92, 98a, 115a, § 122 odst. 1 a 2, § 123a, § 124 (s výjimkou řízení podle § 124 odst. 4), § 124b, 126a, 129, § 135 odst. 3 až 5, § 148, § 154 odst. 2, § 155 odst. 1, § 180, 180b, 180d, 180e a 180h.

        (1) Rozhodnutí, které se ve lhůtě do 180 dnů nepodaří doručit do vlastních rukou účastníka řízení, se doručí vyvěšením na úřední desce zastupitelského úřadu po dobu 15 dnů, jde-li o rozhodnutí tohoto úřadu.

        (2) Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, rozhodnutí se vydá:

                a) ve lhůtě 120 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie a jeho rodinného příslušníka,

                b) ve lhůtě 180 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu,

                c) ve lhůtě 270 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území,

                d) ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, vědeckého výzkumu nebo vydání povolení k dlouhodobému pobytu rodinnému příslušníkovi výzkumného pracovníka podle § 42 odst. 3,

                e) ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k trvalému pobytu podle § 69, je-li žádost podaná na území, povolení k přechodnému pobytu a povolení k trvalému pobytu podle § 87g a 87h.

        (3) Účastník řízení je povinen se na vyzvání účastnit osobně úkonů v řízení. Správní orgán je oprávněn vyslechnout účastníka řízení, je-li to nezbytné pro zjištění skutečného stavu věci, zejména pro posouzení, zda se nejedná o obcházení tohoto zákona cizincem s cílem získat oprávnění k pobytu na území, zejména zda účelově neuzavřel manželství nebo zda jeho účelově prohlášeným souhlasem nebylo určeno otcovství. Účastník řízení je povinen vypovídat pravdivě a nesmí nic zamlčet. Policie účastníka řízení poučí o důsledcích odmítnutí výpovědi a nepravdivé nebo neúplné výpovědi.

        (4) Odvolání proti rozhodnutí o odepření vstupu na území nebo proti rozhodnutí o odnětí cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), proti rozhodnutí podle odstavce 9 anebo proti rozhodnutí o zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu a průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nemá odkladný účinek.

        (5) O správním vyhoštění rozhodne policie do 7 dnů od zahájení řízení; nemůže-li policie v této lhůtě rozhodnout, je povinna o tom účastníka řízení s uvedením důvodů uvědomit.

        (6) Proti rozhodnutí o správním vyhoštění lze podat odvolání do 5 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí; jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění cizince mladšího 18 let, činí lhůta pro odvolání 15 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

        (7) Usnesením se také zastaví řízení, jestliže cizinec

                a) ve lhůtě podle § 44 odst. 2 nepřevezme průkaz o povolení k pobytu nebo podle § 74 povolení k trvalému pobytu, pokud v této lhůtě policii nesdělí, že převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli,

                b) který podal žádost na území, nepřevezme povolení k trvalému pobytu ve lhůtě do 30 dnů ode dne vyrozumění, pokud v této lhůtě policii nesdělí, že převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli,

                c) podal žádost o povolení k trvalému pobytu na území, ač k tomu není podle § 69 odst. 2 oprávněn, nebo

                d) podal žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů, žádost o povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v době, kdy k tomu není oprávněn.

        (8) Žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo žádost o prodloužení doby platnosti tohoto víza policie vyřídí ve lhůtě do 14 dnů.

        (9) Vyjdou-li po vydání rozhodnutí o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu najevo nové skutečnosti, jež by jinak byly důvodem zamítnutí této žádosti, toto rozhodnutí, je-li nepravomocné, se zruší.

        (10) Řízení o žádosti podané podle § 42e, která není opatřena potvrzením orgánu činného v trestním řízení, není zahájeno a ministerstvo věc usnesením odloží. Usnesení se pouze poznamená do spisu.

        (1) Žádost o udělení víza, s výjimkou diplomatického víza nebo zvláštního víza, prodloužení doby pobytu na území na krátkodobé vízum nebo doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen podat osobně. Zastupitelský úřad nebo policie může v odůvodněných případech od povinnosti podle předchozí věty upustit.

        (2) Žádost o udělení průjezdního víza podle § 22 odst. 5 nebo víza k pobytu do 90 dnů podle § 26 odst. 5 policie vyřídí bez zbytečného odkladu.

        (3) Žádost o udělení víza k pobytu do 90 dnů, letištního víza a průjezdního víza vyřídí zastupitelský úřad ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti; jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie1b), který sám není občanem Evropské unie, nebo o udělení víza za účelem výzkumu, ve lhůtě do 14 dnů ode dne podání žádosti.

        (4) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 vyřídí policie ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti.

        (5) Žádost o udělení diplomatického víza nebo zvláštního víza anebo víza k pobytu nad 90 dnů udělovaného cizinci za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (§ 30 odst. 2) vyřídí Ministerstvo zahraničních věcí nebo zastupitelský úřad do 60 dnů ode dne podání žádosti.

        (6) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů policie vyřídí ve lhůtě do 90 dnů, ve zvlášť složitých případech do 120 dnů ode dne podání žádosti. Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia nebo za účelem pedagogické činnosti nebo za účelem výzkumu vyřídí policie ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti.

        (7) Žádost o prodloužení pobytu na území na vízum k pobytu do 90 dnů policie vyřídí ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti; žádost o prodloužení platnosti víza nebo doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území vyřídí policie do 30 dnů.

        (8) Řízení před policií se vede v českém jazyce; není-li listina v tomto jazyce, je cizinec povinen k žádosti přiložit tlumočníkem ověřený překlad25).

        (9) Po ukončení řízení se vízum vyznačí do cestovního dokladu nebo do jiného dokladu za podmínek stanovených tímto zákonem nebo se žadateli při podání žádosti na policii sdělí, že se jeho žádosti nevyhovuje, anebo při podání žádosti v zahraničí mu zastupitelský úřad vrátí cestovní doklad.

        (10) Nemá-li žádost o udělení víza předepsané náležitosti nebo trpí jinými vadami, vyzve policie nebo zastupitelský úřad žadatele o udělení víza k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Do doby odstranění nedostatků žádosti o udělení víza nebo uplynutí lhůty podle předchozí věty neběží lhůta pro vyřízení žádosti o udělení víza.

        (1) Z přezkoumání soudem jsou vyloučena

                a) rozhodnutí o neudělení víza,

                b) rozhodnutí o odepření vstupu,

                c) rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud se před zahájením řízení o tomto vyhoštění zdržoval cizinec na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně,

                d) rozhodnutí o ukončení pobytu, pokud se cizinec před zahájením řízení o ukončení pobytu zdržoval na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně.

        (2) Jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, jsou z přezkoumání soudem vyloučena rozhodnutí o odepření vstupu nebo o správním vyhoštění po dobu platnosti předchozího rozhodnutí o jeho správním nebo soudním vyhoštění.

        (1) Žaloba proti správnímu rozhodnutí26) musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.

        (2) Žaloba proti správnímu rozhodnutí o vyhoštění musí být podána do 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout.

        (3) Žaloba proti rozhodnutí o vyhoštění cizince má odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí; to neplatí, pokud byl cizinec vyhoštěn z důvodu ohrožení bezpečnosti státu.

        (4) Odkladným účinkem žaloby proti rozhodnutí o vyhoštění nejsou dotčena ustanovení upravující prodlužování doby platnosti víz, doby pobytu na území na vízum nebo prodlužování doby platnosti průkazu o povolení k pobytu, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie.