230

PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 588/1992 Sb.,
o dani z přidané hodnoty, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 196/1993 Sb.,
zákonem č. 321/1993 Sb., zákonem č. 42/1994 Sb., zákonem č. 136/1994 Sb., zákonem č. 258/1994 Sb.,
zákonem č. 133/1995 Sb., zákonem č. 151/1997 Sb., zákonem č. 208/1997 Sb., zákonem č. 129/1999 Sb.,
zákonem č. 17/2000 Sb., zákonem č. 22/2000 Sb. a zákonem č. 100/2000 Sb.








ZÁKON


o dani z přidané hodnoty






      Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

      Tento zákon upravuje daň z přidané hodnoty (dále jen ,,daň"), které podléhá zdanitelné plnění v tuzemsku, zboží z dovozu a nepravidelná mezinárodní autobusová přeprava osob uskutečňovaná zahraničním provozovatelem v tuzemsku (dále jen ,,příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku").

§ 2

Vymezení základních pojmů

      (1)  Pro účely tohoto zákona je zdanitelným plněním

a)

dodání zboží a převod nemovitostí, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo práva hospodaření,

b)

poskytování služeb

uskutečněné v tuzemsku při podnikání,¹) a to i v případě, že se jedná o činnost vykazující všechny znaky podnikání, kromě toho, že je prováděna podnikatelem, pokud zákon nestanoví jinak.

      (2)  Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)

zbožím věci movité, tepelná a elektrická energie, plyn a voda; za zboží se nepovažují peníze a cenné papíry, pokud tento zákon nestanoví jinak,

b)

službami všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo převodem nemovitosti, a převod nebo využití práv,

c)

obratem výnosy za zdanitelná plnění, u osob účtujících v soustavě podvojného účetnictví, nebo příjmy za zdanitelná plnění, u osob účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví a u osob, které ne-jsou považovány za účetní jednotku; do obratu se nezahrnují plnění osvobozená od daně podle § 25 a daň u plátce daně (dále jen ,,plátce"),

d)

daní na vstupu daň u plátce, kterou vůči němu uplatní jako součást ceny za jím přijatá zdanitelná plnění jiný plátce, nebo daň, která je vyměřena při dovozu zboží,

e)

daní na výstupu daň, kterou je plátce povinen uplatnit jako součást ceny za jím uskutečněná zdanitelná plnění,

f)

odpočtem daně daň na vstupu upravená popřípadě podle § 20,

g)

vlastní daňovou povinností převýšení daně na výstupu nad odpočtem daně za příslušné zdaňovací období,

h)

nadměrným odpočtem převýšení odpočtu daně nad daní na výstupu za příslušné zdaňovací období,

i)

daňovou povinností vlastní daňová povinnost nebo nadměrný odpočet,

j)

zvýšením daňové povinnosti zvýšení vlastní daňové povinnosti nebo snížení nadměrného odpočtu,

k)

snížením daňové povinnosti snížení vlastní daňové povinnosti nebo zvýšení nadměrného odpočtu,

l)

správcem daně příslušný územní finanční orgán²) (dále jen ,,finanční orgán"), s výjimkou dovozu zboží a příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku, kde je správcem daně celní úřad, pokud zákon nestanoví jinak,

m)

osobním automobilem silniční motorové vozidlo, které má v technickém průkazu zapsanou kategorii osobní automobil nebo M1. Pokud zápis kategorie chybí, vymezuje se tato kategorie zvláštním předpisem,

n)

ojetým osobním automobilem osobní automobil, při jehož prvním pořízení nemohl být uplatněn nárok na odpočet daně,

o)

dokladem o použití doklad o použití zboží nebo služeb pro účely nesouvisející s podnikáním nebo pro osobní spotřebu plátce podle § 7 odst. 2, pokud zákon nestanoví jinak,

p)

tuzemskem území České republiky, kromě svobodných celních pásem a svobodných celních skladů,

q)

daňovým dokladem běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2, opravný daňový doklad podle § 15a odst. 2, doklad o použití podle § 12 odst. 5, splátkový kalendář podle § 12 odst. 8, zjednodušený daňový doklad podle § 12 odst. 9, daňový dobropis a daňový vrubopis podle § 13, písemné celní prohlášení podle § 43 odst. 5 a § 45 odst. 3, doklad o zaplacení podle § 12 odst. 7 a 11,

r)

finančním pronájmem (finančním leasingem) přenechání zboží nebo nemovitosti za úplatu do užívání, jestliže si strany ve smlouvě o poskytnutí zboží či nemovitosti sjednají, že uživatel je oprávněn nebo povinen nabýt zboží nebo nemovitost, která je předmětem smlouvy, během platnosti této smlouvy nebo po jejím zániku; finančním pronájmem není splátkový prodej,

s)

základní sazbou sazba daně 22 %,

t)

sníženou sazbou sazba daně 5 %,

u)

zásilkovým prodejem prodej zboží, při kterém prodávající zašle zboží kupujícímu na dobírku, s výjimkou prodeje podle kupní smlouvy podle obchodního zákoníku,

v)

dovozem zboží vstup zboží do tuzemska,

w)

vývozem zboží výstup zboží z tuzemska,

x)

hlavní činností subjektů, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, činnosti, k nimž byly založeny nebo zřízeny,

y)

splátkovým prodejem dodání zboží nebo převod nemovitosti, při kterých k úhradě kupní ceny dochází ve splátkách po nabytí vlastnictví ke zboží nebo nemovitosti kupujícím,

z)

nájmem věci i podnájem věci, pokud tento zákon nestanoví jinak,

aa)

organizační složkou organizační složka zahraniční osoby, umístěná v tuzemsku za účelem podnikání,^2d)

ab)

obchodním majetkem souhrn majetkových hodnot, které patří osobě podléhající dani, a o těchto majetkových hodnotách je nebo má být účtováno, případně jsou evidovány podle § 11,

ac)

majetkem vytvořeným vlastní činností hmotný a nehmotný majetek včetně zásob oceněný vlastními náklady podle zvláštního právního předpisu,^3c)

ad)

stavbou veškerá stavební díla jako výsledek stavební činnosti, tvořící prostorově ucelenou nebo alespoň technicky samostatnou část stavby spolu s jejími součástmi; patří sem zařízení a předměty pevně spojené se stavebním dílem, včetně bytů a nebytových prostor,

ae)

nedokončenou stavbou stavba, na kterou nebylo doposud vydáno kolaudační rozhodnutí, a stavba, na které byly provedeny změny vyžadující stavební povolení podle zvláštního právního předpisu,^2f) na něž nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí; za nedokončenou stavbu se nepovažují zařízení a stavby, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení podle zvláštního právního předpisu,^2g) tyto zařízení a stavby jsou vždy považovány za stavbu podle písmene ad),

af)

kolaudací kolaudace nové stavby, případně i ko-laudace, která je provedena po jejím technickém zhodnocení, jehož cena v úrovni bez daně je vyšší než 30 % zůstatkové ceny^3b) stavby ke dni zahájení stavebního řízení,

ag)

bankou osoba, která může v tuzemsku vykonávat činnost podle zvláštního právního předpisu.^2h)

§ 2a

Vymezení pojmu peníze

      (1)  Penězi se pro účely tohoto zákona rozumějí platné bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny. Za platné bankovky, státovky a mince se považují i takové, jejichž platnost byla ukončena, ale lze je za platné bankovky, státovky a mince vyměnit.

      (2)  Za zboží se pro účely tohoto zákona také považují

a)

bankovky a mince české měny v okamžiku jejich dodání výrobcem České národní bance nebo při jejich dovozu Českou národní bankou,

b)

bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny prodávané pro sběratelské účely za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle směnného kursu vyhlašovaného Českou národní bankou,

c)

materializované cenné papíry v okamžiku jejich dodání výrobcem emitentovi nebo při jejich dovozu emitentem.

§ 2b

Místo plnění

      (1)  Místem plnění je při dodání zboží

a)

místo, kde se zboží nachází v době, kdy se přeprava nebo odeslání zboží začíná uskutečňovat, je-li dodání zboží spojeno s přepravou nebo odesláním zboží; přitom nezáleží na tom, kdo přepravu nebo odeslání zboží uskutečňuje,

b)

místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno, je-li dodání zboží spojeno s jeho instalací nebo montáží,

c)

místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje, je-li dodání zboží uskutečňováno bez přepravy nebo odeslání.

      (2)  Místem plnění při převodu stavby je místo, kde se stavba nachází.

      (3)  Místem plnění při poskytování služeb je

a)

místo, kde má právnická osoba poskytující službu své sídlo, pokud nemá své sídlo v tuzemsku, provozovna, ve které služby poskytuje, pokud tento zákon nestanoví jinak,

b)

místo, kde má fyzická osoba poskytující službu provozovnu, pokud nemá provozovnu, bydliště, případně místo, kde se obvykle zdržuje, pokud tento zákon nestanoví jinak,

c)

místo, kde se nemovitost nachází, při poskytování služeb vztahujících se k nemovitostem, včetně služeb realitních kanceláří, odhadců a služeb architektů a stavebního dozoru,

d)

místo, kde se přeprava začíná uskutečňovat, při poskytování přepravních služeb, pokud tento zákon nestanoví jinak,

e)

místo, kde jsou tyto služby skutečně poskytovány, při poskytování služeb souvisejících s kulturními, uměleckými, sportovními, vědeckými, výchovnými, zábavními a podobnými činnostmi včetně zprostředkování a organizování těchto činností a vedlejších souvisejících služeb, ubytovacích služeb, služeb veřejného stravování, průvodcovských služeb, poradenských služeb, finančních služeb, pojišťovnictví, obchodních a zprostředkovatelských služeb, advokátních, informačních a překladatelských služeb a vzdělávacích činností.

§ 3

Osoby, které jsou povinny platit daň

      (1)  Osobami, které jsou povinny platit daň, jsou v tuzemsku osoby, v jejichž prospěch je zdanitelné plnění uskutečňováno, a při dovozu zboží osoby, jímž má být propuštěno zboží, pokud zákon nestanoví jinak.

      (2)  V případě příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku je povinen zaplatit daň zahraniční provozovatel.


ČÁST DRUHÁ

UPLAT¶OVÁNÍ DANĚ U ZDANITELNÜHO PLNĚNÍ V TUZEMSKU

HLAVA I

SUBJEKTY DANĚ

§ 4

Osoby podléhající dani

      Osobami podléhajícími dani jsou fyzické a právnické osoby, které podnikají v tuzemsku, případně uskutečňují činnost vykazující všechny znaky podnikání, kromě toho, že je prováděna podnikatelem. Osobami podléhajícími dani nejsou osoby, které uskutečňují pouze zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25.

§ 5

Plátci

      (1)  Plátci jsou osoby podléhající dani, jejichž obrat za nejbližší nejvýše tři předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce přesáhne částku 750 000 Kč, a to od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Tyto osoby jsou povinny předložit žádost o registraci podle zákona o správě daní a poplatků nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat.

      (2)  Plátci jsou také osoby podléhající dani, jejichž individuální obrat nepřekročí částku podle odstavce 1, pokud se jedná o osoby, které uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení³) nebo jiné obdobné smlouvy, a pokud celkový obrat těchto osob v rámci sdružení i mimo něj překročí částku uvedenou v odstavci 1. Tyto osoby jsou povinny předložit jednotlivě přihlášku k registraci ve lhůtách uvedených v odstavci 1 a plátci se stávají od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Pokud osoba podléhající dani, která není plátcem, uzavře smlouvu o sdružení nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem, je povinna předložit přihlášku k registraci ke dni uzavření této smlouvy a tímto dnem se stává plátcem. Osoby podléhající dani, které společně podnikají na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy a nejsou plátci, jsou povinny předložit přihlášku k registraci k datu účinnosti uvedenému na osvědčení o registraci účastníka sdružení, který je zaregistrován jako plátce nejdříve, a od tohoto data se stávají plátci.

      (3)  Osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřesáhne částku podle odstavce 1, jsou plátci od data účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci. Tyto osoby mohou předložit žádost o registraci plátce kdykoliv.

      (4)  O zrušení registrace mohou plátci požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci, pokud jejich obrat nepřesáhl za nejbližší předcházející 3 po sobě jdoucí měsíce částku 750 000 Kč a zároveň za nejbližších předcházejících 12 po sobě jdoucích měsíců částku 3 000 000 Kč, pokud tento zákon nestanoví jinak. O zrušení registrace může požádat plátce, který pře-stane být osobou podléhající dani. Plátci podle odstav-ce 2 mohou za podmínek uvedených ve větě první požádat o zrušení registrace jednotlivě pouze při vystoupení nebo vyloučení ze sdružení. Při rozpuštění sdružení mohou požádat všichni účastníci sdružení o zrušení registrace až po vypořádání majetku ve sdružení. Obratem účastníka sdružení je pro účely zrušení registrace součet jeho obratu ze zdanitelných plnění uskutečňovaných mimo sdružení a podílu obratu sdružení připadajícího na účastníka tohoto sdružení. Podíl obratu připadající na účastníka sdružení se stanoví podle smlouvy, jinak rovným dílem.

      (5)  V případě zrušení registrace je plátce povinen odvést daň z obchodního majetku evidovaného, nebo který měl být evidován ke dni zrušení registrace, u kterého uplatnil odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně nebo který pořídil za ceny bez daně nebo daně z obratu. Tato povinnost se týká i dovezeného zboží, které plátce užívá na základě smlouvy o finančním pronájmu a které bylo propuš-těno do volného oběhu a které není k datu zrušení registrace součástí obchodního majetku plátce, a to z ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu.^10a) Při stanovení daně plátce postupuje u obchodního majetku, u kterého uplatnil odpočet daně podle § 19a odst. 1, tak, že odvede daň ze zůstatkové ceny pořízeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu,^3b) z ceny pořízených hmotných a nehmotných investic,^3c) ze zůstatkové ceny pořízeného drobného hmotného a nehmotného investičního majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu^3c) a z ceny pořízených zásob zjištěné podle zvláštního právního předpisu.^3c) U obchodního majetku, u kterého uplatnil odpočet daně podle § 19a odst. 3, postupuje tak, že odvede daň ze zůstatkové ceny pořízeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu,^3b) z ceny pořízených hmotných a nehmotných investic,^3c) ze zůstatkové ceny pořízeného drobného hmotného a nehmotného investičního majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu^3c) a z ceny pořízených zásob zjištěné podle zvláštního právního předpisu,^3c) kterou upraví koeficientem podle § 20. O tuto částku sníží daň na vstupu, a to v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období. Toto ustanovení se nevztahuje na obchodní majetek vytvořený vlastní činností, na osobní automobily pořízené od osoby, která není plátcem, a na stavby, pokud ke zrušení registrace dojde po uplynutí 5 let od jejich kolaudace nebo nabytí.

      (6)  Dojde-li ke zrušení registrace v důsledku úmrtí plátce, je jeho právní nástupce povinen odvést daň podle odstavce 5. To neplatí, pokud osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu^3e) pokračuje po zemřelém plátci v živnosti a současně je plátcem daně nebo předloží přihlášku k registraci plátce do 20 dnů ode dne úmrtí plátce. Správce daně zaregistruje tuto osobu ke dni následujícímu po dni úmrtí plátce. Ke dni vydání majetku dědici, případně správci dědictví, který nebude pokračovat v živnosti po zemřelém plátci, je osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu,^3e) která pokračovala po zemřelém plátci v živnosti, povinna odvést daň z vydaného majetku podle odstavce 5. Tato povinnost se nevztahuje na případ, kdy je majetek vydáván dědici, případně správci dědictví, který bude pokračovat v živnosti a současně je plátcem a nebo předloží přihlášku k registraci plátce do 20 dnů ode dne vydání majetku dědici, případně správci dědictví. Správce daně zaregistruje tuto osobu ke dni následujícímu po dni vydání majetku dědici, případně správci dědictví. Obdobně se postupuje v případě úmrtí plátce, který podnikal podle § 2 odst. 2 písm. c) a d) obchodního zákoníku.

      (7)  Pokud se osoba podléhající dani stane plátcem, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně u obchodního majetku evidovaného ke dni účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci způsobem uvedeným v § 19 až 22. Odpočet daně je možno uplatnit pouze u obchodního majetku pořízeného nejdříve 12 měsíců před dnem účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Podmínkou pro uplatnění odpočtu jsou daňové doklady nebo doklady vystavené plátcem, které obsahují cenu včetně daně. Nárok se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po dni účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci a výše daně se vypočte způsobem uvedeným v § 17 odst. 3. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na obchodní majetek vytvořený vlastní činností. Odpočet daně se uplatní ze zůstatkové ceny pořízeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu,^3b) z ceny pořízených hmotných a nehmotných investic,^3c) ze zůstatkové ceny pořízeného drobného hmotného a nehmotného investičního majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu^3c) a z ceny pořízených zásob zjištěné podle zvláštního právního předpisu.^3c) V případě hmotného a nehmotného majetku nabytého vkladem je základem daně cena, která byla v době jeho vložení základem daně u vkladatele, snížená o částku odpovídající odpisům dle zvláštního právního předpisu.^3f)

      (8)  Plátci jsou také osoby podléhající dani, které nabývají majetek na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního zákona,^3a) a to ode dne nabytí majetku. Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci nejpozději do 20 dnů ode dne nabytí majetku.

      (9)  Při přeměně společnosti nebo družstva, které byly plátcem, v jinou formu společnosti nebo družstvo nebo při sloučení nebo splynutí s jinou společností nebo družstvem, popřípadě při rozdělení společnosti nebo družstva se stávají plátci všechny osoby podléhající dani, na které přechází jmění ze zrušené společnosti nebo družstva bez likvidace podle zvláštního zákona,^3d) a to ode dne zápisu nové společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku. Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci do 20 dnů ode dne zápisu do obchodního rejstříku. Zrušení společnosti nebo družstva bez likvidace se nepovažuje za zrušení ve smyslu odstavce 5 s povinností odvést daň. Obdobně se postupuje v případě, kdy

a)

fyzická osoba, která je plátcem, ukončí svou podnikatelskou činnost tím způsobem, že celý svůj obchodní majetek vloží do právnické osoby, která bezprostředně v této činnosti pokračuje a jejíž je jediným zakladatelem,

b)

dojde ke zrušení právnické osoby, která je plátcem, založené jedinou fyzickou osobou a v činnosti zaniklé právnické osoby pokračuje tato fyzická osoba jako podnikatel,

c)

dojde k přeměně, sloučení, splynutí nebo rozdělení státního podniku nebo subjektu, který není založen nebo zřízen za účelem podnikání, jsou-li plátci.

      (10)  O zrušení registrace mohou plátci uvedení v odstavcích 6, 8 a 9 požádat nejdříve po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy se stali plátci podle odstavce 6, 8 nebo 9, pokud jejich obrat nepřesáhne za tyto tři měsíce částku 750 000 Kč. Při zrušení registrace jsou plátci povinni odvést daň podle odstavce 5.

§ 6

Osoby mající zvláštní vztah k plátci

      (1)  Za osoby, které mají zvláštní vztah k plátci, se pro účely tohoto zákona považují

a)

osoby, které jsou ekonomicky, personálně nebo jinak spojené s plátcem,

b)

osoby, které jsou v pracovněprávním⁴) nebo v jiném obdobném vztahu k plátci,

c)

osoby, které podnikají s plátcem společně na základě smlouvy o sdružení³) nebo jiné obdobné smlouvy.

      (2)  Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby, nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké.⁵) Jinak spojenými osobami se rozumí osoby, které vytvořily obchodní vztah za účelem snížení daňové povinnosti některé z nich. Účastí na kontrole nebo jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílů na základním jmění nebo podílů s hlasovacím právem.

HLAVA II

PŘEDMĚT DANĚ

§ 7

Předmět daně

      (1)  Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně nepeněžitého plnění v tuzemsku, pokud tento zákon nestanoví jinak.

      (2)  Za zdanitelná plnění se pro účely tohoto zákona považuje také

a)

použití zboží, služeb, staveb a nedokončených staveb, u kterých byl uplatněn odpočet daně nebo které byly pořízeny bez daně plátcem pro účely nesouvisející s jeho podnikáním, a použití plnění vytvořených vlastní činností plátce pro účely nesouvisející s jeho podnikáním,

b)

použití osobního automobilu a vratných lahví vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4,

c)

technické zhodnocení motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4,

d)

technické zhodnocení^16c) najatého majetku provedené nájemcem, u kterého byl uplatněn odpočet daně nebo byl pořízen bez daně,

e)

vyřazení majetku, u něhož byl uplatněn odpočet daně nebo byl pořízen bez daně, z obchodního majetku plátce, který je fyzickou osobou, pro osobní potřebu, pokud tento zákon nestanoví jinak,

f)

užívání osobního automobilu pořízeného plátcem za účelem dalšího prodeje, a to i v případě jeho pořízení formou finančního pronájmu, jestliže nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4,

g)

přeúčtování služeb, které byly poskytnuty plátcem s místem plnění mimo tuzemsko a jsou v tuzemsku přeúčtovány za cenu vyšší než pořizovací,

h)

dodání zahraničního zboží^3g) v celních režimech, ve kterých nevznikla povinnost vyměření daně, pokud je prodáváno za cenu vyšší než pořizovací, případně pokud jeho cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu^10a) převyšuje jeho pořizovací cenu.

      (3)  Použití stavby podle odstavce 2 písm. a) a vyřazení stavby z obchodního majetku plátce podle odstavce 2 písm. e) je zdanitelným plněním pouze v případě, že ode dne kolaudace nebo nabytí stavby, případně jejího vložení do obchodního majetku do dne uskutečnění zdanitelného plnění podle § 9 odst. 1 písm. k) neuplynulo více než 5 let. Technické zhodnocení najatého hmotného majetku podle odstavce 2 písm. d) je zdanitelným plněním pouze tehdy, pokud ode dne jeho provedení, v případě stavby ode dne kolaudace, pokud stavba kolaudaci podléhá, do dne jeho přeúčtování na pronajímatele nebo do dne ukončení nájmu neuplynulo více než 5 let.

      (4)  Vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě se považuje za zdanitelné plnění pouze při vložení osobě, která není plátcem, pokud vkladatel při nabytí vkládaného majetku uplatnil odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně nebo pokud byl pořízen bez daně nebo bez daně z obratu.

      (5)  Vydání vypořádacího podílu^5a) v nepeněžité podobě nebo podílu na likvidačním zůstatku^5b) v nepeněžité podobě se považuje za zdanitelné plnění, pouze pokud u něho byl uplatněn odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně nebo byly pořízeny bez daně nebo bez daně z obratu.

      (6)  Za zdanitelné plnění se u subjektů, které ne-jsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, považují činnosti prováděné v rámci jejich hlavní činnosti.

      (7)  Za zdanitelné plnění se považují opravy najatého hmotného majetku provedené nájemcem nad rámec obvyklého udržování. Za obvyklé udržování se považuje udržování, jehož rozsah je uveden v nájemní smlouvě a které je spojeno s každodenním užíváním, bez něhož nelze majetek využívat pro účely uvedené v nájemní smlouvě.

§ 8

Plnění, která nejsou zdanitelná

      Zdanitelným plněním není

a)

dodání zahraničního zboží^3g) v režimech, kdy dosud nevznikla povinnost vyměřit daň, s výjimkou případů stanovených v § 7 odst. 2 písm. h),

b)

vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě jako náhrady podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

c)

bezúplatné poskytnutí reklamního nebo propagačního předmětu, který je opatřen obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu, jehož pořizovací cena bez daně nepřesahuje 200 Kč, nejde-li o zboží, které je předmětem spotřební daně,

d)

prodej a nájem majetku, který není součástí obchodního majetku plátce, který je fyzickou osobou, s výjimkou podnájmu majetku,

e)

dodání osobního automobilu, při jehož pořízení nebyl uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, pokud

      1.  při prodeji prodejní cena nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně,
      2.  při bezúplatném dodání cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu^10a) nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně, nebo
      3.  při dodání formou finančního pronájmu reprodukční pořizovací cena^3c) nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně,

f)

dodání osobního automobilu pořízeného formou finančního pronájmu, pokud

      1.  při prodeji prodejní cena nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně u vlastníka, od kterého byl osobní automobil pořízen,
      2.  při bezúplatném dodání cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu^10a) nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně u vlastníka, od kterého byl osobní automobil pořízen, nebo
      3.  při dodání formou finančního pronájmu reprodukční pořizovací cena^3c) nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně,

g)

dodání osobního automobilu pořízeného od osoby, která není plátcem, pokud tento zákon nestanoví jinak, nebo od osoby, pro níž jeho prodej nebyl zdanitelným plněním, nebo prodej osobního automobilu plátcem daně, který jej pořídil přede dnem registrace podle § 5, pokud

      1.  při prodeji prodejní cena nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně,
      2.  při bezúplatném dodání cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu^10a) nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně, nebo
      3.  při dodání formou finančního pronájmu reprodukční pořizovací cena^3c) nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně,

h)

vyřazení osobního automobilu z obchodního majetku plátce, který je fyzickou osobou, do osobního užívání, pokud byl pořízen od osoby, která není plátcem, nebo pokud byl pořízen od osoby, pro niž nebyl prodej zdanitelným plněním, nebo byl pořízen přede dnem registrace plátce,

i)

dodání vratných lahví, při jejichž koupi nebyl uplatněn nárok na odpočet podle § 19 odst. 4 nebo byly pořízeny bez daně,

j)

bezúplatné poskytnutí zdanitelných plnění, při jejichž pořízení nebyl uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 10 nebo která byla pořízena pro účely reprezentace^16b) bez daně,

k)

převod obchodního podílu,^5e) případně převod členství v družstvu,^5f)

l)

postoupení pohledávky, pokud tento zákon nestanoví jinak,

m)

dočasné přidělení zaměstnance k výkonu práce k jiné osobě podle zvláštního právního předpisu,^5h)

n)

bezúplatný převod vlastnického práva k movité věci, který je uskutečněn při poskytnutí úvěru bankou a k němuž dojde mezi subjektem, kterému banka poskytla úvěr, a touto bankou; stejně se posuzuje i bezúplatný zpětný převod vlastnického práva k téže movité věci mezi bankou a subjektem, kterému byl poskytnut úvěr, po splacení úvěru.

HLAVA III

USKUTEČNĚNÍ ZDANITELNÜHO PLNĚNÍ,

VZNIK DA¶OVÜ POVINNOSTI

A VYSTAVOVÁNÍ DA¶OVîCH DOKLAD®

§ 9

Uskutečnění zdanitelného plnění

      (1)  Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné

a)

při prodeji zboží podle kupní smlouvy dnem dodání,⁶) v ostatních případech dnem převzetí nebo zaplacení zboží, a to tím dnem, který nastane dříve, pokud tento zákon nestanoví jinak,

b)

při prodeji novin, časopisů a ostatních periodik, kdy je úhrada prováděna formou předplatného, dnem zaplacení předplatného, a pokud je předplatné placeno zálohově, dnem vyúčtování záloh,

c)

při zásilkovém prodeji zboží dnem přijetí platby prodávajícím,

d)

při převodu stavby, nedokončené stavby nebo pozemku dnem doručení rozhodnutí o právních účincích vkladu do katastru nemovitostí, a nedochází-li k zápisu změny vlastnického práva nebo práva hospodaření vkladem, dnem zápisu změny vlastnického práva nebo práva hospodaření^6a) nebo zaplacením, a to tím dnem, který nastane dříve, pokud tento zákon nestanoví jinak,

e)

při poskytování služeb dnem jejich poskytnutí nebo zaplacení, a to tím dnem, který nastane dříve,

f)

při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo nebo jeho dílčí části zaplacením nebo převzetím a předáním díla, a to tím dnem, který nastane dříve,

g)

při dodání tepelné a elektrické energie, plynu a vody a v případě telekomunikačních služeb dnem odečtu z měřicího zařízení, popřípadě dnem skutečného zjištění spotřeby, pokud je stanoven příslušnými technickými a provozními předpisy dodavatele uvedených médií,

h)

při přeúčtování služeb, elektrické energie, tepla, plynu nebo vody podle § 14 odst. 13 dnem zjištění výše přeúčtovávané částky nebo zaplacením, a to tím dnem, který nastane dříve,

i)

při převodu nebo využití práv dnem uvedeným ve smlouvě, ke kterému dochází k převodu nebo využití práv; je-li sjednán způsob stanovení ceny a ke dni, ke kterému dochází k převodu nebo využití práv, není známa její výše, dnem zaplacení,

j)

při zdanitelném plnění uskutečněném bez úplaty dnem uvedeným ve smlouvě nebo převzetím, případně poskytnutím, a to tím dnem, který nastane dříve,

k)

při zdanitelném plnění uskutečněném pro účely nesouvisející s podnikáním plátce podle § 7 odst. 2 písm. a) dnem použití zboží, služby, stavby nebo nedokončené stavby,

l)

při použití osobního automobilu vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem převodu do hmotného investičního majetku, popřípadě dnem, kdy měl být tento převod proveden,

m)

při použití vratných lahví vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem převodu do evidence zásob,

n)

při použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem schválení technické způsobilosti dopravním inspektorátem Policie České republiky,

o)

při poskytování kombinace služeb spočívající v organizaci turistických zájezdů nebo pořádání výstav, trhů a kongresů, dnem poskytnutí poslední služby nebo zaplacením, a to tím dnem, který nastane dříve; v případě, že v rámci kombinace dochází k přeúčtování nakoupených služeb a den poskytnutí poslední služby předchází dni zjištění celkové výše přeúčtovávaných částek za tyto služby, dnem zjištění celkové výše přeúčtovávaných částek nebo zaplacením jednotlivých přeúčtovávaných částek, a to tím dnem, který nastane dříve,

p)

při technickém zhodnocení najatého hmotného majetku provedeném nájemcem [§ 7 odst. 2 písm. d)] dnem ukončení nájmu nebo dnem zaplacení technického zhodnocení vlastníkem najatého hmotného majetku, a to tím dnem, který nastane dříve,

q)

při vyřazení majetku z obchodního majetku plátce pro jeho osobní potřebu [§ 7 odst. 2 písm. e)] dnem vyřazení,

r)

při užívání osobního automobilu pořízeného plátcem za účelem dalšího prodeje [§ 7 odst. 2 písm. f)] dnem, kdy začal plátce osobní automobil užívat pro účely, kdy nemá nárok na odpočet daně,

s)

při vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě (§ 7 odst. 4) dnem, ke kterému přechází vlastnické právo ke vkladu, popřípadě jiná práva k tomuto vkladu, s výjimkou stavby, kdy se postupuje podle písmene d),

t)

při vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku (§ 7 odst. 5) dnem, ke kterému přechází vlastnické právo, popřípadě jiná práva k vydávanému majetku, s výjimkou stavby, kdy se postupuje podle písmene d),

u)

při opravě najatého hmotného majetku (§ 7 odst. 7) dnem uskutečnění opravy,

v)

při prodeji podniku nebo jeho části, nejde-li o zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 35, dnem účinnosti smlouvy;^6b) přechází-li při tomto prodeji i vlastnictví ke stavbě, považuje se převod vlastnictví ke stavbě za samostatné zdanitelné plnění, které se považuje za uskutečněné dnem podle písmene d),

w)

v ostatních případech dnem zaplacení.

      (2)  Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze a v případech, kdy se úhrada za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo platební prostředky nahrazující peníze z přístroje nebo jiným způsobem zjistí výši obratu.


      (3)  V případě dílčích plnění se každé dílčí plnění považuje za samostatné zdanitelné plnění. Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle nájemní smlouvy,⁷) smlouvy o finančním pronájmu, smlouvy o dílo⁸) nebo jiné obdobné smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové zdanitelné plnění, na které je sjednána platná smlouva. V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy dílčí plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. I v případě dílčích plnění uskutečněných podle smlouvy o dílo může plátce zdanitelné plnění považovat za uskutečněné dnem uvedeným v odstavci 1 písm. f). V případě nájemních smluv se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.

      (4)  V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy opakované plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Opakovaným plněním se rozumí uskutečnění zdanitelného plnění ve sjednaných lhůtách, přičemž se v rámci této smlouvy jedná o plnění shodným zbožím, službou nebo převodem a využitím práv.

      (5)  Zaplacení zálohy se nepovažuje za uskutečnění zdanitelného plnění.

§ 10

Vznik povinnosti uplatnit daň na výstupu

      (1)  Povinnost uplatnit daň na výstupu vzniká dnem uskutečnění zdanitelného plnění, pokud zákon nestanoví jinak.

      (2)  V případě, že plátce uskutečnil zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25, 46 a 47 nebo podléhající snížené sazbě a vystavil na toto zdanitelné plnění daňový doklad s nesprávně vyšší sazbou daně, vzniká povinnost uplatnit daň na výstupu, a to ve výši rozdílu mezi daní uvedenou na daňovém dokladu a daní na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění, dnem vystavení tohoto daňového dokladu.

      (3)  Daň na výstupu je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

§ 11

Vedení záznamů pro daňové účely

      (1)  Plátce je povinen vést záznamy o přijatých a uskutečněných zdanitelných plněních a evidovat zvlášť přijaté a vystavené daňové doklady, zjednodušené daňové doklady, daňové dobropisy a vrubopisy, opravné daňové doklady, doklady pro opravu základu daně podle § 15 odst. 5, vystavené doklady o použití a potvrzené tiskopisy o vývozu zboží podle § 45e. O přijatých zdanitelných plněních je povinen vést záznamy v členění na plnění z dovozu a z tuzemska podle jednotlivých sazeb daně a v členění na plnění s nárokem na odpočet daně, bez nároku na odpočet daně a na plnění, u nichž je povinen zkracovat nárok na odpočet daně, včetně stanovení poměrné části odpočtu daně, a záznamy o úpravách odpočtu daně. O uskutečněných zdanitelných plněních je povinen vést záznamy v členění na plnění osvobozená od daně podle § 25, plnění na vývoz a plnění do tuzemska členěná podle jednotlivých sazeb daně a plnění, která nejsou zdanitelnými plněními. Plnění na vývoz eviduje v členění na vývoz zboží, při kterém dochází ke změně vlastnického práva ke zboží, a na vývoz zboží, při kterém ke změně vlastnického práva ke zboží nedochází. Plátce, který není účetní jednotkou, je povinen vést evidenci majetku, který užívá k podnikání. Finanční orgán může podle zvláštních právních předpisů^8a) uložit vedení dalších záznamů rozhodných pro stanovení daně.

      (2)  Plátce je povinen vést evidenci všech tržeb za uskutečněná zdanitelná plnění v členění podle jednotlivých sazeb daně a za uskutečněná plnění osvobozená od daně za jednotlivá zdaňovací období.

      (3)  Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinni vést evidenci podle odstavců 1 a 2 za celé sdružení odděleně. Evidenci vede určený účastník sdružení.

§ 12

Vystavování daňových dokladů, dokladů o použití a jejich obsah

      (1)  Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění pro jiného plátce běžný daňový doklad, v případě uskutečnění zdanitelného plnění podle § 7 odst. 2 doklad o použití, a to nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne, pokud tento zákon nestanoví jinak. Údaje o ceně a dani se na daňových dokladech uvádějí v české měně. Doklad vystavený před uskutečněním zdanitelného plnění není daňovým dokladem, s výjimkou splátkového kalendáře podle odstavce 8. Plátce není povinen vystavit daňový doklad za zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25.

      (2)  Běžný daňový doklad musí obsahovat

a)

obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

b)

daňové identifikační číslo⁹) plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

c)

obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,

d)

daňové identifikační číslo plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,

e)

pořadové číslo dokladu,

f)

rozsah a předmět zdanitelného plnění,

g)

datum vystavení dokladu,

h)

datum uskutečnění zdanitelného plnění,

i)

výši ceny bez daně celkem,

j)

základní nebo sníženou sazbu daně, případně sdělení, že se jedná o zdanitelné plnění osvobozené od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 46 nebo § 47,

k)

výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.

Za správnost údajů uvedených na běžném daňovém dokladu odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.

      (3)  Jsou-li součástí zdanitelného plnění uvedeného na daňovém dokladu plnění s různými sazbami daně, popř. osvobozené od daně, musí být na tomto dokladu uvedeny výše ceny bez daně celkem a výše daně celkem odděleně podle stanovených sazeb, popř. osvobození od daně, pokud tento zákona nestanoví jinak.

      (4)  Plátci a osoby, které byly plátci a jejichž registrace byla zrušena, jsou povinni uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

      (5)  Doklad o použití musí obsahovat

a)

obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

b)

daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

c)

účel použití,

d)

pořadové číslo dokladu,

e)

rozsah a předmět zdanitelného plnění,

f)

datum vystavení dokladu,

g)

datum uskutečnění zdanitelného plnění,

h)

výši ceny bez daně celkem,

i)

základní nebo sníženou sazbu daně, případně sdělení, že se jedná o zdanitelné plnění osvobozené od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 46 nebo § 47,

j)

výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.

Za správnost údajů uvedených na dokladu o použití odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.

      (6)  Osoba podléhající dani, která není plátcem, nesmí vystavit doklad, který má náležitosti daňového dokladu. Vystaví-li jej, bude jí uložena pokuta podle zvláštního předpisu.^9a)

      (7)  Pro účely uplatnění odpočtu podle § 19 plní u zdanitelných plnění při hromadné přepravě osob funkci daňového dokladu doklad o zaplacení vystavený plátcem. Na tomto dokladu o zaplacení musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, uvést minimálně své obchodní jméno a cenu včetně daně celkem. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně z tohoto dokladu odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje. Daň se v tomto případě vypočte podle § 17 odst. 3.

      (8)  V případě nájemních smluv a smluv o finančním pronájmu může plnit funkci daňového dokladu i splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve smlouvě výslovně odkazováno, pokud obsahuje náležitosti podle § 12 odst. 2. Splátkový kalendář musí plátce uvádět v soupisu daňových dokladů v každém zdaňovacím období, kterého se týká. Za správnost údajů uvedených na splátkovém kalendáři odpovídá plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění.

      (9)  Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úhradou za hotové, prostřednictvím platební karty nebo šekem je povinen jinému plátci na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen na zdanitelná plnění v ceně celkem včetně daně nejvýše 10 000 Kč. Na zjednodušeném daňovém dokladu musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, uvést údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), f), h) a j) a cenu včetně daně celkem. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného dokladu odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, i když je na zjednodušeném daňovém dokladu uvedena plátcem uskutečňujícím zdanitelné plnění. Daň vypočte podle ustanovení § 17 odst. 3 a uvede na zjednodušený daňový doklad. Zjednodušený daňový doklad nelze vystavit v případě, že se jedná o zdanitelné plnění, u něhož se základ daně stanoví podle § 14 odst. 15.

      (10)  Plátce, který nakupuje a prodává služby určené pro kompletaci služeb cestovního ruchu, není povinen vystavovat daňový doklad v případě plnění pro jiného plátce, který nechce uplatňovat nárok na odpočet daně. V tomto případě vystavuje doklad, na kterém uvede údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), h), j) a dále obchodní jméno plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, cenu včetně daně a sdělení, že uváděná cena obsahuje daň. Tento doklad je plátce povinen vystavit nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne. Pokud však plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, požaduje vystavení daňového dokladu, je plátce, který tato plnění poskytuje, povinen daňový doklad vystavit.

      (11)  Při dražbě zboží nebo nemovitosti na základě exekučního řízení prováděného státním orgánem, jehož majitelem je plátce, plní funkci daňového dokladu pro účely odpočtu podle § 19 doklad o zaplacení vystavený státním orgánem. Na dokladu o zaplacení uvede údaje podle odstavce 2 a sdělení, že se jedná o prodej v rámci exekučního řízení.

§ 13

Daňový dobropis a vrubopis

      (1)  Dojde-li k opravě základu daně podle § 15, plátce, který uskutečnil původní zdanitelné plnění, je povinen vyhotovit pro plátce, pro kterého uskutečnil zdanitelné plnění, daňový dobropis nebo daňový vru-bopis, a to ke dni, kdy byla provedena oprava základu daně. Údaje o ceně a dani se v daňovém dobropise nebo v daňovém vrubopise uvádějí v české měně. Daňový dobropis nebo daňový vrubopis nelze použít k opravě sazby daně a výše daně podle § 15a.

      (2)  Daňovým dobropisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při opravě základu daně podle § 15 odst. 1.

      (3)  Daňovým vrubopisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při opravě základu daně podle § 15 odst. 2.

      (4)  Daňový dobropis a daňový vrubopis obsahují údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g), j) a dále,

a)

jde-li o daňový dobropis, číslo původního daňového dokladu, rozdíl mezi sníženou a původní cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích,

b)

jde-li o daňový vrubopis, číslo původního daňového dokladu, rozdíl mezi zvýšenou cenou, případně úhradou a původní cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.

      (5)  Pokud se oprava základu daně týká více zdanitelných plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady podle § 12, mohou být údaje, které jsou společné pro všechny opravy na daňovém dobropisu nebo daňovém vrubopisu, uvedeny pouze jednou. Ve vazbě na původní daňové doklady však musí být na daňovém dobropisu vždy uvedena čísla původních daňových dokladů, rozdíly mezi sníženou a původní cenou a tomu odpovídající částky daně a na daňovém vrubopisu čísla původních daňových dokladů, rozdíly mezi zvýšenou cenou, případně úhradou a původní cenou a tomu odpovídající částky daně.

HLAVA IV

ZÁKLAD DANĚ

§ 14

Základ daně a jeho výpočet

      (1)  Základem pro výpočet daně je cena¹⁰) za zdanitelné plnění, která neobsahuje daň, pokud tento zákon nestanoví jinak.

      (2)  Základem pro výpočet daně může být i cena včetně daně, a to zejména v případě uskutečňování zdanitelných plnění plátcům za hotové, uskutečňování zdanitelných plnění osobám, které nejsou plátci, a v případě zdanitelných plnění podle § 12 odst. 7.

      (3)  Základem daně je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu^10a) bez daně v případě

a)

bezúplatného zdanitelného plnění,

b)

použití zboží, služeb, staveb a nedokončených staveb pro účely nesouvisející s podnikáním plátce [§ 7 odst. 2 písm. a)],

c)

použití osobního automobilu a vratných lahví [§ 7 odst. 2 písm. b)],

d)

technického zhodnocení najatého hmotného majetku [§ 7 odst. 2 písm. d)],

e)

vyřazení majetku z obchodního majetku plátce [§ 7 odst. 2 písm. e)],

f)

použití osobního automobilu [§ 7 odst. 2 písm. f)],

g)

vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku (§ 7 odst. 5).

      (4)  V případě, že úhrada za zdanitelné plnění není považována za cenu podle zvláštních právních předpisů,¹⁰) je základem daně úhrada za zdanitelné plnění, která se považuje za úhradu včetně daně, a daň se vypočte podle § 17 odst. 3. Stejným způsobem se postupuje při stanovení základu daně v případě odměny správce konkursní podstaty podle zákona o konkursu a vyrovnání.

      (5)  Podléhá-li zdanitelné plnění spotřební dani,¹¹) základ daně zahrnuje i tuto daň.

      (6)  Poskytne-li plátce slevu z ceny za zdanitelné plnění, základ daně se sníží o částku této slevy.

      (7)  Je-li zdanitelné plnění uskutečněno osobě mající zvláštní vztah k plátci bez úplaty nebo je-li poskytnuta sleva z ceny, případně cena vyšší, než by byla cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,^10a) základem daně je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu^10a) bez daně.

      (8)  Základem daně v případě snížení nebo zvýšení ceny je rozdíl mezi původní cenou a cenou po opravě.

      (9)  Základem daně je při vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě, které je zdanitelným plněním, hodnota nepeněžitého vkladu zapsaná v obchodním rejstříku, která je včetně daně. Základem daně při prodeji majetku ve veřejné dražbě je kupní cena, za kterou byla věc vydražena, která se považuje za cenu včetně daně. V případě, že tato kupní cena je cenou za zdanitelná plnění s různými sazbami daně, zdanitelná plnění osvobozená od daně nebo plnění, která nejsou zdanitelnými plněními, stanoví se základ daně z této kupní ceny pro jednotlivá zdanitelná plnění v poměrné výši odpovídající poměru cen jednotlivých věcí zahrnutých do dražby. Obdobný postup se použije i v případě prodeje podniku nebo jeho části osobě, která není plátcem, při vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě nebo při prodeji stavby nebo nedokončené stavby včetně pozemku. Ceny jednotlivých zdanitelných plnění s rozdílnými sazbami daně, zdanitelných plnění osvobozených od daně nebo plnění, která se nepovažují za zdanitelná plnění, se zjišťují podle zvláštního právního předpisu.^10a) Pokud je při oceňování majetku vyžadován posudek více znalců, použije se cena z posudku, v němž je cena nejvyšší.

      (10)  Základem daně při prodeji zlata ve formě mezinárodně obchodovatelných uzančních slitků, zlatých mincí, zlatých medailí a zlata určeného pro výrobu zlatých mincí a medailí, které je prodáváno Českou národní bankou za cenu vyšší, než bylo nakoupeno, je rozdíl mezi cenou, za kterou bylo nakoupeno, a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Nelze-li nákupní cenu zjistit, je základem daně rozdíl mezi světovou tržní cenou zlata a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Pokud je prodáváno za cenu nižší, než bylo nakoupeno, základ daně je nula.

      (11)  Základem daně při prodeji platných mincí, které jsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou, je rozdíl mezi nominální hodnotou a cenou bez daně, za kterou jsou prodávány. Pokud jsou prodávány za cenu nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou, základ daně je nula.

      (12)  Základem daně při prodeji platných českých poštovních cenin a kolků, které jsou prodávány za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, je rozdíl mezi nominální hodnotou nebo cenou podle poštovního sazebníku a cenou bez daně, za kterou byly prodány. Pokud jsou prodávány za ceny nižší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, základ daně je nula. Při prodeji cenin, jejichž platnost byla ukončena, je základem daně cena, která neobsahuje daň.

      (13)  Plátce, který nakoupil služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu od jiného plátce, uplatnil nárok na odpočet daně na vstupu a požaduje za tyto služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu úhradu od jiných osob, je povinen za tato zdanitelná plnění uplatnit daň minimálně z pořizovací ceny bez daně, případně ve výši stanovené cenovými předpisy, pokud se jedná o cenu za zdanitelné plnění podléhající cenové regulaci, a ve výši platné sazby daně. Plátce, který neuplatnil nárok na odpočet daně, není povinen uplatnit daň v případě, že požaduje za tyto služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu úhradu od jiných osob maximálně ve výši pořizovací ceny. V případě, že plátce nakoupí služby osvobozené od daně podle § 25 a požaduje za tyto služby úhradu od jiných osob, považují se tato plnění za osvobozená podle § 25 pouze tehdy, jestliže plátce použije maximálně pořizovací cenu.

      (14)  V případě závodního stravování je základem daně částka, kterou hradí zaměstnanec svému zaměstnavateli; tato částka se považuje za částku obsahující daň.

      (15)  Základem daně při dodání použitého zboží pořízeného od osob, které nejsou plátci, za účelem dalšího dodání v nezměněném stavu je přirážka k pořizovací ceně zjištěná jako rozdíl mezi prodejní cenou včetně daně, případně cenou uskutečněného zdanitelného plnění zjištěnou podle zvláštního právního předpisu,^10a) a pořizovací cenou, za kterou bylo nakoupeno od osoby, která není plátcem, případně cenou přijatého zdanitelného plnění zjištěnou podle zvláštního právního předpisu.^10a) Oprava a technické zhodnocení ne-jsou považovány za změnu stavu. Daň se vypočte podle § 17 odst. 3. Je-li tento rozdíl záporný, základem daně je nula. Tento postup se uplatní také

a)

při dodání ojetého osobního automobilu pořízeného od plátce za účelem jeho dalšího dodání v nezměněném stavu,

b)

v případech, kdy plátce dodá osobní automobil, při jehož pořízení neuplatnil nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4 a toto dodání je zdanitelným plněním,

c)

při dodání osobního automobilu pořízeného formou finančního pronájmu, pokud toto dodání je zdanitelným plněním, je základem daně rozdíl mezi prodejní cenou včetně daně a vstupní cenou u vlastníka, od kterého byl osobní automobil pořízen,

d)

při dodání osobního automobilu pořízeného od osoby, která není plátcem, pokud toto dodání je zdanitelným plněním.

      (16)  Plátce, který dodává zboží společně s jeho instalací, je povinen rozdělit základ daně zvlášť pro zboží a zvlášť pro službu. Přitom je plátce povinen stanovit základ daně u zboží minimálně v úrovni ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu.^10a) Instalací se přitom rozumí zapojení zboží na rozvodné sítě nebo uvedení do provozu jiným způsobem, přičemž se nejedná o pevné zabudování zboží jako součásti stavby.

      (17)  Základem daně při poskytování kombinace služeb zařazené podle zvláštního právního předpisu¹³) do tříd SKP 63.30.11 (služby spojené s organizací turis-tických zájezdů) a 74.84.15 (služby související s pořádáním výstav, trhů a kongresů) je rozdíl mezi celkovou prodejní cenou za kombinaci a součtem cen za služby poskytované v rámci této kombinace stanovený v den vzniku povinnosti uplatnit daň na výstupu. Jestliže se základ daně změnil, postupuje se podle § 15.

      (18)  V případě použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, je základem daně zůstatková cena bez daně zjištěná podle zvláštního předpisu^3b) po technickém zhodnocení.

      (19)  Plátce, který dodává zboží uvedené v příloze č. 3, která je nedílnou součástí tohoto zákona, společně s jeho zabudováním jako součást stavby, je povinen rozdělit základ daně zvlášť pro zboží uvedené v příloze č. 3 a zvlášť pro ostatní zdanitelná plnění. Přitom je plátce povinen stanovit základ daně u zboží minimálně v úrovni ceny zjištěné podle zvláštního předpisu.^10a)

      (20)  Plátce, který dodává osobní automobily formou smlouvy o finančním pronájmu, je povinen rozdělit základ daně na vstupní cenu bez daně a přirážku nad úroveň vstupní ceny automobilu bez daně.

      (21)  V případě zrušení smlouvy o finančním pronájmu osobního automobilu před uplynutím sjednané lhůty a uzavření další smlouvy o finančním pronájmu vráceného osobního automobilu je základem daně původní vstupní cena osobního automobilu bez daně snížená o podíl z ceny, ze které, jako z dílčího základu daně, byla odvedena daň na výstupu podle původní smlouvy o finančním pronájmu a přirážka nad úroveň vstupní ceny bez daně.

      (22)  Základem daně při přeúčtování služeb podle § 7 odst. 2 písm. g) je rozdíl mezi prodejní a pořizovací cenou. Daň se vypočte podle § 17 odst. 3.

      (23)  Základem daně při dodání zahraničního zboží^3g) ve stanovených celních režimech podle § 7 odst. 2 písm. h) je rozdíl mezi prodejní cenou, případně cenou zjištěnou podle zvláštního právního předpisu^10a) a pořizovací cenou. Daň se vypočte podle § 17 odst. 3.

§ 15

Oprava základu daně

      (1)  Plátce může opravit základ daně a výši daně

a)

při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění,

b)

při snížení ceny na základě kvalitativních, dodacích a jiných podmínek sjednaných u zdanitelného plnění,

c)

při změně poměru cen za jednotlivá poskytnutá plnění v rámci sjednané ceny za kombinaci služeb spočívající v organizaci turistických zájezdů nebo pořádání výstav, trhů a kongresů, přičemž tato změna má za následek snížení daňové povinnosti.

      (2)  Plátce je povinen opravit základ daně a výši daně

a)

při zvýšení ceny, nebo je-li na základě sjednaných kvalitativních, dodacích a jiných podmínek konečná úhrada vyšší než cena uvedená na daňovém dokladu,

b)

při změně poměru cen za jednotlivá poskytnutá plnění v rámci sjednané ceny za kombinaci služeb spočívající v organizaci turistických zájezdů nebo pořádání výstav, trhů a kongresů, přičemž tato změna má za následek zvýšení daňové povinnosti.

      (3)  Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění, u kterého se uplatní sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění a které podléhá dani

a)

ve zdaňovacím období, ve kterém byl daňový dobropis doručen plátci, pro kterého se uskutečnilo zdanitelné plnění, jde-li o opravu základu daně podle odstavce 1,

b)

ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava základu daně provedena, jde-li o opravu základu daně podle odstavce 2.

      (4)  Opravu základu daně a výše daně v případě zdanitelných plnění uskutečněných pro jiného plátce provede plátce tak, že vystaví daňový dobropis nebo daňový vrubopis podle § 13.

      (5)  Opravu základu daně a výše daně v případě zdanitelných plnění uskutečněných pro osobu, která není plátcem, provede plátce tak, že vystaví doklad, který má náležitosti dokladu o použití podle § 12 odst. 5, s výjimkou písmen c) a g), a který obsahuje důvod opravy.

      (6)  Opravu základu daně a výše daně nelze provést po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní zdanitelné plnění.

      (7)  Opravu základu daně a výše daně může provést pouze plátce, který byl plátcem ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění.

§ 15a

Oprava sazby daně a výše daně

      (1)  Pokud plátce po vyměření daně zjistí, že uskutečnil zdanitelné plnění a zároveň vystavil daňový doklad, přičemž u tohoto zdanitelného plnění uplatnil nesprávnou sazbu daně, osvobození od daně podle § 25, případně osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 46 nebo § 47, a snížil tím svou daňovou povinnost, je povinen předložit samostatné dodatečné daňové přiznání podle odstavce 5.

      (2)  Pokud správce daně na základě vlastního zjištění dodatečně vyměří daň za zdanitelné plnění, na které plátce vystavil daňový doklad, přičemž u tohoto zdanitelného plnění plátce uplatnil nesprávnou sazbu daně, osvobození od daně podle § 25, případně osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 46 nebo § 47, a snížil tím svou daňovou povinnost, plátce může vystavit opravný daňový doklad.

      (3)  Opravu podle odstavců 1 a 2 může plátce provést tak, že vystaví opravný daňový doklad, který bude obsahovat údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g) a dále

a)

pořadové číslo původně vystaveného daňového dokladu, na kterém plátce použil nesprávnou sazbu daně, popřípadě neoprávněně uplatnil osvobození od daně podle § 25, osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 46 nebo § 47,

b)

základ daně z původně vystaveného daňového dokladu se záporným znaménkem, původně použitou sazbu daně a výši daně se záporným znaménkem,

c)

základ daně z původně vystaveného daňového dokladu, správnou sazbu daně a výši daně zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.

      (4)  Opravu sazby daně a výše daně nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění.

      (5)  Do dodatečného daňového přiznání uvede plátce původní základ daně se záporným znaménkem, a pokud se nejedná o opravu zdanitelného plnění osvobozeného podle § 25 nebo osvobozeného od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 46 nebo § 47, uvede i výši daně na výstupu s nesprávnou sníženou sazbou se záporným znaménkem. Dále uvede základ daně s kladným znaménkem, a pokud se nejedná o zdanitelné plnění osvobozené podle § 25 nebo osvobozené od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 46 nebo § 47, uvede s kladným znaménkem i výši daně na výstupu se správnou základní nebo sníženou sazbou.

      (6)  Pokud se po vyměření daně zjistí, že plátce uskutečnil zdanitelné plnění, přičemž u tohoto zdanitelného plnění uplatnil nesprávnou sazbu daně, osvobození od daně podle § 25, případně osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 46 nebo § 47, a zvýšil tím svou daňovou povinnost, nelze opravu provést.

HLAVA V

SAZBY A VîPOČET DANĚ

§ 16

Sazby daně

      (1)  U zboží se uplatňuje základní sazba. U zboží uvedeného v příloze č. 1, která je nedílnou součástí tohoto zákona, a u tepelné energie, která se zařazuje do podpoložek celního sazebníku podle nosičů, se uplatňuje snížená sazba.

      (2)  Pro správné zatřídění zboží do číselného kódu podle přílohy č. 1 a přílohy č. 3 k tomuto zákonu je rozhodná informace celních orgánů o sazebním zařazení zboží.

      (3)  U peněz uvedených v § 2a odst. 2 písm. a) a u tabákových nálepek^13a) se uplatňuje snížená sazba. U peněz uvedených v § 2a odst. 2 písm. b) se uplatňuje základní sazba.

      (4)  U služeb se uplatňuje snížená sazba. U služeb a prací výrobní povahy¹³) uvedených v příloze č. 2, která je nedílnou součástí tohoto zákona, se uplatňuje základní sazba, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pokud plátce poskytuje v rámci zdanitelného plnění jak práce výrobní povahy uvedené v příloze č. 2, tak i práce výrobní povahy v této příloze neuvedené, uplatní se u poskytovaného zdanitelného plnění základní sazba. U služeb poskytovaných podle smlouvy mandátní¹⁴) se uplatní sazba daně platná pro zdanitelné plnění, které je na základě mandátní smlouvy uskutečňováno. U služeb poskytovaných podle smlouvy komisionářské,^14a) smlouvy o zprostředkování^14b) a smlouvy o obchodním zastoupení^14c) se uplatňuje základní sazba.

      (5)  U nedokončených staveb a staveb a stavebních prací zařazených podle zvláštního předpisu¹³) do oddílů 45 a 46 (klasifikace stavebních děl) se uplatňuje snížená sazba, pokud tento zákon nestanoví jinak.

      (6)  U nájmu movitých věcí se uplatňuje základní sazba daně. U nájmu a půjčování osobních automobilů, při jejichž pořízení nebyl uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, se uplatňuje snížená sazba daně.

      (7)  U smluv o finančním pronájmu se uplatní stejná sazba jako u zboží nebo nemovitosti, které jsou předmětem této smlouvy.

      (8)  U přirážky nad úroveň vstupní ceny bez daně u smluv o finančním pronájmu osobních automobilů se uplatní snížená sazba.

      (9)  U nájmu pozemků, staveb a nedokončených staveb, pokud není zdanitelným plněním osvobozeným od daně podle § 30, se uplatní snížená sazba daně. Snížená sazba daně se uplatní i u krátkodobého nájmu stavby. Krátkodobým nájmem stavby se rozumí nájem včetně vnitřního movitého vybavení, případně dodání elektrické energie, tepla, plynu a vody, nejdéle na 48 hodin nepřetržitě.

§ 17

Výpočet daně

      (1)  Plátce je povinen si sám daň vypočítat.

      (2)  Daň se vypočítá jako součin základu daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je výše sazby daně a ve jmenovateli číslo 100, pokud je základem daně cena, která neobsahuje daň. Vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře nahoru nebo se uvede v haléřích. Cena včetně daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako součet ceny bez daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.

      (3)  Daň se vypočítá jako součin ceny včetně daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je příslušná výše sazby daně a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné výše sazby, pokud je základem daně cena včetně daně. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa. Vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře nahoru nebo se uvede v haléřích. Cena bez daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako rozdíl ceny včetně daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.

      (4)  Je-li předmětem zdanitelného plnění zboží jako soubor předmětů, přičemž pro jednotlivé předměty, které jej tvoří, platí různé sazby, použije se sazba stanovená pro předmět, který dává zboží podstatný charakter. Souborem předmětů se rozumí výrobky z různých smíšených materiálů nebo spojené z různých částí, jakož i soubory výrobků pro drobný prodej.

      (5)  Při prodeji zboží nebo nemovitosti ve veřejné dražbě se daň vypočte podle odstavce 3.

      (6)  Při výpočtu daně u služeb nakoupených a v rámci kombinace služeb spočívající v organizaci turistických zájezdů nebo pořádání výstav, trhů a kongresů může plátce postupovat takto:

a)

služby pořízené od plátců za ceny včetně daně a služby s místem plnění mimo tuzemsko při prodeji již nezdaňuje, nemá však nárok na odpočet daně podle § 19,

b)

u služeb, které plátce sám poskytuje, a u služeb nakoupených od osob, které nejsou plátci, uplatňuje daň ve výši platné sazby.

§ 18

Stanovení daňové povinnosti u plátců, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu

      Plátci, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu a nejsou prokazatelně schopni vykazovat daň na výstupu na základě kontrolovatelné denní evidence tržeb, mohou požádat příslušný finanční orgán o stanovení individuálního způsobu stanovení daňové povinnosti. Finanční orgán je povinen stanovit plátci na základě konkrétních podmínek vedení záznamní povinnosti ve smyslu § 11 a zvláštního předpisu^8a) a individuální způsob stanovení daňové povinnosti. Finanční orgán zároveň určí plátci i dobu, na kterou se tato výjimka vztahuje.

HLAVA VI

ODPOČET DANĚ

§ 19

Nárok na odpočet daně

      (1)  Pokud tento zákon nestanoví jinak, plátce má nárok na odpočet daně, pokud jím přijatá zdanitelná plnění, uskutečněná jiným plátcem, použije při podnikání nebo při činnosti vykazující všechny znaky podnikání kromě toho, že je prováděna podnikatelem.

      (2)  Plátce prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem zaúčtovaným podle zvláštního právního předpisu,^16a) případně evidovaným podle § 11 u plátců, kteří nejsou účetní jednotkou, který má všechny tímto zákonem předepsané náležitosti a který byl vystaven plátcem. V případě, že doklad neobsahuje všechny náležitosti daňového dokladu, prokazuje plátce nárok podle zvláštního právního předpisu.^16d)

      (3)  Nárok na odpočet lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo přijaté zdanitelné plnění. Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, v němž se uskutečnilo přijaté zdanitelné plnění.

      (4)  Plátce nemá nárok na odpočet daně při nákupu osobního automobilu, a to i formou finančního pronájmu, při technickém zhodnocení^16c) osobního automobilu a při nákupu vratných lahví. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 20. Toto ustanovení se netýká osobních automobilů zařazených podle zvláštního právního předpisu jako požárnická, záchranářská, montážní, sportovní, technická zásahová a vyprošťovací vozidla a vozidla technické pomoci.^16e)

      (5)  Odstavec 4 se nevztahuje na nákup osobních automobilů za účelem jejich dalšího prodeje, a to i formou finančního pronájmu, pokud je uskutečňován plátcem. Odstavec 4 se nevztahuje rovněž na nákup osobních automobilů a vratných lahví určených na vývoz, pokud je uskutečňován plátcem.


      (6)  Plátce má nárok na odpočet daně z přirážky nad úroveň vstupní ceny bez daně u finančního pronájmu osobního automobilu.

      (7)  Při použití motorového vozidla, které není součástí obchodního majetku plátce, pro služební účely, pokud jsou uplatňovány cestovní náhrady podle zvláštního právního předpisu, nelze uplatnit nárok na odpočet daně u pohonných hmot.

      (8)  Při použití osobního automobilu, který má plátce v obchodním majetku, pro účely nesouvisející s podnikáním, nemá plátce nárok na odpočet daně u pohonných hmot spotřebovaných pro účely nesouvisející s podnikáním. Pokud již u těchto pohonných hmot nárok na odpočet uplatnil, je toto použití pohonných hmot považováno za zdanitelné plnění podle § 7 odst. 2 písm. a).

      (9)  V případě použití přijatých zdanitelných plnění pro účely nesouvisející s podnikáním podle § 7 odst. 2 písm. a) je možno odpočet daně uplatnit nejpozději v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se podle § 9 odst. 1 písm. k) zdanitelné plnění uskutečnilo.

      (10)  Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých pro reprezentaci, která nelze podle zvláštního právního předpisu^16b) uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 20.

      (11)  Plátce, který je fyzickou osobou, nemá nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která se týkají majetku, který není součástí jeho obchodního majetku. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 20. Toto ustanovení se netýká majetku, který plátce užívá k podnikání nebo k činnosti vykazující všechny znaky podnikání kromě toho, že je prováděna podnikatelem, na základě nájemní smlouvy nebo smlouvy o finančním pronájmu.

      (12)  Plátce, který prodává podnik nebo jeho část,¹⁷) má nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která jsou předmětem prodeje podniku nebo jeho části a u nichž do uskutečnění tohoto prodeje ještě nebyl uplatněn odpočet, s výjimkou osobních automobilů a vratných lahví, u nichž nelze uplatnit nárok na odpočet daně podle odstavce 4.

§ 19a

Uplatnění odpočtu daně

      (1)  Nárok na odpočet daně v plné výši má plátce u přijatých zdanitelných plnění uskutečněných jiným plátcem, která použije k uskutečnění zdanitelných plnění podléhajících dani na výstupu, zdanitelných plnění osvobozených od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 45, 45b, 46 a 47, zdanitelných plnění osvobozených od daně uvedených v § 20 odst. 2, případně k dosažení příjmů nebo výnosů za plnění, která nejsou zdanitelná, pokud tento zákon nestanoví jinak.

      (2)  Nárok na odpočet daně nemá plátce u přijatých zdanitelných plnění, která použije k dosažení příjmů nebo výnosů za svá uskutečněná zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25, s výjimkou zdanitelných plnění osvobozených od daně uvedených v § 20 odst. 2.

      (3)  Plátce je povinen zkracovat nárok na odpočet daně na vstupu způsobem uvedeným v § 20

a)

u přijatých zdanitelných plnění, která použije k dosažení obratu za jím uskutečněná zdanitelná plnění uvedená v odstavci 1, tak i k dosažení příjmů nebo výnosů za zdanitelná plnění uvedená v odstavci 2,

b)

u přijatých zdanitelných plnění, u nichž není zřejmé, zda je použije k dosažení obratu za svá uskutečněná zdanitelná plnění uvedená v odstav-ci 1 nebo k dosažení příjmů nebo výnosů za zdanitelná plnění uvedená v odstavci 2.

      (4)  Pokud zahraniční osoba oprávněná podnikat v tuzemsku přijme prostřednictvím své organizační složky zdanitelná plnění, je povinna zkracovat nárok na odpočet podle § 20 u všech přijatých zdanitelných plnění.

§ 20

Způsob krácení daně na vstupu

      (1)  U přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 je plátce povinen zkracovat nárok na odpočet daně, pokud zákon nestanoví jinak. Plátce stanoví poměrnou část daně na vstupu u těchto přijatých zdanitelných plnění jako součin daně na vstupu u těchto přijatých zdanitelných plnění a koeficientu. Koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součet cen bez daně za uskutečněná zdanitelná plnění podléhající dani na výstupu a zdanitelná plnění osvobozená od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 45, 46 a 47 a ve jmenovateli celkový součet cen bez daně za všechna uskutečněná zdanitelná plnění upravený podle odstavců 2, 3 a 4. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa. Jestliže součet cen za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25, s výjimkou zdanitelných plnění osvobozených od daně uvedených v odstavci 2, je kladný a celkový součet cen bez daně za uskutečněná zdanitelná plnění podléhající dani na výstupu, zdanitelná plnění osvobozená od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 45, 46 a 47 je nulový nebo záporný, potom je koeficientem nula.

      (2)  Do součtu jmenovatele koeficientu se nezapočítává cena bez daně při převodu cenných papírů, který je zdanitelným plněním osvobozeným od daně podle § 28 odst. 2 písm. b), cena bez daně při prodeji podniku nebo jeho části, který je zdanitelným plněním osvobozeným od daně podle § 35, cena bez daně za převod pozemků a staveb, který je zdanitelným plněním osvobozeným od daně podle § 30, a cena bez daně při prodeji platných poštovních cenin a kolkových známek, který je zdanitelným plněním osvobozeným od daně podle § 26 písm. e), a vklady sázejících přijaté provozovateli při provozování loterií a jiných podobných her podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který je zdanitelným plněním osvobozeným od daně podle § 34, mimo sázkových her provozovaných podle ustanovení § 2 písm. b), e), i), j) a k) zákona č. 202/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Do součtu jmenovatele koeficientu se nezapočítávají příjmy nebo výnosy za plnění, která nejsou zdanitelná, pokud zákon nestanoví jinak.

      (3)  U plátců, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, se do součtu ve jmenovateli koeficientu započítávají i dotace, příspěvky včetně členských příspěvků, popřípadě jiné finanční prostředky ze státního nebo místních rozpočtů a ze státních fondů.

      (4)  Pokud organizační složka obdržela od zahraniční osoby, která tuto organizační složku zřídila, příspěvky, popřípadě jiné finanční prostředky, započítávají se tyto příspěvky, popřípadě jiné finanční prostředky do součtu ve jmenovateli koeficientu.

      (5)  Plátce nemůže uplatnit nárok na odpočet daně za příslušné zdaňovací období u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4, pokud je koeficient vypočtený podle odstavců 1 až 4 nižší než 0,05 včetně.

      (6)  Plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně v plné výši za přijatá zdanitelná plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 v příslušném zdaňovacím období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavců 1 až 4 vyšší než 0,95 včetně.

      (7)  Po skončení kalendářního roku provede plátce způsobem stanoveným v odstavcích 1 až 6 vypořádání nároku na odpočet u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4, které uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období tohoto kalendářního roku. Vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi vypočteným nárokem na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 z údajů za celý rok a součtem uplatněných nároků na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 v jednotlivých zdaňovacích obdobích roku. Vypočtený nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 je součtem daně na vstupu za tato přijatá zdanitelná plnění za celý rok vynásobený koeficientem, který je vypočten z údajů o uskutečněných zdanitelných plněních za celý rok.

      (8)  V případě, že v průběhu kalendářního roku dojde ke zrušení registrace nebo ukončení podnikání, provede plátce vypořádání nároku na odpočet u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4, způsobem stanoveným v odstavcích 1 až 6, za období od 1. ledna roku předcházejícího do data uvedeného na rozhodnutí o zrušení registrace plátce. Vypořádání nároku na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období. Vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi vypočteným nárokem na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 z údajů za celé vypořádávané období a součtem uplatněných nároků na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 v jednotlivých zdaňovacích obdobích vypořádávaného období. Vypočtený nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 je součtem daně na vstupu za tato přijatá zdanitelná plnění za celé vypořádávané období vynásobený koeficientem, který je vypočten z údajů o uskutečněných zdanitelných plněních za vypořádávané období.

      (9)  V případě, že v průběhu kalendářního roku dojde ke zrušení registrace podle § 5 odst. 6 nebo 9, provede osoba oprávněná vypořádání nároku na odpočet u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4, způsobem stanoveným v odstavcích 1 až 6, za období od 1. ledna tohoto kalendářního roku do data uvedeného na rozhodnutí o zrušení registrace plátce. Vypořádání nároku na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období. Vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi vypočteným nárokem na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 z údajů za celé vypořádávané období a součtem uplatněných nároků na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 v jednotlivých zdaňovacích obdobích vypořádávaného období. Vypočtený nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 je součtem daně na vstupu za tato přijatá zdanitelná plnění za celé vypořádávané období vynásobený koeficientem, který je vypočten z údajů o uskutečněných zdanitelných plněních za vypořádávané období.

§ 21

Oprava odpočtu daně

      (1)  Opraví-li plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, základ daně podle § 15 odst. 1, je plátce, pro něhož se uskutečnilo zdanitelné plnění, povinen provést opravu odpočtu daně. Opravu odpočtu daně provede plátce v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém obdržel daňový dobropis související s opravou základu daně.

      (2)  Opraví-li plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, základ daně podle § 15 odst. 2, může plátce, pro něhož se uskutečnilo zdanitelné plnění, provést opravu odpočtu daně. Opravu odpočtu daně, na základě přijatého daňového vrubopisu, může plátce provést nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla provedena oprava základu daně plátcem, který uskutečnil původní zdanitelné plnění, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, v němž se uskutečnilo zdanitelné plnění, jehož se oprava týká.

      (3)  Opraví-li plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, výši daně podle § 15a odst. 3, může plátce, pro něhož se uskutečnilo zdanitelné plnění, provést opravu odpočtu daně. Opravu odpočtu daně, na základě přijatého opravného daňového dokladu, může plátce provést nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla provedena oprava výše daně, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, v němž se uskutečnilo zdanitelné plnění, jehož se oprava týká.

      (4)  Odpočet daně opravený podle odstavců 1, 2 a 3, týkající se přijatých zdanitelných plnění uvedených v § 19a odst. 3 nebo § 19a odst. 4, podléhá dále úpravě podle § 20.

§ 22

Úprava odpočtu daně

      (1)  Uplatnil-li plátce nárok na odpočet daně podle § 19a odst. 1 a přijatá zdanitelná plnění použil pro účely uvedené v § 19a odst. 2 nebo 3, upraví plátce odpočet daně v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém ke změně použití došlo, a v tomto zdaňovacím období vzniká plátci daňová povinnost.

      (2)  Dojde-li k úpravě odpočtu daně podle odstavce 1 na základě změny použití pro účely stanovené v § 19a odst. 2, úpravu odpočtu daně provede plátce tak, že u těchto přijatých zdanitelných plnění sníží odpočet daně o částku, kterou vypočítá

a)

jako součin zůstatkové ceny pořízeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu^3b) a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je výše sazby daně uplatněné při pořízení a ve jmenovateli číslo 100, neuplynulo-li od jejich pořízení více než 5 let, a u nemovitostí více než 10 let,

b)

jako součin ceny pořízených hmotných a nehmotných investic,^3c) zůstatkové ceny pořízeného drobného hmotného a nehmotného investičního majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu^3c) nebo ceny pořízených zásob zjištěné podle zvláštního právního předpisu^3c) a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je výše sazby daně uplatněné při pořízení a ve jmenovateli číslo 100, neuplynulo-li od jejich pořízení více než 5 let.

      (3)  Dojde-li k úpravě odpočtu daně podle odstavce 1 na základě změny použití pro účely stanovené v § 19a odst. 3, podléhá částka daně vypočtená podle odstavce 2 dále úpravě podle § 20.

      (4)  Neuplatnil-li plátce nárok na odpočet daně podle § 19a odst. 2 a přijatá zdanitelná plnění použil pro účely uvedené v § 19a odst. 1 nebo 3, upraví plátce odpočet daně na základě přijatého daňového dokladu v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém ke změně použití došlo, a v tomto zdaňovacím období vzniká plátci nárok na odpočet daně.

      (5)  Dojde-li k úpravě odpočtu daně podle odstavce 4 na základě změny použití pro účely stanovené v § 19a odst. 1, úpravu odpočtu daně provede plátce tak, že u těchto přijatých zdanitelných plnění uplatní odpočet daně v částce, kterou vypočítá

a)

jako součin zůstatkové ceny pořízeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu^3b) a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je výše sazby daně uplatněné při pořízení a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné výše sazby, neuplynulo-li od jejich pořízení více než 5 let, a u nemovitostí více než 10 let,

b)

jako součin ceny pořízených hmotných a nehmotných investic,^3c) zůstatkové ceny pořízeného drobného hmotného a nehmotného investičního majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu^3c) nebo ceny pořízených zásob zjištěné podle zvláštního právního předpisu^3c) a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je výše sazby daně uplatněné při pořízení a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné výše sazby, neuplynulo-li od jejich pořízení více než 5 let.

      (6)  Dojde-li k úpravě odpočtu daně podle odstavce 4 na základě změny použití pro účely stanovené v § 19a odst. 3, podléhá částka daně vypočtená podle odstavce 5 dále úpravě podle § 20.

§ 23 -- zrušen

§ 24 -- zrušen

HLAVA VII

OSVOBOZENÍ OD DANĚ

§ 25

Osvobození od daně

      (1)  Od daně jsou osvobozena dále uvedená zdanitelná plnění za podmínek stanovených v § 26 až 35:

a)

poštovní služby (§ 26),

b)

rozhlasové a televizní vysílání (§ 27),

c)

finanční činnosti (§ 28),

d)

pojišťovnictví (§ 29),

e)

převod staveb a pronájem pozemků a staveb (§ 30),

f)

výchova a vzdělávání (§ 31),

g)

zdravotnické služby a zboží (§ 32),

h)

sociální pomoc (§ 33),

i)

loterie a jiné podobné hry (§ 34),

j)

prodej podniku (§ 35).

      (2)  Od daně jsou osvobozena zdanitelná plnění prováděná subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, v rámci hlavní činnosti (§ 35a).

§ 26

Poštovní služby

      Od daně jsou osvobozeny tyto poštovní služby:

a)

doprava poštovních zásilek,¹⁸)

b)

vybírání rozhlasových a televizních poplatků,¹⁹)

c)

obstaravatelské činnosti pošty spočívající v dodávání důchodů a vybírání opakujících se plateb obyvatelstva,

d)

ostatní obstaravatelské činnosti pošty,

e)

vydávání a prodej platných českých poštovních cenin a kolkových známek za nominální hodnotu.

§ 27

Rozhlasové a televizní vysílání

      Od daně je osvobozeno rozhlasové a televizní vysílání prováděné provozovateli ze zákona,²¹) s výjimkou vysílání reklam a sponzorovaných pořadů, případně jejich částí.

§ 28

Finanční činnosti

      (1)  Od daně jsou osvobozeny tyto finanční činnosti:

a)

zprostředkování spoření,

b)

obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet,

c)

směnárenská činnost,

d)

operace týkající se peněz,

e)

dodání zlata²²) České národní bance

bez ohledu na to, kdo je poskytuje.

      (2)  Od daně jsou osvobozeny tyto finanční činnosti:

a)

poskytování úvěrů a peněžních půjček,

b)

převod cenných papírů s výjimkou převodu uskutečněného obchodníkem s cennými papíry podle zvláštního předpisu,^22a)

c)

platební styk a zúčtování,

d)

vydávání platebních prostředků, např. platebních karet, cestovních šeků,

e)

poskytování bankovních záruk podle zvláštního předpisu,²³)

f)

otvírání akreditivu podle zvláštního předpisu,²⁴)

g)

obstarávání inkasa,²⁵)

h)

obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta:

      1.  s devizovými hodnotami,
      2.  v oblasti termínovaných obchodů (futures) a opcí (options) včetně kursových a úrokových obchodů,
      3.  s převoditelnými cennými papíry, s výjimkou převodu cenných papírů podle písmene b),

i)

úplatné postoupení pohledávky postoupené jiným subjektem,

j)

poskytování služeb, jejichž předmětem je vykupování dluhů a pohledávek,

k)

správa investičních fondů investiční společností podle zvláštního předpisu,^25c)

uskutečňované finančními institucemi.

      (3)  Finanční činnosti uvedené v odstavci 2 uskutečňované subjekty, které nejsou finačními institucemi, nejsou zdanitelným plněním.

      (4)  Finančními institucemi se pro účely tohoto zákona rozumí

a)

banky,

b)

pojišťovny,

c)

investiční společnosti a investiční fondy,

d)

obchodníci s cennými papíry,

e)

penzijní fondy podle zvláštního předpisu,²⁶)

f)

Fond pojištění vkladů,

g)

spořitelní a úvěrní družstva,

h)

spořitelní a úvěrní družstva a Zajišťovací fond družstevních záložen.

      (5)  Za finanční instituce se v běžném kalendářním roce považují i subjekty, jejichž výnosy, popřípadě příjmy za finanční činnosti překročí 20 % z jejich celkových výnosů, popřípadě příjmů v běžném kalendářním roce s výjimkou výnosů, popřípadě příjmů z prodeje odpisovaného hmotného i nehmotného majetku. Tito plátci jsou povinni vypořádat nárok na odpočet podle § 20.

§ 29

Pojišťovací činnosti

      Pojišťovacími činnostmi^25a) se pro účely tohoto zákona rozumí

a)

činnost pojišťoven při

      1.  uzavírání pojistných smluv podle zvláštního právního předpisu,^25c)
      2.  správě pojištění,
      3.  poskytování plnění z pojistných událostí,
      4.  zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví,
      5.  zajištění závazků jiné pojišťovny, vyplývajících z uzavřených pojistných smluv (pasivní zajištění),
      6.  činnost sloužící podpoře a rozvoji pojišťovnictví a zajištění splnitelnosti závazků,
      7.  činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků (zábranná činnost),

b)

činnosti zprostředkovatelů při zprostředkování pojištění,^25b)

c)

penzijní připojištění se státním příspěvkem,

d)

zprostředkování penzijního připojištění se státním příspěvkem.

§ 30

Převod a nájem pozemků a staveb, nájem dalších zařízení

      (1)  Převod staveb s výjimkou nedokončených staveb a převodu uskutečněného do dvou let po kolaudaci nebo po nabytí stavby je osvobozen od daně.

      (2)  Převod staveb na základě smlouvy o finančním pronájmu je osvobozen od daně s výjimkou uzavření smlouvy do dvou let po nabytí nebo kolaudaci stavby.

      (3)  Převod pozemků, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo práva hospodaření, je osvobozen od daně.

      (4)  Nájem pozemků a staveb, nájem bezpečnostních schránek a nájem trvale instalovaných měřicích zařízení podle § 16 odst. 9 pronajímaných vlastníkem bytů nebo nebytových prostor jako součást zařízení bytů nebo nebytových prostor je osvobozen od daně. Osvobození se nevztahuje na krátkodobý nájem podle § 16 odst. 9.

      (5)  Plátce se může rozhodnout, že nájem bude dani podléhat, pokud se jedná o nájem pozemků nebo staveb jiným plátcům pro účely podnikání. Zdaňování nájmu je povinen oznámit příslušnému finančnímu orgánu nejpozději do 30 dnů ode dne uzavření nájemní smlouvy.


§ 31

Výchova a vzdělávání

      (1)  Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí

a)

výchovná a vzdělávací činnost zařazená podle zvláštního předpisu¹³) do oddílu SKP 80 (školské výkony a služby) poskytovaná v základních školách, základních uměleckých školách, učilištích, středních odborných učilištích a střediscích a pracovištích praktického vyučování, gymnáziích, středních odborných školách a speciálních školách,²⁸) vysokých školách²⁹) a předškolních zařízeních a školských zařízeních,³⁰)

b)

činnost prováděná za účelem rekvalifikace zabezpečovaná pověřenými výchovně vzdělávacími zařízeními.³¹)

      (2)  Od daně je osvobozeno dodání zboží a poskytování služeb uskutečňované v rámci výchovné a vzdělávací činnosti osobami uvedenými v odstavci 1.


§ 32

Zdravotnické služby a zboží

      (1)  Od daně jsou osvobozeny služby zdravotnické péče zařazené podle zvláštního předpisu¹³) do pododdílu SKP 85.1 (zdravotní péče), poskytované oprávněnými subjekty³³) a vymezené zvláštními předpisy.³⁴)

      (2)  Od daně je osvobozeno dodání zboží oprávněnými subjekty v rámci zdravotních výkonů podle odstavce 1. Od daně je osvobozeno dodání lidské krve a jejích složek k přímému klinickému využití, lidských orgánů a mateřského mléka. Od daně je osvobozeno též dodání stomatologických výrobků stoma-tologickými laboratořemi včetně oprav tohoto zbo- ží, zařazených podle zvláštního předpisu¹³) do třídy SKP 33.10.92 (opravy a údržba lékařského a chirurgického zařízení).

      (3)  Od daně je osvobozen výdej nebo prodej léčiv,^34a) potravin určených pro zvláštní výživu^34b) a prostředků zdravotnické techniky na lékařský předpis i bez lékařského předpisu oprávněnými subjekty.³³)

      (4)  Od daně je osvobozeno zdravotní pojištění podle zvláštních předpisů.³⁵)

§ 33

Sociální pomoc

      Od daně jsou osvobozeny služby sociální péče zařazené podle zvláštního předpisu¹³) do pododdílu SKP 85.3 (sociální péče), poskytované podle zvláštního předpisu³⁷) bez ohledu na to, kdo je poskytuje.

§ 34

Loterie a jiné podobné hry

      Od daně je osvobozeno provozování loterií a jiných podobných her,³⁸) s výjimkou služeb souvisejících s jejich provozováním zajišťovaných pro provozovatele jinými osobami.

§ 35

Prodej podniku

      Od daně je osvobozen prodej podniku nebo jeho části³⁹) plátci, a to i na základě smlouvy o finančním pronájmu.

§ 35a

Zdanitelná plnění prováděná v rámci hlavní činnosti subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání

      Od daně jsou osvobozena zdanitelná plnění prováděná v rámci hlavní činnosti subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. Od daně není osvobozen u Státního fondu tržní regulace v zemědělství^39a) prodej zemědělských a potravinářských výrobků a u Správy státních hmotných rezerv^39b) prodej státních hmotných rezerv.

ČÁST TŘETÍ

ZDA¶OVACÍ OBDOBÍ

A SPRÁVA DANĚ V TUZEMSKU

§ 36

Zdaňovací období

      (1)  Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc, pokud obrat plátce za předchozí kalendářní rok dosáhl 10 000 000 Kč.

      (2)  Pokud obrat plátce za předchozí kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí. Plátce, jehož obrat za předcházející kalendářní rok přesáhl 2 000 000 Kč, si může zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc a tuto změnu oznámí finančnímu orgánu, v případě registrace uvede změnu do přihlášky k registraci. U plátce, který podniká společně s jinými plátci na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, se při stanovení zdaňovacího období vychází ze součtu obratu dosaženého všemi účastníky v rámci sdružení a obratu plátce dosaženého mimo sdružení.

      (3)  Není-li znám obrat za předcházející kalendářní rok, vychází se pro stanovení zdaňovacího období podle odstavce 1 nebo 2 z předpokládaného ročního obratu v běžném roce.

      (4)  Prvním zdaňovacím obdobím plátce je kalendářní měsíc nebo kalendářní čtvrtletí, v němž nabyde účinnosti registrace plátce vyznačená v osvědčení o registraci.

      (5)  Změnu zdaňovacího období z měsíčního na čtvrtletní anebo ze čtvrtletního na měsíční je možné provést nejdříve od počátku následujícího kalendářního roku. Plátce je povinen oznámit finančnímu orgánu změnu zdaňovacího období nejpozději do 31. ledna příslušného kalendářního roku.

§ 37

Daňové přiznání a splatnost daně

      Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání,⁴⁰) a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, s výjimkou daně u dovezeného zboží podle § 43, u kterého je splatnost daně stanovena zvláštním předpisem,^40b) a daně u příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku splatné ve lhůtě stanovené v § 48.

§ 37a

Vracení nadměrného odpočtu

      (1)  Pokud vznikne v důsledku vyměření nadměrného odpočtu vratitelný přeplatek, vrátí se plátci bez žádosti do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu, a to i v případě prohlášení konkurzu. Tento postup se neuplatní, vznikne-li vratitelný přeplatek změnou daňové povinnosti na základě dodatečného vyměření. V tomto případě se postupuje podle zvláštního předpisu.^40a)

      (2)  Vznikne-li v důsledku uplatnění nadměrného odpočtu daňový nedoplatek, počítá se penále^40e) od počátku běhu lhůty podle odstavce 1. Toto penále se neuplatní do doby vrácení nadměrného odpočtu.

      (3)  Za den vzniku přeplatku v důsledku nadměrného odpočtu se považuje den vyměření.

§ 38a

Dodatečné daňové přiznání

      (1)  V dodatečném daňovém přiznání uvádí plátce pouze rozdíly oproti poslední známé daňové povinnosti příslušného zdaňovacího období.

      (2)  Dodatečné daňové přiznání je plátce povinen předložit v případě, že souhrnem oprav zvyšuje daňovou povinnost.

      (3)  V případě, že plátce snižuje souhrnem oprav daňovou povinnost, může předložit dodatečné daňové přiznání ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem.^40c)

      (4)  Plátce, který uplatňuje odpočet daně podle § 20, v případě opravy uskutečněných zdanitelných plnění provede opravu odpočtu daně u přijatých zdanitelných plnění podléhajících úpravě podle § 20 s nově propočteným koeficientem za zdaňovací období s promítnutím všech oprav vztahujících se k opravovanému zdaňovacímu období, pokud tento zákon nestanoví jinak.

      (5)  Plátce, který uplatňuje odpočet daně podle § 20, v případě opravy odpočtu daně u přijatých zdanitelných plnění podléhajících úpravě podle § 20, za zdaňovací období již vypořádaná, nový koeficient nepočítá a pro opravu odpočtu použije poslední vypočtený koeficient.

§ 39

Zrušení registrace

      (1)  Žádá-li plátce o zrušení registrace, je povinen prokázat, že důvody pro zrušení registrace uvedené v § 5 existují.

      (2)  Správce daně je oprávněn zrušit registraci plátce, pokud tento plátce neuskutečnil bez udání důvodu po dobu 12 po sobě následujících měsíců zdanitelné plnění nebo pokud neplní své povinnosti vyplývající z tohoto zákona.

      (3)  V případě osob, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, může správce daně zrušit registraci plátce, pokud v průběhu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců jeho obrat nepřesáhne částku 750 000 Kč.

      (4)  Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 2 má odkladný účinek a účinnost zrušení registrace nastává dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace.

§ 40

Nesprávné uplatnění dokladů z časového hlediska

      (1)  Pokud plátce uplatnil daň na výstupu podle § 10 nebo provedl opravu základu daně podle § 15 odst. 3, případně provedl opravu odpočtu daně podle § 21 odst. 1 a zahrnul je nesprávně do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikla tato povinnost, nebo uplatnil nárok na odpočet daně podle § 19, případně provedl opravu odpočtu daně podle § 21 odst. 2 nebo 3 a zahrnul jej do daňového přiznání za pozdější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikl nárok na odpočet daně, případně nárok na opravu odpočtu daně, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří.

      (2)  Pokud plátce uplatnil nárok na odpočet daně, případně provedl opravu odpočtu daně a zahrnul jej do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, než ve kterém mohl tento nárok uplatnit podle § 19 nebo podle § 21 odst. 2 nebo 3, případně provedl opravu odpočtu daně podle § 21 odst. 1 a zahrnul ji do daňového přiznání za pozdější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikla tato povinnost, nebo pokud plátce zahrnul daň na výstupu podle § 10 nebo § 15 odst. 3 do daňového přiznání za pozdější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikla tato povinnost, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří, ale stanoví mu penále ve výši 0,1 % z částky odpovídající dříve uplatněnému odpočtu daně za každý den dříve uplatněného odpočtu daně nebo penále ve výši 0,1 % z částky odpovídající později uplatněné daně na výstupu za každý den prodlení. Penále je splatné v náhradní lhůtě 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li část- ku 100 Kč.

§ 41 -- zrušen

ČÁST ČTVRTÁ

UPLATNĚNÍ DANĚ PŘI DOVOZU A VîVOZU

§ 42

      Uplatnění celních předpisů

      Pro uplatnění daně při dovozu zboží platí ustanovení celních předpisů, pokud tento zákon dále nestanoví jinak.

§ 43

Dovoz zboží

      (1)  Dani podléhá

a)

zboží z dovozu,

b)

české zboží,^44a) které je plátcem daně umístěno ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, není vyvezeno do zahraničí a je původním nebo novým vlastníkem v nezměněném stavu vráceno zpět do tuzemska,

c)

české zboží,^44a) které je umístěno ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, prošlo zpracovatelskými operacemi,^47b) není vyvezeno do zahraničí a je původním nebo novým vlastníkem ve změněném stavu vráceno zpět do tuzemska.

Daň u českého zboží vyměří a vybere orgán celní správy, tak jako by se jednalo o propuštění zboží do volného oběhu.

      (2)  Povinnost vyměřit daň při dovozu zboží vzniká dnem vzniku celního dluhu nebo porušením podmínek stanovených pro příslušný režim, do kterého je zboží pod celním dohledem propuštěno.

      (3)  Nárok na odpočet daně u zboží z dovozu má plátce za podmínek stanovených v § 19 až 22, pokud tento zákon nestanoví jinak.

      (4)  Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží propuštěno do příslušného režimu. Nárok na odpočet daně při dovozu zboží propuštěného do režimu dočasného použití uplatňuje plátce po ukončení tohoto režimu. Nárok na odpočet daně u zboží z dovozu nelze uplatnit po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, v němž došlo k propuštění zboží do příslušného režimu, v případě zboží propuštěného do režimu dočasného použití po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, v němž byl režim dočasného použití ukončen. Plátce má nárok na odpočet daně u dovezených osobních automobilů propuštěných do režimu dočasného použití, pokud je tento režim ukončen jejich zpětným vývozem do zahraničí.

      (5)  Daňovým dokladem při dovozu je rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu⁴¹) nebo ukončení režimu dočasného použití^42a) vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení.⁴²) Daňovým dokladem u zpět vráceného českého zboží do tuzemska podle § 43 odst. 1 a § 44 odst. 2 je doklad používaný při propuštění zboží do volného oběhu.

      (6)  Zboží z dovozu je osvobozeno od daně, pokud se na něj vztahuje osvobození od cla. Od daně je osvobozena lidská krev a její složky k přímému klinickému využití, lidské orgány a mateřské mléko. U vrá-ceného českého zboží přizná celní úřad nárok na osvobození od daně pouze osobě, která předmětné zboží vyvezla. Toto ustanovení se nevztahuje na dovezené zboží, které je osvobozeno od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí.⁴⁵)

      (7)  Při dovozu zboží uskutečněném prostřednictvím nepřímého zástupce^47a) je tento zástupce povinen vyměřenou daň přeúčtovat zastoupené osobě, která je kupujícím ve vztahu k zahraničí nebo příjemcem zboží a musí být uvedena na daňovém dokladu. Nepřímý zástupce je povinen předat daňový doklad zastoupené osobě, která má nárok na odpočet daně podle odstavce 3. Daňový doklad musí obsahovat kód nepřímého zastoupení stanovený zvláštním předpisem^47f) a musí být doložen smlouvou o nepřímém zastoupení.

      (8)  Pokud je dovoz zboží uskutečňován nepřímým zástupcem podle odstavce 7 pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu⁴¹) nebo rozhodnutí o ukončení režimu dočasného použití^42a) vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení,⁴²) které vystaví nepřímý zástupce samostatně na každou zastoupenou osobu.

      (9)  Při dovozu zboží, které zařazením patří do různých podpoložek celního sazebníku a u kterého se uplatní jednotná celní sazba,^47d) použije se základní sazba, pokud alespoň jeden druh zboží této sazbě daně podléhá.

      (10)  Pokud dojde k vrácení nebo doměření a vybrání daně z důvodů nových skutkových okolností, než které vedly k jejímu vyměření nebo vybrání,^47e) bude daň vrácena nebo doměřena a vybrána celním úřadem. Vrácení nebo doměření a vybrání daně bude vyznačeno celním úřadem na původním daňovém dokladu a plátce daně je povinen provést opravu odpočtu daně způsobem stanoveným v § 21.

§ 44

Základ a výpočet daně u dovezeného zboží

      (1)  Základem daně u dovezeného zboží podle § 43 odst. 1 písm. a) je součet

a)

základu pro vyměření cla,

b)

cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží,

c)

příslušné spotřební daně.

      (2)  Základem daně

a)

u českého zboží podle § 43 odst. 1 písm. b) je součet celní hodnoty zboží při umístění zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a případně spotřební daně,

b)

u českého zboží podle § 43 odst. 1 písm. c), které je umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma plátcem daně a je jím zpět propouštěno do tuzemska, je výše nákladů na provedené zpracovatelské operace,

c)

u českého zboží podle § 43 odst. 1 písm. c), které je umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma plátcem daně a je zpět do tuzemska propouštěno jinou osobou, je součet celní hodnoty zboží při jeho umístění do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a výše nákladů na provedené zpracovatelské operace a případně spotřební daně,

d)

u českého zboží podle § 43 odst. 1 písm. c), které je umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma osobou, která není plátcem daně, a je jí nebo jinou osobou propouš-těno zpět do tuzemska, je výše nákladů na provedené zpracovatelské operace.

      (3)  U zboží propuštěného do režimu volného oběhu a českého zboží podle § 43 odst. 1 písm. b) a c) se daň vypočítá jako součin příslušného základu daně podle odstavce 1 nebo 2 a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je výše sazby daně a ve jmenovateli číslo 100. Vypočtená daň se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. U zboží propuštěného do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem cla.^47c)

      (4)  U zboží propuštěného do režimu dočasného použití činí částka daně za každý, byť jen započatý kalendářní měsíc, během kterého bylo zboží propuš-těno do režimu dočasného použití, 3 % z daně, která by měla být vyměřena za uvedené zboží, kdyby v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití bylo propuštěno do volného oběhu. Takto určená daň nesmí být vyšší než ta, která by byla vyměřena v případě propuštění tohoto zboží do volného oběhu v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití.

      (5)  U zboží propuštěného z režimu dočasného použití do režimu volného oběhu se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem daně při propuštění zboží do režimu volného oběhu.

      (6)  U dováženého zboží se uplatňují sazby daně podle § 16.

      (7)  Dovoz osobního automobilu provozovaného v zahraničí před jeho dovozem do České republiky je považován pro účely tohoto zákona za dovoz nového osobního automobilu.

§ 45

Vývoz zboží

      (1)  Vývoz zboží do zahraničí uskutečněný plátcem je osvobozen od povinnosti uplatnit daň na výstupu včetně vývozu prostřednictvím osoby, která provádí přepravu zboží.

      (2)  Pro účely tohoto zákona je vývoz zboží uskutečněn, je-li zboží propuštěno do režimu vývozu,^48a) do režimu pasivního zušlechťovacího styku,⁴²) vystoupilo do zahraničí a na daňovém dokladu je celním úřadem uveden údaj o datu přechodu zboží přes státní hranice nebo umístění zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma. Údaje o osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu za uskutečněný vývoz je plátce povinen uvést do daňového přiznání, a to nejdříve za zdaňovací období, ve kterém zboží vystoupilo z tuzemska, má-li daňový doklad.

      (3)  Daňovým dokladem při vývozu zboží je rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení⁴²) nebo rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení s celně schváleným určením umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.

      (4)  Při vývozu zboží uskutečňovaném prostřednictvím nepřímého zástupce^47a) má nárok na osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu u vyváženého zboží zastoupená osoba, která je prodávajícím ve vztahu k zahraničí nebo odesilatelem, není-li zboží do zahraničí prodáváno. Nepřímý zástupce má povinnost předat daňový doklad zastoupené osobě, která musí být na daňovém dokladu uvedena. Daňový doklad musí obsahovat kód nepřímého zastoupení stanovený zvláštním předpisem^47f) a musí být doložen smlouvou o nepřímém zastoupení. Pokud je vývoz zboží uskutečňován nepřímým zástupcem pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu vydané na tiskopise písemného celního prohlášení a vystavené nepřímým zástupcem samostatně na každou zastoupenou osobu.

      (5)  Plátce nemá nárok na vrácení daně v případě zpět vyváženého zboží z režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení.

§ 45a

Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit

      (1)  Pro účely tohoto zákona se rozumí osobou požívající výsad a imunit⁴⁸) podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, (dále jen ,,osoba požívající výsad a imunit")

a)

diplomatická mise a konzulární úřad, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky (dále jen ,,konzulární úřad"), akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,

b)

zvláštní mise,

c)

mezinárodní organizace, která požívá výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,

d)

státní příslušník cizího státu, který je členem diplomatické mise nebo konzulárního úřadu akreditovaných pro Českou republiku, který nemá v tuzemsku trvalý pobyt,

e)

úředník mezinárodní organizace, který nemá v tuzemsku trvalý pobyt, není občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých úředních funkcí v České republice, a státní příslušník cizího státu, který je členem zvláštní mise akreditované pro Českou republiku a který nemá v tuzemsku trvalý pobyt,

f)

rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu d) nebo e), pokud dosáhl věku 15 let, není občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.

      (2)  Osobě požívající výsad a imunit se vrací daň zaplacená v cenách zboží a služeb (dále jen ,,zaplacená daň"), pokud cena za zdanitelné plnění včetně daně zaplacené jednomu prodávajícímu v jednom dni je vyšší než 1 000 Kč. Zaplacená daň za zboží nebo služby s výjimkou staveb a stavebních prací pro potřeby diplomatických misí a konzulárních úřadů, které mají sídlo v České republice, se vrací za kalendářní rok maximálně do výše

a)

3 000 000 Kč osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a), které mají sídlo v České republice,

b)

250 000 Kč osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a), které nemají sídlo v České republice,

c)

500 000 Kč osobám uvedeným v odstavci 1 písm. b) a c),

d)

100 000 Kč státním příslušníkům cizího státu, kteří jsou členy diplomatické mise nebo konzulárního úřadu, které mají sídlo v České republice, a jejich rodinným příslušníkům, kteří dosáhli věku 15 let, nejsou občany České republiky a jsou registrováni Ministerstvem zahraničních věcí,

e)

10 000 Kč státním příslušníkům cizího státu, kteří jsou členy diplomatické mise nebo konzulárního úřadu, které nemají sídlo v České republice, a jejich rodinným příslušníkům, kteří dosáhli věku 15 let, nejsou občany České republiky a jsou registrováni Ministerstvem zahraničních věcí,

f)

100 000 Kč osobám uvedeným v odstavci 1 písm. e) a jejich rodinným příslušníkům.

      (3)  Osoba požívající výsad a imunit, které vzniká nárok na vrácení zaplacené daně, má pro tento účel postavení daňového poplatníka bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.

      (4)  Nárok na vrácení zaplacené daně vzniká nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění, a zaniká uplynutím posledního dne prvního měsíce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Nárok na vrácení zaplacené daně se prokazuje daňovým dokladem podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo dokladem o nákupu zboží nebo služeb, který byl vystaven plátcem. Na dokladu o nákupu zboží nebo služeb je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést

a)

své obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání,

b)

své daňové identifikační číslo,

c)

rozsah a předmět zdanitelného plnění,

d)

datum uskutečnění zdanitelného plnění,

e)

sazbu daně,

f)

výši daně.

      (5)  Nárok na vrácení zaplacené daně může osoba požívající výsad a imunit uplatnit v daňovém přiznání, které se podává příslušnému finančnímu orgánu na tis-kopise vydaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává pouze jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den po skončení zdaňovacího období a nejpozději uplynutím posledního dne prvního měsíce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém nárok na vrácení zaplacené daně vznikl. Pokud osoba požívající výsad a imunit neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací období nepodává. Zdaňovacím obdobím je u osob požívajících výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a c) kalendářní měsíc a u osob požívajících výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm. d), e) a f) kalendářní čtvrtletí.

      (6)  Pro účely tohoto zákona se místní příslušnost finančního orgánu pro podání daňového přiznání osob požívajících výsad a imunit stanoví takto:

a)

diplomatické a zvláštní mise a konzulární úřady, které mají sídlo v České republice, podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich sídla,

b)

státní příslušníci cizího státu, kteří jsou členy orgánů uvedených v písmenu a), včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle sídla orgánů uvedených v písmenu a),

c)

mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 písm. c) podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich sídla v České republice,

d)

úředníci mezinárodní organizace uvedení v odstavci 1 písm. d) včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich bydliště v České republice,

e)

diplomatické a konzulární úřady, které nemají sídlo v České republice, podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu 1,

f)

státní příslušníci cizího státu, kteří jsou členy orgánů uvedených v písmenu e), včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu 1.

      (7)  Osobě požívající výsad a imunit se vrátí daň do 30 dnů ode dne následujícího po jejím vyměření. Je- -li podané daňové přiznání neúplné nebo vzniknou-li pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaz-nosti daňového přiznání, správce daně vyzve osobu požívající výsad a imunit, aby je ve lhůtě, kterou správce daně stanoví, odstranila. Správce daně daň nevrátí, dokud nebudou odstraněny vady a pochybnosti týkající se podaného daňového přiznání.

      (8)  Pokud cizí stát českým diplomatickým misím, konzulárním úřadům a českým státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů akreditovaných v cizím státě, nepřizná nárok na vrácení zaplacené daně v rozsahu, který podle odstavce 2 přiznává Česká republika, vzniká nárok na vrácení zaplacené daně diplomatickým misím a konzulárním úřadům cizího státu a jeho státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů, pouze v rozsahu, v jakém je vrácena daň českým osobám v cizím státě. Vrací-li cizí stát českým osobám s diplomatickým statusem akreditovaným v tomto cizím státě daň v rozsahu vyšším než podle odstavce 2, vrátí Česká republika daň při zachování principu vzájemnosti. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí splnění principu vzájemnosti a jeho věcný a osobní rozsah v předloženém vyplněném daňovém přiznání. Princip vzájemnosti se nevztahuje na osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a e) včetně jejich rodinných příslušníků, kterým je vrácena daň podle odstavce 2.

      (9)  U zakoupených motorových vozidel se daň vrací za podmínky, že ve lhůtě 12 měsíců od dne, kdy byla daň vrácena, nebudou motorová vozidla pronajata, zapůjčena, zastavena nebo postoupena za úplatu nebo bezúplatně. Nedodržením této podmínky nárok na vrácení daně zaniká a osoba, která nárok na vrácení daně uplatnila, je povinna odvést daň příslušnému finančnímu orgánu ve výši vrácené daně.

      (10)  Daň zaplacená za stavby a stavební práce pro potřeby diplomatických misí a konzulárních úřadů, které mají sídlo v České republice, bude vrácena, jestliže cena za zdanitelné plnění včetně daně bude vyšší než 100 000 Kč a pokud jejich vysílající stát potvrdí, že českým diplomatickým misím a konzulárním úřadům v tomto státě bude na jejich žádost přiznán nárok na vrácení daně u těchto prací ve stejném rozsahu.


§ 45b

Prodej zboží bez daně

      (1)  Ministerstvo financí udělí právnické nebo fyzické osobě na její žádost povolení k prodeji vybraného zboží za ceny bez daně v prodejnách Duty/tax free fyzickým osobám v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek a povolení k prodeji vybraného zboží za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky. Prodej zboží za ceny bez daně lze uskutečňovat jen na základě tohoto povolení.

      (2)  Žádost o povolení musí obsahovat

a)

obchodní jméno žadatele, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště,

b)

daňové identifikační číslo žadatele,

c)

osvědčení o registraci k dani,

d)

označení místa, kde se prodejna nachází,

e)

souhlas příslušného celního úřadu s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť s uvedením podmínek o kontrole výstupu zboží do zahraničí,

f)

souhlas provozovatele letiště s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť,

g)

souhlas provozovatele letiště s prodejem zboží na palubách letadel zahraničních linek.

      (3)  Ministerstvo financí může udělit povolení za podmínky, že

a)

žadatel je registrován jako plátce,

b)

je vydán souhlas příslušného celního úřadu s umís-těním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť,

c)

je vydán souhlas provozovatele letiště s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť nebo prodejem zboží na palubách letadel zahraničních linek.

      (4)  Prodej zboží za ceny bez daně ve všech prodejnách Duty/tax free, které byly Ministerstvem financí povoleny, se uskutečňuje v přiměřeném množství pro osobní spotřebu, a to pouze osobám při přestupu státní hranice do zahraničí. V prodejnách Duty/tax free v tranzitním prostoru mezinárodních letišť se uskutečňuje prodej zboží za ceny bez daně po předložení platné letenky nebo palubní vstupenky s cílovou stanicí v zahraničí. Držitel povolení je povinen zajistit, aby při prodeji zboží v prodejně Duty/tax free v tranzitním prostoru mezinárodních letišť na prodejním dokladu bylo vyznačeno číslo letu, druh zboží včetně ceny a na palubní vstupence otisk razítka, ze kterého je zřejmé, že prodej byl uskutečněn v prodejně Duty/ /tax free.

      (5)  Ministerstvo financí v povolení stanoví druhy zboží, které může být prodáváno za ceny bez daně.

      (6)  Ministerstvo financí udělené povolení odejme

a)

pokud povolení bylo uděleno na základě nepravdivých údajů,

b)

v případě, že právnická nebo fyzická osoba nedodržuje podmínky stanovené tímto zákonem a podmínky uvedené v povolení,

c)

dojde-li ke změně podmínek, za nichž bylo povolení uděleno.

      (7)  Na zboží umístěné v prodejnách typu Duty/ /tax free se pohlíží jako na zboží vyvezené.^48a) Jestliže je zboží nakoupené v prodejně Duty/tax free cestujícím dováženo zpět do tuzemska, podléhá dani při dovozu, pokud se na něj nevztahuje osvobození od cla.^48c)

§ 45c

Vracení daně v rámci zahraniční pomoci

      (1)  Obsahuje-li mezinárodní smlouva o nenávratné zahraniční pomoci, kterou je Česká republika vázána, ustanovení, že zahraniční pomoc bude osvobozena od daně nebo že z prostředků zahraniční pomoci nesmí být hrazena daň, má osoba, která takovou daň zaplatila, nárok na vrácení zaplacené daně (dále jen ,,vrácení daně").

      (2)  Osoba, která má nárok na vrácení daně podle odstavce 1, uplatní nárok podáním žádosti, která musí obsahovat:

a)

obchodní jméno žadatele, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště,

b)

daňové identifikační číslo, případně rodné číslo žadatele,

c)

daňový doklad podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo doklad o nákupu zboží nebo služeb, který byl vystaven plátcem,

d)

doklad o zaplacení daně,

e)

potvrzení vydané Ministerstvem financí, případně subjektem, který má oprávnění Ministerstva financí, o zařazení nakoupeného zboží nebo poskytnuté služby v rámci nenávratné zahraniční pomoci a o původu finančních prostředků.

V žádosti, kterou podává zahraniční osoba, která nemá v tuzemsku sídlo ani bydliště, (dále jen ,,zahraniční osoba"), nemusí být uvedeno daňové identifikační číslo, případně rodné číslo. Nárok na vrácení daně má i plátce, který ve prospěch zahraniční osoby uskutečnil zdanitelné plnění a podle § 10 uplatnil daň na výstupu, pokud o vrácení daně tato zahraniční osoba nepožádá. V tomto případě nebude žádost obsahovat doklad o zaplacení, ale musí být v žádosti touto zahraniční osobou potvrzeno, že žádost o vrácení daně neuplatní. Tímto potvrzením nárok na vrácení daně zahraniční osobě zaniká.

      (3)  Na dokladu o nákupu zboží nebo služeb je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést

a)

své obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání,

b)

své daňové identifikační číslo,

c)

rozsah a předmět zdanitelného plnění,

d)

datum uskutečnění zdanitelného plnění,

e)

sazbu daně,

f)

výši daně.

      (4)  Osoba, která má nárok na vrácení daně, po-dává žádost místně příslušnému finančnímu úřadu s výjimkou zahraniční osoby,^48d) která předloží žádost Finančnímu úřadu pro Prahu 1.

      (5)  Osoba, která žádá o vrácení daně podle odstavce 1, má pro tento účel postavení daňového poplatníka bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.

      (6)  Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejdéle do 15 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo. Neuplatní-li se nárok na vrácení daně do 15 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, nárok zaniká.

      (7)  Osobě, která má nárok na vrácení daně, se vrátí daň do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti. Je-li podaná žádost neúplná nebo vzniknou-li pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaz-nosti podané žádosti, správce daně vyzve osobu, která má nárok na vrácení daně, aby je ve lhůtě, kterou správce daně stanoví, odstranila. Správce daně daň nevrátí, dokud nebudou odstraněny vady a pochybnosti týkající se podané žádosti. Lhůty stanovené k odstranění vad a pochybností se nezapočítávají do běhu lhůty stanovené pro vrácení daně.

      (8)  Pokud plátce uplatní nárok na vrácení daně podle odstavců 1 až 7, nezahrne tuto daň ve výši uplatňovaného nároku do daně na vstupu v daňovém přiznání.

      (9)  Prodá-li osoba, která není plátcem, zboží, u kterého uplatnila nárok na vrácení daně podle odstavců 1 až 7, je povinna odvést daň příslušnému finančnímu orgánu ve výši vrácené daně, a to do 25 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém zboží prodala.

§ 45d

Vracení daně zahraničním osobám

      (1)  Osoba, která podniká a má sídlo nebo bydliště v zahraničí a není oprávněna podnikat na území České republiky,^48e) (dále jen ,,zahraniční osoba") může uplatnit nárok na vrácení daně za vybrané druhy zboží a služeb nakoupené v České republice na základě principu vzájemnosti.

      (2)  Vybranými druhy zboží a služeb podle odstavce 1 se rozumí:

a)

maziva a další náplně pro provoz motorových vozidel s výjimkou pohonných hmot,

b)

motorová nafta a bionafta,^48f)

c)

opravy dopravních prostředků, jejich náhradní díly a příslušenství,

d)

odtažení dopravních prostředků,

e)

záruční opravy.

      (3)  Zahraniční osoba, které vznikl nárok na vrácení daně, má pro tento účel postavení daňového poplatníka bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.

      (4)  Nárok na vrácení daně může zahraniční osoba uplatnit podáním žádosti o vrácení daně Finančnímu úřadu pro Prahu 1 na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí. Žádost zahraniční osoby o vrácení daně předkládá Finančnímu úřadu pro Prahu 1 pouze právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky, která je zahraniční osobou zmocněna k jejímu zastupování. Zástupce jedná v rozsahu plné moci udělené písemně zahraniční osobou, jejíž platnost je maximálně 5 let od jejího vystavení. Žádost o vrácení daně musí být doložena daňovými doklady podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo doklady o nákupu zboží nebo poskytnutí služby, které byly vystaveny plátcem, plnou mocí k zastupování zahraniční osoby a potvrzením o registraci zahraniční osoby jako daňového subjektu, které vystaví finanční úřad se sídlem v zemi, v níž má žádající zahraniční osoba sídlo nebo bydliště, toto potvrzení nesmí být starší než 1 rok. Na doklad o nákupu zboží nebo služby vystavený plátcem na žádost zahraniční osoby je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést údaje podle § 12 odst. 2 písm. a), b), f), h), j), k) a cenu včetně daně celkem.

      (5)  Žádat o vrácení daně lze za období kalendářního čtvrtletí nebo kalendářního roku. Nárok na vrácení daně vzniká podáním žádosti o její vrácení. Žádost o vrácení lze podat po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které má být daň vrácena, jestliže částka daně je vyšší než 20 000 Kč. Jestliže částka daně, která má být vrácena, je vyšší než 10 000 Kč, ale nepřevyšuje 20 000 Kč, lze žádost o vrácení daně podat nejdříve po uplynutí kalendářního roku. Žádost o vrácení daně lze podat nejpozději do 30. června následujícího roku, jinak nárok zaniká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav.

      (6)  Zahraniční osobě, která má nárok na vrácení daně, Finanční úřad pro Prahu 1 daň vrátí nejpozději do 6 měsíců ode dne následujícího po podání žádosti. Pro odstranění vad žádosti o vrácení daně a pochybností o její správnosti platí obdobně ustanovení § 45c odst. 7.

      (7)  Žádost o vrácení daně se podává na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí.

§ 45e

Vracení daně zahraničním fyzickým osobám při vývozu zboží

      (1)  Fyzická osoba, která nemá v České republice trvalý pobyt ani přechodné bydliště, (dále jen ,,zahraniční fyzická osoba") může uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně za nakoupené zboží, pokud cena nakoupeného zboží včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom dni je vyšší než 1 000 Kč.

      (2)  Nárok na vrácení daně zahraniční fyzické osobě vznikne, jestliže nakoupené zboží vyveze nejpozději do 30 dnů ode dne jeho nákupu a výstup zboží z tuzemska je potvrzen pohraničním celním úřadem na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí. Zahraniční fyzická osoba je povinna pro účely vydání potvrzení o vývozu zboží předložit pohraničnímu celnímu úřadu doklad o nákupu zboží vystavený plátcem. Na dokladu o nákupu zboží je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést údaje podle § 12 odst. 2 písm. a), b), f), h), j), k) a cenu včetně daně celkem.

      (3)  Nárok na vrácení daně může uplatnit zahraniční fyzická osoba nebo jí zmocněná osoba pouze u plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění. Plátce je povinen daň vrátit, pokud zahraniční osoba nebo jí zmocněná osoba předloží doklad o nákupu a potvrzený tiskopis o vývozu zboží pohraničním celním úřadem. Vrácenou daň tento plátce uvede v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se vrácení daně uskutečnilo. Potvrzený tiskopis o vývozu zboží je plátce povinen uchovávat po dobu stanovenou v § 12 odst. 4.

      (4)  Nárok na vrácení daně zahraniční osobě zaniká, pokud tato osoba o vrácení daně nepožádá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, do 3 měsíců ode dne uskutečnění zdanitelného plnění.

§ 45f

Vracení daně zdravotně postiženým osobám

      (1)  Zdravotně postižená osoba má nárok na vrácení daně u automobilu zakoupeného v tuzemsku.

      (2)  Pro účely tohoto ustanovení se zdravotně postiženou osobou rozumí fyzická osoba, které byl rozhodnutím příslušného okresního úřadu přiznán příspěvek na zakoupení motorového vozidla.

      (3)  Daň se vrací zdravotně postižené osobě za jeden osobní automobil nakoupený v tuzemsku v období pěti let, nejvýše však do výše 100 000 Kč.

      (4)  Nárok na vrácení zaplacené daně podle odstavce 3 může zdravotně postižená osoba uplatnit nejdříve za kalendářní měsíc, ve kterém byl osobní automobil zakoupen. Nárok na vrácení zaplacené daně může zdravotně postižená osoba uplatnit nejpozději do 3 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo.

      (5)  Nárok na vrácení zaplacené daně podle odstavce 4 uplatňuje zdravotně postižená osoba v písemné žádosti podané finančnímu úřadu místně příslušnému podle jejího trvalého bydliště. Zdravotně postižené osobě, která má nárok na vrácení daně, se vrátí daň do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti. Má-li předložená žádost o vrácení daně vady z hlediska úplnosti nebo vzniknou-li pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti podané žádosti, správce daně vyzve osobu, která má nárok na vrácení daně, aby je ve lhůtě, kterou správce daně stanoví, odstranila. Správce daně daň nevrátí, dokud nebudou odstraněny pochybnosti vytýkané správcem daně.

      (6)  Žádost o vrácení daně musí obsahovat

a)

jméno, příjmení, trvalé bydliště a rodné číslo zdravotně postižené osoby,

b)

rozhodnutí okresního úřadu o přiznání příspěvku na zakoupení motorového vozidla,

c)

daňový doklad podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo doklad o nákupu osobního automobilu, který byl vystaven plátcem daně.

      (7)  Na dokladu o nákupu osobního automobilu je plátce povinen uvést

a)

své obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání,

b)

své daňové identifikační číslo,

c)

rozsah a předmět zdanitelného plnění,

d)

datum uskutečnění zdanitelného plnění,

e)

sazbu daně,

f)

výši daně.

§ 45g

Vracení daně ozbrojeným silám cizích států

      (1)  V rozsahu, v jakém vojenský a civilní personál vysílajícího státu^48g) nakoupí vybrané druhy zboží a staveb na území České republiky, vzniká ozbrojeným silám vysílajícího státu nárok na vrácení daně, jestliže tak stanoví mezinárodní smlouva, s níž Parlament vyslovil souhlas, která je vyhlášena a jíž je Česká republika vázána.

      (2)  Vybranými druhy zboží a staveb podle odstavce 1 se rozumí

a)

vybrané výrobky podle § 19 odst. 1 písm. a), c) a g) a § 19 odst. 2 písm. c) zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, pro služební vozidla, letadla a lodě,

b)

budovy,

c)

movitý majetek a stavby pořizované v rámci projektu bezpečnostních investic NATO, včetně služeb s tím souvisejících.

      (3)  Vojenské orgány ozbrojených sil^48g) vysílajícího státu uplatní nárok na vrácení daně za vojenský a civilní personál vysílajícího státu prostřednictvím Ministerstva obrany České republiky u Finančního úřadu pro Prahu 1, a to na tiskopise vydaném Ministerstvem financí České republiky. Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu mají pro tento účel postavení poplatníka daně bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt. Žádost o vrácení daně musí být doložena doklady podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo doklady o nákupu zboží či staveb, které jsou vystaveny plátcem.

      (4)  Na doklad o nákupu podle odstavce 3 je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést

a)

své obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, popřípadě bydliště nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo,

b)

rozsah a předmět zdanitelného plnění, včetně množství výrobků podléhajících spotřební dani v měřicích jednotkách a jejich obchodní označení, jsou-li předmětem zdanitelného plnění,

c)

datum uskutečnění zdanitelného plnění,

d)

sazbu daně a sazbu spotřební daně,

e)

výši daně a výši spotřební daně.

      (5)  Finanční úřad pro Prahu 1 daň vrátí prostřednictvím Ministerstva obrany České republiky do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn u Finančního úřadu pro Prahu 1 nejpozději posledního dne šestého kalendářního měsíce počítaného od konce kalendářního měsíce, ve kterém byl nákup vybraných druhů zboží nebo staveb uskutečněn.

      (6)  Pro odstranění vad žádosti o vrácení daně a pochybností o její správnosti platí obdobně § 45c odst. 7 zákona. Finanční úřad pro Prahu 1 daň nevrátí, pokud nebudou odstraněny vady nebo pochybnosti týkající se žádosti; lhůty stanovené Finančním úřadem pro Prahu 1 k odstranění vad a pochybností se nazapočítávají do běhu lhůt podle odstavce 5.

      (7)  Z vybraných výrobků, u kterých byl uplatněn nárok na vrácení daně a které byly pronajaty, zapůjčeny, zastaveny nebo postoupeny za úplatu nebo bezúplatně jiným osobám, kromě osob uvedených v odstavci 1, je vojenský orgán, který nárok na vrácení daně uplatnil, povinen odvést daň prostřednictvím Ministerstva obrany České republiky Finančnímu úřadu pro Prahu 1 ve výši daně na tyto výrobky připadající, a to ve lhůtě do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala.

§ 46

Poskytování služeb do zahraničí

      (1)  Poskytování služeb do zahraničí je osvobozeno od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Poskytováním služeb do zahraničí se pro účely tohoto zákona rozumí poskytování služeb s místem plnění v tuzemsku, pokud nejsou určeny pro využití, spotřebu nebo použití v tuzemsku s výjimkou telekomunikačních služeb. V případě telekomunikačních služeb se za služby poskytované do zahraničí považují telekomunikační služby poskytované osobám se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, které jsou oprávněny poskytovat telekomunikační služby.

      (2)  Za poskytování služeb do zahraničí podle odstavce 1 bez ohledu na místo jejich využití, spotřebu nebo použití je vždy považováno poskytování služeb zařazených podle zvláštního právního předpisu¹³) do pododdílů SKP 74.1 (služby právní, účetnické, vedení účtů, kontroly účtů; daňové poradenství; průzkum trhu a veřejného mínění), 74.4 (reklamní služby), 74.5 (zprostředkovací služby v oblasti zaměstnanosti a služby s tím související), skupiny 74.84 (ostatní služby převážně pro podniky, jinde neuvedené) a třídy 63.30.11 (služby spojené s organizací turistických zájezdů) osobám, které nemají sídlo nebo bydliště v tuzemsku. Za služby poskytované do zahraničí nelze považovat služby poskytované v tuzemsku plátcem zahraničním osobám, které jsou oprávněny podnikat v tuzemsku prostřednictvím organizační složky. Za služby poskytované do zahraničí se nepovažují služby poskytované v tuzemsku plátcem osobám, které mají sídlo nebo bydliště ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu.

      (3)  Poskytování služeb do zahraničí osvobozených v tuzemsku od daně se nepovažuje za zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25.

      (4)  Plátce poskytující služby do zahraničí podle odstavce 1 nebo 2 má nárok na odpočet daně na vstupu. Při uplatňování nároku na odpočet postupuje plátce podle § 19 až 22.

      (5)  Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce, který poskytuje služby do zahraničí, povinen doložit správci daně dokladem o zaplacení nebo písemnou smlouvou o úhradě poskytnutých služeb, potvrzenou zahraniční osobou, v jejíž prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění. Je-li služba do zahraničí poskytována plátci daně, je daňovým dokladem za tyto služby běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2.

§ 47

Mezinárodní přeprava

      (1)  Mezinárodní přeprava zboží, peněz a mezinárodní pravidelná přeprava osob, kterou se rozumí přeprava dopravním prostředkem

a)

z místa v zahraničí do místa v zahraničí přes tuzemsko,

b)

z místa v zahraničí do místa v tuzemsku,

c)

z místa v tuzemsku do místa v zahraničí,

d)

mezi dvěma místy v tuzemsku jako součást mezinárodní letecké a vodní dopravy a potrubím nebo elektrickým vedením,

e)

mezi dvěma pohraničními předacími místy,

f)

od podacího pohraničního místa do místa v tuzemsku,

g)

z místa v tuzemsku do pohraničního předacího místa,

je od povinnosti uplatňovat daň na výstupu osvobozena. Za mezinárodní přepravu se nepovažuje přeprava z místa v tuzemsku do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a naopak a mezi dvěma svobodnými celními sklady nebo svobodnými celními pásmy; tato přeprava se považuje za přepravní službu s místem zdanitelného plnění v tuzemsku. Pohraničním předacím místem se pro účely tohoto zákona rozumí místo na elektrickém vedení nebo potrubí, ve kterém dochází k měření množství zboží vstupujícího do tuzemska nebo vystupujícího z tuzemska.

      (2)  Pravidelnou přepravou osob se rozumí přeprava osob v určeném dopravním spojení podle předem stanovených jízdních řádů a tarifních a přepravních podmínek, kdy cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách nebo místech.

      (3)  Služby související s mezinárodní přepravou zboží a peněz jsou osvobozeny od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Za tyto služby jsou považovány

a)

služby, které jsou bezprostředně spjaty s uskutečněnou mezinárodní přepravou a bez kterých by se tato přeprava nemohla uskutečnit, poskytované plátci, kteří mezinárodní přepravu zboží a peněz uskutečňují, nebo plátci, kteří mezinárodní přepravu zboží a peněz zprostředkovávají,

b)

letecké služby^48h) a služby, poskytované plátcem při celním řízení prováděném pohraničním celním úřadem v souvislosti s mezinárodní přepravou v režimu tranzit.

      (4)  Služby související s mezinárodní přepravou osob jsou osvobozeny od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Za tyto služby jsou považovány

a)

služby, které jsou bezprostředně spjaty s uskutečněnou mezinárodní přepravou a bez kterých by se tato přeprava nemohla uskutečnit, poskytované plátci, kteří mezinárodní přepravu osob uskutečňují, nebo plátci, kteří mezinárodní přepravu osob zprostředkovávají,

b)

letecké služby,^48h) stravovací a ubytovací služby v mezinárodní železniční a vodní přepravě osob a stravovací služby v mezinárodní letecké přepravě osob.

      (5)  Za služby související s mezinárodní přepravou zboží a peněz nelze považovat ubytovací služby, stravovací služby a opravy dopravních prostředků. Za služby související s mezinárodní přepravou osob nelze považovat opravy dopravních prostředků a ubytovací a stravovací služby s výjimkou stravovacích a ubytovacích služeb uvedených v odstavci 4 písm. b).

      (6)  Plátce daně uskutečňující mezinárodní přepravu podle odstavce 1 a plátce poskytující služby související s mezinárodní přepravou podle odstavců 3 a 4 má nárok na odpočet daně na vstupu. Plátce uplatňuje nárok na odpočet daně podle § 19 až 22 tohoto zákona.

      (7)  Mezinárodní nepravidelná přeprava osob podléhá dani, a to jak za výkony uskutečněné v tuzemsku, tak za výkony uskutečněné v zahraničí. Plátce mimo základ daně samostatně uvádí úhrady mající charakter poplatků a daní v zahraničí, tj. silniční daň, daň z přidané hodnoty za nepravidelnou přepravu osob v zahraničí, poplatky za použití dálnic, tunelů a také úhradu za parkování a hlídání dopravních prostředků; tyto úhrady v tuzemsku dani nepodléhají.

      (8)  Daňovým dokladem při uskutečňování mezinárodní přepravy podle odstavce 1 je doklad o zaplacení, případně běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2. Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce, který mezinárodní přepravu uskutečňuje, povinen doložit správci daně přepravním dokladem potvrzeným pohraničním celním úřadem a plátce, který mezinárodní přepravu uskutečňuje pomocí další osoby, písemnou smlouvou o přepravě věci s osobou, v jejíž prospěch je mezinárodní přeprava uskutečněna, a písemnou smlouvou o přepravě věci s osobou, která mezinárodní přepravu uskutečnila. Přepravním dokladem se rozumí doklad, který je používán pro dopravní prostředek, jímž je mezinárodní přeprava uskutečňována. Daňovým dokladem při uskutečněné mezinárodní přepravě zboží potrubím nebo elektrickým vedením je doklad o zaplacení nebo písemná smlouva o úhradě poskytnutých služeb, potvrzená osobou, v jejíž prospěch se mezinárodní přeprava uskutečňuje, případně běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2.

      (9)  Daňovým dokladem při poskytování služeb souvisejících s mezinárodní přepravou podle odstav-ců 3 a 4 je doklad o zaplacení, případně běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2. Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce u služeb uvedených v odstavci 3 písm. a) a odstavci 4 písm. a) povinen doložit správci daně písemnou smlouvou s osobou, v jejíž prospěch je mezinárodní přeprava uskutečňována, s výjimkou zprostředkování prodeje letenek a jízdenek na mezinárodní přepravu osob. Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce u služeb uvedených v odstavci 3 písm. b) a odstavci 4 písm. b) a u zprostředkování prodeje letenek a jízdenek na mezinárodní přepravu osob povinen doložit správci daně písemnou smlouvou s osobou, která mezinárodní přepravu uskutečňuje. Plátce, který mezinárodní přepravu uskutečňuje, může osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu doložit i přepravním dokladem podle odstavce 8.

§ 48

Příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku

      (1)  Daňové povinnosti podléhá příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku.

      (2)  Daňová povinnost vzniká dnem překročení státní hranice České republiky do tuzemska.

      (3)  Základem daně je součin počtu přepravovaných osob a počtu ujetých kilometrů v tuzemsku. Do počtu přepravovaných osob se nezapočítává jeden řidič a jeden průvodce nebo vedoucí zájezdu.

      (4)  Sazba daně je 0,10 Kč za osobu a ujetý kilometr v tuzemsku.

      (5)  Daň se vypočítá jako součin základu a sazby daně.

      (6)  Daň je splatná zálohově při překročení státní hranice České republiky do tuzemska podle předpokládaného počtu ujetých kilometrů a vyúčtování daně se provede před opuštěním území České republiky. Je- -li zaplacená záloha nižší než skutečná daň, je provozovatel povinen rozdíl doplatit; je-li zaplacená záloha vyšší než skutečná daň, správce daně rozdíl ihned vrátí.

      (7)  Daň se nevyměřuje ani nevrací do hodnoty 100 Kč.

ČÁST PÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ, PŘECHODNÁ

A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 49

Uplatňování daně

      (1)  Daň podle tohoto zákona se uplatňuje pro všechna zdanitelná plnění uskutečněná počínaje dnem účinnosti tohoto zákona, pokud není stanoveno tímto zákonem jinak.

      (2)  Daň se neuplatňuje u osobního automobilu, pokud byl před datem účinnosti tohoto zákona oprávněně nakoupen za cenu včetně daně z obratu nebo včetně dovozní daně a u něhož nebyl uplatněn odpočet podle § 51 odst. 1.

§ 50

Registrace plátců daně při přechodu na nový systém daně

      (1)  Osoba, jejíž obrat v roce 1991 nebo od 1. ledna 1992 do 30. září 1992 přesáhl 6 000 000 Kčs, je povinna předložit žádost o registraci nejpozději do 20. prosince 1992, pokud do 31. prosince 1992 neukončí podnikání.

      (2)  Osoba, jejíž celkový obrat za rok 1992 pře-sáhne 6 000 000 Kčs, je povinna předložit žádost o registraci nejpozději do 20. ledna 1993.

      (3)  Osoby, jejichž obrat v roce 1991 a 1992 nepřesáhl limit stanovený v odstavcích 1 a 2 a které se chtějí stát plátcem od 1. ledna 1993, mohou předložit žádost o registraci u příslušného finančního orgánu nejpozději do 20. prosince 1992.

      (4)  Osoby, které budou k 31. prosinci 1992 plátci daně z obratu a nepředloží do 20. prosince 1992 žádost o registraci plátce daně z přidané hodnoty, jsou povinny odvést daň z obratu u majetku pořízeného za ceny bez daně sníženou o částku daně odpovídající poměrné části oprávek podle účetního stavu k 31. prosinci 1992. Daň z obratu uvedou do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992. Při nesplnění této povinnosti ve správné výši a ve stanovených lhůtách, platí pro zvýšení daně, pokuty a penále předpisy o dani z obratu platné do 31. prosince 1992.

      (5)  Rozpočtové a příspěvkové organizace, účelové fondy federace a státní fondy republik a obce, pokud jsou osobami podléhajícími dani, jejichž obrat v roce 1991 a 1992 nepřesáhl limit stanovený v odstavcích 1 a 2, mohou předložit žádost o registraci u příslušného finančního orgánu do 20. prosince 1992. Pokud tyto subjekty nepředloží žádost o registraci k tomuto datu, nejsou povinny odvést daň z obratu u majetku pořízeného za ceny bez daně.

      (6)  V průběhu jednoho roku od účinnosti tohoto zákona může požádat osoba, která předložila žádost o registraci, o zrušení registrace, a to za podmínek stanovených zvláštním zákonem.^48b) V těchto případech neplatí ustanovení § 5 odst. 5. V tomto případě je plátce povinen odvést daň z obratu u majetku, který oprávněně do 31. prosince 1992 nakoupil za ceny bez daně z obratu, a to podle účetního stavu k datu zrušení registrace.

§ 51

Uplatňování daně u majetku kromě zásob materiálu a zboží při přechodu na nový systém daně

      (1)  Má-li osoba, která se nejpozději do 20. ledna 1993 zaregistruje jako plátce daně z přidané hodnoty k 1. lednu 1993 majetek kromě zásob materiálu a zboží, pořízený oprávněně za ceny včetně daně z obratu nebo dovozní daně, má nárok na odpočet této daně z obratu nebo dovozní daně snížený o částku daně odpovídající poměrné části oprávek podle zvláštních předpisů.⁴⁹) Nárok na odpočet nevzniká, jde-li o daň zaplacenou nebo zaúčtovanou při nákupu osobního automobilu s výjimkou nákupů podle § 19 odst. 5. Nárok na odpočet podle ustanovení tohoto zákona vzniká plátci za předpokladu, že

a)

pořídil majetek kromě zásob materiálu a zboží po 1. lednu 1992,

b)

má k dispozici doklady vystavené plátci daně z obratu, ze kterých je zřejmá výše daně z obratu zaplacené nebo zaúčtované, nebo doklady vystavené plátci daně z obratu, ze kterých je možné výši daně z obratu určit, a doklady o zaplacení dovozní daně, a to daně z obratu a dovozní daně zaplacené nebo zaúčtované nejpozději do doby uplatnění nároku na její odpočet maximálně do výše sazeb daně z obratu platných k 31. prosinci 1992,

c)

provedl celkovou inventarizaci hmotného a nehmotného majetku, kromě zásob materiálu a zboží k 31. prosinci 1992 podle zvláštního předpisu.⁵⁰)

      (2)  Odpočet daně se uplatní v daňovém přiznání podaném za první zdaňovací období po 1. lednu 1993.


§ 52

Uplatňování daně u zásob materiálu a zboží při přechodu na nový systém daně

      (1)  Má-li plátce k 1. lednu 1993 zásoby materiálu a zboží pořízené oprávněně za ceny včetně daně z obratu nebo dovozní daně, s výjimkou výrobků podléhajících spotřební dani, má nárok na odpočet této daně z obratu nebo dovozní daně za předpokladu, že

a)

má k dispozici doklady, ze kterých je zřejmá výše zaplacené daně z obratu nebo dovozní daně,

b)

provedl celkovou inventarizaci těchto zásob k 31. prosinci 1992 podle zvláštního předpisu.

      (2)  U zboží podléhajícího spotřební dani může plátce uplatnit nárok na odpočet daně ve výši 23 % ze zaplacené daně z obratu nebo dovozní daně zaplacené nebo zaúčtované do doby uplatnění nároku na odpočet.

      (3)  Postup při uplatnění nároku na odpočet zaplacené daně z obratu a dovozní daně upraví vyhláškou Ministerstvo financí.


§ 53

Uplatňování daně u plnění podle smluv uzavřených před účinností zákona

      (1)  U smluv uzavřených před účinností tohoto zákona, jestliže se zdanitelné plnění uskuteční po dni, kdy nabude účinnosti, se vztahují ustanovení tohoto zákona na první zdanitelné plnění, které se uskuteční po dni účinnosti tohoto zákona. Přitom se platné podmínky smlouvy považují za změněné ve smyslu tohoto odstavce a cena zdanitelného plnění uvedená ve smlouvě se zvýší nebo sníží o daň, pokud již smlouva tuto změnu podmínek neobsahuje.

      (2)  U smluv o koupi najaté věci uzavřených před účinností tohoto zákona se jeho ustanovení vztahují na splátky nájemného zaplacené po 1. lednu 1993. Pro účely § 9 odst. 3 a § 14 odst. 6 se v tomto případě bude vycházet ze vstupní ceny předmětu bez daně snížené o nájemné zaplacené do 31. prosince 1992 a snížené o částku připadající na finanční činnosti.


§ 53a

Platnost mezinárodních smluv

      Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.


§ 54

Platnost dosavadních předpisů

      (1)  Podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními předpisy, i když začnou běžet po účinnosti tohoto zákona. Pro daňové povinnosti za rok 1992 a předchozí léta se použijí dosavadní předpisy upravující daň z obratu a dovozní daň. Pro uplatnění daně od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1993 platí ustanovení zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb.

      (2)  Uskuteční-li se plnění podléhající dani z obratu do 31. prosince 1992 včetně a faktura nebo jiný doklad o prodeji nebo o vnitropodnikovém použití zboží podle § 4 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., bude vystaven po 1. lednu 1993, plátce daně z obratu uvede údaje o tomto plnění do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992. Byla-li faktura nebo jiný doklad vystaven po lhůtě pro vyhotovení posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992 nebo se jedná o opravu zdanitelného obratu podle § 11 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., vyhotoví dodatečné hlášení o dani z obratu.

§ 55

Zrušovací ustanovení

      Zrušují se:

  1.  Zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb.

  2.  Zákon č. 530/1991 Sb., o dovozní dani.

  3.  Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 560/1990 Sb., kterou se provádí zákon o dani z obratu.

  4.  Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 575/1991 Sb., o náležitostech hlášení o dovozní dani.

§ 56

Účinnost zákona

      (1)  Ustanovení § 50 odst. 1 až 5 nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

      (2)  Ostatní ustanovení tohoto zákona nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1993.

* * *

      Zákon ze dne 10. července 1993 č. 196/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, a zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb., nabyl účinnosti dne 1. srpna 1993.

      Zákon ze dne 2. prosince 1993 č. 321/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb., nabyl účinnosti dne 1. ledna 1994.

      Zákon ze dne 16. února 1994 č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, nabyl účinnosti dne 21. března 1994.

      Zákon ze dne 3. června 1994 č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1. července 1994.

      Zákon ze dne 7. prosince 1994 č. 258/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1995.

      Zákon ze dne 22. června 1995 č. 133/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1996, s výjimkou bodů 68 a 78, které nabyly účinnosti dne 1. srpna 1995.

      Zákon ze dne 10. července 1997 č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), nabyl účinnosti dne 1. ledna 1998.

      Zákon ze dne 3. září 1997 č. 208/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1998.

      Zákon ze dne 23. června 1999 č. 129/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1997 Sb., o lihu, nabyl účinnosti dnem 1. července 1999, s výjimkou čl. III, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2000.

      Zákon ze dne 12. ledna 2000 č. 17/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1. dubna 2000.
Zákon ze dne 12. ledna 2000 č. 22/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dne 1. dubna 2000.

      Zákon ze dne 4. dubna 2000 č. 100/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dne 1. května 2000.

* * *

      Čl.  III zákona č. 196/1993 Sb. zní:

Čl. III

      1.  Byla-li smlouva o sdružení ve smyslu § 5 odst. 2 zákona České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, uzavřena již před účinností tohoto zákona, stává se osoba podléhající dani, která není plátcem, plátcem od 1. září 1993. Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci nejpozději do 20. srpna 1993, pokud do této doby nezrušily smlouvu o sdružení.

      2.  Nároky na vrácení nadměrného odpočtu podle § 23 zákona České národní rady č. 588/1992 Sb. vznik-lé do data účinnosti tohoto zákona uvede plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím do daňového přiznání za měsíc červenec. Finančním orgánem mu tento nadměrný odpočet bude vrácen nejpozději do 25. září 1993. Plátci se čtvrtletním zdaňovacím obdobím bude vrácen nadměrný odpočet vzniklý ve druhém čtvrtletí nejpozději do 25. října 1993 a nadměrný odpočet vzniklý ve třetím čtvrtletí nejpozději do 24. listopadu 1993.

      3.  Povinnosti stanovené v dosavadním § 18 odst. 4 zákona České národní rady č. 588/1992 Sb. vypořádá plátce, kterého se týkají, v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období před datem účinnosti tohoto zákona.

      4.  V průběhu jednoho roku od účinnosti tohoto zákona může požádat osoba, která předložila žádost nebo přihlášku k registraci podle § 50 zákona České národní rady č. 588/1992 Sb. dobrovolně, o zrušení registrace, a to za podmínek stanovených zvláštním zákonem.⁴⁰) V těchto případech neplatí ustanovení § 5 odst. 5 a plátce je povinen odvést daň z obratu u majetku, který oprávněně do 31. prosince 1992 nakoupil za ceny bez daně z obratu, a to podle účetního stavu k datu zrušení registrace. Dále je plátce povinen odvést i daň z obratu, která mu byla vrácena podle § 51 a 52 zákona, a to podle účetního stavu k datu zrušení registrace.

      5.  U zboží propuštěného do režimu dočasného použití podle celního zákona, které bylo propuštěno do záznamního oběhu v tuzemsku před účinností tohoto zákona, činí částka daně z přidané hodnoty, za každý, byť jen započatý měsíc v období po 1. lednu 1993, 3 % z daně, která by měla být vyměřena za uvedené zboží, kdyby v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití bylo propuštěno do volného oběhu.

      6.  Podle dosavadních předpisů o dani z přidané hodnoty se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty, které začaly běžet před účinností tohoto záko-na, jakož i lhůty pro uplatnění práv, které se řídí dosavadními předpisy, i když začnou běžet po účinnosti tohoto zákona. Pro uplatnění daně od 1. ledna 1993 do 31. července 1993 platí ustanovení zákona České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty.

      7.  Uplatní-li plátce daně nárok na odpočet daně z obratu podle § 11 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., v případě reklamací, je povinen vrátit daň z obratu, která mu byla vrácena podle ustanovení § 51 a 52 zákona České národní rady č. 588/1992 Sb.

      8.  Od daně z příjmů jsou podle § 4 a 19 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, osvobozeny úrokové výnosy ze státních dluhopisů emitovaných po nabytí účinnosti tohoto zákona.

      9.  Zrušují se

a)

zákon č. 222/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty,

b)

zákon č. 596/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 222/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty.

      Čl.  II zákona č. 321/1993 Sb. zní:

Čl. II

      1.  Obrat pro registraci podle § 5 odst. 1 a 3 se nejdříve zjistí za období počínaje 1. dubnem 1994. Pro zrušení registrace plátce k 1. lednu 1994 platí již podmínky uvedené v § 5 odst. 5 tohoto zákona.

      2.  V období od 1. ledna 1994 do 30. června 1994 může plátce předložit finančnímu orgánu dodatečně daňové přiznání za jednotlivá zdaňovací období roku 1993 s udáním zdaňovacího období, kterého se týká, nejpozději do 12 měsíců ode dne splatnosti daně.

      3.  Plátce, který do 31. července 1993 oznámil finančnímu orgánu, ve smyslu § 30 odst. 3, že pronájem pozemků, staveb, bytů nebo nebytových prostor bude osvobozen od daňové povinnosti podle § 30 odst. 2, může toto své rozhodnutí změnit a oznámit finančnímu úřadu, aniž by byla dodržena lhůta stanovená v § 30 odst. 3.

      Čl.  II zákona č. 258/1994 Sb. zní:

Čl. II

      1.  Pro smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci uzavřené před datem účinnosti tohoto zákona se použijí ustanovení § 14 odst. 7 a 17 a § 28 písm. c) zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění platném do 31. 12. 1994. Do součtu jmenovatele koeficientu, kterým se podle § 20 zkracuje nárok na odpočet daně, se u těchto smluv nezapočítává částka za finanční pronájem osvobozený podle § 28 písm. c) zákona č. 588/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 1994.

      2.  Pokud budou zjištěny případy podle § 40 po účinnosti tohoto zákona i za zdaňovací období roku 1993 a 1994, postupuje se podle tohoto ustanovení a daň se nedoměří.

      3.  Penále vyměřované po účinnosti tohoto zákona za zdaňovací období roku 1993 a 1994 nesmí přesáhnout částky zvýšení daně, které by bylo možno uložit podle předpisů platných do 31. prosince 1994.

      4.  U daňových dobropisů a vrubopisů, kterými se opravuje základ daně za zdanitelná plnění uskutečněná do 31. prosince 1994 se uplatní sazby daně platné do 31. prosince 1994.

      Čl.  II zákona č. 133/1995 Sb. zní:

Čl. II

      1.  Dojde-li ke zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci uzavřené do 31. 12. 1994, považuje se tato smlouva od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatá movitá věc vrací pronajímateli. To neplatí, pokud byl předmět pronájmu prokazatelně odcizen nebo zničen nebo pokud bude vrácený předmět bezprostředně prodán nebo se bezprostředně stane předmětem nové smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci. V případě uzavření další smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci je základem daně původní vstupní cena předmětu bez daně snížená o podíl z ceny zaplacené podle původní smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci. V případě prodeje je základem daně sjednaná cena, nejméně však původní vstupní cena předmětu bez daně snížená o podíl z ceny zaplacené podle původní smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci.

      2.  Podle § 20 odst. 6 se postupuje i při vypořádání zdaňovacích období roku 1995.

      Čl.  II zákona č. 208/1997 Sb. zní:

Čl. II

      1.  Pro uplatnění daně za období před účinností tohoto zákona platí dosavadní předpisy.

      2.  Nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 2 nelze po 1. lednu 1998 v běžném ani dodatečném daňovém přiznání uplatnit u zdanitelných plnění, která se uskutečnila do 31. prosince 1995.

      3.  Plátci s měsíčním zdaňovacím obdobím, kteří byli zaregistrováni před účinností zákona, se stávají od 1. ledna 1998 plátci se čtvrtletním zdaňovacím obdobím, pokud jejich obrat za předchozí kalendářní rok nepřesáhl 2 000 000 Kč. Při této změně zdaňovacího období postupuje plátce podle § 36 odst. 5.

      4.  Plátci, kteří dodávají plyn a elektrickou energii, provedou mimořádný odečet z měřicích zařízení k 31. prosinci 1997, případně provedou propočet spotřeby plynu a elektrické energie v roce 1997, pokud bude odečet proveden po 1. lednu 1998. V obou případech použijí pro stanovení spotřeby plynu a elektrické energie v roce 1997 sníženou sazbu bez ohledu na ustanovení § 9 odst. 1 písm. g).

      Čl.  II zákona č. 17/2000 Sb. zní:

Čl. II

Přechodná a závěrečná ustanovení

      1.  Pro uplatnění daně z přidané hodnoty za období před účinností tohoto zákona platí dosavadní předpisy.

      2.  Plátce daně z přidané hodnoty, který provádí vypořádání nároku na odpočet daně z přidané hodnoty podle § 20 odst. 8 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, v období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2001, provede toto vypořádání za období od 1. ledna 2001 do data uvedeného v rozhodnutí o zrušení registrace plátce daně z přidané hodnoty.

      3.  Plátce daně z přidané hodnoty, který je povinen odvést daň z přidané hodnoty při zrušení registrace podle § 5 odst. 5 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, postupuje u majetku pořízeného do 31. prosince 2000 podle dosavadních předpisů. Pro stanovení výše daně z přidané hodnoty použije koeficient stanovený podle § 20 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, za období od 1. ledna předcházejícího roku do data uvedeného na rozhodnutí o zrušení registrace plátce daně z přidané hodnoty.

      4.  Prodej zboží za ceny bez daně z přidané hodnoty fyzickým osobám v prodejnách Duty/tax free umístěných na celních cestách silničních celních přechodů lze uskutečňovat na základě povolení uděle-ných Ministerstvem financí podle dosavadních předpisů a za podmínek stanovených dosavadními předpisy do 31. prosince 2001 včetně; uplynutím tohoto dne platnost těchto povolení zaniká. Do 31. prosince 2001 Ministerstvo financí může udělené povolení k prodeji vybraného zboží za ceny bez daně v prodejnách Duty/tax free umístěných na celních cestách silničních celních přechodů odejmout za podmínek stanovených dosavadními předpisy.

      5.  V § 11 odstavci 1 se slova na konci druhé věty ,,a v členění na plnění s nárokem na odpočet daně, bez nároku na odpočet daně a na plnění, u nichž je povinen zkracovat nárok na odpočet daně, včetně stanovení poměrné části odpočtu daně a záznamy o úpravách odpočtu daně", poprvé použijí od 1. ledna 2001.

      6.  V období od 1. dubna 2000 do 31. prosince 2000 se v § 5 odstavci 5 slova ,,§ 19a odst. 1" nahrazují slovy ,,§ 19" a čtvrtá věta se poprvé použije od 1. ledna 2001.

      7.  Body 56 (§ 20, s výjimkou § 20 odst. 2), 58 (§ 22), 59 (zrušení § 25 odst. 3), 75 (§ 38a odst. 4 a 5), 118 (§ 47 odst. 6) se poprvé použijí od 1. ledna 2001.

      8.  § 19a se poprvé použije od 1. ledna 2001.

      9.  V § 21 odstavci 4 se slova ,,týkající se přijatých zdanitelných plnění uvedených v § 19a odst. 3 nebo § 19a odst. 4", poprvé použijí od 1. ledna 2001.




Předseda vlády:


Ing. Zeman v. r.









Seznam zboží podléhajícího snížené sazbě







Číselný kód
Název zboží
Číselný kód
Název zboží
Harmonizovaného

Harmonizovaného
systému

systému







01
--  Živá zvířata
02
--  Maso a poživatelné droby
ex 0301
--  Živé ryby mimo akvarijních ryb položky 0301 10
0302
--  Ryby čerstvé nebo chlazené, vyjma rybí filé a ostatní rybí maso čísla 0304
0303
--  Ryby zmrazené, vyjma rybí filé a ostatní rybí maso čísla 0304
0304
--  Rybí filé a jiné rybí maso (též mleté), čerstvé, chlazené nebo zmrazené
0305
--  Ryby sušené, nasolené nebo ve slaném nálevu; uzené ryby, též vařené před uzením nebo během uzení; rybí mouky, moučky a pelety vhodné k lidskému požívání
04
--  Mléko a mlékárenské výrobky; ptačí vejce; přírodní med; jedlé výrobky živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté
ex 0510 00
--  Žlázy a jiné látky živočišného původu používané k přípravě farmaceutických výrobků, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo jinak prozatímně konzervované
ex 0511 10
--  Býčí sperma
ex 0511 99
--  Embrya hovězího dobytka
06
--  Dřeviny a jiné rostliny; hlízy, kořeny a podobné; řezané květiny a dekorativní zeleň

   mimo:

   0603 --  Řezané květiny a pou-pata na kytice nebo k okrasným účelům, čerstvé, sušené, bílené, barvené, napuštěné nebo jinak upravené
07
--  Zelenina, poživatelné rostliny, kořeny a hlízy
08
--  Jedlé ovoce a ořechy; slupky citrusových plodů a melounů
10
--  Obiloviny
11
--  Mlýnské výrobky; slad; škroby; inulin; pšeničný lepek
12
--  Olejnatá semena a olejnaté plody; různá semena a plody; průmyslové a léčivé rostliny; pícniny
1302
--  Rostlinné šťávy a výtažky; pektinové látky, pektináty a pektany; agar-agar a ostatní slizy a zahušťovadla získané z rostlin, též upravené
15
--  Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje; výrobky vzniklé jejich štěpením; upravené jedlé tuky; živočišné nebo rostlinné vosky
16
--  Přípravky z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých
1701
--  Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v pevném stavu
1702
--  Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a fruktózy, v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísad, aromatických přípravků nebo barviva; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karamel
1703
--  Melasy získané extrahováním nebo rafinací cukru





Číselný kód
Název zboží
Číselný kód
Název zboží
Harmonizovaného

Harmonizovaného
systému

systému







19
--  Přípravky z obilovin, mouky, škrobu nebo mléka; jemné pečivo
20
--  Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin
21
--  Různé potravinářské přípravky mimo:

   2101 11 -- Výtažky, esence a kon-centráty se základem z kávy

   2101 12 -- Přípravky se zá- kladem z výtažků, esencí nebo koncentrátů nebo se základem z kávy
2201
--  Voda, včetně minerálních vod přírodních nebo umělých a sodovek, bez přísady cukru nebo jiných sladidel, nearomatizovaná; led a sníh
2202
--  Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná a jiné nealkoholické nápoje, vyjma ovocné nebo zeleninové šťávy čísla 2009
2209
--  Stolní ocet a jeho náhražky získané z kyseliny octové
23
--  Zbytky a odpady v potravinářském průmyslu; připravené krmivo, mimo:

   2307         -- Vinný kal; surový vinný kámen

   ex 2308 90 -- Výlisky z hroznů (matoliny)
2612 10
--  Uranové rudy a jejich koncentráty
ex 2844 40
--  Radioaktivní prvky, izotopy a sloučeniny používané v lékařství (radiofarmaka)
ex 2905 44
--  Sorbit pro diabetiky
ex 2924 29
--  Aspartam
2925 11
--  Sacharin a jeho soli
ex 2939
--  Alkaloidy žitného námelu a jejich deriváty; jejich soli
2941
--  Antibiotika
30
--  Farmaceutické výrobky
3209
--  Nátěrové barvy a laky (včetně emailů a jemných laků) založené na syntetických polymerech nebo chemicky upravených přírodních polymerech, rozptýlené nebo rozpuštěné ve vodném prostředí
ex 3304 91
--  Ochranné přípravky pro stomiky ve formě pudru
ex 3304 99
--  Ochranné přípravky pro stomiky ve formě krému, masti, gelu nebo v podobné konzis-tenci
ex 3307 90
--  Ochranné přípravky pro stomiky ve formě papíru, vaty, plsti nebo netkané textilie impregnované, natřené nebo pokryté ochranným prostředkem
ex 3401 11
--  Odstraňovače náplastí a ochran-ných přípravků pro stomiky na bázi mýdla nebo ve formě papíru, vaty, plsti nebo netkané textilie natřené nebo pokryté mýdlem nebo detergentem
ex 3402 20
--  Odstraňovače náplastí a ochranných přípravků pro stomiky na bázi povrchově aktivních látek
ex 3407
--  Modelovací pasty (pouze upravené pro použití v zubním lékařství), přípravky známé jako dentální vosk nebo zubní otis-kovací směsi, v sadách, v balení pro drobný prodej nebo v tabulkách, ve tvaru podkov, tyčinek nebo v podobných tvarech; jiné přípravky používané v zubním lékařství na bázi sádry (kalcinované sádry nebo síranu vápenatého)
ex 3502
--  Vaječný albumin
ex 3507 90
--  Biologické přípravky k čištění odpadních vod na bázi bioenzymů
ex 3822
--  Reagenční papírky pro glukometry
ex 3824 90 95
--  Bionafta,⁵⁴) bioplyn

--  metylesterřepkové oleje





Číselný kód
Název zboží
Číselný kód
Název zboží
Harmonizovaného

Harmonizovaného
systému

systému







ex 3914 00
--  Náplně do domácích přístrojů na úpravu vody (ionexové filtry)
ex 3917
--  Náplně do malých čistíren odpadních vod⁵³) v podobě nařezaných trubiček z plastů; vytápěcí plastové trubky pro podlahové topení -- ohebné, do max. vnějšího průměru 20 mm a tloušťky stěn do 2 mm (nízkotlaké do 1,6 atm) bez příslušenství i s příslušenstvím
ex 3920 99
--  Foliový materiál z polyvinylalkoholu
ex 3924 90
--  Kolostomické, urostomické, ileostomické a podobné sběrné sáčky pro potřeby stomiků
ex 3926 90
--  Kolostomické, urostomické, ileo-stomické a podobné sběrné sáčky pro potřeby stomiků, jejich části a součásti, a další výrobky z plastů pro stomiky
ex 3926 90
--  Náplně do malých čistíren odpadních vod⁵³) z umělých hmot kompletní
ex 4006 90
--  Ochranné kaučukové destičky pro potřeby stomiků určené k vyplňování tělesných prohlubní nebo pooperačních jizev
4014 10
--  Prezervativy
ex 4015
--  Rukavice chirurgické a vyšetřovací
4401 30
--  Dřevěné piliny, zbytky a odpad, též aglomerované ve tvaru špalků, briket, pelet a podobných tvarech
ex 4706,
ex 4801 až ex 4803
ex 4805 až ex 4811
ex 4814, ex 4815
ex 4817 až ex 4823
--  Vlákniny, papíry, kartony, lepenky a výrobky z nich, na které bylo pověřeným subjektem vydáno osvědčení, že byly vyrobeny z více než 70 % z recyklovaného papíru nebo z jiných recyklovaných vláknitých surovin
ex 4802 52 až 4802 60
--  Braille papír
ex 4805 60 až 4805 80
--  Braille papír
4818 40
--  Hygienické vložky a tampóny, dětské pleny a podobné hygienické výrobky
ex 4818 90
--  Výrobky pro chirurgické, lékařské nebo hygienické účely, neupravené pro drobný prodej
ex 4819 40
--  Sáčky pro parní a plynovou sterilizaci lékařských nástrojů a potřeb
ex 4819 50
--  Obaly pro parní a plynovou sterilizaci lékařských nástrojů a potřeb, v rolích
ex 4823 59
--  Braille papír
ex 4823 90
--  Celulozová tepelná izolace ze sběrového papíru
4901
--  Knihy, brožury, letáky a podobné tiskařské výrobky, též v jednotlivých listech (arších)
4902
--  Noviny, časopisy a periodika, též ilustrované, případně obsahující inzerci nebo reklamy
4903
--  Obrázková alba nebo obrázkové knihy, předlohy ke kreslení a omalovánky, pro děti
4904
--  Hudebniny (noty), ručně psané nebo tištěné, též vázané nebo ilustrované
4905
--  Kartografické výrobky všech druhů, včetně atlasů, nástěnných map, topografických plánů a glóbusů, tištěné
5601 10
--  Hygienické vložky a tampóny, dětské pleny a podobné hygienické výrobky z vaty
ex 6111 20
--  Kojenecké pleny z bavlny, pletené nebo háčkované
ex 6115
--  Punčochové kalhoty na křečové žíly a punčochy na křečové žíly
ex 6209 20
--  Kojenecké pleny z bavlny, jiné než pletené nebo háčkované
ex 6212 90
--  Zdravotní podpůrné a nápravní bandáže určené k prevenci či léčbě poranění kloubů, páteře nebo jiných částí těla
ex 6217
--  Zdravotní podpůrné a nápravní bandáže určené k prevenci či léčbě poranění kloubů, páteře nebo jiných částí těla
ex 64
--  Zdravotní obuv (,,dia obuv")





Číselný kód
Název zboží
Číselný kód
Název zboží
Harmonizovaného

Harmonizovaného
systému

systému







ex 6602
--  Bílé hole pro nevidomé a částečně vidící osoby
8410 11
--  Vodní turbíny o výkonu nepřesahujícím 100 kW
ex 8418 69
--  Tepelná čerpadla
ex 8419 19
--  Solární zařízení pro ohřev vody
8419 20
--  Sterilizační přístroje pro lékařské, chirurgické nebo laboratorní účely
ex 8421 19
--  Odstředivky pro zpracování krve a krevních derivátů
ex 8421 21
--  Domácí přístroje na úpravu vody a malé čistírny odpadních vod⁵³)
ex 8421 39
--  Stroje a přístroje pro filtrování nebo čištění vzduchu; katalyzátory pro motorová vozidla
ex 8421 99
--  Části a součásti k domácím přístrojům na úpravu vody a k malým čistírnám odpadních vod⁵³)
ex 8423
--  Osobní a kuchyňské váhy s hlasovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby
ex 8428 90
--  Šikmá schodišťová plošina pro přepravu těžce zdravotně postižených osob upoutaných na vozíku
ex 8469
--  Psací stroje a stroje na zpracování textu (slovní procesory) upravené k používání nevidomými a částečně vidícími osobami nebo osobami s amputovanou nebo ochrnutou horní končetinou
ex 8470
--  Elektronické kalkulačky s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby a elektronické počítací stroje s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby
ex 8471 41
--  Počítače speciálně upravené pro nevidomé a částečně vidící osoby s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu, obsahující pod společným krytem nejméně základní jednotku, vstupní a výstupní jednotku, též kombinované
ex 8471 49
--  Počítače speciálně upravené pro nevidomé a částečně vidící osoby s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu, předkládané ve formě systému
ex 8471 60
--  Braillská počítačová tiskárna pro nevidomé a částečně vidící osoby, klávesnice pro nevidomé a částečně vidící osoby a jiné výstupní a vstupní jednotky počítače pro zpracování hmatového písma
ex 8471 80
--  Zařízení speciálně určená pro nevidomé a částečně vidící osoby
ex 8473 21
--  Přídavná zařízení pro elektronické kalkulačky a elektronické počítací stroje s hmatovým nebo hlasovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby, přídavná zařízení pro elektronické kalkulačky a elektronické počítací stroje umožňující jejich ovládání osobami se sníženou jemnou motorikou nebo amputovanými končetinami
ex 8473 30
--  Přídavná zařízení k počítačům s hmatovým nebo hlasovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu pro nevidomé a částečně vidící osoby, přídavná zařízení k počítačům umožňující jejich ovládání osobami se sníženou jemnou motorikou nebo amputovanými končetinami
ex 8481 80
--  Termostatické radiátorové ven-tily
ex 8502 31
--  Větrné turbíny pevně spojené s generátorem elektrické energie s výkonem nepřesahujícím 75 kVA
8504 10
--  Předřadníky pro výbojky nebo výbojkové trubice
ex 8506 60
--  Galvanické články a baterie zinkovzdušné -- pouze v provedení pro sluchadla pro sluchově postižené osoby
ex 8517 11
--  Psací telefony pro neslyšící osoby
ex 8517 19
--  Psací telefony a videotelefony pro neslyšící osoby





Číselný kód
Název zboží
Číselný kód
Název zboží
Harmonizovaného

Harmonizovaného
systému

systému







ex 8518 40
--  Nízkofrekvenční zesilovače -- pouze individuální nízkofrekvenční zesilovače pro nedoslýchavé osoby, nízkofrekvenční zesilovače pro indukční smyčky pro nedoslýchavé osoby, indukční smyčky pro nedoslýchavé osoby
ex 8528 21
--  Zvětšovače televizního obrazu pro nevidomé a částečně vidící osoby
ex 8528 22
--  Zvětšovače televizního obrazu pro nevidomé a částečně vidící osoby
ex 8531 80
--  Speciální akustické nebo vizuální přístroje pro neslyšící, nevidomé a částečně vidící osoby
8539 31
--  Fluorescenční výbojky s horkou katodou
8539 39
--  Ostatní výbojky jiné než rtuťové, sodíkové, ultrafialové nebo infračervené
ex 8539 90
--  Části a součásti pro fluorescenční výbojky s horkou katodou a pro výbojky jiné než rtuťové, sodíkové, ultrafialové nebo infračervené
ex 8541 40
--  Fotosenzitivní polovodičové zařízení včetně fotovoltaických článků, též sestavy v modulu nebo zabudovaných do panelů; diody vyzařující světlo (LED)
ex 8703
--  Vozy rychlé lékařské pomoci vybavené podle vyhlášky č. 49/1993 Sb., a to i v případě, že jejich výbava neobsahuje potřebný zdravotnický materiál a přenosné přístroje
ex 8703 90
--  S elektrickými motory -- osobní automobily a jiná motorová vozidla konstruovaná hlavně pro přepravu osob (vyjma uvedených v čísle 8702), včetně osobních dodávkových automobilů a závodních automobilů
ex 8708 99
--  Ruční ovládání nožních pedálů, ruční páky, včetně řadicí páky, pro tělesně postižené osoby
8713
--  Vozíky pro invalidy, též s motorem nebo jiným mechanickým pohonným zařízením
8714 20
--  Části, součásti a příslušenství pojízdných křesel nebo podobných vozíků pro invalidy
ex 8715 00
--  Kočárky speciálně konstruované pro těžce zdravotně postižené děti a jejich části, součásti a příslušenství
9001 30
--  Kontaktní čočky
9001 40
--  Brýlové čočky ze skla, nezasazené
9001 50
--  Brýlové čočky z jiných materiálů, nezasazené
9003
--  Obruby a obroučky na brýle, na ochranné brýle nebo podobné výrobky a jejich části a součásti
9004
--  Brýle (korekční, ochranné nebo jiné)
9018
--  Lékařské, chirurgické, zubolékařské nebo zvěrolékařské nástroje a přístroje, včetně scintigrafických přístrojů, ostatní elektroléčebné přístroje, jakož i přístroje pro zkoušení zraku
ex 9019
--  Masážní přístroje; psychotech-nické přístroje; přístroje pro léčbu ozónem, kyslíkem, aerosolem, dýchací přístroje oživovací nebo jiné léčebné dýchací přístroje
9021
--  Ortopedické pomůcky a přístroje, včetně berlí, léčebných a chirurgických pásů a bandáží; dlahy a jiné potřeby a přístroje k léčbě zlomenin; protézní pomůcky a přístroje; přístroje pro nedoslýchavé osoby a jiné přístroje nošené v ruce nebo na těle anebo implantované v organismu ke kompenzování následků nějaké vady nebo neschopnosti
ex 9022
--  Rentgenové přístroje a přístroje používající záření alfa, beta nebo gama pro lékařské, chirurgické, zubolékařské nebo zvěrolékařské účely, včetně radiografických nebo radioterapeutických přístrojů, rentgenek a jiných zařízení k výrobě rentgenových paprsků, generátorů vysokého napětí, ovládacích stolů, prosvětlovacích
štítů,



Číselný kód
Název zboží
Číselný kód
Název zboží
Harmonizovaného

Harmonizovaného
systému

systému








stolů, křesel a podobných výrobků pro diagnostiku k léčbě
ex 9025 11
--  Lékařské teploměry
ex 9025 19
--  Lékařské teploměry a teploměry s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby
ex 9026 10
--  Průtokoměry
ex 9026 80
--  Měřiče množství spotřebovaného tepla v domácnostech
9027
--  Přístroje a nástroje pro fyzikální nebo chemické rozbory (např. polarimetry, refraktometry, spektrometry, analyzátory plynů nebo kouře); přístroje a nástroje pro měření nebo kontrolu vis-kozity, pórovitosti, roztažnosti, povrchového napětí nebo podobné; přístroje a nástroje ke kalorimetrickým, akustickým ne-bo fotometrickým měřením (včetně expozimetrů); mikrotomy
ex 9028 20
--  Vodoměry na teplou a studenou vodu pro měření odběru vody
ex 9030 10
--  Přístroje na měření a monitorování radonu, jiné než používané v civilních letadlech
ex 9102
--  Hodinky pro nevidomé a částečně vidící osoby s hmatovým nebo hlasovým výstupem s pouzdrem jiným než z drahých kovů a vibrační a světelné hodinky pro neslyšící osoby
ex 9103
--  Vibrační a světelné budíky pro neslyšící osoby a budíky s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby
ex 9401 20
--  Dětské sedačky do automobilů
ex 9402
--  Lékařský, chirurgický, zubolékařský nebo zvěrolékařský nábytek (např. operační stoly, vyšetřovací stoly, lůžka s mechanickým zařízením k ošetřová- ní nemocných a zubolékařská křesla); části a součásti těchto výrobků

      Číselný kód obsahuje dvojciferný kód kapitoly Harmonizovaného systému⁵¹) nebo čtyřciferný kód čísla Harmonizovaného systému nebo šesticiferný kód položky Harmonizovaného systému.

      Pokud je před číselným kódem uvedena poznámka ex, znamená to, že snížené sazbě daně podléhá pouze zboží v této příloze takto označené.








Seznam služeb podléhajících základní sazbě









Číselný kód SKP
Název služby
Číselný kód SKP
Název služby







50.10.3
Zprostředkování prodeje dvoustopých motorových vozidel
50.30.3
Zprostředkování prodeje dílů a příslušenství pro dvoustopá motorová vozidla
50.40.3
Zprostředkování prodeje jednostopých motorových vozidel včetně jejich dílů a příslušenství
51.1
Zprostředkování velkoobchodu
52
Maloobchod, opravy spotřebního zboží (kromě motorových vozidel)
-- pouze zprostředkování maloobchodu
55
Služby ubytovací a stravovací -- pouze podávání nápojů alkoholických⁵⁵) a prodej tabákových výrobků
60.24
Doprava silniční nákladní
63
Vedlejší a pomocné služby v dopravě; služby cestovních kanceláří

mimo: -- 63.1 Manipulace se zbožím, skladování zbo-ží a služby s tím spojené

         -- 63.2 Pomocné služby v do-pravě
72.5
Služby související s údržbou a opravami kancelářských počítacích strojů, včetně elektronických zařízení na zpracování dat
74.13.1
Služby průzkumu trhu a průzkumu veřejného mínění
74.4
Reklamní služby
74.5
Zprostředkovací služby v oblasti zaměstnanosti a služby s tím související
74.84
Ostatní obchodní služby jinde neuvedené mimo: -- 74.84.13  Služby specializovaných návrhářů

         -- 74.84. 14  pouze služby znalců a odhadců

         -- pouze zprostředkovatelské služby související s provozováním loterií a jiných podobných her

Práce výrobní povahy zahrnuté v oddílech SKP:

16
-- Tabákové výrobky; související práce výrobní povahy
17
-- Textilní výrobky; práce výrobní povahy v textilním průmyslu
18
-- Konfekční výrobky vč. kožešinových; práce výrobní povahy v konfekčním průmyslu
19
-- Usně, galanterní a sedlářské výrobky, obuv; práce výrobní povahy v kožedělném průmyslu
20
-- Dřevo upravené a výrobky ze dřeva; práce výrobní povahy v dřevozpracujícím průmyslu
21
-- Vláknina, papír a výrobky z papíru; práce výrobní povahy v průmyslu papíru a celulózy
26
-- Ostatní nekovové minerální výrobky; práce výrobní povahy v průmyslu skla, keramiky, porcelánu, v osinkovém průmyslu a v průmyslu stavebních hmot
30
-- Kancelářské stroje a počítače; práce výrobní povahy v elektrotechnickém průmyslu
36
-- Nábytek a ostatní výrobky zpracovatelského průmyslu jinde neuvedené; související práce výrobní povahy a opravy hudebních nástrojů

Opravy a údržba zahrnuté v oddílech 17, 18, 19, 20, 25, 28, 29, 31, 32, 33, 35, 36, 50, 52 a 72
mimo:
-- 33.10.92
Opravy a údržba lékařských a chirurgických zařízení

-- 33.20.92
-- pouze opravy výrobků klasifikovaných v čísle 33.20.41

-- 52.71
Opravy obuvi

-- 52.74.13
-- pouze opravy brýlí a invalidních vozíků.








Seznam zboží, u něhož musí být základ daně rozdělen při zabudování do stavby









Číselný kód
Název zboží
Číselný kód
Název zboží








6303
-- Záclony, závěsy (včetně draperií), rolety; krátké záclonové nebo postelové draperie
7321
-- Kamna, kotle s ohništěm, sporáky, krby (též s pomocnými kotlíky k ústřednímu topení), rožně, koksové koše, plynové vařiče, ohřívače talířů a podobné neelektrické výrobky používané v domácnostech a jejich části a součásti ze železa nebo oceli
8516
-- Elektrické průtokové nebo zásobníkové ohřívače vody a ponorné ohřívače; elektrické přístroje pro vytápění místností, půdy a podobné účely; elektrotepelné přístroje pro péči o vlasy (např. vysoušeče vlasů, vlasové kulmy, přístroje na trvalou ondulaci) a vysoušeče rukou; žehličky; ostatní elektrotepelné přístroje používané v domácnos-tech; elektrické topné odpory jiné než čísla 8545
8529 10
-- Antény a parabolické antény všech druhů; části a součásti vhodné k použití s nimi
9405 10
-- Lustry a ostatní stropní nebo nástěnná svítidla vyjma ven-kovní svítidla pro veřejné osvět-lení.

––––––––––––––––––––

¹)

§ 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.

²)

Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 337/1992 Sb.

^2d)

§ 21 obchodního zákoníku.

^3c)

§ 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

^2f)

§ 54 a 55 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

^2g)

§ 56 zákona č. 50/1976 Sb.

^3b)

§ 26 a 29 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

^2h)

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

³)

§ 829 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

^10a)

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

^3e)

§ 13 odst. 1 písm. a) až e) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^3f)

§ 31 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

^3a)

Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

^3d)

§ 69, 255 a 256 obchodního zákoníku.

⁴)

§ 27 a násl. zákoníku práce.

⁵)

§ 116 občanského zákoníku.

^16c)

§ 33 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^3g)

§ 2 písm. f) zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb.

^5a)

§ 61 a 233 obchodního zákoníku.

^5b)

§ 61 a 259 obchodního zákoníku.

^16b)

§ 25 odst. 1 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb.

^5e)

§ 114 a násl. obchodního zákoníku.

^5f)

§ 227 a násl. obchodního zákoníku.

^5h)

§ 38 odst. 4 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.

⁶)

§ 412 až 416 obchodního zákoníku.

^6a)

§ 7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 90/1996 Sb.

^6b)

§ 483 obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.

⁷)

§ 663 občanského zákoníku.

⁸)

§ 536 obchodního zákoníku.

^8a)

§ 39 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

⁹)

§ 33 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^9a)

§ 37 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰)

§ 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.

¹¹)

Zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních.

¹³)

Opatření Českého statistického úřadu ze dne 1. 11. 1993 k zavedení Standardní klasifikace produkce č. j. 1174/93 - 3010, částka 69/1993 Sb.

^13a)

§ 40a a násl. zákona č. 587/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

¹⁴)

§ 566 až 576 obchodního zákoníku.

^14a)

§ 577 až 590 obchodního zákoníku.

^14b)

§ 642 až 651 obchodního zákoníku.

^14c)

§ 652 až 672 obchodního zákoníku.

^16a)

§ 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb.

^16d)

§ 31 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^16e)

Vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁷)

§ 476 až 488 obchodního zákoníku.

¹⁸)

§ 1 vládního nařízení č. 240/1949 Sb., kterým se provádí poštovní zákon.

¹⁹)

Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích.

²¹)

§ 3 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

²²)

§ 2 písm. b) zákona č. 528/1990 Sb.

^22a)

§ 45 a násl. zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

²³)

§ 313 obchodního zákoníku.

²⁴)

§ 682 obchodního zákoníku.

²⁵)

§ 692 obchodního zákoníku.

^25c)

§ 788 odst. 1 občanského zákoníku.

²⁶)

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem.

^25a)

Zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví.

^25b)

§ 8 zákona č. 185/1991 Sb.

²⁸)

§ 2, 57a a 57b zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

²⁹)

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

³⁰)

Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. § 12 odst. 5 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů.

³¹)

§ 8 vyhlášky č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 324/1992 Sb.

³³)

Zákon č. 548/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona České národní rady č. 210/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.

³⁴)

Nařízení vlády č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.

^34a)

§ 2 odst. 1 zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.

^34b)

§ 1 odst. 1 vyhlášky č. 336/1997 Sb., kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní výživu a jejich způsob použití.

³⁵)

Zákon č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.

³⁷)

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

³⁸)

Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách.

³⁹)

§ 476 obchodního zákoníku.

^39a)

Zákon č. 472/1992 Sb.

^39b)

Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv.

⁴⁰)

§ 40 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^40b)

Zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^40a)

§ 64 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^40e)

§ 63 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^40c)

§ 47 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^44a)

§ 2 písm. e) zákona č. 13/1993 Sb.

^47b)

§ 164 zákona č. 13/1993 Sb.

⁴¹)

§ 128 a 132 zákona č. 13/1993 Sb.

^42a)

§ 187 až 196 zákona č. 13/1993 Sb.

⁴²)

§ 104 a 105 zákona č. 13/1993 Sb.

⁴⁵)

Vyhláška č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla.

^47a)

§ 107 zákona č. 13/1993 Sb.

^47f)

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.

^47d)

§ 1 vyhlášky č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky č. 54/1994 Sb.

^47e)

§ 285 až 288 zákona č. 13/1993 Sb.

^47c)

§ 203 a násl. zákona č. 13/1993 Sb.

^48a)

§ 214 až 216 zákona č. 13/1993 Sb.

⁴⁸)

Např. vyhláška č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucích Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

^48c)

§ 50 až 52 vyhlášky č. 93/1993 Sb., o osvobození zboží od dovozního cla, ve znění pozdějších předpisů.

^48d)

§ 4 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^48e)

§ 21 obchodního zákoníku.

^48f)

§ 19 odst. 3 zákona č. 587/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^48g)

Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.

^48h)

Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb.

^48b)

Zákon č. 337/1992 Sb.

⁴⁹)

Vyhláška č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 345/1991 Sb. a zákona č. 286/1992 Sb.

⁵⁰)

§ 29 a 30 zákona č. 563/1991 Sb.

⁵⁴)

§ 19 odst. 3 zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 325/1993 Sb., zákona č. 260/1994 Sb. a zákona č. 95/1996 Sb.

⁵³)

§ 3 písm. o) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

⁵¹)

Vyhláška č. 160/1988 Sb., o Mezinárodní úmluvě o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží a Protokolu k ní.

⁵⁵)

§ 1 odst. 2 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů.