Předseda vlády vyhlašuje úplné znění zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 89/1993 Sb., zákonem č. 331/1993 Sb., zákonem č. 259/1994 Sb., zákonem č. 61/1996 Sb., zákonem č. 152/1996 Sb., zákonem č. 15/1998 Sb., zákonem č. 70/2000 Sb., zákonem č. 307/2000 Sb. a zákonem č. 362/2000 Sb.
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech,
jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 89/1993 Sb., zákonem č. 331/1993 Sb.,
zákonem č. 259/1994 Sb., zákonem č. 61/1996 Sb., zákonem č. 152/1996 Sb., zákonem č. 15/1998 Sb., zákonem č. 70/2000 Sb., zákonem č. 307/2000 Sb. a zákonem č. 362/2000 Sb.
ZÁKON
o cenných papírech
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Tento zákon se vztahuje na cenné papíry, kterými jsou zejména akcie,1) zatímní listy,2) podílové listy,3) dluhopisy,4) investiční kupóny,6) listinné kupóny (§ 12), opční listy,6a) směnky,7) šeky,7),8) náložné listy,9) skladištní listy,10) skladové listy10a) a jiné listiny, které jsou za cenné papíry prohlášeny zvláštními právními předpisy.
(2) Na cenné papíry se vztahují ustanovení o věcech movitých, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.
(3) Listina, která je cenným papírem (listinný cenný papír), může být nahrazena zápisem do zákonem stanovené evidence (zaknihovaný cenný papír) v případech stanovených zákonem.
(4) Zákonem stanovenou evidencí je evidence vedená podle § 56 odst. 1 a § 98 odst. 2.
(5) Zaknihovanými cennými papíry mohou být akcie,1) podílové listy,3) dluhopisy,4) investiční kupóny,6) kupóny (§ 12) a opční listy.6a)
(6) Zahraniční cenný papír je cenný papír vydaný v zahraničí, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.6b) Ustanovení části čtvrté a páté se použijí i na zahraniční cenné papíry nabízené na území České republiky. Ostatní ustanovení tohoto zákona se použijí přiměřeně, neodporuje-li tomu povaha zahraničního cenného papíru.
§ 2
(1) Jsou-li cenné papíry stejného druhu vydány stejnou osobou ve stejné formě (§ 3) a vznikají-li z nich stejná práva, jde o zastupitelné cenné papíry.
(2) Ustanovení tohoto zákona se vztahují, nevyplývá-li z nich nebo ze zvláštních zákonů nebo z povahy věci něco jiného, na všechny druhy cenných papírů.
(3) Na žádost emitenta přidělí zastupitelnému cennému papíru Komise pro cenné papíry (dále jen "Komise") bez zbytečného odkladu identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (dále jen "ISIN").
§ 3
(1) Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele, na řad nebo na jméno. Zákon11) může určit, že lze cenný papír vydat jen v některé z uvedených forem.
(2) Pokud právní předpis11a) označuje cenný papír jako cenný papír na majitele, vztahují se na tento cenný papír ustanovení tohoto zákona upravující cenné papíry na doručitele.
(3) Pokud právní předpis11a) označuje cenný papír jako cenný papír na jméno a současně umožňuje jeho převod rubopisem, vztahují se na tento cenný papír ustanovení tohoto zákona upravující cenné papíry na řad.
§ 4
Náležitosti cenných papírů
(1) Náležitosti cenných papírů stanoví zákon nebo jiný právní předpis.12)
(2) Náležitostí zaknihovaných cenných papírů však není:
a)
jejich číselné označení,
b)
podpisy nebo jejich otisky,
c)
údaj o povolení příslušného státního orgánu.
(3) Je-li podle zákona nutné rozlišit jednotlivé zaknihované cenné papíry, je osoba vedoucí jejich evidenci povinna pro tento účel číselné označení těmto jednotlivým cenným papírům z podnětu jejich emitenta přidělit.
§ 5
Vydávání cenného papíru
(1) Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje všechny náležitosti pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem stanovené a kdy se v souladu se zákonem stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele (den vydání cenného papíru). Datum emise cenného papíru je datum označující den, kdy může dojít k vydání cenného papíru prvému nabyvateli. Datum emise cenného papíru určí emitent, nevyplývá-li ze zvláštního zákona něco jiného.12c)
(2) Pro náležitosti postupu osoby, která cenný papír vydává (dále jen "emitent"), platí ustanovení tohoto zákona a zvláštních právních předpisů.1),3)
(3) Akcie, podílové listy nebo dluhopisy mohou být vydány jako hromadné listiny nahrazující tyto jednotlivé cenné papíry. Práva spojená s hromadnou listinou nemohou být převodem dělena na podíly. Za podmínek předem stanovených emitentem má majitel hromadné listiny právo na její výměnu za jednotlivé cenné papíry nebo jiné hromadné listiny. Hromadná listina musí mít náležitosti stanovené pro listinný cenný papír. Na výměnu hromadné listiny za zaknihované cenné papíry se vztahují přiměřeně ustanovení § 9 odst. 2 a § 11.
(4) Mají-li být vydány zaknihované cenné papíry, je emitent povinen o tom učinit oznámení Středisku cenných papírů (dále jen "středisko"). Mají-li být vydány jako zaknihované cenné papíry akcie a není-li emitent jako akciová společnost dosud zapsán v obchodním rejstříku, mají tuto povinnost po založení akciové společnosti její zakladatelé.
(5) Oznámení podle odstavce 4 středisko zanese do své evidence tak, aby všechny cenné papíry, které mají být v rámci dané emise vydány, mohly být v této evidenci registrovány.
(6) Na základě příkazu emitenta k vydání cenného papíru provede středisko bez zbytečného odkladu registraci, jejímž obsahem je zápis do zákonem stanovené evidence ve smyslu § 1 odst. 3.
§ 6
Kurz cenného papíru
(1) Kurzem cenného papíru se rozumí cena uveřejněná jako kurz tohoto cenného papíru na veřejném trhu; vytváří se na základě poptávky a nabídky cenného papíru na veřejném trhu přijímáním návrhů určených předem neurčenému okruhu osob.
(2) Emisním kurzem cenného papíru se rozumí peněžní částka, za kterou emitent vydává cenný papír.
§ 7
Změny osoby majitele cenného papíru
Převodem cenného papíru je změna osoby oprávněné z tohoto cenného papíru (dále jen "majitel cenného papíru") uskutečněná na základě smlouvy. Přechodem cenného papíru je změna osoby majitele cenného papíru na základě jiných právních skutečností.
§ 8
Investiční služby
(1) Investičními službami se při splnění podmínek stanovených zákonem13) rozumí služby podle odstavců 2 a 3 poskytované třetím osobám.
(2) Hlavními investičními službami se rozumí
a)
přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních instrumentů na účet zákazníka,
b)
provádění pokynů týkajících se investičních instrumentů na cizí účet,
c)
obchodování s investičními instrumenty na vlastní účet,
d)
obhospodařování individuálních portfolií na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání se zákazníkem, je-li součástí tohoto portfolia některý z investičních instrumentů, a
e)
upisování emise investičních instrumentů nebo její umísťování.
(3) Doplňkovými investičními službami se rozumí
a)
úschova a správa jednoho nebo několika investičních instrumentů,
b)
pronájem bezpečnostních schránek,
c)
poskytování úvěrů nebo půjček zákazníkovi za účelem provedení obchodu s investičními instrumenty, jestliže poskytovatel úvěru nebo půjčky je účastníkem tohoto obchodu,
d)
poradenská činnost týkající se struktury kapitálu, průmyslové strategie a s tím souvisejících otázek, jakož i poskytování porad a služeb týkajících se fúzí a koupí podniků,
e)
služby související s upisováním emisí podle odstavce 2 písm. e),
f)
poradenská činnost týkající se investování do investičních instrumentů, a
g)
provádění devizových operací souvisejících s poskytováním investičních služeb.
(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se vztahují též na instrumenty kapitálového trhu (§ 8b odst. 3).
§ 8a
Investiční instrumenty
(1) Investičními instrumenty jsou
a)
investiční cenné papíry,
b)
podílové listy otevřených podílových fondů,
c)
instrumenty peněžního trhu s výjimkou zejména mezibankovních depozit a úvěrů,
d)
finanční termínové smlouvy (futures), včetně rovnocenných instrumentů, z nichž vyplývá právo na vypořádání v penězích,
e)
úrokové termínové smlouvy (FRA),
f)
úrokové a devizové swapy a swapy na akcie a akciové indexy (equity swaps), a
g)
nákupní a prodejní opce týkající se investičního instrumentu, včetně rovnocenných instrumentů, ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích; těmi se rozumí zejména devizové a úrokové opce.
(2) Investičními cennými papíry jsou
a)
akcie a jim odpovídající cenné papíry,
b)
dluhopisy a jiné cenné papíry ztělesňující pohledávku, s nimiž je možno obchodovat na kapitálovém trhu, a
c)
všechny ostatní obvykle obchodované cenné papíry, které opravňují nabýt cenné papíry podle písmene a) nebo b) upsáním nebo výměnou nebo které zakládají právo na vypořádání v penězích, s výjimkou platebních nástrojů.
(3) Instrumenty peněžního trhu jsou takové instrumenty, se kterými se obvykle obchoduje na peněžním trhu.
(4) Ustanovení části druhé tohoto zákona se přiměřeně použijí též na jiné druhy investičních instrumentů než cenné papíry, pokud z povahy věci neplyne jinak.
(5) Deriváty se rozumí penězi ocenitelná práva a závazky, jejichž hodnota se vztahuje k cenným papírům nebo je odvozena z cenných papírů, komodit, měn, jiných majetkových hodnot, úrokových měr, kurzových indexů nebo jakýchkoliv jiných faktorů stanovených pro tento účel, a ke smlouvám nebo ze smluv o nich.
§ 8b
(1) Osoba, jejímž předmětem podnikání je organizování veřejného trhu, je organizátor veřejného trhu. Organizováním veřejného trhu je organizování poptávky a nabídky registrovaných cenných papírů (§ 71 odst. 1), investičních instrumentů, které nejsou cennými papíry, popř. jiných instrumentů kapitálového trhu, na stanoveném místě a ve stanovenou dobu; tato poptávka a nabídka se může týkat též těch cenných papírů, které jsou nebo mají být emitentem teprve vydány, žádá-li emitent současně o jejich přijetí k obchodování na veřejném trhu. Organizováním trhu s cennými papíry není činnost prováděná Českou národní bankou k usměrnění peněžního trhu podle zvláštního zákona ani organizování vydávání cenných papírů formou aukčního prodeje emitentem nebo jím pověřenou osobou ani organizování aukčního nákupu cenných papírů emitentem nebo jím pověřenou osobou při předčasném splácení nebo snižování objemu emise ani organizování veřejné dražby cenných papírů (§ 44b).
(2) Veřejným trhem je trh organizovaný burzou cenných papírů nebo jinou právnickou osobou, která k tomu má povolení podle tohoto zákona, (dále jen "organizátor mimoburzovního trhu").
(3) Instrumenty kapitálového trhu jsou takové instrumenty, se kterými se obvykle obchoduje na kapitálovém trhu.
(4) Organizátor veřejného trhu je povinen uveřejňovat
a)
ohledně všech obchodů uzavřených na jím organizovaném trhu informace o váženém průměru cen každého instrumentu kapitálového trhu, o jeho nejvyšší a nejnižší ceně, jakož i o objemu obchodů s ním; tyto informace musejí být uveřejněny vždy na začátku každého dne, kdy se mohou na jím organizovaném trhu uzavírat obchody (dále jen "obchodní den"), a to za období celého bezprostředně předcházejícího obchodního dne,
b)
ohledně obchodů uzavřených na jím organizovaném trhu v rámci průběžného obchodování organizovaného na bázi příkazů nebo nabízených (kótovaných) cen informace o váženém průměru cen každého instrumentu kapitálového trhu, jakož i o objemu obchodů s ním; tyto informace je povinen uveřejnit vždy na konci každé hodiny, během níž se mohou na jím organizovaném trhu uzavírat obchody, (dále jen "obchodní hodina"), a to za posledních 6 obchodních hodin, které končí 2 obchodní hodiny před uveřejněním těchto informací,
c)
ohledně obchodů uzavřených na jím organizovaném trhu v rámci průběžného obchodování organizovaného na bázi příkazů nebo nabízených cen informace o váženém průměru cen každého instrumentu kapitálového trhu, jakož i o jeho nejvyšší a nejnižší ceně; tyto informace je povinen uveřejnit vždy po uplynutí každých 20 minut každé obchodní hodiny, a to za období 2 obchodních hodin, které končí 1 obchodní hodinu před uveřejněním těchto informací, a
d)
ohledně obchodů uzavřených na jím organizovaném trhu mimo rámec průběžného obchodování informace o váženém průměru cen každého instrumentu kapitálového trhu, jakož i o objemu obchodů s ním; tyto informace je povinen uveřejnit na začátku každého obchodního dne za období celého bezprostředně předcházejícího obchodního dne.
(5) Ministerstvo na návrh Komise stanoví pro každého organizátora veřejného trhu vyhláškou formu, lhůtu a způsob uveřejňování kurzů podle odstavce 4 s ohledem na povahu, velikost a potřeby veřejného trhu a investorů a výjimky a odchylky z povinností podle odstavce 4.
(6) Mají-li účastníci trhu možnost se předem seznámit s informacemi o cenách a objemech instrumentů kapitálového trhu, jichž se mohou týkat obchody, které mají být na trhu uzavřeny, je povinností organizátora veřejného trhu zabezpečit, aby
a)
tyto informace byly na trhu k dispozici v průběhu celé doby, po kterou tyto obchody na trhu probíhají, a
b)
podmínky oznámené pro uvedenou cenu a uvedený objem byly podmínkami, za kterých může účastník trhu takový obchod uzavřít.
Přeměna podoby cenného papíru
§ 9
(1) O přeměně listinného cenného papíru na zaknihovaný cenný papír a naopak ("podoba cenného papíru") rozhoduje emitent, který je povinen toto rozhodnutí bez zbytečného odkladu zveřejnit v Obchodním věstníku.
(2) Emitent odpovídá za škodu, která vznikne uskutečňováním přeměny podoby cenného papíru, ledaže ji způsobil někdo jiný.
§ 10
(1) Rozhodne-li emitent o přeměně listinného cenného papíru na zaknihovaný, současně s tímto rozhodnutím zveřejní v Obchodním věstníku, v jaké lhůtě jsou mu majitelé cenných papírů povinni odevzdat příslušné listinné cenné papíry.
(2) Lhůta podle předchozího odstavce nesmí být kratší než 2 měsíce a delší než 6 měsíců ode dne uveřejnění rozhodnutí podle § 9 odst. 1.
(3) Po uplynutí lhůty podle odstavce 2 středisko na základě oznámení emitenta postupuje obdobně podle § 5 odst. 5. Středisko vede zvláštní evidenci listinných cenných papírů, které nebyly odevzdány.
(4) Po uplynutí lhůty podle odstavce 1 až do provedení registrace cenného papíru ve smyslu odstavce 3 nelze s listinnými cennými papíry, které nebyly emitentovi odevzdány, veřejně obchodovat. Majitel cenného papíru může požadovat výnos vyplývající z cenného papíru za dobu po uplynutí uvedené lhůty, jen když odevzdá cenný papír emitentu. Pokud je majitel cenného papíru v prodlení s odevzdáním listinného cenného papíru, vyzve jej emitent, aby tento cenný papír předložil v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou mu k tomu určí, s upozorněním, že jinak bude cenný papír prohlášen za neplatný. Pokud není cenný papír předložen ani v dodatečně stanovené lhůtě, postupuje emitent obdobně jako při nevrácení listinných akcií podle zvláštního právního předpisu.12d)
§ 11
(1) Emitent, který rozhodl o přeměně zaknihovaného cenného papíru na listinný, své rozhodnutí sdělí středisku, které je povinno do 30 dnů ode dne, kdy sdělení emitenta obdrží, emitentu předat výpis z jeho registru podle § 63 odst. 1 písm. c), a to v rozsahu evidovaných údajů týkajících se cenného papíru, jehož podoba se přeměňuje. Od okamžiku splnění této povinnosti středisko nesmí provádět ve své evidenci žádné zápisy týkající se cenného papíru, jehož podoba se přeměňuje.
(2) Středisko zruší registraci cenného papíru podle odstavce 1 ke dni, který mu jako den přeměny podoby tohoto papíru emitent označí, nejdříve však ke dni splnění povinnosti podle odstavce 1. Středisko současně oznámí tuto skutečnost organizátorům veřejného trhu.
(3) Emitent je povinen postupovat tak, aby ode dne, kdy obdrží výpis podle odstavce 1, do dne zrušení registrace cenného papíru podle odstavce 2 neuplynulo více než 30 dní. Dnem zrušení registrace cenného papíru podle odstavce 2 vzniká majiteli tohoto cenného papíru právo na to, aby mu emitent tento cenný papír odevzdal v listinné podobě.
(4) Je-li ke dni zrušení registrace cenného papíru zaregistrováno podle § 27 odst. 3 písm. a), b) nebo c) pozastavení výkonu práva nakládat s cenným papírem, jehož podoba se přeměňuje, vznikne právo na odevzdání listinného cenného papíru majiteli až po uplynutí doby, na kterou bylo pozastavení výkonu práva zaregistrováno, nebo před uplynutím této doby v okamžiku, kdy emitentovi sdělí svůj souhlas s odevzdáním cenného papíru osoba, která je podle evidence střediska oprávněna zrušit příkaz k registraci pozastavení práva.
(5) Je-li ke dni zrušení registrace cenného papíru pozastavení výkonu práva nakládat s cenným papírem, jehož podoba se přeměňuje, zaregistrováno na základě příkazu státního orgánu [§ 27 odst. 3 písm. d)], vzniká právo na odevzdání listinného cenného papíru podle odstavce 3 tomuto státnímu orgánu; jinak platí obdobně odstavec 4.
(6) Je-li ke dni zrušení registrace cenný papír, jehož podoba se přeměňuje, zastaven, zůstávají účinky zastavení nedotčeny po tomto dni i v případě smluvního zástavního práva (§ 40 odst. 1) s tím, že právo na odevzdání listinného cenného papíru vzniká zástavnímu věřiteli. Povinnosti odpovídající tomuto právu se emitent zprostí též tím, že uloží listinný cenný papír se souhlasem zástavního věřitele do úschovy (§ 34) nebo do úschovy a správy (§ 37), pokud bude nejpozději s tím schovateli nebo opatrovateli předán též prvopis nebo úředně ověřená kopie zástavní smlouvy. Pokud se přeměna týká listinného cenného papíru na řad, vyznačí na něm prohlášení o jeho zastavení podle § 40 odst. 2 za majitele zástavní věřitel.
(7) S cenným papírem, jehož podoba byla přeměněna podle odstavců 1 a 2, nelze obchodovat na veřejném trhu, pokud emitent Komisi nedoručí vzorový výtisk listinného cenného papíru spolu s označením tiskárny, která cenný papír vytiskne, nebo tak učiní, avšak Komise rozhodne, že emitentem doručený vzorový výtisk listinného cenného papíru neodpovídá požadavkům, které je na něj třeba klást ve smyslu § 72 odst. 1 písm. k).
(8) Pokud Komise neodešle do 30 dnů od doručení vzorového výtisku rozhodnutí podle odstavce 7, platí, že vzorový výtisk listinného cenného papíru odpovídá požadavkům, které je na něj třeba klást ve smyslu § 72 odst. 1 písm. k).
(9) Pokud emitent doručí vzorový výtisk podle odstavce 7 ve lhůtě kratší než 30 dnů přede dnem přeměny podoby cenného papíru podle odstavce 2, účinky podle odstavce 8 nenastanou dříve než 30 dnů po tomto dni.
(10) Pokud je majitel cenného papíru v prodlení s převzetím listinného cenného papíru, postupuje emitent přiměřeně jako při nevyzvednutí listinných akcií podle obchodního zákoníku.12e)
§ 12
Kupóny
(1) Pro uplatnění práva na výnos z akcie, zatímního listu, dluhopisu nebo podílového listu lze vydávat kupóny jako cenné papíry na doručitele.
(2) Listinné kupóny se vydávají v kupónovém archu. Součástí kupónového archu může být talón, z něhož plyne právo na vydání nového kupónového archu. Talón není cenným papírem.
(3) Kupón musí obsahovat údaje o
a)
druhu, emitentovi a číselném označení cenného papíru, k němuž byl vydán, s výjimkou číselného označení zaknihovaného cenného papíru,
b)
výši výnosu nebo způsobu jeho určení,
c)
datu a místu uplatnění práva na výnos.
ČÁST DRUHÁ
SMLOUVY O CENNÝCH PAPÍRECH
HLAVA I
SMLOUVY O PŘEVODECH CENNÝCH PAPÍRŮ
§ 13
(1) Smlouva o úplatném převodu cenných papírů se řídí úpravou kupní smlouvy v obchodním zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá něco jiného. K platnosti smlouvy se vyžaduje, aby v ní byly určeny převáděné cenné papíry a jejich kupní cena.
(2) Bez určení kupní ceny je smlouva o koupi cenných papírů platná, jen když strany projevily vůli uzavřít ji bez určení kupní ceny. V těchto případech je kupující povinen zaplatit kupní cenu, jež odpovídá nejnižšímu kurzu, za který byl takový zastupitelný cenný papír prodáván v den uzavření smlouvy na veřejných trzích. Jestliže zastupitelný cenný papír nebyl v tento den předmětem obchodování na veřejných trzích, je kupující povinen zaplatit kupní cenu odpovídající kurzu, za který byl takový cenný papír naposled obchodován na veřejných trzích. Nelze-li kupní cenu ani takto určit, je kupující povinen zaplatit jmenovitou hodnotu cenného papíru, jinak cenu, kterou bylo možno při vynaložení odborné péče docílit.
(3) Smlouva o bezúplatném převodu cenného papíru se řídí úpravou darovací smlouvy v občanském zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo z povahy věci nevyplývá něco jiného.
§ 14
zrušen
§ 15
zrušen
§ 16
(1) Při použití § 469 obchodního zákoníku je rozhodující cenový rozdíl vyplývající z uskutečněné koupě nebo uskutečněného prodeje cenného papíru na veřejném trhu. Neobchoduje-li se s cenným papírem na veřejném trhu, je rozhodující cenový rozdíl, který vyplyne z jinak obvykle uskutečněné koupě nebo obvykle uskutečněného prodeje.
(2) Při použití § 470 obchodního zákoníku je pro určení cenového rozdílu rozhodující kurz cenného papíru na veřejném trhu; jestliže předmětem smlouvy je cenný papír, se kterým se neobchoduje na veřejném trhu, je rozhodná cena, za kterou se cenný papír většinou prodává. Rozhodující je kurz nebo cena v den odstoupení od smlouvy; neodstoupila-li oprávněná strana od smlouvy bez zbytečného odkladu, je rozhodující den, kdy mohla nejdříve od smlouvy odstoupit.
(3) Nárok na náhradu škody zahrnuje i náklady spojené se zprostředkováním smlouvy, u níž došlo k odstoupení, jakož i smlouvy o náhradním prodeji nebo náhradní koupi, a to v rozsahu, v jakém jsou tyto náklady obvyklé.
(4) Uplatněním odstavců 1 a 2 není dotčen nárok na náhradu zbylé škody.
§ 16a
Smlouva o půjčce cenných papírů
(1) Smlouvou o půjčce cenných papírů se zavazuje věřitel, že převede na dlužníka určitý počet zastupitelných cenných papírů, a dlužník se zavazuje převést na věřitele po uplynutí sjednané doby stejný počet zastupitelných cenných papírů a zaplatit za půjčení cenných papírů cenu, pokud byla sjednána její výše.
(2) Místo ceny v penězích lze sjednat závazek převést na věřitele větší počet zastupitelných cenných papírů, než kolik jich bylo převedeno na dlužníka.
(3) Závazkové vztahy z úplatné smlouvy o půjčce cenných papírů se řídí ustanoveními obchodního zákoníku.14a) Závazkové vztahy z bezúplatné smlouvy o půjčce cenných papírů se řídí ustanoveními občanského zákoníku.14b)
Převod cenných papírů
§ 17
(1) K převodu listinného cenného papíru dochází jeho předáním nabyvateli, nestanoví-li zákon nebo dohoda stran něco jiného.
(2) Závazek převést listinný cenný papír je splněn převodem uskutečněným podle odstavce 1, pokud listinný cenný papír odpovídá smlouvě.
§ 18
(1) K převodu listinného cenného papíru na řad se vyžaduje i rubopis. Rubopis musí být bezpodmínečný a přecházejí jím veškerá práva s papírem spojená, pokud ze zvláštního zákona nevyplývá něco jiného.15) Jakákoliv podmínka, na níž byl rubopis učiněn závislým, platí za nenapsanou.15a)
(2) Převoditelnost cenného papíru na řad lze omezit, jen pokud to připouští zvláštní zákon.16)
(3) Na legitimační účinky rubopisu se použijí obdobně ustanovení zvláštního právního předpisu upravující rubopis směnky.15a)
§ 19
(1) Smlouva o převodu listinného cenného papíru na jméno musí mít písemnou formu.
(2) Převoditelnost cenného papíru na jméno lze vyloučit nebo omezit jen zvláštním zákonem,11) anebo pokud to zvláštní zákon připouští.
§ 20
Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,18) stává se ten, na koho je listinný cenný papír převáděn, majitelem tohoto cenného papíru i tehdy, jestliže převodce neměl právo listinný cenný papír převést, ledaže věděl nebo musel vědět, že převodce toto právo v době převodu neměl. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá.
§ 21
(1) K převodu zaknihovaného cenného papíru dochází registrací tohoto převodu provedenou na základě příkazu k registraci převodu zaknihovaného cenného papíru (dále jen "příkaz k registraci převodu"). Registrací převodu zaknihovaného cenného papíru je provedení zápisu v zákonem stanovené evidenci podle § 1 odst. 3 , a to k tíži účtu převodce a ve prospěch účtu nabyvatele. Zápisy na obou účtech je středisko povinno provést k témuž dni.
(2) Ustanovení o převodu listinného cenného papíru se na převod zaknihovaného cenného papíru nepoužijí. Pro převod zaknihovaného cenného papíru však platí obdobně § 20.
(3) Nestanoví-li smlouva jinak, je závazek převést zaknihovaný cenný papír splněn převodem uskutečněným podle odstavce 1, pokud zaknihovaný cenný papír odpovídá smlouvě.
§ 22
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, dává příkaz k registraci převodu převodce i nabyvatel, a to v dohodnuté lhůtě, a pokud nebyla lhůta dohodnuta, ve lhůtě 7 dní od uzavření smlouvy. Středisko provede registraci bez zbytečného odkladu poté, kdy obdrží obsahově shodné příkazy k registraci převodu od převodce i nabyvatele.
(2) Pokud příkazy k registraci převodu podle odstavce 1 nejsou obsahově shodné, středisko registraci neprovede a bez zbytečného odkladu příkaz k registraci převodu s uvedením důvodů vrátí nabyvateli i převodci.
(3) Ten, kdo dal nesprávný, neúplný nebo opožděný příkaz k registraci převodu, odpovídá za škodu, která v důsledku toho vznikla.
§ 23
(1) Obstaral-li koupi nebo prodej zaknihovaného cenného papíru obchodník s cennými papíry, je povinen dát bez zbytečného odkladu příkaz k registraci převodu on. Tento obchodník je povinen středisku prokázat své oprávnění dát příkaz k registraci převodu.
(2) Pro odpovědnost obchodníka s cennými papíry platí § 22 odst. 3.
(3) Středisko postupuje v případě příkazu k registraci převodu podle odstavce 1 přiměřeně podle § 22 odst. 1 a 2.
§ 24
(1) Uskutečňuje-li se převod zaknihovaného cenného papíru na základě smlouvy uzavřené na veřejném trhu, dává příkaz k registraci převodu organizátor veřejného trhu nebo osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry (§ 70b).
(2) Pro odpovědnost osoby podle odstavce 1 platí § 22 odst. 3.
(3) Středisko postupuje v případě příkazu k registraci převodu podle odstavce 1 přiměřeně podle § 22 odst. 1 a 2.
§ 24a
(1) Uskuteční-li se převod zaknihovaného cenného papíru v rámci činností vykonávaných zahraniční národní nebo mezinárodní institucí, která vede registr cenných papírů (dále jen "zahraniční centrální depozitář"), dává středisku příkaz k registraci převodu osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry (§ 70b odst. 1), obchodník s cennými papíry nebo na základě smlouvy se střediskem i tento zahraniční centrální depozitář.
(2) Pro odpovědnost osoby podle odstavce 1 platí § 22 odst. 3 obdobně.
(3) Středisko postupuje v případě příkazu k registraci převodu podle odstavce 1 přiměřeně podle § 22 odst. 1 a 2.
§ 25
Středisko provádí registraci převodu v pořadí, v jakém do jeho centrální evidence došly příkazy k registraci převodu, pokud jsou v souladu s tímto zákonem proveditelné.
§ 26
(1) Příkaz k registraci převodu musí obsahovat
a)
obchodní firmu nebo název nebo jméno a sídlo nebo místo podnikání převodce a nabyvatele,
b)
identifikační nebo rodné číslo převodce a nabyvatele,
c)
ISIN nebo případně jiný údaj identifikující zaknihovaný cenný papír a počet převáděných kusů tohoto cenného papíru,
d)
údaj o tom, zda jde o převod úplatný nebo bezúplatný, a v případě úplatného převodu též cenu, za kterou se zaknihovaný cenný papír převádí, nevylučuje-li to povaha převodu; v případě, že povaha úplatného převodu uvedení ceny vylučuje, musí příkaz k registraci převodu obsahovat údaj o druhu převodu, ze kterého nemožnost uvést cenu úplatného převodu jednoznačně vyplyne, a
e)
právní důvod převodu.
(2) Dává-li příkaz k registraci převodu obchodník s cennými papíry, který obstaral koupi nebo prodej zaknihovaného cenného papíru, musí příkaz k registraci převodu obsahovat i obchodní firmu a identifikační číslo tohoto obchodníka s cennými papíry.
(3) Dává-li příkaz k registraci převodu obchodník s cennými papíry, který obstaral jen koupi zaknihovaného cenného papíru, neuvádí v příkazu k registraci údaje týkající se převodce tohoto cenného papíru, je však povinen uvést údaje týkající se obchodníka s cennými papíry, od něhož tento cenný papír obstaral.
(4) Dává-li příkaz k registraci převodu obchodník s cennými papíry, který obstaral jen prodej zaknihovaného cenného papíru, neuvádí v příkazu k registraci údaje týkající se nabyvatele tohoto cenného papíru, je však povinen uvést údaje týkající se obchodníka s cennými papíry, který od něho tento cenný papír obstaral.
(5) Pro obsah příkazu k registraci převodu podle § 24 platí obdobně § 26 odst. 2.
Pozastavení výkonu práva
§ 27
(1) Středisko zaregistruje pozastavení výkonu práva majitele cenného papíru nakládat se zaknihovaným cenným papírem (dále jen "pozastavení výkonu práva") na základě příkazu k registraci pozastavení výkonu práva.
(2) Registrací pozastavení výkonu práva se rozumí provedení příslušného zápisu v evidenci střediska.
(3) Příkaz k registraci pozastavení výkonu práva (dále jen "příkaz k registraci pozastavení práva") může dát
a)
majitel zaknihovaného cenného papíru,
b)
obchodník s cennými papíry, pokud mu dal majitel zaknihovaného cenného papíru pokyn k obstarání prodeje tohoto cenného papíru nebo pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené mezi obchodníkem s cennými papíry a majitelem zaknihovaného cenného papíru,
c)
organizátor veřejného trhu nebo osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, pokud má být zaknihovaný cenný papír prodán na tomto trhu,
d)
zástavní věřitel, pokud tak vyplývá ze smlouvy, a
e)
příslušný státní orgán, jestliže je to nezbytné v souvislosti s vydáním předběžného opatření nebo k jiným účelům soudního nebo správního řízení, nebo stanoví-li tak zákon.
(4) Příkaz k registraci pozastavení práva musí obsahovat dobu, na niž se výkon práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem pozastavuje, nejde-li o pozastavení výkonu práva na dobu neurčitou. Ustanovení § 56 odst. 6 tím není dotčeno.
(5) Po dobu zaregistrování pozastavení výkonu práva neprovede středisko registraci převodu zaknihovaného cenného papíru ani registraci smluvního zástavního práva (§ 42 odst. 1) k takovému cennému papíru. Pokud středisko tuto povinnost poruší, odpovídá za škodu, která tím vznikla.
(6) Pozastavení výkonu práva zaniká zápisem v příslušné evidenci střediska. Středisko zápis provede po uplynutí doby, na kterou byl výkon práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem pozastaven, nebo na základě příkazu osob, které středisku prokáží své oprávnění příkaz k registraci pozastavení práva zrušit. Státní orgán je oprávněn též požadovat zrušení všech ostatních případných registrací pozastavení výkonu práva provedených na základě příkazů podle odstavce 3 písm. a) až e). Ustanovení zvláštního zákona o odpovědnosti za škodu18a) tím není dotčeno.
(7) Osoba, která dá neoprávněně příkaz k registraci pozastavení práva nebo příkaz podle odstavce 6, odpovídá za škodu, kterou tím způsobila.
§ 27a
(1) Středisko na příkaz emitenta zaregistruje pozastavení výkonu práva též v případech, kdy:
a)
předává podle § 63 odst. 1 písm. c) výpis z registru emitenta pro účely uplatnění práv spojených se zaknihovaným cenným papírem,
b)
obdrží příkaz provést ve své evidenci změny údajů týkajících se znaků zastupitelnosti cenného papíru podle § 2 odst. 1 nebo související se zrušením cenného papíru nebo jeho výměnou,
c)
obdrží zákaz Komise podle § 91a odst. 1,
d)
v jiných případech stanovených zákonem.
(2) Registrace pozastavení výkonu práva podle odstavce 1 se vztahuje na všechny kusy cenného papíru, jichž se týká výpis podle odstavce 1 písm. a) nebo příkaz podle odstavce 1 písm. b).
(3) Středisko zaregistruje podle odstavce 1 pozastavení výkonu práva:
a)
na dobu nejdéle sedmi dnů, jde-li o pozastavení výkonu práva podle odstavce 1 písm. a),
b)
na dobu nezbytně nutnou a stanovenou emitentem v příkazu podle odstavce 1 písm. b).
(4) Na registraci pozastavení výkonu práva podle odstavce 1 se vztahuje obdobně § 27 odst. 5 až 7.
HLAVA II
OBSTARAVATELSKÉ SMLOUVY
§ 28
(1) Komisionářskou smlouvou o obstarání koupě nebo prodeje cenného papíru (dále jen "komisionářská smlouva") se zavazuje komisionář, že zařídí vlastním jménem pro komitenta a na jeho účet koupi nebo prodej cenného papíru, nebo že uskuteční činnost k dosažení tohoto výsledku, a komitent se zavazuje zaplatit za to úplatu.
(2) Smlouva podle odstavce 1 musí mít písemnou formu.
(3) Nestanoví-li tento zákon dále jinak, řídí se smlouva komisionářská a právní vztahy z ní vzniklé ustanoveními obchodního zákoníku.20)
§ 29
Nedohodnou-li se strany komisionářské smlouvy jinak, musí mít komitentův pokyn, podle kterého komisionář obstarává koupi nebo prodej cenného papíru, písemnou formu. Pokud pokyn komitenta písemnou formu nemá, je komisionář povinen vydat komitentovi na jeho žádost potvrzení o uděleném pokynu.
§ 30
(1) Udělí-li komitent komisionáři pokyn k obstarání koupě cenného papíru, může komisionář žádat zálohu.
(2) Udělí-li komitent komisionáři pokyn k obstarání prodeje cenného papíru, může komisionář požadovat, aby mu v případě listinného cenného papíru komitent tento cenný papír předal, nebo aby v případě zaknihovaného cenného papíru bylo ve středisku zaregistrováno pozastavení výkonu práva nakládat s tímto cenným papírem.
(3) Po dobu závaznosti pokynu k obstarání prodeje cenného papíru není komitent oprávněn s tímto cenným papírem nakládat.
§ 31
(1) Komisionář se může zprostit svého závazku tak, že komitentovi prodá cenný papír ze svého majetku nebo od komitenta cenný papír koupí, jen pokud to komisionářská smlouva připouští.
(2) Komisionář je povinen prodat cenný papír za vyšší cenu, nebo koupit cenný papír za cenu nižší, než která byla uvedena v pokynu, pokud má takovou možnost; tuto povinnost má i bez souhlasu komitenta. Povinnost komisionáře podle předchozí věty nemůže být komisionářskou smlouvou vyloučena, je-li komisionářem obchodník s cennými papíry.
(3) Není-li určena výše kupní nebo prodejní ceny v pokynu komitenta, je komisionář povinen koupit cenný papír nejvýše za nejnižší a prodat jej nejméně za nejvyšší kurz, za který byl v den koupě nebo prodeje zastupitelný cenný papír kupován a prodáván na veřejném trhu. Pokud takový cenný papír není v tento den předmětem veřejného obchodování, je komisionář povinen koupit cenný papír za nejnižší cenu, za jakou jej bylo možno při vynaložení odborné péče koupit, a prodat za nejvyšší cenu, za jakou jej bylo možno při vynaložení odborné péče prodat.
§ 32
(1) Nevyplývá-li ze zvláštního zákona něco jiného, jsou listinné cenné papíry svěřené komisionáři k prodeji majetkem komitenta, dokud je nenabude třetí osoba.
(2) Listinné cenné papíry, které pro komitenta obstará komisionář, přecházejí do majetku komitenta dnem jejich předání komisionáři. Komisionář je povinen předat tyto cenné papíry komitentovi bez zbytečného odkladu poté, co komitent zaplatil cenu koupených cenných papírů a úplatu podle § 28 odst. 1. Tuto povinnost komisionář nemá, pokud je podle smlouvy povinen pro komitenta cenné papíry uložit (§ 34 a 37).
(3) Komisionář je povinen bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy o koupi nebo prodeji zaknihovaného cenného papíru dát příkaz středisku k registraci převodu ve prospěch nebo k tíži účtu komitenta. Své oprávnění dát tento příkaz je komisionář povinen středisku prokázat.
§ 33
(1) Mandátní smlouvou o obstarání koupě nebo prodeje cenných papírů se zavazuje mandatář, že jménem mandanta a na jeho účet koupí nebo prodá cenný papír podle pokynů mandanta nebo že uskuteční činnost k dosažení tohoto výsledku, a mandant se zavazuje zaplatit za to úplatu. Pro povinnosti a práva mandatáře platí obdobně ustanovení § 31 o povinnostech a právech komisionáře.
(2) Smlouvou o zprostředkování koupě nebo prodeje cenných papírů se zavazuje zprostředkovatel, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost prodat nebo koupit cenný papír, a zájemce se zavazuje zaplatit za to úplatu.
(3) Smlouvy podle odstavců 1 a 2 musí mít písemnou formu.
(4) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se smlouvy uvedené v odstavcích 1 a 2 a právní vztahy z nich vzniklé ustanoveními obchodního zákoníku.21)
§ 33a
(1) Smlouva o obstarání vydávání cenného papíru a smlouva o obstarání vracení zastupitelného cenného papíru musejí mít písemnou formu.
(2) Smlouvy podle odstavce 1, týkající se investičních cenných papírů, může jako obstaravatel uzavřít pouze obchodník s cennými papíry, nevyplývá-li z povolení obchodníka s cennými papíry něco jiného, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
§ 33b
(1) Smlouva o zprostředkování vydávání zastupitelného cenného papíru a smlouva o zprostředkování vracení cenného papíru musejí mít písemnou formu.
(2) Smlouvy podle odstavce 1, týkající se investičních cenných papírů, může jako zprostředkovatel uzavřít pouze obchodník s cennými papíry nebo organizátor veřejného trhu, nevyplývá-li z povolení obchodníka s cennými papíry nebo organizátora veřejného trhu něco jiného.
HLAVA III
SMLOUVY O ÚSCHOVĚ, SPRÁVĚ, ULOŽENÍ A OBHOSPODAŘOVÁNÍ
CENNÝCH PAPÍRŮ
Smlouva o úschově cenných papírů
§ 34
(1) Smlouvou o úschově cenných papírů se zavazuje schovatel převzít listinný cenný papír k uložení do samostatné nebo hromadné úschovy a uschovatel se zavazuje zaplatit za to úplatu. Smlouva musí obsahovat určení osob, které jsou oprávněny s listinným cenným papírem ukládaným do úschovy nakládat. Není-li ve smlouvě úplata určena, má schovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy. Jde-li o úschovu investičního cenného papíru, může být schovatelem obchodník s cennými papíry nebo osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, stanoví-li tak povolení podle § 45 odst. 1 nebo § 70b odst. 1.
(2) Samostatnou úschovou je uložení listinného cenného papíru jednoho uschovatele odděleně od listinných cenných papírů ostatních uschovatelů. Schovatel je povinen vrátit uschovateli tentýž listinný cenný papír, který mu uschovatel svěřil do úschovy. Schovatel odpovídá za škodu na uloženém listinném cenném papíru.
(3) Hromadnou úschovou je společné uložení zastupitelného listinného cenného papíru uschovatele se zastupitelnými listinnými cennými papíry jiných uschovatelů. Schovatel je povinen odevzdat uschovateli zastupitelný listinný cenný papír, avšak uschovatel nemá právo na vrácení téhož listinného cenného papíru, který svěřil schovateli do úschovy. Schovatel odpovídá za škodu na uloženém listinném cenném papíru. Zastupitelné cenné papíry v hromadné úschově jsou společným majetkem uschovatelů. Podíl uschovatele na společném majetku je dán poměrem součtu jmenovitých hodnot zastupitelných cenných papírů jím uložených do hromadné úschovy k součtu jmenovitých hodnot všech zastupitelných cenných papírů v hromadné úschově. Nemají-li cenné papíry jmenovitou hodnotu, použije se místo jmenovité hodnoty počet kusů cenných papírů. Ustanovení o spoluvlastnictví21a) se na zastupitelné cenné papíry v hromadné úschově nepoužijí. Každý uschovatel je oprávněn svá práva vůči schovateli uplatňovat samostatně.
(4) Schovatel je povinen vést evidenci o listinném cenném papíru uloženém do úschovy. Evidence obsahuje obchodní firmu nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště uschovatele a emitenta, druh listinného cenného papíru a jeho jmenovitou hodnotu. U samostatné úschovy listinného cenného papíru obsahuje evidence i jeho číslo a místo uložení.
(5) Jestliže se listinný cenný papír nenachází u schovatele v době uzavření smlouvy, je schovatel povinen jej převzít a uložit.
(6) Schovatel je povinen chránit listinný cenný papír před ztrátou, zničením, poškozením nebo znehodnocením.
(7) Uschovatel je oprávněn kdykoli požadovat, aby mu byl listinný cenný papír odevzdán a předat jej zpět schovateli, jestliže smlouva o uložení cenných papírů nezanikla.
(8) Není-li smlouva o úschově cenných papírů uzavřena na dobu určitou, může ji schovatel nebo uschovatel vypovědět. Není-li smluvena výpovědní lhůta, může schovatel vypovědět smlouvu ke konci následujícího kalendářního měsíce a uschovatel s okamžitou účinností.
(9) Nevyplývá-li ze smlouvy o úschově cenných papírů nebo z projevu vůle uschovatele v souvislosti s vyzvednutím uloženého cenného papíru jinak, považuje se smlouva za zaniklou, jestliže uschovatel vyzvedl všechny uložené listinné cenné papíry.
(10) Schovatel má k zajištění svých práv ze smlouvy o úschově cenných papírů zástavní právo k listinnému cennému papíru uloženému do úschovy, pokud se u něj nachází.
(11) Je-li prohlášen konkurs na majetek schovatele v případě hromadné úschovy zastupitelných cenných papírů, nejsou tyto papíry součástí konkursní podstaty a správce je povinen učinit potřebná opatření k jejich vydání a vydat je jednotlivým uschovatelům v souladu s jejich podíly podle odstavce 3. Nepodaří-li se vydat papíry všem uschovatelům, uloží nevrácené papíry u jiného schovatele za obdobných podmínek s přihlédnutím k ochraně zájmů uschovatelů. Správce má právo na náhradu nákladů spojených s uvedenými opatřeními proti úpadci. Uschovatelé ručí za úhradu takto vzniklých nákladů podle poměru svých podílů.
§ 35
(1) Listinný cenný papír převzatý na základě smlouvy o úschově cenných papírů může schovatel předat do úschovy jinému schovateli (dále jen "druhotná úschova").
(2) Schovatel je oprávněn uložit listinný cenný papír, který převzal do úschovy, do druhotné úschovy bez souhlasu uschovatele.
(3) Předáním listinného cenného papíru do druhotné úschovy nejsou dotčena práva a povinnosti uschovatele vůči schovateli.
§ 36
Smlouva o správě cenných papírů
(1) Smlouvou o správě cenných papírů se zavazuje správce, že bude činit po dobu trvání smlouvy veškeré právní úkony, které jsou nutné k výkonu a zachování práv spojených s určitým cenným papírem, a majitel cenného papíru se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má správce právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.
(2) Jde-li o správu investičního cenného papíru, může být správcem podle odstavce 1 obchodník s cennými papíry nebo osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, stanoví-li tak povolení podle § 45 odst. 1 nebo § 70b odst. 1.
(3) Správce je povinen i bez pokynů majitele cenného papíru učinit veškeré úkony, které jsou nutné k výkonu a zachování práv spojených s cenným papírem, zejména požadovat splnění závazků spojených s cenným papírem, jakož i vykonávat výměnná nebo předkupní práva s cenným papírem spojená, pokud smlouva nestanoví jinak.
(4) Správce je povinen plnit pokyny majitele cenného papíru; tyto pokyny musí být dány písemně, jestliže smlouva o správě cenných papírů nepřipouští jinou formu. Na nesprávné pokyny je správce povinen majitele cenného papíru včas upozornit.
(5) Vyžaduje-li to povaha úkonu, který má správce uskutečnit, je majitel cenného papíru povinen předat správci listinný cenný papír nebo potřebnou písemnou plnou moc, a to včas poté, kdy k tomu byl správcem vyzván. Týká-li se úkon zaknihovaného cenného papíru, je jeho majitel povinen po vyzvání správcem včas učinit opatření, aby byl správce oprávněn v potřebném rozsahu dávat příkazy k nakládání se zaknihovaným cenným papírem.
(6) Má-li správce vykonávat hlasovací právo spojené s cenným papírem, je majitel tohoto cenného papíru povinen vystavit mu k tomu včas plnou moc nebo nechat správce zaregistrovat v evidenci střediska. Plnou moc nelze vystavit ani správce zaregistrovat ve středisku, jde-li o účet vedený na základě § 24a. Dá-li majitel cenného papíru správci pokyny, jak má být hlasovacího práva využito, je správce povinen hlasovat za majitele cenného papíru takto stanoveným způsobem.
(7) Správce odevzdá převzatý listinný cenný papír jeho majiteli bez zbytečného odkladu po uskutečnění úkonu, k němuž byl listinný cenný papír potřebný, pokud z povahy tohoto úkonu nevyplývá něco jiného. Po dobu, kdy má správce listinný cenný papír u sebe, odpovídá za škodu na něm podle § 34 odst. 2.
(8) Nebylo-li dohodnuto jinak, platí, že úplata za správu cenného papíru zahrnuje i náklady, které správce vynaložil při plnění svého závazku.
(9) Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, vykonává správce právní úkony spojené se správou cenného papíru jménem majitele cenného papíru a na jeho účet; pro určení práv a povinností stran se použijí přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o mandátní smlouvě. Má-li správce podle smlouvy uskutečnit právní úkon svým jménem a na účet majitele cenného papíru, platí přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o smlouvě komisionářské.
(10) Na výpověď smlouvy o správě cenných papírů se použije obdobně ustanovení § 34 odst. 8, nestanoví-li tato smlouva jinak.
§ 37
Smlouva o uložení cenných papírů
(1) Smlouvou o uložení cenných papírů se zavazuje opatrovatel převzít listinný cenný papír, aby jej uložil a spravoval, a uložitel se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má opatrovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.
(2) Jde-li o uložení a správu investičního cenného papíru, může být opatrovatelem podle odstavce 1 obchodník s cennými papíry nebo osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, stanoví-li tak povolení podle § 45 odst. 1 nebo § 70b odst. 1.
(3) Pro smlouvu o uložení cenných papírů platí přiměřeně ustanovení upravující smlouvu o úschově cenných papírů a smlouvu o správě cenných papírů. Opatrovatel je povinen podat každoročně zprávu o stavu uložených listinných cenných papírů.
(4) Je-li listinný cenný papír odevzdán uložiteli na jeho žádost, nemá opatrovatel po dobu, kdy se u něho listinný cenný papír nenachází, povinnost jej spravovat.
(5) Uložitel může omezit závazek opatrovatele na povinnosti, jež vyplývají ze smlouvy o úschově cenných papírů, nebo na povinnosti, jež vyplývají ze smlouvy o správě cenných papírů. Úplata, kterou má uložitel platit, se v tomto případě přiměřeně sníží.
(6) Opatrovatel může předat listinný cenný papír do druhotné úschovy nebo druhotné úschovy a správy jen se souhlasem uložitele. Osoba, která převzala listinný cenný papír do druhotné úschovy a správy, nemůže být zmocněna k výkonu hlasovacího práva spojeného s tímto cenným papírem.
§ 37a
Smlouva o obhospodařování cenných papírů
(1) Smlouvou o obhospodařování cenných papírů se zavazuje obhospodařovatel obhospodařovat majetek zákazníka spočívající v cenných papírech nebo v peněžních prostředcích určených ke koupi cenných papírů na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání a zákazník se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má obhospodařovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.
(2) Smlouva podle odstavce 1 musí mít písemnou formu.
(3) Jde-li o obhospodařování investičních instrumentů, může být obhospodařovatelem podle odstavce 1 jen obchodník s cennými papíry, nevyplývá-li z povolení obchodníka s cennými papíry něco jiného.
(4) Obhospodařovatel je povinen i bez pokynů zákazníka obstarávat koupě, prodeje, jakož i prvotní nabytí cenných papírů, a nestanoví-li smlouva jinak, též vykonávat činnosti podle § 34 a 36, a to s cílem zabezpečit dlouhodobě odbornou péči o majetek zákazníka. Zákazník může omezit závazek obhospodařovatele na povinnosti týkající se obstarávání koupě, prodeje a prvotního nabytí cenných papírů. Úplata, kterou má zákazník zaplatit, se v tomto případě přiměřeně sníží.
(5) Ustanovení § 34 odst. 7 se použije obdobně, nevyplývá-li z povahy věci něco jiného.
(6) Pro smlouvu o obhospodařování cenných papírů platí přiměřeně ustanovení upravující komisionářskou smlouvu o obstarání koupě nebo prodeje cenných papírů, mandátní smlouvu21b) a případně též smlouvu o úschově cenných papírů a smlouvu o správě cenných papírů.
(7) Ustanoveními odstavců 1 až 6 není dotčena úprava obhospodařovatelské smlouvy podle zvláštního předpisu.21c)
§ 38
Imobilizace cenných papírů
(1) Smlouvu o úschově cenných papírů ukládaných do hromadné úschovy může jako uschovatel uzavřít i emitent těchto cenných papírů. V takovém případě je listinný cenný papír vydán dnem předání listiny schovateli ve prospěch jejího majitele. V listinných cenných papírech na řad a na jméno, které emitent svěřuje do úschovy, se neuvádí při vydání cenného papíru jméno majitele. Na takto emitentem uložené cenné papíry (dále jen "imobilizované cenné papíry") se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona o zaknihovaných cenných papírech, pokud tento zákon nestanoví jinak. Den registrace cenného papíru ve středisku se musí shodovat s dnem předání listiny schovateli.
(2) Na postup podle odstavce 1 se v případě již vydaného listinného cenného papíru přiměřeně použije ustanovení § 10.
(3) Majitel imobilizovaného cenného papíru má právo požadovat na emitentovi, aby mu bez zbytečného odkladu cenný papír odevzdal. Před odevzdáním listinného cenného papíru majiteli doplní emitent na listinných cenných papírech na jméno a na řad jméno majitele.
HLAVA IV
SMLOUVA O ZASTAVENÍ CENNÝCH PAPÍRŮ
§ 39
(1) Smlouva o zastavení cenných papírů se řídí ustanoveními občanského zákoníku23) o zástavním právu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Právo podzástavní24) nelze pro účely tohoto zákona použít.
(2) Zástavní právo nemůže být zřízeno k cenným papírům, které jsou zastaveny, ledaže jsou zastaveny podle § 34 odst. 10 nebo § 56 odst. 8.
§ 40
(1) Zástavní právo, které se zřizuje na základě smlouvy podle § 39 (dále jen "smluvní zástavní právo"), vzniká v případě listinného cenného papíru předáním tohoto cenného papíru zástavnímu věřiteli, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Ke vzniku smluvního zástavního práva k listinnému cennému papíru, který je převoditelný rubopisem, je třeba i písemné prohlášení majitele cenného papíru učiněné na tomto cenném papíru (dále jen "zástavní rubopis"). Ustanovení § 11 odst. 6 tím není dotčeno. Zástavní rubopis musí obsahovat doložku "k zastavení" nebo slova stejného významu a označení osoby zástavního věřitele. Zástavní věřitel nesmí cenný papír opatřený zástavním rubopisem dále převádět, pokud ze zvláštního zákona nevyplývá něco jiného.25) Zanikla-li pohledávka zajištěná zástavním právem, má věřitel povinnost vyznačit zánik zástavního práva na tomto cenném papíru škrtnutím zástavního rubopisu.
§ 41
(1) Smluvní zástavní právo k listinnému cennému papíru může vzniknout i jeho předáním třetí osobě do úschovy nebo do úschovy a správy, pokud je současně předán osobě prvopis nebo úředně ověřená kopie zástavní smlouvy. Tím není dotčeno ustanovení § 40 odst. 2.
(2) Smluvní zástavní právo k listinnému cennému papíru, který byl uložen do úschovy (§ 34), nebo do úschovy a správy (§ 37), vzniká oznámením o zřízení tohoto zástavního práva schovateli nebo opatrovateli. Oznámení může učinit zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce. K oznámení je nutno připojit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy. Tím není dotčeno ustanovení § 40 odst. 2.
(3) Zastavení listinného cenného papíru podle odstavců 1 a 2 musí být vyznačeno v účetní evidenci schovatele nebo opatrovatele. Z této evidence musí být zřejmé, kdo je zástavním věřitelem.
(4) Zastavený listinný cenný papír, který je v samostatné úschově, musí být uložen odděleně od ostatních cenných papírů uschovatele. Totéž platí o zastavených listinných cenných papírech uložených na základě smlouvy o uložení cenných papírů. Zastavený listinný cenný papír nesmí být vrácen bez souhlasu zástavního věřitele.
§ 42
(1) Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru vzniká registrací tohoto zástavního práva v evidenci střediska.
(2) Příkaz k registraci smluvního zástavního práva může dát zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy.
(3) Příkaz k registraci zástavního práva musí obsahovat
a)
obchodní firmu nebo název nebo jméno a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště zástavce,
b)
identifikační nebo rodné číslo zástavce,
c)
ISIN nebo případně jiný údaj identifikující zaknihovaný cenný papír a počet zastavených kusů tohoto cenného papíru,
d)
obchodní firmu nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště zástavního věřitele, a
e)
výši jistiny pohledávky, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, a dobu její splatnosti, jestliže je známá, nebo druh pohledávek, pro něž bylo zástavní právo zřízeno, maximální částku, do které může být zástavní věřitel uspokojen, a dobu trvání zástavního práva.
(4) Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru zaniká registrací zániku tohoto zástavního práva. Příkaz k registraci zániku smluvního zástavního práva podává zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit doklad prokazující, že zajištěná pohledávka zanikla, nebo prokazující jiný důvod zániku zástavního práva; doklad se nepřikládá, dává-li příkaz k registraci zániku zástavního práva zástavní věřitel.
§ 43
(1) Při nakládání se zastaveným cenným papírem působí zástavní právo i vůči nabyvateli.
(2) Pokud je zastavený listinný cenný papír uložen v úschově, nesmí být vydán uschovateli bez souhlasu zástavního věřitele. Totéž platí o listinném cenném papíru uloženém podle smlouvy o uložení cenných papírů.
(3) Po dobu trvání zástavního práva k cennému papíru se zástavní právo vztahuje i na výnosy ze zastaveného cenného papíru.
(4) Má-li být zastavený cenný papír emitentem vyměněn za jiný cenný papír, vzniká zástavní právo ve stejném rozsahu k cennému papíru, za nějž je cenný papír vyměněn. Vyžaduje-li se ke vzniku zástavního práva zástavní rubopis, podepíše zástavní rubopis na vyměněném cenném papíru za majitele emitent.
(5) Zástavní věřitel není oprávněn vykonávat práva spojená se zastaveným cenným papírem, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis anebo smlouva nestanoví jinak. Vznikne-li ze zastaveného cenného papíru právo na plnění, je emitent povinen plnit zástavnímu věřiteli. Zástavní věřitel započte obdržené plnění proti pohledávce zajištěné zástavním právem, pokud smlouva nestanoví jinak.
§ 44
(1) Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem k cennému papíru řádně a včas splněna, je zástavní věřitel oprávněn zastavený cenný papír prodat prostřednictvím obchodníka s cennými papíry. O zamýšleném prodeji je zástavní věřitel povinen předem informovat zástavce.
(2) Obchodník s cennými papíry prodává zastavený cenný papír svým jménem na účet zástavce na veřejném trhu, jedná-li se o registrovaný cenný papír, nebo ve veřejné dražbě, jedná-li se o investiční cenný papír. Výnos z prodeje cenného papíru snížený o náklady spojené s jeho prodejem a obvyklou odměnu vydá obchodník s cennými papíry zástavnímu věřiteli. Je-li předmětem prodeje cenný papír opatřený zástavním rubopisem, vyznačí na tomto cenném papíru rubopis znějící na kupujícího po škrtnutí zástavního rubopisu zástavním věřitelem za majitele obchodník s cennými papíry.
§ 44a
Nestanoví-li tento zákon jinak a nevylučuje-li to povaha věci, vztahují se ustanovení § 39 až 44 přiměřeně též na zástavní právo, které se zřizuje jinak než na základě smlouvy.
HLAVA V
VEŘEJNÁ DRAŽBA CENNÝCH PAPÍRŮ
§ 44b
(1) Organizovat veřejné dražby cenných papírů může jen obchodník s cennými papíry, který má povolení k poskytování investiční služby uvedené v § 8 odst. 2 písm. b), (dále jen "dražebník cenných papírů"). Pravidla organizování veřejné dražby cenných papírů upraví dražebník cenných papírů dražebním řádem podléhajícím schválení Komise. Komise dražební řád schválí, jestliže žadatel splňuje věcné, personální a organizační předpoklady pro řádný výkon činnosti dražebníka cenných papírů a jestliže dražební řád zaručuje organizování veřejné dražby cenných papírů v souladu se zákonem a dostatečnou ochranu zájmů majitele cenných papírů, navrhovatele i účastníků veřejné dražby cenných papírů.
(2) Na veřejnou dražbu cenných papírů se přiměřeně použijí ustanovení § 3, § 5 odst. 1, § 8 až 14, § 16, části třetí a § 63 zákona o veřejných dražbách, nestanoví-li tento zákon jinak, s tím, že státní dozor nad organizováním veřejné dražby cenných papírů vykonává výhradně Komise.
(3) Nabídka cenného papíru ve veřejné dražbě cenných papírů se považuje za veřejnou nabídku podle tohoto zákona (§ 78c). Komise může na žádost dražebníka cenných papírů povolit výjimku z povinnosti uveřejnit prospekt nebo užší prospekt cenného papíru, který je předmětem veřejné dražby cenných papírů, jestliže tím nebudou ohroženy zájmy investorů. Prospekt nebo užší prospekt musí tvořit přílohu k dražební vyhlášce a být uveřejněn stejným způsobem jako dražební vyhláška. Ustanovení § 77 odst. 1 se v takovém případě nepoužije.
(4) Dražebník cenných papírů provede veřejnou dražbu cenných papírů též, prokáže-li navrhovatel, že majitel cenného papíru je v prodlení s převzetím listinného cenného papíru (§ 11 odst. 10) nebo listinné akcie (§ 214 obchodního zákoníku).
(5) Jestliže předmětem veřejné dražby cenných papírů je zaknihovaný cenný papír, zaregistruje středisko přechod cenného papíru na vydražitele k okamžiku udělení příklepu na základě potvrzení o nabytí vlastnictví na příkaz dražebníka nebo vydražitele. V případě listinného cenného papíru na řad vyznačí na základě potvrzení o nabytí vlastnictví přechod cenného papíru na vydražitele k okamžiku udělení příklepu dražebník rubopisem.
ČÁST TŘETÍ
FINANČNÍ TRH
HLAVA I
OBCHODNÍK S CENNÝMI PAPÍRY
Povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry
§ 45
(1) Poskytovat hlavní investiční služby a doplňkovou investiční službu podle § 8 odst. 3 písm. a) může jen osoba, která má k této činnosti povolení Komise, (dále jen "obchodník s cennými papíry"), nevyplývá-li ze zákona něco jiného. Povolení se uděluje na žádost, s výjimkou uvedenou v § 45a.
(2) V povolení Komise stanoví, které hlavní a doplňkové investiční služby je obchodník s cennými papíry oprávněn poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním instrumentům. Povolení musí zahrnovat nejméně jednu hlavní investiční službu. Obchodník s cennými papíry nesmí poskytovat jiné investiční služby než ty, ke kterým má povolení Komise, ani vykonávat jiné činnosti, pokud vykazují znaky podnikání podle zvláštního zákona,13) nestanoví-li zákon jinak.
(3) O povolení podle odstavce 1 může požádat pouze akciová společnost se sídlem na území České republiky, která má pouze zaknihované akcie, nebo je-li společnost teprve založena, osoby jednající jejím jménem podle zvláštního právního předpisu25a) nebo státní peněžní ústav.
(4) V žádosti podle odstavce 1 je žadatel povinen uvést
a)
obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo obchodníka s cennými papíry,
b)
výši čistého obchodního majetku a základního kapitálu obchodníka s cennými papíry,
c)
seznam všech osob s kvalifikovanou účastí na obchodníkovi s cennými papíry; v seznamu se uvede obchodní firma nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo, sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště a výše kvalifikované účasti,
d)
seznam osob úzce propojených s obchodníkem s cennými papíry; v seznamu se uvede obchodní firma nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo, sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště a způsob propojení,
e)
návrh, v jakém rozsahu bude obchodník s cennými papíry vykonávat hlavní investiční služby a doplňkové investiční služby, a údaje o jeho případném jiném podnikání,
f)
věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činností obchodníka s cennými papíry,
g)
jména, popřípadě obchodní firmy, názvy, rodná čísla a bydliště členů představenstva a dozorčí rady a osob, které na základě dohody, podílu na obchodníkovi s cennými papíry či jiné skutečnosti ovlivňují podstatným způsobem chování obchodníka s cennými papíry, přestože nejsou členem představenstva nebo dozorčí rady obchodníka s cennými papíry bez zřetele k tomu, jaký vztah k obchodníkovi s cennými papíry mají, (dále jen "osoby fakticky řídící činnost obchodníka s cennými papíry"),
h)
pravidla organizace vnitřního provozu obchodníka s cennými papíry (§ 47a), a
i)
pravidla jednání obchodníka s cennými papíry ve vztahu k zákazníkům (§ 47b).
(5) Přílohu k žádosti o povolení podle odstavce 1 tvoří
a)
stanovy akciové společnosti a výpis z obchodního rejstříku nebo listina prokazující založení akciové společnosti, pokud společnost ještě není zapsána do obchodního rejstříku,
b)
doklady nebo čestná prohlášení osob uvedených v odstavci 4 písm. g) o dosaženém vzdělání, odborné praxi, o členství ve statutárních a dozorčích orgánech jiných právnických osob, o jejich vlastních podnikatelských aktivitách a o splnění podmínek stanovených v § 46b odst. 1,
c)
výpis z evidence Rejstříku trestů osob uvedených v odstavci 4 písm. g) ne starší než 3 měsíce, a
d)
doklad prokazující splacení základního kapitálu.
(6) Kvalifikovanou účastí se rozumí přímý nebo nepřímý podíl, který představuje 10 nebo více procent na základním kapitálu nebo hlasovacích právech obchodníka s cennými papíry nebo který umožňuje vykonávat významný vliv na vedení obchodníka s cennými papíry, ve kterém je držen.
(7) Úzkým propojením se pro účely tohoto zákona rozumí vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl 20 a více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo tuto osobu přímo či nepřímo ovládá, nebo vztah dvou nebo více osob ovládaných stejnou osobou.25b)
§ 45a
(1) Osoba, která
a)
není oprávněna poskytovat jinou investiční službu než přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních instrumentů podle § 8a odst. 1 písm. a) nebo b),
b)
není oprávněna přijímat peněžní prostředky nebo investiční instrumenty zákazníků a nemůže se tak za žádných okolností dostat vůči svým zákazníkům do postavení osoby dlužící peněžní prostředky nebo investiční instrumenty, a
c)
v rámci poskytování služby podle písmene a) je oprávněna předávat pokyny pouze bance nebo pobočce zahraniční banky, obchodníkovi s cennými papíry nebo pobočce zahraničního obchodníka s cennými papíry, investiční společnosti nebo investičnímu fondu nebo zahraniční osobě zabývající se kolektivním investováním s povolením podle části osmé A zákona investičních společnostech a investičních fondech,
může tuto činnost vykonávat bez povolení podle § 45 odst. 1, jestliže se zaregistruje u Komise.
(2) Osoba poskytující investiční službu podle odstavce 1 je povinna být pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování této investiční služby, a to minimálně s limitem pojistného plnění 5 000 000 Kč.
(3) Komise zaregistruje osobu podle odstavce 1 na základě písemné žádosti této osoby do 30 dnů od podání nebo doplnění žádosti. O registraci vydá Komise rozhodnutí. Žádost o registraci obsahuje
a)
jméno, rodné číslo a bydliště v České republice, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název, identifikační číslo, sídlo a právní formu, včetně jména, rodného čísla a bydliště osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem, jedná-li se o právnickou osobu,
b)
rozsah poskytovaných služeb ve smyslu odstavce 1 písm. a) a c),
c)
výši majetku, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo výši základního kapitálu, jedná-li se o právnickou osobu, která musí činit nejméně 1 000 000 Kč,
d)
den zahájení poskytování investiční služby podle odstavce 1,
e)
doklady prokazující splnění podmínek podle odstavců 4 a 5,
f)
úplný výpis z obchodního rejstříku, jedná-li se o osobu, která se zapisuje do obchodního rejstříku, nebo jiný doklad prokazující její vznik v případě, že se nezapisuje do obchodního rejstříku, a
g)
pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem investiční služby podle odstavce 1.
(4) Je-li žadatelem o registraci fyzická osoba, Komise žadatele zaregistruje, pokud
a)
splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle živnostenského zákona,
b)
žadatel nebyl v posledních 3 letech členem statutárního orgánu nebo dozorčího orgánu nebo prokuristou právnické osoby, která se v této době dostala do úpadku, nebo
c)
žadateli nebylo odejmuto oprávnění k podnikání pro porušení činností stanovených zvláštním právním předpisem.
(5) Je-li žadatelem o registraci právnická osoba, musí podmínky podle odstavce 4 splňovat všechny fyzické osoby, které jsou oprávněny vykonávat činnost podle odstavce 1 jménem této právnické osoby.
(6) Osoba, která byla zaregistrována podle odstavce 3 Komisí, je povinna vykonávat činnost podle odstavce 1 s odbornou péčí a dodržovat ustanovení § 47b, 79 a 80. Kromě toho je povinna vést deník o přijatých a předaných pokynech přiměřeně podle § 47.
(7) Pro zrušení registrace Komisí platí přiměřeně ustanovení § 48.
§ 45b
Komise je povinna předběžně konzultovat s příslušným orgánem dozoru členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor udělení povolení obchodníkovi s cennými papíry, který je
a)
osobou ovládanou osobou uvedenou v § 48e nebo bankou se sídlem a s povolením k činnosti banky v členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, nebo
b)
osobou ovládanou jinou osobou, která ovládá osobu uvedenou v § 48e nebo banku se sídlem a s povolením k činnosti banky v členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor.
§ 45c
Pobočka zahraničního obchodníka s cennými papíry
(1) Obchodník s cennými papíry se sídlem v zahraničí, který je oprávněn k poskytování investičních služeb ve státu sídla, (dále jen "zahraniční obchodník s cennými papíry") může na území České republiky poskytovat investiční služby pouze prostřednictvím pobočky. Ke zřízení pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry (dále jen "pobočka") nebo k poskytování investičních služeb prostřednictvím pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry, který jako zahraniční banka již v České republice pobočku zřídil, je třeba povolení Komise.
(2) V žádosti o povolení uvede zahraniční obchodník s cennými papíry
a)
údaje přiměřeně v rozsahu podle § 45 odst. 4 písm. a) až d),
b)
údaje o pobočce v rozsahu údajů podle § 45 odst. 4 písm. e), f), h) a i), a
c)
jméno, rodné číslo, je-li přiděleno, jinak datum narození, a bydliště osob navrhovaných do vedení pobočky a dalších osob fakticky řídících činnost pobočky.
(3) Přílohu žádosti o povolení tvoří
a)
kopie dokumentu dokládajícího existenci zahraničního obchodníka s cennými papíry ve státu jeho sídla včetně rozsahu oprávnění zahraničního obchodníka s cennými papíry a zakladatelské dokumenty v posledním úplném znění,
b)
účetní závěrky zahraničního obchodníka s cennými papíry a v případě, že zahraniční obchodník s cennými papíry je součástí konsolidovaného celku, též konsolidované účetní závěrky za poslední 3 roky ověřené auditorem,
c)
výpisy z evidence Rejstříku trestů osob uvedených v odstavci 2 písm. c), ne starší 3 měsíců; zahraniční fyzická osoba předloží též dokument obdobného charakteru vydaný příslušným orgánem ve státu trvalého pobytu, ve státu, jehož je občanem, není-li totožný se státem trvalého pobytu, jakož i ve státech, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala více než 3 měsíce; nejsou-li dokumenty příslušným státem vydávány, nahradí je zahraniční fyzická osoba čestným prohlášením,
d)
další doklady o splnění podmínek podle odstavce 6, a
e)
potvrzení příslušného orgánu dozoru ve státu sídla zahraničního obchodníka s cennými papíry o tom, že zahraniční obchodník s cennými papíry je držitelem povolení v tomto státu, souhlas tohoto orgánu se založením pobočky v České republice a jeho prohlášení, že nad pobočkou bude vykonáván dozor, pokud orgán dozoru takový souhlas a prohlášení vydává podle práva státu sídla.
(4) Za účelem posouzení, zda zahraniční obchodník s cennými papíry splňuje podmínky pro udělení povolení, může Komise požadovat předloženích dalších informací a dokladů. Jestliže zahraničním obchodníkem s cennými papíry je banka, která má na území České republiky pobočku s licencí České národní banky, vyžádá si Komise stanovisko České národní banky. Po dohodě s Českou národní bankou může Komise zprostit zahraničního obchodníka s cennými papíry povinnosti předložit některé informace nebo doklady podle odstavce 2 nebo 3.
(5) Údaje v žádosti musí být uvedeny v českém jazyce a všechny dokumenty musí být předloženy též v úředně ověřeném překladu do českého jazyka. Komise může na žádost zahraničního obchodníka s cennými papíry ohledně některých dokumentů upustit od požadavku ověřeného překladu do českého jazyka.
(6) Pro udělení povolení musí být splněny následující podmínky:
a)
dostatečný objem a transparentnost původu finančních zdrojů poskytnutých zahraničním obchodníkem s cennými papíry jeho pobočce s ohledem na rozsah investičních služeb, které hodlá zahraniční obchodník s cennými papíry prostřednictvím pobočky poskytovat,
b)
důvěryhodnost zahraničního obchodníka s cennými papíry a jeho dostatečná finanční síla s ohledem na rozsah investičních služeb, které hodlá prostřednictvím pobočky poskytovat,
c)
dobrá pověst, dostatečná kvalifikace a zkušenost osob navrhovaných do vedení pobočky a dalších osob fakticky řídících činnost pobočky,
d)
věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti pobočky,
e)
obchodní plán pobočky vycházející z navrhované strategie činnosti pobočky podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi,
f)
zahraniční obchodník s cennými papíry má sídlo a skutečné sídlo ve státu, který vydal povolení k poskytování investičních služeb,
g)
transparentnost skupiny osob úzce propojených se zahraničním obchodníkem s cennými papíry,
h)
úzké propojení mezi zahraničním obchodníkem s cennými papíry a jinými osobami nebrání účinnému výkonu dozoru nad zahraničním obchodníkem s cennými papíry,
i)
právní prostředí ve státu, který není členem Evropské unie nebo členským státem Evropského hospodářského prostoru a jehož právním řádem se řídí jedna nebo několik osob, se kterou má zahraniční obchodník s cennými papíry úzké propojení, včetně vynutitelnosti práva v tomto státu, nebrání účinnému výkonu dozoru nad zahraničním obchodníkem s cennými papíry,
j)
právními předpisy státu sídla zahraničního obchodníka s cennými papíry je zajištěna úroveň ochrany zákazníků, která je stejná nebo vyšší než úroveň ochrany zajištěná zákazníkům tímto zákonem, a
k)
povolení příslušného orgánu dozoru ve státu sídla zahraničního obchodníka s cennými papíry podle odstavce 3 písm. e).
(7) Důvodem pro zamítnutí žádosti o povolení nemůže být skutečnost, že právní forma zahraničního obchodníka s cennými papíry neodpovídá právní formě akciové společnosti.
(8) V povolení Komise uvede, které investiční služby a ve vztahu ke kterým investičním instrumentům je pobočka oprávněna poskytovat. Komise může v povolení stanovit podmínky, které musí pobočka splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti. Ustanovení § 46 odst. 1 věta první a druhá a § 46 odst. 3 platí obdobně.
(9) Kromě získání povolení je zahraniční obchodník s cennými papíry povinen splnit též požadavky obchodního zákoníku týkající se organizačních složek podniků zahraničních osob. Oprávnění zahraničního obchodníka s cennými papíry podnikat vznikne zápisem do obchodního rejstříku v souladu s obchodním zákoníkem.
(10) Při poskytování investičních služeb uvedených v povolení podle odstavce 1 je zahraniční obchodník s cennými papíry povinen dodržovat ustanovení tohoto zákona a dalších předpisů, není-li stanoveno jinak nebo nevyplývá-li z povahy věci něco jiného. Zahraniční obchodník s cennými papíry je zejména povinen plnit povinnosti podle § 47 až 47b, § 47c odst. 2 až 6, § 49, 79, 80, 81a a povinnost hlásit obchody uzavřené mimo veřejný trh podle zákona o Komisi.25c) Ustanovení § 46a platí obdobně pro osoby navrhované do vedení pobočky a další osoby fakticky řídící činnost pobočky. Ustanovení § 46c a 46d platí pro zahraničního obchodníka s cennými papíry přiměřeně. Ustanovení § 47c odst. 1 platí obdobně pro výroční zprávu zahraničního obchodníka s cennými papíry a údaje v rozsahu této výroční zprávy za pobočku.
(11) Pro odnětí povolení zahraničnímu obchodníkovi s cennými papíry platí přiměřeně ustanovení § 48. Kromě toho odejme Komise zahraničnímu obchodníkovi s cennými papíry povolení, jestliže příslušný orgán dozoru ve státu sídla zahraničního obchodníka s cennými papíry odejme zahraničnímu obchodníkovi s cennými papíry povolení k poskytování investičních služeb uvedených v povolení podle odstavce 1 nebo pokud je zrušena právnická osoba, o jejíž pobočku jde.
(12) Činnost pobočky podléhá státnímu dozoru Komise podle tohoto zákona a podle zákona o Komisi. O každém opatření podle části páté tohoto zákona informuje Komise bez zbytečného odkladu příslušný orgán dozoru ve státu sídla zahraničního obchodníka s cennými papíry.
(13) Ustanovení odstavců 1 až 12 neplatí pro osoby uvedené v § 48e.
§ 46
(1) O povolení podle § 45 odst. 1 rozhodne Komise do 60 dnů od doručení žádosti, a to na základě posouzení věcných, personálních a organizačních předpokladů pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry, zejména ve vztahu k rozsahu hlavních a doplňkových investičních služeb, které mají být povoleny. Povolení se uděluje na dobu neurčitou, nelze je převést na jinou osobu a ani nepřechází na právního nástupce. Povolení se neudělí, jestliže
a)
nejsou splněny věcné, personální nebo organizační předpoklady pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry, zejména nedosahuje-li základní kapitál obchodníka s cennými papíry výše podle § 46c, nemají-li osoby podle § 45 odst. 4 písm. g) dobrou pověst, potřebnou kvalifikaci nebo zkušenosti nebo nesplňují-li podmínku podle § 46b, nebo pravidla ve smyslu § 47a či 47b nejsou v souladu s požadavky tohoto zákona,
b)
osoby s kvalifikovanou účastí na obchodníkovi s cennými papíry nejsou osobami vhodnými z hlediska zdravého a obezřetného vedení obchodníka s cennými papíry,
c)
sídlo a skutečné sídlo obchodníka s cennými papíry není na území České republiky,
d)
úzké propojení mezi obchodníkem s cennými papíry a jinými osobami brání účinnému výkonu státního dozoru nad obchodníkem s cennými papíry, nebo
e)
právní prostředí ve státu, který není členem Evropské unie nebo členským státem Evropského hospodářského prostoru a jehož právním řádem se řídí jedna nebo několik osob, se kterou má obchodník s cennými papíry úzké propojení, včetně vymahatelnosti práva v tomto státu, brání účinnému výkonu státního dozoru nad obchodníkem s cennými papíry.
(2) V případě, že rozhodnutí o povolení podle § 45 odst. 1 nebude vydáno do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení, lze se jeho vydání domáhat u soudu.
(3) Jestliže obchodník s cennými papíry nezahájí činnost na základě povolení podle § 45 odst. 1 do 12 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení, pozbývá toto povolení platnosti.
§ 46a
Podmínky výkonu funkcí
(1) Podmínkou volitelnosti nebo jmenování člena představenstva a dozorčí rady obchodníka s cennými papíry je předchozí souhlas Komise. Totéž platí pro vznik oprávnění osob fakticky řídících činnost obchodníka s cennými papíry k této činnosti.
(2) Jestliže činnost obchodníka s cennými papíry vykonává banka, týká se souhlas podle odstavce 1 pouze těch osob, které budou odpovědné za výkon činností obchodníka s cennými papíry.
(3) Součástí žádosti o souhlas s ustanovením osoby podle odstavce 1 jsou doklady nebo čestná prohlášení této osoby podle § 45 odst. 5 písm. b), jakož i o splnění dalších podmínek podle § 46b a výpis z evidence Rejstříku trestů, ne starší 3 měsíců.
(4) Komise souhlas podle odstavce 1 neudělí, pokud navržená osoba nemá dobrou pověst, potřebnou kvalifikaci nebo dostatečné zkušenosti pro činnost podle odstavce 1 a nebo nesplňuje podmínky podle § 46b.
(5) Rozhodnutí o souhlasu podle odstavce 1 nebo o jeho neudělení je Komise povinna odeslat do 21 dnů ode dne doručení nebo doplnění žádosti s tím, že neodešle-li v této lhůtě své rozhodnutí, platí, že byl souhlas udělen. Účastníkem řízení je žadatel a osoba, pro kterou se žádá o udělení souhlasu, není-li žadatelem.
§ 46b
(1) Členem představenstva, dozorčí rady, prokuristou nebo makléřem obchodníka s cennými papíry nebo osobou fakticky řídící činnost obchodníka s cennými papíry může být pouze osoba, která není poslancem nebo senátorem Parlamentu České republiky, členem Nejvyššího kontrolního úřadu nebo bankovní rady České národní banky, zaměstnancem Komise anebo členem představenstva, členem dozorčí rady, prokuristou nebo makléřem jiného obchodníka s cennými papíry nebo společnosti s obdobným předmětem podnikání nebo investiční společnosti nebo investičního fondu. Ustanovení tohoto zákona ani zvláštních zákonů25d) tím nejsou dotčena.
(2) Obchodník s cennými papíry a v případě, že má být vydáno povolení podle § 45 pro osobu, která jako akciová společnost ještě nevznikla, zakladatel této osoby, má povinnost si vyžádat čestné prohlášení fyzických osob podle odstavce 1 o tom, že splňují podmínky podle odstavce 1, ještě před jejich ustanovením do funkce nebo před vznikem jejich oprávnění k činnosti osoby fakticky řídící činnost obchodníka s cennými papíry.
§ 46c
Minimální základní kapitál obchodníka s cennými papíry
(1) Základní kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou nebo pobočkou zahraniční banky, musí činit alespoň 27 000 000 Kč, nejde-li o případ podle odstavce 2 nebo 3.
(2) Jestliže je obchodník s cennými papíry oprávněn poskytovat výhradně investiční služby podle § 8 odst. 2 písm. a), b) a d) a přijímá při tom peněžní prostředky nebo investiční instrumenty zákazníků, musí jeho základní kapitál činit alespoň 5 000 000 Kč.
(3) Jestliže je obchodník s cennými papíry oprávněn poskytovat výhradně investiční služby podle § 8 odst. 2 písm. a), b) a d) a není přitom oprávněn přijímat peněžní prostředky nebo investiční instrumenty zákazníků, musí jeho základní kapitál činit alespoň 2 000 000 Kč.
(4) Ustanovení obchodního zákoníku o minimálním základním kapitálu akciové společnosti nejsou odstavci 1 až 3 dotčena.
§ 46d
Kapitálová přiměřenost obchodníka s cennými papíry
(1) Obchodník s cennými papíry, který je bankou nebo pobočkou zahraniční banky, je povinen dodržovat kapitálovou přiměřenost podle zvláštního právního předpisu.25e)
(2) Kapitálová přiměřenost na individuálním i konsolidovaném základě obchodníka s cennými papíry, který není bankou, se přiměřeně řídí právní úpravou platnou pro banky.
(3) Podrobnosti této úpravy a případné odchylky stanoví právním předpisem ministerstvo na návrh Komise.
Pravidla činnosti a hospodaření obchodníka s cennými papíry
§ 47
Deník obchodníka s cennými papíry
(1) Obchodník s cennými papíry je povinen vést deník o přijatých pokynech k obstarání koupě a prodeje nebo převodu investičních cenných papírů a obchodech uzavřených na základě těchto pokynů. Záznamy v tomto deníku musí obsahovat zejména tyto údaje:
a)
obchodní firmu nebo název nebo jméno a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště prodávajícího a kupujícího,
b)
identifikační číslo nebo rodné číslo prodávajícího a kupujícího,
c)
ISIN nebo případně jiný údaj identifikující cenný papír a počet kusů cenného papíru, které mají být podle pokynu zákazníka koupeny nebo prodány, a počet kusů cenného papíru na základě tohoto pokynu koupených nebo prodaných,
d)
cenu, za kterou má být cenný papír koupen nebo prodán, anebo alespoň způsob jejího určení a cenu, za kterou byl obchod uskutečněn,
e)
lhůtu pro obstarání koupě nebo prodeje cenného papíru a čas uskutečnění koupě nebo prodeje cenného papíru,
f)
čas, místo přijetí pokynu a způsob jeho předání,
g)
označení veřejného trhu nebo jiného místa, kde byl cenný papír koupen nebo prodán,
h)
důvod, proč nebylo možné pokyn realizovat,
i)
jméno makléře (§ 49), který prováděl odborné obchodní činnosti související s uzavřeným obchodem,
j)
výši úplaty účtované za obstarání převodu a za poskytnutí s ním souvisejících služeb,
k)
nákupy a prodeje uskutečňované na základě smlouvy podle § 37a.
(2) Povinnosti uvedené v odstavci 1 se vztahují obdobně též na pokyny přijaté k obstarání koupě nebo prodeje jiných investičních instrumentů.
(3) Údaje podle odstavců 1 a 2 je obchodník s cennými papíry povinen uvádět ve svém deníku přiměřeně též o koupích a prodejích investičních instrumentů uskutečněných na vlastní účet.
§ 47a
Pravidla organizace vnitřního provozu obchodníka
s cennými papíry
(1) Kromě jiných povinností týkajících se organizace vnitřního provozu je obchodník s cennými papíry povinen
a)
zavést administrativní postupy, kontrolní a bezpečnostní opatření pro zpracování a evidenci dat a přiměřený mechanismus vnitřní kontroly včetně pravidel pro obchody uzavírané jeho zaměstnanci na vlastní účet nebo na účet osob jim blízkých,
b)
vést finanční prostředky klienta, které jsou mu svěřeny, na bankovních účtech odděleně od bankovních účtů, kde má uloženy finanční prostředky patřící do jeho majetku,
c)
účtovat o finančních prostředcích a investičních instrumentech zákazníka, které jsou mu svěřeny, odděleně od ostatního svého majetku,
d)
učinit přiměřená opatření k tomu, aby svěřené finanční prostředky a investiční instrumenty, které patří zákazníkům, nemohly být použity k obchodům na vlastní účet,
e)
zavést v rámci svého provozu takové postupy a informační a organizační bariéry, aby se omezila možnost střetu zájmů mezi ním a jeho zákazníkem nebo mezi jeho zákazníky navzájem,
f)
pro svou obchodní činnost musí mít potřebné materiální a personální vybavení a jeho zaměstnanci musejí být osoby vhodné a odborně způsobilé pro činnost, kterou vykonávají.
(2) Finanční prostředky a investiční instrumenty zákazníka, které jsou svěřeny obchodníkovi s cennými papíry za účelem provedení jeho pokynu, nejsou součástí majetku obchodníka s cennými papíry.
(3) Ministerstvo může na návrh Komise upravit vyhláškou podrobnější pravidla pro plnění povinností uvedených v odstavci 1.
§ 47b
Pravidla jednání obchodníka s cennými papíry ve vztahu
k zákazníkům
(1) Obchodník s cennými papíry je povinen
a)
jednat při poskytování služby kvalifikovaně, čestně a spravedlivě, v nejlepším zájmu svých zákazníků,
b)
vykonávat svou činnost tak, aby nedocházelo k narušení průhlednosti finančního trhu, zejména nesmí činit žádné úkony směřující k manipulaci s cenami cenných papírů,
c)
nevyužívat finanční prostředky a investiční instrumenty zákazníků, které jsou mu svěřeny za účelem provedení služby, k obchodům na svůj účet, ledaže s tím zákazník vyslovil písemný souhlas,
d)
podle druhu a rozsahu zákazníkem požadovaných služeb vyžadovat od zákazníka informaci o jeho finanční situaci, o zkušenosti v oblasti investic do investičních instrumentů a o záměrech, které chce dosáhnout prostřednictvím požadované služby,
e)
zákazníka upozornit na důležité skutečnosti související s obchodem, zejména na možná rizika, vyžádat si od zákazníka písemný souhlas, pokud z provedení zakázky vyplynou další finanční závazky, a zákazníka přesně a bez průtahů informovat o obchodech, které pro něho uzavřel,
f)
uveřejňovat podstatné informace o svých obchodech způsobem a v rozsahu staveném vyhláškou podle odstavce 3,
g)
v případech, kdy se nelze vyhnout střetu zájmů, dát přednost zájmům zákazníků před zájmy vlastními a tam, kde jde o střet zájmů zákazníků, zajistit, aby zákazníkům bylo poskytnuto spravedlivé zacházení,
h)
zajistit, aby měl dostatek prostředků ke splnění závazků vůči zákazníkům,
i)
plnit pokyny zákazníků za nejlepších podmínek a vyřizovat je v časovém pořadí jak mu byly uděleny,
j)
při koupích a prodejích uskutečněných pro zákazníka postupovat podle § 31 odst. 2 a § 33 odst. 1 druhé věty i v případech, kdy předmětem obchodu jsou jiné investiční instrumenty,
k)
nevyužívat důvěrných informací podle § 81,
l)
informovat podrobně zákazníka o garančním systému zabezpečovaném Garančním fondem obchodníků s cennými papíry (§ 81a), a to zejména o výši a rozsahu náhrady, která se z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry poskytuje, a na žádost zákazníka též o podmínkách poskytování této náhrady a formalitách nezbytných pro její vyplacení,
m)
poskytnout zákazníkovi na jeho žádost informaci o vypořádacích systémech, jejichž je členem, a o jejich hlavních pravidlech, a
n)
při propagaci svých investičních služeb nepoužívat nepravdivé nebo zavádějící informace, nezamlčovat důležité skutečnosti, nenabízet výhody, jejichž spolehlivost nemůže zaručit.
(2) Pravidla podle odstavce 1 je obchodník s cennými papíry povinen dodržovat vždy se zvláštním zřetelem k úrovni odborných znalostí a zkušeností zákazníka, kterému poskytuje službu.
(3) Ministerstvo může na návrh Komise upravit vyhláškou podrobnější pravidla pro plnění povinností uvedených v odstavci 1, zejména též pravidla omezující používání informací o náhradách poskytovaných z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry k reklamním účelům.
§ 47c
Informační povinnost obchodníka s cennými papíry
(1) Obchodník s cennými papíry je povinen předkládat Komisi výroční zprávu podle zvláštního zákona25f) nejpozději do 3 měsíců po skončení kalendářního roku. Pokud není v této lhůtě účetní závěrka ověřena auditorem, je obchodník s cennými papíry povinen předložit Komisi zprávu auditora bez zbytečného odkladu poté, kdy tuto zprávu obdrží. Ustanovení § 47b odst. 1 písm. f) tím není dotčeno.
(2) Obchodník s cennými papíry je povinen veškerou dokumentaci týkající se jím poskytovaných služeb uschovávat nejméně 10 let. Tuto dokumentaci je povinen poskytnout Komisi na její žádost bez zbytečného odkladu.
(3) Obchodník s cennými papíry je povinen oznámit Komisi bez zbytečného odkladu všechny změny ve skutečnostech uvedených v § 45 odst. 4.
(4) Obchodník s cennými papíry je povinen nejméně jednou ročně, nejpozději do konce měsíce ledna následujícího kalendářního roku, informovat Komisi o všech osobách s kvalifikovanou účastí na obchodníkovi s cennými papíry v rozsahu údajů uvedených v § 45 odst. 4 písm. c).
(5) Auditor, který ověřuje účetní závěrku obchodníka s cennými papíry, je povinen upozornit Komisi bez zbytečného odkladu na jakoukoli skutečnost, o které se v průběhu své činnosti dozví a která
a)
svědčí o porušení povinnosti obchodníka s cennými papíry stanovené právním předpisem nebo vyplývající z povolení uděleného podle tohoto zákona,
b)
může ovlivnit další řádný výkon činnosti obchodníka s cennými papíry, nebo
c)
může vést k odmítnutí ověření roční účetní závěrky nebo vyslovení výhrady.
(6) Povinnost podle odstavce 5 platí též pro auditora u osoby, která má s obchodníkem s cennými papíry úzké propojení.
(7) Ministerstvo může na návrh Komise upravit vyhláškou podrobnější pravidla pro plnění povinností uvedených v odstavci 1.
§ 48
Odnětí povolení
(1) Komise odejme povolení, které vydala podle § 45, jestliže:
a)
to odůvodňují závažné změny v předpokladech uvedených v § 46 odst. 1,
b)
na majetek obchodníka s cennými papíry byl prohlášen konkurs nebo bylo povoleno vyrovnání, nebo byl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku,
c)
obchodníku s cennými papíry byl podle zvláštního zákona uložen soudem nebo správním orgánem26) zákaz činnosti,
d)
o to obchodník s cennými papíry požádá,
e)
povolení bylo uděleno na základě nesprávných údajů o podstatných skutečnostech uvedených v žádosti.
(2) Komise může odejmout povolení, které vydala podle § 45, v případech uvedených v § 86 odst. 1 nebo v případě, že obchodník s cennými papíry nevykonává činnost na základě povolení podle § 45 déle než 6 měsíců.
§ 48a
Nabývání kvalifikované účasti na obchodníkovi
s cennými papíry
(1) Osoba, která hodlá nabýt kvalifikovanou účast na obchodníkovi s cennými papíry nebo tuto účast zvýšit tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 33 % nebo 50 % podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech obchodníka s cennými papíry, nebo tak, že by se obchodník s cennými papíry stal osobou ovládanou touto osobou,26a) je povinna požádat o předchozí souhlas Komisi. Stejnou povinnost mají i osoby jednající ve shodě.26b)
(2) V žádosti podle odstavce 1 uvede žadatel svou obchodní firmu nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo, sídlo nebo místo podnikání a bydliště, podíl, který hodlá získat ve smyslu odstavce 1, a podstatné informace svědčící o jeho důvěryhodnosti, popřípadě důvěryhodnosti jeho statutárního a dozorčího orgánu nebo jejich členů.
(3) Komise souhlas podle odstavce 1 neudělí, pokud by nabyvatel nebyl osobou vhodnou z hlediska zdravého a obezřetného vedení obchodníka s cennými papíry nebo pokud by jeho úzké propojení s obchodníkem s cennými papíry mohlo znesnadňovat efektivní výkon dozoru.
(4) Osoba, která hodlá snížit svou kvalifikovanou účast na obchodníkovi s cennými papíry pod 20 %, 33 % nebo 50 % podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech obchodníka s cennými papíry, je povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit Komisi. Stejnou povinnost má skupina osob jednajících ve shodě nebo osoba, která přestává být osobou ovládající obchodníka s cennými papíry.
(5) Oznámení podle odstavce 4 musí obsahovat obchodní firmu nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo, sídlo nebo místo podnikání a bydliště osoby podle odstavce 4 a výši jejího sníženého podílu.
(6) Souhlas ve smyslu odstavce 1 lze v případech hodných zřetele udělit i následně.
(7) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti v rozporu s odstavcem 1 nebo snížení podílu při nesplnění oznamovací povinnosti podle odstavce 4 nemá za následek neplatnost právního úkonu.
(8) Osoba, která zvýšila svou kvalifikovanou účast na obchodníkovi s cennými papíry bez souhlasu Komise, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s cennými papíry, jež nabyla bez tohoto souhlasu, ledaže Komise udělila souhlas podle odstavce 6.
(9) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti podle odstavce 1, jakož i její snížení nebo pozbytí podle odstavce 4 je obchodník s cennými papíry, kterého se kvalifikovaná účast týká, povinen oznámit bez zbytečného odkladu Komisi.
§ 48b
(1) Obchodník s cennými papíry, který zamýšlí za účelem poskytování investičních služeb v rozsahu povolení uděleného Komisí podle § 45 odst. 1 zřídit pobočku v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, (dále jen "hostitelský stát") o tom učiní oznámení Komisi.
(2) V oznámení podle odstavce 1 uvede obchodník s cennými papíry
a)
hostitelský stát,
b)
organizační strukturu pobočky a její obchodní plán obsahující zejména povahu a rozsah služeb, které obchodník s cennými papíry zamýšlí v hostitelském státu poskytovat,
c)
adresu sídla v hostitelském státu, na které mohou být požadovány dokumenty, a
d)
jména a bydliště osob pověřených vedením pobočky.
(3) Nebude-li oznámení obsahovat všechny náležitosti podle odstavce 2, vyzve Komise obchodníka s cennými papíry k jeho doplnění.
(4) Komise posoudí oznámení zejména z hlediska dostatečnosti organizační struktury obchodníka s cennými papíry a jeho finanční situace ve vztahu k obchodnímu plánu pobočky. Shledá-li Komise, že jsou splněny předpoklady pro zřízení a řádný výkon činnosti pobočky, sdělí údaje podle odstavce 2 příslušnému orgánu dozoru v hostitelském státu a vyrozumí o tom obchodníka s cennými papíry. Součástí sdělení budou též podrobnosti o garančním fondu, ze kterého budou poskytovány náhrady zákazníkům pobočky.
(5) Neshledá-li Komise organizační strukturu obchodníka s cennými papíry nebo jeho finanční situaci ve vztahu k obchodnímu plánu pobočky dostatečnou pro zřízení a řádný výkon činnosti pobočky, vydá o tom nejpozději do 3 měsíců od doručení oznámení nebo jeho doplnění podle odstavce 3 rozhodnutí. Neučiní-li Komise v uvedené lhůtě sdělení podle odstavce 4, platí, že vydala rozhodnutí podle věty první.
(6) Zřídil-li obchodník s cennými papíry pobočku na území hostitelského státu, je povinen oznámit Komisi a příslušnému orgánu dozoru hostitelského státu veškeré změny ve skutečnostech podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d) nejpozději 1 měsíc před jejich provedením. Ohledně oznámených změn postupuje Komise obdobně podle odstavců 4 a 5.
(7) Jakékoli změny v podrobnostech o garančním fondu, ze kterého se v hostitelském státu poskytují náhrady zákazníkům pobočky, sdělí Komise bez zbytečného odkladu příslušnému orgánu dozoru hostitelského státu.
§ 48c
(1) Obchodník s cennými papíry, který zamýšlí v hostitelském státu na základě práva volného pohybu služeb poprvé poskytnout investiční službu nebo investiční služby v rozsahu povolení uděleného Komisí podle § 45 odst. 1, o tom učiní oznámení Komisi.
(2) V oznámení uvede obchodník s cennými papíry
a)
hostitelský stát, a
b)
obchodní plán obsahující zejména povahu a rozsah investiční služby nebo investičních služeb, které obchodník s cennými papíry zamýšlí v hostitelském státu poskytovat.
(3) Údaje uvedené v oznámení předá Komise do jednoho měsíce od doručení oznámení příslušnému orgánu dozoru hostitelského státu.
(4) Obchodník s cennými papíry poskytující na území hostitelského státu investiční službu nebo investiční služby je povinen oznámit jakékoli změny ve skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. b) Komisi a příslušnému orgánu dozoru hostitelského státu. Ohledně oznámených změn postupuje Komise podle odstavce 3.
§ 48d
Jestliže Komise odejme obchodníkovi s cennými papíry povolení podle § 45 odst. 1, učiní o tom bez zbytečného odkladu oznámení příslušnému orgánu dozoru ve všech hostitelských státech, ve kterých obchodník s cennými papíry poskytuje své služby podle § 48b nebo § 48c.
§ 48e
Osoba, která má sídlo v členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor (dále jen "domovský stát"), která je na základě povolení vydaného příslušným orgánem dozoru domovského státu oprávněná k poskytování investičních služeb a která podléhá v domovském státu dozoru v souladu s právem Evropských společenství, může v České republice poskytovat investiční služby v rozsahu tohoto oprávnění bez povolení podle § 45 odst. 1 prostřednictvím své pobočky nebo přímo na základě práva volného pohybu služeb.
§ 48f
(1) Osobě podle § 48e, která zamýšlí zřídit v České republice pobočku, může Komise ve lhůtě 2 měsíců od doručení sdělení příslušného orgánu dozoru domovského státu v rozsahu údajů podle § 48b odst. 2 a 4 stanovit ve veřejném zájmu podmínky poskytování investičních služeb v České republice spolu s pravidly jednání ve vztahu k zákazníkům. Stanoví-li Komise tyto podmínky nebo nestanoví-li je ve lhůtě 2 měsíců od doručení sdělení podle věty první, může být pobočka zřízena a zahájit činnost. Uložení podmínek je správním rozhodnutím.
(2) Jakékoliv změny v údajích uvedených v § 48b odst. 2 písm. b), c) nebo d) je pobočka povinna oznámit Komisi nejpozději 1 měsíc před jejich provedením. Ohledně oznámených změn postupuje Komise obdobně podle odstavce 1.
(3) Pro pobočku platí přiměřeně povinnosti obchodníka s cennými papíry stanovené tímto zákonem. Pobočka je zejména povinna plnit povinnosti podle § 47a a 47b, povinnost hlásit obchody uzavřené mimo veřejný trh podle zvláštního zákona26c) a povinnost dodržovat kapitálovou přiměřenost a dále poskytnout Komisi veškeré údaje nezbytné pro výkon státního dozoru nad plněním těchto povinností.
§ 48g
(1) Osoba podle § 48e, která zamýšlí poprvé v České republice poskytnout investiční službu nebo investiční služby na základě práva volného pohybu služeb, může výkon této činnosti zahájit, jakmile příslušný orgán dozoru domovského státu doručí Komisi sdělení v rozsahu údajů podle § 48c odst. 2 písm. b).
(2) O doručení sdělení učiní Komise oznámení, ve kterém může ve veřejném zájmu stanovit podmínky poskytování investiční služby nebo investičních služeb v České republice spolu s pravidly jednání ve vztahu k zákazníkům. Uložení podmínek je správním rozhodnutím.
(3) Jakékoli změny ve skutečnostech uvedených v § 48c odst. 2 písm. b) je osoba podle odstavce 1 povinna oznámit Komisi a příslušnému orgánu dozoru domovského státu s dostatečným předstihem před jejich provedením tak, aby Komise mohla provést odpovídající změnu nebo dodatek v podmínkách podle odstavce 2.
(4) Při poskytování investiční služby je osoba podle odstavce 1 povinna dodržovat podmínky podle odstavce 2, zejména povinnosti podle § 47b, plnit povinnost hlásit obchody uzavřené mimo veřejný trh podle zvláštního zákona26c) a poskytnout Komisi veškeré údaje nezbytné pro výkon státního dozoru nad plněním těchto povinností.
§ 48h
(1) Zjistí-li Komise, že osoba podle § 48e nedodržuje podmínky podle § 48f odst. 1 nebo § 48g odst. 2 nebo jiné povinnosti podle § 48f odst. 3 nebo § 48g odst. 4, vyzve ji, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu. Nezjedná-li osoba podle § 48e ve stanovené lhůtě nápravu, informuje Komise příslušný orgán dozoru domovského státu.
(2) Jestliže příslušný orgán dozoru domovského státu nezjedná v přiměřené lhůtě nápravu nebo jestliže opatření, která přijal, nepovedou k nápravě, může Komise po informování příslušného orgánu dozoru domovského státu přijmout opatření podle § 86, a to včetně zákazu uzavírání dalších smluv na území České republiky, jestliže je to nezbytné.
(3) V krajním případě může Komise přijmout opatření podle odstavce 2 bez ohledu na postup podle odstavců 1 a 2. O přijatém opatření musí Komise bez zbytečného odkladu informovat Evropskou komisi a příslušný orgán dozoru domovského státu. Komise změní nebo zruší opatření přijaté podle věty první, jestliže tak rozhodne Evropská komise po slyšení příslušného orgánu domovského státu.
(4) Jestliže příslušný orgán dozoru domovského státu odejme osobě podle § 48e povolení k poskytování investiční služby nebo investičních služeb, přijme Komise opatření k zamezení dalšího poskytování této služby nebo těchto služeb na území České republiky.
§ 48i
(1) Komise spolupracuje s příslušnými orgány dozoru domovského státu při výkonu dozoru nad řádnou činností osob podle § 48e, zejména poskytne příslušnému orgánu dozoru domovského státu veškeré informace o osobách ve vedení pobočky podle § 48f, kapitálové účasti na pobočce a informace získané podle § 48f odst. 3 a § 48g odst. 4.
(2) Příslušné orgány dozoru domovského státu mohou po předchozím oznámení Komisi přímo či prostřednictvím zplnomocněných osob ověřit u pobočky podle § 48f informace poskytnuté podle odstavce 1.
(3) Je-li to nezbytné, zajistí Komise na žádost příslušného orgánu dozoru domovského státu součinnost kontrolované osoby nebo jejích zástupců. Komise dále poskytne veškerou součinnost při doručování písemností.
(4) Na žádost příslušného orgánu dozoru domovského státu provede kontrolu podle odstavce 2 Komise, a to za účasti jednoho nebo několika zástupců tohoto orgánu, je-li to v žádosti uvedeno.
HLAVA II
MAKLÉŘ
§ 49
(1) Své odborné obchodní činnosti může obchodník s cennými papíry vykonávat pouze pomocí fyzické osoby, která k tomu má povolení Komise (dále jen "makléř"). Rozsah odborných obchodních činností vykonávaných pomocí makléře s rozčleněním podle odborné specializace makléře a druhy odborných specializací makléře může ministerstvo na návrh Komise upravit vyhláškou. Pokud makléř vykonává svou činnost pro obchodníka s cennými papíry, může tuto činnost vykonávat pouze pro jednoho obchodníka s cennými papíry, k němuž musí být v pracovním poměru.27)
(2) Povolení podle odstavce 1 se uděluje na žádost. V povolení Komise stanoví druh odborné specializace makléře podle složené makléřské zkoušky.
(3) K žádosti podle odstavce 2 je žadatel povinen předložit doklady o složení odborné zkoušky (dále jen "makléřská zkouška") odpovídající požadovanému druhu odborné specializace makléře a o splnění dalších podmínek podle odstavce 6.
(4) Pro účely tohoto zákona se za bezúhonnou považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo jiný úmyslný trestný čin.
(5) Obsahem makléřské zkoušky je podle požadovaného druhu odborné specializace makléře zejména prověření znalostí
a)
právních předpisů upravujících obchodování s cennými papíry,
b)
burzovních řádů, pravidel burzovního obchodu28) a tržních řádů (§ 50 odst. 4).
(6) Povolení podle odstavce 1 se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu. Komise povolení neudělí, jestliže žadatel
a)
nesložil makléřskou zkoušku,
b)
není bezúhonný, nebo
c)
nemá dobrou pověst, dostatečnou kvalifikaci nebo zkušenosti.
(7) Ministerstvo může na návrh Komise upravit vyhláškou rozsah a způsob makléřské zkoušky s rozčleněním podle druhu odborné specializace makléře a úplatu spojenou s makléřskou zkouškou.
(8) Pro odnětí povolení k činnosti makléře platí přiměřeně ustanovení § 48. Komise může dále odejmout povolení, jestliže makléř nevykonává činnost podle odstavce 1 déle než 12 měsíců.
HLAVA III
ORGANIZÁTOR MIMOBURZOVNÍHO TRHU
§ 50
(1) Organizátorem mimoburzovního trhu může být pouze akciová společnost se sídlem na území České republiky, která má pouze akcie na jméno a povolení Komise k organizování veřejného trhu.
(2) Povolení podle odstavce 1 se uděluje na žádost. V žádosti je žadatel povinen uvést
a)
obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo organizátora mimoburzovního trhu,
b)
výši čistého obchodního majetku a základního kapitálu organizátora mimoburzovního trhu a seznam všech osob, které se přímo nebo nepřímo podílejí na jeho podnikání; v seznamu se uvede obchodní firma nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo, sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště a výše podílu na základním kapitálu organizátora mimoburzovního trhu,
c)
věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti podle odstavce 1, zejména skutečnosti, ze kterých vyplývá, že organizátor mimoburzovního trhu bude při výkonu této činnosti disponovat technickým vybavením nutným k organizování poptávky a nabídky cenných papírů a výpočtu jejich kurzů.
(3) Současně se žádostí podle odstavce 2 žadatel musí předložit ke schválení návrh pravidel, podle kterých se na mimoburzovním trhu budou uskutečňovat převody instrumentů kapitálového trhu a uveřejňovat tam dosahované kurzy (dále jen "tržní řád").
§ 51
(1) O povolení podle § 50 rozhodne Komise do 60 dnů od doručení žádosti, a to na základě posouzení žádosti, návrhu tržního řádu a s přihlédnutím k potřebám kapitálového trhu. Toto povolení se uděluje na dobu neurčitou, nelze je převést na jinou osobu a ani nepřechází na jinou osobu.
(2) V povolení podle § 50 Komise stanoví, ve vztahu ke kterým instrumentům kapitálového trhu je organizátor mimoburzovního trhu oprávněn organizovat veřejný trh. Součástí povolení je schválený tržní řád. Komise může v povolení stanovit podmínky, které musí organizátor mimoburzovního trhu splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti. Komise může v povolení stanovit oprávnění organizátora mimoburzovního trhu poskytovat služby podle odstavců 3 a 4.
(3) Organizátor mimoburzovního trhu je oprávněn poskytovat též služby spočívající v poskytování informací v rozsahu stanoveném v povolení Komise. Takové služby však
a)
nesmějí umožnit na mimoburzovním trhu obchodování s cennými papíry, které nebyly přijaty k obchodování na veřejném trhu,
b)
musejí být od služeb týkajících se cenných papírů přijatých k obchodování na mimoburzovním trhu zřetelně odlišeny se zvláštním upozorněním na skutečnost, že cenné papíry, které jsou jejich předmětem, nejsou registrovanými cennými papíry, a
c)
mohou být poskytovány pouze za předpokladu, že jejich poskytování je upraveno tržním řádem.
(4) Pokud je to v povolení uvedeno, je organizátor mimoburzovního trhu oprávněn
a)
poskytovat též služby prostřednictvím jiného veřejného trhu, a to i zahraničního, nachází-li se tento zahraniční trh v členském státu Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (dále jen "OECD") nebo byl-li jeho výběr schválen Komisí, nebo
b)
umožnit organizátorovi veřejného trhu podle písmene a) poskytovat služby prostřednictvím svého trhu.
(5) Pro odnětí povolení uděleného podle § 50 platí přiměřeně ustanovení § 48.
§ 52
(1) Organizátor mimoburzovního trhu je povinen oznámit bez zbytečného odkladu Komisi všechny změny ve skutečnostech uvedených v § 50 odst. 2.
(2) Změny tržního řádu ve vztahu k organizátorovi mimoburzovního trhu nabývají účinnosti dnem schválení Komisí. Tyto změny se považují za schválené, neodešle-li Komise organizátorovi mimoburzovního trhu své rozhodnutí o jejich neschválení nebo výzvu k doplnění návrhu ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy jí byl návrh změn doručen nebo na výzvu doplněn. Ustanovení § 54 odst. 2 tím není dotčeno.
(3) Schválení změn tržního řádu podle odstavce 2 se nepovažuje pro účely placení správních poplatků za změnu v povolení uděleném podle § 50 odst. 1.
§ 53
(1) Organizátor mimoburzovního trhu je povinen vhodným způsobem uveřejňovat tržní řád a jeho změny. Organizátor mimoburzovního trhu je povinen vhodným způsobem uveřejňovat též kurzy instrumentů kapitálového trhu dosahované na mimoburzovním trhu.
(2) Organizátor mimoburzovního trhu nesmí obchodovat s instrumenty kapitálového trhu.
(3) Organizátor mimoburzovního trhu dbá, aby při jeho činnosti byly dodržovány právní předpisy, tržní řád a zabezpečována ochrana zájmů účastníků kapitálového trhu.
§ 54
(1) Organizátor mimoburzovního trhu je oprávněn odmítnout poskytnutí služeb pouze v případech, kdy to vyplývá ze zákona nebo z tržního řádu.
(2) Pro účastníky mimoburzovního trhu jsou schválený tržní řád a jeho změny závazné okamžikem uveřejnění podle § 53 odst. 1, nestanoví-li organizátor mimoburzovního trhu datum závaznosti pozdější.
(3) Vypořádání koupí a prodejů, které byly uskutečněny na trhu organizovaném organizátorem mimoburzovního trhu, zabezpečuje organizátor tohoto trhu nebo osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry (§ 70b).
(4) Ve sporech z obchodu na mimoburzovním trhu je nepřípustná námitka, že šlo pouze o sázku nebo hru.
HLAVA IV
STŘEDISKO
§ 55
(1) Středisko je právnickou osobou, kterou zřizuje podle zvláštního zákona29) ministerstvo. Středisko se zapisuje do obchodního rejstříku.
(2) Stát ručí za závazky střediska a za závazky právnických osob pověřených vedením části evidence střediska (§ 70a) v mezích tohoto pověření.
(3) Středisko nesmí organizovat trh s cennými papíry ani s nimi obchodovat.
(4) V řídících, případně dozorčích orgánech střediska nesmějí být makléři, osoby se souhlasem podle § 45a, jejich zaměstnanci, členové orgánů a společníci, dále zaměstnanci, členové orgánů a společníci obchodníka s cennými papíry, investiční společnosti, investičního fondu, organizátora veřejného trhu a osoby provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry.
§ 56
(1) Středisko je povinno evidovat
a)
zaknihované cenné papíry, změny jejich majitelů a další údaje, které se jich týkají, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem,
b)
imobilizované cenné papíry, změny jejich majitelů a další údaje, které se jich týkají, a to v rozsahu podle písmena a),
c)
rozhodnutí přijatá Komisí podle tohoto zákona,
d)
další údaje, stanoví-li tak zákon.
(2) Evidenci podle odstavce 1 písm. c) vede středisko na základě údajů, které je mu povinna bez zbytečných odkladů předat Komise.
(3) Středisko může na základě smlouvy podle § 34 odst. 1 přijímat listinné cenné papíry do samostatné a hromadné úschovy.
(4) Středisko je oprávněno poskytovat majitelům cenných papírů, emitentům, obchodníkům s cennými papíry, burzám cenných papírů, organizátorům mimoburzovního trhu a osobám provádějícím vypořádání obchodů s cennými papíry služby spojené s činnostmi konanými podle odstavců 1 a 3.
(5) Jinou činnost, než jsou činnosti uvedené v tomto zákoně, může středisko vykonávat, pouze pokud souvisí s jeho činnostmi podle předchozích odstavců.
(6) K výkonu své činnosti podle předchozích odstavců má středisko právo na poskytnutí všech potřebných podkladů od majitelů cenných papírů, emitentů, obchodníků s cennými papíry, burz cenných papírů, organizátorů mimoburzovního trhu, osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry, popřípadě dalších osob. Nevyplývá-li z tohoto nebo ze zvláštního zákona něco jiného, jde neposkytnutí těchto podkladů, jejich opožděné, nesprávné či neúplné poskytnutí, nebo poskytnutí v jiné než požadované formě k tíži toho, kdo je k jejich poskytnutí povinen.
(7) Pravidla, podle kterých středisko poskytuje své služby a vykonává jiné činnosti podle tohoto zákona, je středisko povinno upravit ve svém provozním řádu. Tento provozní řád, stejně jako každá jeho změna, nabývá účinnosti dnem schválení Komisí, nestanoví-li Komise jako den nabytí účinnosti den pozdější. Vůči třetím osobám je provozní řád a jeho změny závazný dnem jeho zveřejnění v Obchodním věstníku.
(8) Činnost podle odstavce 1 písm. c), § 58 odst. 1 a § 60 odst. 1 vykonává středisko bezplatně. Ostatní činnosti vykonává středisko za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy. Na zajištění pohledávky střediska za poskytnuté služby se přiměřeně použije ustanovení § 34 odst. 10.
§ 57
Evidenci zaknihovaných cenných papírů vede středisko na účtech majitelů cenných papírů (dále jen "účet") a v registru emitentů cenných papírů (dále jen "registr").
§ 58
(1) Středisko zřídí účet každému, kdo se stane majitelem zaknihovaného cenného papíru na základě privatizace s použitím investičních kupónů provedené podle zvláštních předpisů.6)
(2) Ostatním osobám zřídí středisko účet na jejich žádost nebo na žádost emitenta, obchodníka s cennými papíry, burzy cenných papírů, organizátora mimoburzovního trhu nebo osoby provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry.
(3) Středisko má povinnost zřídit každému jen jeden účet.
(4) Číselné označení účtu středisko sdělí pouze osobě, které tento účet zřídilo (dále jen "majitel účtu"), nebo jejímu zástupci, a to bez zbytečného odkladu po zřízení účtu.
(5) Právní vztah mezi majitelem účtu a střediskem se řídí tímto zákonem a obchodním zákoníkem.
(6) Pokud vztah podle odstavce 5 nezanikne dříve, zanikne dnem, kdy na účtu nebude po dobu jednoho roku vidován žádný cenný papír.
(7) Majitelem zaknihovaného cenného papíru je osoba, na jejímž účtu je cenný papír evidován, není-li prokázán opak.
§ 59
Účet obsahuje
a)
číselné označení účtu a datum jeho zřízení,
b)
obchodní firmu nebo název, identifikační číslo a sídlo právnické osoby, u fyzické osoby jméno, rodné číslo a bydliště,
c)
údaje o jednotlivých cenných papírech majitele účtu, a to zejména
1.
druh cenného papíru, jeho bližší určení z hlediska jeho zastupitelnosti, a jeho náležitosti ve smyslu § 4 a u registrovaného cenného papíru (§ 71 odst. 1) jeho ISIN,
2.
počet kusů cenného papíru každé emise,
3.
obchodní firmy nebo názvy nebo jména a identifikační čísla nebo rodná čísla spolumajitelů cenného papíru a velikost jejich podílu,
4.
pozastavení výkonu práva nakládat s cenným papírem a omezení výkonu tohoto práva stanovené emitentem,
5.
zda a u koho je cenný papír uložen podle § 34 odst. 3 anebo kým je spravován podle § 36 či obhospodařován podle § 37a odst. 1,
6.
samostatně převoditelná práva spojená s cenným papírem, popřípadě jejich oddělení od cenného papíru,
7.
zda je cenný papír zastaven a kdo je zástavním věřitelem,
d)
osoby, které jsou kromě majitele účtu oprávněny nakládat s cennými papíry evidovanými na účtu a rozsah tohoto jejich oprávnění, jakož i osoby, které jsou kromě majitele účtu oprávněny požadovat údaje o těchto cenných papírech a rozsah tohoto jejich oprávnění; rozsah registrovaných údajů je obdobný jako pod písmenem b),
e)
čas provedení zápisu na tomto účtu.
§ 60
(1) Středisko založí registr každému emitentu akcií, které se nabývají s použitím investičních kupónů podle zvláštních předpisů.6)
(2) Ostatním emitentům založí středisko registr na jejich žádost nebo na žádost jejich zakladatelů či zřizovatelů.
(3) Středisko má povinnost založit každému emitentu jen jeden registr.
(4) Právní vztah mezi emitentem a střediskem při vedení registru se řídí tímto zákonem a obchodním zákoníkem.
§ 61
Registr musí obsahovat
a)
číselné označení registru a datum jeho založení,
b)
obchodní firmu nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště emitenta,
c)
údaje o jednotlivých cenných papírech podle § 59 písm. b) a c),
d)
čas provedení zápisu v tomto registru.
§ 62
(1) Středisko je povinno předat majiteli účtu výpis z tohoto účtu
a)
vždy bez zbytečného odkladu poté, co provede účetní zápis ve prospěch nebo k tíži tohoto účtu (dále jen "změnový výpis"), nedohodne-li se s majitelem účtu jinak,
b)
na jeho žádost (dále jen "stavový výpis").
(2) Výpis z účtu se zasílá doporučeně na adresu majitele účtu registrovanou ve středisku, není-li dohodnut jiný způsob předání výpisu.
(3) Změnový výpis obsahuje údaje vyjadřující provedenou změnu nebo změny podle odstavce 1 písm. a), a to uvedením stavu před provedením zápisu a po jeho provedení.
(4) Stavový výpis obsahuje údaje o počtu kusů cenných papírů podle jednotlivých druhů, emitentů a emisí, a to pro jednotlivé cenné papíry s vyznačením údajů o případném zástavním právu a zástavních věřitelích. V závislosti na obsahu žádosti podle odstavce 1 písm. b) musí stavový výpis obsahovat navíc případně též údaje podle § 59 písm. c) bodu 3, údaje o případném pozastavení výkonu práva nakládat s cenným papírem, údaje podle § 59 písm. c) bodu 5, jakož i údaje podle § 59 písm. d).
(5) Ustanoveními odstavců 3 a 4 není dotčeno ustanovení § 56 odst. 4 a 7.
§ 63
(1) Středisko je povinno předat emitentovi výpis z jeho registru
a)
vždy při vydání cenného papíru ve smyslu § 5 odst. 6,
b)
vždy při přeměně podoby cenného papíru,
c)
na jeho žádost.
(2) O předání výpisu z registru platí přiměřeně ustanovení § 62 odst. 2.
(3) Výpis z registru emitenta podle odstavce 1 obsahuje označení majitelů cenných papírů nebo jejich správců v rozsahu podle § 59 písm. b) a údaje o jmenovité hodnotě a počtu kusů emitentem vydaných cenných papírů na příslušných účtech. Ustanovení § 11 odst. 1 tím není dotčeno.
(4) V závislosti na obsahu žádosti podle odstavce 1 písm. c) musí výpis z registru obsahovat kromě údajů ve smyslu odstavce 3 označení, zda a v jakém rozsahu jsou cenné papíry zastaveny a kdo je jejich zástavním věřitelem, u cenných papírů vydaných ve formě na řad a na jméno pak také údaje o jejich majiteli i tehdy, pokud jsou spravovány správcem.
(5) Ustanoveními odstavců 3 a 4 není dotčeno ustanovení § 56 odst. 4 a 7.
§ 64
Středisko je povinno na základě námitky majitele účtu nebo emitenta, kterou uzná jako oprávněnou, jakož i na základě pravomocného rozhodnutí soudu provést opravu nebo doplnění ve své evidenci. Opravu provede ke dni, kdy byl chybný zápis proveden; doplnění ke dni, kdy neúplnost vznikla.
§ 65
Středisko je oprávněno postupovat podle § 64 též z vlastního podnětu, pokud ve své evidenci zjistí chybu nebo neúplnost. O zjištěných chybách a neúplnostech je středisko povinno vést dokumentaci.
§ 66
Středisko zašle všem osobám, na jejichž účtu nebo v jejichž registru provedlo opravy nebo doplnění, výpis z jejich účtu nebo registru s odůvodněním, a to bez zbytečného odkladu poté, co došlo k provedení opravy nebo doplnění.
§ 67
Středisko odpovídá za škodu, která vznikla osobám, jejichž účty a registry vede, v důsledku chyby nebo neúplnosti v jeho evidenci.
§ 68
(1) Změnu osoby majitele zaknihovaného cenného papíru, k níž dochází přechodem podle § 7, zaregistruje středisko vždy ke dni tohoto přechodu.
(2) Příkaz k registraci podle odstavce 1 dává nabyvatel cenného papíru.
(3) K příkazu podle odstavce 2 je třeba přiložit prvopis nebo úředně ověřenou kopii dokladu o změně osoby majitele zaknihovaného cenného papíru podle odstavce 1.
(4) Vznikne-li zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru jinak než na základě smlouvy podle § 39, registruje středisko toto zástavní právo ke dni jeho vzniku. Registraci takto vzniklého zástavního práva středisko zruší ke dni jeho zániku.
(5) Příkaz k registraci zástavního práva podle odstavce 4, jakož i příkaz k jejímu zrušení je oprávněn dát zástavní věřitel a v případě jejího zrušení též dlužník.
(6) K příkazu k registraci zástavního práva podle odstavce 4 je třeba přiložit prvopis nebo úředně ověřenou kopii dokladu o vzniku zástavního práva podle odstavce 4. K příkazu ke zrušení registrace zástavního práva podle odstavce 4 je třeba přiložit doklad o zániku tohoto zástavního práva, ledaže příkaz dává zástavní věřitel.
§ 69
(1) Údaje v evidenci střediska podle § 56 odst. 1 písm. a) a b) je středisko povinno utajovat obdobně jako u bankovního tajemství.
(2) Kromě údajů poskytovaných při plnění informační povinnosti podle § 62, 63 a 66 je středisko oprávněno poskytovat údaje utajované podle odstavce 1 (dále jen "utajované údaje") pouze tehdy, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.
(3) Překročením oprávnění podle odstavce 2 není sdělení utajovaných údajů při podání trestního oznámení.
§ 70
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, je středisko povinno podat zprávu o utajovaných údajích pouze
a)
osobám pověřeným výkonem státního dozoru podle tohoto zákona (§ 82),
b)
soudu pro účely občanského soudního řízení,30)
c)
orgánu činnému v trestním řízení, a to za podmínek, které stanoví zvláštní zákon,31)
d)
správcům daně pro účely správy daní,32)
e)
České národní bance, a to za podmínek, které stanoví zvláštní zákon,32a)
f)
ministerstvu pro účely výkonu státního dozoru podle zvláštních zákonů,32b)
g)
příslušné organizační složce ministerstva za podmínek, které stanoví zvláštní zákon,32c)
h)
Národnímu bezpečnostnímu úřadu a zpravodajským službám podle zvláštního zákona,32d)
i)
osobám, které prokáží, že je ten, jehož se utajované údaje týkají, oprávnil tyto údaje získat, nebo že jsou k jejich získání oprávněny z titulu jeho jiného zastoupení.
(2) Zprávu podle odstavce 1 podá středisko pouze na písemné vyžádání obsahující údaje, podle nichž může středisko příslušný údaj identifikovat.
(3) Středisko je povinno nejméně jednou týdně vhodným způsobem uveřejňovat údaje o
a)
počtu kusů registrovaného cenného papíru, jejichž úplatný převod zaregistrovalo na základě příkazů k registraci převodu, s výjimkou příkazů, které jsou výsledkem převodů uskutečňujících se s využitím veřejných trhů,
b)
průměrné ceně registrovaného cenného papíru dosahované při převodech podle písmene a).
§ 70a
(1) K vedení části evidence střediska, jakož i výkonu ostatních jeho činností svěřených mu zákonem je oprávněna i jiná právnická osoba, a to v rozsahu uvedeném ve smlouvě uzavřené mezi střediskem a touto právnickou osobou.
(2) K platnému uzavření smlouvy podle odstavce 1 je nutné povolení Komise.
(3) Povolení podle odstavce 2 se uděluje na žádost, v níž je žadatel povinen uvést:
a)
obchodní firmu nebo název, identifikační číslo a sídlo nebo místo podnikání,
b)
předmět činnosti doložený výpisem z obchodního rejstříku ne starším tří měsíců,
c)
výši čistého obchodního majetku a základního kapitálu žadatele a seznam všech osob, které se přímo nebo nepřímo podílejí na jeho podnikání v rozsahu 10 a více procent základního kapitálu; v seznamu se uvede obchodní firma nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo, sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště a výše podílu na základním kapitálu žadatele,
d)
návrh, v jakém rozsahu bude vykonávat činnost svěřenou tímto zákonem středisku,
e)
technické, věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti podle odstavce 1,
f)
způsob zajištění rizik a závazků vzniklých v souvislosti s činností podle odstavce 1 a s případným ukončením této činnosti.
(4) Součástí žádosti podle odstavce 3 musí být
a)
stanovisko střediska k údajům podle odstavce 3 písm. e),
b)
návrh smlouvy podle odstavce 1.
(5) O žádosti podle odstavce 3 rozhodne Komise do 60 dnů po jejím obdržení a po posouzení
a)
účelnosti žádosti z hlediska potřeb finančního trhu,
b)
majetku žadatele z hlediska pokrytí rizik a závazků vyplývajících z vedení části evidence střediska,
c)
právní formy a předmětu činnosti žadatele,
d)
dosavadní podnikatelské činnosti žadatele, zejména z hlediska dodržování zásad poctivého obchodního styku,
e)
odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a bezúhonnosti statutárních a dozorčích orgánů nebo jejich členů a dalších osob, které na základě dohody, podílu na žadateli či jiné skutečnosti ovlivňují podstatným způsobem chování žadatele, přestože nejsou členem představenstva žadatele, bez zřetele k tomu, jaký vztah k žadateli mají,
f)
schopnosti osob podle odstavce 3 písm. c) zajistit zdravé a obezřetné vedení žadatele.
(6) V povolení podle odstavce 2 musí být uvedeno, na jaký rozsah činností střediska může být smlouva podle odstavce 1 uzavřena. Toto povolení je nepřevoditelné a nepřechází ani na právního nástupce. Komise může v povolení stanovit podmínky, které musí osoba oprávněná k vedení části evidence střediska splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.
HLAVA V
OSOBA PROVÁDĚJÍCÍ VYPOŘÁDÁNÍ OBCHODŮ S CENNÝMI PAPÍRY
§ 70b
(1) Vypořádání obchodů s investičními instrumenty, popř. jinými instrumenty kapitálového trhu může vykonávat pouze akciová společnost se sídlem na území České republiky, která má pouze akcie na jméno a povolení Komise k této činnosti, (dále jen "osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry") a Česká národní banka, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) Vypořádáním obchodů podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí podnikání, které spočívá v organizování a provozování systému vypořádání závazků z obchodů s investičními instrumenty, popř. jinými instrumenty kapitálového trhu (dále jen "vypořádací systém") pro alespoň 3 účastníky vypořádacího systému.
(3) Účastníky vypořádacího systému mohou být banky, obchodníci s cennými papíry, středisko, osoba oprávněná k vedení části evidence střediska (§ 70a) a další osoby, které se podílejí na činnosti vypořádacího systému.
(4) Povolení podle odstavce 1 se uděluje na žádost. V žádosti je žadatel povinen uvést
a)
obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo žadatele,
b)
výši čistého obchodního majetku a základního kapitálu žadatele a seznam všech osob, které se přímo nebo nepřímo podílejí na jeho podnikání v rozsahu 10 a více procent základního kapitálu; v seznamu se uvede obchodní firma nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo, sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště a výše podílu na základním kapitálu žadatele,
c)
návrh, v jakém rozsahu a jakým způsobem bude žadatel provádět vypořádání obchodů podle odstavce 1 a s tím související činnosti, a údaje o případném jiném podnikání žadatele, a
d)
technické, věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti osoby provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry.
(5) V povolení podle odstavce 1 Komise stanoví, ve vztahu ke kterým instrumentům kapitálového trhu a ve vztahu ke kterým organizátorům veřejného trhu je osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry oprávněna poskytovat služby. Komise může v povolení stanovit podmínky, které musí osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.
(6) Součástí žádosti podle odstavce 4 jsou provozní pravidla vypořádacího systému osoby provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry. V těchto pravidlech musí být definována práva a povinnosti osoby provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry a jednotlivých účastníků systému, zejména musí být definován okamžik, od kterého nesmí být příkaz vložený do systému odvolán ani znemožněno jeho vypořádání účastníkem systému nebo jinou osobou, a to nejpozději jako okamžik zahájení vypořádání.
§ 70c
(1) O povolení podle § 70b rozhodne Komise do 60 dnů od doručení žádosti, a to na základě posouzení technických, věcných, personálních a organizačních předpokladů pro výkon činnosti osoby provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry a s přihlédnutím k potřebám finančního trhu, zejména zabezpečení vypořádání obchodů s registrovanými cennými papíry. Toto povolení se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu ani nepřechází na právního nástupce.
(2) Pro odnětí povolení uděleného podle § 70b platí přiměřeně ustanovení § 48.
(3) Osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry je oprávněna vykonávat další činnosti pouze za podmínky, že souvisejí s vypořádáním obchodů podle § 70b odst. 1.
(4) Osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry je povinna účtovat odděleně od svého majetku o peněžních prostředcích a instrumentech kapitálového trhu, které jí byly svěřeny do správy nebo jako jistota za splnění závazků plynoucích z uzavřených obchodů nebo které eviduje na základě smlouvy uzavřené podle § 70a. Tyto peněžní prostředky a instrumenty kapitálového trhu nejsou součástí majetku osoby provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry.
ČÁST ČTVRTÁ
REGISTROVANÉ
A VEŘEJNĚ NABÍZENÉ CENNÉ PAPÍRY
§ 71
(1) Cenný papír, který je přijat k obchodování na veřejném trhu, je registrovaný cenný papír.
(2) O přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu rozhoduje za podmínek stanovených tímto zákonem, popřípadě zvláštním zákonem33) organizátor veřejného trhu.
(3) Cenný papír může být přijat k obchodování na veřejném trhu, pouze pokud
a)
jsou splněny všechny předpoklady, které na něj a na jeho emitenta klade zákon,
b)
Komise schválila prospekt cenného papíru (§ 75 odst. 1) (dále jen "prospekt"), nevyplývá-li z tohoto zákona něco jiného,
c)
prospekt podle písmene b) byl v souladu s § 77 odst. 1 uveřejněn a od tohoto uveřejnění uplynula lhůta nejméně deseti dnů, nebo v případě dluhopisu lhůta jednoho dne,
d)
nejsou organizátorovi veřejného trhu známy okolnosti, které by v případě přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu mohly vést k poškození investorů nebo vážnému ohrožení jejich zájmů nebo ohrožení důležitých veřejných zájmů.
(4) Přijímá-li se na veřejný trh k obchodování cenný papír, který již je přijatý k obchodování na jiném veřejném trhu, nevyžaduje se nové schválení ani uveřejnění prospektu.
§ 72
(1) Předpokladem přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu ve smyslu § 71 je, že
a)
je investičním cenným papírem,
b)
je-li zahraničním cenným papírem, jsou založení, zakladatelské dokumenty, jakož i stanovy emitenta tohoto cenného papíru v souladu s právem státu, ve kterém má emitent sídlo,
c)
je-li dluhopisem, celková hodnota jeho emise určená jeho emisním kurzem dosahuje 200 000 EUR a je-li akcií, jeho kurz nebo předpokládaný kurz násobený počtem vydávaných akcií dosahuje 1 000 000 EUR s tím, že nelze-li předpokládaný kurz odhadem určit, musí dosahovat uvedených částek vlastní kapitál emitenta akcií; to však neplatí o akciích, pokud jejich emitent již vydal akcie stejného druhu a tyto akcie byly přijaty k obchodování na veřejném trhu, kde se o přijetí akcií k obchodování žádá,
d)
emitent uveřejnil účetní závěrku v souladu se zvláštním zákonem nejméně za tři po sobě následující roky předcházející roku, ve kterém je podána žádost o přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu,
e)
je-li zahraničním cenným papírem, je vydán v souladu s právem státu, ve kterém byl vydán,
f)
není vyloučena ani omezena jeho převoditelnost,
g)
je plně splacen jeho emisní kurz, s výjimkami podle písmene m) a podle odstavce 5,
h)
byl úspěšně ukončen jeho případný úpis nebo jeho případné obdobné objednávání na základě veřejné nabídky,
i)
je-li akcií, je rozptýleno mezi veřejnost alespoň 25 % jmenovité hodnoty všech jeho kusů, které mají být přijaty k obchodování na veřejném trhu, nebo alespoň takové nižší množství jeho kusů, které s ohledem na svůj značný objem a rozptyl mezi veřejností zaručuje bezproblémové obchodování na veřejném trhu,
j)
se žádost o jeho přijetí k obchodování na veřejném trhu vztahuje na všechny kusy téže emise, a je-li akcií, na všechny kusy stejného druhu akcie,
k)
je-li listinným cenným papírem, musí být vytištěn v tiskárně, která je oprávněna k tisku cenných papírů na základě povolení uděleného Komisí nebo v případě cenných papírů vydaných před 1. dubnem 1998 povolení uděleného ministerstvem, a musí být vytištěn v technickém provedení, které na návrh Komise upraví ministerstvo vyhláškou; v případě pochybností se má za to, že cenný papír vytištěný tiskárnou, které bylo uděleno povolení Komise nebo ministerstva, je vytištěn v technickém provedení, které zvláštní právní předpis požaduje,
l)
je-li zahraničním cenným papírem, který není přijat k obchodování na veřejném trhu ve státu sídla emitenta ani ve státu, kde je převážně rozptýlen, organizátor veřejného trhu dospěje k přesvědčení, že tato skutečnost není způsobena zájmem na ochraně investorů v uvedených státech,
m)
je-li zatímním listem, emitent organizátorovi veřejného trhu prokáže předpoklady, že bude plnit povinnosti emitenta registrovaných cenných papírů podle tohoto zákona s tím, že je-li zahraničním cenným papírem, který není přijat k obchodování ve státu sídla emitenta ani ve státu, kde je převážně rozptýlen, navíc musí organizátor veřejného trhu dospět k přesvědčení, že tato skutečnost není způsobena zájmem na ochraně investorů v uvedených státech,
n)
je-li vyměnitelným nebo prioritním dluhopisem nebo opčním listem, jsou na veřejném trhu již přijaty akcie jeho emitenta, za které mají být dluhopisy nebo opční listy vyměněny,
o)
jeho emise byla vydána v jedné podobě a všechny její kusy mají jen jednu jmenovitou hodnotu a přidělen stejný ISIN,
p)
je-li zahraničním cenným papírem, který nebyl vydán v členském státu OECD, je
1.
dluhopisem, jehož emitent má úroveň investičního ohodnocení stanovenou rozhodnutím Komise, nebo
2.
jiným cenným papírem, s nímž se obchoduje na takovém zahraničním veřejném trhu, který byl zahrnut do výběru schváleného rozhodnutím Komise.
(2) Organizátor veřejného trhu může povolit výjimku z ustanovení odstavce 1 písm. c), jestliže shledá, že bude zajištěn dostatečný trh i pro nižší částku.
(3) Organizátor veřejného trhu může povolit výjimku z ustanovení odstavce 1 písm. d), jestliže je to v zájmu emitenta a investorů a jestliže shledá, že investoři budou mít vzdor udělení výjimky dostatek informací nezbytných k posouzení emitenta a cenného papíru, který má být přijat k obchodování na veřejném trhu.
(4) Organizátor veřejného trhu může povolit výjimky z ustanovení odstavce 1 písm. f) v případech, kdy je převoditelnost akcií podmíněna souhlasem33a) orgánů společnosti a kdy přijetí akcií k obchodování na veřejném trhu nenaruší obchodování na tomto trhu.
(5) Organizátor veřejného trhu může povolit výjimku z ustanovení odstavce 1 písm. g), je-li zajištěno bezproblémové obchodování s cenným papírem, jehož emisní kurz není plně splacen, a pokud prospekt tohoto cenného papíru obsahuje výslovnou zmínku o neúplném splacení emisního kurzu spolu s uvedením opatření přijatých ve vztahu k této skutečnosti.
(6) Organizátor veřejného trhu může povolit výjimku z ustanovení odstavce 1 písm. i), jestliže
a)
dostatečný rozptyl akcie má být zajištěn teprve obchodováním na veřejném trhu a organizátor veřejného trhu shledá, že požadavek podle odstavce 1 písm. i) bude splněn během krátké doby po přijetí akcie k obchodování na veřejném trhu, nebo
b)
akcie téhož emitenta a druhu je přijata k obchodování na veřejném trhu v jiném státu, ve kterém kritérium dostatečného rozptylu splňuje.
(7) Ze žádosti podle odstavce 1 písm. j) mohou být vyňaty akcie držené v majetku za účelem ovládání emitenta33b) nebo takové akcie, se kterými nelze na základě platně uzavřené dohody po určitou dobu obchodovat, jestliže z přijetí těchto akcií vzdor této výjimce nevzniknou investorům žádné nevýhody. Skutečnost, že se žádost vztahuje pouze na část akcií téhož druhu, však musí být výslovně uvedena v prospektu spolu s uvedením důvodu.
(8) Organizátor veřejného trhu může povolit výjimku z ustanovení odstavce 1 písm. n), je-li přesvědčen, že jsou investorům k dispozici všechny informace nezbytné k vytvoření si názoru na hodnotu akcií, které mají být na základě cenného papíru podle odstavce 1 písm. n) nabyty.
(9) Jestliže má emitent listinných cenných papírů sídlo v členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, musí být listinné cenné papíry vytištěny v souladu s požadavky kladenými na tisk listinných cenných papírů podle práva státu sídla emitenta. Nedosahují-li tyto požadavky úrovně požadavků kladených na tisk listinných cenných papírů podle tohoto zákona, uvede se tato skutečnost výslovně v prospektu. Jestliže se prospekt neuveřejňuje, musí být tato skutečnost uveřejněna způsobem stanoveným v § 77 odst. 1.
(10) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo organizátora veřejného trhu stanovit další předpoklady pro přijetí cenného papíru k obchodování na tento trh.
(11) Organizátor veřejného trhu je povinen odeslat žadateli své rozhodnutí týkající se žádosti o přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu ve lhůtě 2 měsíců od doručení žádosti nebo jejího doplnění. Pokud organizátor veřejného trhu neodešle toto rozhodnutí ve lhůtě podle věty první, platí, že vydal rozhodnutí o nepřijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu.
§ 73
Schválení prospektu ani jeho uveřejnění se nevyžaduje, mají-li být na veřejný trh přijaty cenné papíry, které
a)
prospekt nemusejí mít podle zvláštního zákona,33c) nebo
b)
jsou vydány Českou národní bankou.
§ 74
(1) Prospekt schvaluje Komise na žádost emitenta cenného papíru anebo v případě zahraničního cenného papíru na žádost obchodníka s cennými papíry nebo organizátora veřejného trhu.
(2) Součástí žádosti podle odstavce 1 je
a)
prospekt se všemi náležitostmi ve smyslu § 75,
b)
označení veřejného trhu, na kterém bude žádáno o přijetí cenného papíru k obchodování, a
c)
v případě listinného cenného papíru též vzorový výtisk cenného papíru a uvedení tiskárny, která jej vytiskla.
§ 75
(1) Prospekt musí obsahovat veškeré informace, které jsou nezbytné pro investory k přesnému a správnému posouzení cenného papíru, majetku a závazků emitenta, jeho finanční situace, zisku a ztrát a vyhlídek budoucího vývoje. Informace obsažené v prospektu musí být formulovány srozumitelně, způsobem umožňujícím snadnou analýzu. Minimální náležitosti prospektu stanoví vyhláška ministerstva vydaná na návrh Komise. Prospekt musí být vypracován v českém jazyce. Za vypracování prospektu v souladu se zákonem a vyhláškou odpovídá v prospektu uvedená osoba.
(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo organizátora veřejného trhu podmínit přijetí cenného papíru na tento trh tím, že prospekt bude obsahovat další skutečnosti tímto organizátorem stanovené a zveřejněné v Obchodním věstníku. Komise v takovém případě posuzuje prospekt z hlediska, zda obsahuje veškeré náležitosti stanovené tímto zákonem a vyhláškou.
(3) Úlohu prospektu plní
a)
u podílových listů statut podílového fondu,
b)
u akcií investičních fondů statut těchto fondů,
c)
u dluhopisů emisní podmínky dluhopisů,
a to v rozsahu, v jakém obsahují náležitosti prospektu podle odstavce 1.
(4) Komise může na žádost povolit zúžení obsahu prospektu, pokud se tím prospekt nestane klamavým a pokud bude zúžen pouze o informace, jejichž
a)
vliv na posouzení emitenta a jím vydaného nebo vydávaného cenného papíru není podstatný, zejména pokud jde o posouzení majetkové, finanční a výnosové situace emitenta, jakož i vyhlídek jeho dalšího vývoje, nebo
b)
uveřejnění by bylo v rozporu s veřejným zájmem anebo by mohlo významně poškodit emitenta.
§ 76
(1) Pokud prospekt neobsahuje některý z požadavků stanovených zákonem nebo vyhláškou, vyzve Komise žadatele, aby prospekt doplnil ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Komise je též oprávněna rozhodnout, že jí má být v téže lhůtě předložena doplňující zpráva auditora, jehož auditorská zpráva byla použita při vypracování prospektu.
(2) Komise žádost ani prospekt nezkoumá z hlediska pravdivosti či přesnosti informací v nich obsažených.
(3) Komise prospekt neschválí, pokud prospekt nesplňuje veškeré požadavky stanovené tímto zákonem nebo vyhláškou ani po uplynutí lhůty podle odstavce 1, není-li v této lhůtě Komisi předložena doplňující zpráva auditora podle odstavce 1, nebo pokud vzorový výtisk listinného cenného papíru nesplňuje náležitosti stanovené tímto zákonem a vyhláškou.
(4) Komise rozhodne o žádosti podle § 74 odst. 1 do 30 dnů od jejího doručení nebo doplnění podle odstavce 1. Neodešle-li Komise ve lhůtě podle věty první rozhodnutí, považuje se prospekt za schválený. Ve stejné lhůtě rozhodne prezidium Komise o opravném prostředku, jinak se lze domáhat rozhodnutí u soudu.
§ 77
(1) Prospekt musí být uveřejněn v plném znění buď ve formě inzerátu v jednom nebo více denících celostátně distribuovaných, anebo ve formě brožury bezplatně poskytované v sídle emitenta s tím, že zvolený způsob a místo uveřejnění musí být zveřejněny v Obchodním věstníku. Je-li prospekt uveřejněn ve formě brožury, musí být tato brožura bezplatně k dispozici též v sídle organizátora veřejného trhu, na který má být cenný papír přijat k obchodování, a v sídle osob, jejichž služeb emitent využívá nebo hodlá využívat k vyplácení výnosů z cenných papírů nebo k činnostem na základě smluv podle § 33a nebo § 33b.
(2) Prospekt nesmí být uveřejněn před tím, než je schválen Komisí.
(3) Pokud za splnění závazků vyplývajících z cenného papíru, jehož se prospekt týká, ručí třetí osoba, musí být smlouva o tomto ručení zpřístupněna k nahlédnutí na místech uvedených v odstavci 1.
(4) Vyskytne-li se před okamžikem přijetí cenného papíru na veřejný trh ve skutečnostech uvedených ve schváleném prospektu podstatná změna vyvolaná novou událostí nebo významná nepřesnost v údajích obsažených v prospektu, musí být vypracován, Komisi předložen ke schválení a uveřejněn stejným způsobem jako prospekt dodatek prospektu. Za podstatnou změnu podle předchozí věty se považuje taková změna, jež je způsobilá ovlivnit přesné a správné posouzení emitenta nebo jím vydaného či vydávaného cenného papíru, jehož se prospekt týká.
(5) Pokud nebude do 6 měsíců od schválení prospektu uveřejněn prospekt, pozbývá toto rozhodnutí platnosti.
(6) Jakákoli oznámení, inzerce a jiné dokumenty zmiňující se o přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu a obsahující podstatné charakteristiky tohoto cenného papíru, jakož i jakékoli jiné materiály mající vztah k přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu nebo jej nabízející, které mají být uveřejněny emitentem nebo třetí osobou, musejí obsahovat údaj o tom, že byl uveřejněn prospekt a kde byl uveřejněn. Všechny tyto dokumenty smějí být uveřejněny pouze poté, kdy byly doručeny Komisi a jí schváleny s tím, že neodešle-li Komise tomu, kdo je doručil, do 30 dnů své rozhodnutí o tom, že je neschvaluje, platí, že byly schváleny. Komise tyto dokumenty neschválí, pokud nesplňují podmínku uvedenou v prvé větě nebo pokud obsahují informaci, která je v rozporu s obsahem prospektu nebo obsahují takovou informaci z prospektu, která by při nedostatku jiné informace nebo jiných informací z prospektu mohla být klamavá.
§ 78
(1) Emitent je oprávněn rozhodnout o tom, že požádá o vyřazení z obchodování na veřejném trhu za podmínek stanovených obchodním zákoníkem. Toto rozhodnutí musí být oznámeno Komisi, jakož i organizátorům veřejných trhů, na kterých je cenný papír přijat k obchodování, a uveřejněno stejným způsobem, jakým byl uveřejněn prospekt. Tím nejsou dotčeny požadavky podle zvláštního zákona.34)
(2) Organizátor veřejného trhu je povinen vyloučit cenný papír z obchodování na jím organizovaném veřejném trhu nejpozději ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy je mu rozhodnutí podle odstavce 1 oznámeno, doloženo notářským zápisem o valné hromadě, která je přijala, a kdy mu je předložen doklad o uveřejnění tohoto rozhodnutí, ne však dříve než emitent cenného papíru splní své závazky z veřejného návrhu smlouvy o koupi akcií podle zvláštního zákona.34a)
(3) Organizátor veřejného trhu je povinen vyloučit cenný papír z obchodování na jím organizovaném veřejném trhu nebo pozastavit obchodování s ním vždy bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že není splněn některý z předpokladů, které § 72 stanoví pro přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu, nebo že se spolehlivě dozví o okolnostech, které by v případě nevyloučení nebo nepozastavení obchodování na veřejném trhu mohly vést k poškození investorů nebo vážnému ohrožení jejich zájmů nebo ohrožení důležitých veřejných zájmů.
(4) Ustanoveními odstavců 2 a 3 není organizátor veřejného trhu dotčen ve svém právu pozastavit, a to na dobu nepřesahující 6 měsíců, nebo vyloučit cenný papír z obchodování na jím organizovaném veřejném trhu v jiných případech stanovených právním předpisem nebo obecně upravených organizátorem veřejného trhu v jeho burzovních pravidlech či tržním řádu.
(5) Vyloučil-li cenné papíry z obchodování na veřejném trhu poslední organizátor veřejného trhu v České republice, pozbudou cenné papíry dnem vyloučení charakter registrovaných cenných papírů.
(6) Své rozhodnutí o vyloučení cenného papíru z obchodování na veřejném trhu je organizátor veřejného trhu povinen neprodleně oznámit středisku a Komisi.
§ 78a
(1) Rozhodnutí organizátora veřejného trhu o nepřijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu, o pozastavení obchodování s ním nebo o jeho vyloučení z obchodování se vydává ve správním řízení, nejde-li o vyloučení na žádost emitenta.
(2) O opravném prostředku proti tomuto rozhodnutí rozhoduje Komise. Rozhoduje-li Komise o opravném prostředku proti rozhodnutí o nepřijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu, je povinna odeslat rozhodnutí o opravném prostředku nejpozději do 5 měsíců ode dne, kdy byla organizátorovi veřejného trhu doručena žádost emitenta o přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu.
(3) Nerozhodne-li Komise ve lhůtě podle odstavce 2, lze se vydání rozhodnutí domáhat u soudu.
§ 78b
Spolupráce a volný pohyb v rámci Evropské unie
a Evropského hospodářského prostoru
(1) Jestliže Komise schválí prospekt, vystaví o tom na žádost emitenta potvrzení, pokud se ohledně stejných cenných papírů současně nebo v blízkém časovém rozmezí žádá o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice a v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor. Potvrzení vystaví Komise v českém jazyce. Na žádost vystaví Komise potvrzení též v anglickém jazyce. Pokud Komise povolila zúžení obsahu prospektu podle § 75 odst. 4, musí být zúžení v potvrzení specifikováno spolu s uvedením důvodů.
(2) Jestliže se současně nebo v blízkém časovém rozmezí žádá o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice a na veřejném trhu v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor ohledně cenných papírů, jejichž emitent má sídlo v tomto jiném státu, uzná Komise prospekt, pokud žádost obsahuje
a)
překlad prospektu schváleného příslušným orgánem ve státu sídla emitenta do českého jazyka, a
b)
potvrzení příslušného orgánu ve státu sídla emitenta o schválení prospektu.
(3) Komise může požadovat, aby emitent doplnil prospekt o údaje se vztahem k finančnímu trhu v České republice, zejména o údaje o osobách, jejichž služeb emitent využívá nebo hodlá využívat v České republice k vyplácení výnosů z cenných papírů nebo k činnostem na základě smluv podle § 33a nebo § 33b, údaje o způsobu, jakým budou v České republice uveřejňovány informace pro investory, a údaje o zdanění cenných papírů, o jejichž přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice se žádá.
(4) Komise může emitenta na žádost zprostit povinnosti předložit překlad prospektu do českého jazyka, pokud je prospekt vypracován v jazyce obvyklém na finančním trhu v České republice.
(5) Jestliže příslušný orgán ve státu sídla emitenta povolil zúžení prospektu, uzná Komise prospekt pouze v případě, že
a)
zúžení by bylo možné též podle ustanovení tohoto zákona,
b)
zúžení v konkrétním případě splňuje podmínky uvedené v § 75 odst. 4, a
c)
zúžení není vázáno na další podmínky, které by bránily povolení zúžení prospektu podle tohoto zákona.
(6) Jestliže jsou předmětem žádosti o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice cenné papíry, se kterými je spojeno právo vztahující se k akciím vydaným emitentem se sídlem v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, a tyto akcie jsou ve státu sídla emitenta přijaty k obchodování na veřejném trhu, Komise neschválí prospekt, dokud neobdrží vyjádření příslušného orgánu ve státu sídla emitenta.
(7) Ustanovení odstavců 2 až 6 se použijí též na prospekt schválený v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor v souvislosti s veřejnou nabídkou stejných cenných papírů, které jsou předmětem žádosti o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice, pokud od schválení prospektu příslušným orgánem tohoto jiného státu do podání žádosti o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice neuplynuly více než 3 měsíce.
(8) Jestliže jsou předmětem žádosti o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice cenné papíry, které byly v období nepřesahujícím 6 měsíců před podáním žádosti přijaty k obchodování na veřejném trhu v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, může Komise zprostit emitenta povinnosti předložit nový prospekt, pokud byl prospekt aktualizován, přeložen do českého jazyka a doplněn tak, aby obsahoval náležitosti podle tohoto zákona.
(9) Jestliže se současně nebo v blízkém časovém rozmezí žádá o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice a na veřejném trhu v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor ohledně cenných papírů, jejichž emitent nemá sídlo v České republice ani v tomto jiném státu, použijí se ustanovení odstavců 2 až 8, pokud emitent stanovil, že prospekt bude schválen příslušným orgánem v tomto jiném státu.
(10) Jestliže jsou cenné papíry přijaty k obchodování na veřejném trhu v členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, pozbudou cenné papíry charakter registrovaných cenných papírů podle § 78 odst. 5 pouze tehdy, jestliže cenné papíry byly vyloučeny z obchodování na posledním veřejném trhu v Evropské unii a ve zbylé části Evropského hospodářského prostoru, na který byly přijaty.
(11) Seznam veřejných trhů v členských státech Evropské unie a ostatních státech tvořících Evropský hospodářský prostor stanoví pro účely odstavců 1 až 10 ministerstvo na návrh Komise vyhláškou.
Veřejná nabídka
§ 78c
(1) Cenné papíry, které nejsou přijaty k obchodování na veřejném trhu podle tohoto zákona, mohou být veřejně nabízeny pouze, pokud byl nejpozději v okamžiku veřejné nabídky uveřejněn
a)
prospekt, jestliže předmětem veřejné nabídky jsou cenné papíry, které jsou v okamžiku veřejné nabídky předmětem žádosti o přijetí k obchodování na veřejném trhu, nebo
b)
užší prospekt, jestliže předmětem veřejné nabídky jsou cenné papíry, pro které nebyla podána žádost o přijetí k obchodování na veřejném trhu, ledaže se emitent rozhodne, že i v tomto případě bude uveřejněn prospekt.
(2) Veřejnou nabídkou cenných papírů se rozumí jakékoli sdělení, oznámení nebo jiný text nebo jakékoli jednání, kterým se kdokoli obrací jakýmkoli způsobem propagace nebo prostřednictvím třetích osob na širší okruh osob za účelem sdělení podmínek nabytí nabízených cenných papírů a vyvolání jejich zájmu o nabytí cenných papírů uvedených v nabídce.
§ 78d
(1) Ustanovení § 78c se nepoužije, jestliže
a)
adresáty veřejné nabídky jsou výhradně institucionální investoři nebo pouze omezený okruh osob nepřesahující 100,
b)
násobek počtu nabízených cenných papírů a jejich emisního kurzu nepřesahuje částku odpovídající 40 000 EUR, nebo
c)
nabízené cenné papíry mohou být nabyty pouze za cenu nebo protiplnění v hodnotě převyšující částku odpovídající 40 000 EUR na jednoho investora.
(2) Ustanovení § 78c se rovněž nepoužije, jestliže předmětem veřejné nabídky jsou
a)
cenné papíry, jejichž jednotková cena činí alespoň částku odpovídající 40 000 EUR,
b)
podílové listy otevřených podílových fondů,
c)
cenné papíry emitované státem nebo Českou národní bankou,
d)
cenné papíry emitované členským státem Evropské unie nebo jiným státem tvořícím Evropský hospodářský prostor,
e)
cenné papíry nabízené v souvislosti s přeměnami společností,
f)
akcie nabízené bezúplatně dosavadním akcionářům,
g)
akcie nebo obdobné cenné papíry nabízené výměnou za jiné akcie téhož emitenta, aniž by současně docházelo ke zvyšování základního kapitálu,
h)
akcie nabízené zaměstnancům,
i)
akcie nabízené výměnou za vyměnitelné dluhopisy nebo na základě výkonu práva k prioritním dluhopisům, pokud byl prospekt nebo užší prospekt uveřejněn ohledně těchto vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů v souladu s tímto zákonem,
j)
cenné papíry Euro, pro které není vedena veřejná reklamní kampaň a které nejsou nabízeny k nabytí na základě smluv sjednávaných mimo obchodní provozovnu.
(3) Cennými papíry Euro se pro účely tohoto ustanovení rozumí cenné papíry, které
a)
jsou upisované a prodávané konsorciem, jehož alespoň dva členové mají sídlo v odlišných členských státech Evropské unie nebo v jiných státech tvořících Evropský hospodářský prostor,
b)
jsou z velké části nabízené v jednom nebo ve více státech odlišných od státu sídla emitenta, a
c)
mohou být upisovány nebo nabývány pouze prostřednictvím banky nebo jiné finanční instituce.
§ 78e
(1) Prospekt nebo užší prospekt nesmí být uveřejněn, dokud nebyl schválen Komisí.
(2) Ohledně náležitostí, možnosti zúžení obsahu, schvalování a formy uveřejnění prospektu nebo užšího prospektu platí přiměřeně § 74, 75, § 76 s výjimkou odstavce 5 a § 77, není-li stanoveno jinak.
(3) Součástí žádosti o schválení prospektu nebo užšího prospektu je
a)
údaj o tom, že má být činěna veřejná nabídka,
b)
údaj o tom, zda byla ohledně cenných papírů, které mají být veřejně nabízeny, podána žádost o přijetí k obchodování na veřejném trhu, a označení tohoto trhu, a
c)
prospekt se všemi náležitostmi podle § 75 nebo užší prospekt se všemi náležitostmi podle odstavce 4.
(4) Užší prospekt musí obsahovat veškeré informace, které jsou s ohledem na povahu emitenta a veřejně nabízených cenných papírů nezbytné pro investory k přesnému a správnému posouzení majetku a závazků emitenta, jeho finanční situace, zisků a ztrát a vyhlídek jeho budoucího vývoje a k přesnému a správnému posouzení nabízených cenných papírů. Informace uvedené v užším prospektu musí být vyjádřeny srozumitelně a umožňovat snadnou analýzu. Ministerstvo stanoví na návrh Komise vyhláškou minimální náležitosti užšího prospektu.
(5) Pokud byl v období dvanácti měsíců před veřejnou nabídkou pro stejné cenné papíry uveřejněn prospekt nebo užší prospekt, může prospekt nebo užší prospekt obsahovat jen změny nastalé v údajích v původním prospektu nebo v užším prospektu, které jsou způsobilé ovlivnit hodnotu nabízených cenných papírů. Původní prospekt nebo užší prospekt musí být k změnám přiložen. Stejné platí, pokud byl v uvedeném období uveřejněn prospekt ohledně jiných cenných papírů totožného emitenta.
(6) Pokud nabízejícím není emitent, může Komise kromě případů uvedených v § 75 odst. 4 povolit zúžení obsahu užšího prospektu o údaje, ke kterým nemá nabízející přístup.
(7) Pokud žádost, prospekt nebo užší prospekt neobsahuje předepsané náležitosti, vyzve Komise žadatele k jejich doplnění ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Neodešle-li Komise ve lhůtě 15 dnů od doručení žádosti nebo doplnění náležitostí podle věty první rozhodnutí, že užší prospekt neschvaluje, platí, že užší prospekt schválila.
(8) Každá významná změna nebo nepřesnost v údajích obsažených v prospektu nebo v užším prospektu, která nastane nebo je zjištěna před uplynutím doby závaznosti veřejné nabídky a která je způsobilá ovlivnit přesné a správné posouzení emitenta nebo nabízených cenných papírů investorem, musí být zahrnuta do dodatku podléhajícímu schválení Komise a uveřejněna ve stejném rozsahu a formě jako prospekt nebo užší prospekt.
§ 78f
Spolupráce a volný pohyb v rámci Evropské unie
(1) Jestliže Komise schválí užší prospekt, vystaví o tom na žádost nabízejícího potvrzení, pokud má být ohledně stejného cenného papíru současně nebo v blízkém časovém rozmezí činěna veřejná nabídka v České republice a v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor. Součástí žádosti o potvrzení musí být označení členského státu Evropské unie, ve kterém má být veřejná nabídka činěna. Potvrzení vystaví Komise v českém jazyce. Na žádost vystaví Komise potvrzení též v anglickém jazyce. Jestliže Komise povolila zúžení obsahu prospektu podle § 75 odst. 4 nebo § 78e odst. 6, musí být zúžení v potvrzení specifikováno spolu s uvedením důvodů.
(2) Jestliže emitent v případě podle odstavce 1 rozhodne, že bude uveřejněn prospekt, ačkoli cenné papíry, které mají být veřejně nabízeny, nejsou předmětem žádosti o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice, použijí se přiměřeně ustanovení odstavce 1 a § 78b odst. 1.
(3) Jestliže mají být cenné papíry veřejně nabízeny též v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, musí osoba povinná uveřejnit prospekt nebo užší prospekt podle tohoto zákona doručit příslušnému orgánu v tomto jiném státu návrh prospektu nebo užšího prospektu, který v tomto jiném státu zamýšlí používat. Doručený návrh nesmí být odlišný od prospektu nebo užšího prospektu schváleného podle tohoto zákona.
(4) Jestliže mají být cenné papíry emitenta, který má sídlo v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, současně nebo v blízkém časovém období veřejně nabízeny v České republice a v tomto jiném státu a tyto cenné papíry jsou předmětem žádosti o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice [§ 78c odst. 1 písm. a)], uzná Komise schválení prospektu příslušným orgánem ve státu sídla emitenta, pokud žádost obsahuje
a)
překlad prospektu schváleného příslušným orgánem ve státu sídla emitenta do českého jazyka, a
b)
potvrzení příslušného orgánu ve státu sídla emitenta o schválení prospektu.
Ustanovení § 78b odst. 3 až 5 platí obdobně.
(5) Jestliže mají být cenné papíry emitenta, který má sídlo v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, současně nebo v blízkém časovém období veřejně nabízeny v České republice a v tomto jiném státu a pro tyto cenné papíry nebyla podána žádost o přijetí k obchodování v České republice [§ 78c odst. 1 písm. b)], uzná Komise schválení prospektu nebo užšího prospektu příslušným orgánem ve státu sídla emitenta, pokud žádost obsahuje
a)
překlad prospektu nebo užšího prospektu schváleného příslušným orgánem ve státu sídla emitenta do českého jazyka, a
b)
potvrzení příslušného orgánu ve státu sídla emitenta o schválení prospektu nebo užšího prospektu.
(6) Jestliže mají být v České republice a v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor veřejně nabízeny cenné papíry emitenta, který nemá sídlo v České republice ani v tomto jiném státu, použijí se ustanovení odstavce 4 nebo 5, pokud nabízející, nebo osoba jednající na jeho účet, stanovil, že prospekt nebo užší prospekt bude schválen příslušným orgánem v tomto jiném státu.
(7) Jestliže mají být veřejně nabízeny cenné papíry, se kterými je spojeno právo vztahující se k akciím vydaným emitentem se sídlem v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, a tyto akcie jsou ve státu sídla emitenta přijaty k obchodování na veřejném trhu, Komise prospekt nebo užší prospekt neschválí, dokud neobdrží vyjádření příslušného orgánu ve státu sídla emitenta.
§ 78g
(1) Veškerá oznámení, inzerce, plakáty a další dokumenty obsahující nebo oznamující veřejnou nabídku, které mají být uveřejněny nebo hromadně používány nabízejícím, musí obsahovat údaj o tom, že byl uveřejněn prospekt nebo užší prospekt a kde byl prospekt nebo užší prospekt uveřejněn.
(2) Dokumenty podle odstavce 1 musí být doručeny Komisi. Použít nebo uveřejnit lze tyto dokumenty pouze, pokud byly schváleny Komisí. Komise tyto dokumenty neschválí, pokud nesplňují podmínku uvedenou v odstavci 1 nebo obsahují informace, které jsou v rozporu s obsahem prospektu nebo užšího prospektu, nebo informaci, popř. soubor informací z prospektu nebo užšího prospektu, který by při nedostatku jiné nebo jiných informací z prospektu nebo užšího prospektu mohl být klamavý. Pokud Komise ve lhůtě 5 dnů od doručení dokumentů neodešle rozhodnutí o jejich neschválení, platí, že doručené dokumenty byly Komisí schváleny.
ČÁST PÁTÁ
OCHRANA FINANČNÍHO TRHU
§ 79
Odborná péče
(1) Poskytovatelé služeb na kapitálovém trhu podle zvláštního zákona36) jsou povinni tyto své služby poskytovat s odbornou péčí.
(2) Pokud činnost, která je předmětem některé služby na kapitálovém trhu, může osoba podle odstavce 1 vykonávat ve svůj vlastní prospěch, nesmí tak činit přednostně před poskytováním služeb na kapitálovém trhu.
§ 79a
zrušen
§ 80
Povinnost mlčenlivosti
(1) Středisko, organizátor veřejného trhu, obchodník s cennými papíry, osoba oprávněná k vedení části evidence střediska, osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, provozovatel tiskárny oprávněné k tisku cenných papírů a jejich zaměstnanci, statutární orgány nebo jejich členové, členové dozorčích orgánů, prokuristé, likvidátoři, nucení správci, správci konkursní podstaty, jakož i ostatní osoby podílející se na jejich činnosti jsou povinni zachovávat mlčenlivost o informacích, které získají ve svém postavení a které se týkají skutečností majících význam pro vývoj finančního trhu nebo dotýkajících se jeho jednotlivých účastníků.
(2) Nevyplývá-li ze zákona něco jiného, jsou osoby podle odstavce 1 zproštěny povinnosti zachovávat mlčenlivost pro účely
a)
občanského soudního řízení,
b)
trestního řízení,
c)
správy daní,
d)
plnění povinností podle zvláštního zákona,36a)
e)
správního řízení před ministerstvem nebo Komisí,
f)
výkonu státní kontroly.36b)
(3) Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení činnosti osob uvedených v odstavci 1.
§ 80a
Výroční zpráva
(1) Emitent registrovaného cenného papíru je povinen jedenkrát ročně vypracovat výroční zprávu podle zvláštního zákona36c) (dále jen "výroční zpráva") a uveřejnit ji způsobem podle § 77 odst. 1 nejpozději do 4 měsíců po skončení kalendářního roku, popřípadě hospodářského roku; číselné údaje a informace uvedené ve výroční zprávě musí poskytnout investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a hospodářských výsledcích emitenta za uplynulé roční období a o vyhlídkách budoucího vývoje uvedených ukazatelů.
(2) Výroční zpráva musí obsahovat zejména účetní závěrku v nezkrácené formě a informace o finanční situaci, činnosti a předmětu podnikání emitenta v rozsahu údajů uváděných v prospektu, jakož i další významné informace, zejména o
a)
očekávané hospodářské a finanční situaci v příštím roce, popřípadě ve víceletém výhledu,
b)
všech peněžitých i naturálních příjmech a tantiémách, které přijali v minulém roce členové statutárních orgánů, dozorčí rady a vedoucí zaměstnanci od emitenta a od osob ovládaných emitentem, dále o peněžních vztazích mezi emitentem a těmito osobami, a to souhrnně za každý orgán, a
c)
počtu akcií společnosti, které jsou v majetku členů představenstva, dozorčí rady a vedoucích zaměstnanců emitenta. Tyto osoby jsou povinny oznámit emitentovi na žádost počet akcií emitenta, které mají ve svém majetku, a to souhrnně za každý orgán.
(3) Pokud není ve lhůtě podle odstavce 1 účetní závěrka ověřena auditorem, je emitent povinen doplnit uveřejnění výroční zprávy uveřejněním zprávy auditora bez zbytečného odkladu poté, kdy tuto zprávu obdrží. Totéž platí o konsolidované účetní závěrce, má-li emitent registrovaného cenného papíru povinnost ji sestavovat.
(4) Výroční zpráva musí být k dispozici rovněž účastníkům té valné hromady emitenta registrovaného cenného papíru, na které se bude schvalovat řádná roční účetní závěrka ověřená auditorem. Pokud valná hromada účetní závěrku neschválí, musí emitent do jednoho měsíce uveřejnit novou výroční zprávu, ve které uvede důvody neschválení účetní závěrky a postup řešení připomínek valné hromady.
(5) Výroční zpráva musí být nejpozději ve lhůtě podle odstavce 1 doručena Komisi. Pokud není v této době účetní závěrka ověřena auditorem, doručí se Komisi zpráva auditora bez zbytečného odkladu po jejím vyhotovení, nejpozději však v den jejího uveřejnění.
(6) Komise je oprávněna na žádost emitenta povolit, aby emitent mající povinnost sestavovat účetní závěrku i konsolidovanou účetní závěrku uveřejnil při plnění své povinnosti podle odstavce 1 pouze jednu z nich.
§ 80b
Pololetní zpráva
(1) Emitent registrovaného cenného papíru je povinen nejdéle do jednoho měsíce po skončení prvního pololetí kalendářního nebo hospodářského roku uveřejnit v českém jazyce způsobem uvedeným v § 77 odst. 1 zprávu o své činnosti za toto pololetí (dále jen "pololetní zpráva"); číselné údaje a informace uvedené v popisné části pololetní zprávy musí poskytnout investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a hospodářských výsledcích emitenta za uplynulé pololetí a o vyhlídkách budoucího vývoje uvedených ukazatelů. Pokud emitent sestavuje konsolidované účetní výkazy, může uveřejnit pololetní zprávu v konsolidované nebo nekonsolidované formě.
(2) Pololetní zpráva musí obsahovat
a)
číselné údaje v rozsahu rozvahy a výkazu zisků a ztrát, které vycházejí z účetnictví a dalších podkladů, které má emitent k dispozici,
b)
ke každému z údajů podle písmene a) odpovídající údaje za první pololetí předchozího roku,
c)
úplný výrok auditora, včetně případných výhrad, pokud údaje podle písmene a) nebo b) byly ověřeny auditorem, a
d)
popisnou část podle odstavce 3.
(3) Popisná část musí v rozsahu, který je nezbytný pro přesné a správné posouzení vývoje podnikatelské činnosti emitenta a jeho hospodářských výsledků, obsahovat
a)
popis stavu a vývojových tendencí podnikatelské činnosti a hospodářských výsledků emitenta v pololetí, na které se pololetní zpráva vztahuje,
b)
popis důležitých faktorů, které ovlivnily podnikatelskou činnost a hospodářské výsledky emitenta v pololetí, na které se pololetní zpráva vztahuje,
c)
odpovídající srovnání s prvním pololetím předchozího roku, a
d)
popis pravděpodobného budoucího vývoje podnikatelské činnosti emitenta a jeho hospodářských výsledků v druhém pololetí roku.
(4) Komise může na žádost povolit zúžení obsahu pololetní zprávy, pokud se tím pololetní zpráva nestane klamavou a pokud bude zúžena pouze o informace, jejichž
a)
uveřejnění by bylo v rozporu s veřejným zájmem, nebo
b)
uveřejnění by mohlo významně poškodit emitenta, za předpokladu, že by takové zúžení nebylo klamavé pro posouzení skutečností důležitých pro obchodování s cenným papírem.
(5) Pololetní zpráva musí být nejpozději ve lhůtě podle odstavce 1 doručena Komisi, nejpozději však v den jejího uveřejnění.
(6) Pololetní zpráva musí být nejpozději v den prvního uveřejnění v kterémkoli členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor doručena Komisi a současně příslušnému orgánu ve všech uvedených státech, ve kterých jsou cenné papíry emitenta přijaty k obchodování na veřejném trhu.
(7) Jestliže má být pololetní zpráva uveřejněna v České republice a v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, koordinuje Komise svou činnost s příslušným orgánem v tomto jiném státu v rámci možnosti tak, aby bylo emitentovi umožněno uveřejnit jednotné znění pololetní zprávy v České republice a v tomto jiném státu. Komise při tom usiluje zejména o to, aby bylo emitentovi umožněno uveřejnit pololetní zprávu ve znění požadovaném podle práva státu, ve kterém byly jeho cenné papíry přijaty k obchodování na veřejném trhu nejdříve, nebo podle práva státu, ve kterém má emitent sídlo, jestliže jeho akcie nebo zatímní listy byly k obchodování na veřejném trhu v České republice a v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor přijaty současně.
§ 80c
Ostatní povinnosti emitenta registrovaného cenného papíru
(1) Emitent registrovaného cenného papíru je povinen
a)
uzavřít smlouvu s bankou nebo jinou k tomu oprávněnou osobou, jejímž prostřednictvím mohou majitelé registrovaného cenného papíru zdarma uplatňovat svá majetková práva spojená s tímto cenným papírem, zejména jejímž prostřednictvím budou vypláceny výnosy z tohoto cenného papíru, ledaže emitent sám je k těmto činnostem oprávněn,
b)
neprodleně uveřejňovat veškeré změny v právech vztahujících se k registrovanému cennému papíru způsobem stanoveným pro uveřejnění výroční zprávy,
c)
předložit organizátorovi veřejného trhu, na němž byl tento cenný papír přijat k obchodování, návrh změn svých stanov, popřípadě též svého zakladatelského dokumentu nebo návrh rozhodnutí o snížení nebo zvýšení základního kapitálu před tím, než o něm rozhodne; není-li emitentem akcií, má tuto povinnost pouze v případě, že navrhovaná změna má mít vliv na práva majitelů jím vydaného cenného papíru, a
d)
předložit organizátorovi veřejného trhu, na němž byl tento cenný papír přijat k obchodování, veškeré informace potřebné k ochraně investorů nebo k zajištění hladkého fungování trhu a podle požadavku organizátora veřejného trhu tyto informace uveřejnit způsobem stanoveným pro uveřejnění výroční zprávy; pokud emitent požadavku nevyhoví, může organizátor veřejného trhu uveřejnit informaci sám po projednání s emitentem.
(2) Emitent registrovaných akcií je rovněž povinen
a)
s dostatečným předstihem uveřejňovat informace o svolání valné hromady, výplatě dividend, vydání nových akcií, výkonu práv z vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů a výkonu upisovacího práva,
b)
během roku bez zbytečného odkladu uveřejňovat podstatné změny, které nejsou veřejně známy a které se týkají hospodářské, zejména finanční situace emitenta nebo jiných skutečností, které mohou vyvolat významnou změnu kurzu jím vydaného cenného papíru nebo zhoršit schopnost emitenta plnit závazky z cenného papíru s tím, že Komise může na žádost udělit výjimku z povinnosti uveřejňovat uvedené změny, pokud by jejich uveřejnění bylo v rozporu s veřejným zájmem nebo by mohlo významně poškodit emitenta; za skutečnosti, které mohou vyvolat významnou změnu kurzu cenného papíru nebo zhoršit schopnost emitenta plnit závazky z cenného papíru, se považují zejména významné změny v obchodních, výrobních nebo odbytových podmínkách, zahájení řízení o konkursu či vyrovnání, pozastavení činnosti emitenta úředním rozhodnutím, schválený záměr k přeměně společnosti,36e) rozhodnutí o přeměně společnosti,36e) každé snížení obchodního majetku nebo čistého obchodního majetku emitenta přesahující 10 %, soudní a obchodní spory, jejichž předmětem je hodnota, která přesahuje 5 % obchodního majetku emitenta, jakož i změny ve statutárních, dozorčích a řídících orgánech emitenta,
c)
podat žádost o přijetí k obchodování na veřejném trhu těch akcií, které nově vydává a které jsou stejného druhu jako jím vydané akcie na tento trh k obchodování již přijaté, pokud nedojde k přijetí těchto akcií k obchodování na veřejném trhu bez žádosti; tato povinnost musí být splněna do 1 roku od vydání akcií, a
d)
zajistit rovné zacházení se všemi akcionáři, kteří jsou ve stejném postavení.
(3) Emitent registrovaných dluhopisů je rovněž povinen
a)
s dostatečným předstihem uveřejňovat informace o svolání schůze majitelů dluhopisů, výkonu práv z vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, výplatě výnosů a splácení dluhopisů,
b)
neprodleně uveřejňovat informace o veškerých přijatých půjčkách nebo úvěrech a zejména zárukách a jiných zajištěních poskytnutých v souvislosti s nimi a o dalších skutečnostech, které mohou podstatně ovlivnit schopnost emitenta plnit své závazky vyplývající z jím vydaných dluhopisů, a
c)
v případě vyměnitelných a prioritních dluhopisů neprodleně uveřejňovat informace o jakékoli změně v právech vztahujících se k akciím, které mohou být nabyty na základě těchto dluhopisů.
(4) Povinnost podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na případy splacení dluhopisu před lhůtou splatnosti, které jsou odůvodněny oprávněnými zájmy určitého okruhu majitelů.
(5) Jestliže jsou cenné papíry přijaty k obchodování na několika veřejných trzích, je emitent povinen uveřejňovat na všech těchto trzích stejné informace.
(6) Jestliže jsou cenné papíry přijaty k obchodování na několika veřejných trzích v České republice, je emitent povinen uveřejňovat na všech těchto trzích stejné informace.
(7) Povinnost podle odstavce 6 platí též ve vztahu k veřejným trhům v jiných členských státech Evropské unie nebo v jiných státech tvořících Evropský hospodářský prostor.
(8) Jestliže jsou cenné papíry přijaty k obchodování na veřejném trhu v České republice a též na veřejném trhu ve státu, který není členem Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, a emitent v tomto jiném státu uveřejnil informace, které mohou mít vliv na posouzení těchto cenných papírů, je emitent povinen uveřejnit v České republice nejméně stejné informace jako v tomto jiném státu.
§ 80d
(1) Při propagaci investičních cenných papírů nebo při plnění jiné informační povinnosti podle tohoto zákona nesmí nikdo vědomě používat nepravdivé nebo klamavé informace nebo zamlčovat skutečnosti důležité při rozhodování o nabývání investičních cenných papírů, zejména nabízet výhody, jejichž spolehlivost nemůže zaručit, nebo uvádět nesprávné údaje o hospodářské situaci emitenta. Každý odpovídá za škodu, kterou porušením těchto povinností způsobí. Ustanovení obchodního zákoníku o nekalé soutěži36d) tím není dotčeno.
(2) Informace se považuje za klamavou, pokud je způsobilá vyvolat odůvodněně mylnou představu o skutečnostech, které tvoří její předmět.
§ 81
Využívání důvěrných informací
(1) Za důvěrnou informaci se pro účely tohoto zákona považuje informace, která
a)
není veřejně známá,
b)
se týká jednoho nebo několika instrumentů kapitálového trhu přijatých k obchodování na veřejném trhu nebo jednoho či několika jejich emitentů anebo jiné skutečnosti významné pro vývoj kurzu nebo jiné ceny některého z takových instrumentů,
c)
by mohla poté, co by se stala veřejně známou, významně ovlivnit kurz nebo jinou cenu podle písmene b) nebo výnos instrumentu kapitálového trhu přijatého k obchodování na veřejném trhu.
(2) Osoba, která má ze svého zaměstnání, povolání, postavení, podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech emitenta, funkce nebo v souvislosti s plněním svých povinností přístup k důvěrné informaci a která takovou informaci získá, (dále jen "zasvěcená osoba") nesmí tuto informaci využít ve svůj prospěch nebo ve prospěch jiné osoby, zejména nesmí nabýt nebo zcizit instrument kapitálového trhu, kterého se tato informace týká.
(3) Zákaz podle odstavce 2 se vztahuje též na osobu, která získala důvěrnou informaci přímo nebo zprostředkovaně od zasvěcené osoby a která ví, že jde o důvěrnou informaci.
(4) Zasvěcená osoba je též povinna zachovávat mlčenlivost o důvěrné informaci a zamezit jiné osobě přístup k této informaci, pokud sdělení této informace není součástí její povinnosti nebo zaměstnání, zejména nesmí přímo nebo nepřímo učinit jakékoliv jiné osobě doporučení k nabytí nebo zcizení investičního instrumentu, kterého se důvěrná informace týká; povinnost mlčenlivosti trvá i po zániku postavení zasvěcené osoby podle odstavce 2. Ustanovení § 80 odst. 2 platí obdobně.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 neplatí pro operace uskutečňované Českou národní bankou v rámci měnové nebo devizové politiky nebo v rámci správy veřejného dluhu České republiky.
Garanční fond obchodníků s cennými papíry
§ 81a
(1) Zřizuje se Garanční fond obchodníků s cennými papíry (dále jen "Fond"). Fond je právnickou osobou a zapisuje se do obchodního rejstříku.
(2) Fond není státním fondem. Na Fond se nevztahují předpisy o pojišťovnictví.
(3) Fond je řízen pětičlennou správní radou, která je jeho statutárním orgánem. Předsedu, místopředsedu a ostatní členy správní rady Fondu jmenuje a odvolává ministr financí. Členové správní rady jsou jmenováni na období 5 let, a to i opakovaně. Nejméně jeden člen je jmenován z řad zaměstnanců Komise, a to na návrh prezidia Komise. Nejméně dva členové jsou jmenováni z řad členů představenstva nebo zaměstnanců obchodníků s cennými papíry. Za výkon funkce člena správní rady nenáleží odměna. Člen správní rady má právo na náhradu nákladů vzniklých mu v souvislosti s výkonem jeho funkce.
(4) Pokud některý z členů správní rady ukončí členství ve správní radě před uplynutím svého funkčního období, je na jeho místo jmenován nový člen správní rady, jehož funkční období skončí ke stejnému dni, ke kterému by skončilo funkční období jeho předchůdce.
(5) Všichni obchodníci s cennými papíry jsou povinni účastnit se systému pojištění zabezpečovaného Fondem.
(6) Zdrojem majetku Fondu jsou příspěvky od obchodníků s cennými papíry, výnosy z investování peněžních prostředků, návratné finanční výpomoci, úvěry a výtěžky z ukončených konkurzních a likvidačních řízení, týkajících se obchodníka s cennými papíry.
(7) Prostředky Fondu lze použít na
a)
náhrady plynoucí z neschopnosti obchodníka s cennými papíry splnit své závazky vůči zákazníkům, z důvodu přímo souvisejících s jeho finanční situací,
b)
splátky poskytnutých návratných finančních výpomocí a úvěrů, a
c)
úhradu nákladů na činnost Fondu.
(8) Podrobnosti o činnosti a působnosti Fondu upraví statut Fondu, který vydá správní rada po předchozím souhlasu ministerstva.
§ 81b
(1) Zákaznickým majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí finanční prostředky a investiční instrumenty zákazníka přijaté obchodníkem s cennými papíry za účelem provedení hlavní nebo doplňkové investiční služby a tvořící závazek obchodníka s cennými papíry vůči zákazníkovi [§ 81a odst. 7 písm. a)]. Zákaznickým majetkem nejsou finanční prostředky zákazníka přijaté obchodníkem s cennými papíry a vedené na účtech pojištěných podle zvláštního zákona36f) a závazky emitentů vyplývající z emitovaných cenných papírů vůči nabyvatelům cenných papírů.
(2) Roční příspěvek do Fondu jsou povinni platit všichni obchodníci s cennými papíry ve výši 0,3 % hodnoty zákaznického majetku, po odečtení hodnoty majetku osob uvedených v § 81c odst. 4 písm. a) až g), zjištěné jako aritmetický průměr hodnot tohoto majetku vykázaných v rozvaze obchodníka s cennými papíry ke konci posledního dne každého čtvrtletí kalendářního roku. Nevykonává-li obchodník s cennými papíry svou činnost po celý kalendářní rok, ve kterém mu bylo uděleno povolení podle § 45, bere se pro účely zjištění celoročního průměru podle předchozí věty v úvahu vždy pouze to kalendářní čtvrtletí, k jehož konci obchodník s cennými papíry vykazuje ve svém účetnictví zákaznický majetek.
(3) Příspěvek do Fondu je obchodník s cennými papíry povinen zaplatit nejpozději do 31. března následujícího roku.
(4) Obchodník s cennými papíry, který nezaplatil příspěvek do Fondu ve lhůtě podle odstavce 3, nesmí od prvního dne prodlení s placením tohoto příspěvku uzavírat nové smlouvy o poskytování investičních služeb. Komise stanoví tomuto obchodníkovi s cennými papíry dodatečnou lhůtu pro splnění povinnosti zaplatit příspěvek do Fondu. Pokud v dodatečně stanovené lhůtě obchodník s cennými papíry příspěvek do Fondu nezaplatí, Komise mu odejme povolení vydané podle § 45.
§ 81c
(1) Náhrada z Fondu se zákazníkům obchodníka s cennými papíry poskytne v případě, že Fond obdrží písemné oznámení Komise učiněné v dohodě s ministerstvem, a v případě, že je obchodníkem s cennými papíry banka, též s Českou národní bankou, o tom, že obchodník s cennými papíry není z důvodů přímo souvisejících s jeho finanční situací schopen plnit své závazky vůči zákazníkům za zákonných a smluvních podmínek a že nejsou vyhlídky na to, že bude schopen tak učinit. Náhrada se též poskytne v případě, že soud vydal rozhodnutí přímo související s finanční situací obchodníka s cennými papíry, které má za následek, že zákazníci nemohou účinně uplatňovat své nároky vůči obchodníkovi s cennými papíry.
(2) Fond v dohodě s Komisí a ministerstvem a v případě, že je obchodníkem s cennými papíry banka, též s Českou národní bankou, vhodným způsobem neprodleně uveřejní
a)
skutečnost, že obchodník s cennými papíry není schopen plnit své závazky,
b)
místo, způsob, lhůtu pro přihlášení nároků a zahájení výplaty náhrad z Fondu, a
c)
případné další skutečnosti související s přihlášením nároků.
(3) Lhůta pro přihlášení nároků nesmí být kratší než 5 měsíců od uveřejnění zjištění podle odstavce 2.
(4) Na náhrady z Fondu nemají nárok
a)
obchodníci s cennými papíry,
b)
institucionální investoři36g) včetně zahraničních,
c)
města a obce,
d)
státní úřady a instituce včetně státních fondů,
e)
nadnárodní instituce,
f)
členové představenstva a dozorčí rady obchodníka s cennými papíry,
g)
osoby, které mají vyšší než 10 % přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech obchodníka s cennými papíry,
h)
osoby blízké36h) osobám podle písmen f) a g),
i)
osoby, které patří do stejného podnikatelského seskupení,26a)
j)
osoby, ve kterých má obchodník s cennými papíry nebo osoba podle písmene g) vyšší než 50 % podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech,
k)
osoby, které svěřily obchodníkovi s cennými papíry prostředky získané v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti, za kterou byly soudem v trestním řízení pravomocně odsouzeny, a
l)
osoby, které svou trestnou činností, za kterou byly soudem v trestním řízení pravomocně odsouzeny, částečně nebo úplně způsobily neschopnost obchodníka s cennými papíry splnit své závazky.
(5) Fond pozastaví výplatu náhrad za ten zákaznický majetek, o kterém je z průběhu trestního řízení zřejmé, že jde nebo může jít o majetek ve smyslu odstavce 4 písm. k). Fond dále pozastaví výplatu náhrad osobám, proti nimž je vedeno trestní řízení, na jehož základě by mohly být splněny podmínky uvedené v odstavci 4 písm. l), po dobu trestního řízení vedeného proti těmto osobám v souvislosti s jejich trestnou činností, která může mít vztah k neschopnosti obchodníka s cennými papíry splnit své závazky.
(6) Ustanovením odstavce 4 písm. k) a l) a odstavce 5 není dotčena povinnost platit příspěvek do Fondu z hodnoty zákaznického majetku připadajícího na osoby podle odstavce 4 písm. k) a l).
(7) Pro výpočet náhrady z Fondu se sečtou hodnoty všech složek zákaznického majetku připadajícího na zákazníka, a to s připočtením úroků nebo jiných výnosů. Součet podle předchozí věty musí zahrnovat vždy též spolumajitelský podíl zákazníka na zákaznickém majetku připadajícím na jiné zákazníky. Od výsledné částky součtu se odečte hodnota zákazníkových závazků vůči obchodníkovi s cennými papíry splatných ke dni, kdy Fond obdržel oznámení podle odstavce 1.
(8) Pro součet a odpočet podle odstavce 7 jsou určující hodnoty, které ke dni, kdy Fond obdrží oznámení podle odstavce 1 vyplývají ze smluvních ujednání mezi obchodníkem s cennými papíry a zákazníkem nebo z právních předpisů, s tím, že je-li to možné, se při stanovení hodnoty vychází z tržních cen.
(9) Náhrada se zákazníkovi poskytuje ve výši 90 % částky vypočtené podle odstavců 7 a 8, nejvýše však 400 000 Kč pro jednoho zákazníka u jednoho obchodníka s cennými papíry.
(10) Výplata náhrad z Fondu musí být zahájena nejpozději do 3 měsíců od ověření přihlášených nároků a stanovení částky nároku, nejpozději však do 10 měsíců od uveřejnění skutečností podle odstavce 1. Na žádost Fondu může Komise ve výjimečných případech prodloužit lhůty podle věty první nejvýše o 3 měsíce.
(11) Obchodník s cennými papíry, popřípadě bývalý obchodník s cennými papíry je povinen ve lhůtě stanovené Fondem poskytnout Fondu podklady potřebné pro zahájení výplaty náhrady z Fondu. Podklady musí obsahovat údaje o výši pohledávky, titulu pohledávky a výši započitatelných pohledávek obchodníka s cennými papíry. Za splnění této povinnosti odpovídá představenstvo, likvidátor nebo správce konkurzní podstaty.
(12) Pro výpočet náhrady z Fondu je rozhodující hodnota zákaznického majetku přijatého obchodníkem s cennými papíry nejpozději v den, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí povolení uděleného podle § 45.
(13) Náhrada z Fondu se vztahuje rovněž na zákaznický majetek přijatý obchodníkem s cennými papíry nebo jeho pobočkami v jiných členských státech Evropské unie nebo v jiných státech tvořících Evropský hospodářský prostor.
§ 81d
(1) Ke dni zahájení výplaty náhrad se snižuje hodnota závazků obchodníka s cennými papíry vůči zákazníkovi o částku rovnající se právu zákazníka na výplatu náhrady z Fondu.
(2) Fond se dnem podle odstavce 1 stává věřitelem obchodníka s cennými papíry ve výši hodnoty práv zákazníků obchodníka s cennými papíry na plnění z Fondu.
(3) Právo zákazníka na plnění z Fondu se promlčí uplynutím 5 let ode dne stanoveného jako den zahájení výplaty náhrad z Fondu.
(4) V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, poskytne 50 % potřebných peněžních prostředků do Fondu stát ve formě návratné finanční výpomoci a v rozsahu 50 % potřebných peněžních prostředků přijme Fond úvěr od banky.
(5) Fond může investovat peněžní prostředky pouze bezpečným způsobem v souladu se svým statutem.
(6) Peněžní prostředky může Fond také uložit u České národní banky.
(7) V případě, že Fond byl nucen přijmout návratnou finanční výpomoc nebo úvěr, zvyšuje se příspěvek obchodníků s cennými papíry od roku následujícího po poskytnutí návratné finanční výpomoci a úvěru na dvojnásobek procentní sazby stanovené v § 81b odst. 2. V roce následujícím po splacení návratné finanční výpomoci a úvěru se příspěvek snižuje na procentní sazbu uvedenou v § 81b odst. 2.
Státní dozor
§ 82
(1) Státní dozor se vykonává nad
a)
činností emitenta cenného papíru, který byl nebo má být přijat k obchodování na veřejném trhu, jakož i osoby činící veřejnou nabídku cenného papíru, a to v rozsahu vyplývajícím z § 71 až 78g,
b)
činností střediska, organizátora veřejného trhu, obchodníka s cennými papíry, pobočky, osoby podle § 45a, makléře, provozovatele tiskárny cenných papírů, osoby provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry a osoby oprávněné k vedení části evidence střediska, a to v rozsahu této činnosti, a
c)
nad plněním povinností stanovených v § 48a, § 79 až 81, jakož i povinností obchodníků s cennými papíry podle § 81a a 81b.
(2) Státní dozor se nevztahuje na Českou národní banku, s výjimkou činnosti podle § 98 odst. 2.
(3) Státní dozor vykonává Komise.
§ 83
(1) Předmětem státního dozoru podle § 82 odst. 1 je
a)
dodržování podmínek a oprávnění vyplývajících z povolení podle tohoto zákona,
b)
dodržování tohoto zákona a zvláštních zákonů v rozsahu z nich vyplývajícího, jakož i těch právních předpisů a opatření, jež ministerstvo vydalo na základě návrhu Komise.
(2) Při výkonu státního dozoru podle § 82 odst. 1 Komise ukládá opatření k nápravě a pokuty.
§ 84
(1) Při výkonu státního dozoru podle § 82 odst. 1 formou kontroly na místě se vztahy mezi Komisí a osobami podléhajícími tomuto dozoru řídí základními pravidly činnosti stanovenými zvláštními zákony.37)
(2) K výkonu státního dozoru podle § 82 odst. 1 je Komise oprávněna vyžadovat od osob podléhajících tomuto dozoru údaje, doklady a informace potřebné pro řádný výkon tohoto státního dozoru.
§ 85
Pokud zvláštní zákon42) nestanoví ve vymezeném případě něco jiného, postupuje Komise při výkonu státního dozoru podle tohoto zákona.
Opatření k nápravě a pokuty
§ 86
(1) Zjistí-li Komise nedostatky v činnosti osob uvedených v § 82 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo osob majících povinnosti ve smyslu § 82 odst. 1 písm. c), které spočívají v porušení podmínek stanovených v povolení uděleném podle tohoto zákona nebo v porušení právních předpisů nebo opatření podle § 83 odst. 1 písm. b)
a)
uloží opatření směřující k odstranění zjištěných nedostatků, zejména přikáže omezit nebo ukončit některou činnost, pozastaví nejdéle na dobu jednoho roku nebo zakáže veřejnou nabídku cenného papíru, změní nebo odejme natrvalo nebo přechodně na dobu nejdéle jednoho roku povolení nebo souhlas udělené podle tohoto zákona,
b)
uloží pokutu až do výše 20 000 000 Kč,
c)
je oprávněna o zjištěném nedostatku uveřejnit oznámení.
(2) Pokutu podle odstavce 1 písm. b) lze uložit též osobám, které vykonávají bez platného povolení nebo platné registrace činnost podléhající státnímu dozoru podle § 82 odst. 1. Komise může těmto osobám také zakázat další výkon činnosti, ke které je třeba povolení nebo registrace.
(3) Osoba, které bylo odejmuto povolení podle odstavce 1 písm. a), může požádat o nové povolení téhož druhu nejdříve po uplynutí deseti let ode dne právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo povolení odejmuto.
(4) Pokuty podle odstavců 1 a 2 lze ukládat opakovaně.
(5) Uložením pokuty podle odstavce 1, odstavce 2 nebo odstavce 4 není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.
§ 87
(1) Při ukládání opatření a pokut, jakož i při postupu podle § 86 odst. 1 písm. c) Komise vychází zejména z povahy, závažnosti, způsobu, doby trvání a následků protiprávního jednání.
(2) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 6 měsíců ode dne, kdy se Komise dozvěděla o skutečnostech rozhodných pro uložení pokuty, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy k těmto skutečnostem došlo.
(3) Pokuta uložená podle § 86 je splatná do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
(4) Pokuty podle § 86 jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.
ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 87a
(1) Pro přepočet EUR na tuzemskou měnu je pro účely tohoto zákona určující kurz vyhlášený Českou národní bankou v den, ke kterému byl prospekt nebo užší prospekt vyhotoven.
(2) Má-li cenný papír podobu zaknihovaného cenného papíru, má právo na výnos tohoto cenného papíru pouze ten, kdo je majitelem tohoto cenného papíru ke dni
a)
konání valné hromady, která rozhodla o výplatě dividend, jde-li o akcii,
b)
splatnosti výnosu podílového listu nebo dluhopisu.
(3) Uplatnění odstavce 1 může být vyloučeno rozhodnutím emitenta cenného papíru o tom, že právo na výnos cenného papíru má ten, kdo je majitelem tohoto cenného papíru k jinému určenému dni, který
a)
u akcie nesmí předcházet dnu konání valné hromady, která rozhodla o výplatě dividendy, a nesmí následovat po dnu splatnosti dividendy,
b)
u dluhopisu a podílového listu nesmí předcházet dnu splatnosti výnosu o více než jeden měsíc a nesmí následovat po dnu splatnosti výnosu.
(4) K rozhodnutí podle odstavce 2 písm. a) je oprávněna pouze valná hromada emitenta. Rozhodnutí podle odstavce 2 písm. b) musí být obsaženo v emisních podmínkách dluhopisu nebo ve statutu podílového fondu.
(5) Ustanovení odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 se přiměřeně vztahují též na právo na splacení jednotlivých splátek jmenovité hodnoty dluhopisu nebo na splacení jmenovité hodnoty dluhopisu.
§ 87b
Je-li k témuž dni vyhotoven výpis z účtu podle § 62 i výpis z registru emitenta podle § 63 a určité právo podle § 87a nebo jiného zákona přísluší v souladu s těmito výpisy různým osobám, považuje se za určující výpis z registru emitenta.
§ 87c
(1) Má-li akcie podobu zaknihovaného cenného papíru, který je registrovaný, je každý oprávněn požadovat na středisku informaci o obchodní firmě nebo jménu nebo názvu každé osoby, na jejímž účtu je evidováno 10 % a více
a)
těchto akcií včetně uvedení tohoto podílu, a
b)
podílu na základním kapitálu emitenta těchto akcií, je-li odlišný od podílu podle písmene a).
(2) Informaci podle odstavce 1 je středisko povinno předat bez zbytečného odkladu poté, co je o ní požádáno.
(3) Středisko je povinno na základě údajů obsažených v jeho evidenci alespoň jednou týdně zjišťovat údaje podle odstavce 1 a vhodným způsobem je uveřejňovat, archivovat a zajišťovat jejich veřejnou dostupnost.
(4) Kromě údajů podle odstavce 1 je středisko povinno uveřejňovat, archivovat a zajišťovat veřejnou dostupnost i jiných údajů, které obdrží od osob v rámci plnění jejich oznamovací povinnosti podle zvláštního zákona.37a)
(5) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně pro povinnosti emitenta registrované akcie, která má podobu listinného cenného papíru, a to v rozsahu, v jakém to umožňuje evidence vedená tímto emitentem podle zvláštního zákona.37b)
§ 87d
(1) Obchodník s cennými papíry může provádět závěrečné vyrovnání zisků a ztrát (dále jen "závěrečné vyrovnání"), kterým se rozumí výpočet čisté výše zbývajících závazků nebo pohledávek stran v souvislosti s ukončením a vypořádáním obchodů uzavřených podle smlouvy o závěrečném vyrovnání nebo se takovou smlouvou řídících, provedených v souladu s ní. Tento výpočet se provádí na základě výše zisku nebo ztráty, ať již skutečné nebo předpokládané, stanovené s ohledem na jakékoliv plnění nebo platbu, která by měla být uskutečněna, pokud by nedošlo k případu porušení závazků stran ze smlouvy o závěrečném vyrovnání, ke skutečnosti zakládající zánik smlouvy o závěrečném vyrovnání, nebo k jakékoli jiné obdobné skutečnosti stanovené smlouvou o závěrečném vyrovnání, a to včetně jakýchkoli nákladů nebo výnosů vzniklých v souvislosti s ukončením a vypořádáním příslušných obchodů. Čistá výše závazků nebo pohledávek stran zbývajících po ukončení a vypořádání každého jednotlivého obchodu nebo skupiny obchodů podle smlouvy o závěrečném vyrovnání může být stanovena například jako čistý výsledek kótací příslušných sazeb, cen nebo kurzů získaných od jednoho či více obchodníků na relevantních trzích.
(2) Smlouvou o závěrečném vyrovnání se rozumí smlouva, včetně jakékoli rámcové smlouvy, uzavřená k úpravě vztahů z jednoho nebo více obchodů s deriváty, repo obchodů, půjček cenných papírů nebo jiných finančních obchodů uzavřených mimo organizované veřejné trhy, která stanoví, že na základě výše zisku či ztráty stran, ať již skutečné nebo předpokládané, má být vypočtena čistá výše zbývajících závazků nebo pohledávek stran v souvislosti s ukončením a vypořádáním jednoho nebo více obchodů uzavřených podle takové smlouvy.
§ 88
Pokud tento zákon požaduje uvedení identifikačního čísla nebo rodného čísla, tato čísla se uvádějí jen u osob, kterým byla přidělena.
§ 89
Odpovědnost za škodu způsobenou porušením povinností podle tohoto zákona se řídí úpravou náhrady škody podle obchodního zákoníku, pokud tento zákon nestanoví něco jiného.
§ 90
zrušen
§ 91
(1) Komise je oprávněna pozastavit obchodování s registrovanými cennými papíry nebo s určitým registrovaným cenným papírem na veřejném trhu, který vznikl nebo je organizován na základě jí vydaného povolení.
(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 lze vydat, pouze jestliže není možné jinak zabránit velkým hospodářským ztrátám nebo jinému závažnému ohrožení, nejdéle na dobu 6 měsíců, a to i opakovaně.
(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 musí obsahovat určení doby trvání a rozsahu pozastavení obchodování. Řízení o pozastavení je možno zahájit vydáním rozhodnutí. Opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(4) Komise je oprávněna zároveň s rozhodnutím o pozastavení obchodování s určitým registrovaným cenným papírem uložit organizátorovi veřejného trhu, aby ve stanovené lhůtě přezkoumal, zda jsou splněny podmínky pro vyloučení cenného papíru z obchodování na jím organizovaném trhu, a o výsledku informoval Komisi.
(5) Účastníkem řízení podle odstavce 1 je organizátor veřejného trhu a v případě, že má být nebo bylo pozastaveno obchodování s určitým registrovaným cenným papírem, též emitent.
§ 91a
(1) Jsou-li splněny podmínky § 91 odst. 2, může Komise zakázat veškeré převody určitého registrovaného cenného papíru. Ustanovení § 91 se použije obdobně.
(2) Účastníkem řízení je emitent, a jde-li o zaknihované cenné papíry, též středisko. V rozhodnutí Komise určí, ve kterých alespoň dvou celostátně distribuovaných denících bude výrok rozhodnutí uveřejněn. Komise zajistí uveřejnění podle předchozí věty neprodleně po vydání rozhodnutí.
(3) Komise může za porušení zákazu podle odstavce 1 uložit pokutu podle § 86 odst. 1 písm. b). Ustanovení § 87 se použijí obdobně.
§ 92
(1) Cenné papíry s výjimkou cenných papírů podle § 73 odst. 2 vydané přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují za veřejně obchodovatelné cenné papíry, nevyplývá-li ze zvláštního zákona38) nebo rozhodnutí emitenta, které učinil přede dnem účinnosti tohoto zákona, něco jiného.
(2) Emitent cenných papírů veřejně obchodovatelných podle odstavce 1 je povinen nejpozději do 31. prosince 1993 uveřejnit prospekt těchto cenných papírů. Tuto povinnost nemá, jde-li o státní dluhopisy.
(3) Na žádost emitenta cenných papírů veřejně obchodovatelných podle odstavce 1 ministerstvo přidělí těmto cenným papírům ISIN.
§ 93
(1) Akcie, které se nabývají v první vlně kupónové privatizace,38a) se považují za akcie, o nichž bylo rozhodnuto podle § 10 odst. 1. Lhůta, ve které jsou majitelé cenných papírů povinni odevzdat listinné cenné papíry, končí uplynutím dvou měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Na listinné cenné papíry mohou být tyto akcie přeměněny nejdříve po uplynutí tří let ode dne uplynutí lhůty podle předchozí věty.
(2) Akcie, které se nabývají s použitím investičních kupónů podle zvláštních předpisů,6) musí být vydány v podobě zaknihovaných cenných papírů.
(3) Na akcie investičních privatizačních fondů, které se nabývají s použitím investičních kupónů podle zvláštních předpisů,6) se vztahuje přiměřeně ustanovení odstavce 2. Na akcie investičních privatizačních fondů, které byly vydány do dne účinnosti tohoto zákona, se vztahuje přiměřeně ustanovení odstavce 1.
(4) Akcie zaknihované podle odstavců 2 a 3 mohou být přeměněny na listinné cenné papíry nejdříve po uplynutí tří let ode dne jejich zaknihování.
§ 94
(1) Osoby, vykonávající ke dni účinnosti tohoto zákona v souladu s dosavadními právními předpisy činnost podle § 45, mohou v této činnosti pokračovat až do rozhodnutí ministerstva o jejich žádosti podle § 45, podané nejpozději do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nebude-li žádost v této lhůtě podána, oprávnění vykonávat činnost podle § 45 uplynutím této lhůty zaniká. Povolení vydaná přede dnem účinnosti tohoto zákona bankám podle zvláštních zákonů39) se považují za povolení vydaná podle § 45 odst. 1, pokud z nich nevyplývá něco jiného.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro osoby vykonávající činnost podle § 50 s tím, že žádost musí podat nejpozději do 31. prosince 1994.
§ 95
Fyzické osoby vykonávající ke dni účinnosti tohoto zákona odborné činnosti podle § 49 musí získat povolení k této činnosti do 31. prosince 1993, jinak oprávnění k této činnosti k tomuto datu zaniká.
§ 96
(1) Povolení podle § 45 odst. 1 a § 70b odst. 1 se nevyžaduje k činnosti, k jejímuž výkonu je podle zvláštního zákona oprávněna Česká národní banka.
(2) Povolení podle § 45 odst. 1 se nevyžaduje k činnosti, k jejímuž výkonu jsou podle zvláštního zákona3) oprávněny investiční společnosti a investiční fondy.
§ 97
(1) Pokud práva spojená
a)
s cennými papíry povinně uloženými podle dekretu prezidenta republiky č. 95/1945 Sb., o přihlášení vkladů a jiných peněžních pohledávek u peněžních ústavů, jakož i životních pojištění a cenných papírů,
b)
s tuzemskými papíry vydanými po roce 1945, zanikla ke dni 1. červnu 1953 podle ustanovení zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, je ministerstvo oprávněno v souladu s právními předpisy o archivnictví40) rozhodnout, jak naložit s listinami, které zůstaly v povinné úschově a které nesou záznamy, s nimiž byla tato zaniklá práva spojena.
(2) Ustanovení odstavců 1 a 2 se na cenné papíry a práva s nimi spojená, pokud byly dotčeny mezinárodními smlouvami uzavřenými československým státem do dne účinnosti tohoto zákona, použijí přiměřeně.
§ 98
(1) Po zaknihování dluhopisů vydaných přede dnem účinnosti tohoto zákona v zaknihované podobě platí do 31. března 1993 ustanovení dosavadních předpisů. Osoby, v jejichž účetnictví je podle těchto předpisů vedena evidence těchto cenných papírů, mají povinnost nejpozději do 31. března 1993 tuto evidenci převést na zákonem stanovenou evidenci podle § 1 odst. 2 tohoto zákona.
(2) Zákonem stanovenou evidencí podle § 1 odst. 2 je ode dne účinnosti tohoto zákona též evidence dluhopisů s dobou splatnosti do jednoho roku zřízená Českou národní bankou na základě zvláštních zákonů, pokud zahrnuje vždy úplný okruh majitelů a emitentů těchto cenných papírů.
(3) Povinnosti, které jsou spojeny s vedením zákonem stanovené evidence podle § 1 odst. 3 a které tento zákon ukládá středisku, se vztahují obdobně též na Českou národní banku vedoucí evidenci podle odstavce 2.
§ 99
zrušen
§ 103
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
* * *
Zákon č. 89/1993 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, nabyl účinnosti dnem 15. března 1993.
Zákon č. 331/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1994 a o změně a doplnění některých zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994.
Zákon č. 259/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1.ledna 1995.
Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. července 1996.
Zákon č. 152/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 1996.
Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 1998, s výjimkou § 2, § 21 až 28 a § 30 bodů 1 a 2, které nabyly účinnosti dnem vyhlášení (6. února 1998).
Zákon č. 70/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (29. března 2000).
Zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (7. září 2000).
Zákon č. 362/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001 s výjimkou ustanovení části první čl. I bodu 129, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2002, a s výjimkou ustanovení části první čl. I bodu 78 § 45b a § 45c odst. 13, bodu 110 § 48b až 48i, bodu 164 § 72 odst. 12, § 78b, § 78d odst. 2 písm. d) a j) a odst. 3 a § 78f, bodu 168 § 80b odst. 6 a 7, § 80c odst. 7 a 8 a § 81c odst. 13, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
____________________________________________________________
1)
§ 155 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.
2)
§ 176 obchodního zákoníku.
3)
§ 11 zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 591/1992 Sb.
4)
Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 591/1992 Sb.
6)
Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády ČSFR č. 383/1991 Sb., o vydávání a použití investičních kupónů, ve znění nařízení vlády ČSFR č. 69/1992 Sb.
6a)
§ 217a obchodního zákoníku.
6b)
Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový.
8)
§ 720 obchodního zákoníku.
9)
Zejména § 612 obchodního zákoníku.
10)
§ 528 obchodního zákoníku.
10a)
Zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů.
11)
Např. § 22 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb.
11a)
Např. § 156 obchodního zákoníku.
12)
Např. § 155 obchodního zákoníku, § 3 zákona č. 530/1990 Sb., § 23 zákona č. 92/1991 Sb., § 11 zákona č. 248/1992 Sb., § 2 vyhlášky č. 160/1956 Ú.l., o podmínkách přepravy nákladů po moři, § 12 a 3 a násl. zákona č. 530/1990 Sb.
12c)
Např. § 168 odst. 3 obchodního zákoníku.
12d)
§ 214 obchodního zákoníku.
12e)
§ 209 odst. 4 obchodního zákoníku.
13)
§ 2 odst. 1 obchodního zákoníku.
14a)
§ 261 odst. 3 písm. c) obchodního zákoníku.
14b)
§ 657 občanského zákoníku.
15)
Např. § 18 a 19 zákona č. 191/1950 Sb.
15a)
Čl. 1 § 12 odst. 1 a § 16 zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb.
16)
Např. § 156 odst. 3 obchodního zákoníku, § 11 odst. 2 zákona č. 191/1950 Sb.
18)
Např. § 16 zákona č. 191/1950 Sb.
18a)
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
20)
§ 577 a násl. obchodního zákoníku.
21)
§ 566 a násl. a § 642 a násl. obchodního zákoníku.
21a)
§ 136 a násl. občanského zákoníku.
21b)
§ 566 a násl. obchodního zákoníku.
21c)
§ 5b zákona č. 248/1992 Sb.
23)
§ 151a a násl. občanského zákoníku.
24)
§ 151k a násl. občanského zákoníku.
25)
Např. § 19 zákona č. 191/1950 Sb.
25a)
§ 64 obchodního zákoníku.
25b)
§ 66a obchodního zákoníku.
25c)
§ 15 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů.
25d)
Například § 7 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, § 29 zákona č. 248/1992 Sb. a § 23 odst. 5 zákona č. 15/1998 Sb.
25e)
Zákon č. 21/1992 Sb.
25f)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
26)
Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
26a)
§ 66a obchodního zákoníku.
26b)
§ 66b obchodního zákoníku.
26c)
Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb.
27)
§ 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 451/1992 Sb.).
28)
§ 6 odst. 3 písm. b) zákona č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů.
29)
Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.
30)
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 501/1992 Sb.).
31)
§ 8 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů.
32)
Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
32a)
§ 20a odst. 7 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění zákona č. 165/1998 Sb.
32b)
Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
32c)
Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
32d)
§ 8 odst. 2 písm. b) a § 9 odst. 2 písm. f) zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.
33)
Zákon č. 214/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
33a)
§ 156 odst. 4 obchodního zákoníku.
33b)
§ 66a obchodního zákoníku.
33c)
§ 24 zákona č. 214/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
34)
§ 186 odst. 3 a § 186a obchodního zákoníku.
34a)
§ 186a obchodního zákoníku.
36)
§ 5 odst. 3 zákona č. 15/1998 Sb.
36a)
Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
36b)
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
36c)
Zákon č. 563/1991 Sb.
36d)
§ 44 a násl. obchodního zákoníku.
36e)
§ 69 obchodního zákoníku.
36f)
§ 41a a násl. zákona č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
36g)
§ 5 odst. 2 zákona č. 15/1998 Sb.
36h)
§ 116 občanského zákoníku.
37)
Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole.
37a)
§ 183d obchodního zákoníku.
37b)
§ 156 odst. 2 a § 185 odst. 2 obchodního zákoníku.
38)
§ 22 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb.
§ 21 zákona č. 530/1990 Sb.
38a)
Nařízení vlády ČSFR č. 383/1991 Sb., o vydávání a použití investičních kupónů, ve znění nařízení vlády ČSFR č. 69/1992 Sb.
39)
§ 1 a 42 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.
40)
Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.
42)
Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů.