Předseda vlády vyhlašuje úplné znění zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 157/1993 Sb.,zákonem č. 323/1993 Sb., zákonem č. 244/1994 Sb.,zákonem č. 132/1995 Sb., zákonem č. 211/1997 Sb.,zákonem č. 333/1998 Sb.,zákonem č. 363/1999 Sb. a zákonem č. 492/2000 Sb.
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 593/1992 Sb.,
o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 157/1993 Sb.,zákonem č. 323/1993 Sb., zákonem č. 244/1994 Sb.,zákonem č. 132/1995 Sb., zákonem č. 211/1997 Sb.,zákonem č. 333/1998 Sb.,zákonem č. 363/1999 Sb. a zákonem č. 492/2000 Sb.
ZÁKON
o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Tento zákon upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob tvorby a výši rezerv a opravných položek, které jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) u poplatníků daní z příjmů.
§ 2
(1) Rezervami podle § 1 se rozumí bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezerva na opravy hmotného majetku, rezerva na pěstební činnost a ostatní rezervy v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(2) Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky vymezené v tomto zákoně, vytvořené k pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 a řádně zaúčtovaným v účetnictví. Opravné položky se netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu úvěrů, půjček, ručení, záloh, smluvních pokut, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, není-li tímto zákonem stanoveno jinak.
§ 3
(1) Rezervy a opravné položky se tvoří způsobem a k účelům stanoveným tímto zákonem a uplatňují se za zdaňovací období, není-li v dalších ustanoveních stanoveno jinak. Zdaňovacím obdobím pro účely tohoto zákona se u právnických osob rozumí zdaňovací období vymezené v zákoně o daních z příjmů,1a) pokud trvá nejméně 12 kalendářních měsíců, nebo pokud je kratší než 12 měsíců, ale začíná rozhodným dnem fúze nebo přechodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva. Zdaňovacím obdobím pro účely tohoto zákona se u fyzických osob rozumí kalendářní rok.
(2) Způsob a výše tvorby rezerv a opravných položek musí být prokazatelné. Při inventarizaci2) se posuzuje výše a odůvodněnost rezerv a opravných položek.
§ 4
(1) Výdaje (náklady), na jejichž úhradu se vytvořily rezervy a opravné položky, se musí přednostně uhradit z těchto rezerv a opravných položek; rezervy se zruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.
(2) Rezervy se nesmějí vytvářet na výdaje (náklady) na pořízení hmotného a nehmotného majetku.3)
(3) Opravné položky slouží ke krytí ztrát z odpisu pohledávek, k nimž jsou vytvořeny, nebo ke krytí rozdílu mezi účetní hodnotou pohledávky a její cenou sjednanou při postoupení postupníkovi.3a) Opravné položky se zruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.
(4) Zůstatek rezerv a opravných položek zjištěný na konci období, za které se podává daňové přiznání, se převádí do následujícího období.
(5) Celková výše opravných položek u bank včetně bankovních rezerv nesmí přesáhnout celkovou výši pohledávek, k nimž se vytváří.
§ 5
Bankovní rezervy a opravné položky
(1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) mohou banky4) vytvářet
a)
rezervy na standardní pohledávky z úvěrů až do výše 1 % z průměrného stavu těchto pohledávek za zdaňovací období,
b)
opravné položky ke klasifikovaným pohledávkám z úvěrů, popřípadě skupinám pohledávek se stejnou mírou rizika za zdaňovací období až do výše
1 % u sledovaných pohledávek,
5 % u nestandardních pohledávek,
10 % u pochybných pohledávek,
20 % u ztrátových pohledávek,
c)
rezervy na poskytnuté záruky ve výši 2 % z průměrného stavu těchto závazků za zdaňovací období.
(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí pohledávkou z úvěrů
a)
standardní, kdy dlužník se nachází v příznivé finanční a důchodové situaci a není pochybnost o včasném vyrovnání celé pohledávky,
b)
sledovaná, u které došlo ke zhoršení kritérií vyjadřujících splácení jistiny, úroků a poplatků od doby, kdy byl úvěr poskytnut, ale v okamžiku hodnocení pohledávky není předpokládána žádná ztráta,
c)
nestandardní, u které je značný stupeň rizika. Splacení jistiny, úroků a poplatků v plné výši je nejisté. Částečné splacení pohledávky je vysoce pravděpodobné,
d)
pochybná, u které je splacení jistiny, úroků a poplatků vysoce nepravděpodobné. Částečné splacení pohledávky je možné a pravděpodobné,
e)
ztrátová, která má znaky nenávratnosti nebo je částečně návratná ve velmi malé hodnotě. Banka vykazuje pohledávku jako ztrátovou, jestliže dlužník je v konkursním nebo vyrovnacím řízení.
Sledované, nestandardní, pochybné a ztrátové pohledávky z úvěrů jsou klasifikovanými pohledávkami z úvěrů.
(3) Celková výše tvorby opravných položek uvedených v odstavci 1 písm. b) nesmí přesáhnout výši 2 % průměrného stavu nepromlčených pohledávek z úvěrů za zdaňovací období. Toto omezení neplatí pro pohledávky vzniklé platbami ze záruk; opravné položky k těmto pohledávkám se vytvářejí podle odstavce 1 písm. b).
(4) Pokud banka prokáže na základě údajů obchodní dokumentace5) a účetnictví6) odůvodněnost vyšší tvorby opravných položek, než je uvedeno v odstavci 3, nebo vyšší tvorby rezerv na poskytnuté záruky podle odstavce 1 písm. c), může finanční úřad tvorbu opravných položek a rezerv uznat v takto prokázané výši.
(5) Opravná položka vytvořená podle odstavce 1 písm. b) se zruší, pokud pominou důvody pro její existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla vytvořena, se promlčela.
(6) Rezervy vytvořené podle odstavce 1 písm. a) a c) slouží k odpisu nebo ke krytí zkrát z postoupení standardních a klasifikovaných pohledávek z úvěrů a ztrát spojených s realizací poskytnutých záruk.
§ 6
Rezervy v pojišťovnictví
Z technických rezerv v pojišťovnictví podle zvláštních předpisů,7) se pro účely zjištění základu daně z příjmů v období, za které se podává daňové přiznání, uznává tvorba rezerv, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to tvorba
a)
rezerv na neživotní pojištění10) ve výši, která nesmí překročit objem závazků vypočtený metodami stanovenými zvláštním právním předpisem,7)
b)
rezerv na životní pojištění11) ve výši, která nesmí překročit objem závazků vypočtený metodami stanovenými zvláštním předpisem a vyplývající ze životních pojištění splatných podle uzavřených pojistných smluv.
§ 7
Rezerva na opravy hmotného majetku
(1) Rezervu na opravy hmotného majetku,12) která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) jehož doba odpisování stanovená zákonem o daních z příjmů je šest a více let, mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří
a)
mají k hmotnému majetku právo vlastnické nebo jsou organizační složkou státu příslušnou hospodařit s majetkem státu12a) anebo jsou státní organizací příslušnou hospodařit s majetkem státu,12a) pokud tuto rezervu nevytváří nájemce podle písmena b),
b)
jsou nájemci hmotného majetku a k opravám najatého hmotného majetku jsou smluvně písemně zavázáni.
(2) Za opravy podle tohoto zákona se nepovažuje technické zhodnocení podle zvláštního zákona.13)
(3) Rezerva podle odstavce 1 se nevytváří v případech hmotného majetku,
a)
který je určen k likvidaci,
b)
u něhož jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události,
c)
u něhož jde o opravy, které se pravidelně opakují každý rok.
(4) Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu zdaňovacích období, která uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. Do počtu zdaňovacích období rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se zahrnuje zdaňovací období, kdy dojde k zahájení tvorby rezervy. Do tohoto počtu zdaňovacích období se nezahrnuje předpokládané zdaňovací období, kdy dojde k zahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách; v takovém případě je výše rezervy ve zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a součtu objemů skutečných výkonů za zdaňovací období a za předcházející období, pokud nebylo zdaňovacím obdobím.
(5) Nebude-li oprava zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se při výpočtu výše rezervy předpokládalo zahájení opravy, rezerva se zruší v tomto následujícím zdaňovacím období. Rezerva nebo její zůstatek se zruší i tehdy, jestliže nebyla vyčerpána nejpozději ve zdaňovacím období, které následuje po zdaňovacím období, ve kterém byla oprava zahájena. Za zahájení opravy se pro účely tohoto zákona považuje termín, ve kterém se fyzicky začnou provádět práce přímo na věci, která je předmětem opravy; provádí-li se oprava mimo provozovnu poplatníka jinou osobou, rozumí se zahájením opravy převzetí věci do opravy touto osobou. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky, kteří doloží, že k překročení těchto lhůt došlo zásahem orgánu státní správy nebo orgánů samosprávy.
(6) Zjistí-li poplatník daně z příjmů skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí.
(7) Rezerva na opravy u jednotlivého hmotného majetku nesmí být tvořena pouze jedno zdaňovací období.
(8) Maximální doba tvorby rezervy podle předchozích odstavců činí u hmotného majetku zatříděného
a)
ve 2. odpisové skupině 3 zdaňovací období
b)
ve 3. odpisové skupině 6 zdaňovacích období
c)
ve 4. odpisové skupině 8 zdaňovacích období
d)
v 5. odpisové skupině 10 zdaňovacích období
vymezených v zákoně o daních z příjmů1a) a po sobě jdoucích v každé odpisové skupině, přičemž k období, za které se podává daňové přiznání, ale zdaňovacím obdobím nebylo, se nepřihlíží.
(9) V započaté tvorbě rezervy může pokračovat poplatník daně z příjmů, který započal tvorbu rezervy na opravy najatého hmotného majetku a v průběhu tvorby rezervy se stal vlastníkem tohoto majetku, bude-li dodržena odůvodněnost a účelovost k původnímu předmětu tvorby.
§ 8
Opravné položky k pohledávkám za dlužníky
v konkursním a vyrovnacím řízení
(1) Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) mohou vytvořit poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví až do výše hodnoty pohledávek nebo ceny pořízení pohledávek nabytých postoupením přihlášených u soudů ve lhůtě stanovené usnesením soudu o prohlášení konkursu13c) nebo povolení vyrovnání,13d) a to v období, za které se podává daňové přiznání a v němž byly pohledávky přihlášeny. Na pohledávky přihlášené po uplynutí lhůty stanovené usnesením soudu o prohlášení konkursu13c) nebo povolení vyrovnání13d) nelze tvořit opravné položky, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) podle tohoto ustanovení.
(2) Opravné položky se zruší v návaznosti na výsledky konkursního a vyrovnacího řízení nebo v případě, kdy pohledávka byla popřena správcem konkursní podstaty, rozhodnutím soudu nebo příslušného správního orgánu.13e)
(3) V případě, že jde o pohledávky za zahraničními dlužníky, majícími sídlo ve státě, ve kterém neexistuje právní norma odpovídající zákonu o konkursu a vyrovnání, a jde o pohledávky vzniklé po 1. 1. 1991, může poplatník daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví vytvořit opravné položky až do výše těchto pohledávek, avšak jen za předpokladu, že jde o pohledávky zajištěné (bankovní zárukou, dokumentárním inkasem, akreditivem apod.), vymáhané u zahraničních soudů, a doba od jejich sjednané splatnosti převýšila období jednoho roku. V tomto případě se opravné položky zruší do výše nesplacené části pohledávek nebo do výše jejich odpisu podle výsledku vymáhání.
(4) V případě, že pominou důvody pro existenci opravné položky vytvořené podle tohoto ustanovení nebo na základě rozhodnutí poplatníka, je možné snížit vytvořenou opravnou položku na úroveň, která by mohla být vytvořena podle ustanovení § 8a tohoto zákona. Poplatník pak pokračuje v tvorbě opravné položky podle § 8a.
§ 8a
Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám
splatným po 31. prosinci 1994
(1) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994, jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví, pokud k těmto pohledávkám nevytvářejí opravné položky a rezervy podle § 5, a od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než
a)
šest měsíců, až do výše 20 % neuhrazené hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky (dále jen "hodnota pohledávky"),
b)
12 měsíců, až do výše 33 % hodnoty pohledávky.
(2) Vyšší opravné položky, než je stanoveno v odstavci 1, lze vytvářet ke zde uvedeným pohledávkám jen v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního předpisu13f) nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu,13h) jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění jeho práva, a za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než
a)
18 měsíců, až do výše 50 % hodnoty pohledávky,
b)
24 měsíců, až do výše 66 % hodnoty pohledávky,
c)
30 měsíců, až do výše 80 % hodnoty pohledávky,
d)
36 měsíců, až do výše 100 % hodnoty pohledávky.
(3) Opravné položky podle odstavců 1 a 2 nelze uplatnit u pohledávek již odepsaných na vrub hospodářského výsledku a dále u pohledávek vzniklých
a)
za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní jmění,
b)
mezi ekonomicky nebo personálně nebo jinak spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,13g)
c)
mezi osobami blízkými.13a)
(4) Opravné položky vytvořené podle odstavců 1 a 2 se zruší, pokud pominou důvody pro jejich existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla opravná položka vytvořena, se promlčela, popřípadě nastaly důvody, za nichž se odpis pohledávky považuje za výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení přijmů podle ustanovení zákona o daních z příjmů.
§ 9
Rezerva na pěstební činnost
(1) Pěstební činností se pro účely tohoto zákona rozumí obnova lesa a veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do 40 let jejich věku, ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou. Rezervu lze tvořit a čerpat jen na výkony uvedené v příloze tohoto zákona.
(2) Rezervu na pěstební činnost, která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří jsou povinni podle zvláštního zákona14) provádět obnovu, ochranu a výchovu lesních porostů.
(3) Rezerva na pěstební činnost se vytváří podle výše vytěženého objemu dřevní hmoty v m3. Výši této rezervy si poplatník stanoví sám v rozpočtu nákladů na pěstební činnost. Rezerva se čerpá při realizaci prací pěstební činnosti, a pokud tyto práce nejsou realizovány v rozpočtovaném objemu, rezerva se zruší.
§ 10
Ostatní rezervy
(1) Pro účely zjištění základu daně z příjmů se uznává rezerva na odbahnění rybníka, kterým se rozumí odstraňování nánosů ze dna rybníka způsobených erozí okolních pozemků. Rezervu na odbahnění rybníka je možno tvořit maximálně 10 po sobě jdoucích zdaňovacích období; přitom pro způsob její tvorby, stanovení výše a použití se použijí obdobně ustanovení pro tvorbu rezervy na opravy podle tohoto zákona.
(2) Pro účely zjištění základu daně z příjmů se dále uznává rezerva finančních prostředků na sanaci pozemků dotčených těžbou, rezerva na vypořádání důlních škod15) a rezervy, u nichž zvláštní zákon uvede, že jde o výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.1)
§ 11
(1) Zůstatky rezerv, které mají charakter rezerv podle tohoto zákona, zjištěné k 31. prosinci 1992 se považují za rezervy podle tohoto zákona a převádějí se do roku 1993.
(2) Rezervy vytvořené podle platných účetních předpisů před 1. lednem 1993 a převedené do roku1993, jakož i let následujících po roce 1993 se čerpají na úhradu výdajů (nákladů), pro něž byly vytvořeny. Pominou-li důvody, pro které byly vytvořeny, zruší se tyto rezervy v příslušném zdaňovacím období.
§ 12
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
* * *
Zákon č. 157/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. a zákona č. 96/1993 Sb., zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., a zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (1. června 1993).
Zákon č. 323/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb. a zákona č. 196/1993 Sb., zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb., a zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994.
Zákon č. 244/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (30. prosince 1994).
Zákon č. 132/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. srpna 1995.
Zákon č. 211/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.
Zákon č. 333/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (28. prosince 1998).
Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2000, kromě ustanovení § 48, které nabylo účinnosti dnem 31. prosince 1999.
Zákon č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
____________________________________________________________
1)
§ 24 odst. 2 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
1a)
§ 17a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
2)
§ 29 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
3)
§ 25 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb.
3a)
§ 524 a násl. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách.
5)
§ 24 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb.
6)
§ 21 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb.
7)
Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).
10)
§ 13 odst. 3 zákona č. 363/1999 Sb.
11)
§ 13 odst. 2 zákona č. 363/1999 Sb.
12)
§ 26 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb.
12a)
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
13)
§ 33 zákona č. 586/1992 Sb.
13a)
§ 116 a 117 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
13c)
§ 20 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
13d)
§ 50 zákona č. 328/1991 Sb.
13e)
§ 23 až 25 zákona č. 328/1991 Sb.
13f)
§ 14 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
13h)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
13g)
§ 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb.
14)
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
15)
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Příloha k zákonu č. 593/1992 Sb.
VÝKONY UZNANÉ JAKO VÝDAJ (NÁKLAD) PRO TVORBU REZERVY
NA PĚSTEBNÍ ČINNOST
Za výkony podle § 9 odst. 1 tohoto zákona se považují:
1.
Obnova lesa výsevem osiva
a)
první výsev osiva
b)
opakovaný výsev osiva.
2.
Obnova lesa sadbou
a)
první sadba
b)
opakovaná sadba.
3.
Příprava půdy pro obnovu lesa
a)
příprava půdy pro přirozenou obnovu lesa
b)
příprava půdy pro obnovu lesa výsevem osiva
c)
příprava půdy pro obnovu lesa sadbou.
4.
Ošetřování dřevin mladých lesních porostů.
5.
Mechanická a chemická ochrana mladých lesních porostů proti zvěři.
6.
Zřizování oplocenek při oplocování mladých lesních porostů.
7.
Ochrana mladých lesních porostů ostatní
a)
proti buření
b)
proti hlodavcům
c)
proti klikorohu borovému
d)
výsek plevelných dřevin.
8.
Prořezávky, prostřihávky a výkony spojené s vytvořením rozčleňovací linie.
9.
Ochrana lesa proti zvěři mechanická, chemická, údržba a opravy oplocenek.
10.
Ochrana lesa proti hmyzím škůdcům.
11.
Hnojení lesních porostů.
12.
Vyvětvování lesních porostů.
13.
Odstraňování klestu.
14.
Probírky do 40 let věku lesních porostů.
15.
Opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou.
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 593/1992 Sb.,
o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 157/1993 Sb.,zákonem č. 323/1993 Sb., zákonem č. 244/1994 Sb.,zákonem č. 132/1995 Sb., zákonem č. 211/1997 Sb.,zákonem č. 333/1998 Sb.,zákonem č. 363/1999 Sb. a zákonem č. 492/2000 Sb.
ZÁKON
o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Tento zákon upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob tvorby a výši rezerv a opravných položek, které jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) u poplatníků daní z příjmů.
§ 2
(1) Rezervami podle § 1 se rozumí bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezerva na opravy hmotného majetku, rezerva na pěstební činnost a ostatní rezervy v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(2) Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky vymezené v tomto zákoně, vytvořené k pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 a řádně zaúčtovaným v účetnictví. Opravné položky se netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu úvěrů, půjček, ručení, záloh, smluvních pokut, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, není-li tímto zákonem stanoveno jinak.
§ 3
(1) Rezervy a opravné položky se tvoří způsobem a k účelům stanoveným tímto zákonem a uplatňují se za zdaňovací období, není-li v dalších ustanoveních stanoveno jinak. Zdaňovacím obdobím pro účely tohoto zákona se u právnických osob rozumí zdaňovací období vymezené v zákoně o daních z příjmů,1a) pokud trvá nejméně 12 kalendářních měsíců, nebo pokud je kratší než 12 měsíců, ale začíná rozhodným dnem fúze nebo přechodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva. Zdaňovacím obdobím pro účely tohoto zákona se u fyzických osob rozumí kalendářní rok.
(2) Způsob a výše tvorby rezerv a opravných položek musí být prokazatelné. Při inventarizaci2) se posuzuje výše a odůvodněnost rezerv a opravných položek.
§ 4
(1) Výdaje (náklady), na jejichž úhradu se vytvořily rezervy a opravné položky, se musí přednostně uhradit z těchto rezerv a opravných položek; rezervy se zruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.
(2) Rezervy se nesmějí vytvářet na výdaje (náklady) na pořízení hmotného a nehmotného majetku.3)
(3) Opravné položky slouží ke krytí ztrát z odpisu pohledávek, k nimž jsou vytvořeny, nebo ke krytí rozdílu mezi účetní hodnotou pohledávky a její cenou sjednanou při postoupení postupníkovi.3a) Opravné položky se zruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.
(4) Zůstatek rezerv a opravných položek zjištěný na konci období, za které se podává daňové přiznání, se převádí do následujícího období.
(5) Celková výše opravných položek u bank včetně bankovních rezerv nesmí přesáhnout celkovou výši pohledávek, k nimž se vytváří.
§ 5
Bankovní rezervy a opravné položky
(1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) mohou banky4) vytvářet
a)
rezervy na standardní pohledávky z úvěrů až do výše 1 % z průměrného stavu těchto pohledávek za zdaňovací období,
b)
opravné položky ke klasifikovaným pohledávkám z úvěrů, popřípadě skupinám pohledávek se stejnou mírou rizika za zdaňovací období až do výše
1 % u sledovaných pohledávek,
5 % u nestandardních pohledávek,
10 % u pochybných pohledávek,
20 % u ztrátových pohledávek,
c)
rezervy na poskytnuté záruky ve výši 2 % z průměrného stavu těchto závazků za zdaňovací období.
(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí pohledávkou z úvěrů
a)
standardní, kdy dlužník se nachází v příznivé finanční a důchodové situaci a není pochybnost o včasném vyrovnání celé pohledávky,
b)
sledovaná, u které došlo ke zhoršení kritérií vyjadřujících splácení jistiny, úroků a poplatků od doby, kdy byl úvěr poskytnut, ale v okamžiku hodnocení pohledávky není předpokládána žádná ztráta,
c)
nestandardní, u které je značný stupeň rizika. Splacení jistiny, úroků a poplatků v plné výši je nejisté. Částečné splacení pohledávky je vysoce pravděpodobné,
d)
pochybná, u které je splacení jistiny, úroků a poplatků vysoce nepravděpodobné. Částečné splacení pohledávky je možné a pravděpodobné,
e)
ztrátová, která má znaky nenávratnosti nebo je částečně návratná ve velmi malé hodnotě. Banka vykazuje pohledávku jako ztrátovou, jestliže dlužník je v konkursním nebo vyrovnacím řízení.
Sledované, nestandardní, pochybné a ztrátové pohledávky z úvěrů jsou klasifikovanými pohledávkami z úvěrů.
(3) Celková výše tvorby opravných položek uvedených v odstavci 1 písm. b) nesmí přesáhnout výši 2 % průměrného stavu nepromlčených pohledávek z úvěrů za zdaňovací období. Toto omezení neplatí pro pohledávky vzniklé platbami ze záruk; opravné položky k těmto pohledávkám se vytvářejí podle odstavce 1 písm. b).
(4) Pokud banka prokáže na základě údajů obchodní dokumentace5) a účetnictví6) odůvodněnost vyšší tvorby opravných položek, než je uvedeno v odstavci 3, nebo vyšší tvorby rezerv na poskytnuté záruky podle odstavce 1 písm. c), může finanční úřad tvorbu opravných položek a rezerv uznat v takto prokázané výši.
(5) Opravná položka vytvořená podle odstavce 1 písm. b) se zruší, pokud pominou důvody pro její existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla vytvořena, se promlčela.
(6) Rezervy vytvořené podle odstavce 1 písm. a) a c) slouží k odpisu nebo ke krytí zkrát z postoupení standardních a klasifikovaných pohledávek z úvěrů a ztrát spojených s realizací poskytnutých záruk.
§ 6
Rezervy v pojišťovnictví
Z technických rezerv v pojišťovnictví podle zvláštních předpisů,7) se pro účely zjištění základu daně z příjmů v období, za které se podává daňové přiznání, uznává tvorba rezerv, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to tvorba
a)
rezerv na neživotní pojištění10) ve výši, která nesmí překročit objem závazků vypočtený metodami stanovenými zvláštním právním předpisem,7)
b)
rezerv na životní pojištění11) ve výši, která nesmí překročit objem závazků vypočtený metodami stanovenými zvláštním předpisem a vyplývající ze životních pojištění splatných podle uzavřených pojistných smluv.
§ 7
Rezerva na opravy hmotného majetku
(1) Rezervu na opravy hmotného majetku,12) která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) jehož doba odpisování stanovená zákonem o daních z příjmů je šest a více let, mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří
a)
mají k hmotnému majetku právo vlastnické nebo jsou organizační složkou státu příslušnou hospodařit s majetkem státu12a) anebo jsou státní organizací příslušnou hospodařit s majetkem státu,12a) pokud tuto rezervu nevytváří nájemce podle písmena b),
b)
jsou nájemci hmotného majetku a k opravám najatého hmotného majetku jsou smluvně písemně zavázáni.
(2) Za opravy podle tohoto zákona se nepovažuje technické zhodnocení podle zvláštního zákona.13)
(3) Rezerva podle odstavce 1 se nevytváří v případech hmotného majetku,
a)
který je určen k likvidaci,
b)
u něhož jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události,
c)
u něhož jde o opravy, které se pravidelně opakují každý rok.
(4) Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu zdaňovacích období, která uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. Do počtu zdaňovacích období rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se zahrnuje zdaňovací období, kdy dojde k zahájení tvorby rezervy. Do tohoto počtu zdaňovacích období se nezahrnuje předpokládané zdaňovací období, kdy dojde k zahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách; v takovém případě je výše rezervy ve zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a součtu objemů skutečných výkonů za zdaňovací období a za předcházející období, pokud nebylo zdaňovacím obdobím.
(5) Nebude-li oprava zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se při výpočtu výše rezervy předpokládalo zahájení opravy, rezerva se zruší v tomto následujícím zdaňovacím období. Rezerva nebo její zůstatek se zruší i tehdy, jestliže nebyla vyčerpána nejpozději ve zdaňovacím období, které následuje po zdaňovacím období, ve kterém byla oprava zahájena. Za zahájení opravy se pro účely tohoto zákona považuje termín, ve kterém se fyzicky začnou provádět práce přímo na věci, která je předmětem opravy; provádí-li se oprava mimo provozovnu poplatníka jinou osobou, rozumí se zahájením opravy převzetí věci do opravy touto osobou. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky, kteří doloží, že k překročení těchto lhůt došlo zásahem orgánu státní správy nebo orgánů samosprávy.
(6) Zjistí-li poplatník daně z příjmů skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí.
(7) Rezerva na opravy u jednotlivého hmotného majetku nesmí být tvořena pouze jedno zdaňovací období.
(8) Maximální doba tvorby rezervy podle předchozích odstavců činí u hmotného majetku zatříděného
a)
ve 2. odpisové skupině 3 zdaňovací období
b)
ve 3. odpisové skupině 6 zdaňovacích období
c)
ve 4. odpisové skupině 8 zdaňovacích období
d)
v 5. odpisové skupině 10 zdaňovacích období
vymezených v zákoně o daních z příjmů1a) a po sobě jdoucích v každé odpisové skupině, přičemž k období, za které se podává daňové přiznání, ale zdaňovacím obdobím nebylo, se nepřihlíží.
(9) V započaté tvorbě rezervy může pokračovat poplatník daně z příjmů, který započal tvorbu rezervy na opravy najatého hmotného majetku a v průběhu tvorby rezervy se stal vlastníkem tohoto majetku, bude-li dodržena odůvodněnost a účelovost k původnímu předmětu tvorby.
§ 8
Opravné položky k pohledávkám za dlužníky
v konkursním a vyrovnacím řízení
(1) Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) mohou vytvořit poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví až do výše hodnoty pohledávek nebo ceny pořízení pohledávek nabytých postoupením přihlášených u soudů ve lhůtě stanovené usnesením soudu o prohlášení konkursu13c) nebo povolení vyrovnání,13d) a to v období, za které se podává daňové přiznání a v němž byly pohledávky přihlášeny. Na pohledávky přihlášené po uplynutí lhůty stanovené usnesením soudu o prohlášení konkursu13c) nebo povolení vyrovnání13d) nelze tvořit opravné položky, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) podle tohoto ustanovení.
(2) Opravné položky se zruší v návaznosti na výsledky konkursního a vyrovnacího řízení nebo v případě, kdy pohledávka byla popřena správcem konkursní podstaty, rozhodnutím soudu nebo příslušného správního orgánu.13e)
(3) V případě, že jde o pohledávky za zahraničními dlužníky, majícími sídlo ve státě, ve kterém neexistuje právní norma odpovídající zákonu o konkursu a vyrovnání, a jde o pohledávky vzniklé po 1. 1. 1991, může poplatník daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví vytvořit opravné položky až do výše těchto pohledávek, avšak jen za předpokladu, že jde o pohledávky zajištěné (bankovní zárukou, dokumentárním inkasem, akreditivem apod.), vymáhané u zahraničních soudů, a doba od jejich sjednané splatnosti převýšila období jednoho roku. V tomto případě se opravné položky zruší do výše nesplacené části pohledávek nebo do výše jejich odpisu podle výsledku vymáhání.
(4) V případě, že pominou důvody pro existenci opravné položky vytvořené podle tohoto ustanovení nebo na základě rozhodnutí poplatníka, je možné snížit vytvořenou opravnou položku na úroveň, která by mohla být vytvořena podle ustanovení § 8a tohoto zákona. Poplatník pak pokračuje v tvorbě opravné položky podle § 8a.
§ 8a
Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám
splatným po 31. prosinci 1994
(1) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994, jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví, pokud k těmto pohledávkám nevytvářejí opravné položky a rezervy podle § 5, a od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než
a)
šest měsíců, až do výše 20 % neuhrazené hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky (dále jen "hodnota pohledávky"),
b)
12 měsíců, až do výše 33 % hodnoty pohledávky.
(2) Vyšší opravné položky, než je stanoveno v odstavci 1, lze vytvářet ke zde uvedeným pohledávkám jen v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního předpisu13f) nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu,13h) jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění jeho práva, a za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než
a)
18 měsíců, až do výše 50 % hodnoty pohledávky,
b)
24 měsíců, až do výše 66 % hodnoty pohledávky,
c)
30 měsíců, až do výše 80 % hodnoty pohledávky,
d)
36 měsíců, až do výše 100 % hodnoty pohledávky.
(3) Opravné položky podle odstavců 1 a 2 nelze uplatnit u pohledávek již odepsaných na vrub hospodářského výsledku a dále u pohledávek vzniklých
a)
za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní jmění,
b)
mezi ekonomicky nebo personálně nebo jinak spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,13g)
c)
mezi osobami blízkými.13a)
(4) Opravné položky vytvořené podle odstavců 1 a 2 se zruší, pokud pominou důvody pro jejich existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla opravná položka vytvořena, se promlčela, popřípadě nastaly důvody, za nichž se odpis pohledávky považuje za výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení přijmů podle ustanovení zákona o daních z příjmů.
§ 9
Rezerva na pěstební činnost
(1) Pěstební činností se pro účely tohoto zákona rozumí obnova lesa a veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do 40 let jejich věku, ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou. Rezervu lze tvořit a čerpat jen na výkony uvedené v příloze tohoto zákona.
(2) Rezervu na pěstební činnost, která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří jsou povinni podle zvláštního zákona14) provádět obnovu, ochranu a výchovu lesních porostů.
(3) Rezerva na pěstební činnost se vytváří podle výše vytěženého objemu dřevní hmoty v m3. Výši této rezervy si poplatník stanoví sám v rozpočtu nákladů na pěstební činnost. Rezerva se čerpá při realizaci prací pěstební činnosti, a pokud tyto práce nejsou realizovány v rozpočtovaném objemu, rezerva se zruší.
§ 10
Ostatní rezervy
(1) Pro účely zjištění základu daně z příjmů se uznává rezerva na odbahnění rybníka, kterým se rozumí odstraňování nánosů ze dna rybníka způsobených erozí okolních pozemků. Rezervu na odbahnění rybníka je možno tvořit maximálně 10 po sobě jdoucích zdaňovacích období; přitom pro způsob její tvorby, stanovení výše a použití se použijí obdobně ustanovení pro tvorbu rezervy na opravy podle tohoto zákona.
(2) Pro účely zjištění základu daně z příjmů se dále uznává rezerva finančních prostředků na sanaci pozemků dotčených těžbou, rezerva na vypořádání důlních škod15) a rezervy, u nichž zvláštní zákon uvede, že jde o výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.1)
§ 11
(1) Zůstatky rezerv, které mají charakter rezerv podle tohoto zákona, zjištěné k 31. prosinci 1992 se považují za rezervy podle tohoto zákona a převádějí se do roku 1993.
(2) Rezervy vytvořené podle platných účetních předpisů před 1. lednem 1993 a převedené do roku1993, jakož i let následujících po roce 1993 se čerpají na úhradu výdajů (nákladů), pro něž byly vytvořeny. Pominou-li důvody, pro které byly vytvořeny, zruší se tyto rezervy v příslušném zdaňovacím období.
§ 12
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
* * *
Zákon č. 157/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. a zákona č. 96/1993 Sb., zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., a zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (1. června 1993).
Zákon č. 323/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb. a zákona č. 196/1993 Sb., zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb., a zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994.
Zákon č. 244/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (30. prosince 1994).
Zákon č. 132/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. srpna 1995.
Zákon č. 211/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.
Zákon č. 333/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (28. prosince 1998).
Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2000, kromě ustanovení § 48, které nabylo účinnosti dnem 31. prosince 1999.
Zákon č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
____________________________________________________________
1)
§ 24 odst. 2 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
1a)
§ 17a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
2)
§ 29 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
3)
§ 25 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb.
3a)
§ 524 a násl. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách.
5)
§ 24 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb.
6)
§ 21 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb.
7)
Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).
10)
§ 13 odst. 3 zákona č. 363/1999 Sb.
11)
§ 13 odst. 2 zákona č. 363/1999 Sb.
12)
§ 26 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb.
12a)
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
13)
§ 33 zákona č. 586/1992 Sb.
13a)
§ 116 a 117 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
13c)
§ 20 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
13d)
§ 50 zákona č. 328/1991 Sb.
13e)
§ 23 až 25 zákona č. 328/1991 Sb.
13f)
§ 14 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
13h)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
13g)
§ 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb.
14)
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
15)
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Příloha k zákonu č. 593/1992 Sb.
VÝKONY UZNANÉ JAKO VÝDAJ (NÁKLAD) PRO TVORBU REZERVY
NA PĚSTEBNÍ ČINNOST
Za výkony podle § 9 odst. 1 tohoto zákona se považují:
1.
Obnova lesa výsevem osiva
a)
první výsev osiva
b)
opakovaný výsev osiva.
2.
Obnova lesa sadbou
a)
první sadba
b)
opakovaná sadba.
3.
Příprava půdy pro obnovu lesa
a)
příprava půdy pro přirozenou obnovu lesa
b)
příprava půdy pro obnovu lesa výsevem osiva
c)
příprava půdy pro obnovu lesa sadbou.
4.
Ošetřování dřevin mladých lesních porostů.
5.
Mechanická a chemická ochrana mladých lesních porostů proti zvěři.
6.
Zřizování oplocenek při oplocování mladých lesních porostů.
7.
Ochrana mladých lesních porostů ostatní
a)
proti buření
b)
proti hlodavcům
c)
proti klikorohu borovému
d)
výsek plevelných dřevin.
8.
Prořezávky, prostřihávky a výkony spojené s vytvořením rozčleňovací linie.
9.
Ochrana lesa proti zvěři mechanická, chemická, údržba a opravy oplocenek.
10.
Ochrana lesa proti hmyzím škůdcům.
11.
Hnojení lesních porostů.
12.
Vyvětvování lesních porostů.
13.
Odstraňování klestu.
14.
Probírky do 40 let věku lesních porostů.
15.
Opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou.
