142

SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí


      Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 20. dubna 1989 byla ve Štrasburku přijata Úmluva o finančních operacích prováděných důvěrně obeznámenými osobami.

      Jménem České republiky byla Úmluva podepsána ve Štrasburku dne 15. října 1999.

      S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Úmluvu ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Úmluvy, dne 8. září 2000.

      Při ratifikaci Úmluvy bylo učiněno následující prohlášení:

      ,,Podle článku 3 Úmluvy se Česká republika zavazuje poskytovat ostatním stranám na základě reciprocity nejvyšší možnou pomoc při výměně informací nezbytných k dozoru nad operacemi prováděnými na organizovaných burzovních trzích, které by mohly nepříznivě ovlivnit rovný přístup k informacím všech účastníků burzovních obchodů nebo kvalitu informací poskytovaných investorům za účelem zajištění čestného obchodování.

      Podle článku 6 odst. 5 Úmluvy Česká republika prohlašuje, že v souladu s vnitrostátní právní úpravou jsou státní orgány povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin."

      Současně s uložením ratifikační listiny bylo depozitáři oznámeno, že ,,podle článku 4 odst. 2 Úmluvy určuje Česká republika následující orgány jako odpovědné za přípravu žádostí: Komise pro cenné papíry (Washingtonova 7, P. O. Box 208, 111 21 Praha 1), Ministerstvo financí České republiky (Letenská 15, 118 10 Praha 1), Nejvyšší státní zastupitelství České republiky (Jezuitská 4, 660 55 Brno) před projednáváním případu u soudu a Ministerstvo spravedlnosti České republiky (Vyšehradská 16, 128 00 Praha 2) poté, co byl případ předán soudu."

      Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 14 odst. 1 dne 1. října 1991. Pro Českou republiku vstupuje v platnost podle odstavce 2 téhož článku dne 1. ledna 2001.

      Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se
vyhlašují současně.
PŘEKLAD


ÚMLUVA

o finančních operacích prováděných důvěrně obeznámenými osobami




PREAMBULE


      Členské státy Rady Evropy, signatáři této Úmluvy,
      vzhledem k tomu, že cílem Rady Evropy je uskutečnit užší jednotu mezi členskými státy;

      vzhledem k tomu, že některé finanční operace s cennými papíry, se kterými se obchoduje na burze, jsou prováděny osobami, které se snaží vyhnout se ztrátám nebo uskutečnit zisky tím, že využívají privilegované informace, kterými disponují, čímž porušují rovnost příležitostí mezi investory a důvěryhodnost trhu;

      vzhledem k tomu, že tato jednání jsou mimo jiné nebezpečná i pro hospodářství dotčených členských států, zvláště pak pro dobré fungování trhů s cennými papíry;

      vzhledem k internacionalizaci trhů a možnostem moderních komunikačních prostředků operace naplňující tyto znaky jsou někdy prováděny na trhu osobami, které v dané zemi nemají trvalý pobyt nebo které jednají prostřednictvím osob, které zde nemají trvalý pobyt;

      vzhledem k tomu, že snahy o zabránění takovým praktikám, které byly již vyvinuty na vnitrostátní úrovni v řadě členských států, vyžadují zavedení postupů při jednání v těchto situacích;

      dohodly následující:




KAPITOLA I -- DEFINICE


Článek 1


      1. Pro účely této Úmluvy se za neobvyklou operaci prováděnou důvěrně obeznámenou osobou považuje neobvyklá operace provedená osobou:

a)

která je předsedou představenstva nebo členem představenstva nebo jiného řídícího nebo dozorčího orgánu, zmocněncem nebo zaměstnancem emitenta cenných papírů, jež provedla nebo nechává provést operaci na organizovaném trhu s cennými papíry s tím, že vědomě využila informaci, která zatím nebyla zveřejněna a kterou měla k dispozici z titulu své funkce a jejíž zveřejnění by značně ovlivnilo trh s cennými papíry, a která se snažila z tohoto získat výhodu pro sebe nebo pro třetí osobu;

b)

jež provedla výše popsané operace s tím, že vědomě použila ještě nezveřejněnou informaci, o níž se dozvěděla při výkonu své funkce nebo profese;

c)

která provedla výše popsané operace s tím, že vědomě použila ještě nezveřejněnou informaci, jíž ji sdělila jedna z osob uvedených v odstavcích a) nebo b) výše.

      2. Pro účely uplatnění této Úmluvy:

a)

termín ,,organizovaný trh s cennými papíry" znamená trhy, které jsou předmětem
úprav vypracovávaných

orgány zmocněnými k tomuto účelu vládou;

b)

termín ,,cenný papír" znamená cenné papíry vydávané podle vnitrostátních předpisů smluvních stran podniky nebo obchodními společnostmi nebo jinými emitenty, pokud se s těmito cennými papíry obchoduje na organizovaném trhu v souladu s ustanovením odstavce  a), jakož i cenné papíry kótované na tomto trhu v souladu s vnitrostátními předpisy upravujícími tento trh;

c)

termín ,,operace" znamená každý úkon na organizovaném trhu s cennými papíry, který poskytne nebo může poskytnout práva k cennému papíru podle odstavce  b) výše.

KAPITOLA II -- VîMĚNA INFORMACÍ


Článek 2


      Strany se zavazují si vzájemně poskytovat co nejširší pomoc podle ustanovení této kapitoly při sdělování informací o skutečnostech, které prokazují nebo naznačují, že neobvyklá operace byla provedena ,,důvěrně obeznámenou osobou".



Článek 3


      Každá strana se může na základě prohlášení adresovaného generálnímu tajemníkovi Rady Evropy zavázat, že bude poskytovat ostatním stranám s výhradou reciprocity co nejširší pomoc při sdělování informací nezbytných k dohledu nad operacemi uskutečněnými na organizovaných trzích cenných papírů, pokud by tyto operace byly na újmu rovnosti přístupu k informacím mezi všemi uživateli na trhu nebo kvalitě informací poskytovaných investorům v zájmu zajištění správného provádění operací.



Článek 4


      1. Každá strana určí jeden nebo několik orgánů pověřených přípravou žádosti o pomoc, jež budou také tyto žádosti přijímat a vyřizovat žádosti o pomoc příslušných orgánů určených každou smluvní stranou.


      2. Každá strana na základě prohlášení adresovaného generálnímu tajemníkovi Rady Evropy sdělí prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy název a adresu orgánu nebo orgánů určených v souladu s ustanovením tohoto článku, jakož i každou k tomuto se vztahující změnu.


      3. Generální tajemník tato prohlášení sdělí ostatním stranám.


Článek 5

      1. Žádost o pomoc musí být odůvodněná.

      2. Žádost musí obsahovat popis skutečností, které zakládají nebo naznačují, že neobvyklé operace byly provedeny důvěrně obeznámenou osobou, nebo v případě, že je žádáno o pomoc podle ustanovení přijatých stranami na základě článku 3, musí uvést zásady uvedené v tomto článku, které byly porušeny.

      3. Žádost musí obsahovat odkaz na ustanovení, podle kterých se v členském státě dožadujícího orgánu operace, které jsou předmětem šetření, považují za neobvyklé.

      4. Žádost je třeba vyhotovit nebo přeložit do jednoho z úředních jazyků státu dožádaného orgánu nebo do jednoho z úředních jazyků Rady Evropy.

      5. Žádost obsahuje následující údaje:

a)

dožadující a dožádaný orgán;

b)

informace vyhledávané dožadujícím orgánem, osoby nebo orgány, které by jimi mohly disponovat, nebo místa, kde by se
mohly nacházet;

c)

důvody žádosti, účel sledovaný dožadujícím orgánem;

d)

lhůtu, ve které je odpověď požadována, a v případě naléhavosti důvody takového vyřízení.

Článek 6


      1. Vyřízení žádosti o pomoc dožádaným orgánem se řídí předpisy a postupy smluvní strany tohoto orgánu.


      2. Jestliže to vyžaduje dohledání informací a neexistují žádná zvláštní ustanovení, budou kompetentním orgánem nebo z jeho iniciativy uplatňovány vnitrostátní předpisy týkající se opatřování důkazů. Porušení služebního tajemství v případě informací, jejichž sdělení nemůže být během vyšetřování odmítnuto, není trestné.


      3. Tato ustanovení se nikterak nedotýkají vnitrostátních předpisů o dodržování práva na obhajobu.


      4. Dožádaný orgán a osoby zúčastněné na vyhledávání požadovaných informací mají povinnost zachovávat mlčenlivost ohledně žádosti, skutečností v ní obsažených a shromážděných informací.

      5. Společně s určením orgánu podle článku 4 musí každá strana prohlásit omezení zásady stanovené v odstavci 4 tohoto článku uložená nebo povolená vnitrostátními předpisy a týkající se:



-- zajištění volného přístupu občanů ke spisům státní správy;


--  případu, kdy určený orgán má povinnost oznámit správnímu nebo justičnímu orgánu informace sdělené nebo opatřené v rámci dožádání;

--  zjištění, zda nedošlo k porušení zákona dožádané strany či pro zajištění dodržování ustanovení tohoto zákona poté, co byly informace předány dožadující straně.


Článek 7


      1. Dožadující orgán nemůže použít poskytnuté informace k jiným účelům, než které byly uvedeny v žádosti.

      2. Dožádaný orgán může odmítnout poskytnutí požadovaných informací nebo následně nesouhlasit s jejich použitím uvedeným v dožádání nebo toto použití podmínit zvláštními podmínkami, s výjimkou případů, kdy:

a)

skutečnosti spadají do působnosti článku 1, a

b)

uvedené použití je v souladu s cíli podle článku 2, a

c)

skutečnosti v každém členském státě vytvářejí neobvyklost ve vztahu k předpisům těchto států.

      3. Pokud si dožadující orgán přeje použít poskytnuté informace k jiným účelům než pro účely uvedené v původní žádosti, je povinen o tom předem informovat dožádaný orgán, který s tím může vyjádřit svůj nesouhlas pouze za podmínek uvedených v odstavci 2 výše.

      4. Poskytnuté informace mohou být použity před trestními soudy pouze v případech, že byly získány za podmínek stanovených v kapitole III.

      5. Žádný orgán dožadující strany nemůže tyto informace použít ani předat pro daňové, celní, devizové nebo měnové účely, pokud není jinak stanoveno v prohlášení dožádané strany.


Článek 8


      Dožádaný orgán může odmítnout vyhovět žádosti o pomoc nebo odmítnout poskytnout získané informace, pokud:

a)

žádost není v souladu s ustanoveními
této Úmluvy;

b)

sdělení získaných informací by mohlo ohrozit svrchovanost, bezpečnost, jiné základní zájmy nebo veřejný pořádek dožádané strany;

c)

skutky, kterých se týkají požadované informace, a k nim se vztahující tresty byly promlčeny podle právního řádu dožadující nebo dožádané strany;

d)

požadované informace se týkají skutků, které se staly před účinností této Úmluvy v dožadující nebo dožádané straně;

e)

již bylo před orgány dožádané strany zahájeno trestní řízení pro stejné skutky a proti stejným osobám nebo pokud tyto osoby již byly pravomocně odsouzeny za stejné skutky příslušnými orgány dožádané strany;

f)

orgány dožádané strany se rozhodly, že pro stejné skutky nezahájí stíhání nebo že je ukončí.

Článek 9


      Dožádaný orgán poskytne dožadujícímu orgánu co možná nejvíce požadovaných informací v žádané formě nebo ve formě mezi nimi běžně užívané.



Článek 10


      1. Strana, která zjistí, že se dožádaný orgán dopustil podstatného porušení povinnosti mlčenlivosti o poskytnutých informacích, může pozastavit uplatňování kapitoly II této Úmluvy vůči té straně, která porušila svou povinnost, a sdělí toto rozhodnutí generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Toto pozastavení může být kdykoliv zrušeno, což bude taktéž sděleno generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.



      2. Strana, která hodlá využít možnosti podle odstavce 1, je povinna předem dotčené smluvní straně umožnit, aby předložila své vyjádření ohledně porušení povinnosti mlčenlivosti, které je jí vytýkáno.



      3. Generální tajemník Rady Evropy sdělí všechny případy uplatnění odstavce 1 členským státům a stranám této Úmluvy.


Článek 11

      Strany se mohou dohodnout bez ohledu na ustanovení odstavce 4 článku 5, že žádosti o pomoc a odpovědi mohou být vyhotoveny v jazyce, který si zvolí, a ve zjednodušeném řízení nebo pomocí jiných komunikačních prostředků, než je výměna psané korespondence.



KAPITOLA III -- VZÁJEMNÁ POMOC VE VĚCECH TRESTNÍCH


Článek 12


      1. Strany se zavazují poskytovat si co nejširší vzájemnou pomoc týkající se trestných činů vztahujících se na operace provedené důvěrně obeznámenými osobami.

      2. Tato Úmluva nikterak neomezuje nebo nebrání uplatnění Evropské úmluvy o právní pomoci ve věcech trestních a jejího Dodatkového protokolu mezi smluvními státy těchto nástrojů a dalších dohod a zvláštních ujednání o vzájemné pomoci ve věcech trestních platných mezi stranami.




KAPITOLA IV -- ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ


Článek 13


      Tato Úmluva je otevřena podpisu členským státům Rady Evropy. Bude předmětem ratifikace, přijetí nebo schválení. Listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.




Článek 14


      1. Tato Úmluva vstoupí v platnost prvního dne, který následuje po uplynutí tříměsíčního období od data, ke kterému tři členské státy Rady Evropy vyjádří souhlas být vázány Úmluvou v souladu s ustanoveními článku 13.



      2. Pokud jde o každý členský stát, který později vyjádří svůj souhlas být vázán Úmluvou, vstoupí tato Úmluva v platnost prvního dne měsíce, který následuje po uplynutí tříměsíčního období od data uložení listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení.



Článek 15


      1. Po vstupu této Úmluvy v platnost Výbor ministrů Rady Evropy bude moci, po konzultaci se smluvními státy Úmluvy, vyzvat všechny státy nebo mezinárodní mezivládní organizace, aby přistoupily k této Úmluvě rozhodnutím učiněným většinou uvedenou v článku 20.d statutu Rady Evropy a všemi hlasy zástupců smluvních států, které mají právo zasedat ve Výboru.



      2. Pro každý přistupující stát nebo mezinárodní mezivládní organizaci Úmluva vstoupí v platnost první den měsíce, který následuje po uplynutí tříměsíčního období od data uložení listiny o přístupu u generálního tajemníka Rady Evropy.




Článek 16


      1. Kterákoliv smluvní strana může při podpisu této Úmluvy nebo při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení nebo přístupu určit území, pro která bude tato Úmluva užívána.


      2. Kterákoliv smluvní strana může kdykoliv poté prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy rozšířit aplikaci této Úmluvy na jakékoli jiné území uvedené v tomto prohlášení. S ohledem na toto území Úmluva nabude platnosti prvního dne měsíce následujícího po uplynutí tříměsíčního období po datu přijetí oznámení generálním tajemníkem.


      3. Každé prohlášení učiněné podle předchozích odstavců může být odvoláno, pokud jde o území uvedené v tomto prohlášení, a to oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi. Odvolání nabude účinnosti první den měsíce, který následuje po uplynutí tříměsíčního období po datu
přijetí oznámení generálním tajemníkem.


Článek 17


      Bez újmy na aplikaci článku 6 nejsou k této Úmluvě připuštěny žádné výhrady.



Článek 18

      1. Poté, co Úmluva vstoupí v platnost, se na žádost alespoň dvou smluvních stran nebo z iniciativy generálního tajemníka Rady Evropy sejde skupina expertů zastupující smluvní strany Úmluvy a členské státy Rady Evropy, které nejsou stranami Úmluvy.


      2. Tato skupina expertů má za úkol zhodnotit aplikaci Úmluvy a učinit vhodné návrhy.



Článek 19

      Potíže spojené s výkladem a výkonem této Úmluvy budou řešeny dohodou přímo mezi příslušnými správními orgány nebo v případě nutnosti diplomatickou cestou.



Článek 20

      1. Kterákoli strana může tuto Úmluvu vypovědět sdělením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.

      2. Tato výpověd' nabude účinnosti první den měsíce následujícího po uplynutí tříměsíční lhůty od data přijetí takového sdělení generálním tajemníkem, aniž by byl dotčen výkon dožádání řešených v době výpovědi.




Článek 21


      Generální tajemník Rady Evropy uvědomí členské státy Rady Evropy a každou stranu této Úmluvy:

a)

o každém podpisu;

b)

o každém uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu;

c)

o každém datu vstupu v platnost této Úmluvy v souladu s čl. 14, 15 a 16;

d)

o jakémkoli jiném aktu, oznámení nebo sdělení, které se vztahují k této Úmluvě.

      Na důkaz čehož níže podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni, podepsali tuto Úmluvu.


      Dáno ve Štrasburku dne 20. dubna 1989 v anglickém a francouzském jazyce, které mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení, jež bude uloženo v archivech Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy zašle ověřené kopie všem členským státům Rady Evropy a každému státu a každé mezinárodní mezivládní organizaci, které byly vyzvány, aby přistoupily k této Úmluvě.