19

SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí








      Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 1. července 1997 byla v Kyjevě podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o mezinárodní silniční dopravě.


      Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 13 dnem 7. ledna 1999.


      České znění Dohody se vyhlašuje současně. Do ruského znění Dohody, jež je pro její výklad rozhodné, lze nahlédnout na Ministerstvu zahraničních věcí a Ministerstvu dopravy a spojů.








DOHODA


mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o mezinárodní silniční dopravě






      Vláda České republiky a vláda Ukrajiny, dále ,,smluvní strany",

      přejíce si podporovat rozvoj vzájemných obchodních a hospodářských vztahů

      a usnadnit regulaci mezinárodní osobní a nákladní dopravy mezi oběma státy a tranzitem přes ně,

      se dohodly takto:

Článek 1

      1.  Ustanovení této dohody se vztahují na mezinárodní osobní a nákladní silniční dopravu mezi Českou republikou a Ukrajinou a tranzitem přes jejich území prováděnou dopravci států obou smluvních stran, kteří jsou k tomu oprávněni podle vnitrostátních předpisů příslušného státu.

      2.  Touto dohodou nejsou dotčena práva a povinnosti smluvních stran vyplývající z jiných dvoustranných nebo mnohostranných dohod o mezinárodní silniční osobní a nákladní dopravě, které jsou pro každou ze smluvních stran závazné.

Osobní doprava

Článek 2

      1.  Osobní dopravou podle této dohody se rozumí doprava osob a jejich zavazadel autobusy. Zahrnuje též prázdné jízdy související s těmito službami.

      2.  Pojem ,,autobus" znamená silniční dopravní prostředek, který je svou konstrukcí určen a používán pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče.

Článek 3

      1.  Pojem ,,pravidelné autobusové linky" znamená dopravu prováděnou po předem schválené trase, podle předem schváleného jízdního řádu a tarifu jízdného, přičemž cestující nastupují a vystupují v místech odjezdu a příjezdu, jakož i na schválených nácestných zastávkách.

      Pojem ,,zvláštní pravidelné autobusové linky" znamená pravidelné autobusové linky, které jsou určeny jen pro určité kategorie cestujících.

      2.  Všechny pravidelné autobusové linky mezi státy obou smluvních stran a tranzitem přes jejich území musí být schváleny ve vzájemné dohodě příslušnými orgány smluvních stran podle vnitrostátních právních předpisů státu každé z nich.

      Příslušné orgány smluvních stran vydají povolení pro tu část linky, která prochází územím jejich státu.

      3.  Žádost o povolení se podá příslušnému orgánu té smluvní strany, na území jejíhož státu má své sídlo nebo bydliště dopravce a kde je registrováno jeho vozidlo.

      4.  Žádost podle odstavce 3 musí obsahovat ales-poň tyto údaje:

a)

jméno dopravce a jeho úplnou adresu;

b)

druh linkové dopravy;

c)

požadovanou dobu platnosti povolení;

d)

dobu provozu a počet jízd (např. denně, týdně atd.);

e)

jízdní řád;

f)

trasu linky (všechny zastávky pro nástup a výstup cestujících, hraniční přechody);

g)

délku trasy tam a zpět;

h)

dobu řízení a odpočinku řidičů;

ch)

jízdné a tarifní podmínky.

      5.  Příslušný orgán jedné smluvní strany předá žádost se všemi předepsanými údaji a se svým stanovis-kem příslušnému orgánu druhé smluvní strany.

      6.  Povolení se vydá na dobu nejdéle 5 let a lhůta jeho platnosti může být na žádost dopravce příslušnými orgány smluvních stran prodloužena.

Článek 4

      1.  Kyvadlová doprava je doprava, při níž jsou předem vytvořené skupiny cestujících přepravovány několika jízdami tam a zpět z téhož výchozího místa do téhož cílového místa. Skupiny cestujících, které byly přepraveny do téhož cílového místa, musí být později přepraveny zpět do výchozího místa. Kyva-dlová doprava zahrnuje kromě vlastní přepravy ubytování skupin cestujících v cílovém místě. První jízda zpět a poslední jízda tam musejí být prázdné.

      2.  Každá kyvadlová doprava musí být povolena příslušným orgánem druhé smluvní strany. Žádost o povolení předkládá žadatel přímo příslušnému orgánu druhé smluvní strany. Musí být předložena nejpozději 60 dnů před dnem zahájení kyvadlové dopravy.

      3.  Žádost o povolení podle odstavce 2 musí obsahovat jméno a úplnou adresu dopravce, počet jízd, datum každé z nich, státní poznávací značky všech autobusů, které budou provádět kyvadlovou dopravu, a potvrzení týkající se místa ubytování a doby pobytu skupin.

      4.  Smíšená komise ustavená podle článku 12 této dohody dohodne postup povolovacího řízení, formuláře, způsob kontroly atd.

Článek 5

      1.  Příležitostná osobní doprava znamená jinou dopravu, než jsou dopravy uvedené v článcích 3 a 4 této dohody.

      2.  Pro příležitostnou osobní dopravu mezi státy smluvních stran nebo tranzitem přes jejich území není třeba povolení, jde-li o případy:

a)

doprav, při nichž je stejný autobus použit k přepravě stejné skupiny cestujících, kterou přiveze zpět do místa odjezdu (,,cesty se zavřenými dveřmi");

b)

doprav, při nichž se skupiny cestujících přepravují na území státu druhé smluvní strany, přičemž se autobus vrací na území státu, kde je registrován, prázdný.

      3.  Pro příležitostnou osobní dopravu, která neodpovídá ustanovením odstavce 2, je třeba povolení příslušného orgánu druhé smluvní strany podle vnitrostátních právních předpisů platných na území státu této smluvní strany.

      4.  Příslušné orgány smluvních stran se navzájem informují o vydaných povoleních pro příležitostné přepravy.

      5.  Formu a druhy dokladů nezbytných pro provádění příležitostné osobní dopravy dohodne Smíšená komise zřízená podle článku 12 této dohody.

Nákladní doprava

Článek 6

      1.  S výjimkou případů uvedených v článku 7 této dohody musí mít dopravce povolení, které jej opravňuje provádět mezinárodní nákladní silniční přepravu na území nebo z území státu druhé smluvní strany nebo tranzitem přes toto území.

      2.  Povolení smí být použito pouze dopravcem, jemuž bylo vydáno, a je nepřenosné na jiného dopravce. Platí pro přepravu prováděnou motorovým vozidlem (soupravou), bez ohledu na stát registrace taženého přívěsu nebo návěsu.

      3.  Povolení platí v případě dvoustranných a tranzitních přeprav pro jednu jízdu tam a zpět.

      4.  Přepravy nákladů mezi státem jedné ze smluvních stran a třetím státem lze provádět na dvoustranné povolení za podmínky, že dopravní cesta vede územím státu, ve kterém je registrováno vozidlo. Pokud není splněna tato podmínka, je třeba k přepravě zvláštní povolení příslušných orgánů.


Článek 7

      1.  Povolení uvedená v článku 6 této dohody se nevyžadují v následujících případech:

a)

při přepravách vozidly, jejichž dovolená celková hmotnost, včetně přívěsů, nepřesahuje 6 tun nebo jejichž užitečná hmotnost, včetně přívěsu, nepřesahuje 3,5 tuny;

b)

při přepravách předmětů a zařízení lunaparků, pro divadelní, filmová, cirkusová nebo hudební představení, sportovní soutěže, výstavy nebo veletrhy, rozhlasové a televizní přenosy nebo filmová natáčení, pokud jsou tyto předměty a zařízení dováženy či vyváženy dočasně;

c)

při přepravách pozůstatků zesnulých;

d)

při přepravách poštovních zásilek;

e)

při přepravách souvisejících s odvozem havarovaných nebo porouchaných vozidel, při jízdách vozidel technické pomoci a vozidel náhradních, nezbytných k dokončení přepravy;

f)

při přepravách nákladů humanitární pomoci v souvislosti s mimořádnými situacemi (zpravidla při přírodních katastrofách);

g)

při přepravách včel a rybích násad.

      2.  Řidič vozidla provádějícího přepravy uvedené v odstavci 1 tohoto článku musí mít u sebe všechny nezbytné dokumenty potvrzující charakter a druh přepravy.

      3.  Smíšená komise zřízená podle článku 12 této dohody může po projednání s příslušnými orgány upřesnit seznam přeprav, pro které není třeba povolení.


Článek 8

      1.  Smíšená komise zřízená podle článku 12 této dohody stanoví množství a druhy povolení pro každou ze smluvních stran s přihlédnutím k vývoji hospodářských vztahů a potřeb zahraničního obchodu obou smluvních stran. Dohodnutá množství formulářů povolení si navzájem předají příslušné orgány smluvních stran.

      2.  Smíšená komise zřízená podle článku 12 této dohody se dohodne na vzoru a obsahu jednotlivých druhů povolení.


Článek 9

      1.  Pokud jde o hmotnost a rozměry vozidel, zavazují se obě smluvní strany, že nebudou uplatňovat vůči vozidlům registrovaným ve státě druhé smluvní strany jiné podmínky, než jsou podmínky platné pro vozidla registrovaná ve vlastním státě.

      2.  Jestliže hmotnost nebo rozměry vozidla nebo jízdní soupravy provádějící přepravu překračují povolený limit ve státě smluvní strany, je nutno obdržet před zahájením přepravy zvláštní povolení od příslušného orgánu této smluvní strany.

      3.  Přepravy nebezpečných věcí se provádějí na základě zvláštního povolení.

Společná ustanovení

Článek 10

      1.  Vozidla, která jsou registrována na území jedné ze smluvních stran a provádějí mezinárodní silniční přepravu nákladu na území státu druhé smluvní strany v souladu s podmínkami této dohody a v rámci dohodnutého kontingentu povolení, jsou na základě zásady reciprocity osvobozena od daní a poplatků za po-užití silnic s výjimkou případů uvedených v odstavci 2 tohoto článku.

      2.  Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se nevztahuje na:

a)

daně obsažené v ceně paliva;

b)

poplatky za použití vymezených úseků dálnic, poplatky za mosty, tunely a inženýrsko-technická zařízení;

c)

správní poplatky za překročení přípustného limitu hmotnosti vozidla nebo zatížení na nápravu stanovených vnitrostátními právními předpisy smluvních stran.

      3.  Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se nevztahuje na vozidla provádějící přepravu nákladu na povolení vydaná nad rámec sjednaného kontingentu povolení.

      4.  Palivo obsažené v běžných výrobcem pevně zabudovaných nádržích vozidla se osvobozuje od cla a celních poplatků.

      5.  Náhradní díly dovezené na území státu druhé smluvní strany, které jsou určeny k opravě vozidla provádějícího přepravu podle této dohody, se osvobozují od cla a poplatků. Vyměněné díly budou vyvezeny zpět do státu registrace vozidla nebo zničeny pod dohledem celních orgánů.


Článek 11

      1.  V souladu s podmínkami této dohody jsou dopravci obou států a osádky jejich vozidel povinni dodržovat na území druhého státu vnitrostátní právní předpisy platné v tomto státě.

      2.  Tato dohoda neopravňuje dopravce jedné smluvní strany přepravovat osoby a náklad mezi místy na území státu druhé smluvní strany. Pro takovou přepravu se vyžaduje zvláštní povolení příslušných orgánů smluvních stran.

      3.  Povolení a jiné potřebné doklady určené v souladu s ustanoveními této dohody musí být ve vozidle, ke kterému se vztahují, a musí být předloženy na požádání kterémukoli orgánu, který je oprávněn je požadovat.

      4.  V případě závažného nebo opakovaného porušení ustanovení této dohody a právních předpisů platných na území státu druhé smluvní strany může příslušný orgán smluvní strany, na území jejíhož státu je registrováno vozidlo, na žádost příslušného orgánu smluvní strany, na území jejíhož státu k porušení došlo, učinit jedno z těchto opatření:

a)

udělit dopravci výstrahu;

b)

vyloučit dočasně vozidlo z provádění přeprav;

c)

pozastavit odpovědnému dopravci výdej povolení nebo mu již vydané povolení odejmout.

Opatření podle odstavce 4 písm. b) smí být uloženo též přímo příslušným orgánem smluvní strany, na území jejíhož státu k porušení došlo.

      5.  Příslušné orgány, které učinily jedno z opatření uvedených v odstavci 4, informují příslušné orgány druhé smluvní strany.

      6.  Opatření uvedená v tomto článku nevylučují sankce stanovené vnitrostátními právními předpisy státu, na jehož území k porušení předpisů došlo.


Článek 12

      1.  Zástupci příslušných orgánů obou smluvních stran zřídí Smíšenou komisi, která se každoročně nebo na žádost jedné smluvní strany sejde k zajištění uspokojivého provádění této dohody. V případě potřeby Smíšená komise za účasti dalších orgánů připravuje návrhy na úpravy Dohody v souladu s rozvojem přeprav a vývojem právních předpisů.

      2.  Příslušnými orgány smluvních stran jsou:

--  na české straně -- Ministerstvo dopravy a spojů České republiky,
--  na ukrajinské straně -- Ministerstvo dopravy Ukrajiny.


Článek 13

      1.  Tato dohoda vstoupí v platnost třicátý den po výměně diplomatických nót, kterými se smluvní strany informovaly o ukončení schvalovacího řízení. Dnem výměny těchto nót se rozumí datum pozdější nóty.

      2.  Tato dohoda se sjednává na dobu neurčitou.

      3.  Každá ze smluvních stran má právo tuto dohodu vypovědět s tím, že o výpovědi diplomatickou cestou vyrozumí druhou smluvní stranu nejpozději 6 měsíců před předpokládaným datem ukončení platnosti Dohody.

      Dáno v Kyjevě dne 1. července 1997 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, ukrajinském a ruském, přičemž všechny texty jsou autentické. V případě rozdílů ve výkladu ustanovení této dohody je rozhodující ruský text.





Za vládu České republiky:
Za vládu Ukrajiny:



Martin Říman v. r.
Mikola Petrovič Kruglov v. r.



ministr dopravy a spojů
ministr dopravy