75

SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí


      Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 21. prosince 1998 bylo v Bruselu podepsáno Rozhodnutí č. 6/98 Rady přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé ze dne 21. prosince 1998 o změně Protokolu 4 k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé.^*)^,**)


      Rozhodnutí č. 6/98 vstoupilo v platnost na základě svého článku 2 dne 1. ledna 1999.


      České znění Rozhodnutí se vyhlašuje současně.




PŘIDRUŽENÍ MEZI


EVROPSKOU UNIÍ


A ČESKOU REPUBLIKOU


Rada přidružení



ROZHODNUTÍ Č. 6/98


Rady přidružení mezi Evropskými společenstvími


a jejich členskými státy na jedné straně


a Českou republikou na straně druhé


ze dne 21. prosince 1998


o změně Protokolu 4 k Evropské dohodě


zakládající přidružení mezi


Evropskými společenstvími a jejich členskými státy


na jedné straně a Českou republikou na straně druhé






      Rada přidružení,

      majíce na zřeteli Evropskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé,¹) podepsanou v Bruselu 4. října 1993 a zvláště článek 38 Protokolu 4;²)

      vzhledem k tomu, že je třeba upravit definici pojmu ,,původní výrobky" uvedeného v Protokolu 4 k zajištění správného fungování rozšířeného systému kumulace, který umožňuje použití materiálů původních v České republice, Evropském společenství, Polsku, Maďarsku, Slovenské republice, Bulharsku, Rumunsku, Lotyšsku, Litvě, Estonsku, Slovinsku, Evropském hospodářském prostoru (dále jen ,,EEA"), Islandu, Norsku a Švýcarsku;

      vzhledem k tomu, že je účelné zachovat do 31. prosince 2000 v účinnosti systém jednotných sazeb poplatků stanovených v článku 15 Protokolu 4 v souvislosti se zákazem navracení cla a osvobození od cla;

      vzhledem k tomu, že s přihlédnutím ke zvláštnímu ujednání o průmyslových výrobcích mezi Společenstvím a Tureckem by bylo rovněž vhodné rozšířit systém kumulace na tyto výrobky původní v Turecku;

      vzhledem k tomu, že v zájmu usnadnění obchodu a zjednodušení administrativních úkonů je žádoucí změnit znění článků 3, 4 a 12 Protokolu 4;

      vzhledem k tomu, že je třeba brát v úvahu změny ve výrobních postupech a nedostatky určitých surovin, je nutno provést některé úpravy v seznamu požadavků na opracování a zpracování, kterému musí být podrobeny nepůvodní materiály za účelem získání statusu původu,

      rozhodla takto:

Článek 1

      Protokol 4 týkající se definice pojmu ,,původní výrobky" a metod administrativní spolupráce se tímto mění následovně:

      1.  Písmeno (i) článku 1 se nahrazuje tímto:
,,(i)  ,,přidanou hodnotou" se rozumí cena ze závodu snížená o celní hodnotu každého z použitých materiálů původních v ostatních zemích uvedených v článcích 3 a 4 nebo, není-li celní hodnota známa nebo nemůže být zjištěna, o první cenu prokazatelně zaplacenou za tyto výrobky ve Společenství nebo České republice.";

      2.  Články 3 a 4 se nahrazují tímto:

,,Článek 3

Kumulace v Evropském společenství

      1.  Bez dotčení ustanovení odstavce 1 článku 2 se výrobky považují za původní ve Společenství, jestliže jsou zde tyto výrobky získány s použitím materiálů původních ve Společenství, Bulharsku, Polsku, Maďarsku, České republice, Slovenské republice, Rumunsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Slovinsku, Islandu, Norsku, Švýcarsku (včetně Lichtenštejnska)¹) nebo Turecku²) v souladu s ustanoveními protokolu o pravidlech původu, který je součástí dohod mezi Společenstvím a každou z těchto zemí, za předpokladu, že opracování nebo zpracování provedené ve Společenství přesahuje operace uvedené v článku 7 tohoto protokolu. Není nutné, aby tyto materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování.

      2.  Jestliže opracování nebo zpracování provedené ve Společenství nepřesahuje operace uvedené v člán- ku 7, získaný výrobek se považuje za původní ve Společenství, pouze je-li hodnota zde přidaná větší než hodnota použitých materiálů původních v jedné z ostatních zemí uvedených v odstavci 1. Pokud tomu tak není, získaný výrobek se považuje za původní v té zemi, ve které byla přidána nejvyšší hodnota původních materiálů použitých ve výrobě ve Společenství.

      3.  Výrobky původní v jedné ze zemí uvedených v odstavci 1, které nejsou podrobeny žádnému opracování nebo zpracování ve Společenství, si ponechávají svůj původ, jestliže jsou vyvezeny do jedné z těchto zemí.

      4.  Kumulace stanovená v tomto článku může být uplatněna pouze na materiály a výrobky, které získaly status původu použitím pravidel původu shodných s pravidly v tomto protokolu.

Společenství sdělí České republice prostřednictvím Komise Evropských společenství podrobné informace o dohodách a jejich odpovídajících pravidlech původu, které jsou uplatňovány s ostatními zeměmi uvedenými v odstavci 1. Komise Evropských společenství zveřejní v Official Journal of the European Communities (C Series) datum, odkdy může být kumulace stanovená v tomto článku uplatňována zeměmi uvedenými v odstavci 1, které splnily nezbytné požadavky.

Článek 4

Kumulace v České republice

      1.  Bez dotčení ustanovení odstavce 2 článku 2 se výrobky považují za původní v České republice, jestliže jsou zde tyto výrobky získány s použitím materiálů původních ve Společenství, Bulharsku, Polsku, Maďarsku, České republice, Slovenské republice, Rumunsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Slovinsku, Islandu, Norsku, Švýcarsku (včetně Lichtenštejnska)¹) nebo Turecku²) v souladu s ustanoveními protokolu o pravidlech původu, který je součástí dohod mezi Českou republikou a každou z těchto zemí, za předpokladu, že opracování nebo zpracování provedené v České republice přesahuje operace uvedené v člán-ku 7 tohoto protokolu. Není nutné, aby tyto materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování.

      2.  Jestliže opracování nebo zpracování provedené v České republice nepřesahuje operace uvedené v článku 7, získaný výrobek se považuje za původní v České republice, pouze je-li hodnota zde přidaná větší než hodnota použitých materiálů původních v jedné z ostatních zemí uvedených v odstavci 1. Pokud tomu tak není, získaný výrobek se považuje za původní v té zemi, ve které byla přidána nejvyšší hodnota původních materiálů použitých ve výrobě v České republice.

      3.  Výrobky původní v jedné ze zemí uvedených v odstavci 1, které nejsou podrobeny žádnému opracování nebo zpracování v České republice, si ponechávají svůj původ, jestliže jsou vyvezeny do jedné z těchto zemí.

      4.  Kumulace stanovená v tomto článku může být uplatněna pouze na materiály a výrobky, které získaly status původu použitím pravidel původu shodných s pravidly v tomto protokolu.

Česká republika sdělí Společenství prostřednictvím Komise Evropských společenství podrobné informace o dohodách a jejich odpovídajících pravidlech původu, které jsou uplatňovány s ostatními zeměmi uvedenými v odstavci 1. Komise Evropských společenství zveřejní v Official Journal of the European Communities (C Series) datum, odkdy může být kumulace stanovená v tomto článku uplatňována zeměmi uvedenými v odstavci 1, které splnily nezbytné požadavky.";

      3.  Článek 12 se nahrazuje následujícím:

,,Článek 12

Územní princip

      1.  Vyjma ustanovení písmene (c) odstavce 1 článku 2, článků 3 a 4 a odstavce 3 tohoto článku, musí být podmínky pro získání statusu původu stanovené v hlavě II splněny bez přerušení ve Společenství nebo České republice.

      2.  Vyjma ustanovení článků 3 a 4, vrací-li se zpět původní zboží vyvezené ze Společenství nebo České republiky do jiné země, musí být považováno za nepůvodní, pokud není možno uspokojivě prokázat celním orgánům, že:

a)

zpět dovážené zboží je totožné s vyvezeným; a

b)

nebylo podrobeno jiné operaci než operaci nezbytné pro jeho uchování v dobrém stavu v dané zemi nebo při vývozu.

      3.  Získání statusu původu ve smyslu podmínek stanovených v hlavě II není dotčeno opracováním nebo zpracováním materiálů vyvezených ze Společenství nebo z České republiky a následně zpět dovezených, které je provedeno mimo území Společenství nebo České republiky, za předpokladu, že:

a)

uvedené materiály jsou zcela získány ve Společenství nebo České republice nebo byly před vyvezením podrobeny opracování nebo zpracování nad rámec nedostatečných operací stanovených v článku 7; a

b)

celním orgánům může být uspokojivým způsobem prokázáno, že:
i)

zpět dovážené zboží bylo získáno opracováním nebo zpracováním vyvezených materiálů; a
ii)

celková hodnota přidaná mimo území Společenství nebo České republiky uplatněním ustanovení tohoto článku nepřesahuje 10 % ceny ze závodu výsledného výrobku, jehož status původu je požadován.

      4.  Pro účely odstavce 3 se podmínky pro získání statusu původu stanovené v hlavě II nevztahují na opracování nebo zpracování provedené mimo území Společenství nebo České republiky. Nicméně stano-ví-li pravidlo v příloze II, které je použito k určení původu výsledného výrobku, nejvyšší hodnotu všech použitých nepůvodních materiálů, nesmí součet celkové hodnoty nepůvodních materiálů použitých na území příslušné strany a celkové hodnoty přidané mimo území Společenství nebo České republiky uplatněním ustanovení tohoto článku překročit stanovené procentuální kritérium.

      5.  Pro účely uplatnění ustanovení odstavců 3 a 4 se pojmem ,,celková přidaná hodnota" rozumí všechny náklady vynaložené mimo Společenství nebo Českou republiku, včetně hodnoty materiálů tam použitých.

      6.  Ustanovení odstavců 3 a 4 se nevztahují na výrobky, které nesplňují podmínky uvedené v příloze II nebo které mohou být považovány za dostatečně opracované nebo zpracované pouze uplatněním pravidla všeobecné hodnotové tolerance stanoveného v odstavci 2 článku 6.

      7.  Ustanovení odstavců 3 a 4 se nevztahují na výrobky zařazené v kapitolách 50 až 63 Harmonizovaného systému.

      8.  Jakékoli opracování a zpracování, na něž se vztahují ustanovení tohoto článku, a které bylo provedeno mimo Společenství nebo Českou republiku, se uskuteční v režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo v obdobném režimu.";

      4.  V článcích 13, 14, 15, 17, 21, 27, 30 a 32 se text ,,uvedené v článku 4" nahrazuje textem ,,uvedené v článcích 3 a 4";

      5.  V posledním odstavci článku 15(6) se datum ,,31. prosince 1998" nahrazuje datem ,,31. prosince 2000";

      6.  V odstavci 1 článku 26 se odkaz ,,C2/CP3" nahrazuje odkazem ,,CN22/CN23";

      7.  V příloze I poznámce 5.2:

a)

mezi odseky ,,--  umělá chemická vlákna" a ,,--  syntetická chemická střižová vlákna z polypropylenu" se doplňuje následující: ,,--  elektrovodivá vlákna";

b)

ruší se pátý příklad (,,Koberec se střapci... je splněno hmotnostní kritérium.");

      8.  Příloha II se pozměňuje následujícím:

a)

mezi pravidla pro čísla HS 2202 a 2208 se vkládá následující pravidlo:

––––––––––––––––––––

^*)

Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé ze dne 4. října 1993 byla vyhlášena pod č. 7/1995 Sb.

^**)

Rozhodnutí č. 3/96 Rady přidružení, přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé ze dne 29. listopadu 1996 o změně Protokolu 4 k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé ze dne 12. prosince 1996 bylo vyhlášeno pod č. 67/1997 Sb.

¹)

OJ L 360, 31. 12. 1994, str. 2.

²)

Protokol 4 byl nahrazen Rozhodnutím č. 3/96 Rady přidružení (OJ L 343, 31. 12. 1996, str.1).

¹)

Lichtenštejnské knížectví tvoří celní unii se Švýcarskem a je smluvní stranou dohody o Evropském hospodářském prostoru.

²)

Kumulace stanovená tímto článkem se nevztahuje na materiály původní v Turecku, které jsou uvedeny v seznamu přílo-hy V k tomuto protokolu.