204

SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí








      Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 13. února 1996 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o vzájemné administrativní spolupráci v oblasti předcházení, vyhledávání a stíhání celních podvodů.


      S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.


      Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 15 odst. 1 dnem 1. června 1998.


      České znění Dohody se vyhlašuje současně.








DOHODA


mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky


o vzájemné administrativní spolupráci v oblasti předcházení, vyhledávání a stíhání celních podvodů






      Vláda České republiky a vláda Francouzské re-publiky,

      domnívajíce se, že porušování celních předpisů je na škodu ekonomickým, fiskálním, společenským, kulturním a obchodním zájmům;

      domnívajíce se, že je důležité zajistit správné uplatňování kontrolních opatření, omezení nebo zákazů a přesné vybírání dovozních a vývozních cel a poplatků;

      s ohledem na Úmluvu OSN o boji proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z 20. prosince 1988 a její přílohu;

      přesvědčeny, že boj proti porušování celních předpisů se stane účinnějším užší spoluprací mezi jejich celními správami;

      s ohledem na doporučení Rady pro celní spolupráci o vzájemné administrativní pomoci z 5. prosince 1953,

      se dohodly takto:

Článek 1

      Pro účely této dohody se rozumí:

  1.  ,,celními předpisy" -- zákony a další obecně závazné předpisy, jejichž prováděním jsou pověřeny celní správy obou států, týkající se dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží a rovněž tak oběhu finančních prostředků pocházejících z porušování právních předpisů o psychotropních a omamných látkách, pokud se tato ustanovení týkají cel nebo všech ostatních poplatků nebo daní nebo také opatření týkajících se zákazů, omezení nebo
kontroly;

  2.  ,,celními správami" -- v České republice Ministerstvo financí -- Generální ředitelství cel, ve Francii -- Generální ředitelství pro clo a nepřímé daně;

  3.  ,,celním deliktem" -- jakékoli porušení nebo pokus o porušení celních předpisů tak, jak je vymezeno v právním řádu každého státu;
  4.  ,,osobou" -- jakákoli fyzická nebo právnická osoba;
  5.  ,,omamnými a psychotropními látkami" -- látky, které jsou uvedeny v Úmluvě OSN o boji proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z 20. prosince 1988 a v její příloze.


Článek 2

      1.  Celní správy obou států si budou vzájemně a přímo poskytovat pomoc za podmínek stanovených touto dohodou za účelem předcházení, vyšetřování a stíhání celních deliktů.

      2.  Pomoc uvedená v předchozím odstavci se netýká vybírání cel, daní, poplatků, pokut a jiných částek vybíraných na účet druhého státu.

      3.  Na žádost celní správy jednoho ze států celní správa druhého státu doručí zainteresovaným osobám bydlícím na území dožádaného státu veškeré údaje, rozhodnutí, ustanovení a jiné doklady týkající se uplatňování celních předpisů tohoto státu a vydané dožadujícím státem.

      4.  Pomoc poskytovaná na základě této dohody se uskutečňuje podle celních předpisů dožádaného státu a v rámci oprávnění celní správy tohoto
státu.
Článek 3

      Celní správy obou států si sdělí:

  1.  Bez vyzvání a bez odkladu veškeré informace, které mají k dispozici, týkající se:

a)

zjištěných nebo zamýšlených nedovolených operací, které mají nebo by mohly mít podloudný charakter;

b)

nových prostředků a způsobů podloudnictví;

c)

kategorií zboží, které jsou známy jako předmět podloudné přepravy;

d)

osob, o nichž se lze domnívat, že porušují nebo mohou porušovat celní předpisy druhého státu;

e)

plavidel, letadel nebo jiných dopravních prostředků podezřelých z toho, že by mohly být používány k porušování celních předpisů jiného státu;

f)

nových technik boje proti porušování celních předpisů, které se osvědčily.

  2.  Na základě písemné žádosti a co nejrychleji veškeré informace:

a)

získané z celních dokladů týkajících se výměn zboží mezi oběma státy, které jsou nebo mohou být předmětem podloudné přepravy vzhledem k celním předpisům dožadujícího státu, případně formou kopie těchto řádně potvrzených nebo ověřených dokladů;

b)

které by pomohly k odhalení porušování celních předpisů dožadujícího státu.

Tyto žádosti musejí obsahovat tyto údaje:

  --  název dožadujícího orgánu,
  --  povahu dotyčné věci,
  --  předmět a důvody žádosti,
  --  jména a adresy (totožnost v případě fyzických osob) dotčených stran,
  --  stručný obsah věci, včetně příslušných právních skutečností.

Článek 4

      Na žádost celní správy jednoho státu provádí celní správa druhého státu, shodně se svou úřední praxí, zvláštní dohled nad:

  1.  Přemisťováním a zvláště pak nad vstupem a výstupem osob podezřelých nebo známých v dožádaném státě z provádění činností směřujících k porušování celních předpisů;
  2.  Zbožím, které je předmětem podezřelé přepravy z jeho a na jeho území, při které dochází k porušení celních předpisů, a to na základě upozornění dožadujícího státu;
  3.  Místy, kde jsou skladována neobvyklá množství zboží, o němž se dožadující stát může důvodně domnívat, že je určeno k nezákonnému dovozu na jeho
území;
  4.  Vozidly, plavidly, letadly nebo jinými dopravními prostředky, o nichž se může dožadující stát domnívat, že mohou být použity ke spáchání celních deliktů na jeho území;
  5.  Operacemi spojenými s nedovoleným obchodem s omamnými a psychotropními látkami.

Článek 5

      1.  V rozsahu právních předpisů každého státu celní správy obou států v případě potřeby spolupracují, pokud se jedná o mezinárodní sledované zásilky omamných a psychotropních látek, za účelem zjištění totožnosti osob, které se dopustily celních deliktů.

      2.  O použití tohoto opatření na zásilky se rozhoduje případ od případu.

      3.  Zásilky mohou být sledovány bez jejich porušení nebo po odebrání nebo částečném nahrazení podloudně převáženého zboží.

Článek 6

      1.  Celní správy obou států nejsou povinny poskytnout pomoc uvedenou v této dohodě v případě, že by se mohla dotknout veřejného pořádku nebo jiných důležitých zájmů jejich státu nebo by způsobila zne-užití průmyslového nebo obchodního tajemství nebo tajemství příslušného povolání.

      2.  Pokud celní správa státu, která žádost o pomoc podává, není sama schopna vyhovět žádosti celní správy stejného druhu v případě žádosti druhého státu, uvede tuto skutečnost ve své žádosti. V takovém případě dožádaná správa může s touto žádostí naložit podle svého uvážení.

      3.  Každé odmítnutí pomoci musí být zdůvodněno.

Článek 7

      1.  Za účelem usnadnění vyhledávání a stíhání porušování celních deliktů na území svých států provádí každá celní správa, v rámci své pravomoci a na žádost druhé celní správy, šetření, vyslýchá podezřelé osoby a svědky. Sděluje výsledky těchto šetření dožadující celní správě.

      2.  Celní správa dožádaného státu může umožnit zaměstnancům dožadující celní správy, aby byli přítomni vyšetřování.

Článek  8

      1.  Celní správy obou států učiní opatření, aby pracovníci jejich služeb pověřených prevencí, vyhledáváním nebo stíháním celních deliktů byli v osobním a přímém kontaktu za účelem výměny informací.

      2.  Za tímto účelem je celní správě druhého státu zaslán seznam pracovníků určených pro tento
účel.
Článek  9

      1.  Informace získané podle této dohody mohou být použity k jiným účelům, pouze dá-li k tomu celní správa, která informace poskytla, výslovný souhlas.

      2.  Informace, sdělení a listiny, které má celní správa jednoho státu od celní správy druhého státu k dispozici při provádění této dohody, požívají stejné ochrany jako informace stejného druhu podle národních předpisů tohoto dožadujícího státu.

Článek  10

      1.  Celní správy obou států mohou jako důkaz ve svých protokolech, zprávách a svědectvích i během šetření a řízení u soudů použít informace a doklady získané za podmínek uvedených v této dohodě.

      2.  Důkazní moc těchto informací a dokladů je závislá na národním právu dožadujícího státu.

Článek  11

      1.  Na žádost soudů nebo úřadů jednoho ze států, projednávajících porušení celních předpisů, může celní správa druhého státu umožnit svým pracovníkům, aby vystupovali jako svědci nebo experti před těmito soudy nebo úřady. Tito pracovníci svědčí v rozsahu stanoveném povolením jejich správy o zjištěních uskutečněných jimi samotnými při výkonu jejich funkcí.

      2.  V žádosti o předvolání musí být uvedeno především, o jaký případ se jedná a z jakého důvodu bude pracovník vyslýchán.

Článek  12

      Oba státy se vzdávají náhrad výloh plynoucích z provádění této dohody s výjimkou výloh plynoucích z článku 11.
Článek  13

      Tato dohoda se vztahuje na celní území tak, jak je definováno v právním řádu platném v každém z obou států.

Článek  14

      1.  Způsoby provádění této dohody jsou stanovovány po dohodě celních správ obou států.

      2.  Za tímto účelem je vytvořena Smíšená komise složená ze zástupců celních správ obou států, pověřená zkoumáním otázek spojených s prováděním této dohody. Smíšená komise se schází podle potřeby střídavě na území každého ze států.

      3.  Spory vzniklé a nevyřešené Smíšenou komisí jsou řešeny diplomatickou cestou.

Článek  15

      1.  Každý ze smluvních států oznámí druhé smluvní straně splnění požadovaných ústavních postupů týkajících se vstupu v platnost této dohody, která nabude platnosti první den druhého měsíce následujícího po datu obdržení posledního oznámení.

      2.  Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou, každý ze smluvních států ji může kdykoliv vypovědět písemným oznámením zaslaným diplomatickou cestou druhému smluvnímu státu. Výpověď nabude platnosti šest měsíců od data oznámení.

      Dáno v Praze dne 13. února 1996 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.





Za vládu
Za vládu



České republiky:
Francouzské republiky:



JUDr. Miroslav Kárník v. r.
Benoit ďAboville v. r.



generální ředitel
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec



Generálního ředitelství cel
Francouzské republiky