246

SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí




      Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 4. ledna 1996 byla v Židlochovicích podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích.


      Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Bratislavě dne 25. června 1997.


      Smlouva na základě svého článku 38 vstoupila v platnost dnem 25. července 1997. Tímto dnem pozbyla platnosti Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o generelním vymezení společných státních hranic ze dne 29. října 1992, vyhlášená pod č. 229/1993 Sb.


      České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.











SMLOUVA





mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích






      Česká republika a Slovenská republika (dále jen ,,smluvní strany"),

      realizujíce zásady a cíle Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o dobrém sousedství, přátelských vztazích a spolupráci, podepsané dne 23. listopadu 1992 v Bratislavě,

      vedeny přáním určit společné státní hranice a usilujíce o udržování jejich zřetelného průběhu,
      se dohodly takto:


ČÁST  PRVNÍ

PR®BĚH A VYZNAČENÍ

SPOLEČNîCH STÁTNÍCH HRANIC

Článek 1

      Státní hranice mezi Českou republikou a Slovenskou republikou (dále jen ,,státní hranice") jsou plochou, která vertikálně prochází hraniční čarou po zemském povrchu a odděluje území obou států, jejich vzdušný prostor, prostor pod zemským povrchem, nadzemní a podzemní stavby a zařízení všeho druhu.

Článek 2

      (1)  Státní hranice probíhají od bodu styku státních hranic smluvních stran a Polské republiky až k bodu styku státních hranic smluvních stran a Rakouské republiky tak, jak je znázorněno v hraničním dokumentárním díle, které tvoří přílohu I této smlouvy a je její nedílnou součástí.

      (2)  Hraniční dokumentární dílo tvoří:

a)

Zpráva o vyhotovení hraničního dokumentárního díla,

b)

Hraniční mapy,

c)

Popis státních hranic,

d)

Měřické náčrty,

e)

Seznam hraničních vodních toků,

f)

Seznam hraničních cest,

g)

Seznam souřadnic a výšek,

h)

Protokol o bodu styku státních hranic České republiky, Slovenské republiky a Polské republiky ,,Beskydy",

i)

Protokol o bodu styku státních hranic České republiky, Slovenské republiky a Rakouské republiky ,,Dyje -- Morava".

Článek 3

      (1)  Změny průběhu státních hranic v porovnání se stavem k 1. lednu 1993 jsou popsány a graficky znázorněny v dokumentaci Změn průběhu česko-slovenských státních hranic, která tvoří přílohu II této smlouvy a je její nedílnou součástí.

      (2)  Dokumentaci Změn průběhu česko-slovenských státních hranic tvoří:

a)

Seznam změn průběhu státních hranic,

b)

Technické podklady (situační plán, seznam ploch, seznam souřadnic),

c)

Závěrečný list.

Článek 4

      (1)  Plochy státního území České republiky o výměře 452,0177 ha oddělené od jejího státního území změnami průběhu státních hranic podle článku 3 odst. 1 této smlouvy patří ode dne vstupu této smlouvy v platnost Slovenské republice.

      (2)  Plochy státního území Slovenské republiky o výměře 452,0177 ha oddělené od jejího státního území změnami průběhu státních hranic podle člán-ku 3 odst. 1 této smlouvy patří ode dne vstupu této smlouvy v platnost České republice.

      (3)  Smluvní strany potvrzují, že změnami průběhu státních hranic a výměnou částí státních území je výměra oddělených ploch státních území vzájemně vyrovnána.

Článek 5

      (1)  Státní hranice jsou rozděleny na hraniční úseky I až IX.

      (2)  Vyznačení hraničních úseků a jejich délku určuje hraniční dokumentární dílo.

Článek 6

      (1)  Průběh státních hranic je vyznačen v terénu hraničními znaky, které jsou osazeny jednotlivě, ve dvojici nebo v trojici takto:

a)

jednotlivě -- přímo v hraniční čáře nebo střídavě po obou stranách společných hraničních cest, příkopů a hraničních vodních toků,

b)

ve dvojici -- na začátku a na konci společných hraničních cest, příkopů a hraničních vodních toků a na místech, kde pro terénní překážky není možné osadit hraniční znak přímo do hraniční čáry,

c)

v trojici -- jako ve dvojici hraničních znaků v případech, kdy použití dvojice hraničních znaků nedostačuje pro zřetelné vyznačení průběhu hraniční čáry.

      (2)  Průběh státních hranic je vyznačen v terénu těmito druhy hraničních znaků:

a)

základními hraničními znaky osazenými na začátku hraničních úseků,

b)

hlavními hraničními znaky osazenými uvnitř hraničních úseků k vyznačení hlavních změn směru státních hranic, v místech význačných bodů státních hranic, průsečíků státních hranic s důležitými komunikacemi a vodními toky,

c)

mezilehlými hraničními znaky osazenými uvnitř hraničních úseků v místech ostatních lomových bodů státních hranic, v průsečících státních hranic s komunikacemi, vodními toky, hranicemi katastrálních území, hranicemi obcí, výrazně odlišnými druhy pozemků a na terénních zlomech,

d)

žulovými monolity tvaru trojbokých komolých jehlanů na začátku hraničního úseku I vyznačujícími bod styku státních hranic České republiky, Slovenské republiky a Polské republiky osazenými jednotlivě na území každého z těchto států,

e)

deskami nebo jinými znaky na skalách a silničních tělesech.

      (3)  Tvar, rozměry, materiál, označení a poloha hraničních znaků jsou určeny v hraničním dokumentárním díle.

      (4)  Jestliže je to třeba, lze vyznačit průběh státních hranic také jinými hraničními znaky podle článku 25 odst. 1 této smlouvy.

      (5)  V případě potřeby lze osadit další hraniční znaky, přemístit ohrožené hraniční znaky na bezpečné místo nebo změnit přímé vyznačení státních hranic v nepřímé či naopak podle článku 25 odst. 1 této smlouvy.

Článek 7

      (1)  Nepohyblivé státní hranice jsou:

a)

na suchých úsecích,

b)

na místech, kde protínají stojaté vody nebo vodní toky z jednoho břehu na druhý,

c)

v místech, kde přechází ze suchého úseku do hraničního vodního toku a naopak,

d)

na oboustranně upraveném hraničním vodním toku, jestliže se na tom smluvní strany dohodnou.

      (2)  Nepohyblivé státní hranice podle odstavce 1 probíhají:

a)

po přímé spojnici od jednoho hraničního znaku k nejbližšímu následujícímu hraničnímu znaku dokumentovanému v hraničním dokumentárním díle,

b)

osou hraničních cest a příkopů,

c)

geometrickou osou oboustranně upravených hraničních vodních toků a objektů na nich.

      (3)  Jakékoliv změny hraničních cest, příkopů nebo hraničních vodních toků, kterými probíhají nepohyblivé státní hranice, nemají vliv na průběh státních hranic, jestliže se smluvní strany nedohodnou jinak.

Článek 8

      (1)  Pohyblivé státní hranice probíhají hraničními vodními toky s výjimkou případů uvedených v článku 7 odst. 1 písm. c) a d) a článku 7 odst. 2 písm. c) této smlouvy.

      (2)  Pohyblivé státní hranice podle odstavce 1 probíhají střednicí hraničních vodních toků nebo jejich hlavních ramen a přizpůsobují se:

a)

přirozeným změnám polohy koryta hraničních vodních toků, jestliže se střednice neodchýlila od hraniční čáry o více než šířku koryta, na hraničním vodním toku Morava o více než čtvrtinu šířky koryta, s výjimkou případů uvedených v článku 7 odst. 2 písm. c) a článku 8 odst. 3 této smlouvy,

b)

umělým změnám polohy koryta v důsledku úprav hraničních vodních toků provedených po dohodě příslušných orgánů smluvních stran, jestliže se při nich střednice neodchýlila od hraniční čáry o více než šířku koryta, na hraničním vodním toku Morava o více než čtvrtinu šířky koryta, a jestliže budou plochy oddělené novou polohou střednice hraničního vodního toku od státních území smluvních stran vzájemně vyrovnány.

      (3)  Při přirozených změnách polohy koryta hraničních vodních toků většího rozsahu, než je uvedeno v odstavci 2 písm. a), probíhají státní hranice tak, jak probíhaly před těmito změnami, jestliže se smluvní strany nedohodnou jinak.

Článek 9

      (1)  Střednicí hraničního vodního toku nebo jeho hlavního ramene je:

a)

čára stejně vzdálená od obou břehových čar neupraveného nebo jednostranně upraveného hraničního vodního toku nebo jeho hlavního ramene,

b)

geometrická osa oboustranně upraveného koryta hraničního vodního toku nebo jeho hlavního ramene.

      (2)  Břehové čáry hraničních vodních toků určují:

a)

výrazné břehové hrany nebo

b)

čáry určené hladinou vody, která může ještě protékat mezi břehy, aniž se vylévá na přilehlé území, nebo

c)

průsečnice hladiny vody při průměrném vodním stavu s plochou přilehlého území nebo

d)

okraje stálých porostů.

      (3)  Jestliže není možné určit břehovou čáru hraničního vodního toku podle výše uvedených kritérií, je jí čára určená vodohospodářskými experty smluvních stran.

      (4)  Hlavním ramenem hraničního vodního toku je rameno, které má největší průtok při nízkých nebo středních vodních stavech.

Článek 10

      Hraniční vodní toky, cesty a příkopy jsou znázorněny v hraničním dokumentárním díle. Na jejich začátku a konci jsou osazeny dvojice nebo trojice hraničních znaků a podél nich jednotlivé hraniční znaky osazené střídavě na území každé smluvní strany.

Článek 11

      (1)  Smluvní strany udržují hraniční vodní toky a na nich umístěné objekty tak, aby byl zabezpečen určený průběh státních hranic.

      (2)  Změní-li se průběh pohyblivých státních hranic v místě, kde přecházejí v nepohyblivé, určí se nové místo přechodu podle článku 25 odst. 1 této smlouvy.

Článek 12

      Jiné změny průběhu státních hranic než změny uvedené v článku 8 odst. 2 této smlouvy se mohou provést jen tehdy, sjednají-li o tom smluvní strany zvláštní smlouvu.


ČÁST DRUHÁ

SPRÁVA STÁTNÍCH HRANIC

Článek 13

      Smluvní strany zabezpečí, aby byl průběh státních hranic vždy jednoznačný, zřetelný, vyznačený a geodeticky zaměřený. Zavazují se, že je budou podle této smlouvy udržovat, podle potřeby obnovovat hraniční znaky a aktualizovat hraniční dokumentární dílo.

Článek 14

      (1)  Smluvní strany zabezpečí každých pět let přezkoušení státních hranic a odstranění zjištěných nedostatků. Pětileté období se počítá od ukončení prací v terénu při předchozím přezkoušení. První přezkoušení se zahájí ve druhém roce po vstupu této smlouvy v platnost.

      (2)  Zaměření hraničních vodních toků se provede při každém druhém přezkoušení státních hranic.

      (3)  Smluvní strany v případě potřeby provedou komplexní přezkoušení státních hranic nebo jejich částí.

      (4)  Na základě výsledků přezkoušení podle odstavců 1 až 3 se vyhotoví příslušné hraniční dokumenty.

      (5)  Hraniční dokumenty vyhotovené při přezkoušení státních hranic podléhají schválení podle vnitrostátních právních předpisů každé ze smluvních stran. Tyto dokumenty vstoupí v platnost a stanou se nedílnou součástí hraničního dokumentárního díla dnem jejich schválení.

Článek 15

      (1)  Vyžaduje-li to zřetelnost průběhu státních hranic, učiní smluvní strany potřebná opatření i mimo přezkoušení podle článku 14 odst. 1 až 3 této smlouvy.

      (2)  Zjistí-li jedna ze smluvních stran, že byl hraniční znak přemístěn, smluvní strany ověří jeho polohu i mimo přezkoušení a v případě potřeby přemístí hraniční znak na správné
místo.
Článek 16

      Smluvní strany zabezpečí na vlastní náklady zaměřování a vyznačování státních hranic a práce související s vyhotovením hraničních dokumentů včetně materiálního vybavení, dopravních prostředků a přístrojů. Přitom budou usilovat o zabezpečení co největší účelnosti, hospodárnosti a vyrovnanosti oboustranných výkonů.

Článek 17

      (1)  Vlastníci, držitelé a správci pozemků, staveb a zařízení, které se nacházejí na státních hranicích nebo v jejich blízkosti, jsou povinni strpět práce a opatření potřebná k vyznačování, zaměřování a udržování státních hranic, jakož i vstup osob pověřených těmito pracemi. Práce je třeba provádět s ohledem na oprávněné zájmy vlastníků, držitelů a správců. O zahájení prací musí být předem informováni.

      (2)  Na provádění prací podle odstavce 1, jakož i na vstup a vjezd na pozemky, stavby a zařízení se vztahují vnitrostátní právní předpisy smluvních stran.

Článek 18

      Vznikne-li pracemi podle této smlouvy škoda, má poškozený nárok na náhradu vůči té smluvní straně, na jejímž území se pozemky, stavby a zařízení nacházejí. Při uplatnění nároku na náhradu škody se postupuje podle vnitrostátních právních předpisů smluvní strany, na jejímž území se pozemky, stavby a zařízení nacházejí.

Článek 19

      Práce související s údržbou a obnovou vyznačení trojstátních hraničních bodů je možné provést jen po vzájemné dohodě všech zúčastněných států.


Článek 20

      Smluvní strany chrání hraniční znaky, měřické značky a jiná zařízení sloužící k vyznačení státních hranic před poškozením, zničením, neoprávněným přemístěním a používáním v rozporu s jejich určením.

Článek 21

      Smluvní strany zabezpečí, aby na státních hranicích přímo vyznačených hraničními znaky byl po jejich obou stranách udržován volný pruh území o šířce 1 m a kolem hraničních znaků nepřímo vyznačujících průběh státních hranic volná kruhová plocha o poloměru 1 m bez porostů a překážek bránících viditelnosti. Toto se nevztahuje na porosty sloužící ke zpevnění břehů a na chráněné stromy, keře a rostliny.

Článek 22

      (1)  Na plochách uvedených v článku 21 této smlouvy mohou být budována jen zařízení, která slouží věřejné dopravě, celní a pasové kontrole, ochraně státních hranic, jakož i vedení všeho druhu, která státní hranice protínají.

      (2)  Jestliže je hranice pozemku totožná s průběhem státních hranic nebo je protíná, je možné ji trvale vyznačit ve vzdálenosti větší než 2 m od státních hranic.

      (3)  Smluvní strany mohou ve zvláštních případech po vzájemné dohodě povolit výjimky z odstavce 1.

Článek 23

      Před zahájením prací souvisejících s vyhledáváním nebo dobýváním nerostného bohatství uvnitř pruhu o šířce 50 m po obou stranách státních hranic smluvní strany dohodnou nutná opatření k zabezpečení průběhu státních hranic a jejich vyznačení.


ČÁST TŘETÍ

STÁLÁ ČESKO-SLOVENSKÁ HRANIČNÍ

KOMISE

Článek 24

      (1)  K provádění úkolů uvedených v části první a druhé této smlouvy zřídí smluvní strany Stálou česko-slovenskou hraniční komisi (dále jen ,,Hraniční komise").

      (2)  Hraniční komisi tvoří delegace České republiky a delegace Slovenské republiky. Vlády smluvních stran jmenují do své delegace předsedu a dalších nejvíce šest členů, z kterých předseda delegace určí svého zástupce. Jmenování a odvolání předsedy delegace si smluvní strany oznamují diplomatickou cestou. Změny ve složení delegace si navzájem oznamují předsedové delegací.

      (3)  Delegace mohou podle potřeby přizvat experty a pomocné síly k plnění úkolů podle této smlouvy. Předsedové delegací a jejich zástupci mají právo udržovat spolu přímý styk.

      (4)  Smluvní strany hradí náklady své delegace. Ostatní náklady související s činností Hraniční komise, jakož i náklady na údržbu státních hranic hradí smluvní strany, pokud není dohodnuto jinak, rovným dílem.

Článek 25

      (1)  Hraniční komise zejména:

a)

organizuje a zabezpečuje vyznačování, zaměřování a údržbu státních hranic, řídí a kontroluje provádění těchto prací,

b)

organizuje a provádí přezkoušení průběhu státních hranic a hraničních znaků podle článků 14 a 15 této smlouvy,

c)

rozhoduje o způsobu a změnách vyznačení průběhu státních hranic, zejména na vodních tocích a zařízeních sloužících veřejné dopravě,

d)

vyjadřuje se ke stavebním pracím a jiným technickým opatřením v bezprostřední blízkosti státních hranic. Je oprávněna udělovat výjimku podle článku 22 odst. 3 této smlouvy,

e)

přezkušuje, kontroluje a schvaluje zápisy a dokumenty vyhotovené smíšenými technickými a expertními skupinami,

f)

mění a doplňuje hraniční dokumentární dílo, určuje obsah a formu jeho aktualizace, odstraňuje rozdíly mezi údaji v hraničních dokumentech a novými zjištěními v terénu,

g)

zjišťuje druh a rozsah změn na hraničních vodních tocích a příjímá potřebná opatření podle článku 8 této smlouvy,

h)

zajišťuje způsob vyznačení a údržby trojstátních hraničních bodů a jejich přezkoušení.

      (2)  Hraniční komise vydává Jednací řád, Směrnice pro vyznačování, zaměřování a údržbu státních hranic a Návod pro aktutalizaci hraničního dokumentárního díla.

Článek 26

      (1)  Hraniční komise není oprávněna měnit průběh státních hranic.

      (2)  Hraniční komise může předkládat návrhy na změny průběhu státních hranic.

Článek 27

      Hraniční komise se schází podle potřeby, nejméně jednou v roce, nebo jestliže o to požádá jedna ze smluvních stran diplomatickou cestou.

Článek 28

      (1)  Zasedání Hraniční komise se konají střídavě na území obou smluvních stran.

      (2)  Zasedání Hraniční komise a prohlídky státních hranic řídí předseda delegace té smluvní strany, na jejímž území se konají. Jednání se vedou v českém a slovenském jazyce.

      (3)  K přijetí rozhodnutí Hraniční komise je potřebný souhlas předsedů obou delegací. Jestliže se předsedové delegací nedohodnou, předloží návrh k rozhodnutí ministrům vnitra.

      (4)  O každém zasedání a o prohlídce státních hranic vypracuje Hraniční komise protokol ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a slovenském. Protokoly podepíší předsedové delegací nebo jejich zástupci. Protokoly vstoupí v platnost dnem doručení písemného oznámení předsedů delegací o jejich vnitrostátním schválení.
Článek 29

      (1)  Hraniční komise zřizuje k plnění svých úkolů smíšené technické skupiny. Jejich počet a složení určí podle rozsahu a druhu prací, které je třeba provést.

      (2)  Vedoucí smíšených technických skupin plní úkoly v souladu s protokoly Hraniční komise.

      (3)  O každém doplnění, změně a obnově vyznačení státních hranic, jakož i o zjištěních vyplývajících z kontrol výsledků zaměření se sepíše zápis ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a slovenském. V případě potřeby se vyhotoví i technické podklady.

      (4)  Hraniční komise na závěr každého přezkoušení státních hranic shrne výsledky prací do závěrečné zprávy, kterou předloží ke schválení ministrům vnitra.

Článek 30

      (1)  Členové Hraniční komise, smíšených technických skupin, přizvaní experti a pomocné síly se mohou volně pohybovat po státních hranicích a překračovat je bez omezení v kteroukoli dobu, pokud je to potřebné pro plnění jejich úkolů. Na požádání oprávněných kontrolních orgánů smluvních stran se musí prokázat služebním průkazem s fotografií nebo platným cestovním dokladem nebo občanským průkazem, vždy spolu s písemným pověřením Hraniční komise.

      (2)  Jsou-li osoby uvedené v odstavci 1 oprávněny nosit služební stejnokroj, mohou jej nosit během své činnosti na území druhé smluvní strany. Nesmějí však mít u sebe zbraň.

Článek 31

      (1)  Zboží dovezené z celního území jedné smluvní strany na celní území druhé smluvní strany určené pro výkon prací, které vyplývají z této smlouvy, je osvobozeno od cla, daní a jiných poplatků. Nespotřebované zboží musí být vyvezeno zpět na území smluvní strany, ze které bylo dovezeno.

      (2)  Vozidla, přístroje, nástroje, nářadí, aparáty, stroje a další zařízení, která byla dovezena za účelem výkonu prací uvedených v odstavci 1, jsou osvobozena od cla, daní a jiných poplatků a od povinnosti zajištění celního dluhu s podmínkou, že budou vyvezena zpět. Tento vývoz bude uskutečněn na území, z kterého bylo zboží dovezeno, do jednoho měsíce od data ukončení prací.

      (3)  Nevyvezené zboží uvedené v odstavcích 1 a 2 podléhá clu, daním a jiným poplatkům podle vnitrostátních právních předpisů smluvní strany, na jejímž území zůstalo.

      (4)  Osoby pověřené úkoly souvisejícími se správou státních hranic mohou dovézt předměty pro svou osobní potřebu včetně cestovních potřeb, potravin, nápojů, léků a tabákových výrobků v množství přiměřeném délce jejich pobytu na území druhé smluvní strany bez cla, daní a jiných poplatků.

      (5)  Zboží uvedené v odstavcích 1, 2 a 4 je osvobozeno od dovozních a vývozních zákazů a omezení.


ČÁST ČTVRTÁ

ZVLÁŠTNÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 32

      (1)  Majetkoprávní vztahy související s oddělením ploch částí státních území podle článku 4 odst. 1 a 2 této smlouvy upraví smluvní strany zvláštní smlouvou.

      (2)  Smluvní strany se zavazují, že do dne vstupu v platnost smlouvy o vypořádání jejich nemovitého majetku nacházejícího se na oddělených plochách částí státních území podle článku 4 odst. 1 a 2 této smlouvy neprovedou převod vlastnictví tohoto majetku na jiný subjekt.

      (3)  Vlastnictví fyzických a právnických osob k majetku nacházejícímu se na oddělených plochách částí státních území podle článku 4 odst. 1 a 2 této smlouvy zůstává nedotčeno.

Článek 33

      O správě, provozování, využívání, používání a údržbě, zejména vodních toků, stojatých vod, příkopů, komunikací a inženýrských sítí, které státní hranice protínají nebo kterými prochází, včetně staveb a zařízení na nich, sjednají smluvní strany zvláštní smlouvy.

Článek 34

      (1)  Úkony fyzických a právnických osob související s uspořádáním právních vztahů na plochách oddělených částí státních území podle článku 4 odst. 1 a 2 této smlouvy jsou osvobozeny od správních poplatků. Rozsah, způsob a dobu platnosti tohoto osvobození upraví smluvní strany zvláštní smlouvou.

      (2)  Smluvní strany zabezpečí vzájemné bezplatné poskytnutí všech údajů, dokladů, dokumentací a jiných podkladů vztahujících se na plochy oddělených částí státních území podle článku 4 odst. 1 a 2 této smlouvy nejpozději do jednoho roku od vstupu v platnost této smlouvy.

ČÁST PÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 35

      (1)  Případné spory týkající se výkladu nebo provádění této smlouvy budou řešeny ministry vnitra, a pokud se nedohodnou, budou řešeny vládami smluvních stran.

      (2)  Nebude-li možné spor vyřešit způsobem uvedeným v odstavci 1, bude na žádost jedné ze smluvních stran předložen k rozhodnutí rozhodčímu soudu.

      (3)  Rozhodčí soud bude zřízen ad hoc tak, že smluvní strany nejpozději do tří měsíců od oznámení úmyslu jedné z nich obrátit se na rozhodčí soud určí ze svých státních občanů po jednom rozhodci. Předsedou rozhodčího soudu je občan třetího státu, na kterém se rozhodci dohodnou.

      (4)  Nedojde-li k dohodě rozhodců o předsedovi rozhodčího soudu do šesti měsíců od oznámení úmyslu jedné smluvní strany obrátit se na rozhodčí soud a nebude-li dohodnuto jinak, obrátí se příslušná smluvní strana na generálního tajemníka Stálého rozhodčího soudu v Haagu, aby jmenoval předsedu rozhodčího soudu. V případě, že je generálním tajemníkem Stálého rozhodčího soudu státní občan jedné ze smluvních stran, postupuje se v souladu s opčními pravidly Stálého rozhodčího soudu.

      (5)  Řízení před rozhodčím soudem se řídí zásadami mezinárodního práva.

      (6)  Rozhodčí soud rozhoduje většinou hlasů. Jeho rozhodnutí jsou závazná pro obě smluvní strany. Smluvní strany hradí náklady na svého rozhodce. Ostatní náklady na činnost rozhodčího soudu hradí smluvní strany rovným dílem.

Článek 36

      Dnem vstupu této smlouvy v platnost pozbývá platnosti Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o generelním vymezení společných státních hranic podepsaná v Praze dne 29. října 1992.

Článek 37

      Tato smlouva se sjednává na dobu neurčitou. Jednotlivá ustanovení této smlouvy lze měnit nebo doplňovat pouze po vzájemné dohodě smluvních stran. Platnost této smlouvy končí dnem vstupu v platnost nové smlouvy o společných státních hranicích.

Článek 38

      Tato smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost třicátým dnem ode dne výměny ratifikačních listin. Výměna ratifikačních listin se uskuteční v Bratislavě.

      Dáno v Židlochovicích dne 4. ledna 1996 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a slovenském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.