29

SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí








      Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. října 1975 byl ve Štrasburku přijat Dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vydávání.


      Jménem České republiky byl Dodatkový protokol podepsán ve Štrasburku dne 18. prosince 1995.


      S Dodatkovým protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Evropské úmluvy o vydávání, dne 19. listopadu 1996.


      Dodatkový protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 3 odst. 2 dnem 20. srpna 1979. Pro Českou republiku podle odstavce 3 téhož článku vstoupil v platnost dnem 17. února 1997.


      Český překlad Dodatkového protokolu se vyhlašuje současně.








DODATKOVî PROTOKOL


k Evropské úmluvě o vydávání






      Členské státy Rady Evropy, signatáři tohoto Protokolu,

      majíce na zřeteli ustanovení Evropské úmluvy o vydávání, sjednané 13. prosince 1957 v Paříži, (dále jen ,,Úmluva") především její články 3 a 9,

      považujíce za vhodné doplnit tyto články za účelem posílení ochrany lidského společenství a občanů,

      se dohodly na následujícím:

HLAVA I

Článek 1

      Při uplatňování článku 3 Úmluvy nebudou považovány za politické trestné činy:

a)

zločiny proti lidskosti uvedené v Úmluvě o zabránění a trestání zločinu genocidia, přijaté 9. prosince 1948 Valným shromážděním OSN;

b)

trestné činy uvedené v článku 50 Ženevské úmluvy z roku 1949 o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli, v článku 51 Ženevské úmluvy z roku 1949 o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři, v článku 130 Ženevské úmluvy z roku 1949 o zacházení s válečnými zajatci a v článku 147 Ženevské úmluvy z roku 1949 o ochraně osob za války;

c)

jakákoliv obdobná porušení válečných zákonů platných za účinnosti tohoto Protokolu a v té době existujících válečných zvyklostí, která již nejsou stanovena ve shora uvedených ustanoveních Ženevských úmluv.

HLAVA II

Článek 2

      Článek 9 Úmluvy se doplňuje o následující text, přičemž původní článek 9 Úmluvy se označuje jako odstavec 1 a níže uvedená ustanovení tvoří odstav- ce 2, 3 a 4:

      ,,2. Vydání osoby nebude povoleno, bylo-li ve třetím státě, který je smluvní stranou Úmluvy, již vyneseno konečné rozhodnutí v řízení o trestném činu nebo činech, pro něž se vydání žádá, a:

a)

osoba byla uvedeným rozhodnutím zproštěna viny;

b)

uložený trest odnětí svobody nebo jiné uložené opatření:

(i)
bylo zcela vykonáno;
(ii)
podléhá zcela nebo z nevykonané části milosti nebo amnestii;

c)

soud uznal obžalovaného vinným a upustil od potrestání.

      3.  V případech uvedených v odstavci 2 však může být vydání povoleno, pokud

a)

čin, pro který byl vynesen rozsudek, byl namířen proti veřejnému činiteli nebo veřejné instituci nebo čemukoliv, co má veřejný charakter v dožadujícím státě;

b)

osoba, proti které byl rozsudek vynesen, má sama postavení veřejného činitele v dožadujícím státě;

c)

čin, jehož se vydaný rozsudek týká, byl zcela nebo zčásti spáchán na území dožadujícího státu nebo je považován za spáchaný na jeho území.

      4.  Ustanovení odstavců 2 a 3 nebrání použití širších vnitrostátních ustanovení týkajících se účinku ne bis in idem ve spojení s cizími trestními rozsudky.".

HLAVA III

Článek 3

      1.  Tento Protokol je otevřen k podpisu všem členským státům Rady Evropy, které podepsaly Úmluvu. Podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Ratifikační listiny nebo listiny o přijetí či schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.

      2.  Protokol vstoupí v platnost 90 dnů ode dne uložení třetí ratifikační listiny nebo listiny o přijetí či schválení.

      3.  Ve vztahu ke smluvnímu státu, který Protokol ratifikuje, přijme či schválí později, vstoupí Protokol v platnost 90 dnů ode dne uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přijetí či schválení.

      4.  Členský stát Rady Evropy nemůže ratifikovat, přijmout nebo schválit tento Protokol bez toho, že by současně nebo již dříve ratifikoval Úmluvu.

Článek 4

      1.  Každý stát, který přistoupil k Úmluvě, může přistoupit i k tomuto Protokolu poté, co Protokol vstoupí v platnost.

      2.  Přístup se provádí uložením listiny o přístupu u generálního tajemníka Rady Evropy a nabude účinnosti 90 dnů ode dne jejího uložení.

Článek 5

      1.  Každý stát může při podpisu nebo při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení či přístupu určit jedno nebo více území, na kterých se bude tento Protokol používat.

      2.  Každý stát může při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení či přístupu anebo kdykoliv později prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy rozšířit platnost tohoto Protokolu na kterákoliv další území určená v tomto prohlášení, za jejichž zahraniční vztahy odpovídá nebo jejichž jménem je oprávněn přijímat závazky.

      3.  Každé prohlášení učiněné podle předchozího odstavce může být ohledně jakéhokoliv území uvedeného v takovém prohlášení odvoláno způsobem uvedeným v článku 8 tohoto Protokolu.

Článek 6

      1.  Každý stát může při podpisu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení či přístupu prohlásit, že nepřijímá buď Hlavu I, nebo Hla-vu II.

      2.  Každá smluvní strana může odvolat prohlášení, které učinila podle předchozího odstavce, pomocí prohlášení zaslaného generálnímu tajemníkovi Rady Evropy; prohlášení nabude účinnosti dnem jeho doručení.

      3.  Žádná výhrada k ustanovením tohoto Protokolu se nepřipouští.

Článek 7

      Evropský výbor pro problémy kriminality Rady Evropy bude informován o provádění tohoto Protokolu a učiní vše potřebné pro usnadnění smírného urovnání všech těžkostí, které mohou při jeho provádění nastat.

Článek 8

      1.  Každá smluvní strana může v rozsahu, v jakém se jí týká, tento Protokol vypovědět sdělením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.

      2.  Tato výpověď nabude účinnosti po uplynutí šesti měsíců od data přijetí takového sdělení generálním tajemníkem.

      3.  Vypovězením Úmluvy se automaticky vypovídá i tento Protokol.

Článek 9

      Generální tajemník Rady Evropy písemně oznámí členským státům Rady Evropy a státům, které přistoupily k Úmluvě:

a)

každé podepsání;

b)

uložení ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení či přístupu;

c)

datum vstupu tohoto Protokolu v platnost podle jeho článku 3;

d)

prohlášení obdržená na základě ustanovení článku 5 a odvolání takových prohlášení;

e)

prohlášení učiněná na základě článku 6 odst. 1;

f)

odvolání prohlášení uskutečněné podle ustanovení článku 6 odst. 2;

g)

sdělení obdržená podle ustanovení článku 8, jakož i datum, ke kterému výpověď nabývá účinnosti.

      Na důkaz tohoto níže podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni, podepsali tento Protokol.

      Dáno ve Štrasburku dne 15. října 1975 v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy předá ověřenou kopii každému státu, který je signatářem Protokolu nebo k němu přistoupil.