30

SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí








      Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 17. března 1978 byl ve Štrasburku přijat Druhý dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vydávání.


      Jménem České republiky byl Druhý dodatkový protokol podepsán ve Štrasburku dne 18. prosince 1995.


      S Druhým dodatkovým protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Evropské úmluvy o vydávání, dne 19. listopadu 1996.


      Druhý dodatkový protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 6 odst. 2 dnem 5. června 1983. Pro Českou republiku podle odstavce 3 téhož článku vstoupil v platnost dnem 17. února 1997.


      Český překlad Druhého dodatkového protokolu se vyhlašuje současně.








DRUHî DODATKOVî PROTOKOL


k Evropské úmluvě o vydávání






      Členské státy Rady Evropy, signatáři tohoto Protokolu,

      přejíce si usnadnit uplatňování Evropské úmluvy o vydávání, sjednané v Paříži dne 13. prosince 1957, (dále jen ,,Úmluva") v oblasti fiskálních trestných činů,

      považujíce za vhodné doplnit Úmluvu v některých dalších směrech,

      se dohodly na následujícím:

HLAVA I

Článek 1

      Článek 2 odst. 2 Úmluvy se doplňuje o následující ustanovení:

      ,,Toto právo se vztahuje rovněž na trestné činy, za které může být uložen pouze peněžitý trest.".

HLAVA II

Článek 2

      Článek 5 Úmluvy se nahrazuje následujícími ustanoveními:


,,Fiskální trestné činy

      1.  Vydání ohledně trestných činů souvisejících s daněmi, cly, poplatky a devizovými předpisy bude mezi smluvními stranami povoleno v souladu s touto Úmluvou, jestliže čin, o který se jedná, odpovídá podle právního řádu dožádané strany trestnému činu stejné povahy.


      2.  Vydání nemůže být odmítnuto pouze z toho důvodu, že právní řád dožádané strany neukládá stejný druh daní nebo cel nebo neobsahuje daně, cla, poplatky nebo devizové předpisy stejného druhu jako právní řád dožadující strany.".

HLAVA III

Článek 3

      Úmluva se doplňuje o následující ustanovení:

,,Rozsudky vynesené v nepřítomnosti

      1.  Žádá-li smluvní strana jinou smluvní stranu o vydání osoby k výkonu trestu nebo ochranného opatření uloženého rozhodnutím vydaným v nepřítomnosti obžalovaného, může dožádaná strana vydání odmítnout, jestliže podle jejího názoru v dotčeném trestním řízení nebyla zajištěna minimální práva obhajoby přiznaná každému obviněnému. Vydání se však povolí, jestliže dožadující strana poskytne pro dožádanou stranu postačující ujištění o tom, že vyžadované osobě zaručí právo na nové trestní řízení, ve kterém budou zajištěna práva obhajoby. Takové rozhodnutí opravňuje dožadující stranu buď k vykonání příslušného rozsudku, jestliže to odsouzený neodmítá, anebo, je-li odsouzený proti výkonu rozsudku, k provedení trestního řízení po jeho vydání.

      2.  Informuje-li dožádaná strana osobu, o jejíž vydání se žádá, o rozsudku vyneseném proti ní v nepřítomnosti, dožadující strana nebude toto sdělení považovat za formální doručení s příslušnými účinky pro trestní řízení v tomto státě.".

HLAVA IV

Článek 4

      Úmluva se doplňuje o následující ustanovení:

,,Amnestie

      Vydání nebude povoleno pro trestné činy, na které se vztahuje amnestie vyhlášená v dožádaném státě, pokud měl pravomoc vést trestní stíhání podle svého trestního práva.".

HLAVA V

Článek 5

      Článek 12 odst. 1 Úmluvy se nahrazuje následujícím ustanovením:

      ,,Žádost bude podávána písemně a zasílána ministerstvem spravedlnosti dožadující strany ministerstvu spravedlnosti dožádané strany; zaslání diplomatickou cestou se však nevylučuje. Přímou dohodou mezi dvěma nebo více stranami lze sjednat i jiný postup.".

HLAVA VI

Článek 6

      1.  Tento Protokol je otevřen k podpisu všem členským státům Rady Evropy, které podepsaly Úmluvu. Podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Ratifikační listiny nebo listiny o přijetí či schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.

      2.  Protokol vstoupí v platnost 90 dnů ode dne uložení třetí ratifikační listiny nebo listiny o přijetí či schválení.

      3.  Ve vztahu ke smluvnímu státu, který Protokol ratifikuje, přijme či schválí později, vstoupí Protokol v platnost 90 dnů ode dne uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přijetí či schválení.

      4.  Členský stát Rady Evropy nemůže ratifikovat, přijmout nebo schválit tento Protokol bez toho, že by současně nebo již dříve ratifikoval Úmluvu.

Článek 7

      1.  Každý stát, který přistoupil k Úmluvě, může přistoupit i k tomuto Protokolu poté, co Protokol vstoupí v platnost.

      2.  Přístup se provádí uložením listiny o přístupu u generálního tajemníka Rady Evropy a nabude účinnosti po uplynutí 90 dnů ode dne jejího uložení.

Článek 8

      1.  Každý stát může při podpisu nebo při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení či přístupu určit jedno nebo více území, na kterých se bude tento Protokol používat.


      2.  Každý stát může při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení či přístupu anebo kdykoliv později prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy rozšířit platnost tohoto Protokolu na kterákoliv další území určená v tomto prohlášení, za jejichž zahraniční vztahy odpovídá nebo jejichž jménem je oprávněn přijímat závazky.

      3.  Každé prohlášení učiněné podle předchozího odstavce může být ohledně jakéhokoliv území uvedeného v takovém prohlášení odvoláno písemným oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Odvolání nabude účinnosti po uplynutí šesti měsíců od data obdržení písemného oznámení generálním tajemníkem.

Článek 9

      1.  Výhrady učiněné státem k některému ustanovení Úmluvy se budou vztahovat také na tento Protokol, pokud tento stát při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení či přístupu nevyjádří opačný záměr.

      2.  Každý stát může při uložení ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení či přístupu prohlásit, že si vyhrazuje právo:

a)

nepřijmout Hlavu I;

b)

nepřijmout Hlavu II, nebo ji přijmout pouze ohledně některých trestných činů nebo některých kategorií trestných činů uvedených v článku 2;

c)

nepřijmout Hlavu III, nebo přijmout pouze článek 3 odst. 1;

d)

nepřijmout Hlavu IV;

e)

nepřijmout Hlavu V.

      3.  Každá smluvní strana, která učinila výhradu podle předchozího odstavce, ji může odvolat prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy; prohlášení nabude účinnosti dnem jeho doručení.

      4.  Smluvní strana, která i na tento Protokol uplatňuje výhradu učiněnou k některému ustanovení Úmluvy nebo která učinila výhradu k některému ustanovení tohoto Protokolu, nemůže vyžadovat použití tohoto ustanovení jinou smluvní stranou; pokud je však výhrada částečná nebo podmíněná, může vyžadovat uplatnění tohoto ustanovení v rozsahu, v jakém jej sama přijala.

      5.  Žádná další výhrada k ustanovením tohoto Protokolu se nepřipouští.

Článek 10

      Evropský výbor pro problémy kriminality Rady Evropy bude informován o provádění tohoto Protokolu a učiní vše potřebné pro usnadnění smírného urovnání všech těžkostí, které mohou při jeho provádění nastat.

Článek 11

      1.  Každá smluvní strana může v rozsahu, v jakém se jí týká, vypovědět tento Protokol sdělením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.

      2.  Výpověď nabude účinnosti po uplynutí šesti měsíců od data přijetí takového sdělení generálním tajemníkem.

      3.  Vypovězením Úmluvy se automaticky vypovídá i tento Protokol.

Článek 12

      Generální tajemník Rady Evropy písemně oznámí členským státům Rady Evropy a státům, které přistoupily k Úmluvě:

a)

každé podepsání Protokolu;

b)

uložení ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení či přístupu;

c)

každé datum vstupu tohoto Protokolu v platnost podle jeho článků 6 a 7;

d)

prohlášení obdržená podle ustanovení článku 8 odst. 2 a 3;

e)

prohlášení obdržená podle ustanovení článku 9 odst. 1;

f)

výhrady učiněné podle ustanovení článku 9 odst. 2;

g)

odvolání výhrad uskutečněné podle ustanovení článku 9 odst. 3;

h)

sdělení obdržená podle ustanovení článku 11 spolu s datem, ke kterému výpověď nabývá účinnosti.

      Na důkaz toho níže podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni, podepsali tento Protokol.

      Dáno ve Štrasburku dne 17. března 1978 v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy předá ověřenou kopii každému státu, který je signatářem Protokolu nebo k němu přistoupil.