93

SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí




      Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 14. dubna 1994 byla v Marrakeši podepsána Obchodní dohoda mezi vládou České republiky a vládou Marockého království.


      Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 11 dnem 7. února 1997. Tímto dnem pozbyly platnosti ve vztazích mezi Českou republikou a Marockým královstvím Dlouhodobá obchodní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Marockého království ze dne 11. dubna 1974


a


Protokol mezi Československou socialistickou republikou a Marockým královstvím o režimu plateb mezi oběma zeměmi ze dne 11. dubna 1974.


      České znění Dohody se vyhlašuje současně. Do francouzského znění Dohody, jež je pro její výklad rozhodné, lze nahlédnout na Ministerstvu zahraničních věcí a Ministerstvu průmyslu a obchodu.








OBCHODNÍ DOHODA


mezi vládou České republiky a vládou Marockého království






      Vláda České republiky a vláda Marockého království, dále nazývané ,,smluvní strany";

      uznávajíce existenci příznivých podmínek pro rozvoj ekonomických vztahů mezi oběma státy;

      vedeny přáním upevnit přátelské styky, podporovat a rozvíjet výměnu zboží a služeb, jakož i hospodářskou spolupráci mezi oběma státy na základě vzájemných výhod;

      se dohodly takto:

Článek 1

      Smluvní strany si vzájemně poskytují zacházení podle doložky nejvyšších výhod, pokud se týče dovozu a vývozu zboží pocházejícího z každého z obou států, v souladu s právy a závazky vyplývajícími ze skutečnosti, že jsou smluvními stranami Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT).

      Toto zacházení nicméně nebude použitelné pro výhody, výsady a povolení již poskytnuté nebo které budou poskytnuty jednou ze smluvních stran:

a)

členským státům celní unie nebo zóny volného obchodu, které jedna ze smluvních stran je nebo by se mohla stát členem;

b)

sousedním státům pro usnadnění pohraničního styku.

Článek 2

      Smluvní strany učiní veškerá vhodná opatření k podpoře plynulého rozvoje obchodu zbožím a službami mezi oběma státy.

Článek 3

      Dovoz a vývoz zboží a služeb pocházejících nebo určených pro každý ze států smluvních stran se bude uskutečňovat v souladu s ustanoveními této Dohody, jakož i zákony a předpisy platnými v každém z obou států.

Článek 4

      Obchodní transakce realizované v rámci této Dohody se budou uskutečňovat na základě kontraktů uzavřených mezi fyzickými nebo právnickými osobami obou států.

      Za tím účelem budou smluvní strany podporovat rozvoj obchodních vztahů a uzavírání kontraktů i dlouhodobých mezi fyzickými nebo právnickými osobami obou států.

Článek 5

      Platby vyplývající z obchodních kontraktů uzavřených mezi fyzickými nebo právnickými osobami obou států v rámci této Dohody budou uskutečňovány ve volně směnitelných měnách v souladu se zákony a předpisy platnými v každém z obou států.

Článek 6

      S cílem dosáhnout rozvoje obchodních vztahů budou smluvní strany podporovat výměnu informací a podkladů týkajících se zahraničního obchodu.
Článek 7

      Pro podporu rozvoje obchodních styků bude každá smluvní strana poskytovat fyzickým nebo právnickým osobám druhého státu výhody potřebné k účasti a organizaci veletrhů, obchodních výstav a jiných obdobných akcí na svém území v souladu se zákony a předpisy platnými v obou státech.

Článek 8

      Smluvní strany v souladu se zákony a předpisy platnými v každém z obou států osvobodí od celních a všech dalších poplatků rovnocenného účinku v dovozu a vývozu následující výrobky pocházející z území jednoho z obou států:

a)

vzorky zboží a propagační materiál, které nejsou určeny k prodeji a slouží výlučně k reklamě a k získání objednávek;

b)

zboží, výrobky a nářadí dovezené dočasně a potřebné k organizaci veletrhů a obchodních výstav za podmínky, že nebudou prodány;

c)

zboží dovezené dočasně k provedení testů a pokusů za podmínky, že nebude prodáno.

Článek 9

      Smluvní strany budou v souladu se zákony a předpisy platnými v obou státech usnadňovat transit zboží přes území každého z obou států, určeného do nebo pocházejícího z území druhého státu, nejvhodnějšími cestami pro mezinárodní transit.

Článek 10

      Zástupci příslušných orgánů smluvních stran se budou vzájemně informovat o problémech, které mohou vzniknout při provádění této Dohody nebo výkladu jejích ustanovení, a budou hledat cestou konzultací uspokojivá řešení pro oba státy.

      Zřizuje se Smíšená obchodní komise sestávající ze zástupců příslušných orgánů smluvních stran, která bude pověřena dohlížet na řádné provádění této Dohody, posuzovat veškeré otázky vztahující se k rozvoji obchodní výměny a hledat nové prostředky k rozšíření a rozvoji hospodářské a obchodní spolupráce mezi oběma státy.

      Tato komise se bude scházet na žádost příslušného orgánu jedné nebo druhé smluvní strany střídavě v Praze a v Rabatu v termínu, který bude stanoven po vzájemné dohodě příslušných orgánů smluvních stran.

Článek 11

      Každá smluvní strana oznámí druhé smluvní straně splnění požadavků vyžadovaných v každém z obou států pro vstup této Dohody v platnost. Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem poslední notifikace.

      Tato Dohoda se sjednává na dobu pěti let a bude automaticky prodlužována vždy na další jeden rok, pokud ji jedna ze smluvních stran písemně nevypoví nejpozději šest měsíců před uplynutím doby její platnosti.

      Ustanovení této Dohody zůstávají účinná pro všechny závazky vyplývající z kontraktů uzavřených na základě této Dohody a trvající k datu uplynutí její platnosti nebo vypovězení.

Článek 12

      Dnem vstupu této Dohody v platnost pozbudou platnosti v obchodních vztazích mezi Českou republikou a Marockým královstvím Dlouhodobá obchodní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Marockého království podepsaná dne 11. dubna 1974 v Rabatu a Protokol mezi Československou socialistickou republikou a Marockým královstvím o režimu plateb mezi oběma zeměmi podepsaný dne 11. dubna 1974 v Rabatu.

      Dáno v Marrakeši dne 14. dubna 1994 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazycích českém, arabském a francouzském, přičemž všechna znění jsou autentická. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující znění v jazyce francouzském.