Sdělení Ministerstva zahraničních věcí
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 1. června 1995 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky o vědeckotechnické spolupráci.
Dohoda na základě svého článku 9 vstoupila v platnost dnem podpisu a tímto dnem pozbyla platnosti ve vztazích mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou Dohoda mezi vládou Československé republiky a vládou Čínské lidové republiky o vědeckotechnické spolupráci ze dne 6. května 1952.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
DOHODA
mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky
o vědeckotechnické spolupráci
Vláda České republiky a vláda Čínské lidové republiky (dále jen ,,smluvní strany"),
v zájmu potřeb rozvoje výzkumu a vývoje, posílení přátelství mezi lidem obou států, podpory spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje a hospodářské spolupráce mezi oběma státy,
se dohodly takto:
Článek 1
Smluvní strany v duchu přátelské spolupráce a na základě rovnosti a vzájemného prospěchu budou provádět formou výměny dosažených výsledků na poli výzkumu a vývoje výzkum a vývoj pro hospodářské potřeby obou států, rozvíjet spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje mezi oběma státy.
Článek 2
Na základě této dohody bude spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje zahrnovat:
1. výměnu vědeckých a dalších výzkumných pracovníků tak, aby mohli předávat své vědecké a technické znalosti, zkušenosti a přednášet a mohli se seznamovat s výsledky výzkumu a vývoje;
2. výměnu vědeckých informací a dat, laboratorních vzorků a přístrojů;
3. pořádání vědeckých a technologických seminářů, symposií apod.;
4. uskutečňování společných výzkumných a vývojových programů a experimentů a rovněž výměnu výsledků výzkumu a vývoje ve výzkumu a vývoji v tématech společného zájmu;
5. jakékoliv jiné formy vědecké a technické spolupráce, na nichž se smluvní strany dále
dohodnou.
Článek 3
Vláda České republiky pověřuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a vláda Čínské lidové republiky pověřuje Státní výbor pro vědu a techniku Čínské lidové republiky zabezpečováním provádění této dohody. Smluvní strany budou na základě této dohody napomáhat spolupráci ve výzkumu a vývoji mezi organizacemi a jinými subjekty.
Článek 4
Všechny osoby vyslané na základě této dohody jsou povinny dodržovat právní předpisy státu, do kterého jsou vyslány.
Článek 5
1. Zacházení s intelektuálním vlastnictvím vzniklým při spolupráci na základě této dohody se bude řídit právními předpisy platnými ve státech smluvních stran.
2. Vědecké a technické informace nemající vlastníka, které budou výsledkem spolupráce na základě této dohody, budou vlastnictvím obou stran. V případě, že bude třeba tyto vědecké a technické informace poskytnout třetí straně, bude způsob s jejich zacházením projednán mezi spolupracujícími organizacemi, pokud nebude spolupracujícími organizacemi písemně stanoveno jinak.
Článek 6
Žádná ustanovení této dohody neovlivňují jiné smlouvy a závazky uzavřené mezi smluvními stranami stejně jako jiné mnohostranné a dvoustranné závazky jimi
uzavřené.
Článek 7
Výdaje spojené s plněním této dohody budou hrazeny tou smluvní stranou, které se týkají.
Článek 8
Tato dohoda může být měněna a doplňována jen na základě písemné dohody mezi smluvními stranami.
Článek 9
Tato dohoda vstupuje v platnost dnem podpisu. Dohoda se sjednává na dobu pěti let, pokud jedna ze smluvních stran písemně nejpozději šest měsíců předem neoznámí svůj záměr platnost Dohody ukončit. Ukončení platnosti této dohody nebude mít vliv na projekty spolupráce zahájené na jejím základě v době její platnosti a ke dni skončení její platnosti neukončené.
Dnem vstupu této dohody v platnost pozbyde platnosti ve vztazích mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou Dohoda mezi vládou Československé republiky a vládou Čínské lidové republiky o vědeckotechnické spolupráci, podepsaná v Pekingu 6. května 1952.
Dáno v Praze dne 1. června 1995 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, čínském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém.