Sdělení Ministerstva zahraničních věcí
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 28. května 2001 byl v Praze podepsán Protokol mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Slovenské republiky o spolupráci v oblasti sociálního zabezpečení.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 17 odst. 1 dne 1. července 2001.
České znění Protokolu se vyhlašuje současně.
Ministerstvo vnitra České republiky a Ministerstvo vnitra Slovenské republiky (dále jen ,,smluvní strany")
na základě článku 26 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení z 29. října 1992 (dále jen ,,Smlouva") a na základě článku 2 odst. 2 Správního ujednání o provádění Smlouvy z 8. ledna 1993 (dále jen ,,Správní ujednání")
se dohodly takto:
V souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvních stran a v mezích jejich působnosti se tento protokol vztahuje na přebírání výplat
- a)
- dávek důchodového zabezpečení (pojištění) s výjimkou přídavku k důchodu a důchodu manželky,
- b)
- příspěvku za službu (výsluhového příspěvku) (dále jen ,,příspěvek").
(1) Pro účely tohoto protokolu jsou podle článku 1 odst. 1 bodu 3 Smlouvy příslušnými úřady smluvní strany.
(2) Nositeli zabezpečení podle článku 1 odst. 1 bodu 5 Smlouvy jsou orgány sociálního zabezpečení smluvních stran.
(1) Za tvrdost podle ustanovení článku 26 Smlouvy se považuje prokázaná skutečnost, že u příjemce dávky důchodového zabezpečení (pojištění) nebo příspěvku
- a)
- došlo v důsledku změny trvalého pobytu příjemce dávky přiznané před 1. lednem 1993 na území státu druhé smluvní strany ke snížení hodnoty dávky důchodového zabezpečení (pojištění), nebo
- b)
- došlo v důsledku změny trvalého pobytu příjemce dávky na území státu druhé smluvní strany k zastavení výplaty příspěvku.
(2) Za tvrdost podle ustanovení článku 26 Smlouvy se nepovažuje přehodnocení zápočtu doby služby do 31. prosince 1992 z důvodu změny místa trvalého pobytu policisty na území státu druhé smluvní strany jako doby rozhodné pro nárok na příspěvek podle právních předpisů státu druhé smluvní strany, jestliže příspěvek byl nejpozději do 31. prosince 1992 přiznán.
Rozsah a způsob hodnocení doby služby (zaměstnání) po 31. prosinci 1992 se řídí právními předpisy státu té smluvní strany, z jejíhož důchodového zabezpečení (pojištění) byla tato doba získána.
(1) Nositel zabezpečení jedné smluvní strany zabezpečuje pro nositele zabezpečení druhé smluvní strany potvrzení příslušného orgánu svého státu o době služby (zaměstnání, pojištění).
(2) Byla-li žádost o dávku důchodového zabezpečení (pojištění) podána u nositele zabezpečení jedné smluvní strany a k rozhodnutí o této dávce je příslušný také nositel zabezpečení druhé smluvní strany, nositel zabezpečení, u něhož byla žádost o tuto dávku podána, postoupí ověřenou fotokopii této žádosti a kompletní podkladové dokumentace nositeli zabezpečení státu druhé smluvní strany.
(1) Na žádost nositele zabezpečení jedné smluvní strany zjišťuje nositel zabezpečení druhé smluvní strany údaje o trvalém pobytu občana, pokud jej má na území jejího státu a který žádá o dávku důchodového zabezpečení (pojištění), jakož i údaje o trvalém pobytu rodinného příslušníka takového občana.
(2) Nositelé zabezpečení obou smluvních stran si navzájem postupují originály nebo ověřené fotokopie podání občanů a dokladů potřebných k rozhodování o dávkách uvedených v článku 1, jestliže mají zato, že se takové podání nebo doklad vztahuje k řízení o této dávce u nositele zabezpečení druhé smluvní strany.
Důchody pozůstalých přiznává a vyplácí nositel zabezpečení té smluvní strany, za jejíž důchody se považují anebo by se považovaly důchody, ze kterých se důchody pozůstalých vyměřují, a to bez ohledu na místo trvalého pobytu pozůstalých.
Dávky důchodového zabezpečení přiznané do 31. prosince 1992 a vyplácené k 1. lednu 1993 se považují za dávky důchodového zabezpečení státu té smluvní strany, na jehož území měl občan k 31. prosinci 1992 trvalý pobyt.
Příspěvek se přiznává a vyplácí za podmínek stanovených právními předpisy státu té smluvní strany, jejíž nositel zabezpečení je příslušný jej přiznat.
(1) Doba služby vykonávané do 31. prosince 1992 se považuje za dobu služby vykonávané ve státě té smluvní strany, jejíž nositel zabezpečení bude příspěvek přiznávat. Tato služba se hodnotí v rozsahu a za podmínek, které stanoví právní předpisy platné k 31. prosinci 1992.
(2) Pro nárok na příspěvek a jeho výši se nehodnotí doba služby vykonávané na území státu druhé smluvní strany po 31. prosinci 1992.
Článek 11
Došlo-li ke změně trvalého pobytu příjemce dávky důchodového zabezpečení (pojištění) nebo příspěvku (dále jen ,,dávka") z území státu jedné smluvní strany na území státu druhé smluvní strany, dávku nadále vyplácí, není-li dále stanoveno jinak, nositel zabezpečení, který ji přiznal, a to za podmínek a ve výši stanovené právními předpisy platnými na území jeho státu.
Příslušnost k výplatě dávky se na žádost příjemce dávky při změně jeho trvalého pobytu z území státu jedné smluvní strany na území státu druhé smluvní strany přenese na nositele zabezpečení druhé smluvní strany. Nositelé zabezpečení obou smluvních stran si navzájem poskytují informace potřebné pro přenášení příslušnosti k výplatě dávek a informace o rozhodování o nároku na výplatu dávky, má-li být příslušnost k jejich výplatě podle tohoto protokolu přenesena.
(1) Má-li být přenesena příslušnost k výplatě dávky, na kterou vznikl nárok před 1. lednem 1993, nositel zabezpečení předávající výplatu dávky sdělí druhému nositeli zabezpečení datum zastavení výplaty dávky. Nositel zabezpečení přebírající výplatu dávky provede výpočet všech zvýšení na dávce náležejících za dobu od 1. ledna 1993 podle svých vnitrostátních právních předpisů, stanoví výši dávky k výplatě pro souběh s jinými dávkami a doplatí dávku ode dne následujícího po dni zastavení výplaty dávky ve výši náležející podle svých vnitrostátních právních předpisů. Pro změny ve výši vyplácené dávky po přenesení příslušnosti k výplatě platí právní předpisy státu té smluvní strany, jejíž nositel zabezpečení převzal výplatu dávky.
(2) Má-li být přenesena příslušnost k výplatě dávky, na kterou vznikl nárok po 31. prosinci 1992, nositel zabezpečení předávající výplatu dávky oznámí nositeli zabezpečení přebírajícímu výplatu dávky podrobné informace k její výplatě, zejména datum zastavení výplaty dávky, předpokládanou dobu výplaty dávky a každou změnu ve výši dávky určené k výplatě u druhého nositele zabezpečení. Nositel zabezpečení převezme výplatu dávky, upraví ji na měnu státu druhé smluvní strany v kurzu k datu převzetí výplaty a doplatí dávku ode dne následujícího po dni zastavení výplaty dávky. Pro změny ve výši vyplácené dávky po přenesení příslušnosti k výplatě platí rovněž vnitrostátní právní předpisy té smluvní strany, jejíž nositel zabezpečení předal výplatu dávky.
(1) Nositel zabezpečení, který výplatu dávky převzal, může příslušnost k výplatě dávky vrátit nositeli zabezpečení, který výplatu dávky předal, na žádost příjemce dávky, při změně trvalého pobytu nebo proto, že příjemce dávky ve lhůtě do osmi dnů neoznámil skutečnosti rozhodné pro nárok na výplatu dávky podle vnitrostátních právních předpisů té smluvní strany, jejíž nositel zabezpečení výplatu dávky předal. Příslušnost k výplatě dávky musí být vrácena při změně trvalého pobytu na území státu nositele zabezpečení, který výplatu dávky předal.
(2) Příslušnost k výplatě dávky se nepřenese, jestliže vnitrostátní právní předpisy smluvní strany, jejíž nositel zabezpečení má dávku k výplatě převzít, neumožňují, aby mohla být vyplácena srovnatelná dávka anebo aby dávka mohla být vyplácena v souběhu s jinou dávkou, jež je tímto nositelem zabezpečení již vyplácena. Příslušnost k výplatě dávky se rovněž nepřenese, jestliže nositel zabezpečení provádí u žadatele o přenesení příslušnosti k výplatě dávky srážky z dávky podle jeho vnitrostátních právních předpisů o výkonu rozhodnutí.
(1) Smluvní strany si vzájemně ke dni 31. prosince každého kalendářního roku vyúčtují výdaje na výplatu dávek podle článku 13 tohoto protokolu s výjimkou výdajů na výplatu důchodů přiznaných před 1. lednem 1993. Výdaje na výplatu dávek přiznaných po 31. prosinci 1992 si vyúčtují ve výši, která by byla vynaložena na výplatu dávek přiznaných po 31. prosinci 1992, kdyby nedošlo k přenesení příslušnosti k výplatě těchto dávek. Na žádost nositele zabezpečení, který výplatu dávky předal, vrátí druhý nositel zabezpečení částky vyplacené na dávce za dobu, po kterou dávka byla vyplacena neoprávněně nebo ve vyšší výměře, než náležela.
(2) Součástí vyúčtování výdajů na výplatu dávek je jmenný seznam příjemců dávek s uvedením rodných čísel, adres trvalého pobytu a kopií dokladů o změnách ve výši vyplácených dávek za příslušný kalendářní rok v členění podle čísel dávkových spisů, druhů dávek a údajů ,,celkem vyplaceno za rok, vráceno a celkový součet po zúčtování vyplacených a vrácených částek".
(3) Nárok na vrácení neoprávněně vyplacených částek na dávkách zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy nositel zabezpečení, který výplatu dávky předal, zjistil skutečnost rozhodnou pro neoprávněně vyplacené dávky nebo pro dávky vyplacené ve vyšší výměře, než náležely, nejpozději však uplynutím deseti let ode dne výplaty dávky.
(4) Smluvní strany provedou vyúčtování výdajů na výplatu dávek podle odstavce 1 pomocí vzájemně dohodnutého technického média.
(5) Smluvní strany si vzájemně refundují výdaje na výplatu dávek uvedených v odstavci 1 za dobu do konce daného kalendářního roku tak, aby celková převáděná částka snížená o vrácené platby byla připsána na účet druhé smluvní strany nejpozději do 10. prosince daného kalendářního roku, nedohodnou-li se jinak.
Smluvní strany a jejich nositelé zabezpečení si navzájem poskytují právní předpisy svých států o sociálním zabezpečení a informace potřebné k provádění Smlouvy a Správního ujednání, jakož i vzory potřebných tiskopisů a výstupů z programů informačního systému sociálního zabezpečení smluvních stran.
(1) Tento protokol vstupuje v platnost 1. července 2001.
(2) Jestliže jedna ze smluvních stran navrhne změnu nebo dodatek tohoto protokolu, společné jednání smluvních stran o takovém návrhu bude zahájeno nejpozději do 30 dnů od dne jeho doručení, není-li v návrhu určena jiná lhůta.
(3) Tento protokol se sjednává na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran jej může písemně vypovědět s tříměsíční výpovědní lhůtou. Tato lhůta začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení výpovědi druhé smluvní straně.
(4) Dojde-li k vypovězení tohoto protokolu, nároky získané podle jeho ustanovení zůstávají zachovány.
(5) Jestliže dojde ke změně Smlouvy nebo Správního ujednání tak, že tento protokol nebo jeho část přestane platit, jednání o novém protokolu nebo o změně části tohoto protokolu bude zahájeno nejpozději do 15 dnů ode dne nabytí platnosti změny Smlouvy nebo Správního ujednání.
(6) Tento protokol pozbude platnosti současně s pozbytím platnosti Smlouvy.
Dáno v Praze dne 28. května 2001 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a slovenském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Ministerstvo vnitra
Za Ministerstvo vnitra
České republiky
Slovenské republiky
JUDr. Petr Ibl v. r.
Ing. Ivan Budiak v. r.
1. náměstek ministra vnitra
státní tajemník při Ministerstvu vnitra