SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. listopadu 2000 byl ve Varšavě podepsán Dodatkový protokol č. 9 ke Středoevropské dohodě o volném obchodu.*)
Dodatkový protokol se na základě svého článku 3 odst. 3 prozatímně prováděl od 1. ledna 2001 a vstoupil v platnost podle odstavce 1 téhož článku dne 20. prosince 2001.
Anglické znění Dodatkového protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
*) Středoevropská dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou, Maďarskou republikou, Polskou republikou a Slovenskou republikou ze dne 21. prosince 1992 byla vyhlášena pod č. 54/1995
Sb.
OBCHODU
Představitelé Bulharské republiky, České republiky, Maďarské republiky, Polské republiky, Rumunska, Slovenské republiky a Republiky Slovinsko;
majíce na paměti Záznam z jednání Společného výboru CEFTA, který se konal 11. října 2000 ve Varšavě;
uznávajíce, že tento Dodatkový protokol a obzvláště upravená pravidla původu zboží zajistí správné uplatňování rozšířeného systému pan-evropské kumulace a zároveň podpoří intenzifikaci vzájemně prospěšných obchodních vztahů mezi Stranami a přispěje k integračnímu procesu v Evropě;
v souladu s ustanoveními článků 34, 35, 37 a 39 Středoevropské dohody o volném obchodu;
se dohodli
takto:
Ustanovení v příloze k tomuto Dodatkovému protokolu nahrazují příslušná ustanovení Protokolu 7 Středoevropské dohody o volném obchodu.
Tento Dodatkový protokol tvoří nedílnou součást Středoevropské dohody o volném obchodu.
1. Tento Dodatkový protokol vstoupí v platnost třicátého dne od data, kdy depozitář obdrží poslední notifikaci od Stran Středoevropské dohody o volném obchodu o ukončení postupů nezbytných k tomuto účelu.
2. Depozitář bude notifikovat všem Stranám ukončení postupů nezbytných pro vstup tohoto Dodatkového protokolu v platnost.
3. Jestliže tento Dodatkový protokol nevstoupí v platnost do 1. ledna 2001, bude předběžně prováděn od tohoto data. Avšak, jestliže některá Strana nebude s to jej provádět od 1. ledna 2001, tak tato Strana písemně oznámí tuto skutečnost ostatním Stranám co nejdříve, ale ne později než 21. prosince 2000. Pokud se týká této Strany, pak tento Dodatkový protokol se bude provádět desátý den od data, kdy obdržely ostatní Strany písemné oznámení o tom, že tato Strana ukončila vnitrostátní postupy nezbytné pro provádění tohoto Dodatkového
protokolu.
NA D®KAZ TOHOTO níže podepsaní zplnomocněnci, jsouce k tomu řádně pověřeni, podepsali tento Dodatkový protokol.
Dáno ve Varšavě dne 15. listopadu 2000 v jediném původním vyhotovení v jazyce anglickém, které bude uloženo u vlády Polské republiky. Depozitář zašle ověřené kopie tohoto Dodatkového protokolu všem Stranám Středoevropské dohody o volném
obchodu.
Protokol 7 k Dohodě o středoevropské zóně volného obchodu týkající se definice pojmu ,,původní výrobky" a metod administrativní spolupráce se tímto mění následovně:
1. Písmeno (i) článku 1 se nahrazuje tímto: ,,(i) ,,přidanou hodnotou" se rozumí cena ze závodu snížená o celní hodnotu všech použitých materiálů původních v ostatních zemích uvedených v článku 4, nebo, není-li celní hodnota známa nebo nemůže být zjištěna, o první cenu prokazatelně zaplacenou za tyto materiály ve Smluvní straně.".
2. Článek 7 se nahrazuje tímto:
Nedostatečné opracování nebo zpracování
1. Bez dotčení odstavce 2 se dále uvedené operace považují za opracování nebo zpracování nepostačující pro přiznání statusu původu, a to bez ohledu na splnění požadavků uvedených v článku 6:
- (a)
- operace, které formou ochrany zajišťují dobrý stav výrobků během dopravy a skladování;
- (b)
- rozebírání a sestavování balíků;
- (c)
- mytí, praní, čištění; odstraňování prachu, oxidu, oleje, nátěru nebo jiných povrchových vrstev;
- (d)
- žehlení nebo mandlování textilií;
- (e)
- prosté natírání, malování, leštění;
- (f)
- loupání, částečné nebo úplné bělení, leštění a glazování obilovin a rýže;
- (g)
- operace spočívající v barvení cukru nebo vytváření kostek cukru a podobných tvarů z cukru;
- (h)
- loupání, vypeckování a louskání, ovoce, ořechů a
zeleniny;
- (i)
- broušení, ostření; prosté mletí, drcení nebo prosté řezání, stříhání, krájení, sekání, štípání;
- (j)
- prosévání, prohazování, třídění, zařazování, srovnávání, sdružování; (včetně tvorby souprav předmětů);
- (k)
- prosté uložení do láhví, plechovek, baněk, sáčků, pytlů, pouzder, beden, krabic, upevnění na podložky a všechny ostatní prosté balicí operace;
- (l)
- připojování nebo tištění značek, štítků, log a jiných rozlišovacích označení na výrobky nebo jejich obaly;
- (m)
- prosté mísení výrobků, též různých druhů;
- (n)
- prosté sestavování částí výrobků za účelem vytvoření kompletního výrobku nebo rozebírání výrobků na části;
- (o)
- kombinace dvou nebo více operací uvedených v písmenech (a) až (n);
- (p)
- porážka zvířat.
2. Všechny operace provedené s danými výrobky ve Smluvních stranách jsou posuzovány společně při určování, zda je opracování nebo zpracování, kterému byly tyto výrobky podrobeny, považováno za nedostatečné ve smyslu odstavce 1.".
3. Poslední věta odstavce 6 článku 15 se nahrazuje tímto:
,,Ustanovení tohoto odstavce se uplatní do 31. prosince 2001.".
4. Za článek 20 se vkládá následující článek:
1. Jestliže oddělené skladování zásob původních a nepůvodních materiálů, které jsou totožné a zaměnitelné, způsobuje značné náklady nebo materiální obtíže, celní orgány mohou na písemnou žádost dotčené osoby povolit použití tzv. metody ,,účetního rozlišování" pro vedení takových zásob.
2. Tato metoda musí být schopna zajistit, že pro určité stanovené období je množství získaných výrobků, které mohou být považovány za ,,původní", stejné jako to, které by bylo získáno, kdyby zásoby byly fyzicky odděleny.
3. Celní orgány mohou podmínit udělení tohoto povolení splněním jakýchkoli požadavků, které považují za
účelné.
4. Tato metoda je zaznamenávána a uplatňována podle všeobecných účetních postupů platných v zemi, kde byl výrobek vyroben.
5. Držitel tohoto povolení může vydávat nebo žádat o důkazy původu, dle konkrétního případu, pro množství výrobků, které mohou být považovány za původní. Na žádost celních orgánů držitel předloží prohlášení o tom, jak bylo dané množství stanoveno.
6. Celní orgány kontrolují využívání povolení a mohou je kdykoli odebrat, jestliže držitel jakýmkoli způsobem zneužije povolení nebo nesplní některou z dalších podmínek stanovených tímto protokolem.".
5. V první větě odstavce 1 článku 22 se za výraz ,,vývozce" vkládá následující:
,,dále jen 'schválený vývozce',".
6. Článek 30 se nahrazuje tímto:
1. Pro uplatnění ustanovení článku 21(1)(b) a článku 26(3) v případech, kdy jsou výrobky fakturovány v jiné měně než euro, částky v národních měnách zemí uvedených v článku 4 odpovídající částkám vyjádřeným v euro stanoví každoročně každá příslušná země.
2. Zásilka může využít ustanovení článku 21(1)(b) a článku 26(3), je-li částka v měně, ve které je vystavena faktura, v souladu s částkou stanovenou příslušnou zemí.
3. Částky vyjádřené v příslušné národní měně jsou přepočtem této národní měny vůči euro podle kursu platného první pracovní den měsíce října a uplatní se od 1. ledna následujícího roku. Smluvním stranám jsou odpovídající částky oznámeny.
4. Země může částky přepočítané z euro na národní měnu zaokrouhlit směrem nahoru nebo dolů. Zaokrouhlená částka se nesmí odlišovat od částky vyplývající z přepočtu o více než 5%. Země může ponechat ekvivalent částky vyjádřené v euro ve své národní měně nezměněný, jestliže v okamžiku každoroční úpravy podle odstavce 3 přepočet této částky, před jakýmkoli zaokrouhlením, převyšuje stávající ekvivalent v národní měně o méně než 15%. Ekvivalent v národní měně může zůstat nezměněn, pokud by z přepočtu vyplýval pokles hodnoty tohoto ekvivalentu.
5. Částky vyjádřené v euro budou revidovány Společným výborem, pokud o to Smluvní strana požádá. Při revizi Společný výbor posoudí potřebu zachování účinků těchto limitů v reálných hodnotách. K tomuto účelu může rozhodnout i o úpravě částek vyjádřených v euro.".
7. Příloha II se pozměňuje následujícím:
(a) pravidlo pro číslo HS 5309 až 5311 se nahrazuje tímto:
,,Číslo
HS
5311Tkaniny z jiných rostlinných textilních vláken; tkaniny z papírové příze:
-- Obsahující gumové nitě
-- Ostatní
Výroba z jednoduché příze7
Výroba z7:
-- příze z kokosových vláken,
-- jutové příze,
-- přírodních vláken,
-- chemických střižových vláken nemykaných, nečesaných nebo nezpracovaných jinak pro spřádání,
-- chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo
-- papíru
nebo
potisk, spolu s nejméně dvěma pří- pravnými nebo dokončovacími operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnace, zašívání a nopování), za předpokladu, že hodnota použité nepotisknuté textilie nepřesahuje 47,5% ceny výrobku ze závodu7 Pro zvláštní podmínky vztahující se na výrobky vyrobené ze směsi textilních materiálů, viz úvodní poznámka 7.".
(b) pravidlo pro číslo HS 5602 se nahrazuje tímto:
,,5602Plsť, též impregnovaná,
povrstvená,povlečená nebo laminovaná:
-- Vpichovaná plsť
-- Ostatní
Výroba z7:
-- přírodních vláken,
-- chemických materiálů nebo textilní vlákniny
Avšak lze použít:
-- polypropylenové hedvábí čísla 5402,
-- polypropylenová vlákna čísla 5503 nebo 5506, nebo
-- polypropylenový kabel čísla 5501,
jejichž délková hmotnost je pro každé hedvábí nebo vlákno menší než 9 decitex, za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 40% ceny výrobku ze závodu
Výroba z7:
-- přírodních vláken,
-- z chemických střižových vláken vyrobených z kaseinu, nebo
-- chemických materiálů nebo textilní vlákniny7 Pro zvláštní podmínky vztahující se na výrobky vyrobené ze směsi textilních materiálů, viz úvodní poznámka 7.".
(c) pravidlo pro kapitolu 57 se nahrazuje tímto:
,,kapito- la 57Koberce a jiné textilní
podlahové krytiny:
-- Z vpichované plsti
-- Z jiné plsti
-- Ostatní
Výroba z7:
-- přírodních vláken
nebo
-- chemických materiálů nebo textilní vlákniny
Avšak:
-- polypropylenové hedvábí čísla 5402,
-- polypropylenová vlákna čísla 5503 nebo 5506,
-- polypropylenový kabel čísla 5501,
jejichž délková hmotnost je pro každé hedvábí nebo vlákno menší než 9 decitex, lze použít za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 40% ceny výrobku ze závodu
Jutová tkanina může být použita jako
podložka
Výroba z7:
-- přírodních vláken nemykaných, nečesaných nebo nezpracovaných jinak pro spřádání,
nebo
-- chemických materiálů nebo textilní vlákniny
Výroba z7:
-- příze z kokosových nebo jutových vláken,
-- syntetické nebo umělé příze,
-- přírodních vláken, nebo
-- chemických střižových vláken, nemykaných, nečesaných nebo nezpracovaných jinak pro spřádání
Avšak jutová tkanina může být použita jako podložka7 Pro zvláštní podmínky vztahující se na výrobky vyrobené ze směsi textilních materiálů, viz úvodní poznámka 7.".