46

SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí


      Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 28. června 1978 byla ve Štrasburku přijata Evropská úmluva o kontrole nabývání a držení střelných zbraní jednotlivými osobami.

      Jménem České republiky byla Úmluva podepsána v Budapešti dne 7. května 1999.

      S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Úmluvu ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Úmluvy, dne 18. ledna 2002.

      Při podpisu a ratifikaci Úmluvy byla učiněna následující výhrada České republiky:

      ,,V souladu s ustanovením článku 15 odst. 1 Úmluvy a v souladu s body a), c) a d) Přílohy II Úmluvy si Česká republika vyhrazuje právo:

1.  neuplatňovat Kapitolu II Úmluvy, pokud jde o předměty uvedené v odstavci 3 Přílohy I k Úmluvě, dále uvedené:

   --  jakékoli střelivo speciálně určené k vystřelení z předmětu uvedeného v bodech j), k) nebo n) odstavce 1 Přílohy I k Úmluvě,

   --  jakákoli látka nebo materiál speciálně určený k vystřelení z nástroje uvedeného v bodě g) odstavce 1 Přílohy I k Úmluvě;

2.  neuplatňovat Kapitolu III Úmluvy, pokud jde o předměty uvedené v odstavci 3 Přílohy I k Úmluvě, dále uvedené:

   --  jakékoli střelivo speciálně určené k vystřelení z předmětu uvedeného pod body j), k) nebo n) odstavce 1 Přílohy I k Úmluvě,

   --  jakákoli látka nebo materiál speciálně určený k vystřelení z nástroje uvedeného v bodě g) odstavce 1 Přílohy I k Úmluvě;

3.  neuplatňovat Kapitolu III Úmluvy na transakce mezi obchodníky se sídlem na území dvou smluvních stran."

      Při ratifikaci Úmluvy bylo učiněno prohlášení, že Česká republika v souladu s článkem 9 odst. 3 a člán- kem 11 Evropské úmluvy o kontrole nabývání a držení střelných zbraní jednotlivými osobami ze dne 28. června 1978 určuje jako orgán, kterému mají být zasílána oznámení podle článku 9 a jako orgán příslušný vydávat oprávnění uvedená v odstavci 2 článku 10 Úmluvy:

      Policejní prezidium České republiky ředitelství služby správních činností policie Strojnická 27, schr. 62/ŘSSČP 170 89 Praha 7 Česká republika.


      Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 12 odst. 2 dne 1. července 1982. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle odstavce 3 téhož článku dne 1. května 2002.

      Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.



PŘEKLAD














EVROPSKÁ ÚMLUVA O KONTROLE NABîVÁNÍ A

DRŽENÍ STŘELNîCH ZBRANÍ JEDNOTLIVîMI OSOBAMI

      Členské státy Rady Evropy, signatáři Úmluvy,

      majíce na zřeteli, že cílem Rady Evropy je dosažení větší jednoty mezi jejími členy;


      berouce v úvahu hrozbu představovanou narůstajícím užíváním střelných zbraní při páchání trestných činů;

      vědomy si skutečnosti, že tyto střelné zbraně jsou často získávány v cizině;

      ve snaze zavést v mezinárodním měřítku účinné metody kontroly pohybu střelných zbraní přes hranice;


      uvědomujíce si nutnost vyvarovat se opatření, jež by mohla bránit zákonnému mezinárodnímu obchodu nebo mít za následek neproveditelné či nadměrně obtížné kontroly na hranicích, jež jsou v rozporu s moderními cíli svobody pohybu zboží a osob,


      dohodly se na následujícím:


KAPITOLA I

Definice a všeobecná ustanovení

Článek 1

      Pro účely této Úmluvy:

a)

pojem ,,střelná zbraň" má význam stanovený v Příloze I k této Úmluvě;

b)

pojmem ,,osoba" se též rozumí právnická osoba, která má sídlo na území smluvní strany;

c)

pojmem ,,obchodník" se rozumí osoba, jejíž obchod nebo podnikání spočívá zcela nebo částečně ve výrobě, prodeji, nákupu, půjčování nebo pronájmu střelných zbraní;

d)

pojmem ,,rezident" se rozumí osoba, která má místo pobytu na území smluvní strany ve smyslu předpisu č. 9 přílohy k Rezoluci (72) 1 Výboru ministrů Rady Evropy.

Článek 2

      Smluvní strany se zavazují poskytovat si prostřednictvím příslušných správních orgánů vzájemnou pomoc při potlačování nezákonného obchodu se střelnými zbraněmi, jakož i při sledování a vyhledávání střelných zbraní přepravovaných z území jednoho státu na území jiného státu.



Článek 3

      Každá smluvní strana má i nadále možnost přijímat zákony a nařízení týkající se střelných zbraní za předpokladu, že tyto zákony a nařízení nejsou neslučitelné s ustanoveními této Úmluvy.



Článek 4

      Tato Úmluva se nevztahuje na transakce týkající se střelných zbraní, jejichž stranami jsou pouze státy nebo tyto strany jednají jménem státu.

KAPITOLA II

Oznamování transakcí

Článek 5

      1. Je-li střelná zbraň nacházející se na území jedné smluvní strany prodána, přepravena nebo jinak předána osobě, která je rezidentem na území jiné smluvní strany, uvědomí o tom první strana druhou způsobem stanoveným v článcích 8 a 9.



      2. Pro účely použití ustanovení odstavce 1 tohoto článku podnikne každá smluvní strana nezbytné kroky k zajištění toho, aby každá osoba, která prodává, přepravuje nebo jinak předává střelnou zbraň nacházející se na jejím území, poskytla kompetentním orgánům této smluvní strany podrobné informace o transakci.



Článek 6

      Je-li střelná zbraň nacházející se na území jedné smluvní strany opakovaně přepravována, a to beze změny majitele (držitele), na území jiné smluvní strany, uvědomí o tom první strana druhou způsobem stanoveným v článcích 8 a 9.




Článek 7

      Oznámení podle článků 5 a 6 se učiní také smluvním stranám, přes jejichž území dochází k tranzitu střelné zbraně, považuje-li stát, z jehož území je zbraň odesílána, takovou informaci za užitečnou.



Článek 8

      1. Oznámení podle článků 5, 6 a 7 se učiní co možná nejrychleji. Smluvní strany se vynasnaží zajistit, aby takové oznámení předcházelo transakci nebo přepravě, k níž se vztahuje, a v případě, že to není možné, bylo učiněno co nejdříve poté.



      2. Oznámení podle článků 5, 6 a 7 musí obsahovat zejména:

a)

jméno a příjmení, číslo pasu nebo průkazu totožnosti a adresu osoby, které se příslušná střelná zbraň prodává, přepravuje nebo jinak poskytuje, nebo osoby, která opakovaně přepravuje střelnou zbraň na území jiné smluvní strany beze změny majitele (držitele),

b)

typ, značku a parametry příslušné střelné zbraně, jakož i její číslo nebo jiný rozlišovací znak.

Článek 9

      1. Oznámení podle článků 5, 6 a 7 budou prováděna mezi těmi státními orgány, které smluvní strany určí.


      2. Bude-li to vhodné, mohou být příslušná oznámení zasílána prostřednictvím Mezinárodní organizace kriminální policie (Interpol).


      3. Každý stát označí při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu prohlášením zaslaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy orgán, kterému mají být oznámení zasílána. Jakoukoli pozdější změnu těcho orgánů oznámí neprodleně generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.

KAPITOLA III

Dvojí oprávnění

Článek 10

      1.  Každá smluvní strana přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby žádná střelná zbraň nacházející se na jejím území nebyla prodána, přepravena nebo jinak předána osobě, která není rezidentem na jejím území, aniž by tato osoba předem získala oprávnění od příslušných orgánů dané smluvní strany.



      2.  Toto oprávnění nebude uděleno, pokud se příslušné orgány neujistí, že oprávnění k příslušné transakci bylo dané osobě uděleno příslušnými orgány té smluvní strany, na jejímž území je tato osoba rezidentem.



      3.  Jestliže tato osoba převezme do vlastnictví (držení) střelnou zbraň na území smluvní strany, kde se transakce uskutečňuje, bude oprávnění podle odstavce 1 uděleno pouze za podmínek, za nichž by bylo oprávnění uděleno při transakci mezi rezidenty příslušné smluvní strany. Jestliže se střelná zbraň ihned vyváží, orgány uvedené v odstavci 1 jsou pouze povinny zjistit, zda orgány smluvní strany, jejímž je uvedená osoba rezidentem, povolily tuto konkrétní transakci nebo takové transakce obecně.




      4. Oprávnění podle odstavců 1 a 2 tohoto článku mohou být nahrazena mezinárodní licencí.



Článek 11

      Každý stát při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu stanoví, který z jeho orgánů je příslušný vydávat oprávnění uvedená v odstavci 2 článku 10. Jakoukoliv pozdější změnu těchto orgánů oznámí neprodleně generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.



KAPITOLA IV

Závěrečná ustanovení

Článek 12

      1. Tato Úmluva je otevřena k podpisu členským státům Rady Evropy. Podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.



      2. Tato Úmluva vstoupí v platnost prvního dne měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců po datu uložení třetí ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení.



      3. Pro kterýkoliv stát, který Úmluvu podepsal a který ji bude ratifikovat, přijímat nebo schvalovat později, vstoupí Úmluva v platnost prvního dne měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců po datu uložení příslušné ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení.


Článek 13

      1. Po vstupu této Úmluvy v platnost může Výbor ministrů Rady Evropy vyzvat kterýkoliv nečlenský stát k přístupu k této Úmluvě. Rozhodnutí obsahující takovou výzvu musí být v souladu s článkem 20.d Statutu Rady Evropy a musí získat jednomyslný souhlas členských států Rady Evropy, které jsou smluvními stranami této Úmluvy.

      2. Takovýto přístup se uskuteční uložením listiny o přístupu, která vstoupí v platnost tři měsíce po datu jejího uložení u generálního tajemníka Rady Evropy.



Článek 14

      1. Každý stát může při podpisu nebo uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu upřesnit území, na které se vztahuje tato Úmluva.


      2. Každý stát může při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu nebo kdykoliv později rozšířit prohlášením učiněným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy uplatňování této Úmluvy na kterékoliv další území uvedené v tomto prohlášení, za jehož mezinárodní vztahy je odpovědný nebo jehož jménem je oprávněn přijímat závazky.



      3. Každé prohlášení učiněné podle předchozího odstavce může být pro kterékoliv území uvedené v tomto prohlášení odvoláno oznámením učiněným generálnímu tajemníkovi. Odvolání vstoupí v platnost šest měsíců od data přijetí tohoto oznámení generálním tajemníkem.




Článek 15

      1. Každý stát může při podpisu nebo uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu prohlásit, že učiní jednu nebo více výhrad uvedených v Příloze II k této Úmluvě.



      2. Každá smluvní strana může zcela nebo zčásti odvolat výhradu učiněnou v souladu s předchozím odstavcem formou prohlášení adresovaného generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, které vstoupí v platnost datem jeho obdržení.

      3. Smluvní strana, která učinila výhradu podle odstavce 1 tohoto článku, se nemůže domáhat použití ustanovení, k němuž byla učiněna výhrada, jinou smluvní stranou; může se však, je-li její výhrada částečná nebo podmíněná, domáhat uplatnění takového ustanovení do té míry, do jaké je sama přijala.



Článek 16

      1. Smluvní strany nemohou mezi sebou uzavírat dvoustranné nebo mnohostranné smlouvy o záležitostech, o nichž pojednává tato Úmluva, s výjimkou doplnění jejích ustanovení nebo usnadnění aplikace zásad v ní stanovených.


      2. Pokud by si však dvě nebo více smluvních stran přálo upravit nebo již upravilo své vztahy v této záležitosti na základě jednotné legislativy nebo svého vlastního zvláštního systému se zajištěním širších závazků, jsou oprávněny tyto vztahy takto upravit, bez ohledu na ustanovení této Úmluvy.



      3. Smluvní strany, které podle odstavce 2 tohoto článku přestanou uplatňovat ve svých vzájemných vztazích v dané záležitosti podmínky této Úmluvy, uvědomí o této skutečnosti generálního tajemníka Rady Evropy.



Článek 17

      1. Evropský výbor pro problémy zločinnosti při Radě Evropy bude průběžně informován o uplatňování této Úmluvy a učiní vše nezbytné k usnadnění smírného urovnání jakýchkoliv obtíží, které mohou nastat při realizaci této Úmluvy.


      2. Evropský výbor pro problémy zločinnosti může vzhledem k budoucímu technickému, sociálnímu a ekonomickému vývoji formulovat a předkládat Výboru ministrů Rady Evropy návrhy na změny nebo doplnění ustanovení této Úmluvy, zejména pak na změnu obsahu Přílohy I.




Článek 18

      1. V případě války nebo jiných mimořádných okolností může kterákoliv smluvní strana stanovit pravidla přechodně rušící ustanovení této Úmluvy a mající okamžitou platnost. Neprodleně uvědomí generálního tajemníka Rady Evropy o jakémkoliv takovém omezení a o jeho odvolání.



      2. Každá smluvní strana může vypovědět tuto Úmluvu oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Tato výpověď vstoupí v platnost šest měsíců od data jejího obdržení generálním tajemníkem.



Článek 19

      Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady Evropy a kterémukoliv státu, který přistoupil k této Úmluvě:

a)

každý podpis;

b)

každé uložení jakékoliv ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu;

c)

každé datum vstupu v platnost této Úmluvy v souladu s články 12 a 13;

d)

každé prohlášení nebo oznámení obdržené podle ustanovení článku 9 odst. 3;

e)

každé prohlášení nebo oznámení obdržené podle ustanovení článku 11;

f)

každé prohlášení nebo oznámení obdržené podle ustanovení článku 14;

g)

každou výhradu učiněnou podle ustanovení článku 15 odst. 1;

h)

odvolání jakékoliv výhrady učiněné podle ustanovení článku 15 odst. 2;

i)

každé oznámení obdržené podle ustanovení článku 16 odst. 3 a týkající se jednotné legislativy nebo zvláštního systému;

j)

každé oznámení obdržené podle ustanovení článku 18 odst. 1 a datum, kdy došlo k přechodnému omezení ustanovení, respektive k jeho odvolání;

k)

každé oznámení obdržené podle ustanovení článku 18 odst. 2 a datum, kdy výpověď vstoupí v platnost.

      Čemuž na důkaz níže podepsaní, řádně k tomuto zplnomocněni, podepsali tuto Úmluvu.


      Dáno ve Štrasburku dne 28. června 1978 v anglickém a francouzském jazyce, přičemž oba texty mají stejnou platnost, v jediném vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy zašle ověřené kopie každému signatáři a přistoupivším státům.

PŘÍLOHA I


      A. Pro účely této Úmluvy se pojmem ,,střelná zbraň" rozumí:

      1. Jakýkoliv předmět, který i. je zkonstruován nebo upraven jako zbraň, ze které může být proveden výstřel nebo vystřelena kulka nebo jiná střela nebo zhoubný plyn, tekutina nebo jiná látka pomocí výbušniny, plynu nebo tlaku vzduchu nebo jiných prostředků pohonné síly, a ii. spadá do rámce některého z níže uvedených specifických popisů, přičemž se rozumí, že dílčí body a) až f) a i) zahrnují pouze předměty využívající výbušné výmetné látky:

a)

automatické zbraně;

b)

krátké zbraně s poloautomatickým, opakovacím nebo jednoranným mechanismem;

c)

dlouhé zbraně s poloautomatickým nebo opakovacím mechanismem s nejméně jednou drážkovanou hlavní;

d)

jednoranné dlouhé zbraně s nejméně jednou drážkovanou hlavní;

e)

dlouhé zbraně s poloautomatickým nebo opakovacím mechanismem a jen s hladce vrtanou hlavní (hlavněmi);

f)

pojízdné raketomety (přenosné odpalovače raket);

g)

jakékoli zbraně nebo jiné nástroje, jejichž účelem je ohrozit život nebo zdraví osob vystřelením omamujících toxických nebo žíravých látek;

h)

plamenomety určené pro útok nebo obranu;

i)

jednoranné dlouhé zbraně jen s hladce vrtanou hlavní (hlavněmi);

j)

dlouhé zbraně s plynovým výmetným mechanismem;

k)

krátké zbraně s plynovým výmetným mechanismem;

l)

dlouhé zbraně s výmetným mechanismem na stlačený vzduch;

m)

krátké zbraně s výmetným mechanismem na stlačený vzduch;

n)

zbraně vystřelující náboje pouze pomocí pružiny.

      Z tohoto odstavce 1 bude vyřazen předmět, který tam jinak spadá, jestliže:
i)
je trvale učiněn nezpůsobilým k použití;
ii)
vzhledem k svému malému výkonu není předmětem kontroly ve státě, z něhož má být přepraven;
iii)
je určen pro poplach, signalizaci, záchrannou službu, porážení dobytka, harpunování nebo pro průmyslové či technické účely pod podmínkou, že takové předměty lze použít výhradně pro uvedené účely;

      iv)
z důvodu své historické konstrukce není předmětem kontroly ve státě, z něhož má být přepraven.

      2. Palný mechanismus, komora, bubínek nebo hlaveň jakéhokoliv předmětu uvedeného výše v odstavci 1.

      3. Jakékoliv střelivo speciálně určené k vystřelení z předmětu uvedeného v dílčích bodech a) až f), i), j), k) nebo n) výše uvedeného odstavce 1 a jakákoliv látka nebo materiál speciálně určené k vystřelení z nástroje uvedeného v dílčím bodě g) výše uvedeného odstavce 1.

      4. Teleskopické dalekohledy se světelným paprskem nebo teleskopické dalekohledy s elektronickým zařízením k zesílení světla nebo infračerveným zařízením, které jsou určeny k upevnění na některém z předmětů uvedených výše v odstavci 1.

      5. Tlumič hluku určený k upevnění na některém z předmětů uvedených výše v odstavci 1.

      6. Jakýkoliv granát, bomba nebo jiná střela obsahující výbušné nebo zápalné zařízení.

      B. Pro účely této Přílohy:

a)

pojem ,,automatická zbraň" označuje zbraň, která umožňuje střelbu v dávkách na každé stisknutí spouště;

b)

pojem ,,poloautomatická zbraň" označuje zbraň, která umožňuje pouze jeden výstřel na každé stisknutí spouště;

c)

pojem ,,opakovací mechanismus zbraně" označuje zbraň, jejíhož mechanismu musí být použito pokaždé, kdy má zbraň vystřelit;

d)

pojmem ,,jednoranná zbraň" se označuje zbraň, jejíž hlaveň nebo hlavně se musí před každým výstřelem nabít;

e)

pojmem ,,krátká zbraň" se označuje zbraň s hlavní nepřesahující 30 centimetrů nebo jejíž celková délka nepřesahuje 60 centimetrů;

f)

pojmem ,,dlouhá zbraň" se označuje zbraň s hlavní přesahující 30 centimetrů, jejíž celková délka přesahuje 60 centimetrů.

PŘÍLOHA II


      Každý stát může prohlásit, že si vyhrazuje právo:

a)

neuplatňovat kapitolu II této Úmluvy, pokud jde o kterýkoliv předmět nebo více předmětů uvedených v dílčích bodech i) až n) odstavce 1 nebo v odstavci 2, 3, 4, 5 nebo 6 Přílohy I k této Úmluvě;

b)

neuplatňovat kapitolu III této Úmluvy;

c)

neuplatňovat kapitolu III této Úmluvy, pokud jde o jakýkoliv předmět nebo více předmětů uvedených v dílčích bodech i) až n) odstavce 1 nebo v odstavci 2, 3, 4, 5 nebo 6 Přílohy I k této Úmluvě;

d)

neuplatňovat kapitolu III této Úmluvy na transakce mezi obchodníky se sídlem na území dvou smluvních stran.