Sdělení Ministerstva zahraničních věcí
Sbírka: 42/1996 | Částka: 13/1996
29.2.1996
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
42
Sdělení
Ministerstva zahraničních věcí
Dne 16. července 1995 byly v New Yorku přijaty změny Dohody o přijetí jednotných podmínek pro homologaci (ověřování shodnosti) a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel, Ženeva 20. března 1958, vyhlášené pod č. 176/1960 Sb.
Dne 2. července 1993 Česká republika oznámila generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, depozitáři Dohody, že v souladu s platnými zásadami mezinárodního práva se jako nástupnický stát České a Slovenské Federativní Republiky považuje za vázanou Dohodou o přijetí jednotných podmínek pro homologaci (ověřování shodnosti) a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel ze dne 20. března 1958, včetně výhrad s účinností od 1. ledna 1993.
Změny této dohody, přijaté na základě jejího článku 13 odst. 1, zahrnují též změnu názvu Dohody na: „Dohoda o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání homologací, udělených na základě těchto pravidel”.
Změny vstoupily v platnost v souladu se zněním článku 7 odst. 1 změněné Dohody dnem 16. října 1995 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku.
Český překlad změněné Dohody se vyhlašuje současně:
Dohoda
o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání homologací udělených na základě těchto pravidel1)
Úvodní ustanovení
Smluvní strany,
vedeny rozhodnutím změnit Dohodu o přijetí jednotných podmínek pro homologaci a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel, sjednanou v Ženevě dne 20. března 1958, a
vedeny přáním definovat jednotná technická pravidla, jejich splnění u určitých kolových vozidel, zařízení a částí postačí k tomu, aby mohla (y) být užívána (y) v jejich zemích, a
vedeny přáním přijímat ve svých státech tato pravidla kdykoliv je to možné, a
vedeny přáním usnadnit ve svých státech užívání vozidel, zařízení a částí, homologovaných dle těchto pravidel příslušnými orgány jiné smluvní strany,
se dohodly takto:
Článek 1
1. Prostřednictvím Správního výboru, vytvořeného všemi smluvními stranami, pravidly postupu uvedenými v Dodatku 1 a na základě následujících článků a odstavců, stanoví smluvní strany Předpisy pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech. Kde bude zapotřebí, budou technické požadavky zahrnovat alternativy a kdykoliv to bude možné, budou zaměřeny na vlastnosti a budou určovat zkušební metody. Pro smluvní strany, které se rozhodnou užívat předpisy systémem typových homologací, jsou určeny podmínky pro udělování typových homologací a pro jejich vzájemné uznávání.
Pro účely této dohody:
Pojem „kolová vozidla, zařízení a části” zahrnuje všechna kolová vozidla, zařízení a části, jejichž vlastnosti se podílejí na bezpečnosti silničního provozu, ochraně životního prostředí a úspoře energie.
Pojem „typová homologace dle určitého Předpisu” představuje úřední postup, kterým příslušné orgány jedné Smluvní strany po požadovaném ověření prohlásí, že vozidlo, zařízení nebo části dodané výrobcem plní požadavky daného Předpisu. Následně výrobce potvrzuje, že každé vozidlo, zařízení nebo část, uvedené na trh, byly vyrobeny tak, aby byly shodné s homologovaným výrobkem.
Při aplikaci Předpisů mohou existovat různé úřední postupy jako alternativa k typové homologaci. Jediným obecně známým alternativním postupem, užívaným některými členskými státy Evropské hospodářské komise, je autocertifikace, kdy výrobce bez předchozí úřední kontroly osvědčuje, že každý z výrobků, které uvádí na trh, splňuje daný Předpis; příslušné správní orgány mohou nahodilým odběrem na trhu ověřovat, zda autocertifikované výrobky splňují požadavky daného Předpisu.
2. Správní výbor se vytvoří ze všech smluvních stran dle procedurálních pravidel, uvedených v Dodatku 1. Po vypracování určitého Předpisu postupem, uvedeným v Dodatku 1, zašle jej správní výbor generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, dále označovanému jako „generální tajemník”. Potom zašle generální tajemník oznámení o tomto Předpisu co nejdříve smluvním stranám.
Předpis se bude považovat za přijatý, pokud v období šesti měsíců od data, kdy jej generální tajemník oznámil, neinformuje generálního tajemníka o svém nesouhlasu s Předpisem více než jedna třetina smluvních stran, existujících v době oznámení.
Předpis stanoví následující:
a) kolová vozidla, zařízení nebo části, kterých se týká;
b) technické požadavky, které mohou případně zahrnovat alternativy;
c) zkušební postupy, kterými se prokazuje plnění požadavků na vlastnosti výrobku;
d) podmínky pro udělení typové homologace a pro její vzájemné uznávání, včetně případných homologačních značení a podmínek pro zabezpečení shodnosti výroby;
e) datum (data), kdy tento Předpis vstupuje v platnost.
Předpis může případně obsahovat odvolávky na laboratoře, pověřené příslušnými orgány, ve kterých se musejí vykonávat homologační zkoušky typů kolových vozidel, zařízení a částí, předaných k homologaci.
3. Když byl Předpis přijat, oznámí to generální tajemník co možno nejdříve všem smluvním stranám s údajem, které smluvní strany vznesly výhradu a pro které proto Předpis nevstoupí v platnost.
4. Pro všechny smluvní strany, které neoznámily svůj nesouhlas, vstupuje přijatý Předpis v platnost jako Předpis, který je přílohou této dohody, dnem, který je přílohou této dohody, dnem, který je v něm uveden.
5. Každá nová smluvní strana může při uložení své listiny o přístupu prohlásit, že není vázána některými Předpisy, které jsou v té době přílohou této dohody, nebo že není vázána žádným z nich. Probíhá-li právě řízení dle odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku o návrhu nebo o přijatém Předpisu, zašle generální tajemník takový návrh nebo přijatý Předpis nové smluvní straně a ten vstoupí pro novou smluvní stranu v platnost jako Předpis jen za podmínek, stanovených v odstavci 4 tohoto článku. Generální tajemník oznámí všem smluvním stranám datum tohoto vstupu v platnost. Generální tajemník jim také zašle prohlášení o nepřijetí určitých Předpisů, které může učinit dle tohoto odstavce kterákoliv ze smluvních stran.
6. Každá smluvní strana, aplikující určitý Předpis, může kdykoliv s jednoroční výpovědní lhůtou oznámit generálnímu tajemníkovi, že její správní orgán má v úmyslu přestat tento Předpis aplikovat. Toto oznámení zašle generální tajemník ostatním smluvním stranám.
Homologace, udělené touto smluvní stranou, zůstávají platnými do jejich odejmutí.
Pokud určitá smluvní strana přestane vystavovat homologace dle některého Předpisu, je povinna:
zachovat řádný dozor nad shodností výroby u výrobků, kterým dříve udělila typovou homologaci;
učinit nezbytná opatření dle článku 4 v případě, že ji smluvní strana, která pokračuje v aplikaci Předpisu, oznámí neshodnost;
oznamovat příslušným orgánům ostatních smluvních stran i nadále rozhodnutí o odejmutí homologací dle článku 5;
udělovat i nadále rozšíření k existujícím homologacím.
7. Každá smluvní strana, která neaplikuje určitý Předpis, může kdykoliv oznámit generálnímu tajemníkovi, že jej hodlá napříště aplikovat, a Předpis pro tuto stranu vstoupí v platnost šedesátý den po tomto oznámení. Generální tajemník oznámí všem smluvním stranám každý vstup určitého Předpisu v platnost pro novou smluvní stranu dle tohoto odstavce.
8. Smluvní strany, pro které určitý Předpis vstoupil v platnost, se dále označují jako „smluvní strany, které aplikují určitý Předpis”.
Článek 2
Každá smluvní strana, která aplikuje Předpisy k typové homologaci, je povinna udělovat typové homologace a homologační značení dle popisu v každém Předpisu typům kolových vozidel, zařízení nebo částí, na které se Předpis vztahuje, a to za předpokladu, že je k tomu technicky způsobilá a že uznává opatření pro zajištění shodnosti výrobku s homologovaným typem dle ustanovení Dodatku 2. Pokud nejsou shora uvedené podmínky splněny, je každá smluvní strana, která aplikuje určitý Předpis k typové homologaci, povinna odmítnout udělení typové homologace a homologační značky dle tohoto Předpisu.
Článek 3
U kolových vozidel, zařízení nebo částí, kterým byly smluvní stranou vystaveny typové homologace dle článku 2 této dohody a které jsou vyráběny buď na území příslušné smluvní strany, která aplikuje příslušný Předpis, nebo v jiném státu označeném smluvní stranou, která příslušné typy kolových vozidel, zařízení nebo částí řádně homologovala, se má za to, že jsou v souladu s právními předpisy všech smluvních stran, aplikujících uvedený Předpis při typové homologaci.
Článek 4
Zjistí-li příslušné orgány smluvní strany, která aplikuje určitý Předpis k typové homologaci, že některá kolová vozidla, zařízení nebo části, opatřené homologační značkou přidělenou dle příslušného Předpisu jednou ze smluvních stran, se neshodují s homologovanými typy, upozorní na to příslušné orgány smluvní strany, která homologaci udělila. Tato smluvní strana je povinna učinit nezbytná opatření k tomu, aby takoví výrobci obnovili shodnost výrobků s homologovanými typy, a je povinna oznámit ostatním smluvním stranám, které aplikují Předpis k typové homologaci, opatření, která učinila. Tato opatření mohou v případě nezbytnosti zahrnovat odejmutí homologace. Po obdržení informace o neshodnosti s homologovaným typem, a pokud by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti silničního provozu nebo k ohrožení životního prostředí, je smluvní strana, která udělila homologaci, povinna o této skutečnosti informovat všechny ostatní smluvní strany. Smluvní strany mohou na svém území zakázat prodej a užívání takových kolových vozidel, zařízení nebo částí.
Článek 5
Příslušné orgány každé smluvní strany, která aplikuje určitý Předpis k typové homologaci, zašlou měsíčně příslušným orgánům ostatních smluvních stran seznam kolových vozidel, zařízení nebo částí, kterým v tom měsíci odmítly udělit nebo kterým odejmuly homologaci; pokud obdrží požadavek od příslušného orgánu jiné smluvní strany, která aplikuje určitý Předpis k typové homologaci, je navíc příslušný orgán povinen tomuto příslušnému orgánu ihned zaslat vyhotovení všech potřebných informací, na jejichž základě se rozhodl udělit, odmítnout udělení nebo odejmout homologaci určitého kolového vozidla, zařízení nebo části dle takového Předpisu.
Článek 6
1. Státy, které jsou členy Evropské hospodářské komise, státy, připuštěné do této komise s poradním hlasem dle odstavce 8 mandátu této komise a regionální organizace hospodářské integrace, vytvořené členskými státy Evropské hospodářské komise, na které jejich členské státy převedly pravomoci v oblasti působnosti této dohody, včetně pravomoci výkonu závazných rozhodnutí jménem svých členských států, se mohou stát smluvními stranami této dohody.
Při stanovení počtu hlasů dle článku 1 odst. 2 a článku 12 odst. 2 hlasují regionální organizace hospodářské integrace počtem hlasů svých členských států, které jsou členy Evropské hospodářské komise.
2. Státy, které jsou členy Organizace spojených národů a které se mohou podílet na určitých činnostech Evropské hospodářské komise dle odstavce 11 mandátu této komise, a regionální organizace hospodářské integrace takových států, na které jejich členské státy převedly pravomoci upravené touto dohodou, včetně pravomoci výkonu závazných rozhodnutí jménem svých členských států, se mohou stát smluvními stranami této dohody.
Při stanovení počtu hlasů dle článku 1 odst. 2 a článku 12 odst. 2 hlasují regionální organizace hospodářské integrace počtem hlasů svých členských států, které jsou členy Organizace spojených národů.
3. Po vstupu změněné Dohody v platnost mohou státy, které nejsou smluvními stranami Dohody z roku 1958, ke změněné Dohodě přistupovat uložením listiny u generálního tajemníka.
Článek 7
1. Tato změněná Dohoda se bude považovat za platnou po uplynutí devíti měsíců ode dne jejího rozeslání generálním tajemníkem všem smluvním stranám Dohody z roku 1958.
2. Tato změněná Dohoda se nebude považovat za platnou, pokud smluvní strany Dohody z roku 1958 vysloví jakoukoliv výhradu v období šesti měsíců ode dne, kdy jim ji generální tajemník zaslal.
3. Pro každou novou smluvní stranu, která bude přistupovat k této změněné Dohodě, vstoupí tato změněná Dohoda v platnost šedesátý den po dni, ve kterém tato smluvní strana uložila listinu o přístupu.
Článek 8
1. Každá smluvní strana může tuto dohodu vypovědět oznámením, které zašle generálnímu tajemníkovi.
2. Výpověď vstoupí v platnost po uplynutí dvanácti měsíců ode dne, kdy generální tajemník obdržel toto oznámení.
Článek 9
1. Každá nová smluvní strana dle článku 6 této dohody může při přístupu k této dohodě nebo kdykoliv později oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi prohlásit, že tato dohoda bude aplikována na všech nebo na některých územích, za která v mezinárodních vztazích zodpovídá. Dohoda se na území, uvedené nebo uvedená v oznámení, rozšíří po uplynutí 60 dnů ode dne, kdy generální tajemník obdržel toto oznámení.
2. Každá nová smluvní strana dle článku 6 této dohody, která dle odstavce 1 tohoto článku oznámila rozšíření platnosti této dohody na kterékoliv území, za které v mezinárodních vztazích zodpovídá, může Dohodu vypovědět pro tato území samostatně dle ustanovení článku 8.
Článek 10
1. Každý spor mezi dvěma nebo více smluvními stranami ve věci výkladu nebo provádění této dohody bude pokud možno řešen jednáním mezi nimi.
2. Každý spor, který nebude vyřešen jednáním, bude podroben rozhodčímu řízení, jestliže některá ze smluvních stran ve sporu o to požádá, a bude pak předložen jednomu nebo několika rozhodcům, zvoleným ve vzájemné dohodě stran ve sporu. Jestliže se strany ve sporu do tří měsíců od podání žádosti o rozhodčí řízení nedohodnou o jmenování rozhodce nebo rozhodců, může kterákoli z těchto stran požádat generálního tajemníka, aby určil jediného rozhodce, jemuž bude spor předložen k rozhodnutí.
3. Výrok rozhodce nebo rozhodců, určených podle odstavce 2 tohoto článku, je pro smluvní strany ve sporu závazný.
Článek 11
1. Každá nová smluvní strana může při přístupu k této dohodě prohlásit, že se nepovažuje být vázána článkem 10 této dohody. Ostatní smluvní strany nebudou vázány článkem 10 vůči kterékoliv nové smluvní straně, jež učinila takovou výhradu.
2. Každá smluvní strana, která učiní výhradu podle odstavce 1 tohoto článku, může tuto výhradu kdykoliv odvolat oznámením, zaslaným generálnímu tajemníkovi.
3. Žádná jiná výhrada k této dohodě nebo k Předpisům, které jsou k ní připojeny, se nepřipouští; každá smluvní strana má ale dle článku 1 možnost prohlásit, že nehodlá užívat některé z těchto Předpisů nebo že nehodlá užívat žádný z nich.
Článek 12
Předpisy, které jsou připojeny k této dohodě, mohou být měněny následujícím postupem:
1. Změny Předpisů přijímá správní výbor, uvedený v článku 1 odst. 2, a to postupem dle Dodatku 1. Pokud je třeba, může změna zahrnovat dosavadní požadavky jako alternativu. Smluvní strany jsou povinny stanovit, které alternativy budou užívat. Smluvní strany, které aplikují alternativu jednoho Předpisu, nejsou povinny uznávat homologace dle předchozí alternativy téhož Předpisu. Smluvní strany, které aplikují pouze nejnovější změny, nejsou povinny uznávat homologace dle předchozích změn nebo dle nezměněných Předpisů. Smluvní strany, které aplikují dřívější sérii změn nebo nezměněný Předpis, jsou povinny uznávat homologace, udělené dle pozdější série změn. Po přijetí změny Předpisu ji správní výbor zašle generálnímu tajemníkovi. Generální tajemník takovou změnu následně co nejdříve oznámí smluvním stranám, které aplikují tento Předpis.
2. Změna Předpisu se považuje za přijatou, pokud v průběhu šesti měsíců od jejího oznámení generálním tajemníkem neinformuje generálního tajemníka více než jedna třetina smluvních stran, které aplikují Předpis v době oznámení, o svém nesouhlase se změnou. Jestliže po tomto období generální tajemník neobdržel prohlášení o nesouhlasu od více než jedné třetiny smluvních stran, které aplikují tento Předpis, prohlásí změnu co nejdříve za přijatou a za závaznou pro ty smluvní strany, které aplikují tento Předpis a které nevznesly proti změně výhrady. Pokud je Předpis změněn a nejméně jedna pětina smluvních stran, které aplikují nezměněný Předpis, následně prohlásí, že si přejí pokračovat v užívání nezměněného Předpisu, považuje se nezměněný Předpis za alternativu změněného Předpisu a bude jako taková alternativa formálně začleněna do Předpisu s účinností od data přijetí změny nebo od data jejího vstupu v platnost. V tomto případě jsou povinnosti smluvních stran, které aplikují tento Předpis, stejné, jako stanoví odstavec 1.
3. Přistoupí-li nová smluvní strana k této dohodě v období mezi tím, kdy generální tajemník oznámí návrh změny Předpisu a vstupem této změny v platnost, nevstoupí takový Předpis pro tuto smluvní stranu v platnost do doby dvou měsíců poté, kdy oficiálně přijme změnu, nebo do doby dvou měsíců po uplynutí šestiměsíční lhůty ode dne, kdy této smluvní straně generální tajemník zaslal návrh změny.
Článek 13
Text vlastní Dohody a jejích dodatků se může změnit následujícím postupem:
1. Každá smluvní strana může navrhnout jednu nebo několik změn této dohody a jejích dodatků. Znění každého návrhu na změnu Dohody a jejích dodatků se zašle generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, který jej rozešle všem smluvním stranám a uvědomí o něm ostatní státy uvedené v článku 6 odst. 1 této dohody.
2. Každý návrh změny, který bude rozeslán dle odstavce 1 tohoto článku, se považuje za přijatý, pokud žádná smluvní strana nesdělí výhrady do šesti měsíců ode dne, kdy generální tajemník rozeslal návrh změny.
3. Generální tajemník oznámí co nejdříve všem smluvním stranám, zda byla k návrhu změny sdělena výhrada. Je-li k návrhu změny sdělena výhrada, má se za to, že změna nebyla přijata a že změna nevstoupí v platnost. Nebudou-li sděleny žádné takové výhrady, vstoupí změna v platnost pro všechny smluvní strany za tři měsíce po uplynutí šestiměsíční lhůty, stanovené v odstavci 2 tohoto článku.
Článek 14
Kromě sdělení na základě článků 1, 12 a 13 této dohody oznámí generální tajemník smluvním stranám:
a) přístup dle článku 6;
b) data, kdy tato dohoda vstoupí v platnost dle článku 7;
c) výpovědi dle článku 8;
d) oznámení, obdržená dle článku 9;
e) prohlášení a oznámení, která obdržel dle článku 11 odst. 1 a 2;
f) vstup každé změny dle článku 12 odst. 1 a 2 v platnost;
g) vstup každé změny dle článku 13 odst. 3 v platnost.
Článek 15
1. Jestliže v době, kdy shora uvedená ustanovení vstupují v platnost, probíhá přijímání nového Předpisu postupem dle článku 1 odst. 3 a 4 nezměněné Dohody, vstoupí tento nový Předpis v platnost dle ustanovení odstavce 5 uvedeného článku.
2. Jestliže v době, kdy shora uvedená ustanovení vstupují v platnost, probíhá postup přijímání změny určitého Předpisu dle článku 12 odst. 1 nezměněné Dohody, vstoupí tato změna v platnost dle ustanovení zmíněného odstavce.
3. Se souhlasem všech smluvních stran Dohody může být kterýkoliv Předpis, přijatý dle nezměněné Dohody, považován za předpis, přijatý za podmínek výše uvedených ustanovení.
Dodatek 1
Složení a jednací řád Správního výboru
Článek 1
Správní výbor je tvořen členy ze všech smluvních stran změněné Dohody.
Článek 2
Výkonný tajemník Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů zabezpečuje Správnímu výboru služby sekretariátu.
Článek 3
Při svém prvém zasedání v každém roce volí Výbor předsedu a místopředsedu.
Článek 4
Generální tajemník Organizace spojených národů svolá pod záštitou Evropské hospodářské komise Výbor vždy, když se požaduje vypracování nového Předpisu nebo změna určitého Předpisu.
Článek 5
O návrzích nových Předpisů se hlasuje. Každý stát, smluvní strana Dohody, má jeden hlas. Pro přijetí rozhodnutí je potřebný počet hlasů nejméně jedné poloviny smluvních stran. Při stanovování potřebného počtu hlasů hlasují regionální organizace hospodářské integrace, které jsou smluvními stranami Dohody, počtem hlasů svých členských států. Představitel regionální organizace hospodářské integrace může vyjádřit hlasy svrchovaných států, které organizaci vytvářejí. Návrhy nových Předpisů se přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících.
Článek 6
O návrzích změn Předpisů se hlasuje. Každý stát, který je smluvní stranou Dohody a aplikuje takový Předpis, má jeden hlas. Pro přijetí rozhodnutí jsou potřebné hlasy nejméně jedné poloviny smluvních stran, aplikujících takový Předpis. Regionální organizace hospodářské integrace, které jsou smluvními stranami Dohody, hlasují při stanovování počtu odevzdaných hlasů počtem hlasů svých členských států. Představitel regionální organizace hospodářské integrace může vyjádřit hlasy svrchovaných států, které aplikují takový Předpis a které organizaci vytvářejí. Změny Předpisů se přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících.
Dodatek 2
Shodnost výroby
1. Úvodní hodnocení
1. 1. Dříve než udělí homologaci, je homologující orgán smluvní strany povinen ověřit, zda existují vyhovující opatření a postupy k zajištění účinného řízení, aby vyráběná vozidla, zařízení nebo části byly shodné s homologovaným typem.
1. 2. Orgán, který uděluje typové homologace, musí ověřit, že byly splněny požadavky dle odstavce 1. 1.; tyto požadavky si ale také může jménem a na žádost orgánu, který uděluje homologaci, ověřit homologující orgán jiné smluvní strany. V takovém případě tento druhý homologující orgán vydá prohlášení o vyhovění s uvedením oblastí a výrobních zařízení, které shledal jako odpovídající z hlediska výrobků, které mají být typově homologovány.
1. 3. Homologující orgán je rovněž povinen akceptovat výrobcovu registraci dle harmonizované normy ISO 9 002 (jejíž rozsah platnosti se vztahuje na výrobky, které mají být homologovány) nebo dle jiné odpovídající akreditační normy jako splnění požadavků odstavce 1. 1. Výrobce je povinen o registraci poskytnout podrobnosti a zavázat se, že bude homologující orgán informovat o jakýchkoli změnách platnosti registrace nebo jejího rozsahu.
1. 4. Po obdržení žádosti od orgánu jiné smluvní strany zašle mu homologující orgán ihned prohlášení o vyhovění, o kterém je zmínka v poslední větě odstavce 1. 2., nebo mu oznámí, že nemůže takové prohlášení vystavit.
2. Shodnost výroby
2. 1. Každé vozidlo, zařízení nebo část, homologované dle Předpisu, který je přílohou této dohody, musí být vyrobeno tak, aby odpovídalo homologovanému typu tím, že splňuje požadavky tohoto dodatku a uvažovaného Předpisu.
2. 2. Homologující orgán smluvní strany, který uděluje typovou homologaci dle určitého Předpisu, který je přílohou této dohody, je povinen ověřit, zda existují odpovídající opatření, a ke každé homologaci je povinen s výrobcem odsouhlasit dokladované kontrolní plány zkoušek nebo souvisejících kontrol, které jsou nezbytné k ověření trvající shodnosti s homologovaným typem ve stanovených lhůtách a které musejí případně zahrnovat zkoušky, stanovené v uvažovaném Předpisu.
2. 3. Držitel homologace je povinen zvláště:
2. 3. 1. zajistit existenci postupů účinného řízení shodností výrobků (vozidel, zařízení nebo částí) s typovou homologací;
2. 3. 2. mít přístup ke kontrolnímu vybavení, nezbytnému pro ověřování shodnosti každého homologovaného typu;
2. 3. 3. zajistit, aby se zaznamenávaly údaje výsledků zkoušek a aby po dobu stanovenou v dohodě s homologujícím orgánem byly dostupné přiložené doklady. Tato doba nesmí překročit 10 let;
2. 3. 4. analyzovat výsledky každého druhu zkoušky tak, aby se ověřila a zajistila stabilita vlastností výrobku v přípustných tolerancích průmyslové výroby;
2. 3. 5. zajistit, aby se pro každý typ výrobku prováděly nejméně zkoušky předepsané v tomto dodatku a zkoušky stanovené v příslušných Předpisech;
2. 3. 6. zajistit, aby po jakémkoliv odběru vzorků nebo zkušebních díků, který vykazuje při uvažovaném druhu zkoušky neshodnost, následoval nový odběr a zkoušky. Musejí se učinit veškerá nezbytná opatření k obnovení shodnosti příslušné výroby.
2. 4. Orgán, který udělil typovou homologaci, může kdykoliv ověřit metody řízení shodnosti, využívané v každé výrobní jednotce. Obvyklá četnost takových ověřování musí být ve shodě s (případnými) opatřeními, přijatými dle odstavce 1. 2. nebo 1. 3. tohoto dodatku a musí být taková, aby zajistila, že příslušné kontroly probíhají v periodě, odpovídající stavu důvěry ze strany homologujícího orgánu.
2. 4. 1. Při každé inspekci musejí být přítomnému inspektorovi zpřístupněny zkušební a výrobní záznamy.
2. 4. 2. Tam, kde tomu odpovídá podstata zkoušky, může inspektor nahodile odebírat vzorky pro zkoušení v laboratoři výrobce (nebo v Technické organizaci, pokud to stanovuje Předpis, který je přílohou této dohody). Minimální počet vzorků má být stanoven dle výsledků vlastních kontrol výrobce.
2. 4. 3. Pokud se jeví úroveň kontrol neuspokojivá nebo pokud se jeví potřebným ověřit platnost zkoušek dle ustanovení odstavce 2. 4. 2., je inspektor povinen odebrat vzorky, které se zašlou Technické organizaci, která zajišťuje zkoušky typové homologace.
2. 4. 4. Homologující orgán může provádět jakékoliv ověření nebo zkoušku, předepsanou tímto dodatkem nebo v příslušném Předpisu, který je přílohou této dohody.
2. 4. 5. V případech, kdy jsou během některé z těchto inspekcí zjištěny neuspokojivé výsledky, je homologující orgán povinen zajistit, aby se co nejrychleji učinila veškerá nezbytná opatření k obnovení shodnosti výroby.
1) Dřívější název Dohody: Dohoda o přijetí jednotných podmínek pro homologaci a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel, sjednaná v Ženevě dne 20. března 1958.
Sdělení
Ministerstva zahraničních věcí
Dne 16. července 1995 byly v New Yorku přijaty změny Dohody o přijetí jednotných podmínek pro homologaci (ověřování shodnosti) a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel, Ženeva 20. března 1958, vyhlášené pod č. 176/1960 Sb.
Dne 2. července 1993 Česká republika oznámila generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, depozitáři Dohody, že v souladu s platnými zásadami mezinárodního práva se jako nástupnický stát České a Slovenské Federativní Republiky považuje za vázanou Dohodou o přijetí jednotných podmínek pro homologaci (ověřování shodnosti) a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel ze dne 20. března 1958, včetně výhrad s účinností od 1. ledna 1993.
Změny této dohody, přijaté na základě jejího článku 13 odst. 1, zahrnují též změnu názvu Dohody na: „Dohoda o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání homologací, udělených na základě těchto pravidel”.
Změny vstoupily v platnost v souladu se zněním článku 7 odst. 1 změněné Dohody dnem 16. října 1995 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku.
Český překlad změněné Dohody se vyhlašuje současně:
Dohoda
o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání homologací udělených na základě těchto pravidel1)
Úvodní ustanovení
Smluvní strany,
vedeny rozhodnutím změnit Dohodu o přijetí jednotných podmínek pro homologaci a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel, sjednanou v Ženevě dne 20. března 1958, a
vedeny přáním definovat jednotná technická pravidla, jejich splnění u určitých kolových vozidel, zařízení a částí postačí k tomu, aby mohla (y) být užívána (y) v jejich zemích, a
vedeny přáním přijímat ve svých státech tato pravidla kdykoliv je to možné, a
vedeny přáním usnadnit ve svých státech užívání vozidel, zařízení a částí, homologovaných dle těchto pravidel příslušnými orgány jiné smluvní strany,
se dohodly takto:
Článek 1
1. Prostřednictvím Správního výboru, vytvořeného všemi smluvními stranami, pravidly postupu uvedenými v Dodatku 1 a na základě následujících článků a odstavců, stanoví smluvní strany Předpisy pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech. Kde bude zapotřebí, budou technické požadavky zahrnovat alternativy a kdykoliv to bude možné, budou zaměřeny na vlastnosti a budou určovat zkušební metody. Pro smluvní strany, které se rozhodnou užívat předpisy systémem typových homologací, jsou určeny podmínky pro udělování typových homologací a pro jejich vzájemné uznávání.
Pro účely této dohody:
Pojem „kolová vozidla, zařízení a části” zahrnuje všechna kolová vozidla, zařízení a části, jejichž vlastnosti se podílejí na bezpečnosti silničního provozu, ochraně životního prostředí a úspoře energie.
Pojem „typová homologace dle určitého Předpisu” představuje úřední postup, kterým příslušné orgány jedné Smluvní strany po požadovaném ověření prohlásí, že vozidlo, zařízení nebo části dodané výrobcem plní požadavky daného Předpisu. Následně výrobce potvrzuje, že každé vozidlo, zařízení nebo část, uvedené na trh, byly vyrobeny tak, aby byly shodné s homologovaným výrobkem.
Při aplikaci Předpisů mohou existovat různé úřední postupy jako alternativa k typové homologaci. Jediným obecně známým alternativním postupem, užívaným některými členskými státy Evropské hospodářské komise, je autocertifikace, kdy výrobce bez předchozí úřední kontroly osvědčuje, že každý z výrobků, které uvádí na trh, splňuje daný Předpis; příslušné správní orgány mohou nahodilým odběrem na trhu ověřovat, zda autocertifikované výrobky splňují požadavky daného Předpisu.
2. Správní výbor se vytvoří ze všech smluvních stran dle procedurálních pravidel, uvedených v Dodatku 1. Po vypracování určitého Předpisu postupem, uvedeným v Dodatku 1, zašle jej správní výbor generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, dále označovanému jako „generální tajemník”. Potom zašle generální tajemník oznámení o tomto Předpisu co nejdříve smluvním stranám.
Předpis se bude považovat za přijatý, pokud v období šesti měsíců od data, kdy jej generální tajemník oznámil, neinformuje generálního tajemníka o svém nesouhlasu s Předpisem více než jedna třetina smluvních stran, existujících v době oznámení.
Předpis stanoví následující:
a) kolová vozidla, zařízení nebo části, kterých se týká;
b) technické požadavky, které mohou případně zahrnovat alternativy;
c) zkušební postupy, kterými se prokazuje plnění požadavků na vlastnosti výrobku;
d) podmínky pro udělení typové homologace a pro její vzájemné uznávání, včetně případných homologačních značení a podmínek pro zabezpečení shodnosti výroby;
e) datum (data), kdy tento Předpis vstupuje v platnost.
Předpis může případně obsahovat odvolávky na laboratoře, pověřené příslušnými orgány, ve kterých se musejí vykonávat homologační zkoušky typů kolových vozidel, zařízení a částí, předaných k homologaci.
3. Když byl Předpis přijat, oznámí to generální tajemník co možno nejdříve všem smluvním stranám s údajem, které smluvní strany vznesly výhradu a pro které proto Předpis nevstoupí v platnost.
4. Pro všechny smluvní strany, které neoznámily svůj nesouhlas, vstupuje přijatý Předpis v platnost jako Předpis, který je přílohou této dohody, dnem, který je přílohou této dohody, dnem, který je v něm uveden.
5. Každá nová smluvní strana může při uložení své listiny o přístupu prohlásit, že není vázána některými Předpisy, které jsou v té době přílohou této dohody, nebo že není vázána žádným z nich. Probíhá-li právě řízení dle odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku o návrhu nebo o přijatém Předpisu, zašle generální tajemník takový návrh nebo přijatý Předpis nové smluvní straně a ten vstoupí pro novou smluvní stranu v platnost jako Předpis jen za podmínek, stanovených v odstavci 4 tohoto článku. Generální tajemník oznámí všem smluvním stranám datum tohoto vstupu v platnost. Generální tajemník jim také zašle prohlášení o nepřijetí určitých Předpisů, které může učinit dle tohoto odstavce kterákoliv ze smluvních stran.
6. Každá smluvní strana, aplikující určitý Předpis, může kdykoliv s jednoroční výpovědní lhůtou oznámit generálnímu tajemníkovi, že její správní orgán má v úmyslu přestat tento Předpis aplikovat. Toto oznámení zašle generální tajemník ostatním smluvním stranám.
Homologace, udělené touto smluvní stranou, zůstávají platnými do jejich odejmutí.
Pokud určitá smluvní strana přestane vystavovat homologace dle některého Předpisu, je povinna:
zachovat řádný dozor nad shodností výroby u výrobků, kterým dříve udělila typovou homologaci;
učinit nezbytná opatření dle článku 4 v případě, že ji smluvní strana, která pokračuje v aplikaci Předpisu, oznámí neshodnost;
oznamovat příslušným orgánům ostatních smluvních stran i nadále rozhodnutí o odejmutí homologací dle článku 5;
udělovat i nadále rozšíření k existujícím homologacím.
7. Každá smluvní strana, která neaplikuje určitý Předpis, může kdykoliv oznámit generálnímu tajemníkovi, že jej hodlá napříště aplikovat, a Předpis pro tuto stranu vstoupí v platnost šedesátý den po tomto oznámení. Generální tajemník oznámí všem smluvním stranám každý vstup určitého Předpisu v platnost pro novou smluvní stranu dle tohoto odstavce.
8. Smluvní strany, pro které určitý Předpis vstoupil v platnost, se dále označují jako „smluvní strany, které aplikují určitý Předpis”.
Článek 2
Každá smluvní strana, která aplikuje Předpisy k typové homologaci, je povinna udělovat typové homologace a homologační značení dle popisu v každém Předpisu typům kolových vozidel, zařízení nebo částí, na které se Předpis vztahuje, a to za předpokladu, že je k tomu technicky způsobilá a že uznává opatření pro zajištění shodnosti výrobku s homologovaným typem dle ustanovení Dodatku 2. Pokud nejsou shora uvedené podmínky splněny, je každá smluvní strana, která aplikuje určitý Předpis k typové homologaci, povinna odmítnout udělení typové homologace a homologační značky dle tohoto Předpisu.
Článek 3
U kolových vozidel, zařízení nebo částí, kterým byly smluvní stranou vystaveny typové homologace dle článku 2 této dohody a které jsou vyráběny buď na území příslušné smluvní strany, která aplikuje příslušný Předpis, nebo v jiném státu označeném smluvní stranou, která příslušné typy kolových vozidel, zařízení nebo částí řádně homologovala, se má za to, že jsou v souladu s právními předpisy všech smluvních stran, aplikujících uvedený Předpis při typové homologaci.
Článek 4
Zjistí-li příslušné orgány smluvní strany, která aplikuje určitý Předpis k typové homologaci, že některá kolová vozidla, zařízení nebo části, opatřené homologační značkou přidělenou dle příslušného Předpisu jednou ze smluvních stran, se neshodují s homologovanými typy, upozorní na to příslušné orgány smluvní strany, která homologaci udělila. Tato smluvní strana je povinna učinit nezbytná opatření k tomu, aby takoví výrobci obnovili shodnost výrobků s homologovanými typy, a je povinna oznámit ostatním smluvním stranám, které aplikují Předpis k typové homologaci, opatření, která učinila. Tato opatření mohou v případě nezbytnosti zahrnovat odejmutí homologace. Po obdržení informace o neshodnosti s homologovaným typem, a pokud by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti silničního provozu nebo k ohrožení životního prostředí, je smluvní strana, která udělila homologaci, povinna o této skutečnosti informovat všechny ostatní smluvní strany. Smluvní strany mohou na svém území zakázat prodej a užívání takových kolových vozidel, zařízení nebo částí.
Článek 5
Příslušné orgány každé smluvní strany, která aplikuje určitý Předpis k typové homologaci, zašlou měsíčně příslušným orgánům ostatních smluvních stran seznam kolových vozidel, zařízení nebo částí, kterým v tom měsíci odmítly udělit nebo kterým odejmuly homologaci; pokud obdrží požadavek od příslušného orgánu jiné smluvní strany, která aplikuje určitý Předpis k typové homologaci, je navíc příslušný orgán povinen tomuto příslušnému orgánu ihned zaslat vyhotovení všech potřebných informací, na jejichž základě se rozhodl udělit, odmítnout udělení nebo odejmout homologaci určitého kolového vozidla, zařízení nebo části dle takového Předpisu.
Článek 6
1. Státy, které jsou členy Evropské hospodářské komise, státy, připuštěné do této komise s poradním hlasem dle odstavce 8 mandátu této komise a regionální organizace hospodářské integrace, vytvořené členskými státy Evropské hospodářské komise, na které jejich členské státy převedly pravomoci v oblasti působnosti této dohody, včetně pravomoci výkonu závazných rozhodnutí jménem svých členských států, se mohou stát smluvními stranami této dohody.
Při stanovení počtu hlasů dle článku 1 odst. 2 a článku 12 odst. 2 hlasují regionální organizace hospodářské integrace počtem hlasů svých členských států, které jsou členy Evropské hospodářské komise.
2. Státy, které jsou členy Organizace spojených národů a které se mohou podílet na určitých činnostech Evropské hospodářské komise dle odstavce 11 mandátu této komise, a regionální organizace hospodářské integrace takových států, na které jejich členské státy převedly pravomoci upravené touto dohodou, včetně pravomoci výkonu závazných rozhodnutí jménem svých členských států, se mohou stát smluvními stranami této dohody.
Při stanovení počtu hlasů dle článku 1 odst. 2 a článku 12 odst. 2 hlasují regionální organizace hospodářské integrace počtem hlasů svých členských států, které jsou členy Organizace spojených národů.
3. Po vstupu změněné Dohody v platnost mohou státy, které nejsou smluvními stranami Dohody z roku 1958, ke změněné Dohodě přistupovat uložením listiny u generálního tajemníka.
Článek 7
1. Tato změněná Dohoda se bude považovat za platnou po uplynutí devíti měsíců ode dne jejího rozeslání generálním tajemníkem všem smluvním stranám Dohody z roku 1958.
2. Tato změněná Dohoda se nebude považovat za platnou, pokud smluvní strany Dohody z roku 1958 vysloví jakoukoliv výhradu v období šesti měsíců ode dne, kdy jim ji generální tajemník zaslal.
3. Pro každou novou smluvní stranu, která bude přistupovat k této změněné Dohodě, vstoupí tato změněná Dohoda v platnost šedesátý den po dni, ve kterém tato smluvní strana uložila listinu o přístupu.
Článek 8
1. Každá smluvní strana může tuto dohodu vypovědět oznámením, které zašle generálnímu tajemníkovi.
2. Výpověď vstoupí v platnost po uplynutí dvanácti měsíců ode dne, kdy generální tajemník obdržel toto oznámení.
Článek 9
1. Každá nová smluvní strana dle článku 6 této dohody může při přístupu k této dohodě nebo kdykoliv později oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi prohlásit, že tato dohoda bude aplikována na všech nebo na některých územích, za která v mezinárodních vztazích zodpovídá. Dohoda se na území, uvedené nebo uvedená v oznámení, rozšíří po uplynutí 60 dnů ode dne, kdy generální tajemník obdržel toto oznámení.
2. Každá nová smluvní strana dle článku 6 této dohody, která dle odstavce 1 tohoto článku oznámila rozšíření platnosti této dohody na kterékoliv území, za které v mezinárodních vztazích zodpovídá, může Dohodu vypovědět pro tato území samostatně dle ustanovení článku 8.
Článek 10
1. Každý spor mezi dvěma nebo více smluvními stranami ve věci výkladu nebo provádění této dohody bude pokud možno řešen jednáním mezi nimi.
2. Každý spor, který nebude vyřešen jednáním, bude podroben rozhodčímu řízení, jestliže některá ze smluvních stran ve sporu o to požádá, a bude pak předložen jednomu nebo několika rozhodcům, zvoleným ve vzájemné dohodě stran ve sporu. Jestliže se strany ve sporu do tří měsíců od podání žádosti o rozhodčí řízení nedohodnou o jmenování rozhodce nebo rozhodců, může kterákoli z těchto stran požádat generálního tajemníka, aby určil jediného rozhodce, jemuž bude spor předložen k rozhodnutí.
3. Výrok rozhodce nebo rozhodců, určených podle odstavce 2 tohoto článku, je pro smluvní strany ve sporu závazný.
Článek 11
1. Každá nová smluvní strana může při přístupu k této dohodě prohlásit, že se nepovažuje být vázána článkem 10 této dohody. Ostatní smluvní strany nebudou vázány článkem 10 vůči kterékoliv nové smluvní straně, jež učinila takovou výhradu.
2. Každá smluvní strana, která učiní výhradu podle odstavce 1 tohoto článku, může tuto výhradu kdykoliv odvolat oznámením, zaslaným generálnímu tajemníkovi.
3. Žádná jiná výhrada k této dohodě nebo k Předpisům, které jsou k ní připojeny, se nepřipouští; každá smluvní strana má ale dle článku 1 možnost prohlásit, že nehodlá užívat některé z těchto Předpisů nebo že nehodlá užívat žádný z nich.
Článek 12
Předpisy, které jsou připojeny k této dohodě, mohou být měněny následujícím postupem:
1. Změny Předpisů přijímá správní výbor, uvedený v článku 1 odst. 2, a to postupem dle Dodatku 1. Pokud je třeba, může změna zahrnovat dosavadní požadavky jako alternativu. Smluvní strany jsou povinny stanovit, které alternativy budou užívat. Smluvní strany, které aplikují alternativu jednoho Předpisu, nejsou povinny uznávat homologace dle předchozí alternativy téhož Předpisu. Smluvní strany, které aplikují pouze nejnovější změny, nejsou povinny uznávat homologace dle předchozích změn nebo dle nezměněných Předpisů. Smluvní strany, které aplikují dřívější sérii změn nebo nezměněný Předpis, jsou povinny uznávat homologace, udělené dle pozdější série změn. Po přijetí změny Předpisu ji správní výbor zašle generálnímu tajemníkovi. Generální tajemník takovou změnu následně co nejdříve oznámí smluvním stranám, které aplikují tento Předpis.
2. Změna Předpisu se považuje za přijatou, pokud v průběhu šesti měsíců od jejího oznámení generálním tajemníkem neinformuje generálního tajemníka více než jedna třetina smluvních stran, které aplikují Předpis v době oznámení, o svém nesouhlase se změnou. Jestliže po tomto období generální tajemník neobdržel prohlášení o nesouhlasu od více než jedné třetiny smluvních stran, které aplikují tento Předpis, prohlásí změnu co nejdříve za přijatou a za závaznou pro ty smluvní strany, které aplikují tento Předpis a které nevznesly proti změně výhrady. Pokud je Předpis změněn a nejméně jedna pětina smluvních stran, které aplikují nezměněný Předpis, následně prohlásí, že si přejí pokračovat v užívání nezměněného Předpisu, považuje se nezměněný Předpis za alternativu změněného Předpisu a bude jako taková alternativa formálně začleněna do Předpisu s účinností od data přijetí změny nebo od data jejího vstupu v platnost. V tomto případě jsou povinnosti smluvních stran, které aplikují tento Předpis, stejné, jako stanoví odstavec 1.
3. Přistoupí-li nová smluvní strana k této dohodě v období mezi tím, kdy generální tajemník oznámí návrh změny Předpisu a vstupem této změny v platnost, nevstoupí takový Předpis pro tuto smluvní stranu v platnost do doby dvou měsíců poté, kdy oficiálně přijme změnu, nebo do doby dvou měsíců po uplynutí šestiměsíční lhůty ode dne, kdy této smluvní straně generální tajemník zaslal návrh změny.
Článek 13
Text vlastní Dohody a jejích dodatků se může změnit následujícím postupem:
1. Každá smluvní strana může navrhnout jednu nebo několik změn této dohody a jejích dodatků. Znění každého návrhu na změnu Dohody a jejích dodatků se zašle generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, který jej rozešle všem smluvním stranám a uvědomí o něm ostatní státy uvedené v článku 6 odst. 1 této dohody.
2. Každý návrh změny, který bude rozeslán dle odstavce 1 tohoto článku, se považuje za přijatý, pokud žádná smluvní strana nesdělí výhrady do šesti měsíců ode dne, kdy generální tajemník rozeslal návrh změny.
3. Generální tajemník oznámí co nejdříve všem smluvním stranám, zda byla k návrhu změny sdělena výhrada. Je-li k návrhu změny sdělena výhrada, má se za to, že změna nebyla přijata a že změna nevstoupí v platnost. Nebudou-li sděleny žádné takové výhrady, vstoupí změna v platnost pro všechny smluvní strany za tři měsíce po uplynutí šestiměsíční lhůty, stanovené v odstavci 2 tohoto článku.
Článek 14
Kromě sdělení na základě článků 1, 12 a 13 této dohody oznámí generální tajemník smluvním stranám:
a) přístup dle článku 6;
b) data, kdy tato dohoda vstoupí v platnost dle článku 7;
c) výpovědi dle článku 8;
d) oznámení, obdržená dle článku 9;
e) prohlášení a oznámení, která obdržel dle článku 11 odst. 1 a 2;
f) vstup každé změny dle článku 12 odst. 1 a 2 v platnost;
g) vstup každé změny dle článku 13 odst. 3 v platnost.
Článek 15
1. Jestliže v době, kdy shora uvedená ustanovení vstupují v platnost, probíhá přijímání nového Předpisu postupem dle článku 1 odst. 3 a 4 nezměněné Dohody, vstoupí tento nový Předpis v platnost dle ustanovení odstavce 5 uvedeného článku.
2. Jestliže v době, kdy shora uvedená ustanovení vstupují v platnost, probíhá postup přijímání změny určitého Předpisu dle článku 12 odst. 1 nezměněné Dohody, vstoupí tato změna v platnost dle ustanovení zmíněného odstavce.
3. Se souhlasem všech smluvních stran Dohody může být kterýkoliv Předpis, přijatý dle nezměněné Dohody, považován za předpis, přijatý za podmínek výše uvedených ustanovení.
Dodatek 1
Složení a jednací řád Správního výboru
Článek 1
Správní výbor je tvořen členy ze všech smluvních stran změněné Dohody.
Článek 2
Výkonný tajemník Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů zabezpečuje Správnímu výboru služby sekretariátu.
Článek 3
Při svém prvém zasedání v každém roce volí Výbor předsedu a místopředsedu.
Článek 4
Generální tajemník Organizace spojených národů svolá pod záštitou Evropské hospodářské komise Výbor vždy, když se požaduje vypracování nového Předpisu nebo změna určitého Předpisu.
Článek 5
O návrzích nových Předpisů se hlasuje. Každý stát, smluvní strana Dohody, má jeden hlas. Pro přijetí rozhodnutí je potřebný počet hlasů nejméně jedné poloviny smluvních stran. Při stanovování potřebného počtu hlasů hlasují regionální organizace hospodářské integrace, které jsou smluvními stranami Dohody, počtem hlasů svých členských států. Představitel regionální organizace hospodářské integrace může vyjádřit hlasy svrchovaných států, které organizaci vytvářejí. Návrhy nových Předpisů se přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících.
Článek 6
O návrzích změn Předpisů se hlasuje. Každý stát, který je smluvní stranou Dohody a aplikuje takový Předpis, má jeden hlas. Pro přijetí rozhodnutí jsou potřebné hlasy nejméně jedné poloviny smluvních stran, aplikujících takový Předpis. Regionální organizace hospodářské integrace, které jsou smluvními stranami Dohody, hlasují při stanovování počtu odevzdaných hlasů počtem hlasů svých členských států. Představitel regionální organizace hospodářské integrace může vyjádřit hlasy svrchovaných států, které aplikují takový Předpis a které organizaci vytvářejí. Změny Předpisů se přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících.
Dodatek 2
Shodnost výroby
1. Úvodní hodnocení
1. 1. Dříve než udělí homologaci, je homologující orgán smluvní strany povinen ověřit, zda existují vyhovující opatření a postupy k zajištění účinného řízení, aby vyráběná vozidla, zařízení nebo části byly shodné s homologovaným typem.
1. 2. Orgán, který uděluje typové homologace, musí ověřit, že byly splněny požadavky dle odstavce 1. 1.; tyto požadavky si ale také může jménem a na žádost orgánu, který uděluje homologaci, ověřit homologující orgán jiné smluvní strany. V takovém případě tento druhý homologující orgán vydá prohlášení o vyhovění s uvedením oblastí a výrobních zařízení, které shledal jako odpovídající z hlediska výrobků, které mají být typově homologovány.
1. 3. Homologující orgán je rovněž povinen akceptovat výrobcovu registraci dle harmonizované normy ISO 9 002 (jejíž rozsah platnosti se vztahuje na výrobky, které mají být homologovány) nebo dle jiné odpovídající akreditační normy jako splnění požadavků odstavce 1. 1. Výrobce je povinen o registraci poskytnout podrobnosti a zavázat se, že bude homologující orgán informovat o jakýchkoli změnách platnosti registrace nebo jejího rozsahu.
1. 4. Po obdržení žádosti od orgánu jiné smluvní strany zašle mu homologující orgán ihned prohlášení o vyhovění, o kterém je zmínka v poslední větě odstavce 1. 2., nebo mu oznámí, že nemůže takové prohlášení vystavit.
2. Shodnost výroby
2. 1. Každé vozidlo, zařízení nebo část, homologované dle Předpisu, který je přílohou této dohody, musí být vyrobeno tak, aby odpovídalo homologovanému typu tím, že splňuje požadavky tohoto dodatku a uvažovaného Předpisu.
2. 2. Homologující orgán smluvní strany, který uděluje typovou homologaci dle určitého Předpisu, který je přílohou této dohody, je povinen ověřit, zda existují odpovídající opatření, a ke každé homologaci je povinen s výrobcem odsouhlasit dokladované kontrolní plány zkoušek nebo souvisejících kontrol, které jsou nezbytné k ověření trvající shodnosti s homologovaným typem ve stanovených lhůtách a které musejí případně zahrnovat zkoušky, stanovené v uvažovaném Předpisu.
2. 3. Držitel homologace je povinen zvláště:
2. 3. 1. zajistit existenci postupů účinného řízení shodností výrobků (vozidel, zařízení nebo částí) s typovou homologací;
2. 3. 2. mít přístup ke kontrolnímu vybavení, nezbytnému pro ověřování shodnosti každého homologovaného typu;
2. 3. 3. zajistit, aby se zaznamenávaly údaje výsledků zkoušek a aby po dobu stanovenou v dohodě s homologujícím orgánem byly dostupné přiložené doklady. Tato doba nesmí překročit 10 let;
2. 3. 4. analyzovat výsledky každého druhu zkoušky tak, aby se ověřila a zajistila stabilita vlastností výrobku v přípustných tolerancích průmyslové výroby;
2. 3. 5. zajistit, aby se pro každý typ výrobku prováděly nejméně zkoušky předepsané v tomto dodatku a zkoušky stanovené v příslušných Předpisech;
2. 3. 6. zajistit, aby po jakémkoliv odběru vzorků nebo zkušebních díků, který vykazuje při uvažovaném druhu zkoušky neshodnost, následoval nový odběr a zkoušky. Musejí se učinit veškerá nezbytná opatření k obnovení shodnosti příslušné výroby.
2. 4. Orgán, který udělil typovou homologaci, může kdykoliv ověřit metody řízení shodnosti, využívané v každé výrobní jednotce. Obvyklá četnost takových ověřování musí být ve shodě s (případnými) opatřeními, přijatými dle odstavce 1. 2. nebo 1. 3. tohoto dodatku a musí být taková, aby zajistila, že příslušné kontroly probíhají v periodě, odpovídající stavu důvěry ze strany homologujícího orgánu.
2. 4. 1. Při každé inspekci musejí být přítomnému inspektorovi zpřístupněny zkušební a výrobní záznamy.
2. 4. 2. Tam, kde tomu odpovídá podstata zkoušky, může inspektor nahodile odebírat vzorky pro zkoušení v laboratoři výrobce (nebo v Technické organizaci, pokud to stanovuje Předpis, který je přílohou této dohody). Minimální počet vzorků má být stanoven dle výsledků vlastních kontrol výrobce.
2. 4. 3. Pokud se jeví úroveň kontrol neuspokojivá nebo pokud se jeví potřebným ověřit platnost zkoušek dle ustanovení odstavce 2. 4. 2., je inspektor povinen odebrat vzorky, které se zašlou Technické organizaci, která zajišťuje zkoušky typové homologace.
2. 4. 4. Homologující orgán může provádět jakékoliv ověření nebo zkoušku, předepsanou tímto dodatkem nebo v příslušném Předpisu, který je přílohou této dohody.
2. 4. 5. V případech, kdy jsou během některé z těchto inspekcí zjištěny neuspokojivé výsledky, je homologující orgán povinen zajistit, aby se co nejrychleji učinila veškerá nezbytná opatření k obnovení shodnosti výroby.
1) Dřívější název Dohody: Dohoda o přijetí jednotných podmínek pro homologaci a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel, sjednaná v Ženevě dne 20. března 1958.
