179

Sdělení

Ministerstva zahraničních věcí


Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 20. května 1987 byla v Interlaken sjednána Úmluva o společném tranzitním režimu mezi zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a Evropským hospodářským společenstvím.

S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a listina o přístupu České republiky k Úmluvě o společném tranzitním režimu mezi zeměmi Evropského sdružení volného obchodu a Evropským hospodářským společenstvím byla uložena u Generálního sekretariátu Rady Evropských společenství, depozitáře Úmluvy, dne 20. května 1996.

Úmluva na základě svého článku 22 odst. 1 vstoupila v platnost dnem 1. ledna 1988. pro Českou republiku vstoupila v platnost v souladu se zněním svého článku 15a odst. 3 dnem 1. července 1996.

Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.


Úmluva

o společném tranzitním režimu


Rakouská respublika, Finská republika, republika Island, Norské království, Švédské království a Švýcarská konfederace v dalším nazývané „země ESVO” a Evropské hospodářské společenství, v dalším nazývané „Společenství”

opírajíce se o dohody o volném obchodě uzavřené mezi Společenstvím a jednotlivými zeměmi ESVO,

opírajíce se o společné prohlášení, které přijali ministři zemí EVSO a členských států Společenství i Komise Evropských společenství v Lucembursku dne 9. dubna 1984, které obsahuje výzvu k vytvoření evropského hospodářského prostoru, zvláště pak s ohledem na zjednodušení hraničních formalit a pravidel o původu,

opírajíce se o Úmluvu o zjednodušení formalit ve zbožovém styku, uzavřenou mezi zeměmi ESVO a Společenství, kterou se zavádí pro tuto přepravu zboží jednotný administrativní doklad,

při uvážení, že používáním tohoto jednotného dokladu, které se uplatní v rámci společného tranzitního režimu pro přepravu zboží mezi Společenstvím a zeměmi ESVO i mezi jednotlivými zeměmi ESVO, by se dosáhlo zjednodušení,

při uvážení, že tohoto cíle se dá dosáhnout nejlépe tak, že se tranzitní režim, který se v současné době uplatňuje při přepravě zboží uvnitř Společenství, mezi Společenstvím a Rakouskem a Švýcarskem i mezi Rakouskem a Švýcarskem, rozšíří na ty země ESVO, které tento režim ještě nepoužívají,

při uvážení, že se mezi Finskem, Norskem a Švédskem uplatňuje také Severní tranzitní úprava,

se usnesly uzavřít tuto Úmluvu:


Obecně

Článek 1

(1) V této Úmluvě se určují ustanovení pro přepravu zboží mezi Společenství a zeměmi ESVO i mezi jednotlivými zeměmi ESVO; k tomuto účelu se zavádí společný tranzitní režim, který platí bez újmy na druhu a původu zboží, které se případně překládá, dále odesílá nebo skladuje.

(2) Bez újmy na této Úmluvě, zvláště pak na jejích ustanoveních o poskytování záruky, platí přeprava zboží uvnitř Společenství za přepravu, uskutečněnou v tranzitním režimu Společenství.

(3) S výhradou článků 7 až 12 jsou ustanovení o společném tranzitním režimu obsažena v přílohách I a II k této Úmluvě.

(4) Tranzitní celní prohlášení a tranzitní doklady pro společný tranzitní režim musí odpovídat vzorům v příloze III a musí být vystaveny podle pravidel této přílohy.


Článek 2

(1) Jako společný tranzitní režim se označuje vždy podle případu buď režim T1 nebo T2.

(2) Režim T1 se může používat pro všechno zboží, přepracované podle článku 1 odst. 1.

(3) Režim T2 platí pro zboží přepravované podle článku 1 odstavec 1 pouze za těchto předpokladů:

a) ve Společenství:

pouze, když se jedná o zboží Společenství. Za zboží Společenství platí:

- zboží, které bylo zcela získáno nebo vyrobeno na celním území Společenství, aniž k němu bylo přidáno zboží pocházející ze třetích zemí nebo území, které nepatří k celnímu území Společenství,

- zboží pocházející ze země nebo území, které nepatří k celnímu území Společenství, které se nachází v členském státě ve volném oběhu,

- zboží, které bylo na celním území Společenství získáno nebo vyrobeno výlučně ze zboží, které je uvedeno pod druhou pomlčkou, nebo ze zboží, které je uvedeno pod první a druhou pomlčkou;

bez újmy na této Úmluvě nebo jiných smlouvách, uzavřených se Společenstvím, neplatí za zboží Společenství to zboží, které sice splňuje předpoklady podle výše uvedených tří pomlček, ale které se po svém vývozu z celního území Společenství opět do tohoto celního území navrací:

b) v zemi ESVO:

pouze tehdy, když bylo zboží do této země přepraveno v režimu T2 a bylo za zvláštních předpokladů článků 9 odesláno dále.

(4) Zvláštní předpoklady pro propuštění zboží do režimu T2 stanovené v této Úmluvě platí také pro vystavení dokladů pro prokázání, že zboží má statut zboží Společenství; se zbožím, pro které byl takový doklad vystaven, se nakládá stejným způsobem, jako se zbožím přepravovaným v režimu T2, přičemž ale není třeba, aby toto zboží provázel doklad, kterým se prokazuje statut zboží Společenství.


Článek 3

(1) Ve smyslu této Úmluvy se rozumí:

a) „tranzitním režimem” takový režim, při kterém se zboží přepravuje pod dohledem příslušných úřadů od celního úřadu jedné smluvní strany k jinému celnímu úřadu této smluvní strany nebo jiné smluvní strany, přičemž je překročena alespoň jedna hranice;

b) „zemí” každá země ESVO, každý členský stát Společenství a každý jiný stát, který přistoupil k Úmluvě;

c) „třetí zemí” každý stát, který není smluvní stranou této Úmluvy.

(2) Od okamžiku, kdy přistoupení země dle článku 15a jako nové smluvní strany nabyde účinnosti, bude výlučně pro účely této Úmluvy každé ustanovení, týkající se zemí ESVO v Úmluvě, platit podle smyslu i pro tuto zemi.

(3) Pro použití ustanovení této Úmluvy o režimech T1 nebo T2 mají země ESVO i Společenství a jeho členské státy stejná práva a povinnosti.


Článek 4

(1) Tato Úmluva platí, aniž by byly jakkoli dotčeny všechny ostatní mezinárodní dohody o tranzitním režimu, avšak s výhradou možných omezení uplatnění takovýchto dohod pro přepravu zboží mezi dvěma místy, ležícími ve Společenství, jakož i s výhradou možných omezení při vystavování dokladů k prokázání statutu zboží Společenství.

(2) Tato Úmluva dále platí, aniž by byly jakkoli dotčeny

a) přepravy zboží v režimu dočasného použití, jakož i

b) dohody o pohraničním styku.


Článek 5

Jestliže nebyla mezi smluvními stranami a třetí zemí uzavřena žádná dohoda, na jejímž základě by se mohlo zboží přepravované mezi smluvními stranami přepravovat přes území této třetí země v režimu T1 nebo T2, může se takový režim na přepravu zboží přes území této třetí země použít pouze tehdy, když se přeprava realizuje pomocí jediného přepravního dokladu, vystaveného na území některé smluvní strany; příslušný režim se na území třetí země přeruší.


Článek 6

Pokud se zjišťuje provádění případných opatření, platných pro zboží, mohou země v rámci režimu T1 a T2 mezi sebou zavést na základě bilaterálních a multilaterálních ujednání zjednodušené postupy, které odpovídají kritériím, která se v případě potřeby stanovují v příloze II a platí pro určité druhy přepravy nebo pro určité osoby. Takotáto ujednání se musí oznámit Komisi Evropských společenství a ostatním zemím.


Provádění režimu tranzitu

Článek 7

(1) S výhradou zvláštních ustanovení této Úmluvy jsou příslušná místa zemí ESVO oprávněna k tomu, aby vykonávala úkoly míst odeslání, tranzitních celních úřadů, míst určení a míst poskytování záruky.

(2) Příslušná místa členských států Společenství jsou oprávněna k vystavování tranzitních dokladů T1 a T2 pro místa určení v zemích ESVO. S výhradou zvláštních ustanovení této Úmluvy jsou oprávněna také vystavovat doklady k prokázání statutu zboží Společenství, které se zasílá do zemí ESVO.

(3) Jestliže se sloučí několik zásilek zboží, které pak z jednoho místa odeslání k jednomu místu určení přepravuje jako hromadnou zásilku jedním dopravním prostředkem ve smyslu článku 12 odstavce 2 přílohy I hlavní povinný v režimu T1 nebo T2, aby bylo dodáno jednomu a témuž příjemci, potom může některá smluvní strana požadovat, aby bylo pro tyto zásilky - kromě zdůvodněných výjimek - podáno jedno tranzitní celní prohlášení T1 nebo T2, ke kterému budou připojeny příslušné ložné listy.

(4) Aniž by byl jakkoliv dotčen závazek, že se případně musí prokázat statut zboží Společenství, nemusí být osoba, která na pohraničním celním úřadě smluvní strany plní celní formality při vývozu, povinna podat celní prohlášení T1 nebo T2, bez ohledu na to, do jakého celního režimu má být toto zboží u sousedního pohraničního celního úřadu propuštěno.

(5) Aniž by byl jakkoli dotčen závazek, že se případně musí prokázat statut zboží Společenství, může pohraniční celní úřad smluvní strany, u které se celní formality při vývozu plní, odmítnout propuštění do režimu T1 nebo T2, jestliže má tento režim u sousedního pohraničního celního úřadu končit.


Článek 8

U přeprav zboží s tranzitními doklady T1 nebo T2, zvláště při dělení, překládání nebo sestavování zásilek, nesmí být žádné zboží přidáno, vyjmuto nebo vyměněno.


Článek 9

(1) Zboží, které se doveze v režimu T2 do některé země ESVO, aby se případně v tomto režimu odeslalo dále, musí zůstat v této zemi pod stálým celním dohledem, aby byla zabezpečena jeho totožnost nebo jeho nezměněný stav.

(2) Jestliže se takovéto zboží zasílá dále ze země ESVO, ve které bylo propuštěno do jiného celního režimu nežli je režim tranzitu nebo režim uskladňování v celním skladu, nesmí se režim T2 použít.

To však neplatí pro zboží, které se dováží na přechodnou dobu k vystavení na veletrhu, nebo na jiné podobné veřejné akci a bylo podrobeno pouze takovému nakládání s ním, které bylo potřebné pro jeho zachování nebo které spočívalo v dělení zásilky.

(3) Jestliže se zboží po uskladnění v režimu uskladňování v celním skladu zasílá dále z některé země ESVO, smí se režim T2 použít pouze za následujících předpokladů:

- Doba uskladnění nepřekročila pět let; u zboží kapitol 1 až 24 nomenklatury pro zařazování zboží do celních sazebníků (Mezinárodní úmluva o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží ze dne 14. června 1983) je však omezena na šest měsíců.

- Zboží bylo skladováno odděleně a bylo podrobeno pouze takovému nakládání s ním, které je potřebné pro jeho zachování, nebo které spočívalo v dělení zásilky, aniž by se přitom nahradil obsah.

- Nakládání se zbožím musí být prováděno pod celním dohledem.

(4) Všechny tranzitní doklady T2 a všechny doklady k prokázání statutu zboží Společenství, které jsou vystaveny příslušným místem země ESVO, musí obsahovat odkaz na odpovídající tranzitní doklady T2 nebo doklady k prokázání statutu zboží Společenství, s kterými bylo zboží do příslušné země ESVO dopraveno, a musí se převzít veškeré zvláštní záznamy a poznámky, které jsou v těchto dokladech obsaženy.


Článek 10

(1) Pokud není v odstavci 2 nebo v přílohách stanoveno něco jiného, musí se na všechny režimy T1 nebo T2 poskytnout záruka, která platí pro všechny státy, kterých se tato přeprava týká.

(2) Odstavec 1 nebrání právu smluvních stran,

a) aby mezi sebou dohodly, že se u režimů T1 nebo T2, které se týkají pouze jejich území, zřeknou poskytování záruky;

b) aby v režimu T1 nebo T2 nepožadovaly žádnou záruku pro přepravní trasu mezi místem odeslání a prvním tranzitním celním úřadem.

(3) Pro uplatnění paušální záruky podle příloh I a II platí pro přepočet „ECU” následující částky:

151, 8 italské liry
0, 6242 německé marky
0, 08784 libry šterlinků
1, 332 francouzského franku
0, 2198 holandského guldenu
3, 301 belgických franků
0, 130 luxemburského franku
0, 1976 dánské koruny
0, 008552 irské libry
1, 440 řecké drachmy
6, 885 španělských peset
1, 393 portugalského eskuda

Hodnota ECU v určité měně odpovídá součtu protihodnot částek v této měně, uvedených v předcházejícím pododstavci.


Článek 11

(1) Totožnost zboží se zásadně zajišťuje pomocí závěry.

(2) Používá se následujících závěr:

a) prostorová závěra, když byl dopravní prostředek schválen již na základě jiných celních předpisů, nebo když místo odeslání uznalo, že je způsobilý pro přiložení závěry;

b) v ostatních případech kusová závěra.

(3) Za způsobilé k přiložení závěry mohou být uznány ty dopravní prostředky,

a) na které mohou být závěry snadno a účinně přiloženy;

b) které jsou konstruovány tak, aby z nich zboží nemohlo být vyjmuto, ani jiné zboží do nich vloženo bez zanechání viditelných stop násilného vniknutí nebo bez porušení závěry;

c) které nemají žádné utajené prostory, do kterých by se mohlo zboží ukrýt;

d) jejichž nákladové prostory jsou snadno přístupné kontrole příslušných úřadů.

(4) Místo odeslání může od závěry upustit, jestliže se dá totožnost zboží zjistit z popisu, uvedeného v celním prohlášení T1 nebo T2, nebo z přiložených dokladů, s přihlédnutím k případným jiným opatřením k zajištění totožnosti zboží.


Článek 12

(1) Do doby, než bude sjednán postup ohledně výměny statistických údajů, který zajistí, aby země ESVO a členské státy Společenství měly k dispozici údaje potřebné pro statistická šetření tranzitu, se musí pro statistické účely odevzdávat dodatečný výtisk výtisku č. 4 tranzitních dokladů T1 a T2 - ledaže by některá smluvní strana jejich předložení nepožadovala - na následujících celních úřadech:

a) na prvním tranzitním celním úřadě každé země ESVO;

b) na prvním tranzitním celním úřadě Společenství, jestliže se zboží přepravuje v režimu T1 nebo T2, který začal v zemi ESVO.

(2) Výše uvedený dodatečný výtisk však není potřebný tehdy, když se zboží přepravuje podle hlavy IV oddílu I přílohy II.

(3) Hlavní povinný nebo jeho zplnomocněný zástupce sdělí na požádání příslušným národním místům, která se zabývají statistikou tranzitu, všechny informace v souvislosti s tranzitními doklady T1 nebo T2, které jsou nutné pro statistická šetření.


Úřední pomoc

Článek 13

(1) Příslušné úřady dotyčných zemí si vzájemně poskytují všechny informace, které mají k dispozici a které jsou potřebné pro prověření řádného uplatňování Úmluvy.

(2) Pokud je to potřebné, informují se vzájemně příslušné úřady dotyčných zemí o všech zjištěních, písemnostech, zprávách, protokolech a informacích, které se vztahují na přepravu v režimu T1 nebo T2, jakož i o nesprávných postupech a porušování předpisů v souvislosti s těmito režimy.

Pokud je to potřebné, informují se dále vzájemně o zjištěních v souvislosti se zbožím, které podléhá předpisům o úřední pomoci a které se nacházelo v režimu uskladňování v celním skladu.

(3) Jestliže vznikne podezření z nesprávného postupu nebo porušování předpisů v souvislosti se zbožím, které bylo dopraveno z jedné země do jiné země po uskladnění v celním skladu nebo po tranzitu přes některou jinou zemi, sdělí si příslušné úřady dotyčných zemí vzájemně na požádání informace o

a) podrobnostech přepravy zboží, jestliže příslušné zboží:

- došlo do tranzitní země, která o informace požádala, spolu s tranzitním dokladem T1, T2 nebo s dokladem k prokázání statutu zboží Společenství - nezávisle na druhu jeho další přepravy, nebo

- bylo z této země - nezávisle na druhu jeho dopravení do této země - zasláno dále s tranzitním dokladem T1, T2 nebo s dokladem k prokázání statutu zboží Společenství,

b) podrobnostech skladování v celním skladu, jestliže bylo příslušné zboží dopraveno do této země s tranzitním dokladem T2 nebo s dokladem k prokázání statutu zboží Společenství, nebo se odtud odesílalo dále s tranzitním dokladem T2 nebo s dokladem k prokázání statutu zboží Společenství.

(4) V žádosti podle odstavců 1 až 3 se musí uvést, na který případ nebo které případy se žádost vztahuje.

(5) Jestliže žádá příslušný úřad určité země o úřední pomoc, kterou by sám nemohl poskytnout, kdyby byl o ni požádán, poukáže na tuto okolnost ve své žádosti. Je na uvážení dožádaného příslušného úřadu, zda bude chtít takovéto žádosti vyhovět.

(6) Informace získané podle odstavců 1 až 3 se smějí použít pouze pro účely této Úmluvy a požívají ochrany, kterou informacím tohoto druhu zaručuje vnitrostátní právo té země, která je obdržela. Tyto informace smějí být použity k jiným účelům pouze s písemným souhlasem příslušného úřadu, který je poskytl, a s výhradou omezení, stanovených tímto úřadem.


Vymáhání pohledávky

Článek 13a

Příslušné úřady dotyčných zemí si navzájem poskytnou podle ustanovení přílohy IV úřední pomoc při vymáhání pohledávek, pokud tyto vznikly v souvislosti s přepravou v režimu T1 nebo T2.


Smíšený výbor

Článek 14

(1) Ustanovuje se Smíšený výbor, v němž je zastoupena každá smluvní strana této Úmluvy.

(2) Smíšený výbor jedná ve vzájemné shodě.

(3) Smíšený výbor se schází v případě potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. Každá smluvní strana může požádat o svolání zasedání.

(4) Smíšený výbor si stanoví jednací řád, který mezi jiným upravuje svolávání zasedání, jmenování předsedy a dobu jeho setrvání ve funkci.

(5) Smíšený výbor může vytvořit podvýbory a pracovní skupiny, které mu při plnění úkolů napomáhají.


Článek 15

(1) Úkolem Smíšeného výboru je spravovat tuto Úmluvu a zabezpečovat její řádné provádění. Aby mohl tuto činnost vykonávat, musí být smluvními stranami pravidelně informován o praktických zkušenostech s používáním této Úmluvy; Smíšený výbor vyslovuje doporučení a v případech podle odstavce 3 přijímá usnesení.

(2) Doporučuje zejména:

a) změny této Úmluvy, s výjimkou změn ve smyslu odstavce 3 písmeno c);

b) všechna ostatní opatření, která jsou potřebná k provádění Úmluvy.

(3) Usnáší se na:

a) změnách příloh;

b) změnách definice ECU v článku 10 odstavec 3;

c) ostatních změnách této Úmluvy, které se v důsledku změn příloh stanou nezbytnými;

d) opatřeních podle článku 28 odstavce 2 přílohy I;

e) přechodných opatřeních v případě přistoupení nových členských států ke Společenství;

f) pozvání pro třetí země ve smyslu článku 3 odstavec 1 písmeno c), aby přistoupily k této Úmluvě podle postupu v článku 15a.

Usnesení dle písmen a) až e) budou prováděna smluvními stranami podle jejich vlastních právních předpisů.

(4) Jestliže přijal zástupce některé smluvní strany ve Smíšeném výboru usnesení s výhradou splnění ústavně-právních podmínek, nabývá usnesení platnost - pokud v něm není uvedeno žádné datum - prvního dne druhého měsíce po oznámení o zrušení výhrady.

(5) Usnesení Smíšeného výboru ve smyslu odstavce 3 písmeno f), kterým pozve třetí zemi k přistoupení k této Úmluvě, bude doručeno Generálnímu sekretariátu Rady Evropských společenství, který je oznámí příslušné třetí zemi společně se zněním Úmluvy, platným k tomuto dni.

(6) Po okamžiku uvedeném v odstavci 5 může býti příslušná třetí země zastoupena pozorovateli ve Smíšeném výboru, v podvýborech a v pracovních skupinách.


Přistoupení třetích zemí

Článek 15a

(1) Každá třetí země, které bude doručeno příslušné pozvání od depozitáře Úmluvy na základě usnesení Smíšeného výboru, se může stát smluvní stranou této Úmluvy.

(2) Třetí země pozvaná k přistoupení se stane smluvní stranou této Úmluvy uložením listiny o přistoupení u Generálního sekretariátu Rady Evropských společenství. K této listině je nutno připojit překlad Úmluvy v úředním jazyce (úředních jazycích) přistupující třetí země.

(3) Přístup nabývá účinnosti prvního dne druhého měsíce po uložení listiny o přistoupení.

(4) Depozitář oznámí smluvním stranám datum uložení listiny o přistoupení i datum, kdy přistoupení nabývá účinnosti.

(5) Doporučení a usnesení, která vyslovil, resp. na kterých se usnesl Smíšený výbor dle článku 15 odstavce 2 a 3 mezi datem uvedeným v odstavci 1 a datem, kdy přistoupení nabývá účinnosti, budou třetí zemi pozvané k přistoupení též oznámena Generálním sekretariátem Rady Evropských společenství.

Přijetí těchto dokumentů je předmětem prohlášení v listině o přistoupení nebo ve zvláštní listině, která bude uložena u Generálního sekretariátu Rady Evropských společenství do šesti měsíců po jejich oznámení. Nebude-li prohlášení uloženo v této lhůtě, přistoupení se stane neplatným.


Různá a závěrečná ustanovení

Článek 16

Každá smluvní strana přijme vhodná opatření pro zabezpečení účinného a vyváženého provádění Úmluvy; přitom bude brát ohled na nutnost co nejrozsáhlejšího zjednodušení formalit, které je třeba zúčastněným ukládat, a na nutnost řešit ke všeobecné spokojenosti potíže, které při uplatňování těchto ustanovení případně nastanou.


Článek 17

Smluvní strany se vzájemně informují o předpisech, které pro provádění této Úmluvy vydají.


Článek 18

Ustanovení této Úmluvy neodporují zákazům a omezením ohledně dovozu, vývozu a tranzitu, které smluvní strany nebo členské státy společenství ukládají z důvodů veřejné mravnosti, pořádku a bezpečnosti, ochrany zdraví a života lidí, zvířat nebo rostlin, národního kulturního vlastnictví, uměleckých historických nebo archeologických hodnot a průmyslového a obchodního vlastnictví.


Článek 19

Přílohy a Dodatkový protokol jsou součástí této Úmluvy.


Článek 20

(1) Tato Úmluva platí jednak pro území, ve kterých se uplatňuje Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství a její pravidla, a jednak pro území zemí ESVO.

(2) Tato Úmluva platí také pro Knížectví Lichtenštejnsko, pokud bude toto knížectví spojeno smlouvou o celní unii se Švýcarskou konfederací.


Článek 21

Každá smluvní strana může při dodržení dvanáctiměsíční výpovědní lhůty od této Úmluvy odstoupit; písemná výpověď se musí adresovat depozitáři, který ji oznámí ostatním smluvním stranám.


Článek 22

(1) Tato Úmluva nabývá platnosti dnem 1. ledna 1988, pokud smluvní strany uložily do 1. listopadu 1987 své listiny o přistoupení v Sekretariátu Rady Evropských společenství, který plní roli depozitáře.

(2) Jestliže tato Úmluva nenabyde platnosti 1. ledna 1988, nabyde platnosti prvního dne druhého měsíce po uložení poslední listiny o přistoupení.

(3) Depozitář oznámí datum uložení listiny o přistoupení každé smluvní strany a datum nabytí platnosti této Úmluvy.


Článek 23

(1) Spolu s nabytím platnosti této Úmluvy pozbývají platnosti smlouvy mezi Rakouskem, popř. Švýcarskem a společenstvím o uplatňování ustanovení o tranzitním režimu Společenství uzavřené dne 30. listopadu 1972, popř. 23. listopadu 1972 a smlouva ze dne 12. července 1977, uzavřená mezi Společenstvím a těmito oběma zeměmi o rozšíření uplatňování ustanovení o tranzitním režimu Společenství.

(2) Smlouvy uvedené v odstavci 1 však platí i nadále pro takové režimy T1 nebo T2, které začaly platit před nabytím platnosti této Úmluvy.

(3) Severní úprava tranzitu mezi Finskem, Norskem a Švédskem pozbývá platnosti nabytím platnosti této Úmluvy.


Článek 24

Tato Úmluva je sepsána v originále dánském, německém, anglickém, francouzském, řeckém, holandském, portugalském, španělském, finském, islandském, norském a švédském jazyce, přičemž je každé znění stejně závazné; je uložena v archivu Sekretariátu Rady Evropských společenství; tento archiv zašle každé smluvní straně jednu ověřenou kopii.




Příloha I

Hlava I

Všeobecná ustanovení

Článek 1

(1) Tranzitní režim stanovený touto Úmluvou se vztahuje na přepravu zboží podle pravidel článku 1 odstavce 1 Úmluvy.

(2) S výhradou článku 2 Úmluvy se jedná o režim T1 nebo T2.


Článek 2

(Tento článek neobsahuje písmena a) a b))

Ve smyslu této Úmluvy se rozumí

c) „příslušným úřadem” celní úřad nebo každý jiný úřad, který je pověřen prováděním této Úmluvy;

d) „hlavním povinným” osoba, která sama, nebo prostřednictvím zplnomocněného zástupce projevila odevzdáním příslušného celního prohlášení svoji vůli k provedení tranzitního režimu;

e) „dopravním prostředkem” zejména

- silniční vozidla, přívěsy, návěsy,

- železniční vagóny,

- plavidla,

- letadla,

- kontejnery ve smyslu celní úmluvy o kontejnerech;

f) „místem odeslání” místo příslušného úřadu, u kterého tranzitní režim začíná;

g) „tranzitním celním úřadem”

- vstupní celní úřad na území jiné smluvní strany nežli té, z které je zboží odesláno;

- výstupní celní úřad smluvní strany, jestliže zásilka opouští v průběhu režimu tranzitu celní území této smluvní strany před hranici mezi smluvní stranou a třetí zemí;

h) „místem určení” místo příslušného úřadu, kterému se musí dodat zboží přepravované v režimu tranzitu k ukončení režimu tranzitu;

i) „místem poskytování záruky” místo příslušného úřadu, u kterého je poskytována globální nebo paušální záruka

j) „vnitřní hranice” společná hranice dvou smluvních stran

Zboží, které je naloženo v námořním přístavu jedné smluvní strany a v námořním přístavu jiné smluvní strany je vyloženo, se považuje za zboží, které překračuje vnitřní hranici, pokud se doprava lodí vykoná pouze s jedním jediným přepravním dokladem.

Zboží, které je do země smluvní strany dopraveno ze třetích zemí po moři a které se překládá v námořním přístavu jedné smluvní strany, aby se v námořním přístavu jiné smluvní strany vyložilo, neplatí za zboží, které překračuje vnitřní hranici.


Články 3 až 9

(Tato příloha neobsahuje hlavy II až IV a články 3 až 9).


Hlava V

Režim T1

Kapitola 1

Režim

Článek 10

(1) Jestliže se má zboží přepravovat v režimu T1, musí se podat celní prohlášení do režimu tranzitu podle pravidel této Úmluvy pomocí tranzitního celního prohlášení T1. Tranzitní celní prohlášení T1 je celním prohlášením o zboží na tiskopisu podle vzorů v příloze III.

(2) Tiskopis uvedený v odstavci 1 může být případně doplněný jedním nebo několika doplňkovými tiskopisy podle jednoho ze vzorů doplňkového tiskopisu v příloze III.

(3) Tiskopisy podle odstavců 1 a 2 se musí vytisknout a vyplnit v některé z úředních řečí smluvních stran, která je příslušnými úřady v zemi odeslání povolena. Pokud je to nutné, mohou příslušné úřady země, které se režim T1 týká, požadovat překlad do úřední řeči nebo do jedné z úředních řečí této země.

(4) Tranzitní celní prohlášení T1 musí podepsat hlavní povinný; místu odeslání se musí předložit nejméně ve třech výtiscích.

(5) Doplňkové doklady, které jsou k tranzitnímu celnímu prohlášení T1 přiložené, jsou součástí celního prohlášení.

(6) K tranzitnímu celnímu prohlášení T1 musí být přiložen přepravní doklad.

Místo odeslání nemusí požadovat předložení tohoto dokladu při plnění celních formalit. Přepravní doklad se však musí na požádání předložit celnímu úřadu nebo každému jinému příslušnému úřadu kdykoliv během přepravy.

(7) Jestliže navazuje režim T1 v zemi odeslání na jiný celní režim, musí se v tranzitním celním prohlášení T1 na tento režim nebo na odpovídající celní doklady odkázat.


Článek 11

(1) Hlavní povinný musí

a) zboží a tranzitní doklad T1 dodat ve stanovené lhůtě a v nezměněném stavu na místo určení a musí přitom dbát na dodržení opatření, přijatých příslušnými úřady k zajištění totožnosti zásilky,

b) dodržovat předpisy o společném tranzitním režimu,

c) zaplatit cla a ostatní dávky, které se stanou splatnými v případě protiprávního jednání nebo porušení předpisů během společného tranzitního režimu nebo v souvislosti s ním.

(2) Aniž by byly jakkoliv porušeny povinnosti hlavního povinného uvedené v odstavci 1, je dopravce nebo příjemce zboží, který zboží přejímá a ví, že toto zboží podléhá společnému tranzitnímu režimu, také povinen toto zboží dodat ve stanovené lhůtě a v nezměněném stavu na místo určení a musí přitom dbát na dodržení opatření, přijatých příslušnými úřady k zajištění totožnosti zásilky.


Článek 12

(1) K naložení zboží na několika místech odeslání a k jeho vyložení na několika místech určení se může použít tentýž dopravní prostředek.

(2) V jednom tranzitním celním prohlášení T1 smí být uvedeno pouze to zboží, které bylo naloženo nebo které má být naloženo na jediný dopravní prostředek a které je určeno k přepravě z jednoho místa odeslání do jednoho místa určení.

Ve smyslu odstavce 1 se považují za jediný dopravní prostředek následující dopravní prostředky, pokud se jimi přepravuje zboží, které má zůstat pohromadě:

a) silniční vozidlo s jedním nebo několika přívěsy nebo návěsy

b) několik železničních vagónů,

c) lodě, které tvoří celek,

d) kontejnery, které byly ve smyslu tohoto článku naloženy na jeden dopravní prostředek.


Článek 13

(1) Místo odeslání přijme tranzitní celní prohlášení T1 a zaeviduje je, stanoví lhůtu, během které se musí zboží dodat do místa určení a zajistí potřebným způsobem totožnost zásilky.

(2) Místo odeslání opatří tranzitní celní prohlášení T1 příslušnými údaji, ponechá si výtisk jemu určený a ostatní výtisky vydá hlavnímu povinnému nebo jeho zástupci.


Článek 14

(Tato příloha článek 14 neobsahuje)


Článek 15

(1) Výtisky tranzitního celního prohlášení T1, které místo odeslání vydá hlavnímu povinnému nebo jeho zástupci, musí zboží při jeho přepravě doprovázet.

(2) Každá země ESVO může na svém území z důvodu kontroly stanovit dopravní trasy.


Článek 16

Každá země předá Komisi Evropských společenství seznam služebních míst příslušných pro tranzitní režim T1, a jejich úřední hodiny. Komise oznámí tyto údaje ostatním zemím.


Článek 17

Příslušným úřadům se musí na požádání předložit výtisky tranzitního celního prohlášení T1.


Článek 18

(1) Zásilka se musí přihlásit každému tranzitnímu celnímu úřadu předložením výtisků tranzitního celního dokladu T1.

(2) Přepravce musí na každém tranzitním celním úřadu odevzdat potvrzení o přestupu hranice. Vzor potvrzení o přestupu hranice je stanoven v příloze II.

(3) Na tranzitním celním úřadě se zboží nekontroluje, ledaže by bylo podezření z protiprávního jednání, které by mohlo vést ke zneužití.

(4) Jestliže se přeprava uskuteční přes jiný tranzitní celní úřad nežli ten, který je uveden v tranzitním celním prohlášení T1, zašle tento celní úřad bez průtahů potvrzení o přestupu hranice tranzitnímu celnímu úřadu, který je uveden v tranzitním celním prohlášení T1.

Jestliže se při přepravě v rámci tranzitního režimu Společenství mezi dvěma zeměmi Společenství použije tranzitní celní úřad některého státu ESVO, pak tento celní úřad potvrzení o přestupu hranice uschová.


Článek 19

Jestliže se u příslušných úřadů, které jsou do přepravy zapojené jako mezistupně, přiloží k původní zásilce určité zboží nebo se ho část vyloží, musí se těmto úřadům předložit všechny výtisky tranzitního celního prohlášení T1, vydané jedním nebo více místy odeslání.


Článek 20

(1) Zboží uvedené na tranzitním celním prohlášení T1 se může pod dohledem příslušných úřadů země, na jejímž území se má překládka provést, přeložit na jiný dopravní prostředek bez předložení nového celního prohlášení. Příslušné úřady provedou v tomto případě do tranzitního celního prohlášení T1 odpovídající záznam.

(2) Příslušné úřady mohou povolit překládku bez dohledu za podmínek, které samy stanoví. Při takovéto překládce musí přepravce opatřit tranzitní celní prohlášení T1 odpovídajícím záznamem a musí o tom informovat příslušné úřady země, ve které se zboží překládalo, aby byla překládka úředně potvrzena.


Článek 21

(1) Jestliže se během přepravy poškodí závěra bez úmyslu dopravce, musí tento dopravce zajistit, aby v zemi, kde se dopravní prostředek nachází, příslušné úřady pokud možno co nejrychleji sepsaly o tom protokol. Pokud je to možné, opatří se zásilka novými závěrami.

(2) Pro nehody, které si vyžádají, aby bylo zboží přeloženo na jiný dopravní prostředek, platí článek 20.

(3) Jestliže bezprostředně hrozící nebezpečí vyžaduje okamžité, částečné nebo úplné vyložení zboží, může dopravce jednat na vlastní odpovědnost. Tuto okolnost musí zaznamenat v tranzitním dokladu T1. V odpovídajícím smyslu platí odstavec 1.

(4) Jestliže nemůže dopravce dodržet lhůtu podle článku 13 z důvodu nehody nebo jiné události během přepravy, musí o tom co nejrychleji uvědomit příslušný úřad uvedený v odstavci 1. Tento úřad zapíše do tranzitního celního prohlášení T1 odpovídající záznam.


Článek 22

(1) Místu určení musí být dodáno zboží a předloženo tranzitní celní prohlášení T1.

(2) Místo určení zapíše na výtiscích tranzitního celního prohlášení T1 výsledek své kontroly a jeden výtisk zašle obratem zpět místu odeslání; další výtisk zůstane místu určení.

(3) Režim T1 může být ukončen na jiném místě, nežli na tom, které je uvedeno v tranzitním celním prohlášení T1. Toto místo se tím stává místem určení.

(4) Jestliže se zboží předloží místu určení k celní kontrole teprve po uplynutí lhůty stanovené místem odeslání, považuje se tato lhůta za dodrženou, pokud se místu určení hodnověrně prokáže, že nedodržení lhůty nezavinily okolnosti, za které by odpovídal dopravce nebo hlavní povinný.

(5) Jestliže při změně místa určení podle odstavce 3 nové místo určení patří jiné smluvní straně, nežli je uvedeno v tranzitním celním prohlášení T1, potom nové místo určení zapíše do pole „kontrola celním úřadem určení” na zadní straně tranzitního dokladu T1 k obvyklým záznamům místa určení jeden z dále uvedených zápisů:

- „Diferencias „: mercancias presentadas en la oficina (nombre y pais)

- „Forskelle „: det sted, hvor varerne blev fembudt (navn og land)

- „Unstimmigkeiten „: Stelle, bei der die Gestellung erfolgte (Name und Land)

- „Differences „: office where goods were presented (name and country)

- „Differences „: marchandises presentées au bureau (nom et pays)

- „Differenze „: ufficio al quale sono state presentate le merci (nome e paese)

- „Verschillen „: kantoor waar de goederen zijn aangebracht (naam en land)

- „Diferencas „: mercadorias apresentadas na estáncia (nome e pais)

- „Muutos „: toimipaikka, jossa tavarat esitetty (nimi ja maa)

- „Breying „: tollstjoraskriftstofa oar sem vórum var framvisad (Nafn og land)

- „Forskjell „: det tollsted hvor varene ble fremlagt (navn og land)

- „Avvikelse „: tullanstalt där varorna anmäldes (namn och land)

(6) Jestliže tranzitní doklad T1 obsahuje za situace předpokládané v odst. 5 jeden z následujících záznamů, zůstává zboží pod kontrolou nového místa určení a nemůže se bez výslovného povolení místa odeslání dovézt jinam, kromě přepravy do smluvní strany, ke které místo odeslání patří.

- Salida de(1) s ometida a restricciones

- Udforsel fra(1) undergivet restriktioner

- Ausgang aus(1) Beschränkungen unterworfen

- Export from(1) subject to restrictions

- Sortie de(1) soumise á des restrictions

- Uscita dalla (dall')(1) assoggettata a restrizioni

- Verlaten van(1) aan bepergingen onderworpen

- Saida da(1) sujeita a restricoes

- Vienti(1) rajoitusten alaista

- Utflutningur fra(1) haour takmörkunum

- Utforsel fra(1) underlagt restriksjoner

- Utförsel frán(1) underkastad restriktioner

- Salida de(1) sujeta a pago de derechos

- Udforsel fra(1) betinget af afgiftsbetaling

- Ausgang aus(1) Abgabenerhebung unterworfen

- Export from(1) subject to duty

- Sortie de(1) soumise á imposition

- Uscita dalla (dall')(1) assoggettata a tassazione

- Verlaten van(1) aan belastingheffing onderworpen

- Saida da(1) sujeita a pagamento de imposicoes

- Vienti(1) maksujen alaista

- Gjaldskyldur utflutningur fra(1)

- Utforsel fra(1) belagt med avgifter

- utförsel frán(1) underkastad avgifter.

(1) V tomto záznamu se musí uvést podle případu a v jazyce záznamu slova „Společenství”, „Rakouska”, „Finska”, „Islandu”, „Norska”, „Švédska” nebo „Švýcarska”.

(7) Místo odeslání vyřídí tranzitní doklad T1 teprve tehdy, když byly splněny všechny povinnosti a závazky, vyplývající ze změny místa určení. Ručitele o případném nevyřízení informuje.


Článek 23

Společný tranzitní režim končí v okamžiku, kdy jsou zboží a tranzitní celní prohlášení T1 dodány místu určení.


Kapitola 2

Poskytování záruky

Článek 24

(1) S výhradou článku 33 musí hlavní povinný poskytnout záruku, aby bylo zajištěno vybírání cel, daní a jiných poplatků, které by mohla za zboží požadovat země, jejíž území je při tranzitním režimu T1 dotčeno.

Záruka uvedená v odstavci 1 musí platit na území všech smluvních stran, které jsou příslušným režimem T1 dotčeny.

(2) Záruka může být poskytnuta za více režimů T1 najednou jako globální záruka, nebo za každý režim T1 jednotlivě.

(3) S výhradou článku 29 odstavec 2 spočívá poskytování záruky v ručení fyzické nebo právnické třetí osoby, jako jediného dlužníka, která

- má své bydliště nebo sídlo na území smluvní strany, kde se záruka poskytuje a

- je příslušnými úřady této smluvní strany schválena jako daňový ručitel s výhradou předpisů, které platí na jejím území a případně s výhradou předpokladů, které tyto úřady stanovily.


Článek 25

(1) Záruka uvedená v článku 24 odstavec 3 se poskytuje formou listiny, která odpovídá vzorům stanoveným v příloze II.

(2) Jestliže to právní a správní předpisy nebo obchodní zvyklosti jednotlivých států vyžadují, může každá země povolit, aby se záruka poskytovala jinou formou dokladu, pokud se tím dosáhne stejného právního účinku, jako prostřednictvím záruky podle uvedeného vzoru.


Článek 26

(1) Globální záruka se poskytuje v místě poskytování záruky.

(2) Místo poskytování záruky určí výši záruky, přijme prohlášení o záruce a povolí hlavnímu povinnému, aby v rámci záruky prováděl režim T1 z každého libovolného místa odeslání.

(3) Každá osoba, které bylo uděleno povolení, obdrží o tom v jednom nebo několika výtiscích osvědčení o záruce za podmínek, které stanoví příslušné úřady dotyčných zemí. Vzor osvědčení o záruce je stanoven v příloze II.

(4) V každém tranzitním celním prohlášení T1 je třeba na toto osvědčení odkázat.


Článek 27

Místo poskytování záruky může povolení zrušit, jestliže již neexistují předpoklady, za kterých bylo povolení uděleno.


Článek 28

(1) Každá země může povolit, aby se záruka uvedená v článku 24 - nezávisle na tom, kdo je hlavním povinným - poskytovala formou jedné jediné listiny, která je stanovena v příloze II, ve výši paušální částky za každé celní prohlášení, aby se zabezpečilo placení cel, daní a jiných poplatků, které by případně mohly být požadované v souvislosti s prováděním režimů T1.

Paušální částku stanoví místo odeslání vyšší tehdy, je-li přeprava zboží spojena se zvýšeným rizikem; při tomto je třeba zvlášť přihlížet ke clu, daním a jiným poplatkům, jimž zboží v jedné nebo několika zemích podléhá.

Záruka uvedená v odstavci 1 se poskytuje formou listiny, která odpovídá vzoru stanovenému v příloze II.

(2) Paušální záruka se poskytuje v místě poskytování záruky.


Článek 29

(1) Záruka za jeden režim T1 se musí poskytnout v místě odeslání. Místo odeslání stanoví výši záruky.

(2) Záruka podle odstavce 1 může být složená jako jistota v hotovosti v místě odeslání. V tomto případě se uvolní, jakmile se v místě odeslání vyřídí tranzitní celní prohlášení T1.

(3) Na návrh příslušného úřadu země, která požaduje podle článku 34 vybrání cel, daní a jiných poplatků, poukáže ihned příslušný úřad země, ve které se nachází místo odeslání, na základě předložení exekučního výměru dožadujícímu úřadu částky složené podle odstavce 2. Poukázání částek se neuskuteční tehdy, jestliže požadavek a/nebo/exekuční výměr jsou napadeny.


Článek 30

Aniž by byly jakkoliv dotčeny předpisy, které pro další případy předpokládají osvobození, osvobozují příslušné úřady dotyčných zemí hlavního povinného od placení cel, daní a jiných poplatků

a) za zboží, které bylo průkazně zničeno zásahem vyšší moci nebo náhodnou událostí,

b) za úředně uznané chybějící množství zboží, ke kterému došlo na základě zvláštnosti zboží.


Článek 31

(1) Ručitel je osvobozený od svých závazků, jestliže byl tranzitní doklad T1 vyřízen v místě odeslání.

(2) Ručitel je od svých závazků osvobozený také po uplynutí dvanáctiměsíční lhůty od okamžiku registrace tranzitního celního prohlášení T1, jestliže ho příslušné úřady země odeslání neinformovaly o tom, že tranzitní doklad T1 nebyl vyřízen.

(3) Jestliže příslušné úřady informovaly ručitele o nevyřízení tranzitního dokladu T1 během lhůty označené v odstavci 2, je nutno mu dále sdělit, že částky, za které vzhledem k dotyčnému režimu T1 ručí, musí nebo případně bude muset zaplatit. Toto sdělení je nutno ručiteli doručit nejpozději do tří let po registraci tranzitního celního prohlášení T1. V případě, že mu toto sdělení nebylo během výše uvedené lhůty doručeno, je ručitel os svých závazků rovněž osvobozen.


Kapitola 3

Osvobození od poskytování záruky

Článek 32

(Tato příloha článek 32 neobsahuje)


Článek 33

(1) Kromě případů, které se v případě potřeby stanoví v příloze II, se nemusí poskytovat záruka pro

a) přepravu po moři nebo letecky,

b) přepravu zboží po Rýně a rýnských vodních cestách,

c) přepravu potrubím,

d) přepravu, kterou provádějí železniční společnosti zemí.

(2) Každá země může upustit od povinnosti poskytování záruky při přepravě zboží po jiných vodních cestách, které leží na jejím území, nežli jsou ty, které jsou uvedené v odstavci 1 písmeno b). Země oznámí Komisi Evropských společenství opatření, která v této souvislosti učinily; ta informuje ostatní země.


Kapitola 4

Porušení předpisů

Článek 34

(1) Jestliže se zjistí, že v průběhu režimu T1 došlo v některé konkrétní zemi k porušení předpisů, budou touto zemí - aniž by bylo jakkoliv dotčeno trestní stíhání - podle jejich právních a správních předpisů vybrána cla, daně a jiné poplatky, které se takto staly splatné.

(2) Není-li zjištěno místo porušení předpisů, platí toto porušení předpisů za spáchané,

a) když bylo zjištěno v průběhu režimu T1 na tranzitním celním úřadě na vnitřní hranici: na území smluvní strany, kterou dopravní prostředek nebo zboží opustily naposledy,

b) když bylo zjištěno během režimu T1 na tranzitním celním úřadě ve smyslu článku 2 písmeno g) druhá pomlčka: na území té smluvní strany, ke které tento tranzitní celní úřad patří,

c) když bylo zjištěno během režimu T1 na území určité země, ne však na tranzitním celním úřadě, ale na jiném místě: v té zemi, ve které k tomuto zjištění došlo,

d) jestliže zásilka nebyla dodaná místu určení: v poslední smluvní straně, na jejíž celní území na základě potvrzení o přestupu hranic průkazně dopravní prostředek nebo zboží naposledy vstoupily,

e) když se porušení předpisů zjistí po uskutečnění režimu T1: v té zemi, ve které k tomuto zjištění došlo.

(3) (Tento článek neobsahuje odstavec 3).


Kapitola 5

Právní účinky

Článek 35

(1) Tranzitní doklady T1, řádně vystavené příslušnými úřady jedné země, a opatření, která tyto úřady přijaly nebo akceptovaly pro zajištění totožnosti zásilky, mají v ostatních zemích stejné právní účinky jako tranzitní doklady T1, které řádně vystavily příslušné úřady těchto zemí a opatření, která tyto úřady pro zajištění totožnosti zásilky přijaly nebo akceptovaly.

(2) Zajištění příslušných úřadů jedné země při prověřování v rámci režimu T1 mají v ostatních zemích stejnou průkaznost jako zjištění příslušných úřadů těchto zemí.


Článek 36

(Tato příloha neobsahuje článek 36).


Hlava VI

Režim T2

Článek 37

(1) Jestliže se má zboží přepravovat v režimu T2, musí se podle pravidel této Úmluvy navrhnout do režimu tranzitu tranzitním celním prohlášením T2. Tranzitní celní prohlášení T2 je celní prohlášení na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze III.

(2) Tiskopis uvedený v odstavci 1 může být případně doplněný jedním nebo několika doplňkovými tiskopisy podle vzoru doplňkového tiskopisu v příloze III.

(3) Pro režim T2 platí hlava V obdobně.


Hlava VII

Zvláštní předpisy pro určité druhy přepravy

Článek 38

(1) Článek 18 neplatí pro přepravu zboží po železnici.

(2) Musí-li se podle článku 18 odstavec 2 odevzdávat potvrzení o přestupu hranic, platí zápisy železničních společností jako potvrzení o přestupu hranic.


Článek 39

(1) Režim T1 nebo T2 není povinně předepsaný pro přepravu zboží vzdušnou cestou, jestliže zboží nepodléhá žádným opatřením ke kontrole jeho použití nebo určení.

(2) Režim T1 nebo T2 není povinně předepsaný pro přepravu zboží potrubím.


Článek 40

(1) Režim T1 nebo T2 se nemusí uplatňovat na zboží, které při přepravě překračuje vnitřní hranici ve smyslu článku 2 písmeno j) pododstavec 2, dokud uvedenou hranici nepřekročí.

(2) Odstavec 1 neplatí, jestliže na přepravu zboží po moři v rámci jedné jediné přepravní smlouvy navazuje po vylodění v přístavu vykládky přeprava po souši nebo po vnitrozemských vodních cestách v režimu tranzitu, pokud se nemá dále z tohoto přístavu přepravovat na základě Rýnského manifestu.

(3) U zboží, které bylo před překročením vnitřní hranice propuštěno do režimu T1 nebo T2, nebude tento režim během přepravy po moři platit.


Hlava VIII

Zvláštní předpisy pro poštovní zásilky

Článek 41

(1) Odchylně od článku 1 neplatí režim T1 nebo T2 pro poštovní zásilky (včetně poštovních balíků).

(2) (Tento článek neobsahuje odstavec 2).


Hlava IX

Články 42 až 44

(Tato příloha neobsahuje články 42 až 44)


Hlava X

Článek 45 a 46

(Tato příloha neobsahuje články 45 a 46)


Hlava XI

Článek 47

(Tato příloha neobsahuje článek 47)




Příloha II

Hlava I

Obecná ustanovení

Článek 1

Tato příloha stanoví prováděcí předpisy o provádění Úmluvy a Přílohy I Úmluvy.


Hlava II

Článek 2

(Tato příloha neobsahuje článek 2)


Hlava III

Statut zboží Společenství

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 3

Průkaz o tom, že zboží, které se nepřepravuje v režimu T2, má statut zboží Společenství, se musí poskytnout předložením dokladů, uvedených v kapitole II nebo kapitole III této hlavy.


Rozsah platnosti

Článek 4

(1) Doklady nebo formality uvedené v článcích 6 až 11 se nesmějí používat popř. plnit pro zboží:

a) které je určené pro vývoz z území smluvních stran, nebo

b) které je zabalené v obalech, které nemají statut Společenství, nebo

c) které se dopravuje v režimu mezinárodní přepravy na karnet TIR, ledaže by se

- zboží, které se má vyložit na území některé smluvní strany, přepravovalo společně se zbožím, které se má vyložit v některé třetí zemi, nebo

- zboží přepravovalo z území jedné smluvní strany přes třetí zemi na území jiné smluvní strany.

(2) Tranzitní doklady, které jsou zmíněné v kapitole II této hlavy, se mohou dále vystavovat pro poštovní zásilky (včetně poštovních balíků), které se zasílají z poštovního úřadu na území jedné smluvní strany poštovnímu úřadu jiné smluvní strany.


Předpoklad přímé přepravy

Článek 5

Doklady nebo formality podle článků 6 až 11 mohou sloužit k prokázání statutu určitého zboží jako zboží Společenství pouze tehdy, jestliže se toto zboží přepravuje bezprostředně ze země jedné smluvní strany do země jiné smluvní strany.

Za přímo dovezené z jedné smluvní strany do jiné smluvní strany se považuje:

a) zboží, které se při své přepravě nedostane na území třetích zemí,

b) zboží, které se při své přepravě dostane na území jedné nebo několika třetích zemí, jehož průjezd tímto územím se však uskutečňuje s jediným přepravním dokladem, vyhotoveným některou ze smluvních stran.


Kapitola II

Používání dokladů

Článek 6

Prokázání statutu zboží Společenství se za předpokladů uvedených v dalším textu musí uskutečnit předložením tranzitního dokladu T2L.


Článek 7

(1) Tranzitní doklad T2L se vystavuje na tiskopisu, který odpovídá výtisku č. 4 vzoru tiskopisů v dodatku I přílohy III nebo výtisku č. 4/5 vzoru tiskopisů v dodatku II téže přílohy.

Tento tiskopis se případně doplní jedním nebo několika tiskopisy, které odpovídají výtisku č. 4 nebo výtisku č. 4/5 vzoru tiskopisu v příslušných dodatcích III a IV přílohy III.

Jestliže se v případech, ve kterých se pro zpracování celního prohlášení používají zařízení na zpracování dat, která taková prohlášení vyhotovují, nepoužívají tiskopisy uvedené v dodatcích III a IV k příloze III jako doplňkové tiskopisy, tranzitní doklad T2L se doplní jedním nebo několika tiskopisy, které odpovídají výpisu č. 4 nebo výpisu č. 4/5 vzoru tiskopisu v dodatcích I a II k příloze III.

(2) Zúčastněný zapíše zkratku „T2L” do pravého dílčího odstavce 1 tiskopisu a případně zkratku „T2L bis” do pravého dílčího odstavec 1 doplňkového tiskopisu nebo doplňkových tiskopisů.

(3) Jestliže se musí vystavit tranzitní doklad T2L pro zásilku, která se skládá z více jak jednoho druhu zboží, mohou být ve smyslu článku 17 odstavec 2 a článků 23 až 26 údaje o zboží uvedeny v jednom nebo několika ložných listech, místo aby se zapisovaly do odstavců 31 „Nákladové kusy a označení zboží”, 32 „Pořadové číslo položky”, 35 „Hrubá hmotnost (kg)”, a případně 33 „Zbožový kód”, 38 „Vlastní hmotnost (kg)”, 44 „Zvláštní záznamy/předložené podklady/osvědčení a povolení” tiskopisu použitého k vystavení tranzitního dokladu T2L.

Jestliže se použijí ložné listy, potom se výše uvedené odstavce tiskopisu použitého k vystavení tranzitního dokladu T2L proškrtnou.

(4) Horní část odstavce uvedeného v článku 24 písmeno b) je určená pro zápis zkratky „T2L”, spodní část pro úřední záznam příslušného úřadu tak, ja je uvedeno v článku 8 odstavce 2 písmeno b).

Sloupec „Země odeslání/vývozu” ložného listu se nemusí vyplňovat.

(5) Ložný list se musí předkládat ve stejném počtu kusů jako tranzitní doklad T2L, ke kterému patří.

(6) jestliže se k témuž tranzitnímu dokladu připojí několik ložných listů, musí je zúčastněný opatřit číslem; počet připojených ložných listů se musí uvést v poli 4 „ložné listy” tiskopisu, použitého pro vystavení tranzitního dokladu T2L.


Článek 8

(1) S výhradou článku 123 se tranzitní doklad vystavuje v jednom vyhotovení.

(2) Na požádání zúčastněného opatří příslušné úřady země odeslání tranzitní doklad T2L a případně doplňkový nebo doplňkové tiskopisy T2L bis svým úředním záznamem. Úřední záznam musí obsahovat následující údaje, které je nutno podle možnosti zapsat do odstavce C (místo odeslání) těchto dokladů:

a) na tranzitním dokladu T2L označení a razítko místa odeslání, podpis příslušného úředníka, datum úředního záznamu a případně číslo tohoto záznamu nebo číslo celního prohlášení do režimu tranzitu nebo vývozu, pokud se toto číslo vyžaduje,

b) na doplňkovém tiskopisu „T2L bis” číslo, které je uvedeno na tranzitním dokladu T2L. Toto číslo se zaznamenává buď pomocí razítka, na kterém je také název úřadu země odeslání, nebo rukou. V posledním případě se musí doklad opatřit také služebním razítkem úřadu.

Tyto doklady se zúčastněnému vydají, jakmile jsou splněné formality, potřebné pro odeslání zboží do místa určení.


Článek 9

(1) Aniž by byly jakkoli dotčeny předpisy článků 6 až 8, musí se za předpokladů níže uvedených prokázat statut zboží Společenství tím, že se předloží faktura nebo přepravní doklad.

(2) Na faktuře nebo přepravním dokladu podle odstavce 1 musí být uvedeno přinejmenším jméno a úplná adresa odesilatele/vývozce nebo deklaranta - pokud není deklarant odesilatelem/vývozcem -, počet, druh, značky a čísla nákladových kusů, označení zboží i hrubá hmotnost v kilogramech a případně čísla kontejnerů.

Deklarant musí zapsat zřetelně a viditelně do výše uvedeného dokladu zkratku „T2L”, kterou opatří vlastnoručním podpisem.

(3) Jestliže se pro splnění formalit použijí veřejné nebo soukromé systémy na zpracování dat, potom na základě žádosti příslušné úřady povolí, aby zúčastnění nahradili podpis uvedený v odstavci 2 jiným srovnatelným technickým způsobem, kterým je případně použití kódu a který má stejný právní účinek jako vlastnoruční podpis.

Toto zjednodušení se povolí pouze tehdy, když budou splněny technické a správní předpoklady, požadované příslušnými úřady.

(4) Faktura nebo doklady o přepravě musí být deklarantem řádně a úplně vyplněné, podepsané a na jeho žádost opatřené příslušným úředním záznamem země odeslání.

Tento úřední záznam musí obsahovat název a razítko místa odeslání, podpis příslušného úředníka, datum úředního záznamu, jakož i registrační číslo nebo číslo tranzitního (vývozního celního prohlášení, pokud se toto vyžaduje.

(5) Tento článek platí pouze tehdy, když faktura nebo přepravní doklad obsahují pouze zboží Společenství.

(6) Ve smyslu této Úmluvy platí faktura nebo přepravní doklad jako tranzitní doklad T2L, jestliže odpovídají podmínkám a předpisům odstavců 2 až 5.

(7) Ve smyslu článku 9 odstavec 4 Úmluvy může příslušný úřad země ESVO u zboží, které bylo dopraveno na celní území s fakturou nebo s přepravním dokladem, platným jako tranzitní doklad T2 nebo T2L vystaveným pro toto zboží, ověřenou kopii nebo fotokopii této faktury nebo tohoto přepravního dokladu.


Dodatečné vystavování dokladů

Článek 10

Jestliže bude doklad pro prokázání statutu zboží Společenství vystavený dodatečně, musí se opatřit jednou z následujících poznámek, která musí být napsaná červeným písmem:

- Expedido a posteriori

- Ustedt efterfoldende

- Nachträglich ausgestellt

- Issued a posteriori

- Délivré a posteriori

- Rilasciato a posteriori

- Achteraf afgegeven

- Emitido a posteriori

- Annuttu jälkikäteen

- Útgefit eftir á

- Utstedt i etterhand

- Utfärdát i efterhand


Kapitola III

Zvláštní formality u určitých tranzitních režimů nebo u určitého zboží

Přeprava na karnet TIR nebo na karnet ATA

Článek 11

(1) Při přepravě zboží na karnet TIR v jednom z případů uvedených v článku 4 odstavec 1 písmeno a) této přílohy nebo na karnet ATA může deklarant s výhradou článků 4 a 5 pro prokázání statutu zboží Společenství zapsat zkratku „T2L” potvrzenou svým podpisem tak, aby byla dobře vidět, do odstavců příslušných oddílů použitého karnetu, které jsou určené pro označení zboží, dříve než tento doklad předloží místu odeslání k potvrzení. Zkratka „T2L” musí být ve všech oddílech, kde je zapsána, ověřená služebním razítkem místa odeslání s podpisem příslušného úředníka.

(2) V případech, ve kterých se přepravuje zboží Společenství spolu se zbožím, které nepatří Společenství, s týmž karnetem TIR nebo karnetem ATA, se musí oba druhy zboží uvést odděleně; zkratka! T2L” se musí umístit tak, aby se jednoznačně vztahovala na zboží Společenství.


Články 12 až 14

(Tato příloha neobsahuje články 12 až 14)


Zboží, které cestující vezou s sebou, nebo které je v jejich cestovním zavazadle

Článek 15

(1) Režim T1 nebo T2 není povinně předepsaný pro přepravu zboží, které vezou cestující s sebou, nebo které mají ve svém cestovním zavazadle, pokud se jedná o zboží, které nemá obchodní charakter.

(2) Pokud se musí prokázat, že zboží, které s sebou cestující veze nebo které má ve svém cestovním zavazadle, má statut zboží Společenství, bude se toto zboží - pokud nemá obchodní charakter - považovat za zboží Společenství tehdy,

a) když se při přihlašování zboží prohlásí, že se jedná o zboží Společenství a o správnosti tohoto prohlášení není pochyb;

b) v ostatních případech podle ustanovení kapitoly II a III této hlavy.


Kapitola IV

Vzájemná pomoc

Článek 16

Příslušné úřady zemí si vzájemně poskytují pomoc při ověřování pravosti a správnosti dokladů i řádného splnění formalit, pomocí kterých se podle kapitoly II a III této hlavy prokazuje statut zboží Společenství.


Hlava IV

Předpisy režimů T1 a T2

Kapitola 1

Režimy

Oddíl 1

Tiskopisy

Článek 17

(1) Celní prohlášení T1 nebo T2 musí být podáno na tiskopisu podle vzorů v dodatcích I až IV k příloze III.

Celní prohlášení musí být vyhotoveno podle pravidel této Úmluvy.

(2) V rámci článků 25 až 19 se smějí jako popisná část tranzitního celního prohlášení používat ložné listy podle vzoru v dodatku I této přílohy. Toto používání neovlivňuje žádným způsobem závazky ohledně formalit při každém tranzitu/vývozu nebo při každém režimu v zemi určení nebo ohledně tiskopisů, které jsou pro tyto formality používány.


Oddíl 2

Celní prohlášení T1 nebo T2

Úprava a použití

Článek 18

(1) Jestliže se má zboží přepracovat v režimu T1, zapíše deklarant do pravého dílčího odstavce 1 použitého tiskopisu zkratku „T1.” Při používání doplňkových tiskopisů zapíše hlavní povinný do pravého dílčího odstavce 1 použitého doplňkového tiskopisu nebo tiskopisů zkratku „T1 bis”.

Jestliže se použijí doplňkové tiskopisy podle vzoru v dodatcích I nebo II k příloze III v případech, ve kterých se ke zpracování celních prohlášení používají zařízení pro zpracování dat, která tato celní prohlášení vyhotovují musí se do pravého dílčího odstavce 1 uvedených tiskopisů zapsat zkratka „T1 bis”.

(2) Jestliže se má zboží přepracovat v režimu T2, zapíše hlavní povinný do pravého dílčího odstavce odstavce 1 použitého tiskopisu zkratku „T2”. Při použití doplňkového tiskopisu zapíše deklarant do pravého dílčího odstavce odstavce 1 použitého doplňkového tiskopisu nebo tiskopisů zkratku „T2 bis”.

Jestliže se použijí doplňkové tiskopisy podle vzoru v dodatcích I nebo II k uvedené příloze v případech, ve kterých se ke zpracování celních prohlášení používají zařízení pro zpracování dat, která tato celní prohlášení vyhotovují, musí se do pravého dílčího odstavce odstavce 1 uvedených tiskopisů zapsat zkratka „T2 bis”.


Zásilky se zbožím T1 a T2

Článek 19

(1) Jestliže zásilky obsahují současně zboží, které se má přepravovat v režimu T1 a zboží, které se má přepravovat v režimu T2, mohou se k tiskopisu podle vzoru v dodatcích I a II k příloze III přiložit doplňkové tiskopisy podle vzoru v dodatcích III a IV nebo případně v dodatcích I a II k příloze III, které nesou zkratku „T1 bis” popř. zkratku „T2 bis”.

V tomto případě se musí na výše uvedený tiskopis zapsat do pravého dílčího odstavce odstavce 1 zkratka „T”, volný prostor za zkratkou „T” se musí proškrtnout; kromě toho se musí proškrtnout odstavec 32 „Číslo položky”, 33 „Zbožový kód”, 35 „Hrubá hmotnost (kg)”, 38 „Vlastní hmotnost (kg)” a 44 „Zvláštní záznamy/předložené podklady/potvrzení a povolení”. Pořadová čísla doplňkových tiskopisů se zkratkou „T1 bis” a doplňkových tiskopisů se zkratkou „T2 bis” se musí zapsat do odstavce 31 „Nákladové kusy a označení zboží” použitého tiskopisu podle vzoru v dodatcích I a II k příloze III.

(2) Jestliže se do pravého dílčího odstavce odstavce 1 použitého tiskopisu nezaznamenala žádná ze zkratek podle článku 18, nebo jestliže se nebral ohled na odstavec 1 nebo článek 28 u zásilek, které obsahují současně zboží přepravované v režimu T1 a zboží přepravované v režimu T2, platí zboží přepravované s takovýmito doklady za zboží přepravované v režimu T1.


Současné předložení celního prohlášení pro vývoz/odeslání a tranzitního celního prohlášení

Článek 20

Aniž by byla jakkoli dotčena případně uplatněná opatření ke zjednodušení, musí se celní doklad pro odeslání nebo zpětné odeslání zboží, nebo celní doklad pro vývoz nebo zpětný vývoz zboží, nebo každý jiný dokument stejné účinnosti předložit místu odeslání s odpovídajícím tranzitním celním prohlášením.

Aniž by byl jakkoli dotčen článek 7 odstavec 3 Úmluvy, mohou být k tomuto účelu na jediném tiskopise podaná jednak celní prohlášení pro odesílání nebo zpětné odesílání nebo celní prohlášení pro vývoz nebo zpětný vývoz, jednak tranzitní celní prohlášení.


Podání celního prohlášení T1 a T2

Článek 21

(1) Celní prohlášení se musí podat příslušnému úřadu během úředních hodin. Příslušný úřad ale může na žádost a náklady deklaranta povolit, aby se celní prohlášení podalo mimo úřední hodiny.

(2) Podání celního prohlášení na příslušném úřadě je rovnocenné podání tohoto celního prohlášení úředníkovi tohoto úřadu na jiném místě, které bylo k tomuto účelu stanoveno dohodou mezi příslušnými úřady a zúčastněným.


Prohlídka zboží

Článek 22

(1) Prohlídka zboží se provádí na místě k tomuto účelu a ve stanovené době.

(2) Příslušný úřad však může na žádost deklaranta prohlídku provést na jiném místě nebo v jiném čase, nežli je stanoveno v odstavci 1.

Náklady, které tím vzniknou, hradí deklarant.


Oddíl 3

Ložné listy

Stanovení pojmů

Článek 23

Jako ložný list ve smyslu článku 17 odstavec 2 platí každý obchodní doklad, který splňuje předpoklady článků 24 až 29, jakož i článků 60 až 63.


Forma ložných listů

Článek 24

Ložné listy musí obsahovat:

a) nadpis „Ložný list”;

b) odstavec o velikosti 70 x 55 mm, který je rozdělen na horní část o velikosti 70 x 15 mm, do které se zaznamenává zkratka „T” a jeden z údajů uvedených v článku 18 (1 nebo 2) a na spodní část o velikosti 70 x 40 mm, do které se zaznamenávají údaje, uvedené v článku 27 odstavec 3;

c) sloupce v dále uvedeném pořadí s následujícími nadpisy:

- pořadové číslo,

- značky, čísla, počet a druh nákladových kusů, označení zboží,

- země odeslání/vývozu,

- hrubá hmotnost (kg),

- místo pro úřední záznamy.

Zúčastnění mohou šířku sloupců přizpůsobit svým potřebám, sloupec s nadpisem „Místo pro úřední záznamy” musí však být minimálně 30 mm široký. kromě toho mohou zúčastnění pro své potřeby volně disponovat volným prostorem, kromě odstavců označených pod písmeny a), b) a c).


Vyplňování ložných listů

Článek 25

(1) Jako ložný list se smí používat pouze přední strana tiskopisu.

(2) Každá položka zboží uvedená v ložném listu musí mít pořadové číslo.

(3) (Tento článek neobsahuje odstavec 3).

(4) Hned pod posledním záznamem se musí umístit vodorovná čára. Prázdné odstavce se proškrtnou a tak se znemožní jejich pozdější vyplňování.


Zjednodušení ložných listů

Článek 26

(1) Příslušné úřady každé země mohou jako ložný list podle článku 17 odstavec 2 povolit seznamy, které nesplňují všechny předpoklady článků 23, 24, jakož i 60 až 63.

Takovéto seznamy smějí být povolené pouze tehdy, když

a) je vystaví podniky, jejichž obchodní podklady se zhotovují prostřednictvím elektronického nebo automatického zpracování dat,

b) jsou zhotovené a vyplněné tak, aby je příslušné úřady a statistické úřady mohly bez obtíží vyhodnocovat,

c) pro každou jednotlivou položku zboží obsahují údaje o počtu, druhu, značkách a číslech nákladových kusů, označení zboží, zemi odeslání/vývozu a o hrubé hmotnosti v kilogramech.

(2) Jako ložné listy podle odstavce 1 mohou být povolené také seznamy, ve kterých je zboží popsané a které se zhotovují pro účely plnění formalit pro odesílání/vývoz, dokonce i tehdy, když tyto seznamy vystavují podniky, jejichž obchodní podklady se nezhotovují cestou elektronického nebo automatického zpracování dat.


Používání ložných listů

Článek 27

(1) Použije-li hlavní povinný ložný list pro zásilku, která obsahuje několik druhů zboží, musí se proškrtnout odstavec 15 „Země odeslání/vývozu”, 33 „Zbožový kód”, 35 „Hrubá hmotnost (kg), 38 „Vlastní hmotnost (kg)” a případně 44 „Zvláštní záznamy/přeložené podklady/osvědčení a povolení” tiskopisu použitého pro režim T1 nebo T2, a odstavce 31 „Nákladové kusy a označení zboží” tohoto tiskopisu se nesmí použít pro uvedení značek a čísel, počtu a druhu nákladových kusů a pro označení zboží. tento tiskopis se nesmí doplňovat pomocí doplňkových tiskopisů.

(2) Ložný list se předkládá ve stejném počtu kusů, jako tiskopis použitý pro režim tranzitu, ke kterému náleží.

(3) Při zaevidování celního prohlášení se ložné listy opatří stejným číslem záznamu, jaké má tiskopis použitý pro ten režim, na který se vztahují. Toto číslo se zaznamená buď pomocí razítka, na kterém je také uveden název místa odeslání, nebo se zapíše rukou. V posledním případě se připojí otisk služebního razítka místa odeslání. Kromě toho se může připojit podpis úředníka místa odeslání.

(4) Jestliže se k jedinému tiskopisu použitému pro režim T1 nebo T2 připojí několik ložných listů, musí je hlavní povinný opatřit pořadovým číslem. Počet přiložených ložných listů se musí zaznamenat v odstavci 4 „Ložné listy” uvedeného tiskopisu.

(5) Celní prohlášení, které bylo podáno na tiskopisu podle vzoru v dodatcích I a II přílohy III a označeno zkratkou „T1” nebo „T2” v pravém dílčí odstavci 1, ke kterému je připojen jeden nebo několik ložných listů, platí jako celní prohlášení T1 nebo celní prohlášení T2 ve smyslu článku 10 nebo článku 37 přílohy 1.


Hromadné zásilky

Článek 28

Jestliže zásilka obsahuje současně zboží, které se přepravuje v režimu T1 a zboží, které se přepravuje v režimu T2, musí se vyhotovit samostatné ložné listy; ty se mohou připojit k jednotlivému tiskopisu tranzitního celního prohlášení T1 nebo T2.

V tomto případě je třeba na posledně uvedeném tiskopise zapsat do pravého dílčího odstavce odstavce 1 zkratku „T”; volný prostor za zkratkou „T” se musí proškrtnout; kromě toho se musí proškrtnout pole 15 „Země odeslání/vývozu, 32 „Pořadové číslo položky”, 33 „Zbožový kód”, 35 „Hrubá hmotnost (kg)”, 38 (Vlastní hmotnost (kg)” a případně 44 „Zvláštní záznamy/předložené podklady/osvědčení o povolení”. V poli 31 „Nákladové kusy a označení zboží” použitého tiskopisu se musí zaznamenat pořadová čísla příslušných ložných listů, která se vztahují na oba druhy zboží.


Zásilky, které obsahují pouze jeden druh zboží

Článek 29

Příslušné úřady každé země mohou povolit podnikům, jejichž obchodní podklady se zhotovují cestou elektronického nebo automatizovaného zpracování dat, a jimž bylo podle článku 26 povoleno používat seznamy zvláštního vzoru, pokud je to z důvodu programů zpracování dat těchto podniků potřebné, aby tyto seznamy používaly také pro režimy T1 nebo T2, které se týkají pouze jednoho druhu zboží.


Oddíl 4

Formality v místě odeslání

Lhůta pro dodání zboží

Článek 30

Lhůta, ve které se má zboží předložit místu určení a kterou stanoví místo odeslání, je závazná pro úřady zemí, jejichž území je přepravou zboží v režimu T1 nebo T2 dotčeno a tyto úřady ji proto nesmí měnit.


Oddíl 5

Formality u tranzitního celního úřadu

Článek 31

Tiskopis potvrzení o přestupu hranice podle článku 18 přílohy I musí odpovídat vzoru v dodatku II.


Oddíl 6

Formality v místě určení

Potvrzení o dodání

Článek 32

(1) Potvrzení o dodání se vystaví na žádost osoby, která zásilku zboží místu určení dodala spolu s tranzitním dokladem T1 nebo T2, který se k zásilce vztahuje.

(2) Tiskopis pro potvrzení o dodání, kterým se prokazuje, že byl místu určení předložen tranzitní doklad T1 nebo T2 a zároveň, že zásilka zboží v něm označená byla dodána, musí odpovídat vzoru v dodatku III. U tranzitních dokladů T1 nebo T2 se však může použít potvrzení na zadní straně zpětného listu.

(3) Potvrzení o dodání musí zúčastněný vyplnit předem. Smí obsahovat vedle části, která je určená místu určení, ještě jiné údaje, které se týkají zásilky zboží. Závaznost potvrzení uděleného místem určení se však vztahuje pouze na údaje, které jsou obsažené v části vyhražené místu určení.


Zpětné zasílání tranzitních dokladů - centrální místa

Článek 33

Každá země může stanovit místa, kterým příslušná místa země určení zašlou zpět tranzitní doklady. Země, které takováto místa stanovily, to sdělí Komisi Evropských společenství a uvedou přitom druh tranzitních dokladů, které se mají těmto místům zasílat zpět. Komise s tím seznámí ostatní země.


Kapitola II

Poskytování záruky

Oddíl 1

Záruční listiny

Článek 34

Záruční listina podle článku 25 odstavec 1 přílohy I musí odpovídat následujícím vzorům:

- vzoru v dodatku IV, jestliže se jedná o globální záruku,

- vzoru v dodatku V, jestliže se jedná o jednotlivou záruku,

- vzoru v dodatku VI, jestliže se jedná o paušální záruku.


Oddíl 2

Globální záruka

Použití globální záruky

Článek 34a

Představuje-li režim T1 nebo T2 u určitého druhu zboží mimořádně velké riziko podvodu, může být na žádost jedné nebo více smluvních stran usnesením Smíšeného výboru dočasně zakázáno použití globální záruky na toto zboží.

Usnesení Smíšeného výboru, kterým se zakáže použití globální záruky, se schvaluje cestou zrychleného písemného řízení a vstupuje v účinnost, nepodá-li jedna ze smluvních stran námitku nejpozději do pátého pracovního dne po obdržení usnesení.

Od započetí výše uvedeného písemného řízení učiní smluvní strany všechna nutná opatření, aby dosáhly cíle, o který usiluje navržené usnesení.

Vyloučení zboží ze systému globální záruky je časově omezeno na dobu šesti měsíců, pokud Smíšený výbor nerozhodne o jeho prodloužení.


Výše globální záruky

Článek 34b

Bez újmy na článku 34a této přílohy bude globální záruka stanovena takto:

1. Globální záruka se stanoví podle postupu uvedeného v bodě 4, nebo podle jiného postupu pro výpočet, který vede ke stejnému výsledku, nejméně na 30 % požadovaných cel, daní a ostatních poplatků.

2. Globální záruka se podle pravidel pod bodem 4, nebo podle jiného postupu pro výpočet, který vede ke stejnému výsledku, stanoví na částku, která odpovídá výši cel, daní a ostatních poplatků, jež mají být vybrány, jestliže má být použita pro režim T1 nebo T2 na zboží, které bylo předmětem Smíšeného výboru, přijatého cestou zrychleného písemného řízení, podle kterého se smluvní strany dohodly, že toto zboží představuje pro tranzitní režim zvýšené riziko.

Smluvní strany provedou od počátku výše uvedeného písemného řízení potřebná opatření, aby bylo navrženým usnesením dosaženo žádoucího cíle.

Příslušná míra jednotlivých zemí však mohou v následujících případech globální záruku stanovit na 50 % z cel, daní a jiných poplatků, které mají být zaplaceny, pro osoby:

- s bydlištěm v zemi, ve které se záruka poskytuje

- které společný tranzitní režim nevyužívají jenom příležitostně

- které na základě své finanční situace mohou dostát svým závazkům

- které se nedopustily závažných porušení celních a daňových předpisů

V případech podle tohoto pododstavce zapíše místo poskytování záruky do odstavce č. 7 osvědčení o záruce podle článku 35 této přílohy jeden z následujících záznamů:

- aplicatión del segundo apartado del punto 2 del articulo 34 ter del Apéndice II del Convenio de 20 de mayo de 1987

- avandelse af artikel 34 b, nr. 2, andet afsnit, till g II til konventionen af 20. maj 1987

- Anwendung von Artikel 34b, Nummer 2, zweiter Utterabsatz der Anlage II der Übereinkommens vom 20. Mai 1987

- application of the second subparagraph of Article 34 B (2) of Appendix II of the Convention of 20 May 1987

- application de l°article 34 ter, point deuxieme alinéla de l°appendice II de la Convention du 20 mai 1987

- applicazione dell°articolo 34 ter, punto 2, secondo comma dell°appendice II della Convenziona del 20 maggio 1987

- toepassing van artikel 34 ter, punt 2, tweede alinea, van aanhangsel II bij de Overeenkomst van 20 mei 1987

- aplicacao do ponto 2, segundo parágrafo, do artigo 34 o B do apCndice II da ConvenCo de 20 de Maio de 1987

- 20. päivanä toukokuuta 1987 tehdyn yleissopimuksen II liiteen 34 b artiklan 2 kohdan toista alakohtaa sovellettu

- Bewiting b - lidar 2, mgr. 2. tölul, 34. gr. II vidb tis vid samminginn frá 20. mai 1987

- avendelse av Artikkel 34 b, nummer 2, andre avsnitt av vedlegg II til konvensjonen av 20. mai 1987

- tillämpning av artikel 34 b, punkt 2, andra stycket, i bilaga II till konventionen av den 20 mai 1987

3. Obsahuje-li prohlášení pro společný tranzitní režim kromě zboží, které spadá do oblasti použití ustanovení pod bodem 2, ještě další zboží, pak je třeba uplatnit předpisy o výši globální záruky tak, jako kdyby obě kategorie zboží byly obsaženy v samostatných celních prohlášeních. Nepřihlíží se však k takovému druhu zboží, jehož množství nebo hodnota jsou nepatrné.

4. Pro uplatnění tohoto článku provede místo poskytování záruky následující odhad, který se vztahuje na časové období jednoho týdne:

- uskutečněné přepravy

- clo, daně a ostatní poplatky, které mají být vybírány, s použitím nejvyšší použitelné sazby v jednotlivých zemích

Tento odhad se provede na základě obchodních a účetních dokladů zúčastněných, které se vztahují na přepravu zboží v předchozím roce; výsledek se vydělí 52.

V případě zúčastněných, kteří započali svou obchodní činnost teprve nedávno, provede místo poskytnutí záruky společně s účastníkem odhad množství, hodnoty a cel, daní a ostatních poplatků za zboží, které se přepraví během stanoveného časového období; přitom se opírá o údaje, které má již k dispozici. Extrapolací stanoví místo poskytování záruky hodnotu a předpokládané zatížení cly, daněmi a jinými poplatky pro zboží, které se přepraví v časovém období jednoho týdne.

Místo poskytování záruky provede roční kontrolu výše globální záruky, přitom přihlíží především ke sdělením ze strany míst odeslání, a popřípadě stanoví novou výši záruky.

5. Smíšený výbor rozhodne nejméně jednou ročně, zda opatření podle bodu 2 zůstávají nadále v platnosti, nebo zda nikoliv.


Osvědčení o záruce

Článek 35

Tiskopis osvědčení o záruce musí podle článku 26 odstavec 3 přílohy I odpovídat vzoru v dodatku VII. Osvědčení o záruce se vystavuje a používá podle článků 36 až 39.


Zmocněné osoby

Článek 36

(1) Hlavní povinný jmenuje na svou vlastní odpovědnost buď při příležitosti vystavení osvědčení, nebo kdykoliv později během platnosti osvědčení na jeho zadní straně osoby, které zmocňuje k tomu, aby jeho jménem podepisovaly celní prohlášení T1 nebo T2. Jmenování spočívá v uvedené příjmení a jména zmocněné osoby a jejího podpisového vzoru. Každý záznam zmocněné osoby musí hlavní povinný stvrdit svým podpisem. Hlavnímu povinnému je ponecháno na vůli, zda proškrtne odstavce, které nechce použít.

(2) Hlavní povinný může zápis jména zmocněné osoby na zadní straně osvědčení kdykoliv zrušit.


Zmocnění zástupci

Článek 37

Osoby zapsané na zadní straně osvědčení o záruce předloženého místu odeslání se považují za zmocněné zástupce hlavního povinného.


Doba platnosti: prodloužení

Článek 38

Doba platnosti osvědčení o záruce nesmí překročit dva roky.

Místo poskytování záruky ji však může jednou prodloužit, a to nejvýše o dva roky.


Výpověď

Článek 39

V případě výpovědi smlouvy o ručení musí hlavní povinný místu poskytování záruky bezodkladně vrátit všechna osvědčení o záruce, která mu byla vystavena a jejichž platnost ještě neuplynula.

Každá země zašle Komisi Evropských společenství identifikační prvky těch osvědčení, jejichž platnost po zrušení povolení ještě neuplynula, a která ještě nebyla vrácena. Komise o tom informuje ostatní země.


Oddíl 3

Paušální záruka

Výše záruky

Článek 40

Aniž by byl jakkoli dotčen článek 41 odstavec 2 a 3, stanoví se částka záruky, do jejíž výše ručí ručitel podle článku 28 odstavec 1 přílohy I za jedno celní prohlášení T1 nebo T2, na 7 000 ECU.


Zvýšení paušální záruky

Článek 41

(1) Nehledě k případům uvedeným v odstavcích 2 a 3, nesmí místo odeslání požadovat za jedno celní prohlášení T1 nebo T2 vyšší záruku, nežli je paušální částka ve výši 7 000 ECU nezávisle na tom, jak vysoká je částka za cla, daně a ostatní poplatky za zboží přepravované s jedním celním prohlášením.

(2) Představuje-li přeprava zboží v určitém případě zvýšené riziko a paušální záruka ve výši 7 000 ECU je proto dostačující, požaduje místo odeslání vyšší záruku, která odpovídá násobku paušální částky 7 000 ECU, nucenému k zajištění cel, daní a jiných poplatků pro celé přepravované množství zboží.

Přeprava se obzvláště považuje za spojenou se zvýšeným rizikem, týká-li se zboží, na které je možno uplatnit v rámci globální záruky ustanovení článku 34a nebo 34b odstavec 2.

(3) Dodatečně bude zvýšena záruka při přepravě zboží, které je uvedeno v seznamu v dodatku VII, jestliže zboží, které má být přepraveno, překročí množství odpovídající paušální částce 7 000 ECU.

V tomto případě se stanoví paušální částka požadované záruky na několikanásobek částky 7 000 ECU, který odpovídá množství přepravovaného zboží.

(4) V případech uvedených v odstavci 2 a 3 musí hlavní povinný odevzdat místu odeslání potřebný počet záručních dokladů, který odpovídá několikanásobku paušální částky v hodnotě 7 000 ECU.


Zásilky s citlivým a necitlivým zbožím

Článek 42

(1) Jestliže obsahují celní prohlášení T1 nebo T2 ještě jiné zboží kromě zboží, které je uvedené v seznamu v jmenovaném článku 41 odstavec 3, musí se předpisy o paušální záruce uplatňovat tak, jako by byly oba druhy zboží obsažené v samostatných celních prohlášeních.

(2) Odchylně od odstavce 1 se zde úřady nezabývají zbožím, jehož množství nebo hodnota jsou nepatrné.


Záruční doklad

Článek 43

(1) Přijetím prohlášení o záruce místem poskytování záruky je ručitel zmocněn k tomu, aby podle podmínek stanovených v prohlášení o záruce a v jejich rámci vydal potřebné záruční doklady osobám, které mají v úmyslu vystupovat jako hlavní povinný a provádět režim T1 nebo T2 z místa odeslání podle své volby.

(2) Tiskopis záruční doklad v rámci paušální záruky musí odpovídat vzoru v dodatku IX. Údaje obsažené na zadní straně vzoru se mohou uvést také v horní části přední strany před údaje o vystavovateli; ostatní části textu zůstávají nezměněné.

(3) Ručitel ručí za každý záruční doklad až do částky ve výši 7 000 ECU.

(4) Aniž by byl jakkoli dotčen článek 41 a 44, může hlavní povinný provádět jednu operaci režimu T1 nebo T2 s každým záručním dokladem. Doklad se musí předat místu odeslání a toto místo ho uschovává.


Záruční doklad s omezenou platností

Článek 44

Ručitel může vydávat záruční doklady, které

- neplatí pro režimy T1 nebo T2 se zbožím toho druhu, které je označeno v dodatku VII,

- se mohou použít pro jiné zboží nežli je to, které je uvedené pod první pomlčkou, jen v počtu maximálně sedm dokladů na každý dopravní prostředek ve smyslu článku 12 odstavec 2 přílohy I.

Za tímto účelem uvede ručitel na záruční doklad nebo doklady, které se mají vydat, jednu z dále uvedených poznámek, napsaných úhlopříčně velkými písmeny s odkazem na tento článek:

- Validez limitada

- Begraenset gyldighed

- Beschränke Geltung

- Limited validity

- Validité limitée

- Validitá limitata

- Berperkte geldigheid

- Valdidade limitade

- Voimassa rajoitetusti

- Takmarkat gildisvit

- Begrenset gyldighet

- Begränsad giltighet


Výpověď

Článek 45

Výpověď smlouvy o ručení sdělí země, v níž se nachází místo poskytování záruky, neodkladně ostatním zemím.


Oddíl 4

Jednotlivá záruka

Výše poskytované záruky

Článek 45a

Částka jednotlivé záruky, která se má poskytnout pro zboží přepravované v režimu T1, které je vyloučeno z globální záruky na základě článku 34a a které je uvedeno v dodatku VIII této přílohy, se vypočte podle pravidel vztahujících se k tomuto dodatku.


Kapitola III

Články 46 až 48

(Tato příloha neobsahuje články 46 až 48)


Kapitola IV

Porušení předpisu

Zásilky zboží, které nebyly dodány místu určení

Článek 49

(Tato příloha neobsahuje článek 49)


Prokázání řádného provedení režimu T1 a T2

Článek 50

V případech uvedených v článku 34 odstavec 2 písmeno d) přílohy I se důkaz řádného provedení režimu T1 nebo T2 příslušným úřadům podává:

a) předložením dokumentu, který je potvrzený příslušnými úřady a z kterého vyplývá, že bylo předběžné zboží dodáno místu určení, nebo v případech podle článku 111, schválenému příjemci. Tento dokument musí obsahovat údaje potřebné pro identifikaci dotyčného zboží, nebo

b) předložením celního dokladu o propuštění do volného oběhu, který vystavila třetí země, nebo opisu nebo fotokopie tohoto dokladu; tento opis nebo tato fotokopie musí být ověřené místem, které originál okopírovalo, nebo úřadem dotyčné třetí země, nebo úřadem země. Tento dokument musí obsahovat údaje potřebné pro identifikaci dotyčného zboží.


Hlava V

Zvláštní předpisy o protihodnotě účtu

Článek 51

(1) Částky v ECU uvedené v této příloze se přepočítají na měny jednotlivých států podle kurzovního přepočtu, který platí k prvnímu pracovnímu dni v měsíci říjnu s účinností od 1. ledna následujícího roku.

Jestliže není u měny určité země známý kurs, potom platí kurs prvního dne, pro který byl kurs po prvním pracovním dnu měsíce října naposledy zveřejněný. Jestliže nebyl po prvním pracovním dnu měsíce října kurs zveřejněný, použije se kurs posledního dne před tímto dnem, pro který byl kurs zveřejněný.

(2) Pro použití prvního pododstavce je rozhodující ta protihodnota ECU, která platí v okamžiku zapsání celního prohlášení k režimu T1 nebo T2, na který byl předložen záruční doklad nebo doklady podle článku 41.


Hlava VI

Zvláštní předpisy pro určité druhy dopravy

Kapitola I

Doprava vzdušnou cestou

Článek 52

(1) Jestliže se použije režim T1 nebo T2 podle článku 39 odstavec 1 přílohy I pro zboží, které se přepravuje vzdušnou cestou z letiště smluvní strany, pomoc manifest, jehož obsah odpovídá dodatku 3 přílohy 9 Dohody o mezinárodní civilní letecké dopravě, platí pro toto zboží jako celní prohlášení v režimu T1 nebo T2.

(2) Při společné přepravě zboží, které se má přepravovat v režimu T1, a zboží, m které se má přepravovat v režimu T2, se tyto dodávky zboží musí uvést v samostatných manifestech.

(3) Manifest/y podle odstavců 1 a 2 musí být opatřeny potvrzení letecké společnosti s připojeným datem a podpisem, které je označuje za celní prohlášení T1 nebo T2. Odpovídajícím způsobem doplněné a podepsané manifesty platí v závislosti na jednotlivém případě buď jako celní prohlášení T1 nebo T2.

Manifest/y podle odstavců 1 a 2 musí obsahovat následující údaje:

- název letecké společnosti, která převzala přepravu zboží,

- číslo letu,

- datum letu,

- název letiště nakládky (letiště odeslání) a vykládky (letiště určení),

a pro každou zásilku zboží uvedenou v manifestu je třeba uvést:

- číslo leteckého nákladního listu,

- počet nákladových kusů,

- všeobecný popis zboží nebo, pokud je to potřebné, údaj „consolidated”, případně ve zkrácené formě (odpovídá „hromadné zásilce”),

- hrubou hmotnost.

(4) Letecká společnost, která přebírá přepravu zboží uvedeného v manifestu podle odstavců 1, 2 a 3, se pro tuto přepravu stává hlavním povinným.

(5) Kromě případů, ve kterých je letecká společnost schváleným odesilatelem ve smyslu článku 103, se musí manifesty uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 předložit příslušným úřadům na letišti odeslání ve dvojím vyhotovení; tyto úřady je opatří úředním záznamem a jeden výtisk si ponechají.

Tyto úřady si mohou nechat předložit ke kontrole všechny letecké nákladní listy, které se vztahují na zásilky zboží uvedené v manifestech.

(6) Letecká společnost, která zboží přepravuje, oznámí příslušným úřadům letiště určení název/y letiště/letišť odeslání.

příslušné úřady letiště určení nemusí tyto informace požadovat u takových leteckých společností, u kterých nejsou na základě charakteru a geografické polohy provedených leteckých spojení pochyby o letišti/letištích odeslání.

(7) Příslušným úřadům letiště určení se musí předat jeden výtisk manifestu, uvedeného v odstavcích 1 až 5.

(8) Bez ohledu na ustanovení odstavce 7 mohou pro kontrolu příslušné úřady letiště určení požadovat předložení manifestů, které se vztahují na všechno zboží, vyložené na letišti.

Tyto úřady si mohou rovněž nechat předložit ke kontrole všechny letecké nákladní listy, které se vztahují na zásilky zboží, uvedené v manifestech.

(9) Letecké dopravní společnosti zpracovávají seznam manifestů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3, které jim byly předložené v předešlém měsíci, který příslušné úřady letiště určení zasílají měsíčně příslušným úřadům každého letiště odeslání. tento seznam musí potvrdit příslušné úřady letiště určení.

U každého z těchto manifestů musí být uvedené:

- číslo manifestu

- název letecké dopravní společnosti (případně ve zkrácené formě), která zboží přepravila

- číslo letu

- datum letu.

Příslušné orgány mohou formou bilaterálních a multilaterálních dohod leteckým dopravním společnostem povolit, aby samy předávaly úřadům letiště odeslání informace podle ustanovení pododstavce 1. Tato povolení sdělí ostatním zemím.

Při zjištění nesrovnalostí ohledně údajů v manifestech uvedených v soupise, informuje místo určení místo odeslání, zvláště pak s ohledem na letecké nákladní listy pro zboží, na které se tato zjištění vztahují.

(10) Namísto manifestu uvedeného v odstavci 1, mohou příslušné úřady zemí na žádost zainteresovaných leteckých dopravních společností povolit zjednodušené postupy společného tranzitního režimu formou výměny dat mezi dotyčnými leteckými dopravními společnostmi, prostřednictvím bilaterálních nebo multilaterálních dohod.

(11)

a) Na základě jejich žádosti se režimy T1 nebo T2 uvedené v odstavcích 1 - 9 zjednoduší ve prospěch mezinárodních leteckých dopravních společností, které mají buď své sídlo nebo regionální zastoupení na území smluvních stran a které:

- používají systémy výměny dat pro zprostředkování informací mezi letištěm odeslání a letištěm určení na území smluvních stran

- splňují předpoklady písmene b).

Po obdržení žádosti předají příslušné úřady země, ve které má letecká dopravní společnost svoje sídlo, tutu žádost zemím, na jejichž území se nachází letiště odeslání a letiště určení, která jsou spojená systémem dat.

Jestliže nebyly do 60 dnů od data předání včetně vznesené žádné námitky, povolí příslušné úřady s výhradou ustanovení článku 6 Ujednání zjednodušený postup, uvedený pod písmenem c).

Toto povolení platí ve všech dotyčných zemích a musí se uplatňovat pro režimy T1 a T2, které se provádějí mezi letišti, uvedenými ve zmíněném povolení.

b) Zjednodušený postup, uvedený pod písmenem c), se povoluje pouze leteckým dopravním společnostem, které:

- provádějí značný počet letů mezi zeměmi,

- často odesílají a přijímají zboží,

- vedou buď manuální zápisy nebo zápisy, které spočívají na systémech výměny dat, které příslušným úřadům umožňují přezkoumat postupy při odeslání a dodání,

- se neprovinily těžkými nebo opakovanými porušeními celních a daňových předpisů,

- dávají příslušným úřadům k dispozici všechny záznamy,

- souhlasí s tím, že ponesou při splnění svých povinností ohledně odhalování a zveřejňování všech odchylek a nesrovnalostí vůči příslušným úřadům plnou odpovědnost.

c) Zjednodušený postup se provádí takto:

- letecká dopravní společnost musí ve svých obchodních podkladech vést záznamy o statutu všech zásilek,

- manifest na letišti odeslání, který se zasílá v systému výměny dat, se stává také Manifestem na letišti určení,

- letecká společnost musí v manifestu uvést statut T1, T2, TE (odpovídá T2ES), TP (odpovídá T2PT) a C (odpovídá T2L) ke každé položce zboží,

- režim T1 nebo T2 platí za vyřízený, jakmile mají příslušné úřady letiště určení k dispozici manifest předaný pomocí výměny dat a jakmile je těmto úřadům dodáno zboží,

- na požádání se musí příslušným úřadům letiště odeslání a letiště určení předložit jeden výtisk manifestu, předaného výměnou dat,

- příslušné úřady letiště odeslání provedou na základě rozboru rizik kontroly prostřednictvím prověrky účetnictví,

- příslušné úřady letiště určení provedou na základě rozboru rizik kontroly prostřednictvím prověrky účetnictví a v případě potřeby dodají příslušným úřadům letiště odeslání jednotlivé údaje manifestu získané výměnou dat, aby je prověřily,

- letecká dopravní společnost je odpovědná za identifikaci všech odchylek a nesrovnalostí zjištěných na letišti určení a za informování příslušných úřadů,

- příslušné úřady letiště určení nahlásí příslušným úřadům letiště v přiměřené lhůtě všechny odchylky a nesrovnalosti,

- tyto odchylky a nesrovnalosti se mohou po dohodě s leteckou společností a s příslušnými úřady na místě určení a místě odeslání odstranit.


Článek 53

Jestliže se režim T1 nebo T2 podle článku 39 odstavec 1 přílohy I uplatní na zboží, které se přepravuje vzdušnou cestou z letiště smluvní strany, nevylučuje článek 52, aby každý zúčastněný mohl využít režimů T1 nebo T2, stanovených v příloze I. V tomto případě neplatí postupy, stanovené v článku 52.


Kapitola II

Přeprava po moři

Články 54 a 55

(Tato příloha články 54 a 55 neobsahuje)


Článek 56

(1) Jestliže se režimy T1 nebo T2 podle článku 40 přílohy I uplatní na přepravu zboží po moři při odeslání z přístavu země, mohou příslušné úřady na žádost dotyčných plavebních společností režimy T1 nebo T2 stanovené v příloze I. zjednodušit za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 9 tím způsobem, že pro dotyčné zboží povolí použít seznamy zboží jako celní prohlášení T1 nebo T2.

(2) Po obdržení žádosti postoupí příslušné úřady země, ve které má plavební společnost svoje sídlo, žádost zemím, ve kterých se nacházejí přístav odeslání a přístav určení.

Jestliže během 60 dnů od data doručení žádosti včetně nedojdou žádné námitky, udělí příslušné úřady plavební společnosti požadované povolení.

Toto povolení platí ve všech zemích jako bilaterální nebo multilaterální ujednání podle článku 6 Úmluvy.

V případě, že toto povolení chybí, musí se provést režimy T1 nebo T2, stanovené v příloze I.

Předpisy tohoto článku nevylučují možnost, aby režimy T1 nebo T2 stanovené v příloze I prováděla každá osoba včetně těch plavebních společností, pro které přichází takovéto povolení případně v úvahu.

(3) Povolení, o kterém se mluví v odstavci 1, se uděluje pouze plavebním společnostem,

- jejichž zápisy umožňují příslušným úřadům kontrolovat pohyby zboží,

- které se neprovinily těžkými nebo opakovanými porušením celních nebo daňových předpisů,

- které používají manifesty,

- které obsahují přinejmenším název a přesnou adresu plavební společnosti, totožnost lodi, přístav nakládky, přístav vykládky, odvolání na ložný list (konossement) a - pro každou zásilku - značku, čísla, počet a druh nákladových kusů, označení zboží, hrubou hmotnost (kg) a případně identifikační číslo kontejnerů,

- které mohou příslušné úřady bez obtíží vyhodnotit a kontrolovat,

- které mohou příslušným úřadům předložit před vyplutím dotyčné lodi úplně vyplněné a podepsané.

(4) V povolení uvedeném v odstavci 1 se stanoví, že při společné přepravě zboží, které se musí přepravovat v režimu T1, a zboží, které se musí přepravovat v režimu T2, se toto zboží musí uvést v samostatných manifestech.

(5) Manifesty uvedené v odstavcích 1 a 3 musí obsahovat úřední záznam, který je opatřený datem a podpisem plavební společnosti a který se označuje jako celní prohlášení T1 nebo T2. Takovýmto způsobem doplněné a podepsané manifesty platí buď jako celní prohlášení T1 nebo T2.

(6) Plavební společnost, která realizuje přepravu prostřednictvím manifestů uvedených v odstavcích 1 až 4, je pro tuto přepravu hlavním povinným.

(7) Kromě takových případů, ve kterých je plavební společnost schváleným odesilatelem podle článku 103, se musí manifesty uvedené v odstavcích 1 až 4 předložit příslušným úřadům přístavu odeslání k potvrzení minimálně ve dvojím vyhotovení; tyto úřady je opatří úředním záznamem a jeden výtisk uloží.

(8) Manifesty uvedené v odstavcích 1 až 4 se musí předložit příslušným úřadům přístavu určení, aby je opatřily úředním záznamem. Tyto úřady si ponechají - pokud je to potřeba - jeden výtisk z důvodu celního dohledu nad zbožím.

(9) S výhradou odstavce 8 mohou příslušné úřady přístavu určení požadovat pro účely kontroly předložení manifestů a ložných listů (konossementů) pro všechno zboží, které bylo v přístavu vyložené.

(10) Příslušné úřady přístavu určení zašlou měsíčně příslušným úřadům každého přístavu odeslání soupis manifestů, uvedených v odstavcích 1 až 4, vypracovaný plavebními společnostmi nebo jejich zástupci, které jim byly v předchozím měsíci předloženy. Tento soupis musí potvrdit příslušné úřady přístavu určení.

Při zápisu každého z těchto manifestů do tohoto soupisu se musí uvést následující údaje:

- číslo manifestu,

- název (případně ve zkrácené formě) plavební společnosti, která zboží přepravovala,

- datum přepravy.

Jestliže místo určení zjistí rozpory v údajích týkajících se manifestů, uvedených v soupise, informuje - s přihlédnutím zvláště k ložným listům (konossementům) - místo odeslání o zboží, na které se tato zjištění vztahují.

(11)

a) Režimy T1 a T2 popsané v odstavcích 1 až 10 mohou být na žádost mezinárodních plavebních společností, které mají buď své sídlo nebo regionální zastoupení na území smluvních stran a odpovídají podmínkám písmene b), ve prospěch těchto společností dále zjednodušeny.

Po obdržení žádosti postoupí příslušné úřady země, ve které má plavební společnost svoje sídlo, žádost ostatním zemím, na jejichž území se nachází přístav odeslání a přístav určení.

Jestliže během 60 dnů od data doručení žádosti včetně nedojdou žádné námitky, povolí příslušné úřady s výhradou článku 6 Úmluvy zjednodušené postupy uvedené pod písmenem c).

Povolení platí ve všech dotyčných zemích a je třeba ho uplatňovat pro režimy T1 a T2, které se realizují mezi přístavy, uvedenými v povolení;

b) Zjednodušený postup popsaný pod písmenem c) se povolí pouze plavebním společnostem, které:

- mají podle tohoto článku povolení používat manifesty,

- uskutečňují značný počet pravidelných plaveb mezi zeměmi po uznaných trasách,

- často odesílají a přijímají zboží,

- souhlasí s tím, že ponesou při plnění svých povinností ohledně odhalování a zveřejňování všech odchylek a nesrovnalostí vůči příslušným úřadům plnou odpovědnost;

c) Zjednodušený postup se provádí takto:

- plavební společnost musí ve svých obchodních podkladech a vyhotoveních manifesty zaznamenat důkaz o statutu všech zásilek,

- plavební společnost může pro všechno přepravované zboží používat jediný manifest; v tomto případě musí na manifest uvést ke každé položce zboží příslušný statut T1, T2, TE (odpovídá T2ES), TP (odpovídá T2PT) C (odpovídá T2L),

- režim T1 nebo T2 se považuje za vyřízený, jakmile byly manifest a zboží dodány příslušnému úřadu přístavu určení,

- příslušné úřady přístavu určení provedou na základě rozboru rizik kontroly prostřednictvím prověrky účetnictví,

- příslušné úřady přístavu určení provedou na základě rozboru rizik kontroly prostřednictvím prověrky účetnictví a v případě potřeby dodají příslušným úřadům přístavu odeslání jednotlivé údaje manifestů, aby je prověřily,

- plavební společnost je odpovědná za identifikaci všech odchylek a nesrovnalostí zjištěných v přístavu určení a za informování příslušných úřadů,

- příslušné úřady přístavu určení nahlásí příslušným úřadům přístavu odeslání všechny odchylky a nesrovnalosti.


Článek 57

(Tato příloha neobsahuje článek 57)


Kapitola III

Přeprava potrubím

Článek 58

(1) Použije-li se režim T1 nebo T2 podle článku 39 odstavec 2 přílohy I, plní se formality pro tento režim při přepravě zboží potrubím podle ustanovení odstavců 2 až 5.

(2) Přeprava zboží potrubím se považuje za přepravu v režimu T1 nebo T2:

- přivedením zboží na celní území smluvní strany, vstoupí-li zboží do této oblasti potrubím,

- zavedením zboží do potrubí, když se zboží už nachází na území smluvní strany.

Případně se prokáže statut zboží Společenství podle ustanovení hlavy III.

(3) Pro zboží, které je uvedené v odstavci 2, se stane hlavním povinným provozovatel potrubí se sídlem závodu v zemi, přes jejíž území se zboží do země dopravuje, nebo ve které přeprava začíná.

(4) Pro provádění článku 11 odstavec 2 přílohy I se za dopravce považuje provozovatel potrubí se sídle závodu v zemi, přes jejíž území se zboží potrubím dopravuje.

(5) Aniž by byla jakkoliv dotčena ustanovení odstavce 8, považuje se režim T1 nebo T2 za vyřízený, jakmile je zboží dopravované potrubím přivedené do zařízení příjemce nebo do rozvodných sítí příjemce a zapsané do jeho obchodních dokladů.

(6) Jestliže se přeprava zboží potrubím uskutečňuje mezi dvěma smluvními stranami v režimu T1 nebo T2 podle ustanovení odstavce 2 přes území smluvní strany, která režim T1 nebo T2 pro přepravu potrubím nepoužije, je režim T1 nebo T2 během přepravy tímto územím přerušený.

(7) Jestliže se zboží přepravuje potrubím od smluvní strany, která režim T1 nebo T2 nepoužívá, s určením do smluvní strany, která režim použije, začíná zmíněný režim v okamžiku dopravení zboží na území této posledně uvedené smluvní strany.

(8) Jestliže se zboží přepravuje potrubím od smluvní strany, která režim T1 nebo T2 použije, s určením ke smluvní straně, která tento režim nepoužije, končí režim v okamžiku, kdy zboží opustí území smluvní strany, která režim T1 nebo T2 použila.

(9) Podniky, které se zabývají přepravu zboží, musí vést záznamy a dávat příslušným úřadům k dispozici obchodní podklady své firmy pro účely kontroly v rámci režimů T1 nebo T2 podle odstavců 2 až 4.

(10) Smluvní strana, která režim T1 nebo T2 pro přepravu potrubím nepoužívá, sdělí tuto okolnost Komisi Evropských společenství.


Hlava VII

Článek 59

(Tato příloha neobsahuje článek 59)


Hlava VIII

Předpisy o tiskopisech, které se mohou používat vedle jednotného dokladu

Druh a barva papíru

Článek 60

(1) Pro tiskopisy ložných listů (dodatek I), potvrzení o přestupu hranice (dodatek II) a potvrzení o dodání (dodatek III) je třeba používat psací papír s hmotností čtverečního metru nejméně 40 g, který musí být tak pevný, že se při normálním používání ani netrhá, ani nemačká.

(2) Pro tiskopisy záručních dokladů (dodatek IX) se musí používat bezdřevný psací papír o hmotnosti čtverečního metru nejméně 55 g. Papír se musí opatřit červeným gravírovaným přetiskem, na kterém je viditelné každé mechanicky nebo chemicky provedené padělání.

(3) Pro tiskopisy osvědčení o záruce (dodatek VII) se musí použít bezdřevný papír o hmotnosti čtverečního metru nejméně 100 g. Papír se musí opatřit z obou stran zeleným gravírovaným přetiskem, na kterém je viditelné každé mechanicky nebo chemicky provedené padělání.

(4) Papír, který se musí podle odstavců 1, 2 a 3 používat, je bílý, s výjimkou papíru pro ložné listy uvedené v článku 17 odstavec 2, u kterých se volba barvy papíru přenechává zúčastněným.


Formát tiskopisů

Článek 61

Tiskopisy mají následující formát:

a) 210 x 297 mm pro ložné listy, přičemž se v délce připouštějí odchylky o velikosti od - 5 až do + 8 mm,

b) 210 x 148 mm u potvrzení o přestupu hranice a osvědčení o záruce,

c) 148 x 105 mm u potvrzení o dodání a u záručních dokladů.


Povolené jazyky

Článek 62

Celní prohlášení a doklady musí být vystaveny v jednom z úředních jazyků smluvní strany, jehož používání příslušná země odeslání povoluje. To však neplatí pro záruční doklad.

Pokud je to potřebné, mohou příslušné úřady jiné země, ve které se musí celní prohlášení nebo doklady předkládat, požadovat jejich překlad do úředního jazyka nebo do některého z úředních jazyků této země.

U osvědčení o záruce určují jazyk, který se má používat, příslušné úřady země, ke které místo poskytování záruky patří.


Tisk a vyplňování tiskopisů

Článek 63

(1) Tiskopisy záručních dokladů v rámci paušálního ručení musí obsahovat název a adresu nebo poznávací značku tiskárny; záruční doklad nese kromě toho z důvodu rozlišení sériové číslo.

(2) Tisk tiskopisů o záruce přísluší smluvním stranám. Každé potvrzení musí nést rozlišovací číslo.

(3) Tiskopisy osvědčení o záruce i záruční doklady se musí vyplňovat na psacím stroji nebo mechanografickým způsobem nebo podobně.

(4) Tiskopisy ložných listů, potvrzení o přestupu hranice a potvrzení o dodání se mohou vyplňovat buď na psacím stroji nebo mechanografickým nebo podobným způsobem, nebo čitelně rukou inkoustem nebo kuličkovým perem, a to tiskacím písmem.

(5) Na tiskopisech se nesmí ani gumovat, ani se na nich nesmí přepisovat. Změny se provádějí tak, že se chybný záznam přeškrtne a případně se připojí požadovaný jiný záznam. Každá takováto změna musí být potvrzená tím, kdo ji provedl a příslušným úřadem.


Hlava IX

Články 64 až 71

(Tato příloha články 64 až 71 neobsahuje)


Hlava X

Opatření ke zjednodušení

Kapitola I

Tranzitní režim pro přepravu zboží po železnici

Oddíl I


Obecná ustanovení pro přepravu po železnici

Oblast použití

Článek 72

Formality pro přepravu zboží, kterou realizují železniční společnosti prostřednictvím „nákladního listu CIM a expresního zboží”, v dalším označovaném jako „nákladní list CIM”, se zjednodušují podle pravidel článků 73 a 84, 100 a 101.


Právní hodnota použitých dokladů

Článek 73

Nákladní list CIM platí v závislosti na požadavku buď jako celní prohlášení nebo tranzitní doklad T1 nebo T2.


Kontrola záznamů

Článek 74

Železniční společnost každé země ukládá v místě centrálního zúčtování nebo místech centrálního zúčtování záznamy tam vedené, aby byly k dispozici příslušným úřadům její země ke kontrole.


Hlavní povinný

Článek 75

(1) Železniční společnost, která převezme zboží s nákladním listem CIM platným jako celní prohlášení nebo tranzitní doklad T1 nebo T2, se pro tento režim stává hlavním povinným.

(2) Železniční společnost země, přes jejíž území zásilka vstupuje na území smluvních stran, se stává hlavním povinným pro tranzitní režim se zbožím, které převzala k přepravě od železniční společnosti třetí země.


Nálepky

Článek 76

Železniční společnosti se postarají o to, aby přepravy uskutečněné v režimu T1 nebo T2 byly označeny nálepkami s piktogramem, jehož vzor je vyobrazený v dodatku XIV.

Nálepkami se označí nákladní listy CIM a vagóny, pokud se jedná o celovagonové zásilky, v ostatních případech nákladové kusy.


Změna přepravní smlouvy

Článek 77

Při změně přepravní smlouvy, která má za následek, že

- přeprava, která by měla končit mimo území smluvních stran, končí na území smluvních stran,

- přeprava, která by měla končit na území smluvních stran, končí mimo území smluvních stran,

smějí železniční společnosti tuto změněnou přepravní smlouvu plnit pouze s předchozím souhlasem místa odeslání.

Ve všech ostatních případech smějí železniční společnosti změněnou přepravní smlouvu plnit; o provedené změně informují bezodkladně místo odeslání.


Zbožový styk mezi smluvními stranami

Celně právní statut zboží; použití nákladního listu CIM

Článek 78

(1) Začíná-li přeprava v režimu T1 nebo T2 na území smluvních stran, a má-li tam také končit, předkládá se nákladní list CIM místu odeslání.

(2) Jestliže se zboží přepravuje z některého místa Společenství na jiné místo Společenství přes území jedné nebo několika zemí ESVO, zapíše místo odeslání do odstavce, který je vyhražen pro celní záznamy, výtisků 1, 2 a 3 nákladního listu CIM dobře viditelně:

- zkratku „T1”, jestliže se zboží přepravuje v režimu T1,

- podle požadavku buď zkratku „T2”, „T2ES” nebo „T2PT”, jestliže se zboží přepravuje podle takových ustanovení Společenství, ve kterých je zapsání této zkratky předepsané.

Zkratka „T2” nebo „T2ES” nebo „T2PT” se potvrdí razítkem místa odeslání.

(3) Jestliže se zboží přepravuje ze Společenství do země ESVO, zapíše místo odeslání do odstavce, který je vyhražen pro celní záznamy, výtisků č. 1, 2 a 3 nákladního listu CIM dobře viditelně:

- zkratku T1, jestliže se zboží přepravuje v režimu T1,

- podle požadavku buď zkratku „T2ES” nebo „T2PT”, jestliže se zboží přepravuje v režimu T2ES nebo T2PT.

Zkratka „T2ES” nebo „T2PT” se potvrdí razítkem místa odeslání.

(4) Vyjma případů uvedených v odstavcích 2 a 3, bude zboží přepravované ze Společenství do země ESVO nebo z některého místa Společenství do jiného místa Společenství přes území jedné nebo několika zemí ESVO za podmínek stanovených členskými státy pro režim T2, přepravováno z důvodu celistvosti trasy ze stanice odeslání až do stanice určení, aniž by se musel místu odeslání předkládat nákladní list CIM, který byl pro ně vystavený. Přepravuje-li se zboží z některého místa Společenství na jiné místo Společenství přes území jedné nebo několika zemí ESVO, upustí se od požadavku označení nálepkami podle článku 76.

(5) Zboží, jehož přeprava začíná v zemi ESVO, se považuje za přepravované v režimu T1. Jestliže se ale má zboží přepravovat podle pravidel článku 2 odstavec 3 písmeno b) Úmluvy v režimu T2, uvede místo odeslání na výtisku 3 nákladního listu CIM, že se zboží, na které se nákladní list vztahuje, přepravuje v režimu T2; potom se musí do odstavce 25 zřetelně viditelně zapsat zkratka „T2”, ke které se musí připojit razítko místa odeslání a podpis příslušného úředníka. U zboží, které se přepravuje v režimu T1, se nemusí zkratka „T1” do nákladního listu zapisovat.

(6) Zúčastněnému se vrátí zpátky všechny výtisky nákladního listu CIM.

(7) Každá země ESVO může stanovit, že zboží, které se má přepravovat v režimu T1, může být do tohoto režimu T1 propuštěno, aniž by se musel místo odeslání předkládat nákladní list CIM.

(8) Pro zboží uvedené v odstavcích 2, 3 a 5, přebírá příslušný úřad, v jehož obvodě se nádraží určení nachází, úlohu místa určení. Jestliže se ale na některém nádraží během přepravy propustí zboží do režimu volného oběhu nebo do jiného režimu, převezme úlohu místa určení příslušný úřad, v jehož obvodě toto nádraží leží.

U zboží, které se přepravuje z určitého místa Společenství do jiného místa Společenství přes území jedné nebo několika zemí ESVO za podmínek, které jsou uvedené v odstavci 4, se na místě určení neplatí žádné formality.


Zajištění totožnosti

Článek 79

S ohledem na opatření, která železniční společnosti učinily pro zajištění totožnosti zásilek, v zásadě nepřikládá místo odeslání na přepravní prostředky nebo nákladové kusy žádné celní závěry.


Použití jednotlivých výtisků nákladového listu CIM

Článek 80

(1) Vyjma případů, při nichž se zboží přepravuje z jednoho místa Společenství do jiného místa Společenství přes území jedné nebo několika zemí ESVO, předkládá železniční společnost země, ve které se nachází místo určení, tomuto místu určení výtisky č. 2 a 3 nákladního listu CIM.

(2) Místo určení vrátí železniční společnosti výtisk č. 2 ihned poté, jakmile ho opatřilo úředním razítkem, a ponechá si výtisk č. 3.


Přeprava do a ze třetích zemí

Přeprava do třetích zemí

Článek 81

(1) Jestliže začíná přeprava na území smluvních stran a má končit mimo smluvní strany, platí články 78 a 79.

(2) Úlohu místa určení přebírá celní úřad, v jehož obvodě leží pohraniční nádraží, přes které zásilka opouští území smluvních stran.

(3) V místě určení se nemusí plnit žádné formality.


Přeprava ze třetích zemí

Článek 82

(1) Jestliže začíná přeprava mimo území smluvních stran a má končit na území smluvních stran, přebírá úlohu místa odeslání ten celní úřad, v jehož obvodě se nachází pohraniční nádraží, přes které zásilka na území smluvních stran vstupuje.

V místě odeslání se nemusí plnit žádné formality.

(2) Úlohu míst určení přebírá ten celní úřad, v jehož obvodě se nachází nádraží určení. Jestliže však bude zboží propuštěno na nějakém nádraží během přepravy do jiného celního režimu, převezme úlohu místa určení ten celní úřad, v jehož obvodě toto nádraží leží.

V místě určení se musí plnit formality, uvedené v článku 80.


Přeprava přes území smluvních stran

Článek 83

(1) Jestliže začíná přeprava mimo území smluvních stran a má-li také mimo území smluvních stran končit, převezmou úlohu místa odeslání a místa určení celní úřady, uvedené v článku 82 odstavec 1 a článku 81 odstavec 2.

(2) V místě odeslání a v místě určení se nemusí plnit žádné formality.


Celně právní statut převáženého zboží a zboží ze třetích zemí

Článek 84

Zboží, které se přepravuje způsobem uvedeným v článku 82 odstavec 1 nebo článku 83 odstavec 1, platí za zboží přepravované v režimu T1, ledaže by se podle pravidel hlavy III prokázal statut tohoto zboží jako zboží Společenství.


Oddíl 2

Ustanovení pro přepravu zboží v kontejnerech

Oblast použití

Článek 85

Pro přepravu zboží ve velkokontejnerech, kterou nechají železniční společnosti provést dopravními podniky pomocí předávacího listu, se formality, které se vážou na režim T1 nebo T2, zjednoduší podle článků 86 až 101. Předávací list se v této příloze označuje jako „předávací list TR”. Tyto přepravy zahrnují i jiné druhy dopravy, nežli je doprava po kolejích až do nádraží odeslání země odeslání, jakož i od nádraží určení země určení; tyto přepravy mohou dále zahrnovat přepravy, které se mezi uvedenými nádražími uskutečňují po moři.


Stanovení pojmů

Článek 86

Ve smyslu článků 85 až 101 platí jako

1. „Dopravní podnik „: podnik na přepravu zboží v kontejnerech při použití předávacího listu TR, založený železničními společnostmi formou společnosti, jehož společníky jsou tyto železniční společnosti;

2. „Kontejner „: přepravní prostředek, který

- má trvalou povahu,

- je specielně zkonstruovaný tak, aby byla usnadněna přeprava zboží jedním nebo více druhy dopravních prostředků bez překládky obsahu,

- je zkonstruovaný tak, aby mohl být zajištěn a/nebo snadno přeložen,

- Je zkonstruován tak, aby se na něj daly účinně přiložit závěry; to platí však pouze tehdy, pokud se závěra podle článku 94 vyžaduje,

- má takové rozměry, že plocha vymezená čtyřmi vnějšími rohy dna činí minimálně 7 m2;

3. „Předávací list TR „: doklad vystavený při uzavření smlouvy, na jehož základě nechá dopravní podnik přepravit přes hranice od jednoho odesilatele k jednomu příjemci jeden nebo více kontejnerů. Každý předávací list TR má v pravém horním rohu pro rozlišení sériové číslo. Číslo se skládá z osmi číslic, před které se předřadí písmena TR. Předávací list TR se skládá z následujících výtisků v tomto číselném pořadí:

č. 1: výtisk pro generální zástupce dopravního podniku,

č. 2: výtisk pro národního zástupce dopravního podniku na nádraží určení,

č. 3A: výtisk pro celní úřad,

č. 3B: výtisk pro příjemce,

č. 4: výtisk pro generální ředitelství dopravního podniku,

č. 5: výtisk pro národního zástupce dopravního podniku na nádraží odeslání,

č. 6: výtisk pro odesilatele.

Všechny výtisky předávacího listu TR s výjimkou výtisku č. 3A, musí být na pravé straně označené přibližně 4 cm širokým zeleným okrajem;

4. „Soupis kontejnerů” - v dalším textu nazývaný „soupis” - doklad připojený k předávacímu listu TR, který je jeho součástí a pomocí něhož se přepravuje několik kontejnerů z jedné železniční stanice odeslání k jedné železniční stanici určení, kde se mají plnit celní formality.

Soupis se vystaví ve stejném počtu výtisků, jako předávací list TR, ke kterému se vztahuje.

Počet soupisů se musí uvést do odstavce pro údaj o počtu soupisů v pravém horním rohu předávacího listu TR. Kromě toho se do pravého horního rohu každého soupisu musí uvést sériové číslo příslušného předávacího listu TR.


Právní hodnota použitých dokumentů

Článek 87

Předávací list TR použitý dopravním podnikem platí podle potřeby jako celní prohlášení nebo tranzitní doklad T1 nebo T2.


Kontrola záznamů - podávání informací

Článek 88

(1) V každé smluvní straně vede dopravní podnik prostřednictvím svého nebo svých národních zástupců záznamy při centrálním místě nebo centrálních místech zúčtování, nebo u svého nebo svých národních zástupců, aby byly k dispozici příslušným úřadům vlastní země pro účely kontroly.

(2) Dopravní podnik nebo jeho národní zástupce předá příslušným úřadům na jejich žádost pokud možno co nejdříve všechny podklady, záznamy nebo informace, které souvisejí s již přepravenými nebo dosud přepravovanými zásilkami, ze kterých musí tyto úřady čerpat údaje.

(3) V případech, ve kterých jsou podle článku 87 předávací listy TR platné jako tranzitní celní prohlášení nebo tranzitní doklady T1 nebo T2, informuje dopravní podnik nebo jeho národní zástupce

a) místo určení, jestliže mu byl doručený výtisk č. 1 předávacího listu TR bez potvrzení celním orgánem;

b) místo odeslání, když mu nebyl vrácen výtisk č. 1 předávacího listu TR a když nemůže dopravní podnik zjistit, zda byla dotyčná zásilka řádně dodána místu určení, nebo zda zásilka v případech podle článku 96 opustila území smluvních stran do třetí země.


Hlavní povinný

Článek 89

(1) Železniční společnost země, ve které převzal dopravní podnik přepravu zásilky označené v článku 85, se stává hlavním povinným.

(2) Železniční společnost země, přes jejíž území zásilka vstoupila na území smluvních stran, se stává hlavním povinným pro druhy přepravy označené v článku 85, která převzala od dopravního podniku třetí země.


Celní formality v průběhu přepravy, která se neuskutečnila železniční dopravou

Článek 90

Jestliže se musí splnit celní formality v průběhu přepravy, která se neuskutečnila železniční dopravou až k nádraží odeslání nebo z nádraží určení, musí se do předávacího listu TR zapsat vždy pouze jeden přepravovaný kontejner.


Nálepky

Článek 91

Dopravní podnik se postará o to, aby se přepravy uskutečňované v režimu T1 nebo T2 označily nálepkou s piktogramem, jehož vzor je vyobrazený v dodatku XIV. Nálepkou se označuje jak předávací list TR, tak také kontejner.


Změny přepravní smlouvy

Článek 92

Při změně přepravní smlouvy, která má za následek, že

- přeprava, která by měla končit mimo území smluvních stran, končí na území smluvních stran,

- přeprava, která by měla končit na území smluvních stran, končí mimo území smluvních stran,

smí dopravní podnik změněnou přepravní smlouvu plnit pouze s předchozím souhlasem místa odeslání. ve všech ostatních případech smí dopravní podnik změněnou přepravní smlouvu plnit; o provedené změně informuje neodkladně místo odeslání.


Zbožový styk mezi smluvními stranami

Celní statut zboží - prokazování

Článek 93

(1) Jestliže přeprava v režimu T1 nebo T2 začíná na území smluvních stran a má-li tam také končit, potom se předávací list TR předkládá místu odeslání.

(2) Jestliže se zboží přepravuje z jednoho místa Společenství na jiné místo Společenství přes území jedné nebo několika zemí ESVO, uvede místo odeslání do odstavce vyhrazeného pro celní záznamy výtisků č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR dobře viditelně:

- zkrácené označení „T1”, jestliže se zboží přepravuje v režimu T1,

- zkrácené označení „T2”, „T2ES” nebo „T2PT”, podle potřeby, jestliže se zboží přepravuje podle ustanovení Společenství, podle kterého je toto zkrácené označení předepsáno.

Zkrácené označení „T2” nebo „T2ES” nebo „T2PT” se potvrdí otiskem razítka místa odeslání.

(3) Jestliže se zboží přepravuje ze Společenství do země ESVO, uvede místo odeslání do odstavce vyhrazeného pro celní záznamy výtisků č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR dobře viditelně:

- zkrácené označení „T1”, jestliže se zboží přepravuje v režimu T1,

- zkrácené označení „T2ES” nebo „T2PT”, podle potřeby, jestliže se zboží přepravuje v režimu T2ES nebo T2PT.

Zkrácené označení „T2ES” nebo „T2PT” se potvrdí otiskem razítka místa odeslání.

(4) Nehledě na případy uvedené v odstavcích 2 a 3 se zboží, které se přepravuje ze Společenství do země ESVO nebo z některého místa Společenství do jiného místa Společenství přes území jedné nebo několika ESVO za podmínek stanovených členskými státy pro režim T2, bude přepravovat po celou trasu z nádraží odeslání až do nádraží určení, aniž by se musel místu odeslání předkládat předávací list TR. Přepravuje-li se zboží z některého místa Společenství na jiné místo Společenství přes území jedné nebo několika zemí ESVO, nebude se požadovat označení nálepkami podle článku 91.

(5) Zboží, jehož přeprava začíná v zemi ESVO, platí za přepravované v režimu T1. jestliže se však má zboží přepravovat podle pravidel článku 2 odstavec 3 písmeno b) Úmluvy v režimu T2, uvede místo odeslání na výtisku 3A předávacího listu TR, že se zboží, na které se předávací list TR vztahuje, přepravuje v režimu T2; do odstavce určeného pro celní záznamy výtisků 3A předávacího listu TR se musí zřetelně viditelně zapsat zkratka „T2”, ke které se musí připojit razítko místa odeslání a podpis příslušného úředníka. U zboží, které se přepravuje v režimu T1, se nemusí zkratka „T1” do předávacího listu TR zapisovat.

(6) Jestliže se předávací list TR vztahuje na velkokontejnery se zbožím, které se přepravuje v režimu T1, a velkokontejnery se zbožím, které se přepravuje v režimu T2, zaznamená místo odeslání pro dotyčné kontejnery v závislosti na kategorii zboží do odstavce výtisků č. 1, 2 a 3A a 3B předávacího listu TR, který je určen pro celní záznamy, rozdílné odkazy a umístí příslušné zkrácené označení „T1”, popřípadě „T2” nebo „T2ES” nebo „T2PT”.

(7) Budou-li se v některém případě používat soupisy podle odstavce 3, musí se pro každý druh kontejneru použít samostatné soupisy; do pole výtisků č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR, které je určené pro celní záznamy, se na tyto soupisy odkáže zápisem jejich sériového čísla. vedle sériového čísla soupisu se v závislosti na druhu kontejneru, na který se vztahuje, zapíše buď zkratka „T1” a nebo zkratka „T2ES” nebo „T2PT”.

(8) Zúčastněnému se vrátí všechny výtisky předávacího listu TR.

(9) Každá země ESVO může stanovit, že zboží, které se má přepravovat v režimu T1, může být do tohoto režimu T1 propuštěné, aniž by se musel místu odeslání předkládat předávací list TR.

(10) Pro zboží uvedené v odstavcích 2, 3 a 5 se musí předávací list TR předložit místu určení, kde má být zboží propuštěno do volného oběhu nebo do jiného režimu. Přepravuje-li se zboží z jednoho místa Společenství do jiného místa Společenství přes jednu nebo více zemí ESVO, nemusí se za podmínek v odstavci 4 v místě určení plnit žádné formality.


Zajištění totožnosti

Článek 94

Totožnost zboží se zajišťuje podle článku 11 Úmluvy. Vzhledem k opatřením, která činí železniční společnost pro zajištění totožnosti, nepřikládá místo odeslání na velkokontejnery v zásadě žádné celní závěry. Jestliže se však kontejnery opatří celními závěrami, zaznamená se tato okolnost do odstavce pro celní záznamy výtisků č. 3A a 3B předávacího listu TR.


Používání jednotlivých výtisků předávacího listu TR

Článek 95

(1) Vyjma případů, ve kterých se zboží přepravuje z jednoho místa Společenství na jiné místo Společenství přes území jedné nebo několika zemí ESVO, předkládá dopravní podnik místu určení výtisky č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR.

(2) Místo určení vrátí dopravnímu podniku výtisky č. 1 a 2 ihned poté, co je opatřilo úředním záznamem, a ponechá si výtisk č. 3A.


Přeprava do a ze třetích zemí

Přeprava do třetích zemí

Článek 96

(1) Začíná-li přeprava na území smluvních stran a má-li končit mimo území smluvních stran, potom platí článek 93 odstavec 1 až 9 a článek 94.

(2) Úlohu místa určení přebírá celní úřad, v jehož obvodě se nachází pohraniční nádraží, přes které zásilka opouští území smluvních stran.

V místě určení se nemusí plnit žádné formality.


Přeprava ze třetích zemí

Článek 97

(1) Jestliže začíná přeprava mimo území smluvních stran a má-li končit na území smluvních stran, přebírá úlohu místa odeslání celní úřad, v jehož obvodu se nachází pohraniční nádraží, přes které vstupuje zásilka na území smluvních stran. V tomto místě odeslání se nemusí plnit žádné formality.

(2) Úlohu místa určení přebírá celní úřad, v jehož obvodě se nachází stanice určení.

V místě určení se musí plnit formality, které jsou uvedené v článku 95.


Tranzitní přeprava územím smluvních stran

Článek 98

(1) Jestliže začíná přeprava mimo území smluvních stran a má-li také mimo území smluvních stran končit, přebírají úlohu místa odeslání a místa určení místa, označená v článku 97 odstavec 1 a článku 96 odstavec 2.

(2) V místě odeslání a v místě určení se nemusí plnit žádné formality.


Celně právní statut ze třetích zemí a v tranzitu

Článek 99

Zboží, které se přepravuje způsobem popsaným v článku 97 odstavec 1 nebo v článku 98 odstavec 1, platí za zboží přepravované v režimu T1, pokud se neprokáže statut tohoto zboží jako zboží Společenství podle pravidel hlavy III.


Oddíl 3

Jiná ustanovení

Ložné listy

Článek 100

(1) Články 23 až 26 platí pro ložné listy, které se případně připojí k nákladnímu listu CIM nebo k předávacímu listu TR. Počet připojených listů se zaznamená do odstavce pro údaj o přílohách nákladního listu CIM nebo předávacího listu TR.

Do ložného listu je třeba kromě toho uvést číslo vagónu, na který se nákladní list CIM vztahuje, nebo případně číslo kontejneru, ve kterém se zboží nachází.

(2) Začíná-li přeprava, která se týká jak zboží přepravovaného v režimu T1, tak také zboží přepravovaného v režimu T2, na území smluvních stran, musí se použít samostatné ložné listy; u přeprav v kontejnerech s předávacím listem TR se musí použít samostatné ložné listy pro každý z kontejnerů, ve kterých se nachází zboží obou kategorií.

Pořadová čísla ložných listů, které se vztahují na každou z obou kategorií zboží, se musí zapsat do odstavce pro označení zboží nákladního listu CIM nebo předávacího listu TR.


Kapitola II

Zjednodušení formalit v místě odeslání a v místě určení

Obecná ustanovení

Článek 102

Příslušné formality v režimu T1 nebo T2 se zjednoduší podle pravidel této kapitoly.


Formality v místě odeslání

Schválený odesilatel

Článek 103

Příslušné úřady každé země mohou osobě, která splňuje předpoklady podle článku 104 a chce přepravovat zboží v režimu T1 nebo T2 - v dalším nazývané „schválený odesilatel” - povolit, že nebude muset místu odeslání předkládat zboží ani nebude muset předkládat celní prohlášení v režimu T1 nebo T2.


Předpoklady pro povolení

Článek 104

(1) Povolení podle článku 103 se uděluje pouze osobám,

a) které průběžně odesílají zboží,

b) jejichž záznamy umožňují příslušným úřadům kontrolovat pohyby zboží,

c) které v případě, že je podle předpisů režimu T1 nebo T2 potřebná záruka, poskytly globální záruku,

d) které se neprovinily žádným těžkým nebo opakovaným porušením celních nebo daňových předpisů.

(2) Příslušné úřady mohou povolení odvolat, jestliže schválený odesilatel již nesplňuje předpoklady podle odstavce 1, nebo když nedodržuje předpisy této kapitoly nebo povolení.


Obsah povolení

Článek 105

V povolení uděleném úřady se stanoví:

a) příslušné úřady, které jsou příslušné jako místa odeslání pro tranzit,

b) lhůta i ostatní podrobnosti oznamování zásilek, určených k tranzitu schváleným odesilatelem, místu odeslání, aby toto případně ještě před odesláním zboží mohlo provést kontrolu,

c) lhůta, během které musí být zboží dodáno místu určení,

d) opatření, která je třeba učinit pro zajištění totožnosti zásilky. Příslušné úřady mohou předepsat, aby schválený odesilatel opatřil dopravní prostředky nebo nákladové kusy zvláštními, příslušnými úřady schválenými závěrami.


Předprojednání

Článek 106

(1) V povolení se stanoví, že odst. na přední straně tiskopisu celního prohlášení T1 nebo T2, určené pro potvrzení celního prohlášení

a) se předem orazítkuje razítkem místa odeslání a opatří se podpisem úředníka tohoto úřadu, nebo

b) orazítkuje schválený odesilatel zvláštním razítkem z kovu, které příslušné úřady schválily a které odpovídá vzoru v dodatku XV; toto razítko se může na tiskopisy natisknout předem, jestliže bude tisk provádět tiskárna, která má pro tuto činnost povolení.

Schválený odesilatel musí toto pole doplnit datem dne odeslání a tranzitní prohlášení musí opatřit číslem podle pravidel, která jsou stanovena v povolení.

(2) Příslušné úřady mohou předepsat používání tiskopisů, které jsou vždy opatřené rozlišovacími znaky.


Formality při odesílání zboží

Článek 107

(1) Nejpozději k datu odeslání zboží doplní schválený odesilatel řádně vyplněné celní prohlášení T1 nebo T2 tak, že na přední stranu tiskopisu č. 1 a 4 zapíše do odstavce „Kontrola místem odeslání” lhůtu, během které musí být zboží dodáno místu určení k celní kontrole, opatření učiněná pro zajištění totožnosti zboží a rovněž jeden z následujících záznamů:

- Procedimiento simplificado

- Forenklet procedure

- Vereinfachten Verfahren

- Simplified procedura

- Procédure simplifiée

- Procedura semplificata

- Vereenvoudigde regeling

- Procediment simplificado

- Yksinkertaistettu menettely

- Einföldut afgreitsla

- Forenklet prosedyre

- Förenklat förfarande

(2) Po odeslání zásilky se výtisk č. 1 předá ihned místu odeslání, příslušné úřady mohou v povolení stanovit, že se výtisk č. 1 předá místu odeslání hned poté, jakmile se vyplní celní prohlášení T1 nebo T2. Ostatní výtisky provázejí zboží podle předpisů přílohy I.

(3) Jestliže provedou příslušné úřady místa odeslání kontrolu při odeslání zásilky, zaznamenají to v odstavci „Kontrola místem odeslání” na přední straně výtisků č. 1 a 4 celního prohlášení T1 nebo T2.


Hlavní povinný

Článek 108

Řádně vyplněné a podle článku 107 odstavec 1 doplněné celní prohlášení T1 nebo T2 platí jako doklad T1 nebo T2; schválený odesilatel, který podepsal celní prohlášení, se stává hlavním povinným.


Osvobození od podpisu

Článek 109

(1) Příslušné úřady mohou schválenému odesilateli povolit, aby nemusel podepisovat prohlášení T1 nebo T2 zhotovená cestou elektronického nebo automatizovaného zpracování dat, pokud jsou tato prohlášení opatřena otiskem zvláštního razítka uvedeného v dodatku XV. Toto povolení se udělí za předpokladu, že se udělí za předpokladu, že se schválený odesilatel předem těmto úřadům zaváže, že bude u všech režimů T1 nebo T2, které budou uskutečňovány za použití dokumentů T1 nebo T2 opatřených otiskem zvláštního razítka, vystupovat jako hlavní povinný.

(2) Dokumenty T1 nebo T2 zhotovené podle odstavce 1 musí mít v odstavci určeném pro podpis hlavního povinného jeden z následujících záznamů:

- Dispensa de firma

- Fritaget for underskrift

- Freistellung von der Unterschriftleistung

- Signature Waived

- Dispende de signature

- Dispensa della firma

- Van ondertekening vrijgesteld

- Dispensada a assinatura

- Vapautettu allekirjoituksesta

- Undanpegio undirskrift

- Frittat for underskrift

- Befriad fran underskrift


Ručení schváleného odesilatele

Článek 110

(1) Schválený odesilatel musí:

a) dodržovat předpisy této kapitoly a povolení,

b) uchovávat v bezpečí zvláštní razítko nebo tiskopisy, opatřené otiskem razítka místa odeslání nebo zvláštního razítka.

(2) Při zneužití tiskopisů, které byly předem opatřeny razítkem místa odeslání nebo zvláštním razítkem, ručí schválený odesilatel - nezávisle na tom, kdo se zneužití dopustil, a bez újmy na trestněprávních opatřeních - za zaplacení cel, daní a ostatních poplatků, které se v některé zemi staly splatnými v souvislosti s dopravou zboží na tyto doklady, pokud příslušným orgánům, které ho schválily, neprokáže, že učinil opatření uvedená v odstavci 1 písmeno b.


Formality v místě určení

Schválený příjemce

Článek 111

(1) Příslušné úřady každé země mohou povolit, aby zboží přepravované v režimu T1 nebo T2 nebylo předloženo místu určení, jestliže je určeno osobě, která splňuje předpoklady podle článku 112 - dále označována jako „schválený příjemce” - a která bylo uděleno povolení příslušnými úřady země místa určení.

(2) V případech podle odstavce 1 splnil hlavní povinný závazky podle článku 11 písmeno a) přílohy I, jakmile byly výtisky dokumentů T1 nebo T2, které doprovázely zásilku, jakož i zboží, dodány v nezměněném stavu schválenému příjemci během předepsané lhůty do jeho podniku nebo na místo blíže určené v povolení a byla dodržena opatření přijatá k zajištění totožnosti.

(3) Schválený příjemce vystaví na požádání přepravce pro každou zásilku, která mu byla předána za předpokladů uvedených v odstavci 2, potvrzení o dodání, ve kterém prohlásí, že mu byl předán tranzitní doklad a zboží.


Předpoklady pro povolení

Článek 112

(1) Povolení podle článku 111 se uděluje pouze osobám:

a) které průběžně dovážejí zboží v režimu T 1 nebo T 2,

b) jejichž záznamy umožňují příslušným úřadům kontrolovat pohyb zboží,

c) které se nedopustily žádného těžkého nebo opakovaného porušení celních nebo daňových předpisů.

(2) Příslušné úřady mohou povolení zrušit, pokud schválený příjemce již nesplňuje předpoklady podle odstavce 1 nebo nedodržuje předpisy této kapitoly nebo povolení.


Obsah povolení

Článek 113

(1) V povoleních, která vystavují příslušné úřady, se stanoví:

a) příslušné úřady, které jsou jako místa určení příslušné pro zásilky, které obdrží schválený příjemce,

b) lhůta a ostatní podrobnosti příchodu zásilek schváleným příjemcem místu určení, aby mohlo toto místo případně provést při příchodu zboží kontrolu.

(2) S výhradou článku 116 stanoví příslušné úřady v povolení, zda může schválený příjemce nakládat se zbožím po jeho příchodu bez spolupůsobení místa určení.


Povinnosti schváleného příjemce

Článek 114

(1) U zásilek, došlých do jeho podniku nebo na jiná v povolení blíže označená místa, musí schválený příjemce

a) podle pravidel stanovených v povolení neodkladně informovat místo určení o případném nadbytečném nebo chybějícím množství zboží, jeho záměně a ostatních nesrovnalostech, jako jsou porušené závěry ap.,

b) neodkladně zaslat místu určení výtisky dokladů T1 nebo T2, které zásilku provázely a současně sdělit datum dodání zboží a stav případně přiložených závěr.

(2) Místo určení zapíše na tyto výtisky dokladů T1 nebo T2 stanovené záznamy.


Jiná ustanovení

Kontroly

Článek 115

Příslušné úřady mohou u schválených odesilatelů a schválených příjemců provádět každou kontrolu, kterou považují za potřebnou. Tito jsou povinni při kontrolách spolupracovat a sdělovat potřebné informace.


Vyloučení určitého zboží

Článek 116

Příslušné úřady země odeslání nebo země určení mohou vyloučit určité skupiny zboží ze zjednodušení, která jsou uvedena v článcích 103 a 111.


Zvláštní případ přeprav v železniční dopravě

Článek 117

(1) V případě osvobození od předkládání prohlášení v režimu T1 nebo T2 u místa odeslání pro zboží, které se podle článků 72 až 101 přepravuje s nákladním listem CIM nebo s předávacím listem TR, přijmou příslušné úřady potřebná opatření, aby výtisky č. 1, 2 a 3 nákladního listu CIM nebo výtisky č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR byly opatřeny zkráceným označením „T1” nebo „T2”.

(2) Je-li zboží, které se přepravuje podle článků 72 až 101, určené pro schváleného příjemce, mohou příslušné úřady odchylně od článku 111 odstavec 2 a článku 114 odstavec 1 písmeno b) stanovit, aby výtisky č. 2 a 3 nákladního listu CIM, nebo výtisky č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR byly bezodkladně předloženy železniční společnosti nebo dopravním podnikem místu určení.


Kapitola III

Zjednodušený postup při vystavování dokladu pro prokázání statutu zboží společenství

Článek 118

Příslušné úřady země mohou povolit každé osobě - v dalším nazývané „schválený odesilatel” -, která splňuje předpoklady článku 119 a která chce prostřednictvím tranzitního dokladu T 2L prokazovat statut zboží Společenství podle článku 6, nebo pomocí některého dokladu uvedeného v článku 9 - dále „obchodní doklady” - tyto doklady používat, aniž by byla povinna je předkládat příslušným úřadům země odeslání k úřednímu záznamu.


Předpoklady pro povolení

Článek 119

(1) Povolení podle článku 118 se uděluje pouze osobám:

a) které průběžně odesílají zboží,

b) jejichž záznamy umožňují příslušným úřadům kontrolovat pohyby zboží,

c) které se nedopustily těžkého nebo opakovaného porušení celních a daňových předpisů.

(2) Příslušné úřady mohou povolení zrušit, jestliže schválený odesílatel již nesplňuje předpoklady podle odstavce 1, nebo když nedodržuje předpisy této kapitoly nebo povolení.


Obsah povolení

Článek 120

(1) V povolení uděleném příslušnými úřady se zvláště stanoví:

a) úřad, který podle článku 121 odstavec 1 písmeno a) provádí předprojednání tiskopisů používaných pro vystavení příslušných dokladů,

b) způsob, jakým má schválený odesilatel vést doklad o používání těchto tiskopisů.

(2) Příslušné úřady stanoví, během jaké lhůty a jakým způsobem informuje schválený odesilatel příslušný úřad, aby mohl případně provést kontrolu zboží ještě před jeho odesláním.


Předprojednání a formality při odeslání zboží

Článek 121

(1) V povolení se stanoví, aby odstavec C „Místo odeslání” na přední straně tiskopisů používaných pro vystavení tranzitního dokladu T 2L a případně doplňkových listů „T 2L bis”, nebo přední strana tiskopisů používaných pro vystavení uvedených obchodních dokladů

a) bylo předem orazítkované razítkem úřadu uvedeného v článku 120 odstavec 1 písmeno a) a opatřené podpisem úředníka tohoto úřadu, nebo

b) orazítkoval schválený odesilatel zvláštním razítkem z kovu, které schválily příslušné úřady a které odpovídá vzoru v dodatku XV; toto razítko může být natištěné na tiskopisu předem, jestliže tisk provádí tiskárna, která je pro tuto činnost schválena.

(2) Schválený odesilatel musí tiskopis vyplnit a podepsat nejpozději do okamžiku odeslání zboží. Do odstavce tranzitního dokladu T 2L, které je určené pro kontrolu místem odeslání, nebo na dobře viditelné místo použitého obchodního dokladu musí uvést příslušný úřad, datum vystavení, jakož i jeden z dále uvedených záznamů:

- Procedimiento simplificado

- Forenklet procedure

- Vereinfachtes Verfahren

- Simplified procedure

- Procédure simplifiée

- Procedura semplificata

- Vereenvoudigde regeling

- Procediment simplificado

- Yksinkertaistettu menettely

- Einföldut afgreitsla

- Forenklet prosedyre

- Förenklat förfarande

(3) Vyplněný doklad, doplněný o údaje podle odstavce 2 a podepsaný schváleným odesilatelem je platný jako doklad pro prokázání statutu zboží Společenství.


Článek 122

(1) Příslušné úřady mohou schválenému odesilateli povolit, aby nepodepisoval tranzitní doklady T 2L nebo obchodní doklady zhotovené cestou elektronického nebo automatizovaného zpracování dat, pokud jsou orazítkované zvláštním razítkem, které je uvedené v dodatku XV. Toto povolení se uděluje za předpokladu, že se schválený odesilatel těmto úřadům předem písemně zaváže, že ponese právní následky vystavení všech obchodních dokladů nebo tranzitních dokladů T 2L, které jsou opatřeny otiskem zvláštního razítka.

(2) Tranzitní doklady T 2L nebo obchodní doklady, zhotovené podle odstavce 1, musí mít v odstavci, které je určené pro podpis schváleného odesilatele, jeden z následujících záznamů:

- Dispensa de firma

- Fritaget for underskrift

- Freistellung von der Unterschriftsleistung

- Signature waived

- Dispense de signature

- Dospensa dalla firma

- Van ondertekeining vrijgesteld

- Dispensada a assinatura

- Vapautettu allekirjoituksesta

- Undanpegit undirskrift

- Fritatt for underskrift

- Befriad frán underskrift


Povinnost vyhotovení druhopisu

Článek 123

Schválený odesilatel je povinen zhotovit kopii každého tranzitního dokladu T 2L nebo každého obchodního dokladu vystaveného na základě této kapitoly. Příslušné úřady stanoví podrobnosti, podle kterých se tato kopie předkládá ke kontrole a minimálně dva roky uchovává.


Kontroly u schváleného odesilatele

Článek 124

Příslušné úřady mohou u schválených odesilatelů provádět každou kontrolu, kterou považují za potřebnou. Tito jsou povinni při kontrolách spolupůsobit a sdělovat potřebné informace.


Ručení schváleného odesilatele

Článek 125

(1) Schválený odesilatel je povinen:

a) dodržovat předpisy této kapitoly a povolení,

b) učinit všechna potřebná opatření pro bezpečné uchovávání zvláštního razítka, nebo tiskopisů opatřených otiskem razítka úřadu, uvedeného v článku 120 odstavec 1 písmeno a), nebo otiskem zvláštního razítka.

(2) Při zneužití tiskopisů pro vystavení tranzitních dokladů T 2L nebo obchodních dokladů, které jsou již předem opatřené otiskem razítka úřadu uvedeného v článku 120 odstavec 1 písmeno a), nebo otiskem zvláštního razítka, ručí schválený odesilatel nezávisle na tom, kdo se zneužití dopustil, a aniž by byla jakkoli dotčená trestně právní opatření, za uhrazení cel, daní a ostatních poplatků, které v důsledku zneužití nebyly v zemi uhrazeny, pokud příslušným úřadům, které ho schválily, neprokáže, že učinil opatření, uvedená v odstavci 1 písmeno b).


Vyloučení určitého zboží

Článek 126

Příslušné úřady země odeslání mohou určité kategorie zboží a určité pohyby zboží vyloučit ze zjednodušení podle této kapitoly.


Hlava XI

Články 127 až 131

(Tato příloha neobsahuje články 127 až 131)




Dodatek I


SCAN formulář č. 1




Dodatek II


SCAN formulář č. 1




Dodatek III


SCAN formulář č. 1




Dodatek IV

Vzor I

Společný tranzitní režim/tranzitní režim společenství

Záruční listina

(Globální záruka za více tranzitních operací podle Úmluvy o společném tranzitním režimu/tranzitního režimu Společenství v rámci příslušných předpisů Společenství)


I. Prohlášení o záruce

1. Podepsaný (podepsaná)1)...
bydlištěm (sídlem)2)...
poskytuje tímto v místě poskytování záruky...
záruku jako jediný dlužník do nejvyšší částky...

Evropskému hospodářskému společenství, které se skládá z Belgického království, Dánského království, Spolkové republiky Německo, Řecké republiky, Španělského království, Francouzské republiky, Irska, Italské republiky, Velkoknížectví Lucembursko, Holandského království, Portugalské republiky, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, jakož i Rakouské republice, Finské republice, Republice Island, Norskému království, Švédskému království a Švýcarské konfederaci3)

za částky, které hlavní povinný4)...

dluží nebo bude dlužit uvedeným státům z důvodu porušení předpisů, ke kterým došlo v průběhu jim uskutečňované tranzitní operace podle Úmluvy o společném tranzitním režimu/tranzitním režimu Společenství na clech, daních, vyrovnávacích dávkách a jiných poplatcích - s výjimkou peněžitých trestů nebo peněžitých pokut -, a to pokud se týká hlavních nebo vedlejších závazků, nákladů a přirážek.

2. Podepsaný (podepsaná) se zavazuje, že během lhůty třiceti dnů po první písemné výzvě příslušných úřadů bez odkladu zaplatí státům uvedeným v odstavci 1 požadované částky až po nejvyšší uvedenou částku, pokud sám (a) nebo jiný zúčastněný neprokáže příslušným úřadům před uplynutím této lhůty, že nedošlo v průběhu tranzitní operace podle Úmluvy o společném tranzitním režimu/tranzitním režimu Společenství k žádnému porušení předpisů podle odstavce 1.

Příslušné úřady mohou lhůtu třiceti dnů po písemné výzvě, během které má podepsaný (podepsaná) požadovanou částku zaplatit, ze závažných důvodů na žádost zúčastněného (zúčastněné) prodloužit. Náklady vzniklé z povolení této dodatečné lhůty, zvláště pak úroky, se vypočítávají tak, aby odpovídaly částce, která je na peněžním a kapitálovém trhu příslušného jednotlivého státu požadována.

Tuto nejvyšší částku je možné snížit o částky, které již byly na základě tohoto prohlášení o záruce zaplacené, pouze tehdy, když se od podepsaného (podepsané) požaduje zaplacení v souvislosti s tranzitní operací podle Úmluvy o společném tranzitním režimu/tranzitním režimu Společenství, která byla zahájena před doručením předcházející výzvy k zaplacení nebo ve lhůtě třiceti dnů po jejím doručení.

3. Toto prohlášení o záruce je závazné počínaje dnem jeho přijetí místem poskytování záruky.

Ručitelský poměr může kdykoliv vypovědět podepsaný (podepsaná), jakož i stát, ve kterém se nachází místo poskytování záruky.

Výpověď nabyde platnosti šestnáctého dne po jejím oznámení ostatním zúčastněným.

Podepsaný (podepsaná) ručí dále za zaplacení částek, které jsou v rámci této povinnosti splatné v souvislosti s tranzitním operacemi podle Úmluvy o společném tranzitním režimu/tranzitním režimu Společenství, jestliže tyto tranzitní operace byly zahájené před časovým okamžikem nabytí platnosti výpovědi; to platí také tehdy, je-li placení požadované až později.

4. Pro toto prohlášení o záruce zřizuje podepsaný (podepsaná) jím zvolené místo placení5) v2)...
jakož i ve všech ostatních státech, uvedených pod bodem 1:


Stát
Příjmení a jméno popř. firma a úplná adresa


Podepsaný (podepsaná) uznává, že veškerá korespondence a informace, úřední postupy nebo opatření, která se týkají tohoto prohlášení o záruce a která budou písemně doručena jednomu ze zvolených míst placení, jsou pro něho (ni) závazná, jako by byla doručena přímo podepsanému (podepsané).

Podepsaný (podepsaná) uznává za sídlo soudu místo soudu zvoleného místa placení.

Podepsaný (podepsaná) se zavazuje, že nebude zvolená místa placení měnit, nebo že změní jedno nebo několik těchto zvolených míst placení pouze po předchozím informování místa poskytování záruky.


(Místo)..., dne...
(Podpis)6)


II. Přijetí místem poskytování záruky

Místo poskytování záruky...
Prohlášení o záruce přijaté dne...

(Razítko a podpis)




Dodatek V

Vzor II

Společný tranzitní režim/tranzitní režim společenství

Záruční listina

(Záruka za jednu tranzitní operaci podle Úmluvy o společném tranzitním režimu/tranzitním režimu Společenství v rámci příslušných předpisů společenství)


I. Prohlášení o záruce

1. Podepsaný (podepsaná)1)...
bydlištěm (sídlem) v2)...
poskytuje tímto v místě poskytování záruky...
záruku jako jediný dlužník do nejvyšší částky...

Evropskému hospodářskému společenství, které se skládá z Belgického království, Dánského království, Spolkové republiky Německo, Řecké republiky, Španělského království, Francouzské republiky, Irska, Italské republiky, Velkoknížectví Lucembursko, Holandského království, Portugalské republiky, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, jakož i Rakouské republice, Finské republice, Republice Island, Norskému království, Švédskému království a Švýcarské konfederaci3)

za částky, které hlavní povinný4)...

dluží nebo bude dlužit uvedeným státům z důvodu porušení předpisů, ke kterým došlo v průběhu jím uskutečňované tranzitní operace podle Úmluvy o společném tranzitním režimu/tranzitním režimu Společenství od místa odeslání...
k místu určení...

na clech, daních, vyrovnávacích dávkách a jiných poplatcích - s výjimkou peněžitých trestů nebo peněžitých pokut - a to pokud se týká hlavních nebo vedlejších závazků, nákladů a přirážek.

2. Podepsaný (podepsaná) se zavazuje, že během lhůty třiceti dnů po první písemné výzvě příslušných úřadů bez odkladu zaplatí státům uvedeným v odstavci 1 požadované částky, pokud sám (a) nebo jiný zúčastněný neprokáže příslušným úřadům před uplynutím této lhůty, že nedošlo v průběhu tranzitní operace podle Úmluvy o společném tranzitním režimu/tranzitním režimu Společenství k žádnému porušení předpisů podle odstavce 1.

Příslušné úřady mohou lhůtu třiceti dnů po písemné výzvě, během které má podepsaný (podepsaná) požadovanou částku zaplatit, ze závažných důvodů na žádost zúčastněného (zúčastněné) prodloužit. Náklady vzniklé z povolení této dodatečné lhůty, zvláště pak úroky, se vypočítávají tak, aby odpovídaly částce, která je na peněžním a kapitálovém trhu příslušného jednotlivého státu požadována.

3. Toto prohlášení o ručení je závazné počínaje dnem jeho přijetí místem odesláním.

4. Pro toto prohlášení o záruce zřizuje podepsaný (podepsaná) jím zvolené místo placení5) v2)...
jakož i ve všech ostatních státech, uvedených v odstavci 1:


Stát
Příjmení a jméno popř. firma a úplná adresa


Podepsaný (podepsaná) uznává, že veškerá korespondence a informace, úřední postupy nebo opatření, která se týkají tohoto prohlášení o záruce a která budou písemně doručena jednomu ze zvolených míst placení, jsou pro něho (ni) závazná, jako by byla doručena přímo podepsanému (podepsané).

Podepsaný (podepsaná) uznává za sídlo soudu místo soudu zvoleného místa placení.

Podepsaný (podepsaná) se zavazuje, že nebude zvolená místa placení měnit, nebo že změní jedno nebo několik těchto zvolených míst placení pouze po předchozím informování místa poskytování záruky.

(Místo)..., dne...
(Podpis)6)


II. Přijetí místem odeslání

Místo odeslání...
Prohlášení o záruce přijaté dne...
Tranzitní režim T 1/T 24) zaevidovaný dne...
pod číslem...

(Razítko a podpis)




Dodatek VI

Vzor III

Společný tranzitní režim/tranzitní režim společenství

Záruční listina

(Systém paušální záruky)


I. Prohlášení o záruce

1. Podepsaný (podepsaná)1)...
bydlištěm (sídlem) v2)...
poskytuje tímto jako jediný dlužník v místě poskytování záruky...
záruku vůči Evropskému hospodářskému společenství, které se skládá z Belgického království, Dánského království, Spolkové republiky Německo, Řecké republiky, Španělského království, Francouzské republiky, Irska, Italské republiky, Velkoknížectví Lucembursko, Holandského království, Portugalské republiky, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, jakož i Rakouské republice, Finské republice, Republice Island, Norskému království, Švédskému království a Švýcarské konfederaci za částky, které hlavní povinný bude dlužit uvedeným státům z důvodu porušení předpisů, ke kterým došlo v průběhu jím uskutečňované tranzitní operace podle Úmluvy o společném tranzitním režimu/tranzitním režimu Společenství na clech, daních, vyrovnávacích dávkách a jiných poplatcích - s výjimkou peněžitých trestů nebo peněžitých pokut -, a to pokud se týká hlavních nebo vedlejších závazků, nákladů a přirážek - až po nejvyšší částku 7 000 ECU za jeden záruční doklad.

2. Podepsaný (podepsaná) se zavazuje, že během lhůty třiceti dnů po první písemné výzvě příslušných úřadů bez odkladu zaplatí státům uvedeným v odstavci 1 požadované částky až po nejvyšší částku ve výši 7 000 ECU za každý záruční doklad, pokud sám (a) nebo jiný zúčastněný neprokáže příslušným úřadům před uplynutím této lhůty, že nedošlo v průběhu tranzitní operace podle Úmluvy o společném tranzitním režimu/tranzitním režimu Společenství k žádnému porušení předpisů ve smyslu odstavce 1.

Příslušné úřady mohou lhůtu třiceti dnů po písemné výzvě, během které má podepsaný (podepsaná) požadovanou částku zaplatit, ze závažných důvodů na žádost zúčastněného (zúčastněné) prodloužit. Náklady vzniklé z povolení této dodatečné lhůty, zvláště pak úroky, se vypočítávají tak, aby odpovídaly částce, která je na peněžním a kapitálovém trhu příslušného jednotlivého státu požadována.

3. Toto prohlášení o záruce je závazné počínaje dnem jeho přijetí místem poskytování záruky.

Ručitelský poměr může kdykoliv vypovědět podepsaný (podepsaná), jakož i stát, ve kterém se nachází místo poskytování záruky.

Výpověď nabyde platnosti šestnáctého dne po jejím oznámení ostatním zúčastněným.

Podepsaný (podepsaná) ručí dále za zaplacení částek, které jsou v rámci této povinnosti splatné v souvislosti s tranzitní operací podle Úmluvy o společném tranzitním režimu/tranzitním režimu Společenství, jestliže tyto tranzitní operace byly zahájené před časovým okamžikem nabytí platnosti výpovědi; to platí také tehdy, je-li placení požadované až později.

4. Pro toto prohlášení o záruce zřizuje podepsaný (podepsaná) jím zvolené místo placení3) v2)...
jakož i ve všech ostatních státech, uvedených v odstavci 1:


Stát
Příjmení a jméno popř. firma a úplná adresa


Podepsaný (podepsaná) uznává, že veškerá korespondence, informace, úřední postupy nebo opatření, která se týkají tohoto prohlášení o záruce a která budou písemně doručena jednomu ze zvolených míst placení, jsou pro něho (ni) závazné, stejně jako by byla doručena přímo podepsanému (podepsané).

Podepsaný (podepsaná) uznává za sídlo soudu místo soudu zvoleného místa placení.

Podepsaný (podepsaná) se zavazuje, že nebude zvolená místa placení měnit, nebo že změní jedno nebo několik těchto zvolených míst placení pouze po předchozím informování místa poskytování záruky.

(Místo)..., dne...
(Podpis)4)


II. Přijetí místem poskytování záruky

Místo poskytování záruky...
Prohlášení o záruce přijaté dne...
(Razítko a podpis)




Dodatek VII

TC 31 - Osvědčení o záruce


SCAN formulář č. 1




Dodatek VIII

Seznam zboží, při jehož tranzitu je přípustné zvýšení částky paušální záruky


1. Číslo HS
2. Označení zboží
3. Množství, odpovídající paušální částce 7 000 ECU


1. ex 01. 02
2. Živý hovězí dobytek, jiný než plemenná čistokrevná zvířata
3. 4 000 kg


1. ex 01. 03
2. Živý vepřový dobytek, jiný než plemenná čistokrevná zvířata
3. 5 000 kg


1. ex 01. 04
2. Živé ovce a kozy, jiné než plemenná čistokrevná zvířata
3. 6 000 kg


1. 02. 01
2. Hovězí maso, čerstvé nebo chlazené
3. 2 000 kg


1. 02. 02
2. Hovězí maso zmrazené
3. 3 000 kg


1. 02. 03
2. Vepřové maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené
3. 4 000 kg


1. 02. 04
2. Skopové nebo kozí maso, chlazené nebo zmrazené
3. 3 000 kg


1. ex 02. 10
2. Hovězí maso, nasolené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené
3. 3 000 kg


1. 04. 02
2. Mléko a smetana, zahuštěné nebo obsahující přídavek cukru nebo jiných sladidel
3. 5 000 kg


1. 04. 03
2. Máslo a jiné tuky z mléka
3. 3 000 kg


1. 04. 06
2. Sýry a tvaroh
3. 3 500 kg


1. ex 09. 01
2. Káva, nepražená, též dekofeinovaná
3. 3 000 kg


1. ex 09. 01
2. Káva, pražená, i dekofeinovaná
3. 2 000 kg


1. 9. 02
2. Čaj
3. 3 000 kg


1. 10. 01
2. Pšenice a sourež
3. 900 kg


1. 10. 02
2. Žito
3. 1 000 kg


1. 10. 03
2. Ječmen
3. 1 000 kg


1. 10. 04
2. Oves
3. 850 kg


1. ex 16. 01
2. Uzenky, salámy a podobný výrobky z masa, drobů nebo krve domácích vepřů
3. 4 000 kg


1. ex 16. 02
2. Maso, droby nebo krev domácích vepřů, jinak upravené nebo trvanlivé
3. 4 000 kg


1. ex 16. 02
2. Maso, droby nebo krev z hovězího dobytka, jinak upravené nebo trvanlivé
3. 3 000 kg


1. ex 21. 01
2. Výtažky, esence a koncentráty z kávy
3. 1 000 kg


1. ex 21. 01
2. Výtažky, esence a koncentráty z čaje
3. 1 000 kg


1. ex 21. 06
2. Potravinové přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, s obsahem mléčného tuku 18 % hmotnosti nebo více
3. 3 000 kg


1. 22. 04
2. Víno z čerstvých hroznů, včetně vína obohacovaného alkoholem, vinný mošt jiný než čísla 20. 09
3. 15 hl


1. 22. 05
2. Vermut nebo jiná vína z čerstvých hroznů, aromatizované bylinami nebo jinými látkami
3. 15 hl


1. ex 22. 07
2. Etylalkohol nedenaturovaný s obsahem alkoholu 80 % vol nebo více
3. 3 hl


1. ex 22. 08
2. Etylalkohol nedenaturovaný s obsahem alkoholu menším než 80 % vol
3. 3 hl


1. ex 22. 08
2. Destiláty, likéry a ostatní lihové nápoje
3. 5 hl


1. ex 24. 02
2. Cigarety
3. 70 000 ks


1. ex 24. 02
2. Doutníčky (cigarillos)
3. 60 000 ks


1. ex 24. 02
2. Doutníky
3. 25 000 ks


1. ex 24. 03
2. Tabák na kouření
3. 100 kg


1. ex 27. 10
2. Minerální oleje, lehké a střední a plynový olej
3. 200 hl


1. 33. 03
2. Parfémy a toaletní vody
3. 5 hl




Dodatek IX


SCAN formulář č. 1




Dodatek X

(Tato příloha neobsahuje Dodatek X)




Dodatek XI

(Tato příloha neobsahuje Dodatek XI)




Dodatek XII

(Tato příloha neobsahuje Dodatek XII)




Dodatek XIII

(Tato příloha neobsahuje Dodatek XIII)




Dodatek XIV

Nálepka (články 76 a 91)


SCAN obrázek č. 1




Dodatek XV

Zvláštní razítko


SCAN obrázek č. 1


1. Erb nebo jiná označení země
2. Místo odeslání
3. Číslo tranzitního dokladu
4. Datum
5. Schválený odesilatel
6. Povolení




Dodatek XVI

Tabulka co čemu odpovídá


Změněná příloha
Předchozí příloha

1
7, 17, 31, 32, 35 a 43
2
60, 61, 62 a 63
3
18 a 19
4
20
5
23, 27 a 28
6
24
7
25
8
26
8 (a)
29
9
100
9 (a)
30
10
32
11
33
11 (b)
50
12
36
13
37
14
38
15
39
16
-
17
43, 44 a 45
18
41 a 51
19
42
28
-
29
72
30
73
31
74
32
75
33
76
34
77
35
78
36
79
37
80
38
81
39
82
40
83
41
84
42
-
43
-
44
85
45
86
46
87
47
88
48
89
49
90
50
91
51
92
52
93
53
94
54
95
55
96
56
97




Příloha III


Článek 1

(1) Tiskopisy, na kterých se vystavují tranzitní celní prohlášení T1 nebo T2, musí odpovídat dodatkům I až IV této přílohy.

(2) Údaje v tiskopisech se musí propisovat na následujících výtiscích:

a) v případě dodatků I a III ve výtiscích uvedených v dodatku V;

b) v případě dodatků II a IV na výtiscích uvedených v dodatku VI.

(3) Tiskopisy se vyplňují a používají následovně:

a) jako tranzitní celní prohlášení T 1 nebo T 2 způsobem uvedeným v dodatku VII;

b) jako tranzitní doklad T 2L způsobem uvedeným v dodatku VIII.

V obou případech je nutno eventuelně zohlednit připomínky v dodatku IX.


Článek 2

(1) Tiskopisy musí být vytištěny na samopropisujícím papíru s gramáží nejméně 40 gramů. Tento papír musí mít takové vlastnosti, aby údaje na přední straně neztěžovaly čitelnost údajů na zadní straně, a při normálním použití se nesmí ani trhat, ani lámat. Pro všechny výtisky tiskopisu se použije bílého papíru. Na výtiscích použitých pro tranzit (1, 4, 5 a 7) však mají odstavce č. 1 (s výjimkou střední části), 2, 3, 4, 5, 6, 8, 15, 17, 18, 19, 21, 25, 27, 31, 32, 33 (první pododstavec vlevo), 35, 38, 40, 44, 50, 51, 52, 53, 55 a 56 zelený podklad.

Tiskopisy jsou vytištěny v zelené barvě.

(1a) Jednotlivé výtisky tiskopisů jsou označené barevně následujícím způsobem:

a) v tiskopisech dle vzorů v dodatcích I a III se označí

- výtisky 1, 2, 3 a 5 na pravém kraji souvislým červeným, zeleným, žlutým resp. modrým pruhem

- výtisky 4, 6, 7 a 8 na pravém kraji přerušovaným modrým, červeným, zeleným resp. žlutým pruhem;

b) v tiskopisech dle vzorů v dodatcích II a IV se označí výtisky 1/6, 2/7, 3/8 a 4/5 na pravém kraji souvislým a vpravo od něho přerušovaným červeným, zeleným, žlutým resp. modrým pruhem.

Tyto pruhy jsou široké asi 3 mm. Přerušovaný pruh se skládá z řady čtverců o straně 3 mm a mezer o délce 3 mm.

(2) Tiskopisy mají formát 210 x 297 mm, přičemž v délce jsou přípustné odchylky v rozmezí - 5 až + 8 mm.

(3) Smluvní strany mohou předepsat, aby tiskopisy obsahovaly jméno a adresu nebo značku tiskárny.

(4) V levém horním rohu tiskopisu mohou smluvní strany nechat vytisknout zkrácené označení příslušné smluvní strany. Při tisku mohou dále nahradit slova „Tranzitní režim společenství” slovy „Společný tranzitní režim”. Doklady opatřené takovým zkráceným označením nebo jedním z těchto údajů musí být ostatními smluvními stranami přijaty.


Článek 3

(1) Používá-li se pro splnění náležitostí veřejných nebo soukromých systémů na zpracování dat, příslušné úřady na základě žádosti povolí, aby zúčastnění nahradili podpis vlastní rukou srovnatelným technickým způsobem, který je případně založen na užití kódu a má stejné právní následky jako podpis vlastní rukou. Toto zjednodušení se povolí, jen když jsou splněny všechny technické a správní předpoklady požadované příslušnými úřady.

(2) Používá-li se pro splnění náležitostí veřejných nebo soukromých výpočetních systémů pro zpracování dat, které též vytisknou celní prohlášení, mohou příslušné orgány povolit, aby takto vystavená celní prohlášení mohla být potvrzena namísto ručním nebo mechanickým orazítkováním přímo vytištěním tímto systémem.




Dodatek I

Vzory tiskopisů pro tranzitní celní prohlášení T1 nebo T2


SCAN formulář č. 1


SCAN formulář č. 2


SCAN formulář č. 3


SCAN formulář č. 4


SCAN formulář č. 5


SCAN formulář č. 6


SCAN formulář č. 7


SCAN formulář č. 8




Dodatek II

Vzory alternativně použitých tiskopisů pro tranzitní celní prohlášení T1 nebo T2


SCAN formulář č. 1


SCAN formulář č. 2


SCAN formulář č. 3


SCAN formulář č. 4




Dodatek III

Vzory doplňkových tiskopisů k tiskopisům podle vzorů v dodatku I


SCAN formulář č. 1


SCAN formulář č. 2


SCAN formulář č. 3


SCAN formulář č. 4


SCAN formulář č. 5


SCAN formulář č. 6


SCAN formulář č. 7


SCAN formulář č. 8




Dodatek IV

Vzory doplňkových tiskopisů k tiskopisům podle vzorů v dodatku II


SCAN formulář č. 1


SCAN formulář č. 2


SCAN formulář č. 3


SCAN formulář č. 4




Dodatek č. V

Soupis výtisků tiskopisů dle dodatků I a III, na které se musí zapsané údaje propisovat

(včetně listu č. 1)


Odst. č.
Čísla listů

I. Odstavce pro zúčastněné

1
1 až 8 s výjimkou středního pododstavce 1 až 3
2
1 až 51)
3
1 až 8
4
1 až 8
5
1 až 8
6
1 až 8
8
1 až 51)
15
1 až 8
17
1 až 8
18
1 až 51)
19
1 až 51)
21
1 až 51)
25
1 až 51)
27
1 až 51)
31
1 až 8
32
1 až 8
33
levý pododstavec: 1 až 8, ostatní: 1 až 3
35
1 až 8
38
1 až 51)
40
1 až 51)
44
1 až 8
50
1 až 8
51
1 až 8
52
1 až 8
53
1 až 4
54
55
56

II. Odstavce pro celní správu

C
1 až 82)
D
1 až 4
E
-
F
-
G
-
H
-
I
-




Dodatek č. VI

Soupis výtisků tiskopisů dle dodatků II a IV, na které se musí zapsané údaje propisovat


Odst. č.
Čísla listů

I. Odstavce pro zúčastněné

1
1 až 4 s výjimkou středního pododstavce 1 až 3
2
1 až 3
3
1 až 4
4
1 až 4
5
1 až 4
6
1 až 4
8
1 až 4
15
1 až 4
17
1 až 4
18
1 až 4
19
1 až 4
21
1 až 4
25
1 až 4
27
1 až 4
31
1 až 4
32
1 až 4
33
levý pododstavec: 1 až 4; ostatní 1 až 3
35
1 až 4
38
1 až 4
40
1 až 4
44
1 až 4
50
1 až 4
51
1 až 4
52
1 až 4
53
1 až 4
54
1 až 4
55
56

II. Odstavce pro (celní) správu

C
1 až 4
D/J
1 až 4
E/J
-
F
-
G
-
H
-
I
-




Dodatek č. VII


Způsob vyplňování tiskopisů používaných pro tranzitní celní prohlášení T1 a T2


Hlava I

Všeobecná ustanovení

A. Skladba tiskopisů

Tiskopisy uvedené v dodatcích č. I až IV této přílohy se používají pro přepravu zboží v režimu T1 nebo T2 mezi zúčastněnými zeměmi (s výjimkou případů zjednodušení tranzitního režimu pro určité druhy dopravy).

U tiskopisů uvedených v dodatcích I a III této přílohy se používají pouze výtisky č. 1, 4, 5 a 7:

- výtisk č. 1 je určen pro úřady země odeslání/vývozu (formality vývozu a tranzitního režimu);

- výtisk č. 4 je určen pro místo určení (formality tranzitního režimu a prokázání statutu zboží Společenství);

- výtisk č. 5 se používá jako zpětný výtisk pro režim tranzitu;

- výtisk č. 7 je určen pro statistiku země určení (formality tranzitního režimu a v zemi určení/dovozu).

(Dle potřeby mohou smluvní strany používat výtisk č. 7 pro jiné správní náležitosti.)

Tiskopisy uvedené v dodatcích II a IV této přílohy se mohou též používat, zejména v případech, když celní prohlášení jsou vystavována pomocí systému na zpracování dat. V tomto případě se používají dvě sady tiskopisů, které mají vždy nejméně výtisky č. 1/6, 2/7 a 4/5; z hlediska požadovaných údajů odpovídá první sada tiskopisů výše jmenovaným listům č. 1 a 4 a druhá sada listům č. 5 a 7.

V takových případech se musí v každé použité sadě tiskopisů číslování příslušných výtisků zvýraznit tím, že čísla nepoužitých výtisků se přeškrtnou.

Každá tato sada tiskopisů je zhotovena tak, že údaje potřebné na různých výtiscích se propisují na základě chemické úpravy papíru.

Jsou případy, kdy na místě určení je potřebné prokázat statut příslušného zboží Společenství, aniž by byl použit režim T1 nebo T2. V těchto případech se používají tiskopisy, které odpovídají výtisku č. 4 dle vzoru v dodatku I nebo výtisku č. 4/5 dle vzoru v dodatku II. Tyto tiskopisy se případně doplňují jedním nebo více tiskopisy, které odpovídají výtisku č. 4 nebo výtisku č. 4/5 dle vzoru v dodatcích III, popřípadě IV, a nebo vzoru tiskopisu v dodatcích I, popřípadě II, pokud celní prohlášení jsou vystavována pomocí výpočetní techniky a v tomto případě se nepoužijí doplňkové tiskopisy dle vzorů v dodatcích III a IV.

Zúčastnění si mohou nechat vytisknout i sady tiskopisů dle své volby, pokud tiskopis odpovídá úřednímu vzoru.

B. Požadované údaje

Tiskopisy obsahují veškeré údaje, které mohou požadovat jednotlivé země. Některé odstavce se musí vyplňovat vždy, zatímco jiné se vyplňují pouze v tom případě, požaduje-li to země, ve které se plní formality. Kvůli tomu zvlášť dbejte této části vyhlášky, která se týká použití jednotlivých odstavců.

V každém případě však maximální seznam odstavců, které se vyplňují, vypadá takto:

- odstavce 1 (mimo druhý pododstavec), 2, 3, 4, 5, 6, 8, 15, 17, 18, 19, 21, 27, 31, 32, 33 (1. pododstavec), 35, 38, 40, 44, 50, 51, 52, 53, 55 a 56 (odstavce na zeleném podkladě).

C. Způsob použití tiskopisu

Tiskopisy se vyplňují psacím strojem nebo mechanografickým nebo podobným způsobem. Mohou se vyplňovat též čitelně ručně inkoustem nebo kuličkovým perem hůlkovým písmem. Aby se ulehčilo vyplňování psacím strojem, vloží se tiskopis do stroje tak, aby se první písmeno údajů v odstavci 2 objevilo v nastavovacím okénku v levém horním rohu.

V tiskopisech se nesmí ani mazat, ani přepisovat. Případné opravy se provádějí škrtnutím chybných údajů a případně se připojí správné údaje. Každá taková změna musí být potvrzena tím, kdo ji provedl a ověřena příslušnými úřady. Tyto úřady mohou případně požadovat předložení nového celního prohlášení.

Místo jedním z výše uvedených způsobů lze vyhotovit a vyplnit tiskopisy i reprodukční technikou; to však platí pouze za předpokladu, že jsou dodržena ustanovení, týkající se vzoru tiskopisu, jeho papíru a formátu, použitého jazyka, čitelnosti, zákazu vymazávání a přepisování, jakož i oprav.

Vyplňují se pouze odstavce označené číslem. Ostatní odstavce označené velkým písmenem jsou určeny výlučně pro úřední záznamy.

Hlavní povinný musí vlastnoručně podepsat výtisk, který zůstává u celního úřadu odeslání. Hlavní povinný nebo případně jeho zmocněný zástupce přebírá svým podpisem, v souvislosti s tranzitním režimem ve smyslu přílohy I Úmluvy, odpovědnost za všechny údaje požadované dle oddílu B.


Hlava II

Poznámky k jednotlivým odstavcům

I. Formality v zemi odeslání

Odstavec č. 1: deklarace

Do třetí části toho odstavce se zapíšou následující údaje:

1) Je-li zboží zasláno v režimu T2 z jednoho členského státu Společenství do jiného nebo zasláno dále: T2

2) Je-li zboží zasláno v režimu T2 z jednoho členského státu Společenství do země ESVO nebo z ní dále: T2

3) Je-li zboží zasláno nebo vyváženo v režimu T1: T1

4) Zásilka, která se skládá ze zboží Společenství a ze zboží, které není ze Společenství, u které se používají samostatné doplňkové tiskopisy nebo ložné listy pro každý druh zboží: T

5) Je-li zboží zasíláno, dále zasíláno nebo zpětně vyváženo bez použití režimu T2, avšak s prokázáním původu zboží ze Společenství: T 2L

Odstavec č. 2: Odesílatel/vývozce

Použití tohoto odstavce je na uvážení smluvních stran.

Zde se uvádí jméno a příjmení, případně firma a úplná adresa. Smluvní strany mohou požadovat identifikační číslo (identifikační číslo je číslo přidělené příslušnými úřady pro daňové, statistické a jiné účely.

Pro hromadné zásilky mohou smluvní strany stanovit, že v tomto odstavci bude uvedeno „Různé” a že k prohlášení bude připojen seznam všech odesílatelů.

Odstavec č. 3: Tiskopisy

Uvádí se pořadové číslo společně s celkovým počtem použitých sad tiskopisů. (Příklad: při předložení jednoho tiskopisu a dvou doplňkových tiskopisů se označí tiskopis 1/3, první doplňkový tiskopis 2/3 a druhý doplňkový tiskopis 3/3).

Bude-li prohlášení podáno pouze pro jednu položku zboží (tj. že se vyplní pouze jeden odstavec „označení zboží”), uvádí se v odstavci č. 5 jen číslo 1, odstavec č. 3 zůstává prázdný.

Používají-li se místo jedné osmidílné sady tiskopisů dvě čtyřdílné sady, platí obě jako jedna sada.

Odstavec č. 4: Ložné listy

Uvádí se počet případně připojených ložných listů nebo počet obvyklých obchodních dokladů s popisem zboží (číselně), schválených příslušným orgánem (číselně).

Odstavec č. 5: Položky

Do tohoto odstavce se uvádí celkový počet položek zboží, které jsou uvedeny na všech použitých tiskopisech a doplňkových tiskopisech (nebo ložných listech nebo obvyklých obchodních dokladech). Počet položek zboží odpovídá počtu vyplněných odstavců „označení zboží”.

Odstavec č. 6: Nákladové kusy celkem

Použití tohoto odstavce je na uvážení smluvních stran. Uvádí se celkový počet nákladových kusů v příslušné zásilce.

Odstavec č. 8: Příjemce

Uvádí se příjmení a jméno, případně firma a úplná adresa osoby (osob) nebo firmy (firem), pro kterou/které je zboží určeno. Smluvní strany však mohou povolit, aby se tento odstavec nevyplňoval, pokud příjemce má sídlo mimo území smluvních stran.

Smluvní strany mohou též požadovat uvedení identifikačního čísla.

Odstavec č. 15: Země odeslání/vývozu

Uvádí se země, ze které je zboží odesláno/vyváženo.

Odstavec č. 17: Země určení

Uvádí se příslušná země.

Odstavec č. 18: Poznávací značka a státní příslušnost dopravního prostředku při odjezdu

Uvádí se poznávací značka a jméno (jména) dopravního (dopravních) prostředku (prostředků) (nákladní vozidlo, loď, vagon, letadlo), na kterém (kterých) je zboží bezprostředně naloženo při předložení u celního úřadu pro vyřizování formalit pro odeslání/vývoz nebo tranzit, jakož i státní příslušnost tohoto dopravního prostředku (anebo je-li více dopravních prostředků státní příslušnost tažného resp. tlačného dopravního prostředku) podle kódů k tomu určených (příklad: má-li tažné zařízení jinou poznávací značku než přívěs, uvádí se poznávací značky tažného zařízení a přívěsu a státní příslušnost tažného zařízení).

Uvedení poznávací značky a státní příslušnosti odpadne při poštovní přepravě nebo při přepravě pevně instalovaným potrubím či vedením. Při přepravě po železnici odpadá uvedení státní příslušnosti.

V ostatních případech je požadavek uvedení státní příslušnosti na uvážení smluvních stran.

Odstavec č. 19: Kontejner (Knt.)

Použití tohoto odstavce je na uvážení smluvních stran.

Uvádějí se údaje s použitím kódů v dodatku IX této přílohy a dle znalostí v okamžiku vyřizování formalit pro odeslání/vývoz nebo tranzit, které odpovídají předpokládaným údajům při překročení hranice země odeslání/vývozu.

Odstavec č. 21: Poznávací značka a státní příslušnost aktivního dopravního prostředku překračujícího hranice

Smluvní strany mohou rozhodnout o případné povinnosti uvedení poznávací značky. Uvedení státní příslušnosti je povinné.

Při poštovní dopravě, dopravě po železnici a pevně instalovaným potrubím či vedením však odpadá uvedení poznávací značky a státní příslušnosti.

Uvádí se druh prostředku za použití k tomu určeného kódu (nákladní auto, loď, vagon, letadlo), dále poznávací značka, např. uvedením čísla, kterým byl schváleno k provozu nebo uvedením jména předpokládaného aktivního dopravního prostředku (tažného zařízení), které bude použito při překročení hranice země odeslání/vývozu, a státní příslušnost tohoto aktivního dopravního prostředku, pokud je známa při vyřizování formalit pro odeslání/vývoz nebo tranzit.

Jedná-li se o kombinovanou dopravu nebo používá-li se více druhů dopravních prostředků, je aktivní dopravní prostředek ten, který pohání celou sestavu (příklad: v případě „nákladní auto na námořní lodi” je aktivním dopravním prostředkem loď; v případě „tahače s návěsem” je aktivním dopravním prostředkem tahač).

Odstavec č. 25: Druh dopravy na hranici

Použití tohoto odstavce je na uvážení smluvních stran.

Za použití kódu v dodatku IX se uvádí druh předpokládaného aktivního dopravního prostředku, na kterém opustí zboží území země odeslání/vývozu.

Odstavec č. 27: Místo nakládky

Použití tohoto odstavce je na uvážení smluvních stran.

Uvádí se místo, na kterém je zboží naloženo na aktivní dopravní prostředek překračující hranice země odeslání/vývozu v okamžiku vyřizování formalit pro odeslání/vývoz nebo tranzit. Pokud je předepsáno, užívá se kódu.

Odstavec č. 31: Nákladové kusy a označení zboží; značky a čísla - č. kontejneru - počet a druh

Uvádí se značky a čísla, počet a druh nákladových kusů nebo v případě volně loženého zboží počet kusů zboží obsaženého v prohlášení, případně údaj „volně”; obvyklé obchodní označení zboží se musí uvádět vždy; je-li povinnost vyplnit odstavec č. 33 „Zbožový kód”, musí být označení tak přesné, aby se zboží dalo zařadit.

Tento odstavec musí dále obsahovat údaje nutné pro případné specifické předpisy (spotřební daně atd.). Přepravuje-li se zboží v kontejneru, uvádí se do toho odstavce navíc evidenční číslo kontejneru.

Odstavce č. 32: Pořadové číslo položky

Uvádí se pořadové číslo příslušné položky zboží v poměru ke všem přihlášeným položkám na všech použitých tiskopisech - srovnej poznámku k odstavci č. 5.

Vztahuje-li se prohlášení pouze na jednu položku zboží, mohou smluvní strany předepsat, že tento odstavec zůstává volný, protože číslo 1 musí být uvedeno v odstavci č. 5.

Odstavec č. 33: Zbožový kód

Použití tohoto odstavce je na uvážení smluvních stran. Uvádí se zbožový kód dle dodatku IX.

U tranzitních prohlášení T2 vystavených v zemi ESVO se tento odstavec vyplňuje pouze tehdy, je-li tento zbožový kód uveden i na předchozím dokladu T2; v tomto případě se uvádí stejné číslo jako v předchozím dokladě T2.

Odstavec č. 34: Hrubá hmotnost

Uvádí se hrubá hmotnost zboží popsaného v příslušném odstavci č. 31, vyjádřena v kilogramech. Hrubou hmotností se rozumí hmotnost zboží s veškerými obaly, potřebnými pro jeho přepravu, s výjimkou přepravních skříní a jiného přepravního materiálu.

Obsahuje-li prohlášení více druhů zboží, stačí uvést celkovou hrubou hmotnost pouze v prvním odstavci č. 35; ostatní odstavce č. 35 se nevyplňují.

Odstavec č. 38: Vlastní hmotnost

U tranzitních prohlášení T2 vystavených v zemi ESVO se tento odstavec vyplňuje pouze tehdy, pokud vlastní hmotnost je uvedena též v předchozím dokladu T2.

Uvádí se vlastní hmotnost zboží popsaného v příslušném odstavci č. 31, vyjádřena v kilogramech. Vlastní hmotností se rozumí hmotnost zboží bez všech obalů.

Odstavec č. 40: Souhrnná deklarace/Předchozí doklad

Použití tohoto odstavce je na uvážení smluvních stran. (Odkaz na doklady režimu, který předcházel odeslání/vývozu do jiné země).

Odstavec č. 44: Zvláštní záznamy/Předložené podklady/Osvědčení a povolení

Uvádí se údaje, které jsou případně předepsané v zemi odeslání/vývozu na základě zvláštních předpisů, jakož i odkazy na čísla dokladů předložených současně s prohlášením (sem patří sériová čísla kontrolních výtisků T5, čísla vývozních licencí nebo povolení, údaje o veterinárních a rostlinolékařských předpisech, čísla konossamentů atd.).

V pododstavci „Kód zvláštní záznamy” (ZZ) se případně uvádí kód pro zvláštní záznamy, které mohou být požadovány v rámci tranzitního režimu. Tento pododstavec se vyplňuje pouze v případě, jestliže se na vyhotovení prohlášení použije automatizovaný systém pro zpracování dat.

Odstavec č. 50: Hlavní povinný (Zmocněný zástupce, místo a datum, podpis)

Uvádí se příjmení a jméno, popřípadě firma a úplná adresa hlavního povinného a případně identifikační číslo, které mu bylo příslušnými úřady přiděleno. Případně se uvádí příjemní a jméno, popřípadě firma zmocněného zástupce, který podepisuje za hlavního povinného.

S výhradou zvláštních předpisů o použití systému pro zpracování dat, musí být výtisk, který zůstává u celního úřadu odeslání, podepsán zúčastněným vlastnoručně. Jedná-li se při tom o právnickou osobu, uvádí podepsaný vedle svého podpisu i své jméno a příjmení a postavení ve firmě.

Odstavec č. 51: Předpokládané pohraniční celní úřady (a země)

Uvádí se vstupní celní úřad každé smluvní strany, jejíž území má být dotčeno, anebo pokud při přepravě bude dotčeno jiné území než území smluvní strany, výstupní celní úřad, přes který opustí zboží územní smluvních stran. Pohraniční celní úřady jsou uvedeny v „Seznamu míst příslušných pro tranzitní režim”. Za údajem o příslušném místě se uvede kód příslušné země.

Odstavec č. 52: Zajištění

Uvádí se druh záruky pro příslušný režim dle příslušného kódu, případně následuje číslo osvědčení o záruce nebo číslo záručního dokladu a údaj o místě poskytování záruky.

Neplatí-li globální záruka nebo jednotlivá záruka pro všechny smluvní strany nebo vyloučí-li hlavní povinný určité smluvní strany z platnosti globální záruky, uvádějí se příslušné smluvní strany dle příslušného kódu v části „neplatí pro...”.

Odstavec č. 52: Místo určení (a země)

Uvádí se příslušné místo, kterému se má zboží předložit k ukončení tranzitního režimu. Místa určení jsou uvedena v „Seznamu míst příslušných pro tranzitní režim”. Za údajem o příslušném místě se uvádí kód příslušné země.


II. Formality během přepravy

Může se stát, že mezi okamžikem odeslání zboží z místa odeslání/vývozu a okamžikem jeho příchodu do místa určení je nutné zapsat určité záznamy do výtisků tranzitního celního prohlášení, které doprovázejí zboží.

Tyto záznamy se týkají přepravy a během tranzitu je zapíše dopravce, který je odpovědný za dopravní prostředek, na kterém je zboží naloženo. Tyto záznamy lze zapsat rukou tak, aby byly čitelné. V tomto případě se tiskopisy vyplňují hůlkovým písmem inkoustem nebo kuličkovým perem.

Tyto záznamy se propisují pouze na exemplářích 4 a 5 a vztahují se na následující případy:

- Překládky: Vyplňuje se odstavec č. 55.

Odstavec č. 55 - překládky

Pokud zboží bude během tranzitu překládáno z jednoho dopravního prostředku na jiný nebo z jednoho kontejneru do jiného, vyplňuje první tři řádky tohoto odstavce dopravce.

Upozorňuje se na to, že dopravce je povinen informovat příslušné orgány o případné překládce, zejména bude-li nutné přikládání nových celních závěr nebo zápis určitých záznamů do tranzitního celního prohlášení.

Je-li příslušnými úřady povolena překládka bez dohledu, je dopravce povinen o tom učinit odpovídající záznam do tranzitního celního prohlášení a za účelem potvrzení uvědomit následující celní úřad, kterému se zboží předloží.

Jiné události: Vyplňuje se odstavec č. 56.

Odstavec č. 56 - Jiné události během přepravy - Skutková podstata a přijatá opatření:

Tento odstavec se vyplňuje dle povinnosti v rámci tranzitního režimu. Nachází-li se však zboží na návěsu a vyměňuje-li se pouze tahač (aniž by zboží bylo překládáno nebo s ním nějak nakládáno), uvádí se do toho odstavce poznávací značka a státní příslušnost nového tahače. V takových případech není nutné potvrzení příslušných úřadů.


Hlava III

Poznámky k doplňkovým tiskopisům

A. Doplňkových tiskopisů se smí používat pouze tehdy, pokud je přihlašováno více položek zboží (srov. dost. č. 5). Předložit se smí pouze ve spojení s tiskopisem dle dodatku I nebo II.

B. Poznámky hlavy I a II platí i pro doplňkové tiskopisy.

Avšak:

- zkrácené označení T1 bis nebo T2 bis se uvádí do třetího pododstavce tohoto odstavce;

- použití odstavců 2 a 8 vzoru doplňkového tiskopisu dle dodatku III a odstavce 2/8 vzoru doplňkového tiskopisu dle dodatku IV je na uvážení smluvních stran; tento odstavec smí obsahovat pouze jméno a příjmení a případně identifikační číslo příslušné osoby.

C. Při použití doplňkových tiskopisů se nepoužité odstavce „označení zboží” proškrtnou tak, aby další použití bylo vyloučeno.




Dodatek VIII

Způsob vyplňování tiskopisů pro vystavování dokladu k prokazování statutu Společenství zboží, které není přepravováno v režimu T2

(Tranzitní doklad T 2L)


A. Skladba tiskopisu

1. Tranzitní doklad T 2L jako průkazní doklad statutu Společenství příslušného zboží se vystavuje dle článku 7 a 8 přílohy II.

2. Deklarant vyplňuje pouze ty odstavce, které jsou uvedeny v horní části tiskopisu pod nadpisem „Důležité upozornění”.

3. Tiskopisy se vyplňují psacím strojem nebo mechanograficky nebo podobným způsobem. Mohou se vyplňovat též čitelně rukou inkoustem nebo kuličkovým perem hůlkovým písmem.

4. V tiskopisech se nesmí ani mazat ani přepisovat. Případné opravy se provádějí škrtnutím chybných údajů a případně připojením správních údajů. Každou takovou změnu musí potvrdit osoba, která ji provedla a též ji musí ověřit příslušné úřady. Tyto úřady mohou případně požadovat předložení nového celního prohlášení.

5. Tranzitní doklad T 2L se vyplňuje v jazyce povoleném příslušnými úřady země odeslání.

6. Deklarant je povinen proškrtnout nevyužitou plochu jím vyplněných odstavců tak, aby nebylo možné provést další zápisy.

7. Tranzitní doklady T 2L se používají dle hlavy III přílohy II.


B. Poznámky k jednotlivým odstavcům

Odstavec č. 1: Deklarace

Do třetího pododstavce se uvádí zkrácené označení „T 2L”.

Při použití doplňkových tiskopisů se uvádí do jejího třetího pododstavce odstavce č. 1 zkrácené označení „T 2L bis”.

Odstavec č. 2: Odesílatel/vývozce

Použití tohoto odstavce je na uvážení smluvních stran. Zde se uvádí příjemní a jméno, popřípadě firma a úplná adresa.

Smluvní strany mohou požadovat uvedení identifikačního čísla (identifikační číslo je číslo přidělené příslušnými úřady pro daňové, statistické a jiné účely). Pro hromadné zásilky mohou smluvní strany stanovit, že v tomto odstavci bude uvedeno „Různé” a že k prohlášení bude připojen seznam odesílatelů.

Odstavec č. 3: Tiskopisy

Uvádí se pořadové číslo společně s celkovým počtem použitých tiskopisů.

Příklady: Vystavuje-li se tranzitní doklad T 2L na jediném tiskopisu, uvádí se „1/1”; předloží-li se jeden tranzitní doklad T 2L s jedním doplňkovým tiskopisem „T 2L bis”, označí se tranzitní doklad T 2L „1/2” a doplňkový tiskopis „2/2”; předloží-li se jeden tranzitní doklad T 2L a dva doplňkové tiskopisy „T 2L bis”, označí se tranzitní doklad T 2L „1/3”; první doplňkový tiskopis „2/3” a druhý doplňkový tiskopis „3/3”.

Odstavec č. 4: Ložné listy

Do toho odstavce se uvádí počet ložných listů připojených k tranzitnímu dokladu T 2L.

Odstavec č. 5: Položky

Do toho odstavce se uvádí celkový počet deklarovaných položek zboží, které jsou uvedeny na všech použitých tiskopisech (T 2L a doplňkové tiskopisy nebo ložné listy). Počet položek zboží odpovídá počtu vyplněných odstavců „označení zboží”, které se vyplňují povinně.

Odstavec č. 14: Deklarant/zástupce

Uvádí se příjemní a jméno, případně firma a úplná adresa zúčastněného dle příslušných ustanovení. Je-li deklarant i odesílatelem, uvádí se „odesílatel”.

Smluvní strany mohou požadovat uvedení identifikačního čísla (identifikační číslo je číslo přidělené příslušnými úřady pro daňové, statistické a jiné účely).

Odstavec č. 31: Nákladové kusy a označení zboží; značky a čísla - č. kontejneru - počet a druh

Uvádí se značky a čísla, počet a druh nákladových kusů nebo v případě volně loženého zboží počet předmětů uvedených v tranzitním dokladu, popřípadě údaj „volně”, jakož i údaje nutné k identifikaci zboží; pro popis zboží slouží obvyklé obchodní označení zboží; je-li povinnost vyplnit odstavec č. 33 „Zbožový kód”, musí být označení tak přesné, aby se zboží dalo zařadit. Tento odstavec musí dále obsahovat údaje nutné pro případné specifické předpisy (spotřební daně atd.). Přepravuje-li se zboží v kontejnerech, uvádí se do toho odstavce navíc čísla kontejnerů.

Odstavec č. 32: Pořadové číslo položky

Uvádí se pořadové číslo příslušné položky zboží v poměru ke všem přihlášeným položkám na použitých dokladech T 2L a na dalších tiskopisech (srovnej poznámku k odstavci č. 5).

Odstavec č. 33: Zbožový kód

V zemi ESVO se tento odstavec vyplňuje pouze tehdy, je-li uvedený kód zboží i na předchozím dokladu T2; v tomto případě se uvádí stejné číslo jako v předchozím dokladu T2.

Odstavec č. 35: Hrubá hmotnost

Je třeba uvést hrubou hmotnost zboží, popsaného v odpovídajícím odst. 31 v kilogramech. Hrubou hmotností se rozumí hmotnost zboží s veškerými obaly, s výjimkou přepravních skříní a jiného přepravního materiálu. Obsahuje-li tranzitní doklad T 2L více druhů zboží, stačí uvést celkovou hrubou hmotnost pouze v prvním odstavci č. 35; ostatní odstavec č. 35 se nevyplňují.

Odstavec č. 38: Vlastní hmotnost

U tranzitních prohlášení T2 vystavených v zemi ESVO se tento odstavec vyplňuje pouze tehdy, pokud vlastní hmotnost je uvedena též v předchozím dokladu T2.

Uvádí se vlastní hmotnost zboží popsaného v příslušném odstavci č. 31, vyjádřená v kilogramech. Vlastní hmotností se rozumí hmotnost zboží bez všech obalů.

Odstavec č. 40: Souhrnná deklarace/Předchozí doklad

Při přepravě zboží na karnety TIR, v lodní dopravě na základě Rýnského manifestu nebo na karnety ATA se uvádí podle případu „TIR”, „Rýnský manifest” nebo „ATA” a číslo a datum vystavení uvedeného dokladu.

Odstavec č. 44: Zvláštní záznamy/Předložené podklady/Osvědčení a povolení

U tranzitních prohlášení T2 vystavených v zemi ESVO se tento odstavec vyplňuje pouze tehdy, pokud i předchozí doklad T2 obsahuje v tomto odstavci údaje; v tomto případě se uvádějí stejné údaje jako v předchozím dokladu T2.

Odstavec č. 54: Místo a datum; Podpis a jméno deklaranta/zástupce

S výhradou vydaných zvláštních předpisů o použití systému pro zpracování dat musí tranzitní doklad T 2L obsahovat podpis zúčastněného, jakož i jeho jméno a adresu. Jedná-li se při tom o právnickou osobu, uvede podepsaný vedle svého podpisu i své příjemní a jméno a postavení ve firmě.




Dodatek č. IX

Kódy, které se používají při vyplňování tiskopisů tranzitních celních prohlášení T1 a T2


Odstavec č. 1: Deklarace

(viz dodatek č. VII)

Odstavec č. 19: Kontejner

Uvádí se následující kódy.

0: zboží nepřepravované v kontejnerech

1: zboží přepravované v kontejnerech

Odstavec č. 25: Druh dopravy na hranici

Kódy jsou obsažené v následujícím seznamu:

Kódy druhů dopravy, pošta a jiné druhy dopravy

A. Jednočíselný kód (povinný)

B. Dvoučíselný kód (druhé číslo fakultativně dle smluvních stran)


1. A
2. B
3. Označení


1. 1
2. 10
3. Námořní doprava


1.
2. 12
3. Vagon na námořní lodi


1.
2. 16
3. Silniční vozidlo s vlastním pohonem na námořní lodi


1.
2. 17
3. Přívěs nebo návěs na námořní lodi


1.
2. 18
3. Říční loď na námořní lodi


1. 2
2. 20
3. Doprava po železnici


1.
2. 23
3. Silniční vozidlo na železnici


1. 3
2. 30
3. Doprava po silnici


1. 4
2. 40
3. Letecká doprava


1. 5
2. 50
3. Poštovní zásilky


1. 7
2. 70
3. Doprava pevně instalovanými přepravními zařízeními (potrubím nebo vedením)


1. 8
2. 80
3. Vnitrozemská doprava vodní cestou


1. 9
2. 90
3. Vlastní pohon


Odstavec č. 27: Místo nakládky/vykládky

Kódy určí smluvní strany.

Odstavec č. 33: Zbožový kód

První pododstavec

Ve Společenství se uvádí osm číslic Integrované nomenklatury. V zemích ESVO se uvádí do levé části toho pododstavce šest číslic Harmonizovaného systému k označení a kódování zboží; pro doklady T2 nebo T 2L mohou být případně povinné další údaje.

Ostatní pododstavce

Vyplňují se s použitím jiných zvláštních kódů smluvních stran (text by měl začít bezprostředně po prvním pododstavci).

Odstavec č. 51: Předpokládané pohraniční celní úřady

Označení zemí

Uvádějí se následující kódy:

Belgie
B nebo BE
Dánsko
DK
Německo
D nebo DE
Řecko
EL nebo GR
Francie
FR
Irsko
IRL nebo IE
Itálie
IT
Lucembursko
LU
Nizozemí
NL
Spojené království
GB
Švýcarsko
CH
Rakousko
A nebo AT
Španělsko
ES
Portugalsko
PT
Norsko
NO
Švédsko
SE
Finsko
FI
Island
IS

Odstavec č. 52: Zajištění - uvedení a druh zajištění (celního dluhu)

Uvádějí se následující kódy:


1. Skutková podstata
2. Kód
3. Ostatní požadované údaje


1. Globální záruka
2. 1
3. - číslo osvědčení o záruce, úřad příslušný pro poskytování záruky


1. Jednotlivá záruka
2. 2
3.


1. Celní jistota (v hotovosti)
2. 3
3.


1. Paušální záruka
2. 4
3.


1. Osvobození od zajištění celního dluhu (hlava IV přílohy I)
2. 6
3.


1. Osvobození od zajištění celního dluhu pro cestu od celního úřadu odeslání k prvnímu pohraničnímu celnímu úřadu (Čl. 10 odst. 2 písm. b) Úmluvy)
2. 7
3.


1. Osvobození od zajištění celního dluhu pro určité veřejné org.
2. 8
3.


Uvedení zemí:

Uvádějí se kódy určené pro odstavec č. 51

Odstavec č. 53: Celní úřad určení (a země)

Uvádějí se kódy předpokládané pro odstavec č. 51.




Dodatkový protokol ES - PT

o zvláštních opatřeních pro použití Úmluvy o společném tranzitním režimu v souvislosti se vstupem Španělského království a Portugalské republiky do Společenství


Článek 1

Ve smyslu tohoto protokolu platí za „Společenství ve svém složení před vstupem Španělska a Portugalska”, označené dále jako „Společenství desítky „: Belgické království, Dánské království, Spolková republika Německo, Francouzská republika, Řecká republika, Irsko, Italská republika, Velkovévodství Lucembursko, Království Nizozemí a Spojené království Velká Británie a Severní Irsko.


Článek 2

S výhradou článků 3 a 6 tohoto protokolu se ustanovení vztahující se výslovně na tiskopisy, celní prohlášení a tranzitní doklady T 2 nebo T 2L použijí na tiskopisy, celní prohlášení a tranzitní doklady T 2 ES, T 2 PT, T 2 L ES nebo T 2L PT.


Článek 3

(1) Místa odeslání v zemích ESVO jsou oprávněna vystavit tranzitní doklady T 2 ES nebo T 2 L ES, jen po předložení tranzitních dokladů T 2 ES nebo T 2 L ES.

(2) Místa odeslání v zemích ESVO jsou oprávněna vystavit tranzitní doklady T 2 PT nebo T 2 L PT, jen po předložení tranzitních dokladů T 2 PT nebo T 2 L PT.


Článek 4

(1) Jako tranzitní celní prohlášení T 2 ES nebo jako tranzitní celní prohlášení T 2 PT platí celní prohlášení na tiskopisu, který odpovídá vzoru v dodatcích I a II Přílohy III Úmluvy; případně bude tiskopis doplněn jedním nebo více tiskopisy, které odpovídají vzorům v dodatcích III nebo IV uvedené Přílohy.

(2) Hlavní povinný uvede, zda se tranzitní celní prohlášení podá na tiskopise T 2 ES nebo T 2 PT, případně doplněném jedním nebo více doplňkovými tiskopisy, přičemž zapíše na těchto tiskopisech do třetího pododstavce odstavce 1 psacím strojem nebo čitelně nesmazatelně rukou údaj „T 2 ES” nebo „T 2 PT”.


Článek 5

(1) Tiskopisy pro tranzitní doklad T 2 L ES nebo T 2 L PT musí odpovídat výtisku 4 vzoru v dodatku I Přílohy III nebo výtisku 4/5 vzoru v dodatku II zmíněné Přílohy; do těchto tiskopisů se zapíše do třetího pododstavce odstavce 1 psacím strojem nebo čitelně nesmazatelným způsobem rukou údaj „T 2 LES” nebo „T 2 LPT”.

(2) Ustanovení hlavy III a kapitoly III hlavy X přílohy II platí pro tranzitní doklady T 2 LES a T 2 LPT.


Článek 6

Při použití článků 78 a 93 přílohy II Úmluvy v některé zemi ESVO se musí:

a) uvést zkratka „T 2 ES”, jestliže zboží přichází do země ESVO s:

- tranzitním dokladem T 2 ES nebo

- nákladním listem CIM nebo předávacím listem TR, platným jako tranzitní doklad T 2 ES, nebo

- tranzitním dokladem T 2 LES, nebo

- účtem nebo přepravním dokladem, které platí jako tranzitní doklad T 2 LES, nebo

- karnetem TIR nebo karnetem ATA, které platí jako tranzitní doklad T 2 LES;

b) uvést zkratku „T 2 PT”, jestliže zboží přichází do země ESVO s:

- tranzitním dokladem T 2 PT nebo

- nákladním listem CIM nebo předávacím listem TR, které platí jako tranzitní doklad T 2 PT, nebo

- tranzitním dokladem T 2 LPT nebo

- účtem nebo přepravním dokladem, které platí jako tranzitní doklad T 2 LPT, nebo

- karnetem TIR nebo karnetem ATA, které platí jako tranzitní doklad T 2 LPT.”




Příloha IV

Úřední pomoc při vymáhání pohledávek


Cíl

Článek 1

Tato příloha stanovuje pravidla s cílem zajistit v každé zemi vymáhání pohledávek uvedených v článku 3, které vznikly v jiné zemi. Prováděcí předpisy jsou obsaženy v dodatku I k této příloze.


Vymezení pojmů

Článek 2

Ve smyslu této přílohy se rozumí

- „dožadujícím úřadem” - příslušný úřad země, který žádá v souvislosti s pohledávkou uvedenou v článku 3 o úřední pomoc,

- „dožádaným úřadem” - příslušný úřad země, kterému je určena žádost o úřední pomoc.


Rozsah platnosti

Článek 3

Tato příloha se uplatňuje na:

a) všechny pohledávky v souvislosti s článkem 11 odstavec 1 písmeno c) přílohy I, které se týkají přeprav v režimu T1 nebo T2, započatých po nabytí platnosti této přílohy,

b) úroky a náklady v souvislosti s vymáháním výše uvedených pohledávek.


Poskytování a používání informací

Článek 4

(1) Na žádost dožadujícího úřadu poskytuje dožádaný úřad tomuto všechny informace, které jsou pro něho při vymáhání pohledávky užitečné.

K obstarání těchto informací využije dožádaný úřad pravomocí, které mu přísluší podle právních a správních předpisů pro vymáhání podobných pohledávek té země, v níž má dožádaný úřad svoje sídlo.

(2) Žádost o informaci obsahuje jméno a adresu osoby, na kterou se vztahují informace, které mají být sděleny, a rovněž údaje o druhu a výši pohledávek, které jsou předmětem žádosti.

(3) Dožádaný úřad není povinen předat informace,

a) které by si nemohl obstarat k vymáhání takovýchto pohledávek, kdyby vznikly v zemi, kde má sídlo

b) kterými by bylo vydáno v nebezpečí obchodní, průmyslové nebo profesní tajemství

c) jejichž sdělení by mohlo narušit bezpečnost nebo veřejný pořádek příslušné země.

(4) Dožádaný úřad sdělí dožadujícímu úřadu, z jakých důvodů nemůže být vyhověna žádosti o informaci.

(5) Informace získané na základě tohoto článku smějí být použity výhradně jen pro účely této Úmluvy a požívají v zemi, které byly poskytnuty, stejnou ochranu, jakou požívají v této zemi podle zdejších právních předpisů podobné informace. Tyto informace smějí být použity pro jiné účely pouze po písemném souhlasu příslušného úřadu, který je poskytl a s výhradou případných omezení stanovených tímto úřadem.

(6) Žádost o informaci se podává podle vzoru v dodatku II k této příloze.


Doručení

Článek 5

(1) Na žádost dožadujícího úřadu provede dožádaný úřad podle právních předpisů pro doručování odpovídajících právních aktů, platných v zemi, ve které má sídlo, doručení všech nařízení a rozhodnutí, včetně soudních, spojených s pohledávkou nebo jejím vymáháním, které vycházejí ze země, ve které žádající úřad sídlí, příjemci.

(2) Žádost o doručení obsahuje jméno a adresu příjemce, údaje o druhu a předmětu nařízení nebo rozhodnutí, které má být doručeno, popř. jméno a adresu dlužníka a pohledávku uvedenou v nařízení nebo rozhodnutí, stejně jako všechny ostatní potřebné údaje.

(3) Dožádaný úřad sdělí neprodleně dožadujícímu úřadu, jaká opatření byla na základě dané žádosti o doručení učiněna a obzvláště, kdy bylo nařízení nebo rozhodnutí doručeno příjemci.

(4) Žádost o doručení se podává podle vzoru v dodatku III k této příloze.


Zpracování žádosti o vymáhání pohledávek

Článek 6

(1) Na žádost dožadujícího úřadu provede dožádaný úřad podle právních a správních předpisů platných pro vymáhání takovýchto pohledávek vzniklých v zemi, ve které sídlí, vymáhání pohledávek, pro něž existuje exekuční titul.

(2) Za tímto účelem je každá pohledávka, pro kterou je k dispozici žádost o vymáhání, projednána jako požadavek země, ve které se nachází dožádaný úřad, s výjimkou použití článku 12.


Článek 7

(1) K žádosti o vymáhání pohledávky, kterou dožadující úřad postupuje dožádanému úřadu, je třeba připojit úřední vyhotovení nebo ověřenou kopii exekučního titulu vystaveného v zemi, kde sídlí dožadující úřad, a popřípadě originál nebo ověřenou kopii případných dokumentů dále potřebných pro vymáhání.

(2) Dožadující úřad může předložit žádost o vymáhání jen tehdy,

a) jestliže pohledávka nebo exekuční titul nebyly v zemi, kde sídlí dožadující úřad, napadeny,

b) jestliže v zemi, kde sídlí, již provedl exekuční řízení, jak má být na základě titulu, uvedeného v odstavci 1, vykonáno a učiněná opatření nevedla k úplnému umoření pohledávky,

c) jestliže pohledávka překročí částku 1 500, - ECU. Částka vyjádřená v ECU se přepočítává na národní měny podle ustanovení článku 51 přílohy II.

(3) Žádost o vymáhání obsahuje jméno a adresu osoby, na kterou se žádost vztahuje, údaje o druhu pohledávky, částku hlavní dlužné pohledávky, úroky a náklady, jakož i všechny ostatní užitečné údaje.

(4) Žádost o vymáhání obsahuje dále prohlášení dožadujícího úřadu s udáním dne, počínaje kterým může exekuce podle zákonů země, ve které sídlí, započít a ve kterém je potvrzeno, že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 2.

(5) Dožadující úřad zašle dožádanému úřadu neprodleně podle zjištěných poznatků všechny účelné informace, které se vztahují ke skutečnostem, na základě kterých byla podána žádost o vymáhání.


Článek 8

Exekuční titul se popřípadě podle právních a správních předpisů země, ve které sídlí dožádaný úřad, potvrdí, uzná nebo doplní, a nebo nahradí titulem, který umožňuje exekuci na výsostném území této země.

K potvrzení, uznání nebo doplnění exekučního titulu nebo k jeho nahrazení dojde neprodleně po obdržení žádosti o exekuci. Může se uskutečnit, byl-li exekuční titul v zemi dožadujícího úřadu řádně vystaven.

Má-li provedení jedné z těchto formalit za následek přezkoumání nebo napadení pohledávky nebo exekučního titulu vystaveného v zemi dožadujícího úřadu, uplatňuje se článek 12.


Článek 9

(1) Exekuce se uskutečňuje v měně země, ve které sídlí dožádaný úřad.

(2) Pokud to právní a správní předpisy země, ve které sídlí dožádaný úřad, umožňují, může tento úřad po konzultaci s dožadujícím úřadem osobě, na kterou se žádost vztahuje, poskytnout platební lhůtu nebo povolit placení ve splátkách. Úroky, které byly inkasovány vzhledem k této platební lhůtě, jsou poukázány zemi, ve které sídlí dožadující úřad.

(3) Zemi, ve které sídlí dožadující úřad, jsou dále poukázány všechny ostatní úroky, které byly inkasovány na základě právních a správních předpisů země, ve které sídlí dožádaný úřad, za zprodlení plateb.


Článek 10

Vymáhané pohledávky nemají v zemi, ve které sídlí dožádaný úřad, žádná přednostní práva.


Článek 11

Dožádaný úřad sdělí neprodleně dožadujícímu úřadu opatření, která přijal v souvislosti se žádostí o exekuci.


Napadení pohledávek

Článek 12

(1) Je-li v průběhu vymáhacího řízení napadena postiženým pohledávka nebo titul vystavený v zemi, ve které sídlí dožadující úřad, opravný prostředek uplatňuje postižený u příslušného úřadu v zemi, ve které sídlí dožadující úřad, a podle tam platných právních předpisů. Dožadující úřad sdělí zahájení takového řízení dožádanému úřadu. Mimo to může zahájení tohoto řízení dožádanému úřadu sdělit postižený.

(2) Jakmile dožádaný úřad obdrží sdělení uvedené v odstavci 1, které bylo učiněno buď dožadujícím úřadem, nebo postiženým, přeruší, až do rozhodnutí příslušného úřadu, vymáhací řízení. V tomto případě může dožádaný úřad, pokud to považuje za nutné, bez újmy na článku 13, učinit zajišťovací opatření, aby zajistil exekuci, pokud to právní a správní předpisy země, ve které sídlí, pro takové pohledávky povolují.

(3) Je-li opravný prostředek namířen proti vymáhacím opatřením v zemi, ve které sídlí dožádaný úřad, podává se opravný prostředek u příslušného úřadu této země podle jejích právních a správních předpisů.

(4) Je-li příslušným úřadem, u kterého byl podán opravný prostředek podle odstavce 1, řádný soud nebo správní soud, platí rozhodnutí tohoto soudu, pokud vyzní ve prospěch dožadujícího úřadu a umožňuje exekuci pohledávky v zemi, ve které sídlí dožadující úřad, jako „exekuční titul” ve smyslu článků 6, 7 a 8 a vymáhání pohledávky se provede na základě tohoto rozhodnutí.


Zajišťovací opatření

Článek 13

(1) Na základě odůvodněné žádosti dožadujícího úřadu učiní dožádaný úřad zajišťovací opatření, aby zajistil exekuci pohledávky, pokud to povolují právní a správní předpisy země, ve které sídlí.

(2) Pro provedení předchozího odstavce se zároveň uplatňují odpovídajícím způsobem ustanovení článku 6, článku 7 odstavce 1, 3 a 5, jakož i článků 8, 11, 12 a 14.

(3) Žádost se podává podle vzoru v dodatku IV v této příloze.


Výjimky

Článek 14

Dožádaný úřad není povinen,

a) poskytnout úřední pomoc stanovenou v článcích 6 - 13, pokud by vymáhání pohledávky mohlo z důvodů, které se dají vyvodit z poměrů dlužníka, vyvolat značné potíže hospodářské nebo sociální povahy v zemi, ve které sídlí,

b) provést vymáhání pohledávky, je-li toho názoru, že by tím mohl být narušen veřejný pořádek nebo jiné podstatné zájmy země, ve které sídlí,

c) provést vymáhání pohledávky, pokud žádající úřad na území země, ve které sídlí, nevyčerpal všechny možnosti pro likvidaci této pohledávky.

Dožádaný úřad sdělí dožadujícímu úřadu důvody, které stojí v cestě poskytnutí požadované pomoci. Toto odůvodnění odmítnutí se rovněž sdělí Komisi.


Článek 15

(1) Otázky promlčení se řídí výhradně podle práva země, ve které sídlí dožadující úřad.

(2) Vymáhací opatření provedená dožádaným úřadem na základě žádosti o úřední pomoc, která by v případě provedení dožadujícím úřadem způsobily zdržování nebo přerušení promlčení podle platných zákonů země, ve které sídlí žádající úřad, jsou platné jako kdyby byly provedeny posledně jmenovanou zemí.


Utajení

Článek 16

Veškeré písemnosti a informace, které jsou dožádanému úřadu v rámci provedení této přílohy sděleny, smějí být tímto úřadem zpřístupněny jen následujícím osobám, respektive úřadům:

a) osobám uvedeným v žádosti o úřední pomoc,

b) osobám nebo úřadům zabývajícím se vymáháním pohledávky, výhradně pro účely vymáhání,

c) soudním úřadům zabývajícím se právními spory o vymáhání pohledávek.


Jazyky

Článek 17

K žádosti o úřední pomoc, jakož i k příslušným podkladům, se připojí překlad v úředním jazyku nebo v jednom z úředních jazyků země dožádaného úřadu. Tento úřad se však může zříci zaslání takového překladu.


Náklady na úřední pomoc

Článek 18

Země vzájemně upustí od jakékoliv náhrady nákladů, které vznikly poskytnutím úřední pomoci podle této přílohy.

Země, ve které sídlí dožadující úřad, ručí zemi, kde sídlí dožádaný úřad, za finanční následky opatření, které byly vzhledem k neodůvodněnosti vymáhání nebo neplatnosti titulu vydaného v zemi, kde sídlí dožadující úřad, shledány jako neoprávněné.


Kompetentní úřady

Článek 19

Země si navzájem sdělí seznam úřadů příslušných pro podání nebo přijetí žádosti o úřední pomoc.


Články 20 - 22

(Tato příloha neobsahuje články 20 - 22.)


Doplňující ustanovení

Článek 23

Ustanovení této přílohy se nedotýkají případné rozsáhlejší podpory mezi jednotlivými zeměmi, v rámci již existujících nebo budoucích dohod nebo ujednání; to platí rovněž pro doručování soudních, či jiných právních aktů.


Články 24 - 26

(Tato příloha neobsahuje články 24 - 26.)




Dodatek I k příloze IV

Prováděcí předpisy


Hlava I

Rozsah platnosti

Článek 1

1. Tento dodatek obsahuje prováděcí ustanovení k příloze IV.

2. Tento dodatek obsahuje dále prováděcí ustanovení pro přepočet a převod vymáhaných částek.


Hlava II

Žádost o informace

Článek 2

(1) Žádost o informace se podle článku 4 přílohy IV podává písemně podle vzoru v dodatku II. Je opatřena služebním razítkem dožadujícího úřadu a podepsána jedním ze zaměstnanců tohoto úřadu, oprávněným podat takovou žádost.

(2) Dožadující úřad uvede ve své žádosti o informaci všechny ostatní případně dožádané úřady, kterým je příslušná žádost o informaci rovněž podána.


Článek 3

Žádost o informaci se může týkat následujících osob:

a) hlavního dlužníka,

b) každé další osoby, která podle právních předpisů země, kde sídlí dožadující úřad, ručí za splnění pohledávky.

Je-li dožadujícímu úřadu známo, že existuje třetí vlastník majetkové hodnoty, která patří jedné z osob uvedených v předchozím odstavci, může se žádost vztahovat i na tohoto třetího vlastníka.


Článek 4

Dožádaný úřad potvrdí okamžitě písemně (například dálnopisem nebo faxem), příjem žádosti o informaci, nejpozději však do 7 dnů po jejím obdržení.


Článek 5

(1) Jakmile dožádaný úřad získá některou z požadovaných informací, předá ji dožadujícímu úřadu.

(2) Nemohou-li být požadované informace částečně nebo zcela opatřený během lhůty, která je přiměřená okolnostem jednotlivého případu, sdělí to dožádaný úřad s udáním důvodů dožadujícímu úřadu.

Po uplynutí 6 měsíců od okamžiku, kdy bylo potvrzeno obdržení žádosti, sdělí dožádaný úřad dožádajícímu úřadu výsledek jeho šetření ohledně obstarání požadovaných informací.

Dožadující úřad může požádat dožádaný úřad na základě údajů, které mu byly poskytnuty, aby pokračoval v šetření. Tato žádost musí být podána písemně (např. dálnopisem nebo faxem) během dvou měsíců po obdržení sdělení o výsledku šetření, které provedl dožádaný úřad. Dožádaný úřad vyřizuje tuto žádost stejně jako původní žádost.


Článek 6

Rozhodne-li dožádaný úřad, že nevyhoví jemu určené žádosti o informaci, pak sdělí dožadujícímu úřadu s výslovným přihlédnutím k právě použitelným ustanovením článku 4 přílohy IV písemně důvody, které stojí v cestě požadované úřední pomoci. Dožádaný úřad zašle toto sdělení, jakmile učiní rozhodnutí, nejpozději však před uplynutím 6 měsíců od okamžiku, kdy bylo potvrzeno obdržení žádosti.


Článek 7

Dožadující úřad může žádost o informaci určenou dožádanému úřadu vzít kdykoliv zpět. Rozhodnutí o tom se dožádanému úřadu sdělí písemně (např. dálnopisem nebo faxem).


Hlava III

Žádost o doručení

Článek 8

Žádost o doručení podle článku 5 přílohy IV se podle vzoru v dodatku III podává písemně ve dvojím vyhotovení. Musí být opatřena služebním razítkem dožadujícího úřadu a podepsána pracovníkem tohoto úřadu, oprávněným k podání takové žádosti.

K žádosti uvedené v předchozím pododstavci se připojí nařízení (nebo rozhodnutí) ve dvojím provedení, o jehož doručení se žádá.


Článek 9

Žádost o doručení se může vztahovat na každou fyzickou nebo právnickou osobu, která podle právních předpisů země, kde sídlí dožadující úřad, musí být uvědoměna o nařízení nebo rozhodnutí, které se jí týká.


Článek 10

(1) Po obdržení žádosti přijme dožádaný úřad opatření, nezbytná k provedení doručení podle právních předpisů země, ve které sídlí.

(2) Jakmile je provedeno doručení, sdělí dožádaný úřad dožadujícímu úřadu datum doručení. Toto sdělení se uskuteční zpětným zasláním jednoho vyhotovení žádosti o doručení s náležitým vystavením potvrzení na zadní straně žádosti.


Hlava IV

Žádost o vymáhání anebo o uplatnění zajišťovacích opatření

Článek 11

(1) Žádost o vymáhání pohledávky anebo o uplatnění zajišťovacích opatření podle článku 6 a 13 přílohy IV se podle vzoru v dodatku IV podává písemně. Žádost obsahuje prohlášení, že jsou splněny předpoklady přílohy IV pro zahájení řízení o úřední pomoci, je opatřena služebním razítkem dožadujícího úřadu a podepsána pracovníkem tohoto úřadu, oprávněným k podání takové žádosti.

(2) Žádost o vymáhání anebo o uplatnění zajišťovacích opatření může obsahovat různé exekuční tituly s více pohledávkami, mají-li být tyto pohledávky splněny jednou a touž osobou.

Pro účely uplatnění článků 12 - 19 se posuzují všechny pohledávky, pro které byla podána společná žádost, jako jedna jediná pohledávka.


Článek 12

(1) Žádost o vymáhání anebo o uplatnění zajišťovacích opatření se může týkat:

a) hlavního dlužníka,

b) každé další osoby, která podle právních předpisů země, kde sídlí dožadující úřad, ručí za splnění pohledávky.

(2) Dožadující úřad oznámí dožádanému úřadu případně i takové majetkové hodnoty osob uvedených v odstavci 1, které se podle jeho zjištění nacházejí ve vlastnictví někoho třetího.


Článek 13

(1) Dožadující úřad uvede částku pohledávky, která má být vymáhána, jak v měně země, kde sídlí, tak i v měně země, kde sídlí dožádaný úřad.

(2) Přepočítací kurs, který je třeba vzít za základ při uplatnění odstavce 1, je poslední uveřejněný kurs, stanovený ke dni podpisu žádosti na nejreprezentativnějším devizovém trhu (nebo na nejreprezentativnějších devizových trzích) v zemi, kde sídlí dožadující úřad.


Článek 14

Dožádaný úřad potvrdí co nejdříve písemně (např. dálnopisem nebo faxem) obdržení žádosti o vymáhání anebo o uplatnění zajišťovacích opatření, nejpozději však do 7 dnů po jejím doručení.


Článek 15

Nemůže-li být pohledávka zcela nebo zčásti vymožena během lhůty přiměřené okolnostem jednotlivého případu, nebo nemohou-li býti provedena zajišťovací opatření, sdělí to dožádaný úřad s udáním důvodů dožadujícímu úřadu.

Po uplynutí jednoho roku od okamžiku, kdy bylo potvrzeno obdržení žádosti, sdělí dožádaný úřad dožadujícímu úřadu výsledek jím zahájeného řízení k vymáhání anebo zajištění.

Dožadující úřad může dožádaný úřad na základě údajů, které mu byly sděleny, požádat, aby pokračoval v zahájeném řízení k vymáhání anebo zajištění. Tato žádost musí být podána písemně (např. dálnopisem nebo faxem) do dvou měsíců po obdržení sdělení o výsledku šetření provedeného dožádaným úřadem. Dožádaný úřad vyřídí tuto žádost stejně jako původní žádost.


Článek 16

Každý opravný prostředek, který byl v zemi, kde sídlí dožadující úřad, podán proti pohledávce nebo exekučnímu titulu, musí být dožadujícím úřadem neprodleně po zjištění písemně (např. dálnopisem nebo faxem) sdělen dožádanému úřadu.


Článek 17

(1) Stane-li se žádost o vymáhání anebo o uplatnění zajišťovacích opatření následkem splnění nebo následkem zániku pohledávky nebo z jiných důvodů bezpředmětnou, sdělí to dožadující úřad neprodleně písemně (např. dálnopis nebo fax) dožádanému úřadu, aby tento zastavil zahájené řízení.

(2) Změní-li se z nějakého důvodu výše pohledávky, na kterou se vztahuje žádost o vymáhání anebo o uplatnění zajišťovacích opatření, sdělí to dožadující úřad neprodleně písemně (dálnopisem nebo faxem) dožádanému úřadu.

Spočívá-li změna ve snížení pohledávky, pokračuje dožádaný úřad v zahájeném řízení k vymáhání anebo uplatnění zajišťovacích opatření, avšak pouze ohledně částky, která má být ještě vybrána. Je-li původní částka v okamžiku, kdy se dožádaný úřad dozví o snížení pohledávky, již dožádaným úřadem vymožena, aniž by bylo již započato s převodem uvedeným v článku 18, pak dožádaný úřad vráží částku, která byla vybrána navíc.

Spočívá-li změna ve zvýšení pohledávky, zašle dožadující úřad dožádanému úřadu neprodleně doplňující žádost o vymáhání anebo o uplatnění zajišťovacích opatření. Tato doplňující žádost je dožádaným úřadem podle možnosti zpracována společně s první žádostí dožadujícího úřadu. Není-li na základě stavu probíhajícího řízení společné zpracování první žádosti a doplňující žádosti možné, musí dožádaný úřad vyhovět doplňující žádosti jen tehdy, odpovídá-li částka alespoň částce uvedené v článku 7 přílohy IV.

(3) Při přepočtu změněné částky pohledávky na měnu země, kde sídlí dožádaný úřad, použije dožadující úřad přepočítací kurs, který byl podkladem jeho původní žádosti.


Článek 18

Všechny částky vymožené dožádaným úřadem, jakož i popřípadě v článku 9 odstavci 2 přílohy IV uvedené úroky, jsou dožadujícímu úřadu poukázány v měně země, kde sídlí dožádaný úřad. Převod se musí uskutečnit do 1 měsíce po vymožení pohledávky.


Článek 19

Nehledě na částky, které byly dožádaným úřadem případně vybrány podle článku 9 odstavce 2 přílohy IV jako úroky, pokládá se za vymoženou pohledávka ve výši částky, která se získá na základě přepočítacího kurzu, uvedeného v článku 13 odstavci 2, přepočtem vymožené částky na měnu země, kde sídlí dožádaný úřad.


Hlava V

Všeobecná a závěrečná ustanovení

Článek 20

(1) Dožadující úřad může podat žádost o úřední pomoc jak pro jednu jedinou, tak i pro několik pohledávek, které jsou namířeny proti stejnému dlužníku.

(2) Informace podle dodatků II, III a IV mohou být vypracovány za pomoci zařízení na zpracování dat na nepopsaném papíře podle vzoru v těchto dodatcích.


Článek 21

Informace a jiná sdělení dožádaného úřadu dožadujícímu úřadu se píší v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků země, ve které sídlí dožádaný úřad.




Dodatek II k příloze IV

Úmluva z 20. května 1987 o společném tranzitním režimu

(článek 4 přílohy IV)


SCAN formulář č. 1


Žádost o informaci


SCAN formulář č. 2




Dodatek III k příloze IV

Úmluva z 20. května 1987 o společném tranzitním režimu

(článek 5 přílohy IV)


SCAN formulář č. 1


Žádost o doručení


SCAN formulář č. 2


Potvrzení o doručení


SCAN formulář č. 3




Dodatek IV k příloze IV

Úmluva z 20. května 1987 o společném tranzitním režimu

(článek 6 - 13 přílohy IV)


SCAN formulář č. 1


Žádost o vymáhání (uplatnění zajišťovacích opatření)


SCAN formulář č. 2




Usnesení č. 2/94

Smíšeného výboru EHS - ESVO „Společný tranzitní režim”

z 8. prosince 1994

k provádění článku 34b odstavec 2 přílohy II Úmluvy z 20. května 1987 o společném tranzitním režimu


Smíšený výbor - opíraje se o Úmluvu z 20. května 1987 o společném tranzitním režimu, zvláště o článek 34b odstavec 2 přílohy II, při uvážení následujících důvodů:

Příloha II Úmluvy obsahuje mimo jiné zvláštní předpisy o poskytování záruk.

Smluvní strany musí učinit přiměřená opatření pro zboží, u kterého společný tranzitní režim vykazuje zvýšené riziko podvodu, neboť určité druhy zboží v nadměrně zvýšeném počtu případů nejsou dodávány místu určení.

Pro uplatnění článku 34b odstavec 2 uvedené přílohy je žádoucí dosáhnout dohody o tom, u kterých druhů zboží představuje režim T1 zvýšené riziko podvodu - se usnesl:


Článek 1

Režim T1 představuje zvýšené riziko podvodu v případě zboží uvedeného v dodatku k tomuto usnesení.


Článek 2

Toto usnesení nabývá účinnosti 1. 1. 1995.


V Bruselu dne 8. prosince 1994


Jménem Smíšeného výboru
Předseda
Peter Wilmott




Dodatek

Seznam zboží, na které se použije článek 34b odstavec 2 přílohy II Úmluvy z 20. května 1987


1. HS - kód
2. Popis zboží


1. ex 01. 02
2. Živý hovězí dobytek, jiný než čistokrevná chovná zvířata


1. ex 01. 03
2. Živý vepřový dobytek, jiný než čistokrevná chovná zvířata


1. ex 01. 04
2. Živé ovce a kozy, jiné než čistokrevná chovná zvířata


1. 02. 01
2. Hovězí maso, čerstvé nebo chlazené


1. 02. 02
2. Hovězí maso, mražené


1. 02. 03
2. Vepřové maso, čerstvé, chlazené nebo mražené


1. 04. 02
2. Mléko a smetana, zahuštěné nebo s přísadou cukru, či jiných sladidel


1. 04. 05
2. Máslo a jiné tuky z mléka


1. 04. 06
2. Sýry a tvaroh


1. 10. 01
2. Pšenice a sourež


1. 10. 02
2. Žito


1. 10. 03
2. Ječmen


1. 10. 04
2. Oves


1. ex 24. 02
2. Cigarety




Usnesení č. 3/95

Smíšeného výboru EHS - ESVO „Společný tranzitní režim”

z 26. října 1995

k provádění článku 34b odstavce 2 přílohy II Úmluvy z 20. května 1987 o společném tranzitním režimu


Smíšený výbor - opíraje se o Úmluvu z 20. května 1987 o společném tranzitním režimu, zvláště o článek 34b odstavec 2 a 5 přílohy II, při uvážení následujících důvodů:

Příloha II obsahuje mimo jiné zvláštní předpisy o poskytování záruk.

Smluvní strany musí přijmout vhodná opatření pro určitý druh zboží, u něhož představuje společný tranzitní režim zvýšené riziko, neboť stále častěji není určité zboží dodáváno celnímu úřadu určení.

Pro použití článku 34b odstavec 2 uvedené přílohy musí být dosaženo dohody, u kterého zboží představuje režim T1 zvýšené riziko.

Smíšený výbor se musí nejméně jedenkrát ročně usnést na tom, zda opatření přijatá podle článku 34b odstavec 2 uvedené přílohy je nutno prodloužit.

Ukázalo se býti vhodné, aby do seznamu zboží, které představuje zvýšené riziko pro tranzitní režim T1, byl zařazen cukr číselného označení HS 17 01 - se usnesl:


Článek 1

Opatření, přijatá usnesením č. 2/94 Smíšeného výboru EHS - ESVO „Společný tranzitní režim” z 8. prosince 1994 zůstávají v platnosti.


Článek 2

Dodatek usnesení, uvedeného v článku 1, bude nahrazen dodatkem tohoto usnesení.


Článek 3

Toto usnesení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 1996.

Dáno v Interlakenu dne 26. října 1995.


Jménem Smíšeného výboru
Předseda
R. Dietrich




Dodatek

Seznam zboží, na které se použije článek 34b odstavec 2 přílohy II Úmluvy z 20. května 1987


1. HS - kód
2. Popis zboží
3. Druh tranzitní operace


1. ex 01. 02
2. Živý hovězí dobytek, jiné než čistokrevná chovná zvířata
3. A


1. ex 01. 03
2. Živý vepřový dobytek, jiný než čistokrevná chovná zvířata
3. A


1. ex 01. 04
2. Živé ovce a kozy, jiné než čistokrevná chovná zvířata
3. A


1. 02. 01
2. Hovězí maso, čerstvé nebo chlazené
3. A


1. 02. 02
2. Hovězí maso, mražené
3. A


1. 02. 03
2. Vepřové maso, čerstvé, chlazené nebo mražené
3. A


1. 04. 02
2. Mléko a smetana, zahuštěné nebo s přísadou cukru, či jiných sladidel
3. A


1. 04. 05
2. Máslo a jiné tuky z mléka
3. A


1. 04. 06
2. Sýry a tvaroh
3. A


1. 10. 01
2. Pšenice a soutěž
3. A


1. 10. 02
2. Žito
3. A


1. 10. 03
2. Ječmen
3. A


1. 10. 04
2. Oves
3. A


1. 17. 01
2. Cukr
3. A


1. ex 24. 02
2. Cigarety
3. A


A = T1 operace, týkající se zboží dováženého na území smluvních stran ze třetích zemí




1) Příjmení a jméno popř. firma

2) Úplná adresa.

3) Jméno smluvní strany nebo smluvních stran, jejich území nebude dotčeno, je třeba škrtnout.

4) Příjmení a jméno, popř. firma a úplná adresa hlavního povinného.

5) Jestliže právní předpisy některého státu neznají statut zvolené místo placení, musí ručitel jmenovat ve všech ostatních státech uvedených v odstavci 1 zmocněnce pro zasílání a doručování. Pro rozhodování o právních sporech týkajících se tohoto ručení jsou příslušné soudy v místě bydliště (místě sídla) ručitele i v místě bydliště (místě sídla) zmocněnců pro zasílání a doručování. Závazky a povinnosti podle pododstavců 2 a 4 odstavce 4 musí být ve vzájemné shodě.

6) Před svůj podpis musí podepisující napsat vlastní rukou poznámku: „Za převzetí záruky ve výši...”, přičemž částku musí uvést slovy.

1) Příjmení a jméno popř. firma.

2) Úplná adresa.

3) Jméno smluvní strany nebo smluvních stran, jejichž území nebude dotčeno, je třeba škrtnout.

4) Příjmení a jméno, popř. firma a úplná adresa hlavního povinného.

5) Jestliže právní předpisy některého státu neznají statut zvoleného místa placení, musí ručitel jmenovat ve všech ostatních státech uvedených v odstavci 1 zmocněnce pro zasílání a doručování. Pro rozhodování o právních sporech týkajících se tohoto ručení jsou příslušné soudy v místě bydliště (místě sídla) ručitele i v místě bydliště (místě sídla) zmocněnců pro zasílání a doručování. Závazky a povinnosti podle pododstavců 2 a 4 odstavce 4 musí být ve vzájemné shodě.

6) Před svůj podpis musí podepisující napsat vlastní rukou poznámku: „Za převzetí záruky”.

1) Příjmení a jméno popř. firma.

2) Úplná adresa.

3) Jestliže právní předpisy některého státu neznají statut zvoleného místa placení, musí ručitel jmenovat ve všech ostatních státech uvedených v odstavci 1 zmocněnce pro zasílání a doručování. Pro rozhodování o právních sporech týkajících se tohoto ručení jsou příslušné soudy v místě bydliště (místě sídla) ručitele i v místě bydliště (místě sídla) zmocněnců pro zasílání a doručování. Závazky a povinnosti ve smyslu pododstavců 2 a 4 a odstavce 4 musí být ve vzájemné shodě.

4) Před svůj podpis musí podepisující napsat vlastní rukou poznámku: „Za převzetí záruky”.

1) Vyplnění tohoto odstavce nelze v žádném případě požadovat pro tranzitní režim na výtiscích č. 5 a 7.

2) Je na uvážení smluvní strany, zda se tyto údaje objeví na uvedených výtiscích.